Návrh reaguje na stav legislativních prací na obsahové změně zákona č. 236/1995 Sb., o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a na to navazující stav přípravy nového zákona o platech a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce soudců a státních zástupců a o změně některých souvisejících zákonů. Vládní návrh zákona o platu a dalších náležitostech spojených s výkonem funkce soudců a státních zástupců a o změně některých souvisejících zákonů (tento návrh byl označen jako sněmovní tisk č. 1167) byl usnesením Poslanecké sněmovny na její 43. schůzi dne 11. prosince 2001 vrácen navrhovatelům k dopracování a nelze předpokládat, že by v dohledné době došlo k předložení jiného přepracovaného návrhu těchto právních úprav, což mj. znamená zakonzervování stávajícího stavu v odměňování státních zástupců.
Systém odměňování státních zástupců je v principu totožný s odměňováním soudců, založený na rozlišení platu státních zástupců podle druhu státního zastupitelství, u kterých vykonávají státní zástupci svoji funkci a délky započtené doby praxe. Konkrétní výše platu je pak určena v závislosti na výše uvedených skutečnostech, vyjádřených platovým koeficientem, jehož pomocí se plat vypočte ze zákonem stanovené platové základny. Shodně jako u soudců je její výše závislá na výši nejvyššího platového tarifu zaměstnanců ministerstev, je však odlišena zhruba desetiprocentním rozdílem oproti platu soudců, o nějž je plat státního zástupce v průměru nižší.
Co však je třeba považovat za zejména podstatné, jsou odlišnosti ve dvou oblastech, v nichž se stalo s ohledem na rozšiřování působnosti státního zastupitelství další zachovávání tak výrazných rozdílů v neprospěch státních zástupců, jak tomu dosud je, již neudržitelným. Nejen z důvodů dalšího rozšiřování působnosti státních zástupců v oblasti netrestní, v níž je státnímu zastupitelství v přiměřené míře v souladu se společenskou potřebou dále rozšiřována působnost (novelizacemi ustanovení § 35 odst. 1 občanského soudního řádu, zakládajícího oprávnění státního zástupce vstupovat do již zahájeného občanského soudního řízení či ve vymezených případech podávat návrhy na zahájení tohoto řízení, zvláště ve věcech péče o nezletilé, dále pak svěřením výkonu dozoru nad místy výkonu trestu odnětí svobody, výkonu vazby a výkonu omezení osobní svobody). Zejména a hlavně vzhledem k významné změně v postavení státních zástupců v řízení trestním, v němž dostávají novelou trestního řádu, provedenou zákonem č. 265/2001 Sb., kterým se mění zákon č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony, skutečně dominantní postavení, přesouvá se na ně veškerá rozhodovací pravomoc v meritu věci v přípravném řízení trestním po zahájení trestního stíhání, výrazně (a v řadě případů zcela nově) musí státní zástupci ingerovat – z hlediska zajištění zákonnosti postupu policie a dozoru nad ním - i do počáteční fáze řízení, prováděného policií metodami, které nikdy dosud dozoru státních zástupců podrobeny nebyly (využívání operativně pátracích prostředků již od počátku prověřování podezření ze spáchání trestného činu). K tomu přibývá státním zástupcům i výrazně zvýšená odpovědnost za prokázání tvrzení, uvedených v obžalobě či v návrhu na potrestání v řízení před soudy, v němž jako strana žalující, chránící veřejný zájem, jsou povinni vést důkazy k prokázání viny obžalovaného a především na jejich aktivitě a úspěšnosti bude záviset, zda trestní proces bude završen úspěšným postihem pachatelů trestných činů.
Tyto podstatné, dnes již z pohledu řečeného nadále neudržitelné rozdíly existují ve dvou oblastech:
v oblasti odměňování za přesčasovou práci,
a v oblasti zabezpečení při dočasné neschopnosti k výkonu funkce ze zdravotních důvodů.
V prvém případě jde konkrétně o nárok na odměnu za práci přesčas konanou v noční době nebo ve dnech pracovního klidu, jež je soudcům přiznána, a to za výkon práce, charakterem nepochybně přinejmenším obdobné. Státní zástupci podle stávající úpravy jsou povinni svou službu vykonávat i v noci i ve dnech pracovního klidu bez nároku na jakoukoli odměnu za přesčasovou práci a prakticky v neomezeném rozsahu (v ustanovení § 20 změněného zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství ve znění pozdějších předpisů, zákonem ze dne 18. prosince 2001, se navrhuje státnímu zástupci limit 600 hodin přesčasové práce v kalendářním roce).
Ve druhém případě spočívá rozdíl v neexistenci nároku státních zástupců na plat v době jejich dočasné neschopnosti k výkonu funkce (ze zdravotních důvodů) byť alespoň po minimální dobu, a ve vztahu k nároku soudců na dobu přiměřenou (u soudců činí tato doba 6 měsíců). Tento nárok již není v českém právním řádu neobvyklým, náleží též ve vymezeném rozsahu i příslušníkům ozbrojených sborů a bude nepochybně jedním z požitků, přiznaným kategorii státních zaměstnanců.
K odstranění alespoň těchto dvou zásadních rozdílů směřuje navrhovaná právní úprava. Ta neodporuje právu Evropských společenství (jež tuto problematiku neřeší). Je dokonce v intencích závěrů předminulé hodnotící zprávy Evropské komise z 8. listopadu 2000, jež v části nazvané „Soudnictví“ mimo jiné konstatovala, že platy soudců jsou stanoveny zákonem a jsou poměrně vysoké. Státní zástupci podléhají bezpečnostním prověrkám, jejich platy jsou v průměru nižší než platy soudců a jejich pracovní podmínky jsou horší. Tyto poněkud horší pracovní podmínky mohou mít negativní vliv na motivaci a výkonnost státních zástupců a musí být vyrovnány. Toto narovnání provedeno nebylo a tak toto minimální vyrovnání, resp. alespoň sblížení obou úprav, které je navíc v souladu se zvýšenou odpovědností státních zástupců i za plnění úkolů ve zvláště sledované oblasti – v oblasti boje proti korupci, která již z pohledu snah o vstup České republiky do Evropské unie je jednou z nejsledovanějších i v hodnotících zprávách Evropské komise, přispěje k částečnému odstranění tohoto rozdílu.
Navrhovaná úprava nároku na plat za práci přesčas konanou v noci a ve dnech pracovního klidu si vyžádá, vzhledem k počtu státních zástupců, zvýšení nároků na státní rozpočet o cca 2.5 mil. Kč ročně.
Z nové právní úpravy nároku na plat po stanovenou dobu trvání dočasné pracovní neschopnosti zvýšené nároky na státní rozpočet nevznikají.
Návrh je předkládán v prvém čtení podle ustanovení § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb. o jednacím řádu Poslanecké sněmovny, v platném znění. Návrhem dotčená oblast právních vztahů vyžaduje neodkladné změny právní úpravy. Tzv. zrychlené jednání dle citovaného ustanovení jednacího řádu Poslanecké sněmovny se proto navrhuje, neboť jinak by nebylo možno ukončit zákonodárný proces v Poslanecké sněmovně do konce jejího volebního období.