N. novely zák. o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty - RJ

č. 1 stanoví výčet předmětů kulturní hodnoty. Navržená úprava vychází z dosavadních poznatků při aplikaci zákona s ohledem na dosažení větší vyváženosti výčtu předmětů a jejich ochrany v rámci jednotlivých oborů i vyváženosti mezi obory. U některých předmětů kulturní hodnoty jsou stanoveny časové, výjimečně i finanční limity.

K bodu 23

Seznam odborných organizací je uveden v příloze č. 2. Územní vymezení působnosti je navrhováno s ohledem na přechod uvedených organizací do působnosti krajů a též z toho důvodu, aby byla stanovena jednoznačná územní působnost odborných organizací. Věcná působnost je stanovena podle odborného zaměření jednotlivých organizací.

K čl. II

Ministerstvo se zmocňuje k vydání vyhlášky, která bude obsahovat vzor tiskopisu žádosti a osvědčení pro trvalý vývoz předmětu kulturní hodnoty a vzor tiskopisu žádosti a osvědčení pro vývoz na dobu určitou.

K čl. III:

K bodu 1

Stanoví se časový údaj, do kdy nejdéle budou platit osvědčení vydaná před nabytím účinnosti tohoto zákona.

K bodu 2

V případě, že byla podána žádost o vydání osvědčení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je při vydávání osvědčení, včetně podmínek pro vydání osvědčení a náležitostí osvědčení, postupováno podle platného znění zákona č. 71/1994 Sb. Obdobně postupují celní orgány při propouštění takto osvědčeného předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku. Výjimku tvoří platnost takového osvědčení, která činí v souladu s navrhovanou úpravou § 6 jeden rok.

K části druhé

Navrhuje se osvobození dovozu předmětů kulturní hodnoty od DPH za účelem odstranění absolutního nepoměru mezi jejich vývozem a dovozem. Zatímco je ročně vyváženo legálně v průměru více než 15 tisíc těchto předmětů, dovoz je minimální, protože 22% sazba DPH na dovozu zvyšuje jejich cenu tak, že se stávají neprodejnými.

K části třetí

Termín nabytí účinnosti je navrhován ke dni 1. června 2002.

V Praze dne 15. února 2002

Pavel Dostál v.r.

Petr Pleva v.r.

Zdeněk Klanica v.r.

Text zákona č. 71/1994 Sb.,

o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST I

Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty

§ 1

(1) Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.

((2) Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní památky,¹) sbírky muzejní povahy, ²) sbírkové předměty, ²) archiválie ³) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.)

(2) Tento zákon se nevztahuje na prodej a vývoz kulturních památek a národních kulturních památek, ¹) evidovaných sbírek muzejní povahy a sbírkových předmětů, které jsou jejich součástmi, ²) archiválií ³) a děl žijících autorů.

§ 1a

Dovoz předmětů kulturní hodnoty je osvobozen od daně z přidané hodnoty a je bez cla podle zvláštních právních předpisů.^3a)

____________

^{1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 242/1992 Sb.}

^{2) Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.}

^{3) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění pozdějších předpisů.}

^{(4) § 4 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky.)}

^3a) ^{Zákon č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, ve znění pozdějších předpisů, a nařízení vlády č. 480/2001 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění (celní sazebník).“.}

§ 2

((1) Předměty kulturní hodnoty lze vyvážet z území České republiky pouze doložené osvědčením, že nejsou předměty prohlášenými za kulturní památku, ani předměty, které jsou částí souboru prohlášeného za kulturní památku ¹) (dále jen "osvědčení").

(2) Osvědčení vydávají na základě žádosti muzea, galerie, archivy, knihovny a organizace památkové péče zřizované orgány státní správy (dále jen "odborná organizace") pověřené Ministerstvem kultury České republiky (dále jen "ministerstvo").

Jejich seznam a obory, v nichž působí, uveřejní ministerstvo ve Sbírce zákonů. ⁴))

(1) Předměty kulturní hodnoty lze vyvézt z území České republiky pouze jsou-li doloženy osvědčením.

(2) Osvědčení vydávají na základě žádosti organizace státní památkové péče, muzea, galerie a knihovny (dále jen „odborná organizace“), popřípadě Ministerstvo kultury (dále jen „ministerstvo“). Seznam odborných organizací, s uvedením oborů, v nichž působí, a s vymezením územní působnosti, je uveden v příloze č. 2 k tomuto zákonu.

(3) Osvědčení k vývozu na dobu určitou se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů, ^3b) ani není v České republice evidován jako odcizený.

(4) Osvědčení k trvalému vývozu se vydá, pokud předmět kulturní hodnoty není předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů, ^3b) nevykazuje znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu, ¹) není v České republice evidován jako odcizený, ani není uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 3

(1) Předměty kulturní hodnoty z oboru archeologie a předměty kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy nabízené k prodeji musí být opatřeny osvědčením k trvalému vývozu před jejich prodejem; kupujícímu musí být spolu s předmětem kulturní hodnoty předáno osvědčení ve (třech vyhotoveních) stejnopisech označených B, C a D.

(2) Nabídkou k prodeji podle odstavce 1 se rozumí i vystavení předmětů ve veřejných prodejních prostorách, aukčních a dražebních síních a sběratelských trzích.

§ 4

((1) Žádost o vydání osvědčení předkládají fyzické nebo právnické osoby, které předmět kulturní hodnoty hodlají vyvézt nebo které předměty kulturní hodnoty uvedené v § 3 nabízejí k prodeji (dále jen "žadatel") odborné organizaci na předepsaném tiskopisu.)

(1) Žádost o vydání osvědčení k vývozu na dobu určitou a žádost o vydání osvědčení k trvalému vývozu, jejichž vzor je uveden v prováděcím právním předpise, předkládá fyzická nebo právnická osoba, která je vlastníkem předmětu kulturní hodnoty (dále jen „vlastník“), odborné organizaci ve 4 stejnopisech.

(2) Žádost se předkládá oborově a místně příslušné odborné organizaci podle místa trvalého pobytu nebo sídla vlastníka. Je-li vlastníkem fyzická nebo právnická osoba, která nemá na území České republiky trvalý pobyt nebo sídlo, předloží se žádost místně příslušné odborné organizaci podle místa, kde se předmět kulturní hodnoty nacházel v době jeho nabytí. Nelze-li místní příslušnost odborné organizace podle věty druhé určit, předloží se žádost kterékoli oborově příslušné odborné organizaci.

­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­­________________________

^{3b) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů.}

^{Zákon č. 122/2000 Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně některých dalších zákonů.}

(2) (3) (Žadatel) Vlastník je povinen poskytnout odborné organizaci, popřípadě ministerstvu, potřebnou součinnost a umožnit ohledání předmětu kulturní hodnoty.

§ 5

((1) Lhůta pro vydání osvědčení je jeden měsíc od doručení žádosti odborné organizaci.)

(1) Lhůta pro vydání osvědčení odbornou organizacíje 1 měsíc od doručení žádosti odborné organizaci. Odborná organizace žádost o osvědčení v digitalizované formě neprodleně po převzetí zašle do Centrální evidence žádostí o vydání osvědčení, kterou vede ministerstvo. Ministerstvo zpřístupní informace z žádostí o vydání osvědčení, s výjimkou údajů o vlastníkovi, způsobem umožňujícím dálkový přístup.

(2) Pokud odborná organizace (zjistí, že předmět kulturní hodnoty by mohl být prohlášen za kulturní památku, ⁵⁾) po posouzení předmětu kulturní hodnotyosvědčení nevydá, postoupí žádost ve lhůtě stanovené v odstavci 1 ministerstvu. O svém postupu (informuje žadatele) současně písemně vyrozumí vlastníka.

((3) Ministerstvo ve lhůtě čtyř měsíců od doručení žádosti odborné organizaci buď předmět kulturní hodnoty prohlásí za kulturní památku, ⁵) nebo vydá žadateli osvědčení.)

(3) Ministerstvo ve lhůtě 4 měsíců od doručení žádosti odborné organizacivydá vlastníku osvědčení, nebo vykazuje-li předmět kulturní hodnoty znaky předmětu chráněného podle zvláštního právního předpisu, ¹) osvědčení nevydá a zahájí řízení podle zvláštního právního předpisu. ^3c) Osvědčení nevydá rovněž v případě, že předmět kulturní hodnoty je předmětem chráněným podle zvláštních právních předpisů, ^3b) nebo je uveden v bodě XVII přílohy č. 1 k tomuto zákonu.

§ 6

(1) Osvědčení se vlastníku vydává ve (třech vyhotoveních potvrzením příslušné části tiskopisu) stejnopisech označených B, C a D. (Osvědčení platí po dobu tří let ode dne jeho vydání.) Odborná organizace nebo ministerstvo archivují (jednu kopii vydaného osvědčení) stejnopis označený A po dobu 20 let. ⁶)

(2) Za odborné zpracování žádosti o vydání osvědčení účtuje odborná organizace vlastníkovi 500 Kč. Toto ustanovení se nevztahuje na vydání osvědčení podle § 3 a na vydání osvědčení k vývozu na dobu určitou. Příjemcem poplatku je odborná organizace.

________________________

5. ^{§ 2 zákona ČNR č.20/1987 Sb.)}

^{3c) § 2 zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči.}

^{6) Vyhláška ministerstva vnitra ČSR č. 117/1974 Sb., kterou se stanoví kritéria pro posuzování písemností jako archiválií a podrobnosti skartačního řízení.}

(3)Osvědčení k trvalému vývozu platí po dobu 3 let ode dne jeho vydání.

(4) Osvědčení k vývozu na dobu určitou lze vydat na dobu v osvědčení stanovenou, nejdéle však na dobu 5 let.

§ 7

(Fyzická nebo právnická osoba, která hodlá vyvézt předmět kulturní hodnoty, předloží jedno vyhotovení osvědčení celnímu úřadu při propuštění předmětu kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku, jedno vyhotovení osvědčení si ponechá a jedno vyhotovení osvědčení doprovází předmět kulturní hodnoty.)

(1) Fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty vyváží (dále jen „vývozce“), je povinna předložit stejnopisy označené B, C a D celnímu úřadu propouštějícímu tento předmět do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, a v případě, že tímto celním úřadem bude vnitrozemský celní úřad, i pohraničnímu celnímu úřadu, u kterého předmět kulturní hodnoty vystupuje do zahraničí a který výstup do osvědčení vyznačí.

(2) Celní úřad propouštějící předmět kulturní hodnoty do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku potvrdí všechny předložené stejnopisy osvědčení. Pohraniční celní úřad odešle stejnopis označený B ministerstvu nejpozději do 15 dnů ode dne uskutečnění vývozu. Stejnopis označený C provází předmět kulturní hodnoty, stejnopis označený D si vývozce ponechá.

(3) Zpětný dovoz předmětu kulturní hodnoty vyvezeného na dobu určitou potvrdí celní úřad na stejnopisech označených C a D. Stejnopis označený C náleží vlastníkovi, stejnopis označený D je povinna fyzická nebo právnická osoba, která předmět kulturní hodnoty dováží, odevzdat ve lhůtě 15 dnů po uplynutí doby stanovené v osvědčení pro vývoz na dobu určitou odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo. Je rovněž povinna na vyžádání předložit předmět kulturní hodnoty po zpětném dovozu ke kontrole a identifikaci odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, nebo tuto kontrolu a identifikaci umožnit na místě uložení předmětu.

(4) V případě, že se vývoz neuskutečnil, je vlastník povinen vrátit stejnopisy označené B, C a D odborné organizaci, která osvědčení vydala, nebo ministerstvu, pokud osvědčení vydalo, a to nejpozději do 15 dnů ode dne ukončení platnosti osvědčení.

(5) Odborné organizace sledují dodržování lhůt k vývozu na dobu určitou a jejich nedodržení oznámí písemně ministerstvu nejpozději do 15 dnů po uplynutí lhůty.

§ 7a

(1) V případě, že vývozce podá u celního úřadu celní prohlášení, kterým navrhuje propustit předmět do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku a celní úřad má podezření, že vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty, který je vyvážen bez osvědčení, tento předmět zajistí, informuje o tom neprodleněoborově a místně příslušnou odbornou organizaci podle sídla celního úřadu a umožní jí ohledání předmětu. Obdobně postupuje celní úřad v případě, kdy je uskutečňován vývoz takového předmětu a celní prohlášení nebylo podáno.

(2) Odborná organizace je povinna neprodleně, nejdéle však ve lhůtě 15 pracovních dnů ode dne podání informace, vyhotovit pro celní úřad posudek o tom, zda vyvážený předmět je předmětem kulturní hodnoty. Jedno vyhotovení posudku obdrží rovněž vývozce.

(3) Vývozce je povinen strpět úkony nezbytné k identifikaci a prověření předmětu.

(4) Náklady související se zajištěním předmětu a se zpracováním posudku hradí vývozce, pokud mu bylo prokázáno porušení tohoto zákona.

§ 7b

Dohled nad dodržováním povinností stanovených tímto zákonem provádí ministerstvo. Tím není dotčeno oprávnění celních orgánů vyplývající ze zvláštního zákona. ^6a)

§ 8

1. Ministerstvo uloží pokutu až do výše 100 000 Kč

3. právnické nebo fyzické osobě za porušení povinností stanovených v § 7 odst. 1, 3 a 4 a § 7a odst. 3,

4. odborné organizaci za porušení povinností stanovených v § 7 odst. 5 a § 7a odst. 2.

(1) (2) Ministerstvo uloží pokutu až do výše 5 milionů Kč

a) právnické nebo fyzické osobě, která vyváží nebo vyveze předmět kulturní hodnoty bez osvědčení,

b) právnické nebo fyzické osobě, která při prodeji nabídne předmět kulturní hodnoty z oboru archeologie nebo předmět kulturní hodnoty sakrální a kultovní povahy bez osvědčení(.),

c) žadateli, pokud nebyl předmět kulturní hodnoty vyvezený na dobu určitou stanovenou v osvědčení dovezen zpět.

(2) (3) Při ukládání pokut se přihlíží zejména k závažnosti a následkům protiprávního jednání.

________________________

^{6a) Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 113/1997 Sb., zákona č. 63/2000 Sb., zákona č. 256/2000 Sb. a zákona č. 265/2001 Sb.}

(3) (4) Ministerstvo může při zvláště závažném porušení rozhodnout o propadnutí věci ve prospěch státu.

(4) (5) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy se ministerstvo o nesplnění povinnosti podle § 2 a 3 dozvědělo, nejpozději však do tří let ode dne, kdy k nesplnění této povinnosti došlo.

(5) (6) Pokuta je splatná do 30 dnů ode dne, kdy nabylo právní moci rozhodnutí, jímž byla pokuta uložena.

(6) (7) Výnos z pokut je příjmem státního rozpočtu. Pokuty vybírá a vymáhá ministerstvo.

§ 9

(1) Osvědčení podle tohoto zákona nenahrazuje povolení k vývozu podle zvláštních předpisů.⁷)

(2) S výjimkou § 7a odst. 1 a § 8 se na postup podle tohoto zákona nevztahují obecné předpisy o správním řízení. ⁸) Odvolání proti rozhodnutí podle § 7a odst. 1 nemá odkladný účinek.

____________________

7) Např. zákon ČNR č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákonného opatření Předsednictva ČNR č. 347/1992 Sb.,

devizový zákon č. 528/1990 Sb., ve znění zákona č. 228/1992 Sb. (úplné znění č. 547/1992 Sb.), vyhláška Federálního ministerstva

zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění vyhlášky

č. 130/1993 Sb.

8) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

Text § 43 zákona č. 588/1992 Sb., o dani z přidané hodnoty, v platném znění, s vyznačením navrhovaných změn

§ 43

Dovoz zboží

1. Dani podléhá

1. zboží z dovozu,

b) české zboží,^44a) které je plátcem daně umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem v nezměněném stavu vráceno zpět do tuzemska,

c) české zboží,^44a) které je umístěno ve svobodném celním skladu nebo svobodném celním pásmu, prošlo zpracovatelskými operacemi,^47b) není vyvezeno do zahraničí a je původním nebo novým vlastníkem ve změněném stavu vráceno zpět do tuzemska.

Daň u českého zboží vyměří a vybere orgán celní správy, tak jak by se jednalo o propuštění zboží do volného oběhu.

(2) Povinnost vyměřit daň při dovozu zboží vzniká dnem vznik celního dluhu nebo porušením podmínek stanovených pro příslušný režim, do kterého je zboží pod celním dohledem propuštěno.

(3) Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu má plátce za podmínek stanovených v § 19 až 22, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Nárok na odpočet daně lze uplatnit nejdříve v daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém bylo zboží propuštěno do příslušného režimu. Nárok na odpočet daně při dovozu zboží propuštěného do režimu dočasného použití uplatňuje plátce po ukončení tohoto režimu. Nárok na odpočet daně u zboží z dovozu nelze uplatnit po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž došlo k propuštění zboží do příslušného režimu, v případě zboží propuštěného do režimu dočasného použití po uplynutí 3 let od konce zdaňovacího období, v němž byl režim dočasného použití ukončen. Plátce má nárok na odpočet daně u dovezených osobních automobilů propuštěných do režimu dočasného použití, pokud je tento režim ukončen jejich zpětným vývozem do zahraničí.

(5) Daňovým dokladem při dovozu je rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.⁴²) Daňovým dokladem u zpět vráceného českého zboží do tuzemska podle § 43 odst. 1 a § 44 odst. 2 je doklad používaný při propuštění zboží do volného oběhu.

(6) Zboží z dovozu je osvobozeno od daně, pokud se na něj vztahuje osvobození od cla. Od daně je osvobozena lidská krev a její složky k přímému klinickému využití, lidské orgány a mateřské mléko. Od daně jsou osvobozeny rovněž předměty kulturní hodnoty. ^47g )U vráceného českého zboží přizná celní úřad nárok na osvobození od daně pouze osobě, která předmětné zboží vyvezla. Toto ustanovení se nevztahuje na dovezené zboží, které je osvobozeno od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí.⁴⁵)

(7) Při dovozu zboží uskutečněném prostřednictvím nepřímého zástupce^47a) je tento zástupce povinen vyměřenou daň přeúčtovat zastoupené osobě, která je kupujícím ve vztahu k zahraničí nebo příjemcem zboží a musí být uvedena na daňovém dokladu. Nepřímý zástupce je povinen předat daňový doklad zastoupené osobě, která má nárok na odpočet daně podle odstavce 3. Daňový doklad musí obsahovat kód nepřímého zastoupení stanovený zvláštním předpisem^47f) a musí být doložen smlouvou o nepřímém zastoupení.

(8) Pokud je dovoz zboží uskutečňován nepřímým zástupcem podle odstavce 7 pro více zastoupených osob, je daňovým dokladem rozhodnutí o propuštění zboží do volného oběhu⁴¹) nebo rozhodnutí o ukončení režimu dočasného použití^42a) vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,⁴²) které vystaví nepřímý zástupce samostatně na každou zastoupenou osobu.

(9) Při dovozu zboží, které zařazením patří do různých podpoložek celního sazebníku a u kterého se uplatní jednotná celní sazba,^47d) použije se základní sazba, pokud alespoň jeden druh zboží této sazbě daně podléhá.

(10) Pokud dojde k vrácení nebo doměření a vybrání daně z důvodu nových skutkových okolností, než které vedly k jejímu vyměření nebo vybrání,^47e) bude daň vrácena nebo doměřena a vybrána celním úřadem. Vrácení nebo doměření a vybrání daně bude vyznačeno celním úřadem na původním daňovém dokladu a plátce daně je povinen provést opravu odpočtu daně způsobem stanoveným v § 21.

-----------------------------------------

⁴¹) § 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

⁴²) § 104 až 105 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^42a) § 187 až 196 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^44a) § 2 písm. e) zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

⁴⁵) Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

^47a) § 107 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^47b) § 164 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^47d) § 1 vyhlášky č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění vyhlášky č. 54/1994 Sb.

^47e) § 285 až 288 zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

^47f)

č. 7 k vyhlášce Ministerstva financí č. 92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona.

^47g) Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, ve znění zákona č. 122/2000 Sb.