Fond pracovní doby je nejen jedním ze základních výrobních činitelů, ale též významným měřítkem technologického a sociálního pokroku. Fond pracovní doby je významná ekonomická kategorie podmiňující vstup České republiky do Evropské unie. Na teritoriu České republiky platí současný režim 8,5 hodinového pracovního dne a pětidenního pracovního týdne v podstatě beze změn již 30 roků. Za tu dobu došlo, zejména v posledních deseti letech, k podstatným kvalitativním změnám výrobních technologií i organizace práce. Novou skutečnost odrazila česká legislativa nedostatečně, za Evropskou unií podstatně zaostáváme. K celostátnímu snížení, cca o 5,2 procent, došlo u ročního fondu pracovní doby, týdenní fond pracovní doby byl snížen pouze v soukromém sektoru. Délku zákonné pracovní doby je zde umožněno dohadovat při kolektivním vyjednávání nebo stanovit v t.zv. vnitřním předpisu zaměstnavatele. Tato možnost je široce využívána, běžně je dohadován 40 hodinový pracovní týden, v některých profesích až 36 hodinový. Za celé národní hospodářství dosahoval použitelný týdenní fond pracovní doby 40,6 hodin (r.1996) a celoroční fond pracovní doby 2014 hodin (r.1997). V Evropské unii dosahuje roční fond pracovní doby 1650 hodin (včetně přesčasové práce) a výhledově se má snížit na 1500 hodin. Francie, Itálie a Švédsko již na 35 hodinový pracovní týden přistoupily.
Nezaměstnanost v České republice skokově narůstá, v lednu 1999 dosáhla historického maxima 8,1 procent práceschopné populace. Dle mezinárodního sledování je nezaměstnanost v České republice ještě o 0,4 až 0,6 procentního bodu vyšší. Jde o nejhorší stav od hospodářské krize 30.let. Do konce roku 1999 má míra evidované nezaměstnanosti vzrůst na 10 až 12 procent. Průměrná délka ztráty zaměstnání dosahovala v České republice v roce 1994 4 měsíce, v roce 1996 5 měsíců, v roce 1997 6 měsíců a v roce 1998 již 6,5 měsíce. Déle než jeden rok bylo vloni bez práce již 87 000 osob, to je téměř čtvrtina nezaměstnaných. V sousedním Německu s 11,5 procentní nezaměstnaností dosahuje průměrná délka ztráty zaměstnání 7 měsíců. Náklady na jednoho nezaměstnaného stojí stát cca 47 tisíc Kč ročně a dále porostou.
Poslanecké návrhy novel Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti navrhují řešit nezaměstnanost formou postupného zkracování zákonné pracovní doby bez snížení mzdy. V ekonomice, která je v recesi jde o standardní formu řešení nezaměstnanosti, která má navíc řadu pozitivních vedlejších účinků a v českém prostředí obvzlášť. Zkrácením pracovní doby o 15 minut denně bude zachována 1/34 pracovního místa, což činí za celé národní hospodářství cca 118 735 pracovních míst v roce 2000, 116 971 pracovních míst v roce 2001, 115 235 pracovních míst v roce 2002, 113 529 pracovních míst v roce 2003, 111 852 pracovních míst v roce 2004 a 110 176 pracovních míst v roce 2005. Kromě toho vyrovnání fondu pracovní doby České republiky s fondem pracovní doby v zemích Evropské unie:
a) přispěje k podstatnému zvýšení kompatibility českého trhu práce s trhem práce v zemích Evropské unie,
b) vytvoří tlak na zkvalitňování organizace práce a tím i předpoklady růstu produktivity práce ve všech sektorech a odvětvích národního hospodářství,
c) zachování mezd a platů nesníží koupěschopnost populace a tím ani makroekonomické předpoklady růstu produktivnosti národního hospodářství ani růst příjmové části státního rozpočtu. Naopak zkrácení zákonné pracovní doby při zachování mezd zvýší cenu práce a vytvoří ekonomické předpoklady vstupu do Evropské unie,
d) vytvoří prostor pro nezbytný růst kvalifikace a revitalizaci pracovní síly,
Návrhy poslaneckých novel Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti nerozporují ústavní pořádek ani mezinárodní právní závazky České republiky.
Finanční dopad:
Plné náklady postupného zkracování zákonné pracovní doby při zachování mzdy až na 35 hodin týdně činí při současných sazbách sociálního a zdravotního pojištění a předpokládaném růstu nominálních mezd na úrovni 8 až 12 procent 28,3 mld. Kč v roce 2001, 60,2 mld. Kč v roce 2002, 96,1 mld. Kč v roce 2003, 136,4 mld. Kč v roce 2004, 181,4 mld. Kč v roce 2005 a 231,6 mld.Kč v roce 2006. Protože zkracování zákonné pracovní doby při zachování mzdy bude státem stanovená forma ochrany zaměstnanosti, tak státu přísluší podpořit též její financování. Navrhuje se z prostředků aktivní politiky zaměstnanosti financovat 1 hodinu 15 minut mzdového dorovnání za jeden pracovní týden. U úkolových mezd plně a u časových mezd jednou polovinou. Částky budou na základě Vyhlášky Ministerstva práce a sociálních věcí České republiky poskytovat úřady práce po uplynutí kalendářního roku a po prošetření stavu zaměstnanosti u jednotlivých zaměstnavatelů. Nároky na státní rozpočet tak započnou rokem 2001 a skončí rokem 2006. Jak dokazuje příslušná tabulka bude částečné financování snížené pracovní doby pro státní rozpočet výhodné.
K článku I
K bodu 1
Při zachování současného stavu právní úpravy denního a týdenního fondu pracovní doby, pružné pracovní doby, kratší a jiné pracovní doby se navrhuje počínaje 1.lednem 2000 a konče 1 lednem 2005 každoročně snižovat zákonnou pracovní dobu o 1 hodinu a 15 minut týdně, to je o 15 minut denně. Po prvním lednu 2005 bude zákonná pracovní doba činit 35 hodin týdně, to je 7 hodin denně.
K článku II
Zaměstnavatelům se navrhuje přispívat na úhradu nákladů souvisejících se zachováním pracovních míst a mezd ze státního rozpočtu. Státní příspěvek budou poskytovat úřady práce na základě prošetření situace u jednotlivých zaměstnavatelů.
K článku III
S ohledem na nezbytnou dobu přípravy se účinnost novel Zákoníku práce a zákona o zaměstnanosti navrhuje stanovit od 1.srpna 1999 a první zkrácení zákonné pracovní doby o 1 hodinu 15 minut týdně od 1.ledna 2000.
V Praze dne 15.února 1999
Jaroslav Štrait
Václav Exner
Jaromír Kohlíček
Pavel Kováčik
Znění části zákonů č.65/1965 Sb. a č.1/1991 Sb., s vyznačením navrhovaných změn (nový text je podtržen)
Zákon č.65/1965 Sb., Zákoník práce, ve znění zákona č.88/1968 Sb., zákona č.
153/1969 Sb., zákona č.100/1970 Sb.,
zákona č.20/1975 Sb., zákona č.72/1982
Sb., zákona č.111/1984 Sb., zákona č.
22/1985 Sb., zákona č.52/1987 Sb.,
zákona č.98/1987 Sb., zákona č.188/1988
Sb., zákona č.3/1991 Sb., zákona č.
297/1991 Sb., zákona č.231/1992 Sb.,
zákona č.264/1992 Sb., zákona České
národní rady č.590/1992 Sb., zákona
České národní rady č.37/1993 Sb., zákona
č.74/1994 Sb., zákona č.118/1995 Sb.,
zákona č.160/1995 Sb., zákona č.289/1997
Sb. a zákona č. /1999 Sb.
x x x
§ 83
(1) Pracovní doba do 31.prosince 1999 je nejvýše 42,5 hodiny týdně a u zaměstnanců mladších 16 let nejvýše 32,5 hodiny týdně.
(2) Pracovní doba od roku 2000 do roku 2005 se k 1.lednu každoročně zkracuje bez snížení mzdy o 15 minut denně, to je na 41 hodin a 15 minut týdně v roce 2000,
40 hodin týdně v roce 2001,
38 hodin a 45 minut týdně v roce 2002,
37 hodin a 30 minut týdně v roce 2003,
36 hodin a 15 minut týdně v roce 2004 a na
35 hodin týdně v roce 2005.
(3) Zaměstnanci mladší 16 let mají pracovní dobu nejvýše
31 hodin a 15 minut týdně v roce 2000,
30 hodin týdně v roce 2001,
28 hodin a 45 minut týdně v roce 2002,
27 hodin a 30 minut týdně v roce 2003,
26 hodin a 15 minut týdně v roce 2004 a
25 hodin týdně v roce 2005.
(4) Pracovní doba po 1.lednu 2005 je nejvýše 35 hodin týdně a u zaměstnanců mladších 16 let 25 hodin týdně.
(5) Ministerstvo práce a sociálních věcí stanoví vyhláškou rozsah zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy a podmínky jejího zavádění a rozvržení.
(6) Zavedení zkrácené pracovní doby bez snížení mzdy ze zdravotních důvodů pod rozsah stanovený v odstavci 1 nebo podle odstavce 4 povoluje Ministerstvo práce a sociálních věcí v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví a po projednání s příslušným ústředním odborovým orgánem, s příslušnou organizací zaměstnavatelů, případně s příslušnou zájmovou organizací družstev.
(7) Další zkrácení pracovní doby bez snížení mzdy pod rozsah stanovený podle předchozích odstavců lze dohodnout v kolektivní smlouvě nebo stanovit ve vnitřním předpisu.
(8) Stanovená týdenní pracovní doba je pracovní doba podle předchozích odstavců.
x x x
Zákon č.1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve
ve znění zákona č.305/1991 Sb., zákona č.
578/1991 Sb., zákona č.231/1992 Sb.,
zákona č.307/1993 Sb., zákona č.39/1994
Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.160/
1995 Sb., zákona č.289/1997 Sb. a zákona č.
/1999 Sb.
x x x
§ 20
(1) Jestliže zaměstnavatel zamýšlí uskutečnit strukturální změny, organizační nebo racionalizační opatření, v důsledku kterých dojde k uvolňování zaměstnanců, informuje o nich včas, zpravidla tři měsíce před jejich uskutečněním, příslušný odborový orgán odborové organizace, přitom jej informuje zejména o důvodech zamýšlených opatření, o počtech a struktuře, kterých se budou dotýkat, a projedná s ním opatření umožňující předejít nebo omezit zamýšlené uvolňování zaměstnanců a opatření ke zmírnění nepříznivých důsledků uvolnění pro tyto zaměstnance, především možnost jejich umístění ve vhodném zaměstnání na jiných svých pracovištích. Zaměstnavatel obdobně informuje příslušný územní orgán práce.
(2) Zaměstnavatel uvolňující zaměstnance podle odstavce 1 informuje příslušný územní orgán práce o počtech a kvalifikační struktuře neumístěných zaměstnanců před skončením jejich zaměstnání.
(3) Jestliže zaměstnavatel v souvislosti s přechodem na nový podnikateský program nemůže zabezpečit pro zaměstnance práci v rozsahu stanovené týdenní pracovní doby, a v zájmu předejít nebo omezit uvolňování zaměstnanců omezí po dohodě s územním orgánem práce na přechodnou dobu nepřesahující šest měsíců svou provozní činnost a v důsledku toho nebude přidělovat práci v rozsahu nejméně 10 % stanovené týdenní pracovní doby, přísluší mu na základě této dohody příspěvek k částečné úhradě náhrady mzdy poskytované zaměstnancům podle pracovněprávních předpisů.
(4) V dohodě, kterou zaměstnavatel v souvislosti s omezením provozní činnosti podle odstavce 3 sjednává s územním orgánem práce za podmínek stanovených příslušnými státními orgány republik, o nichž to stanoví zákony národních rad,2) se uvede zejména
a) rozsah a doba omezení provozní činnosti zaměstnavatele,
b) počet zaměstnanců a jejich okruh (vybrané profese), kterých se omezení provozní činnosti bude týkat,
c) výše příspěvku zaměstnavateli, popřípadě podmínky jeho vrácení územnímu orgánu práce,
d) organizační opatření zaměstnavatele směřující k tomu, aby opět zahájil provozní činnost v plném rozsahu.
(5) Při zachování pracovních míst a celoročních průměrných mezd v letech po sobě jdoucích přísluší zaměstnavateli v roce 2001 až 2006 státní příspěvek. Podmínky a postup poskytování příspěvku stanoví Ministerstvo práce a sociálních věcí vyhláškou.
______________________________
2) Zákon ČNR č.9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti.
x x x
Pracovní doba v EU a v ČR
(rok 1996)
|---------------------------------------------------------------¬
|Členský stát|Týdenní pracovní doba|Počet |Délka placené |
| | (pracovní hodiny) |odpracovaných|dovolené |
| |zákonná skutečná|hodin za rok |(pracovní dny)|
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Belgie | 40,0 38,3 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Dánsko | neupraveno 38,7 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Německo | 48,0 40,0 | 1 700 | 32 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Řecko |5 dnů týdně 40,4 | 1 800 | 24 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Španělsko | 40,0 40,6 | 1 700 | 33 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Francie | 39,0 39,8 | 1 800 | 27 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Itálie | 48,0 38,6 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Nizozemsko | 48,0 39,4 | 1 700 | 24 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Lucembursko | 40,0 39,5 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Portugalsko | 48,0 41,2 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|V. Británie | neupraveno 43,9 | | |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Irsko | 48,0 40,4 | 1 700 | 23 |
+------------+---------------------+-------------+--------------+
|Česká | | | |
|republika | 43,0 40,6 | 2 014 | 22 |
-------------+---------------------+-------------+--------------|
Pramen: Eurostat 4. earbook, str.136 a Evropská komise.
Využití fondu pracovní doby manuelně pracujících zaměstnanců v průmyslových podnicích ČR
________________________________________________________________
|---------------------------------------------------------------¬
|Rok |1970|1980|1985|1990|1993|1994|1995|1996|
+-----------------------+----+----+----+----+----+----+----+----+
|Kalendářní fond | | | | | | | | |
|pracovní doby celkem |365 |366 |365 |365 |365 |365 |365 |366 |
| | | | | | | | | |
|Z toho: | | | | | | | | |
||dny prac.klidu | 99 |101 |101 |105 |105 |106 |106 |107 |
||placená dovolená | 16 | 17 | 18 | 18 | 22 | 21 | 21 | 22 |
| | | | | | | | | |
||použitelný fond | | | | | | | | |
| pracovní doby |250 |248 |246 |242 |238 |238 |238 |237 |
| v tom: | | | | | | | | |
| a) skutečně | | | | | | | | |
| odpracováno |227 |226 |224 |214 |206 |206 |204 |203 |
| b) neodpracováno | 23 | 22 | 22 | 28 | 32 | 32 | 34 | 34 |
| z toho z důvodů | | | | | | | | |
| nemocí a úrazů | 18 | 16 | 16 | 18 | 23 | 25 | 28 | 27 |
| | | | | | | | | |
|Využití | | | | | | | | |
|použitelného fondu | | | | | | | | |
|pracovní doby v % | 91 | 91 | 91 | 88 | 86 | 86 | 86 | 86 |
| | | | | | | | | |
| | | | | | | | | |
|Podíl přesčasů z | | | | | | | | |
|celkového počtu | | | | | | | | |
|odpracovaných | | | | | | | | |
|hodin v % |5,8 |6,0 |5,3 |4,0 |4,0 | | | | | | |
------------------------+----+----+----+----+----+----+----+----|
Pramen: Statistická ročenka ČSSR 1971. Statistické ročenky České a Slovenské republiky r.1991 a 1992. Statistické ročenky České republiky r.1993, 1994 a 1995. ČSÚ
Zaměstnanci a využití pracovní doby v průmyslu v r.1995 a 1996.
Délka pracovní doby v ČR
(hod./týden v roce 1998)
________________________________________________
|---------------------------------------------------------------¬
| Právní forma |Délka pracovní doby
| +---------------------------------------------+
| |Celkem| Pracovní režim |
| | +--------------------------------------+
| | |1 směnný|2 směnný|3 směnný|nepřetržitý|
+-----------------+------+--------+--------+--------+-----------+
|Společnost s.r.o.| 40,8 | 41,1 | 40,1 | 40,0 | 40,0 |
+-----------------+------+--------+--------+--------+-----------+
|Akciov.společnost| 40,4 | 41,1 | 40,2 | 40,0 | 39,8 |
+-----------------+------+--------+--------+--------+-----------+
|Státní podnik | 40,3 | 40,8 | 39,6 | 38,9 | 39,0 |
+-----------------+------+--------+--------+--------+-----------+
|Celkem | 40,6 | 41,1 | 40,2 | 39,9 | 39,8 |
------------------+------+--------+--------+--------+-----------|
Pramen: MPSV ČR, " Informační systém o pracovních podmínkách v ČR 1998 "
Předpokládaný vývoj státního rozpočtu při státním spolufinancování postupného zkracování zákonné pracovní doby _________________________________________________________________
Náklady státu na sociální a zdravotní zabezpečení nezaměstnaných (v mld.Kč) | Tabulka 4a
________________________________________________________________
|---------------------------------------------------------------¬
|Rok |Předpokládaná | Dávky v |Sociální |Pojistné |Celkem|
| |nezaměstnanost|nezaměstnanosti|dávky |zdravot. | |
| | (v %) | | |pojištění| |
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|1998| 6,0 | 8,53 | 4,52 | 1,46 | 14,51|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|1999| 8,1 | 12,73 | 6,17 | 1,94 | 20,84|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2000| 9,5 | 19,60 | 6,23 | 2,84 | 28,67|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2001| 9,4 | 20,63 | 6,31 | 3,38 | 30,32|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2002| 9,1 | 21,24 | 6,15 | 3,33 | 30,72|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2003| 8,5 | 21,11 | 5,70 | 3,17 | 29,98|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2004| 8,2 | 21,66 | 5,37 | 3,11 | 30,14|
+----+--------------+---------------+----------+---------+------+
|2005| 7,8 | 21,92 | 4,92 | 3,01 | 29,85|
-----+--------------+---------------+----------+---------+------|
Náklady státu na státní príspěvek zaměstnavatelům | Tabulka 4b
_________________________________________________________________
|---------------------------------------------------------------¬
|Rok |Průměrná | Zaměstnanost |Náklady státu|
| |nominální+----------------------------------+na státní |
| |mzda v NH|v NH celkem|ve veřejném|v průmyslu|příspěvek |
| |(v Kč) | (tis.osob)|sektoru | |zaměstnavate||
| | | |(tis.osob) |(tis.osob)|lům v mld.Kč)|
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|1998| 11 818 | 4 160 | 725 | 1 468 | | |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|1999| 13 260 | 4 098 | 714 | 1 446 | | |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2000| 14 719 | 4 037 | 703 | 1 425 | 0 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2001| 15 896 | 3 977 | 693 | 1 404 | 13,2 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2002| 17 168 | 3 918 | 683 | 1 383 | 14,0 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2003| 18 541 | 3 860 | 673 | 1 363 | 15,0 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2004| 20 024 | 3 803 | 663 | 1 343 | 15,9 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2005| 21 626 | 3 746 | 653 | 1 223 | 16,9 |
+----+---------+-----------+-----------+----------+-------------+
|2006| | | | | 18,0 |
-----+---------+-----------+-----------+----------+-------------|
Úspory státního rozpočtu při snížené nezaměstnanosti (v mld.Kč) Tabulka 4c
|----------------------------------------------------------------¬
|Rok | Výdaje | Příjmy |
| +--------------------------------+--------------------------+
| |Náklady státu |Náklady |Celkem|Daň z |Pojistné |Celkem|
| |na financování |státu na | |příjmů |na | |
| |snížené |státní | |fyzických|zdravotní| |
| |nezaměstnanosti|příspěvek| |osob ze |a | |
| | |zaměstna|| |závislé |sociální | |
| | |vatelům | |činnosti |pojištění| |
| | | | |a | | |
| | | | |funkčních| | |
| | | | |požitků | | |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2000| 21,5 | 13,2 | 34,7 | 1,9 | 10,0 | 11,9 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2001| 22,7 | 14,0 | 36,7 | 2,1 | 10,6 | 12,7 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2002| 22,7 | 15,0 | 37,7 | 2,3 | 11,3 | 13,6 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2003| 21,6 | 15,9 | 37,5 | 2,5 | 12,0 | 14,5 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2004| 21,4 | 16,9 | 38,3 | 2,7 | 12,8 | 15,5 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|2005| 20,8 | 18,0 | 38,8 | 3,1 | 13,6 | 16,7 |
+----+---------------+---------+------+---------+---------+------+
|Rok |Výdaje státu |Výdaje státu |Daňové příjmy |Úspory |
| |na financování |na financování |a příjmy z |státního |
| |plné |snížené |pojistného na |rozpočtu |
| |nezaměstnanosti|nezaměstnanosti|sociální a |při snížené|
| | | |zdravotní |nezaměstna||
| | | |pojištění při |nosti |
| | | |snížené | |
| | | |nezaměstnanosti| |
| | | | | |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2000| 28,7 | 34,7 | 11,9 | +5,9 |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2001| 30,3 | 36,7 | 12,7 | +6,3 |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2002| 30,7 | 37,7 | 13,6 | +6,6 |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2003| 30,0 | 37,5 | 14,5 | +7,0 |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2004| 30,1 | 38,3 | 15,5 | +7,3 |
+----+---------------+---------------+---------------+-----------+
|2005| 29,8 | 38,8 | 16,7 | +7,7 |
-----+---------------+---------------+---------------+-----------|