Předložený návrh novely zákona č.133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších zákonů navazuje na poslední novelizaci zákonem č.237/2000 Sb., kterou vznikly rozdíly v případech náhrady škody mezi hasiči ve služebním poměru a hasiči zařazenými v ostatních kategoriích jednotek požární ochrany. Přestože minulá novela zákona se na jedné straně pokusila řešit určitou péči zejména o členy dobrovolných jednotek požární ochrany, prohloubila však na druhé straně rozdíly mezi jednotlivými hasiči. Podle dosud platné právní úpravy může reálně nastat situace, že hasiči z různých jednotek požární ochrany budou zasahovat u jednoho případu, poškodí si zdraví nebo dojde dokonce k úmrtí hasičů a náhrada škody, přestože se bude jednat o stejné poškození zdraví, bude různá mezi hasičem ve služebním poměru, hasičem dobrovolným nebo hasičem podnikovým. Život a zdraví hasiče je doposud bohužel ceněn různě podle toho, u které jednotky požární ochrany je výkon služby vykonáván, nikoli podle toho, jaká činnost je vykonávána nebo jaké nebezpečí poškození zdraví a v jakém rozsahu hasičům hrozí.
Vzhledem k tomu, že se jedná novelu, která má zřeteli sjednotit význam hasičů obecně, protože všichni zasahují a pomáhají postiženým, navrhujeme, aby byl návrh zákona projednán a schválen v rámci prvého čtení v souladu s ustanovením §90 odst. 2 zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
II. Soulad navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem.
Předkládaný návrh novely zákona je v souladu s ústavním pořádkem České republiky.
III. Soulad navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami,
slučitelnost s právními akty Evropských společenství.
Předkládaný návrh novely zákona není v rozporu s právem Evropských společenství a mezinárodními smlouvami jimiž je Česká republika vázána.
IV. Dopad na státní rozpočet.
Návrh zákona nepředpokládá zvýšení finančních nároků na státní rozpočet.
Jiří Havlíček v.r. František Ondruš v.r.
Miloš Titz v.r. Tomáš Kvapil v.r.
Jan Kasal v.r. Pavel Plánička v.r.
K Čl. I.
K bodu 1
V ustanovení § 80 odst. 1 písm. a) se navrhuje sjednotit náhrady škody v souvislosti s úmrtím nebo poškozením zdraví hasiče bez ohledu na to, v jaké jednotce tuto činnost příslušník, zaměstnanec nebo člen vykonává a stanovit tak jednotnou minimální náhradu škody (odškodnění). Hasiči právnických osob a podnikajících fyzických osob, přestože provádějí přinejmenším obdobné úkony jako ostatní hasiči, nemají zaručenou náhradu škody v obdobné výši jako příslušníci hasičského záchranného sboru i přesto, že podnikové i další jednotky jsou povolávány podle § 73 k poskytování pomoci při zdolávání požárů i mimo svoji základní územní působnost.
K bodu 2
V § 80 odst. 1 písm. b) se vzhledem k neúplnému rozsahu možného poškození zdraví nebo smrti v návrhu nově doplňují činnosti související s poskytnutím pomoci občana. Jedná se o odbornou přípravu, záchranné práce, živelnou pohromu nebo jiné mimořádné události anebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů. Návrh dále ponechává odškodňování úrazů podle předpisů obdobně jako pracovní úrazy pokud tento zákon nestanoví jinak. Nová právní úprava stanovuje zejména výši nároků rozdílně od pracovněprávního vztahu s ohledem na sjednocení výše odškodnění úrazů u všech kategorií jednotek požární ochrany.
K bodu 3 až 5
V ustanovení § 81 se mění odstavec 1 a 2, nově se vkládá odstavec 3. Tato změna a doplnění má za cíl upravit zákonem výši jednorázového odškodnění u dobrovolných a podnikových hasičů a sjednotit výši náhrad poskytovaných poškozeným hasičům nebo pozůstalým s výší poskytovanou hasičům ve služebním poměru, kterým odškodnění vyplývá ze zákona. Je přinejmenším nemorální, aby hasič ve služebním poměru zasahující při společném zásahu s hasičem „zaměstnancem“ nebo hasičem „občanem“ obdržel vyšší odškodnění úrazu než hasiči nezařazení ve služebním poměru. Obdobně je tomu v případě smrti poškozeného ve vztahu k odškodnění pozůstalých po poškozeném. Přičemž z dlouhodobých statistik vyplývá, že bylo od roku 1990 do roku 2001 usmrceno více dobrovolných hasičů, než hasičů hasičského záchranného sboru. Dobrovolných hasičů za tato období bylo usmrceno 9 a hasičů hasičského záchranného sboru 7.
V současné době je náhrada škody hasičům nebo jejich pozůstalým upravena rozdílně a rozdíl mezi hasičem ve služebním poměru a např. dobrovolným hasičem v případě jednorázového mimořádného odškodnění v případě jejich smrti podle současně platné právní úpravy činí podle výše přiznání nároku od 241.200,- Kč do 286.000,- Kč. U příslušníků Hasičského záchranného sboru ČR náhrady škody ze služebního poměru vyplývají ze zákona č.238/2000 Sb., o Hasičském záchranném sboru České republiky a o změně některých zákonů, č.186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České Republiky ve znění pozdějších zákonů a vyhláškou Ministerstva vnitra č.161/2000 Sb., kterou se upravují některé podrobnosti služebního poměru příslušníků Policie České republiky. U ostatních hasičů je náhrada škody upravena zákonem č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších zákonů a nařízením vlády č. 34/1986 SB., o jednorázovém mimořádném odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany ve znění nařízení vlády č. 168/1989 Sb. a nařízení vlády č.195/1995 Sb. I přes upozorňování Ministerstva vnitra – Hasičského záchranného sboru ČR minimálně od roku 1999 nebylo k novelizaci nařízení vlády přistoupeno. Z uvedeného je patrné, že poslední novelizace nařízení vlády upravující jednorázové odškodňování osob za poškození na zdraví při plnění úkolů požární ochrany bylo provedeno již 21.června 1995. Vzhledem k těmto skutečnostem se navrhuje upravit náhrady spojené s poškozením zdraví hasičů v zákoně tak, aby výpočet náhrad byl objektivně odvozen od minimální mzdy ve výši obdobné odpovídající služebnímu poměru.
Nové znění zákona č.133/1985 Sb. ve znění pozdějších předpisů s vyznačením změn.
§ 80
Odškodňování úrazů
(1) Došlo-li u občana k poškození na zdraví nebo k jeho smrti
a) při jeho činnosti v jednotce sboru dobrovolných hasičů obce, v požární hlídce nebo hasičském záchranném sboru podniku nebo sboru dobrovolných hasičů podniku,
b) v souvislosti s pomocí, kterou poskytl při zdolávání požáru nebo při odstraňování jeho následků nebo při cvičení jednotky požární ochrany nebo odborné přípravě (podle § 72 odst. 3) nebo při záchranných pracích při živelné pohromě nebo jiné mimořádné události (podle § 92) anebo v přímé souvislosti s plněním těchto úkolů, (dále jen "poškozený"), uhradí škodu tím vzniklou stát obdobně podle předpisů o odškodňování pracovních úrazů 9), pokud tento zákon nestanoví jinak a pokud mu nevznikl nárok na náhradu této škody již z pracovněprávního vztahu.
(2) Náhradu škody podle odstavce 1 poskytuje v zastoupení státu hasičský záchranný sbor kraje, v jehož územním obvodu k poškození na zdraví nebo k smrti poškozeného došlo.
_________________________________
9) § 190 až 203, § 260 zákoníku práce.
Nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
§ 81
Jednorázové mimořádné odškodnění
(1) Výše jednorázového mimořádného odškodnění se řídí mírou ztížení společenského uplatnění poškozeného. Dojde-li k poškození zdraví poškozeného, stanoví se výše jednorázového mimořádného odškodnění ve výši nejméně třicetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním právním předpisem. 7c)
(2) Náhrada za bolest náleží poškozenému ve dvojnásobné výši v případě, došlo-li k poškození zdraví v souvislosti s výkonem služby podle § 70 odst. 2 v jednotce požární ochrany podle § 65 odst. 1 písm. b), c) a d).
(3) Zemře-li poškozený následkem úrazu nebo nemoci způsobené v souvislosti činnostmi uvedenými v odst.1 písm. b), poskytne se pozůstalému manželovi a každému dítěti, které má nárok na sirotčí důchod, jednorázové odškodnění ve výši dvanáctinásobku posledního průměrného čistého měsíčního příjmu poškozeného vypočteného za posledních dvanáct měsíců před vznikem škody. Rodičům poškozeného lze přiznat jednorázové odškodnění v úhrnné výši šestinásobku posledního průměrného čistého měsíčního příjmu poškozeného vypočteného za posledních dvanáct měsíců před vznikem škody jen v odůvodněných případech.
(4) Jednorázové mimořádné odškodnění zaměstnancům podniku, členům jednotky sboru dobrovolných hasičů podniku, jakož i jiným zaměstnancům právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby a pozůstalým po nich poskytuje právnická osoba nebo podnikající fyzická osoba, pokud ke škodě na zdraví došlo v souvislosti s činností jejich jednotek požární ochrany na vlastní nemovitosti nebo v jejich vlastních objektech. V ostatních případech poskytuje jednorázové mimořádné odškodnění ministerstvo.
(5) Nárok na odškodnění podle odstavců 1 až 4 se promlčuje ve lhůtě tří let ode dne vzniku škody.
_____________________________
7c) Nařízení vlády č. 303/1995 Sb., o minimální mzdě, ve znění nařízení vlády č. 320/1997 Sb., nařízení vlády č.317/1998 Sb., nařízení vlády č. 131/1999 Sb., nařízení vlády č. 313/1999 Sb., nařízení vlády č.162/2000 Sb., nařízení vlády 429/2000 Sb a 436/2001 Sb.