Sml. o spolupráci mezi ČR a Evropským policejním úřadem

Konvence¹.

Europol okamžitě po rozšíření svého mandátu navrhl České republice rozšíření Smlouvy na oblasti trestné činnosti, které nově zahrnuje jeho mandát (formálně byl návrh Europolu na rozšíření Smlouvy učiněn dopisem ředitele Europolu ze dne 13. února t. r.). Vzhledem ke stádiu schvalovacího procesu Smlouvy jak na české straně tak zejména na straně Europolu nebylo možné řešit rozšíření spolupráce změnou textu samotné Smlouvy, ačkoliv byl návrh učiněn ještě před jejím podpisem, který se uskutečnil 5. března t. r. Jakákoliv změna textu samotné Smlouvy by na straně Europolu znamenala znovuzahájení několikaměsíčního schvalovacího procesu, který byl dne 28. února t. r. završen schválením Smlouvy v původním znění Radou EU, a ve svém důsledku značné oddálení podpisu Smlouvy, resp. jejího vstupu v platnost.

Pro rozšíření Smlouvy na nové oblasti trestné činnosti byl z výše uvedených důvodů využit postup, který upravuje Smlouva ve svém článku 3 odst. 3. V souladu s tímto ustanovení byla sjednána změna Smlouvy formou výměny osobních nót (již zmíněný dopis ředitele Europolu ze dne 13. února t. r. a odpovědní nóta předsedy vlády a ministra zahraničních věcí ze dne 5. března t. r.) s tím, že oblasti trestné činnosti, o něž se má Smlouva rozšířit jsou uvedeny v jejich přílohách. Takováto změna Smlouvy podléhá stejné vnitrostátní schvalovací proceduře jako samotná Smlouva a je tedy rovněž předkládána Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu. Vstoupí v platnost nejdříve dnem vstupu v platnost samotné Smlouvy.

S výjimkou trestných činů spáchaných během teroristických akcí (článek 3 odst. 1 písm. f)), jsou všechny oblasti trestné činnosti uvedené v článku 3 odst. 1 definovány v příloze 1 ke Smlouvě². V článku 3 odst. 4 je pak upraven mechanismus schvalování případných změn těchto definic ze strany ČR. Pokud by došlo na základě rozhodnutí Rady EU ke změně definice a ČR by s novou definicí nesouhlasila, bude ve vztahu mezi Europolem a ČR platit definice původní. Jestliže by definice znamenala zároveň omezení mandátu Europolu, spolupráce by nadále probíhala v rozsahu, v jakém to Europolu dovolí jeho nový mandát. Již zmíněné rozhodnutí Rady EU, na základě kterého došlo k poslednímu rozšíření mandátu Europolu, nezahrnovalo přijetí definic nových oblastí trestné činnosti.

V článku 5 Smlouvy se určuje Policejní prezídium ČR tzv. národním kontaktním místem České republiky, prostřednictvím něhož bude v zásadě probíhat výměna informací v rámci spolupráce na základě Smlouvy. V naléhavých případech bude docházet k výměně informací přímo s příslušnými orgány Policie ČR nebo Celní správy ČR (článek 7 odst. 2 Smlouvy).

V  příloze 2 ke Smlouvě je obsažen seznam orgánů, které jsou v České republice odpovědné za prevenci a boj proti trestné činnosti. Pouze těmto orgánům bude moci národní kontaktní místo předávat osobní údaje, které obdrží od Europolu v rámci vzájemné výměny informací. Dojde-li v důsledku změny zákonné úpravy ke změně v působnosti nebo označení orgánů uvedených v příloze 2 ke Smlouvě, vláda ČR oznámí tyto změny nejpozději do třech měsíců Europolu.

Spolupráce bude probíhat zejména formou výměny informací o konkrétních případech trestné činnosti (další formy spolupráce jsou uvedeny v článku 4 Smlouvy). Z tohoto důvodu je výměně informací, zejména pak ochraně předávaných osobních údajů a tzv. důvěrných informací³, věnována nejrozsáhlejší část Smlouvy (články 7 – 13). Rovněž tato část Smlouvy je ovlivněna úpravou ochrany osobních údajů, popř. informací obecně, obsažené v Konvenci a dále v právních aktech vydaných v této oblasti Radou EU⁴. Na výslovnou žádost zástupců Europolu byl v článku 7 odst. 4 Smlouvy zachován odkaz na článek 4 odst. 4 aktu Rady EU ze dne 3. listopadu 1998, kterým se stanoví pravidla pro přijímání informací Europolem od třetích stran, ačkoliv potvrzení jeho závaznosti pro Europol ve Smlouvě se jeví jako nadbytečné. Podle tohoto ustanovení nesmí být v informačním systému nebo analytických souborech Europolu uchovávány informace, které byly třetím státem zjevně získány porušením lidských práv.

Na návrh české strany byla ke Smlouvě připojena

4, která obsahuje tabulku ekvivalence stupňů utajení používaných Europolem a Českou republikou. Stupně utajení používané v souladu s českými vnitrostátními předpisy - „vyhrazené“, „důvěrné“ a „tajné“⁵ byly přiřazeny ke stupňům utajení „Europol 1 až 3“, jak jsou stanoveny aktem Rady EU ze dne 3. listopadu 1998, kterým byly přijaty předpisy o utajení informací Europolu.

Kromě závazků, které mají zajistit ochranu předávaných informací, obsahuje Smlouva i určité administrativní postupy pro jejich výměnu, jako je označení spolehlivosti předávaných informací nebo oznamování jejich výmazu a opravy (články 10 a 11). Podle článku 10 odst. 6 Smlouvy se mohou smluvní strany dohodnout na vyhodnocování určitých typů informací a jejich zdrojů z hlediska jejich spolehlivosti. Takovéto dohody (memoranda o porozumění) budou, pokud jde o jejich vnitrostátní schvalování, vládními smlouvami (budou se dotýkat nejen Ministerstva vnitra). Vzhledem k tomu, že jde o dokumenty v podstatě technického charakteru, k jejich schvalování zmocnila vláda ministra vnitra.

Navrhovaná Smlouva předpokládá vyslání českého styčného úředníka, popř. úředníků do sídla Europolu. Práva, povinnosti a úkoly styčných úředníků, kteří

budou vysláni do sídla Europolu, jsou uvedeny v článku 14 a v příloze 3 ke Smlouvě.

Smlouva zároveň umožní, aby byl v případě potřeby vyslán do České republiky styčný úředník, popř. úředníci Europolu (na Policejní prezídium P ČR). Práva, povinnosti a úkoly styčných úředníků Europolu v České republice jsou obecně uvedeny v článku 15, který zároveň těmto úředníkům přiznává výsady a imunity jako pracovníkům diplomatických misí (odstavec 6). Podrobnější úprava jejich práv a povinností bude dodatečně sjednána smluvními stranami ve zvláštní dohodě, pokud bude vyslání styčného úředníka Europolu do ČR aktuální (prozatím s jeho vysláním Europol nepočítá). Vzhledem k předpokládanému obsahu bude tuto dohodu za Českou republiku uzavírat vláda. V článku 15 odst. 3 Smlouvy jsou upraveny imunity, pokud jde o majetek Europolu užívaný styčným úředníkem v České republice.

Smlouva dále obsahuje úpravu odpovědnosti za škodu vzniklou v důsledku věcných či právních chyb při předávání informací a dále způsob řešení případných sporů (články 16 a 17 Smlouvy). Případné žádosti o úhradu náhrady škody ve smyslu článku 16 Smlouvy budou zasílány prostřednictvím národního kontaktního místa. Na žádost Europolu bylo v textu Smlouvy ponecháno ustanovení článku 16 odst. 4, dle kterého nemohou smluvní strany žádat úhradu jimi vyplacené náhrady škody, která nemá kompenzační charakter, ačkoliv česká delegace zástupce Europolu upozornila na skutečnost, že takovýto druh náhrady škody český právní řád nezná⁶.

***

Budoucí provádění Smlouvy si vyžádá určité prostředky ze státního rozpočtu, které budou hrazeny v rámci rozpočtu Ministerstva vnitra, popř. dalších rezortů, které se budou podílet na její realizaci. Zároveň je třeba konstatovat, že vyšší náklady přinese až plné zapojení ČR do spolupráce v rámci Europolu po jejím vstupu do EU a přístupu ČR ke Konvenci a že Smlouva bude mít pouze omezenou platnost.

Realizace Smlouvy si vyžádá zejména jednorázovou investici do technického vybavení pracoviště, které bude přijímat informace od Europolu (podle předběžných odhadů cca 500. 000,- Kč), náklady na jeho personální obsazení (do přístupu ČR ke Konvenci dvě pracovní místa) a náklady na telekomunikační spojení s Europolem (ročně cca 500. 000,- Kč). Zmíněné pracoviště je již průběžně připravováno v rámci přípravy Policie ČR na členství v EU⁷.

Náklady přinese i vyslání styčného úředníka (ročně cca 2 500 000 Kč - neinvestiční náklady, cca 500 000 Kč. - investiční náklady v prvním roce působení⁸), popř. zajištění pracoviště pro styčného úředníka, popř. úředníků Europolu na Policejním prezídiu P ČR (vyslání styčného úředníka Europolu do ČR před vstupem ČR do EU je dle vyjádření zástupců Europolu nepravděpodobné). Další náklady by mohlo znamenat i zřízení spojení mezi Policejním prezídiem P ČR a dalšími příslušnými orgány ve smyslu článku 6 odst. 1 návrhu Smlouvy, pokud by stávající způsob výměny informací nedostačoval (prozatím se zřízení takového spojení nepředpokládá).

Rozšíření Smlouvy zásadním způsobem neovlivní výši nákladů na zajištění jejího provádění. Změna Smlouvy tedy nebude mít dopad na státní rozpočet.

Navrhovaná Smlouva i její změna je v souladu s právním řádem České republiky. Některá ustanovení Smlouvy upravují práva a povinnosti odchylně od zákona (např. výsady a imunity udělené styčnému úředníku, popř. úředníkům Europolu, úprava předávání osobních údajů, popř. informací obecně⁹ a utajovaných skutečností⁵ do zahraničí), avšak dotčené právní předpisy odchylnou úpravu v mezinárodních smlouvách předpokládají.

K provedení Smlouvy je třeba zákona. V daném případě již zákonů platných. V souladu s článkem 49 Ústavy ČR se tedy jedná o prezidentskou smlouvu, která ke svému vstupu v platnost vyžaduje souhlas Parlamentu ČR a bude předložena k ratifikaci prezidentu republiky.

Smlouva je rovněž v souladu s obecně uznávanými zásadami mezinárodního práva a s jinými mezinárodními smlouvami, jimiž je ČR vázána. ¹⁰

Návrh na sjednání Smlouvy schválila vláda České republiky svým usnesením ze dne 20. února 2002 č. 179 a změnu Smlouvy svým usnesením ze dne 20. února 2002 č. 180. Smlouva byla podepsána dne 5. března t. r. v  Praze. Při této příležitosti byla řediteli Europolu Storbeckovi předána rovněž odpovědní nóta místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí Kavana, jejímž obsahem byl souhlas ČR s rozšířením Smlouvy s výhradou vnitrostátního schválení.

V Praze dne 20. února 2002

Předseda vlády

Smlouva o spolupráci

mezi

Českou republikou

a

Evropským policejním úřadem

Česká republika a Evropský policejní úřad (dále jen „Europol“)

berouce v úvahu zájem České republiky a Europolu(dále jen „smluvní strany“)na rozvoji těsné a dynamické spolupráce, aby mohly čelit současným a budoucím problémům, které před ně staví mezinárodní trestná činnost,

berouce v úvahu, že tato spolupráce bude probíhat v souladu s právní úpravou platnou pro Českou republiku a Europol,

berouce v úvahu, že Rada Evropské unie pověřila dne 27. března 2000 Europol vstoupit do jednání o smlouvě o spolupráci s Českou republikou a dne 28. května 2001 dospěla k závěru, že neexistují překážky pro zahrnutí předávání osobních údajů z Europolu do České republiky do Smlouvy,

berouce v úvahu, že Rada Evropské unie pověřila Europol dohodnout se na následujících ustanoveních mezi Českou republikou a Europolem dne 28. února 2002,

se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice

Pro účely této smlouvy:

1. Konvence znamená Konvenci založenou na článku K.3 Smlouvy o Evropské unii o zřízení Evropského policejního úřadu (Konvence o Europolu);

2. osobní údaje znamenají jakékoli informace týkající se identifikované nebo identifikovatelné fyzické osoby: identifikovatelná osoba je osoba, kterou lze identifikovat přímo nebo nepřímo, zejména odkazem na identifikační číslo nebo na jeden nebo více faktorů specifických pro její fyzickou, fyziologickou, duševní, ekonomickou, kulturní nebo společenskou identitu;

3. zpracovávání osobních údajů znamená jakýkoli úkon nebo soubor úkonů prováděných s osobními údaji, ať již pomocí automatických prostředků či nikoli, jako je shromažďování, zaznamenávání, uspořádávání, uchovávání, úprava nebo změna, vyhledávání, nahlížení, používání, zveřejňování přenosem, šířením nebo jejich zpřístupňování jiným způsobem, třídění nebo kombinování, blokování, výmaz nebo zničení;

4. informace znamenají osobní údaje a údaje, které nejsou osobními údaji.

Článek 2

Účel Smlouvy

Účelem této smlouvy je posílit spolupráci členských států Evropské unie, jednajících prostřednictvím Europolu, a České republiky v boji proti závažným formám mezinárodní trestné činnosti v oblastech uvedených v článku 3 této smlouvy, a to zejména formou výměny jak strategických, tak operativních informací.

Článek 3

Oblasti trestné činnosti, na něž se Smlouva použije

1. Spolupráce, jak je zakotvena v této smlouvě, se v souladu se zájmem smluvních stran spolupracovat v konkrétních případech vztahuje na:

1. nedovolený obchod s drogami;

2. nezákonný obchod s jadernými a radioaktivními látkami;

3. nezákonné pašování přistěhovalců;

4. obchod s lidmi;

5. trestnou činnost spojenou s motorovými vozidly;

6. trestné činy spáchané nebo trestné činy, u kterých lze předpokládávat, že by mohly být spáchány během teroristických akcí namířených proti životu, zdraví, osobní svobodě nebo majetku;

7. padělání peněz a platebních prostředků,

jakož i praní špinavých peněz ve spojení s uvedenými oblastmi trestné činnosti nebo s jejich konkrétními projevy a související trestné činy.

2. Související trestné činy jsou trestné činy spáchané za účelem obstarání prostředků ke spáchání trestných činů uvedených v odstavci 1, trestné činy spáchané za účelem umožnění nebo provedení takových činů a trestné činy mající zajistit beztrestnost takových činů.

3. V případě, že dojde k jakékoliv změně mandátu Europolu, může Europol počínaje dnem, kdy změna jeho mandátu vstoupí v platnost, písemně navrhnout České republice používání této smlouvy ve vztahu k tomuto novému mandátu. V tomto případě bude Europol informovat Českou republiku o všech relevantních důsledcích souvisejících se změnou mandátu. Smlouva se rozšíří na nový mandát počínaje dnem, kdy Europol obdrží od České republiky písemný souhlas s návrhem. Europol bude vázán svým návrhem pouze po dobu šesti měsíců ode dne odeslání návrhu.

4. Oblasti trestné činnosti uvedené v odstavci 1 písm. a) až e) a g) jsou vymezeny v příloze 1 k této smlouvě. Má-li změna mandátu uvedená v odstavci 3 za následek přijetí definice další oblasti trestné činnosti, bude se tato definice uplatňovat i tam, kde se tato oblast trestné činnosti stane součástí Smlouvy v souladu s odstavcem 3.

Europol bude informovat Českou republiku, zda a kdy byla definice některé oblasti trestné činnosti rozšířena, upravena nebo doplněna. Nová definice se stane součástí této smlouvy dnem, kdy Europol obdrží písemné potvrzení o přijetí definice Českou republikou. Jakákoliv změna dokumentu, na který definice odkazuje, se považuje za změnu definice.

Článek 4

Oblasti spolupráce

Spolupráce může kromě výměny strategických aoperativníchinformací zahrnovat všechny ostatní úkoly Europolu uvedené v Konvenci, zejména výměnu odborných znalostí, strategických poznatků, všeobecných situačních zpráv, informací o vyšetřovacích postupech, informací o metodách předcházení trestné činnosti, účast při výcvikových činnostech, jakož i poskytování rad a podpory při konkrétních vyšetřováních.

Článek 5

Národní kontaktní místo

1. Česká republika určuje Policejní prezídium Policie České republiky (dále jen „Policejní prezídium“), aby jednalo jako národní kontaktní místo mezi Europolem a dalšími příslušnými orgány uvedenými v článku 6 odst. 1.

2. Setkání na vysoké úrovni mezi Europolem a Policejním prezídiem, popřípadě v doprovodu zástupců dalších příslušných orgánů uvedených v článku 6 odst. 1,se bude uskutečňovat nejméně jednou ročně a v případě potřeby k projednání otázek vztahujících se k této smlouvě a spolupráci obecně.

3. Zástupce Policejního prezídiamůže být přizván k účasti na schůzích vedoucích představitelů národních jednotek Europolu.

Článek 6

Příslušné orgány

1. Orgány odpovědné podle vnitrostátních právních předpisů v České republice za prevenci a boj proti trestné činnosti uvedené v článku 3 jsou vyjmenovány v příloze 2 k této smlouvě. Česká republika oznámí Europolu všechny změny  této přílohy do tří měsíců od nabytí jejich účinnosti.

2. Česká republika poskytne Europolu na jeho žádost prostřednictvím Policejního prezídia veškeré informace týkající se vnitřní organizace, úkolů a úpravy ochranyosobních údajů orgánů uvedených v odstavci 1.

Článek 7

Výměna informací

1. Výměna informací mezi smluvními stranami se bude uskutečňovat pouze pro účely této smlouvy a v souladu s ustanoveními této smlouvy.

2. Výměna informací tak, jak je upravena v této smlouvě, se bude v zásadě uskutečňovat mezi Europolem a Policejním prezídiem. Smluvní strany zajistí, aby výměna informací mohla probíhat čtyřiadvacet hodin denně. Česká republika zajistí, aby existovalo přímé spojení mezi Policejním prezídiem a příslušnými orgány uvedenými v článku 6 odst. 1. Pokud se v konkrétním případě z naléhavých důvodů uskuteční výměna informací s jiným orgánem Policie České republiky nebo orgánem Celní správy České republiky, Europol o tom bude co nejdříve informovat Policejní prezídium, jestliže tuto informaci vyslal.

1. Europol poskytne České republice pouze informace, které byly shromážděny, uchovávány a předávány v  souladu s příslušnými ustanoveními Konvence a jejích prováděcích předpisů.

2. Česká republika poskytne Europolu pouze informace, které byly shromážděny, uchovávány a předávány v souladu s jejími právními předpisy. V tomto směru bude Europol vázán článkem 4 odst. 4 aktu Rady ze 3. listopadu 1998, který stanoví pravidla týkající se přijímání informací Europolem.

3. Jednotlivci budou mít právo přístupu k údajům, které se k nim vztahují a které jsou předávány na základě této smlouvy, nebo právo nechat tyto údaje překontrolovat v souladu s příslušnými ustanoveními Konvence nebo právními předpisy České republiky. V případech, kdy je toto právo vykonáváno, bude předávající strana konzultována před přijetím závěrečného rozhodnutí ohledně žádosti.

Článek 8

Poskytování informací Europolu

1. Česká republika bude v okamžiku poskytnutí informací nebo dříve informovat Europol o účelu, pro který jsou informace poskytovány, a o omezeních týkajících se jejich použití, výmazu nebo zničení, včetně případných obecných nebo specifických podmínek omezení přístupu. Pokud bude potřeba takového omezení zřejmá až po poskytnutí informací, Česká republika bude informovat Europol o takovém omezení později.

2. Po obdržení osobních údajů Europol rozhodne bez zbytečného prodlení, pokud možno vždy do 3 měsíců od obdržení, zda a v jakém rozsahu mohou být poskytnuté osobní údaje zahrnuty do datového souboru Europolu v souladu s účelem, pro který je Česká republika poskytla. Europol oznámí České republice, že osobní údaje nebudou zařazeny, pokud možno co nejdříve poté, co o tom bylo rozhodnuto. Osobní údaje, které byly předány, budou vymazány, zničeny nebo vráceny, pokud nejsou nebo již přestaly být nezbytné pro úkoly Europolu nebo pokud nebylo rozhodnuto o jejich zařazení do datového souboru Europolu do šesti měsíců od obdržení.

3. Europol je zodpovědný za zabezpečení toho, že osobní údaje uvedené v odstavci 2, které ještě nejsou zařazené do datového souboru Europolu, budou přístupné pouze pracovníkovi Europolu řádně zmocněnému rozhodovat o tom, zda osobní údaje mohou či nemohou být zařazeny do datového souboru Europolu.

Pokud má Europol po zhodnocení důvod předpokládat, že poskytnuté informace nejsou přesné nebo již aktuální, informuje o tom Českou republiku. Česká republika informace ověří a informuje Europol o výsledku ověření.

Článek 9

Poskytování osobních údajů Europolem

1. Jsou-li osobní údaje předávány na žádost České republiky, mohou být použity pouze pro účely uvedené v žádosti. Jsou-li osobní údaje předávány bez výslovné žádosti, musí být v okamžiku předání informací nebo dříve uveden účel, pro který jsou předávány, a jakákoli omezení jejich použití, vymazání nebo zničení, včetně případných obecných nebo specifických podmínek omezení přístupu. Pokud bude potřeba takového omezení zřejmá až po poskytnutí, Europol bude informovat Českou republiku o takovém omezení později.

2. Česká republika dodrží při každém předávání osobních údajů Europolem do České republiky následující podmínky:

1. po obdržení Česká republika rozhodne bez zbytečného prodlení, pokud možno do 3 měsíců od obdržení, zda a do jaké míry jsou poskytnuté údaje nezbytné pro účel, pro který byly poskytnuty;

2. Česká republika nesdělí údaje třetím státům nebo orgánům;

3. údaje budou poskytnuty pouze Policejnímu prezídiu, aniž by byl dotčen článek 7 odst. 2;

4. další předávání údajů původním příjemcem je omezeno na příslušné orgány uvedené v článku 6 odst. 1 a bude se uskutečňovat za stejných podmínek, za jakých se uskutečnilo původní předání;

5. poskytování musí být v jednotlivých případech nezbytné pro účely prevence nebo boje proti trestným činům uvedeným v článku 3;

6. pokud byly údaje sděleny Europolu členským státem Evropské unie, tyto údaje mohou být předávány České republice pouze se souhlasem tohoto členského státu;

7. jakékoli podmínky pro používání údajů stanovené Europolem musí být respektovány; pokud byly údaje sděleny Europolu členským státem Evropské unie a tento členský stát stanovil pro použití těchto údajů nějaké podmínky, tyto podmínky musí být respektovány;

8. jsou-li údaje poskytovány na základě žádosti, musí žádost o informace obsahovat skutečnosti týkající se účelu a důvodu žádosti;

9. údaje mohou být použity pouze k účelu, pro který byly sděleny; toto ustanovení se nevztahuje na sdělování údajů potřebných pro šetření Europolu;

10. údaje budou Českou republikou opraveny nebo vymazány, pokud se ukáže, že jsou nesprávné, nepřesné, již neaktuální, nebo že neměly být předány;

11. údaje budou vymazány, pokud již nejsou potřebné pro účely, pro které byly předány.

3. Česká republika provede, v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy a za podmínky úměrnosti nákladů k účelu ochrany, opatření směřující k:

1. zabránění přístupu neoprávněných osob k zařízení na zpracování dat užívanému ke zpracování osobních údajů,

2. zabránění neoprávněnému čtení, kopírování, změně nebo vymazání nosičů dat,

3. zabránění neoprávněnému vkládání osobních údajů a neoprávněné kontrole, změnám nebo výmazu uložených osobních údajů,

4. zabránění užívání automatizovaných systémů zpracování dat neoprávněnými osobami použitím zařízení datové komunikace,

5. zajištění, aby osoby oprávněné k užívání automatizovaného systému zpracování dat měly přístup pouze k údajům, pro něž platí jejich oprávnění k přístupu,

6. zajištění, aby bylo možno ověřit a zjistit, jakým orgánům se mají osobní údaje předat použitím zařízení datové komunikace,

7. zajištění, aby bylo možno dodatečně ověřit a zjistit, které osobní údaje byly vloženy do automatizovaných datových systémů nebo systémů zpracovávání dat a kdy a kým byly údaje vloženy,

8. zabránění neoprávněnému čtení, kopírování, změně nebo výmazu osobních údajů během přenosu osobních údajů nebo přepravy nosičů dat,

9. zajištění, aby instalovaný systém mohl být v případě přerušení okamžitě obnoven,

10. zajištění, aby funkce systému pracovaly bezchybně, aby objevení se chyb ve funkcích bylo okamžitě oznámeno a aby uložené údaje nemohly být porušeny špatným fungováním systému.

4. Osobní údaje prozrazující rasový původ, politické názory, náboženské nebo jiné přesvědčení, nebo údaje týkající se zdraví a pohlavního života tak, jak je uvedeno v článku 6 Úmluvy Rady Evropy o ochraně osob se zřetelem na automatizované zpracování osobních údajů z 28. ledna 1981, mohou být poskytnuty pouze v naprosto nevyhnutelných případech a pouze jako dodatek k jiným informacím.

4. Pokud již nebude zaručena odpovídající úroveň ochrany údajů, nebudou poskytovány žádné osobní údaje.

4. Pokud Europol zaznamená, že předané osobní údaje jsou nepřesné, již neaktuální nebo že neměly být předány, bude o tom bezodkladně informovat Policejní prezídium. Europol požádá Policejní prezídium o potvrzení, že údaje budou opraveny nebo vymazány.

5. Europol povede záznamy o každém sdělení osobních údajů podle tohoto článku a o důvodech pro takové sdělení.

4. Uchovávání osobních údajů předávaných Europolem nesmí překročit dobu tří let. Každá lhůta začne znovu běžet dnem, ve kterém dojde k události vedoucí k uchovávání těchto osobních údajů. Pokud při aplikaci tohoto odstavce celková doba uchovávání osobních údajů předávaných Europolem překročí tři roky, bude potřeba pokračovat v uchovávání přehodnocována každoročně.

Článek 10

Vyhodnocení zdroje a informací

1. Pokud Europol poskytuje informace na základě této smlouvy, bude zdroj informací označen, pokud možno, na základě následujících kritérií:

1. Není-li pochyb o pravosti, důvěryhodnosti a kompetentnosti zdroje, nebo pokud jsou informace poskytovány ze zdroje, který se v minulosti ukázal jako všestranně spolehlivý.

2. Zdroj, od něhož obdržené informace byly většinou spolehlivé.

3. Zdroj, od něhož obdržené informace byly většinou nespolehlivé.

4. Spolehlivost zdroje nelze vyhodnotit.

2. Pokud Europol poskytuje informace na základě této smlouvy, bude spolehlivost informací označena, pokud možno, na základě následujících kritérií:

1. Informace, o jejichž přesnosti není pochyb.

2. Informace osobně známé zdroji, avšak nikoliv osobně známé pracovníkovi, který je předává dále.

3. Informace nikoliv osobně známé zdroji, avšak potvrzené dalšími již zaregistrovanými informacemi.

4. Informace, které nejsou osobně známé zdroji a nemohou být ničím potvrzené.

3. Česká republika při poskytování informací na základě této smlouvy označí, pokud možno, zdroj informací a jejich spolehlivost na základě kritérií uvedených v odstavcích 1 a 2.

4. Pokud jedna ze smluvních stran na základě informací, které má již k dispozici, dojde k závěru, že vyhodnocení informací poskytnutých druhou smluvní stranou je třeba opravit, bude o tom informovat druhou smluvní stranu a bude usilovat o dohodu o úpravě vyhodnocení. Žádná ze smluvních strannebude bez této dohody měnit vyhodnocení informací.

5. Pokud smluvní strana obdrží informacebez vyhodnocení, pokusí se, pokud možno, vyhodnotit spolehlivost zdroje nebo informací na základě informací, které má již k dispozici.

6. Smluvní stranyse mohou obecně dohodnout na vyhodnocování určitých typů informací a zdrojů, které budou zakotveny v memorandu o porozumění mezi Europolem a Českou republikou. Takové obecné dohody musí být schváleny Řídícím výborem. Pokud jsou informaceposkytnuty na základě takových obecných dohod, bude tato skutečnost uvedena.

3. Pokud nelze provést spolehlivé vyhodnocení nebo pokud neexistuje žádná obecná dohoda, budou informace hodnoceny jako v odstavci 1(D) a v odstavci 2(4) výše.

Článek 11

Oprava a výmaz informací poskytnutých Europolu

1. Policejní prezídium bude informovat Europol, pokud jsou informace předané Europolu opraveny nebo vymazány. Policejní prezídium bude rovněž, pokud možno, informovat Europol, má-li důvod předpokládat, že poskytnuté informace nejsou přesné nebo již aktuální.

2. Pokud budePolicejní prezídium informovat Europol, že opravilo nebo vymazalo informace předané Europolu, Europol informace adekvátně opraví nebo vymaže. Europol může rozhodnout, že nevymaže informace, pokud má potřebu takové informace dále zpracovávat, a to na základě informací rozsáhlejších, než jsou ty, které má k dispozici Česká republika. Europol bude informovat Policejní prezídium o pokračujícím uchovávání takovýchto informací.

3. Pokud má Europol důvod předpokládat, že poskytnuté informace nejsou přesné nebo již aktuální, bude informovatPolicejní prezídium. Policejní prezídium ověří informace a bude informovat Europol o výsledku tohoto ověření. V případě, že Europol informace opraví nebo vymaže, bude o této opravě nebo výmazu informovat Policejní prezídium.

Článek 12

Důvěrný charakter informací

1. Všechny informace zpracované Europolem nebo jeho prostřednictvím, kromě informací, které jsou výslovně označeny jako veřejné, nebo u kterých je jasně patrné, že jsou veřejné, podléhají základnímu stupni utajenív rámci organizace Europol, jakož i v členských státech. Informace, které podléhají pouze základnímu stupni utajení, nevyžadují specifické označení stupněm utajení Europolu, ale budou označeny jako informace Europolu. Informace poskytnuté Českou republikou, které nejsou veřejně přístupné, budou označeny textem „pro vnitřní potřebu“.

2. Smluvní strany zajistí základní stupeň ochrany uvedený v odstavci 1 řadou opatření v souladu s jejich vnitrostátními právními předpisy nebo nařízeními, včetně závazku mlčenlivosti a důvěrnosti, omezení přístupu k informacím pouze na oprávněný okruh pracovníků, požadavků na ochranu osobních údajů a obecných technických a procedurálních opatření na zajištění ochrany informací.

3. Informace vyžadující dodatečná bezpečnostní opatření podléhají stupni utajení České republiky nebo Europolu, který je označen specifickým způsobem. Informacím je přidělen příslušný stupeň utajení pouze tam, kde je to vysloveně nutné a pouze na nezbytnou dobu.

4. Stupně utajení České republiky jsou označeny textem „Vyhrazené“, „Důvěrné“, nebo „Tajné“ v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky; stupně utajeníEuropolu jsou číslovány „Europol stupeň 1 až 3“ v souladu s příslušnými nařízeními. Stupně utajení se vztahují na specifické souhrny bezpečnostních opatření, které nabízejí různé stupně ochrany v závislosti na obsahu informací berouce v úvahu škodlivý účinek, který by neoprávněný přístup, šíření nebo používání informací mohly mít na zájmy smluvních stran. Smluvní strany se zavazují poskytovat informacím označeným stupněm utajení rovnocennou ochranu v souladu s tabulkou ekvivalence stupňů utajení uvedenou v příloze 4 této smlouvy.

5. Česká republika je odpovědná za zabezpečení toho, že povolení přístupu k chráněným informacím a ochranu takto označených informací budou dodržovat všechny orgány, kterým mohou být informace předány v souladu s touto smlouvou.

Článek 13

Postupy týkající se důvěrných informací

1. Každá smluvní strana bude odpovědná za volbu příslušného stupně utajení v souladu s článkem 12 pro informace poskytované druhé smluvní straně.

2. Při volbě stupně utajení bude každá smluvní strana dodržovat klasifikaci informací podle svého vnitrostátního práva nebo příslušných nařízení a vezme v úvahu potřebu operativní pružnosti.

3. Pokudjedna ze smluvních stran na základě informací, které má k dispozici, dojde k závěru, že je třeba pozměnit stupeň utajení, bude o tom informovat druhou stranu a bude usilovat o dohodu o příslušném stupni utajení. Žádná smluvní strana nebude určovat nebo měnit stupeň utajení stanovený druhou smluvní stranou bez souhlasu této strany.

4. Každá smluvní strana může kdykoliv požadovat změnu vybraného stupně utajení informace, kterou poskytla, včetně možného odstranění takového stupně. Druhá smluvní strana upraví stupeň utajení v souladu s jejím přáním. Každá smluvní strana požádá o snížení stupně utajení nebo o jeho odstranění, jakmile to okolnosti dovolí.

5. Každá smluvní strana může určit lhůtu, po kterou bude aplikován vybraný stupeň utajení, jakož i jakoukoli úpravu stupně utajení po uplynutí této lhůty.

6. Pokud informace, jejichž stupeň utajení se mění v souladu s tímto článkem, byly již poskytnuty jednomu nebo více členským státům Evropské unie, Europol bude na žádost Policejního prezídia informovat příjemce o změně stupně utajení.

Článek 14

Styční úředníci zastupující Českou republiku u Europolu

1. Smluvní strany souhlasí s posílením spolupráce tak, jak je zakotvena v této smlouvě, prostřednictvím přidělení jednoho nebo více styčných úředníků zastupujících Českou republiku u Europolu. Úkoly, práva a povinnosti styčných úředníků, jakož i podrobnosti týkající se jejich přidělení u Europolu a příslušných nákladů, jsou stanoveny v příloze 3 této smlouvy.

2. Europol zajistí všechny nezbytné náležitosti, jako je kancelář a telekomunikační vybavení, které budou poskytnuty styčným úředníkům v prostorách Europolu na jeho náklady. Náklady spojené s telekomunikacemi bude však hradit Česká republika.

3. Archivy styčných úředníků budou pro pracovníky Europolu nedotknutelné. Tyto archivy zahrnují veškeré záznamy, korespondenci, dokumenty, rukopisy, počítačové záznamy, fotografie, filmy a nahrávky, které styčným úředníkům patří, nebo jichž jsou držiteli.

4. Česká republika zajistí, aby její styční úředníci měli rychlý a, je-li to technicky proveditelné, přímý přístup do národních databází, které potřebují pro plnění svých úkolů po dobu přidělení u Europolu.

Článek 15

Styční úředníci Europolu v České republice

1. Pokud to bude potřebné pro další posílení spolupráce tak, jak je zakotvena v této smlouvě, smluvní strany souhlasí s tím, že jeden nebo více styčných úředníků Europolu mohou být přiděleni při Policejním prezídiu nebo jiném příslušném orgánu uvedeném v článku 6 odst. 1. Přidělení styčného (styčných) úředníka (úředníků) Europolu může být mezi smluvními stranami kdykoli vzájemně dohodnuto. Úkoly, práva a povinnosti styčných úředníků Europolu, jakož i podrobnosti týkající se jejich přidělení a příslušných nákladů, budou zakotveny ve zvláštní dohodě.

2. Příslušný orgán, ke kterému byl styčný úředník Europolu přidělen, zajistí všechny nezbytné náležitosti, jako je kancelář a telekomunikační vybavení, které budou poskytnuty styčným úředníkům v jeho prostorách ana jeho náklady. Náklady spojené s telekomunikacemi bude však hradit Europol.

3. Majetek a prostředky Europolu, kdekoli umístěné a kýmkoli držené, nepodléhají prohledání, rekvizici, konfiskaci, vyvlastnění nebo jiným formám výkonného, správního, soudního ani zákonodárného zásahu.

4. Česká republika povolí styčným úředníkům svobodně komunikovat pro úřední účely a bude chránit jejich právo takto si počínat. Styční úředníci budou mít právo používat kódy a odesílat a přijímat úřední korespondenci a jiná úřední sdělení prostřednictvím kurýra nebo v zapečetěných zásilkách, které budou podléhat týmž výsadám a imunitám jako diplomatičtí kurýři a zapečetěné zásilky.

5. Archivy styčných úředníků budou nedotknutelné. Tyto archivy zahrnují veškeré záznamy, korespondenci, dokumenty, rukopisy, počítačové záznamy, fotografie, filmy a nahrávky, které styčným úředníkům patří nebo jichž jsou držiteli.

6. Na území České republiky budou styční úředníci Europolu požívat týchž výsad a imunit, jaké přiznává Česká republika pracovníkům diplomatických misí ve srovnatelném postavení.

Článek 16

Odpovědnost

1. Česká republika odpovídá v souladu se svými právními předpisy za jakoukoli škodu způsobenou jednotlivci jako výsledek právních nebo věcných chyb v informacích vyměňovaných s Europolem. Česká republika se nebude hájit tím, že Europol předal nepřesné informace, aby se zbavila zodpovědnosti vyplývající z jejích právních předpisů ve vztahu k poškozené straně.

2. Pokud k těmto právním nebo věcným chybám došlo v důsledku nesprávně sdělených informací nebo v důsledku opomenutí splnit závazek na straně Europolu nebo na straně některého z členských států Evropské unie nebo jiného třetího státu nebo orgánu, Europol se zavazuje na požádání uhradit částku, která byla vyplacena jako náhrada podle odstavce 1, pokud informace nebyly použity v rozporu s touto smlouvou.

3. V případech, kdy je Europol povinen uhradit členskému státu Evropské unie nebo jinému státu nebo orgánu částku, která byla přiznána jako náhrada za způsobenou škodu poškozené straně, a ke škodě došlo v důsledku opomenutí na straně České republiky při plnění povinností vyplývajících z této smlouvy, bude Česká republika povinna na požádání uhradit částku, kterou Europol vyplatil členskému státu nebo jinému státu nebo orgánu jako náhradu.

4. Smluvní strany nebudou vzájemně požadovat náhradu škody podle odstavců 2 a 3 v míře, v níž by náhrada škody byla vymáhána jako trest nebo zvýšená škoda nebo další odškodnění.

Článek 17

Řešení sporů

1. Veškeré spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo aplikace této smlouvy, nebo jakákoli otázka ovlivňující vztahy mezi smluvními stranami, která není vyřešena přátelskou cestou, budou na žádost kterékoli smluvní strany postoupeny ke konečnému rozhodnutí tribunálu tří rozhodců. Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce. Třetího rozhodce, který bude předsedou tribunálu, vyberou první dva rozhodci.

2. Pokud jedna ze smluvních stran nejmenuje rozhodce do dvou měsíců poté, co o jmenování požádala druhá smluvní strana, může druhá smluvní strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedu, aby rozhodce jmenoval.

3. Pokud se první dva rozhodci neshodnou na třetím rozhodci do dvou měsíců poté, co byli jmenováni, může kterákoli smluvní strana požádat předsedu Mezinárodního soudního dvora nebo v jeho nepřítomnosti místopředsedu, aby rozhodce jmenoval.

4. Pokud se smluvní strany nedohodnou jinak, určí si tribunál svá vlastní pravidla.

5. Tribunál musí dojít k rozhodnutí většinou hlasů. Předseda má rozhodující hlas. Rozhodnutí je konečné a pro smluvní strany závazné.

6. Každá smluvní strana si vyhrazuje právo pozastavit plnění svých povinností podle této smlouvy, pokud je aplikován postup stanovený v tomto článku nebo pokud může být aplikován v souladu s odstavcem 1, nebo v jakémkoliv jiném případě, kdy smluvní strana má za to, že povinnosti uložené druhé smluvní straně touto smlouvou byly porušeny.

Článek 18

Ukončení platnosti smlouvy

1. Platnost této smlouvy může být ukončena kteroukoli smluvní stranou výpovědí s tříměsíční výpovědní lhůtou.

2. V případě ukončení platnosti uzavřou smluvní strany dohodu o pokračujícím používání a uchovávání informací, které již byly mezi nimi sděleny. Pokud nebude žádná dohoda uzavřena, kterákoli ze smluvních stran bude oprávněna požadovat, aby informace, které sdělila, byly vymazány.

Článek 19

Změny

1. Tato smlouva může být kdykoli změněna vzájemnou dohodou mezi smluvními stranami v souladu s vnitrostátními právními předpisy České republiky a právními požadavky Europolu.

2. Smluvní strany budou na žádost kterékoli z nich jednat o změnách této smlouvy.

Článek 20

Vstup v platnost

Tato smlouva vstupuje v platnost dnem, kdy si smluvní strany navzájem písemně diplomatickou cestou oznámí, že byly splněny podmínky stanovené vnitrostátními právními předpisy České republiky a právní požadavky Europolu pro vstup této smlouvy v platnost.

Dáno v ........................ dne ............................................... roku dvoutisícího druhého, ve dvou vyhotoveních v českém a anglickém jazyce, přičemž obě znění mají stejnou platnost.

Za Českou republiku Za Europol

1

Definice oblastí trestné činnosti uvedených v článku 3 odst. 4 Smlouvy ospolupráci mezi Českou republikou a Europolem

S ohledem na oblasti trestné činnosti uvedené v článku 3 odst. 1 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem pro účely této smlouvy:

„nedovolený obchod s drogami“ znamená trestné činy uvedené v článku 3 odst. 1 Úmluvy Organizace spojených národů proti nedovolenému obchodu s omamnými a psychotropními látkami z 20. prosince 1988 a v ustanoveních doplňujících nebo nahrazujících tuto Úmluvu;

„nezákonný obchod s jadernými a radioaktivními látkami“ znamená trestné činy uvedené v článku 7 odst. 1 Úmluvy o fyzické ochraně jaderných materiálů podepsané ve Vídni a v New Yorku 3. března 1980 a vztahující se k jadernému a/nebo radioaktivnímu materiálu definovanému v článku 197 Smlouvy o založení Evropského společenství pro atomovou energii a ve směrnici 80/836 Euratomu z 15. července 1980;

„nezákonné pašování přistěhovalců“ znamená aktivity, které mají úmyslně pomoci za finanční zisk při vstupu, pobytu nebo zaměstnání na území členských států Evropské unie v rozporu s pravidly a podmínkami uplatňovanými v členských státech a na území České republiky v rozporu s jejími právními předpisy;

„obchod s lidmi“ znamená podřízení osoby skutečné a nezákonné nadvládě jiných osob za použití násilí nebo výhrůžek nebo zneužitím pravomoci nebo intrikou, zejména pokud se týká zneužívání prostituce, forem sexuálního zneužívání a napadení nezletilých nebo obchodu s opuštěnými dětmi. Takové formy zneužívání rovněž zahrnují výrobu, prodej nebo distribuci materiálů dětské pornografie;

„trestná činnost spojená s motorovými vozidly“ znamená krádež nebo nedovolené užití motorových vozidel, nákladních aut, návěsů, nákladů z nákladních aut nebo návěsů, autobusů, motocyklů, karavanů a zemědělských vozidel, továrních vozidel a náhradních dílů takových vozidel a přijímání a úschovu takových předmětů;

„padělání peněz a platebních prostředků“ znamená činy definované v článku 3 odst. 2 Ženevské úmluvy o potírání penězokazectví z 20. dubna 1929, který se vztahuje jak na hotovost, tak na další platební prostředky;

„praní špinavých peněz“ znamená trestné činy uvedené v článku 6 odst. 1 až 3 Úmluvy Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinu podepsané ve Štrasburku dne 8. listopadu 1990.

2

podle článku 6 odst. 1 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem

Orgány v České republice zodpovědné podle vnitrostátních právních předpisů za prevenci a boj proti trestným činům uvedeným v článku 3 odst. 1 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem jsou:

1. orgány Policie České republiky;

2. Ministerstvo vnitra České republiky;

3. orgány Celní správy České republiky;

4. státní zastupitelství;

5. Ministerstvo spravedlnosti České republiky;

5. soudy.

3,

kterou se v souladu s článkem 14 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem stanoví úkoly, práva a povinnosti styčných úředníků České republiky při Europolu

Článek 1

Úkoly styčného úředníka

Úkolem styčného úředníka bude podporovat a koordinovat spolupráci mezi Europolem a Českou republikou. Styčný úředník bude zejména zodpovědný za podporu kontaktů mezi Europolem a Českou republikou a za ulehčení výměny informací.

Článek 2

Právní postavení styčného úředníka

1. Ve vztahu k  Europolu bude styčný úředník považován za formálního zástupce České republiky. Europol usnadní v rámci možností pobyt styčného úředníka v Nizozemsku; bude zejména spolupracovat, bude-li to nutné, s příslušnými holandskými úřady v záležitostech výsad a imunit.

2. Styčný úředník bude zástupcem orgánů odpovědných v České republice za prevenci a boj proti trestné činnosti v rozsahu znění této smlouvy.

Článek 3

Pracovní metody

1. Jakákoliv výměna informací mezi Europolem a styčným úředníkem proběhne pouze v souladu s ustanoveními této smlouvy.

2. Při výměně informací styčný úředník bude obvykle komunikovat přímo s Europolem prostřednictvím zástupce jmenovaného za tímto účelem Europolem. Nebude mít přímý přístup k souborům dat Europolu.

Článek 4

Utajení

1. Česká republika zajistí, aby byl styčný úředník prověřen na příslušné národní úrovni, aby mohl pracovat s informacemi dodanými Europolem nebo jeho prostřednictvím, které vyžadují určitý stupeň utajení v souladu s článkem 12 Smlouvy.

2. Europol poskytne styčnému úředníkovi pomoc při zajišťování přiměřených zdrojů pro splnění jakýchkoliv požadavků vztahujících se k ochraně informací důvěrného charakteru vyměňovaných s  Europolem.

Článek 5

Administrativní záležitosti

1. Styčný úředník se bude řídit vnitřními pravidly Europolu, aniž by tím byly dotčeny jeho vnitrostátní právní předpisy. Při plnění svých povinností bude postupovat v souladu se svými vnitrostátními právními předpisy o ochraně údajů.

2. Styčný úředník bude průběžně informovat Europol o své pracovní době a podrobnostech spojení pro naléhavé případy. Rovněž bude Europol informovat o jakémkoli delším pobytu mimo ústředí Europolu.

Článek 6

Odpovědnost a spory

1. Česká republika bude odpovědná za škody způsobené styčným úředníkem na majetku Europolu. Jakékoliv takové škody Česká republika urychleně uhradí na základě opodstatněné žádosti Europolu. V případě sporu ohledně platby může být použit článek 17 Smlouvy.

2. V případech sporu mezi Českou republikou a Europolem nebo mezi styčným úředníkem a Europolem, ředitel Europolu bude mít právo zakázat styčnému úředníkovi vstup do budovy Europolu nebo povolit vstup pouze za určitých podmínek nebo omezení.

3. Pokud dojde k vážnému konfliktu mezi Europolem a styčným úředníkem, ředitel Europolu je oprávněn předložit Policejnímu prezídiu žádost o jeho nahrazení.

4

Smluvní strany v souladu s článkem 12 odst. 4 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem stanoví, že jsou shodné následující stupně utajení podle vnitrostátních předpisů České republiky a stupně utajení používané v rámci Europolu:

„Vyhrazené“ (odpovídá označení „Restricted“) - „Europol 1“

„Důvěrné“ (odpovídá označení „Confidential“) - „Europol 2“

„Tajné“ (odpovídá označení „Secret“) - „Europol 3“

(český překlad)

EUROPOL

13. února 2002

Č.j. : LA-02-001

J.E. pan Jan Kavan

místopředseda vlády a

ministr zahraničních věcí

České republiky

Excelence,

dovoluji si Vás informovat, že Rada Evropské unie na své schůzi ve dnech 6. a 7. prosince 2001 rozhodla o rozšíření mandátu Europolu tak, aby se zabýval rovněž závažnými formami mezinárodní trestné činnosti uvedenými v příloze Konvence o Europolu. Tyto formy závažné mezinárodní trestné činnosti jsou uvedeny v příloze tohoto dopisu. Rozšíření mandátu nabylo účinnosti dne 1. ledna 2002.

V souladu s článkem 3 odst. 3 Smlouvy o spolupráci mezi Českou republikou a Europolem si dovoluji navrhnout, aby tyto smlouva byla rozšířena na tyto nové oblasti trestné činnosti.

Uvítal bych, kdybyste mne mohl informovat, zda souhlasíte s tímto návrhem.

Závěrem si dovoluji vyjádřit naději, že toto rozšíření mandátu Europolu povede k ještě plodnější spolupráci mezi Českou republikou a Europolem.

S pozdravem

Jürgen Storbeck v. r.

ředitel

Seznam dalších závažných forem trestné činnosti

Kromě forem trestné činnosti, které jsou již uvedeny ve Smlouvě o spolupráci (viz níže), Europol navrhuje doplnění následujících forem závažné mezinárodní trestné činnosti:

Trestné činy proti životu, zdraví nebo osobní svobodě:

• vražda, těžké ublížení na zdraví;

• nezákonné obchodování s lidskými orgány a tkáněmi;

• únos, nezákonné omezování osobní svobody a braní rukojmí;

• rasismus a xenofobie.

Trestné činy proti soukromému nebo veřejnému majetku, včetně podvodu:

• organizovaná loupež;

• nezákonné obchodování s kulturními statky, včetně starožitností a uměleckých děl;

• zpronevěra a podvod;

• vymáhání výpalného a vydírání;

• padělání a pirátská výroba;

• padělání úředních listin a obchodování s nimi;

• počítačová trestná činnost;

• korupce.

Rada prohlásila, že pokyn ukládající Europolu, aby se zabýval „podvodem“ jako jednou z forem trestné činnosti uvedených v příloze Konvence o Europolu, uděluje Europolu ve vztahu k daňovému podvodu a celnímu podvodu pouze pravomoci v oblasti zlepšování efektivity a spolupráce příslušných orgánů členských států odpovědných za fungování systému vymáhání trestního práva, a nikoliv jejich orgánů odpovědných za výběr daní a celních poplatků.

Nezákonné obchodování a poškozování životního prostředí:

• nezákonné obchodování se zbraněmi, střelivem a výbušninami;

• nezákonné obchodování s ohroženými druhy zvířat;

• nezákonné obchodování s ohroženými druhy a odrůdami rostlin;

• trestná činnost v oblasti životního prostředí;

• nezákonné obchodování s hormonálními látkami a jinými růstovými přípravky.

Kromě toho v souladu s článkem 2 odst. 2 Konvence o Europolu akt, kterým byl Europolu dán pokyn, aby se zabýval jednou z výše uvedených forem trestné činnosti, zahrnuje oprávnění zabývat se s tím spojeným praním špinavých peněz a dalšími souvisejícími trestnými činy.

Formy trestné činnosti již uvedené ve Smlouvě o spolupráci:

Nedovolený obchod s drogami;

Nezákonný obchod s jadernými a radioaktivními látkami;

Nezákonné pašování přistěhovalců;

Obchod s lidmi;

Trestná činnost spojená s motorovými vozidly;

Trestné činy spáchané nebo trestné činy, u kterých lze předpokládat, že by mohly být spáchány během teroristických akcí namířených proti životu, zdraví, osobní svobodě nebo majetku;

Padělání peněz a platebních prostředků.