Dne 13. května 2002 přijalo Zastupitelstvo obce Chrást v okrese Plzeň-sever (ZUJ 558966, ID obce 5378, IČO 00257851) usnesení, jímž mj. vyjádřilo vůli k připojení Chrástu k Plzni ke dni voleb do zastupitelstev obcí a požádalo Zastupitelstvo města Plzně o toto připojení, ustavilo integrační výbor zastupitelstva a pověřilo ho přípravou dohody o připojení.
Dne 16. května 2002 přijalo Zastupitelstvo města Plzně (ZUJ 554791, ID obce 12198, IČO 0075370) usnesení č. 234/2002, jímž mj. vyslovilo souhlas s připojením obce Chrást a vytvořením nového městského obvodu Plzeň 9-Chrást ke dni voleb do zastupitelstev obcí, ustavilo integrační výbor zastupitelstva a pověřilo ho přípravou dohody o připojení a přípravou novely obecně závazné vyhlášky č. 8/2001 Statut města.
Dne 27. května 2002 přijalo Zastupitelstvo obce Malesice v okrese Plzeň-sever (ZUJ 559199, ID obce 9082, IČO 00258083) usnesení č. 47-52/2002, jimiž mj. vyjádřilo vůli k připojení Malesic k Plzni ke dni voleb do zastupitelstev obcí a požádalo Zastupitelstvo města Plzně o toto připojení, ustavilo integrační výbor zastupitelstva a pověřilo ho přípravou dohody o připojení.
Dne 28. května 2002 přijalo Zastupitelstvo obce Lhota v okrese Plzeň-jih (ZUJ 557978, ID obce 8094, IČO 00256846) usnesení, jímž mj. vyjádřilo vůli k připojení Lhoty k Plzni ke dni voleb do zastupitelstev obcí a požádalo Zastupitelstvo města Plzně o toto připojení.
Dne 30. května 2002 přijalo Zastupitelstvo města Plzně usnesení č. 329/2002, jímž mj. vyslovilo souhlas s připojením obcí Malesice a Lhota k Plzni a vytvořením nových městských obvodů Plzeň 10-Malesice a Plzeň 11-Lhota.
Podle Ústavy České republiky se zaručuje samospráva územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje. Stát může do činnosti územních samosprávných celků zasahovat jen vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem. Součástí ústavního práva na samosprávu je též právo na spojování a rozdělování obcí za podmínek detailněji upravených zákonem o obcích, který pro případ spojování obcí konstituuje dvě formy spojení, a to sloučení obcí, při němž obě slučované obce právně zanikají a vzniká obec nová (která je úplným právním nástupcem obou zaniklých obcí), a připojení jedné obce k obci jiné, při němž zaniká pouze obec připojovaná a obec připojující si udržuje právní kontinuitu (a stává se současně úplným právním nástupcem připojením zaniklé obce). O spojení obcí rozhodují zastupitelstva obou obcí (a občané mohou případně toto rozhodnutí zvrátit v referendu podle zvláštního zákona).
Rozhodnutí zastupitelstev o spojení obcí není schvalováno či potvrzováno žádným státním orgánem a zánik obce (nebo zánik obcí a vytvoření nové obce) je tedy důsledkem svobodného rozhodnutí samotné obce a orgány státní správy nemohou podle platné právní úpravy spojení obcí nijak bránit a zabránit. Stejně tak zřizování a pojmenovávání městských obvodů ve statutárních městech je ve výhradní samostatné (samosprávné) působnosti těchto měst.
Spojení obcí lze podle zákona uskutečnit výhradně k 1. lednu každého roku nebo ke dni voleb do zastupitelstev obcí, a to na základě dohody o připojení nebo dohody o sloučení, schvalované oběma zastupitelstvy. Současná právní úprava však vytváří zásadní překážku pro spojování obcí k 1. lednu, neboť důsledkem takového spojení je zánik mandátů členů zastupitelstev, ustavení správce obce (s výrazným omezením samosprávy) a vyhlášení nových voleb, což vše dohromady vytváří lokálněpolitickou neprůchodnost takto termínovaného spojení větších obcí. V praxi tedy zbývá jedině možnost spojovat obce ke dni voleb do zastupitelstev obcí. Zákon o volbách do zastupitelstev obcí však neupravuje postup, jakým se má postupovat při přípravě voleb v případě, kdy má podle rozhodnutí zastupitelstev dojít ke dni voleb ke spojení obcí.
Zákon o obcích též v § 26 odst. 2 stanoví, že změny hranic obcí, při nichž dochází ke sloučení, rozdělení nebo připojení obcí a jejich území patří do správních obvodů různých okresních úřadů, lze provést pouze zákonem. Tato dikce je velmi nešťastná a v praxi zcela nerealisovatelná, neboť na jednu stranu nijak neomezuje právo obcí z různých okresů uzavřít dohodu o připojení, na stranu druhou však podmiňuje změnu hranic obcí vydáním zákona ad hoc, aniž by však současnou právní úpravou byly hranice obcí jakkoli vymezeny. Sám pojem “hranice obce” je právně nejasný – byť “zdravým selským rozumem” by bylo lze dovodit, že hranice obce tvoří vnější hranice katastrálních území územní celek obcí tvořících, platná právní úprava žádnou oporu pro toto tvrzení neposkytuje. Hranice žádné obce nejsou stanoveny zákonem (ani jiným právním předpisem) a nelze je tedy zákonem změnit bez toho, že by byly detailně nově popsány, což se jeví více než problematickým a při celkovém počtu obcí prakticky nemožným.
Zákon o okresních úřadech v § 5 stanoví, že změnit správní obvod okresního úřadu lze pouze zákonem. Ani tato zákonná formulace není šťastná, neb správní obvody okresních úřadů jsou vymezeny přílohou zákona formou abecedně řazeného výčtu obcí, které do správního obvodu toho kterého okresního úřadu patří. Hranice obvodu okresního úřadu ani hranice okresu jako takového žádným právním předpisem stanoveny nejsou. Ustanovení § 5 zákona o okresních úřadech nelze přitom vykládat tak, že obce z různých okresů se mohou spojit jedině tehdy, je-li přijata novela zákona o okresních úřadech, neboť pro spojení libovolných obcí ze stejného okresu žádné omezení neplatí a jejich spojením dojde ke zcela totožnému jevu jako při spojení obcí z různých okresů – výčet územní působnosti okresního úřadu v příloze zákona bude nadále obsahovat název již neexistující obce. § 5 zákona o okresních úřadech však nelze vykládat ani tak, že pro spojení obcí i v rámci jednoho okresu je nutno přijmout novelu tohoto zákona, když výčet všech obcí do správního obvodu okresního úřadu spadajících je obsažen v příloze zákona – takový výklad by odporoval volnosti spojování obcí podle zákona o obcích a porušoval by ústavní právo občanů na samosprávu. Dojde-li k připojení obce k jiné obci v rámci jednoho okresu, jedna obec zanikne a územní působnost okresního úřadu je zachována tím, že v příloze je nadále uváděna obec existující, jíž pouze přibylo jedno nebo více katastrálních území. Obdobná situace nastane i při sloučení dvou obcí ze stejného okresu, zůstane-li pro nově vznikající obec zachován název jedné z nich, jak to předpokládá § 19 odst. 2 obecního zřízení. Ve výčtu obcí v příloze zákona o okresních úřadech sice bude nadále uváděn název obce již neexistující, leč to bude nevyhnutelným důsledkem zániku obce a nikoli protiprávním stavem. Takto je nutno pojímat i spojování obcí z různých okresů – obec z jednoho okresu zanikne a uvádění jejího názvu ve výčtu obcí správní obvod okresního úřadu tvořící ztratí právní účinky, obec z jiného okresu se rozroste o jedno nebo více katastrálních území, aniž by její spádovost do obvodu příslušného okresu byla jakkoli narušena.
Zdá se tedy nezpochybnitelným, že k připojení obcí Chrást a Malesice z okresu Plzeň-sever a obce Lhota z okresu Plzeň-jih k městu Plzni není nezbytnou změna zákona, ač to tak na prvý pohled (ale opravdu jen prvý) z § 26 odst. 2 obecního zřízení a z § 5 zákona o okresních úřadech zdá se vyplývat.
Žádoucí je však uvést výčet obcí v územních obvodech OkÚ Plzeň-sever a Plzeň-jih a územní obvody dalších státních orgánů do souladu s faktickým stavem, který dnem voleb nastane. Vhodné je též vytvořit legislativní rámec pro přípravu voleb v obcích, které mají právě prvým dnem voleb (14 hodin před zahájením hlasování) zaniknout, neboť zákon o volbách do zastupitelstev v obcích na tuto situaci nepamatuje (řešeny jsou pouze územní změny v Praze, nikoli spojování či rozdělování ostatních obcí).
Navrhovaná úprava je v souladu s Evropskou chartou místní samosprávy, jíž je Česká republika vázána.
Navrhovaná změna nepřinese žádné zvýšení nároků na státní rozpočet.
Vzhledem ke krátkosti času pro podání kandidátních listin pro volby do zastupitelstev obcí se navrhuje schválení zákona ve zkráceném jednání podle § 90 odst. 2 zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny.
K § 1
Zákon o volbách do zastupitelstev obcích neřeší situaci, kdy se mají obce spojit nebo rozdělit ke dni voleb. Proto je žádoucí postup při přípravě voleb upravit tímto zákonem tak, aby bylo naplněno ústavní právo občanů volit do orgánů své vlastní obce. V průběhu přípravy voleb budou totiž ještě stále existovat obce Chrást, Malesice i Lhota a městské obvody Plzeň 9-Chrást, Plzeň 10-Malesice a Plzeň 11-Lhota vytvořeny dosud nebudou. Přesto bude nutno podávat kandidátní listiny a připravovat volební lístky s ohledem na to, že prvým dnem voleb se příslušnost (bydliště i občanství) občanů změní oproti stavu, za nějž byly volby připravovány. Proto je také žádoucí, aby toto ustanovení pro časovou tíseň nabylo účinnosti již dnem vyhlášení.
K § 2
Navrhuje se úprava výčtu obcí, tvořících územní obvod okresních úřadů Plzeň-jih a Plzeň-sever, tak, aby ke dni voleb odpovídal zákonný popis územní působnosti reálné skutečnosti. Úprava území okresu Plzeň-město se nenavrhuje, neboť žádným právním předpisem není toto území vymezeno (ba ani není žádným zákonem stanoveno, že by snad město Plzeň patřilo do okresu Plzeň-město, nebo že by snad okres Plzeň-město byl tvořen územím města Plzně).
K § 3
Vymezení územních obvodů místní působnosti soudů není v příloze zákona o soudech a soudcích provedeno odkazem na okresy, leč výčtem obcí. Proto je žádoucím upravit výčet těchto obcí v územní působnosti okresních soudů Plzeň-jih a Plzeň-sever tak, aby odpovídal faktickému stavu, který dnem voleb do zastupitelstev obcí vznikne. Územní působnost Okresního soudu Plzeň-město není třeba upravovat, neboť tato působnost je vymezena jako “území obce Plzeň”.
K § 4
Struktura územní působnosti celních úřadů nekopíruje důsledně územní členění státu na okresy a v Plzni jsou zřízeny dva celní úřady, přičemž územní působnost Celního úřadu Plzeň I. zahrnuje všechny obce z okresů Plzeň-jih, Plzeň-sever a Rokycany. Je žádoucí názvy obcí ke dni voleb zanikající z tohoto výčtu územní působnosti vyjmout.
Územní působnost Celního úřadu Plzeň II. je pak vymezena výčtem názvů městských obvodů v Plzni. Tato forma vymezení působnosti pro území územně členěného statutárního města se nejeví šťastnou, neboť rušení, vytváření a pojmenovávání městských obvodů je v samostatné působnosti obce. Rozhodne-li zastupitelstvo územně členěného statutárního města například tak, že některý městský obvod rozdělí na dva nové městské obvody s novými částmi, dojde k tomu, že pro tyto obvody nebude zákonem stanovena územní působnost žádného celního úřadu a místní příslušnost pro každý jednotlivý celní úřad pak bude muset podle § 7 odst. 5 správního řádu č. 71/1967 Sb. určit příslušný ústřední orgán státní správy ad hoc. Proto se navrhuje celková změna formulace určení územní působnosti Celního úřadu Plzeň II. tak, aby obdobně jako v jiných zákonech byla určena uvedením spádové obce jako takové.
K § 5
Vymezení územních obvodů místní působnosti finančních úřadů není v příloze zákona o územních finančních orgánech odkazem na okresy, leč výčtem obcí. Proto je žádoucím upravit výčet těchto obcí v územní působnosti finančních úřadů Plzeň-jih a Plzeň-sever tak, aby odpovídal faktickému stavu, který dnem voleb do zastupitelstev obcí vznikne. Územní působnost Finančního úřadu v Plzni není třeba upravovat, neboť tato působnost je vymezena jako “město Plzeň”.
K § 6
Účinnost zákona se stanoví ke dni voleb do zastupitelstev obcí, neboť k tomuto dni obce Chrást, Malesice a Lhota zaniknou a stanou se novými městskými obvody územně členěného statutárního města Plzně. Pouze ustanovení týkající se přípravy voleb ještě za trvání právní subjektivity těchto obcí se z logiky věci navrhuje k účinnosti již dnem vyhlášení zákona.
V odstavci druhém se pak přebírá ustanovení § 75 zákona č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, aby se předešlo problémům, které by mohla způsobit případná opožděná publikace zákona. Toto ustanovení je ve volebních zákonech tradiční.
Ve třetím odstavci se řeší důsledky připojení obcí Chrást, Malesice a Lhota k obci Plzeň pro úřední evidence, v nichž jsou názvy těchto obcí užity k uvedení adresy fysických i právnických osob. Toto ustanovení nedopadá na osobní a úřední doklady těchto subjektů, jež bude nutno po připojení obcí z moci úřední vyměnit péčí a na náklady města Plzně, ale odstraňuje případné problémy, které by mohly vzniknout z aplikace veřejných úředních evidencí, např. evidence živnostenských oprávnění, evidence motorových vozidel, voličské seznamy, rejstřík zástav a podobně. Odstraňuje se tím nutnost překotného přepisování údajů v těchto evidencích a současně se vytváří právní základ pro dávkovou změnu údajů v elektronické podobě těchto evidencí.
1 Zákon č. 491/2001 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí a o změně některých zákonů, a Rozhodnutí prezidenta republiky č. 38/2002 Sb., o vyhlášení voleb do Poslanecké sněmovny Parlamentu, do Senátu Parlamentu, do zastupitelstev obcí a do zastupitelstva hlavního města Prahy.