Důvodová zpráva k Vládní návrh novely zákona o advokacii

:

K čl. I bodu 1: Navrhuje se zpřesnění požadavku na vzdělání ve vztahu k novému vysokoškolskému zákonu (zákon č. 111/1998 Sb.). Nejedná se o věcnou změnu dosavadní úpravy, ale je potřeba reagovat na to, že podle nové úpravy je za vysokoškolské vzdělání považován i tzv. bakalářský studijní program, který je ale pro výkon advokacie nepostačující (podle dřívější úpravy bylo bakalářské studium pouze obsahově ucelenou částí vysokoškolského studia a nesplňovalo tedy požadavek vysokoškolského studia). Dále je potřeba reagovat i na možnost, že odpovídající právnické vzdělání může v budoucnu poskytovat i vysoká škola, veřejná či soukromá, která nebude členěna na fakulty. Protože je potřeba zachovat, aby požadavek vzdělání nadále plnili i ti, kteří získali vysokoškolské vzdělání v oboru právo před účinností příslušných ustanovení nového vysokoškolského zákona, je v tomto směru navrhováno odpovídající přechodné ustanovení (čl.II bod 13 - srov. též § 61).

K čl. I bodu 2: V souladu s nově koncipovaným kárným opatřením vyškrtnutí ze seznamu advokátů, jakož i s nově navrhovanou úpravou institutu zahlazení kárného postihu, je nutné nově upravit i odpovídající  podmínku pro zápis do seznamu advokátů.

K čl. I bodu 3: Navrhované znění odpovídá nově koncipované úpravě vyškrtnutí ze seznamu advokátů v případě prohlášení konkursu, povolení vyrovnání nebo zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu proto, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu (srov. bod 10 - navrhované znění § 7b odst. 1 písm. e₎ a f₎). Rovněž se jí sleduje terminologicky příslušná ustanovení sjednotit se zákonem č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů. Samotná lhůta pěti let pro znovuzapsání do seznamu advokátů vychází z dosavadní úpravy.

K čl. I bodu 4: Jedná se o upřesnění stávající úpravy ve vztahu k osobám, které požadují zapsání do seznamu advokátů, ačkoli ve své zemi z pohledu našeho právního řádu neposkytují právní služby za podmínek, které jsou typické pro poskytování právních služeb advokáty (nejsou např. vázáni povinností mlčenlivosti, nemají povinnost odmítnout poskytnutí právních služeb v případě konfliktu zájmů, povinnost být při poskytování právních služeb pojištěni, nejsou podrobeni kárné odpovědnosti apod.).

K čl. I bodu 5: Poplatek za vydání osvědčení o zapsání do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4) a poplatek za zkoušku (§ 7 odst. 1 - viz bod 7) jsou významnými příjmy Komory, ze kterých jsou hrazeny náklady, související s vedením seznamů advokátů a zajišťováním advokátních zkoušek. Navrhuje se sjednotit jejich stanovení přímo v zákoně, a to při určení jejich maximální možné výše odpovídající současným reálným potřebám a možnostem.

K čl. I bodu 6: Jedná se o terminologické upřesnění dosavadní úpravy, neboť uznání jiné zkoušky nebo o jiné praxe Komorou není rozhodnutím ve správním řízení, stejně tak, jako vlastní zápis do seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů, anebo umožnění vykonání advokátní zkoušky. V těchto případech proto soudní ochrana je poskytována nikoliv v rámci správního soudnictví, ale v nalézacím řízení podle části třetí o.s.ř. (srov. též nově navrhovaný § 55b).

K čl. I bodu 7: Jedná se o úpravu ve vztahu k nově navrhovaným odstavcům 2 a 3 a současně se navrhuje stanovení maximální výše poplatku za advokátní zkoušku pevnou částkou přímo v zákoně obdobně, jako u poplatku za vydání osvědčení o zapsání do seznamu advokátů.

K čl. I bodu 8: Navrhuje se výslovně stanovit kdy a v jakých lhůtách je možno advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku opakovat - taková ustanovení platná úprava dosud postrádá, stejně tak jako lhůtu, kdy je možno podat novou žádost Komoře o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky. Podrobnosti o postupu a oborech, ve kterých je advokátní nebo uznávací zkouška skládána, upravuje zkušební řád, ten též stanoví, kdy je vyžadováno opakování celé zkoušky a kdy postačuje její opakování pouze v oborech, ve kterých uchazeč neprospěl. V případě podání nové žádosti o vykonání advokátní zkoušky je potřeba zajistit, aby žadatel absolvoval další potřebnou právní praxi advokátního koncipienta alespoň v délce dvou let, na kterou by i v těchto případech mělo konání advokátní zkoušky co možná plynule navazovat.

K čl. I bodu 9: Viz odůvodnění k bodu 6.

K čl. I bodům 10 a 11: V praxi Komory se ukazuje být nadbytečným přijímat v předepsaném řízení formální rozhodnutí o vyškrtnutí ze seznamu advokátů v případech, kdy důvodem vyškrtnutí je výsledek řízení vedeného dříve před soudem nebo jiným státním orgánem. V těchto případech je vhodnější stanovit, že advokát je vyškrtnut ze seznamu advokátů dnem právní moci takového rozhodnutí s tím, že Komora na jeho základě provede v seznamu advokátů příslušný záznam, a to nikoliv svým rozhodnutím, nýbrž opatřením s evidenčními účinky.

Obdobně je nadbytečné přijímat formální rozhodnutí v případech, kdy k vyškrtnutí má dojít na základě vlastní žádosti advokáta, v zájmu zabezpečení nezbytných úkonů a k případné ochraně klientů je však navrhována lhůta pro skutečné ukončení výkonu advokacie.

V ostatních případech Komora, resp. její příslušný orgán o vyškrtnutí ze seznamu advokátů rozhodne.

Jako nové důvody pro vyškrtnutí ze seznamu advokátů na základě rozhodnutí Komory se navrhují kvalifikované prodlení se zaplacením příspěvků na činnost Komory a skutečnost, že pozastavení výkonu advokacie ze stanovených důvodů přesáhlo dobu čtyř let.

Povinnost platit příspěvky na činnost Komory je jednou ze základních povinností advokáta vůči Komoře. Příjmy z příspěvků jsou nejdůležitějším zdrojem financování Komory, které přísluší, jakožto veřejnoprávnímu orgánu sui generis, výkon veřejné správy na úseku advokacie. V případě neplacení příspěvků advokáty se snižují příjmy Komory a je tak do jisté míry oslabována schopnost Komory tuto veřejnou správu, která jí byla svěřena zákonem, vykonávat. Navrhovaná úprava nemůže mít negativní sociální dopad, neboť stavovské předpisy Komory umožňují, aby v případě nepříznivé sociální nebo majetkové situace advokáta byl příspěvek snížen nebo prominut anebo aby byla prodloužena jeho splatnost. Navrhovaná změna není v rozporu s ústavně zaručeným právem na svobodný přístup k povolání advokáta, neboť i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů z tohoto důvodu nic nebrání tomu, aby ten, kdo byl vyškrtnut, byl do seznamu advokátů znovu zapsán a povolání advokáta opět vykonával.

Trvá-li pozastavení výkonu advokacie po dobu delší čtyř let, neboť advokátovi brání ve výkonu advokacie pracovní či jiný obdobný poměr nebo jiná překážka, znamená to ve skutečnosti, že jeho zápis v seznamu advokátů se stává pouze formální záležitostí, ačkoli i nadále zůstává advokátem se všemi právy a povinnostmi, které z toho vyplývají. Navrhuje se proto, aby faktické nevykonávání advokacie po určitou delší dobu bylo důvodem k vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Svobodný přístup k povolání advokáta by nebyl nijak omezen, neboť nic nebrání tomu, aby osoba takto ze seznamu advokátů vyškrtnutá, byla do seznamu znovu zapsána.

K čl. I bodům 12 až 14: Podobně jako u vyškrtnutí ze seznamu advokátů se předpokládá, že k pozastavení výkonu advokacie bude moci dojít jednak ex lege, jednak na základě rozhodnutí Komory.

Navrhovaná úprava § 8b odst. 1 písm. a) a b) vychází z toho, že ve věcech konkursu a vyrovnání rozhoduje soud usnesením, které je předběžně vykonatelné, účinky konkursu i účinky povolení vyrovnání nastávají již vyvěšením tohoto usnesení na úřední desce soudu. Vzhledem k povaze těchto účinků je vyloučeno, aby advokát mohl nadále vykonávat advokacii (ať již samostatně nebo ve společnosti) za dodržení všech podmínek a povinností vyplývajících ze zákona a stavovských předpisů. Navrhuje se proto, aby dnem, kdy nastanou účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání (příp. dnem vykonatelnosti usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu pro nedostatek majetku) došlo ze zákona k pozastavení výkonu advokacie dotčeným advokátem; pokud příslušné usnesení soudu nabude právní moci, povede to k vyškrtnutí ze seznamu podle navrhovaného § 7b odst. 1 písm e) nebo f).

Podle dosavadní úpravy Komora pozastaví výkon advokacie tomu, kdo o to písemně požádá (dosavadní § 9 odst.1 písm. c) zákona). Tato úprava přispívá ke vzniku stavu, kdy určitá osoba je formálně do seznamu advokátů zapsána, avšak advokacii ve skutečnosti nevykonává. Navrhuje se proto toto ustanovení změnit tak, aby Komora byla povinna pozastavit výkon advokacie nikoliv na základě žádosti advokáta, nýbrž v případě, kdy advokátovi brání ve výkonu advokacie i jiná překážka, než je uvedena pod písmenem a), pokud trvá déle než dva měsíce. Advokát by byl povinen oznámit Komoře existenci takové překážky ve výkonu advokacie podle § 29 odst. 2 zákona. Bude záležet na vlastním uvážení samotného advokáta, jakou okolnost bude za takovou překážku považovat; může to například být jeho delší nepřítomnost v tuzemsku, osobní či zdravotní důvody apod. Komora bude mít povinnost výkon advokacie v takových případech pozastavit. Z druhé strany by ovšem Komora mohla sama zasáhnout pozastavením výkonu advokacie (a popřípadě i kárným postihem) v případě, kdy by zjistila, že advokát advokacii fakticky nevykonává, resp. odmítá vykonávat, avšak překážku, která mu ve výkonu advokacie brání, včas Komoře neoznámí. I v tomto případě by realizace navrhované změny přispívala, pokud jde o zápisy v seznamu advokátů, ke sblížení reálně existujícího stavu se stavem formálně zapsaným.

K čl. I bodu 15: Dosavadní úprava výslovně neupravuje právní postavení advokáta, jemuž byl pozastaven výkon advokacie.

Navrhuje se proto, aby byly zákonem výslovně stanoveny účinky pozastavení výkonu advokacie, a aby byly výslovně uvedeny i povinnosti a oprávnění advokáta, které v důsledku pozastavení výkonu advokacie nezanikají, resp. nejsou pozastavením dotčeny.

Dále se navrhuje v zájmu právní jistoty v zákoně výslovně stanovit, jakým způsobem, resp. na základě jaké právní skutečnosti pozastavení výkonu advokacie zaniká. Zánik pozastavení výkonu advokacie bude Komora povinna vyznačit v seznamu advokátů.

K čl. I bodu 16: Navrhuje se ustanovení § 15 formulačně upravit tak, aby bylo výslovně stanoveno, že advokáti v tomto případě činí příslušné právní úkony související s poskytováním právních služeb zásadně jménem společnosti a na její účet. Pouze v případech, kdy takový výkon advokacie, tj. jménem společnosti, vylučují zvláštní právní předpisy (například § 35 odst. 1 trestního řádu nebo § 24 a § 25 občanského soudního řádu), by byli advokáti, kteří jsou společníky společnosti, oprávněni advokacii vykonávat vlastním jménem (tj. stejně jako advokáti, kteří vykonávají advokacii samostatně), avšak na účet společnosti. Ačkoliv advokát bude v uvedených případech vystupovat vlastním jménem, veškeré právní následky takového jednání však půjdou k tíži této společnosti, t.j. ”na účet společnosti” (jde tedy v zásadě o komisionářský vztah, v němž advokát vystupuje jako komisionář a společnost jako komitent ve smyslu § 577 obchodního zákoníku).

V obou případech by tedy z jednání advokáta byla v občanskoprávních, obchodněprávních, i v jiných právních vztazích zavázána vůči klientovi i třetím osobám pouze společnost, jako je tomu ostatně doposud.

Tato úprava má odstranit potíže, které vznikají v soudní praxi v případě advokátů vykonávajících advokacii ve společnosti.

K čl. I bodu 17: Navrhuje se vypustit uvedené ustanovení zákona, neboť zaměňuje oprávnění k výkonu advokacie advokáty, kteří jsou společníky společnosti podle § 15 zákona, s jejich oprávněním jednat jménem společnosti jako její statutární orgán. Zatímco v prvním případě je nesporné, že advokacii je oprávněn vykonávat kterýkoliv advokát, který je společníkem společnosti (a případné odchylné ujednání ve společenské smlouvě by bylo neplatné pro rozpor se zákonem o advokacii), ve druhém případě není důvodné vyloučení dohody advokátů-společníků ve společenské smlouvě o tom, že statutárním orgánem společnosti bude jen některý či někteří z nich.

K čl. I bodu 18: Vzhledem k problémům při výkladu § 19 písm. d) zákona se navrhuje, aby bylo výslovně stanoveno, že účastí na projednání věci není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst. 2 zákona. Advokát (osoba jemu blízká) by byl povinen odmítnout poskytnutí právních služeb pouze tehdy, pokud by se na projednání určité právní věci dříve zúčastnil nikoliv jako advokát, nýbrž v postavení orgánu s rozhodovací pravomocí, a to bez ohledu na to, zda ve věci skutečně tuto svou pravomoc využil či nikoliv.

K čl. I bodům 19 až 23: Navrhuje se podrobněji upravit povinnost mlčenlivosti advokátů a členů orgánů a zaměstnanců Komory, jakož i advokátů provádějících přípravné úkony před zahájením kárného řízení, včetně případů, kdy je předmětem řízení před orgány Komory nebo řízení soudního vlastní věc advokáta. Povinnost mlčenlivosti advokáta doposud byla omezena v řízeních podle § 21 odst. 4 zákona; podle navrhované úpravy půjde nově například o řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, přezkoumávání rozhodnutí Komory vydaného v kárném řízení ve správním soudnictví apod. V těchto případech je nutné, aby advokát, ale i členové orgánů a zaměstnanci Komory měli za účelem ochrany vlastních práv, resp. doložení správného postupu Komory, možnost uvést v nezbytném rozsahu i skutečnosti, na něž se jinak vztahuje povinnost mlčenlivosti.

Z hlediska potřeby zefektivnění daňového řízení v případech, kdy jde nutno prokázat či vyvrátit daňové náklady klientů advokátů či advokátů, je navrhováno zrušit povinnost mlčenlivosti advokáta o totožnosti klienta při řízení ve věcech daní a poplatků; ochrana oprávněných zájmů klienta však zůstává zachována tím, že advokát má mít i nadále povinnost mlčenlivosti o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.

S ohledem na to, že kárné řízení je zahájeno až dnem doručení kárné žaloby Komoře je potřeba samostatně upravit povinnost mlčenlivosti i ve vztahu k advokátovi, pověřenému předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda ke kárnému provinění došlo. Aby provedení těchto úkonů nemohlo být ztíženo nebo vůbec zmařeno, je potřeba prolomit vůči takto pověřenému advokátovi povinnost mlčenlivosti advokáta, jehož se prověřování týká (advokát, který přípravné úkony provádí, je přitom sám povinností mlčenlivosti vázán).

K čl. I bodu 24: Současná zákonná úprava neumožňuje, aby advokát mohl být při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupen advokátním koncipientem, který není přímo jeho zaměstnancem. Tato úprava činí v praxi obtíže například v případech, kdy advokacie je vykonávána ve sdružení, přičemž advokátní koncipienti jsou zaměstnanci pouze některého z advokátů, to pak zabraňuje, aby se ostatní advokáti mohli nechat takto zastupovat. Stavovské předpisy přitom umožňují, aby advokátní koncipient vykonával část právní praxe i u jiného advokáta, než u kterého je zaměstnán, ani v tomto případě pak není zastoupení možné. Navrhuje se proto, aby zastoupení advokáta advokátním koncipientem nebylo výslovně vázáno na zaměstnanecký poměr k advokátovi.

K čl. I bodu 25: V zájmu ochrany klientů se navrhuje zpřesnit ustanovení zákona o povinnostech advokáta v případě, kdy mu brání jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie. Je-li takovýto advokát nečinný, tj. neučiní-li žádné zákonem předvídané opatření za účelem ochrany práv a oprávněných zájmů svých klientů, ustanoví mu Komora svým rozhodnutím zástupce.

Další postup bude záležet na klientovi, resp. na jeho dohodě se zástupcem. Pokud se zástupce nedohodne s klientem ve stanovené lhůtě jinak, nebo pokud klient neučiní v této lhůtě jiné opatření (například výpověď plné moci dřívějšímu advokátovi a uzavření dohody o poskytování právních služeb s jiným advokátem), přejdou na zástupce uplynutím uvedené lhůty ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti dosud zastupovaného advokáta a vztah zastupovaný - zástupce tím skončí. Jedná se o hmotně právní nástupnictví do komplexu vzájemných práv a povinností advokáta a klienta, který byl založen smlouvou o poskytování právních služeb (popřípadě jinou právní skutečností – ustanovení advokáta apod.); jedná se zejména o povinnost advokáta poskytnout právní služby, resp. pokračovat v jejich poskytování a o povinnost klienta poskytnout za poskytnuté právní služby odměnu. Z této sukcese jsou však vylučovány některé povinnosti a práva dřívějšího advokáta, například povinnost k náhradě škody a povinnost k vrácení věcí poskytnutých tomuto advokátovi klientem.

Z hlediska procesního se předpokládá, že advokát, na kterého takto přejdou práva a povinnosti vůči klientovi, vstoupí jako zástupce klienta do již zahájených řízení před soudy či jinými orgány, včetně obhajoby v trestním řízení.

V zájmu jistoty v právních vztazích, v nichž bude zástupce advokáta vystupovat, se předpokládá, že Komora mu na jeho žádost vydá osvědčení o uvedeném přechodu práv a povinností; osvědčení bude mít povahu veřejné listiny.

Je třeba zdůraznit, že uvedená ingerence Komory do vztahů mezi advokátem a klientem je zamýšlena jako výjimečné opatření, které lze použít pouze v případě, kdy advokát závažným způsobem poruší své povinnosti nebo tyto povinnosti ze závažných důvodů zajistit nemůže, a v důsledku toho mohou být ohrožena práva nebo právem chráněné zájmy klienta. Klientovi i po ustanovení zástupce, resp. poté, co se ustanovený zástupce stane z právního hlediska nástupcem dřívějšího advokáta, zůstane vždy zachováno právo na svobodnou volbu advokáta, neboť může rozhodnutím Komory založený vztah mezi ním a advokátem–zástupcem kdykoliv podle obecných občanskoprávních, resp. obchodně právních předpisů ukončit.

Rovněž byl-li ze seznamu advokátů vyškrtnut advokát, který vykonával advokacii samostatně, mohou být ohrožena práva nebo právem chráněné zájmy jeho klientů; může se jednat například o vyškrtnutí z důvodu úmrtí advokáta, ale i z jiných důvodů. I v tomto případě, obdobně jako je tomu v případě, kdy advokát přestane advokacii fakticky vykonávat, se předpokládá ingerence Komory v zájmu ochrany práv a právem chráněných zájmů klientů a navrhuje se upravit obdobný postup přechodu práv a povinností na nástupce vyškrtnutého advokáta, určeného Komorou.

V zájmu ochrany klientů je navrhováno jako výjimečné opatření v případě úmrtí advokáta, aby nástupce zemřelého advokáta byl na návrh Komory ustanoven soudem správcem dědictví, a to té jeho části, která sloužila zemřelému advokátu bezprostředně k zajištění výkonu advokacie. Praxe ukazuje, že bez takovéto úpravy může dojít k újmě zájmů klienta, pokud jiný advokát není za zemřelého advokáta např. oprávněn jednat s peněžními ústavy, u kterých měl advokát veden účet, je-li to v zájmu klienta potřeba. Navrhované ustanovení by pro tyto případy bylo zvláštní úpravou ve vztahu k obecné úpravě ustanovení správce dědictví podle § 175e občanského soudního řádu, a pokud by Komora o ustanovení nástupce advokáta správcem dědictví soud požádala (a nástupce advokáta s tím vyslovil souhlas), byl by soud povinen jí vyhovět.

K čl. I bodu 26: Navrhované rozšíření povinného smírčího řízení i na advokátní koncipienty by mělo přispět k posílení jednotnosti a vážnosti advokátního stavu.

K čl. I bodu 27: Jedná se o upřesnění povinnosti advokátů k platbám ve prospěch Komory. Navrhuje se výslovně upravit povinnosti vyškrtnutého advokáta, které mu vznikly ještě před vyškrtnutím ze seznamu advokátů ve vztahu ke Komoře, pokud se nejedná o vyškrtnutí z důvodu úmrtí nebo zbavení či omezení způsobilosti k právním úkonům.

K čl. I bodu 28: Navrhuje se přizpůsobit název hlavy čtvrté jejímu obsahu.

K čl. I bodu 29: Navrhuje se výslovně v zákoně stanovit kárnou odpovědnost advokáta nebo advokátního koncipienta a vymezit pojem kárného provinění.

Dále se navrhuje změna názvu kárného opatření podle § 32 odst. 1 písm. b) zákona na ”veřejné napomenutí”, který lépe vystihuje jeho povahu. Návrh navíc předpokládá, že uložení tohoto kárného opatření bude oznamováno ve Věstníku České advokátní komory, který je rozesílán advokátům.

Dosavadní kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let (§ 32 odst. 1 písm. d₎ zákona) není ve skutečnosti opatřením trvalé povahy, jakým by podle svého názvu mělo být, nýbrž vlastně určitým ”pozastavením” výkonu advokacie na stanovenou dobu. Po uplynutí této doby má advokát právo na opětovný zápis do seznamu advokátů. Navrhuje se proto, aby jako kárné opatření mohl být uložen dočasný zákaz výkonu advokacie na dobu od šesti měsíců do tří let; uložení tohoto kárného opatření by mělo za následek pozastavení výkonu advokacie (viz navrhovaný § 8b). Jako nejpřísnější kárné opatření se navrhuje vyškrtnutí ze seznamu advokátů, jakožto opatření relativně trvalé povahy. I v tomto případě bude však kárný postih zahlazen po uplynutí doby pěti let (viz navrhovaný § 35b písm d₎) s účinkem, že na žadatele o opětovný zápis do seznamu advokátů se bude hledět jako by mu kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebylo uloženo (viz navrhované ustanovení § 5 odst. 1písm. e₎). Návrh není tedy přísnější než dosavadní úprava, nýbrž pouze nabízí větší výběr při volbě vhodného kárného opatření tak, aby co nejlépe odpovídalo povaze kárného provinění a osobě advokáta, který se jej dopustil.

V zájmu právní jistoty advokátních koncipientů v kárném řízení, jakož i v souladu s ústavní zásadou, že tresty mohou být stanoveny pouze zákonem, se navrhuje, aby zákon výslovně stanovil kárná opatření, která jim mohou být v případě kárného provinění uložena (nyní § 39 zákona pouze odkazuje na ustanovení § 32 odst. 1, upravující kárná opatření, která lze uložit advokátům); navrhuje se, aby advokátním koncipientům mohlo být uloženo i kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů. Takové kárné opatření bude namístě v případech zvláště hrubých kárných provinění advokátních koncipientů, u nichž se dosavadní kárná opatření nejeví jako dostatečně adekvátní.

Rovněž se navrhuje v zákoně výslovně upravit možnost neukládat kárné opatření v případě, kdy s ohledem na malou závažnost kárného provinění postačuje jeho projednání v kárném řízení.

K čl. I bodu 30: Navrhuje se upřesnit některá stávající ustanovení zákona ve věcech kárného řízení a dále výslovně

0. stanovit, že kárný senát je složen z členů kárné komise Komory (taková úprava je doposud obsažena v § 2 odst. 1 vyhlášky Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb. -advokátní kárný řád), a že účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient (okruh účastníků dosud upravuje § 1 advokátního kárného řádu),

1. upravit oprávnění přístupu advokáta, který byl předsedou kontrolní rady pověřen provedením přípravných úkonů v kárném řízení, ke všem písemnostem, jakož i jiným dokumentům advokátů, což se v praxi ukázalo jako nezbytné pro řádné prověření všech stížností a jiných podnětů k zahájení kárného řízení,

2. stanovit, že do subjektivní lhůty k podání kárné žaloby se nezapočítává doba, po kterou je na základě stížnosti klienta či jiného podnětu prověřováno, zda ke kárnému provinění skutečně došlo či nikoliv (po tuto dobu, kterou návrh omezuje dvěma měsíci, není ve většině případů tato okolnost dostatečně objasněna, takže není důvodu, aby subjektivní lhůta k podání kárné žaloby počala běžet),

3. upravit institut zástupce a opatrovníka kárně obviněného v kárném řízení.

K čl. I bodu 31: Návrh zařazuje do zákona standardní procesní ustanovení o nákladech kárného řízení a jejich náhradě, o náhradě hotových výdajů a ušlé mzdy svědkům, jakož i o odměnách znalců a tlumočníků. Takové ustanovení v zákoně doposud chybělo a nebylo obsaženo ani v prováděcích předpisech.

Advokát nebo advokátní koncipient, o němž bylo vysloveno, že se dopustil kárného provinění, bude povinen nahradit Komoře náklady kárného řízení, které Komora nese; náhrada nákladů kárného řízení bude stanovena rozhodnutím kárného senátu, a to paušální částkou, kterou určí stavovský předpis.

K čl. I bodu 32: Navrhuje se upravit některé stěžejní zásady pro rozhodování v kárném řízení, stanovit náležitosti rozhodnutí orgánů Komory v kárném řízení a podrobně upravit podmínky právní moci a vykonatelnosti těchto rozhodnutí.

K čl. I bodu 33: Návrh sleduje upřesnění dosavadní právní úpravy.

K čl. I bodu 34: Návrh ustanovení § 35a s ohledem na úpravu navrhovanou v § 35b (zahlazení kárného postihu) stanoví, kdy se na rozhodnutí ukládající kárné opatření hledí jako na vykonané; u kárného opatření veřejného napomenutí návrh upravuje i způsob jeho výkonu.

Pokud jde o výkon rozhodnutí o uložení pokuty podle § 32 odst. 1 písm. c) zákona, jakož i o výkon rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení, návrh předpokládá, že taková rozhodnutí budou titulem pro výkon rozhodnutí soudem ve smyslu § 274 písm. h) občanského soudního řádu.

Návrh ustanovení § 35b v souladu s požadavkem právní jistoty stanoví podmínky zahlazení kárného postihu advokáta nebo advokátního koncipienta.

Skutečnost, že advokát byl kárně postižen, má význam jednak při rozhodování v kárném řízení při dalším kárném provinění advokáta (případně advokátního koncipienta), jednak při posuzování žádosti o opětovný zápis do seznamu advokátů. Pokud k zahlazení dojde, nelze k dřívějšímu kárnému postižení advokáta nebo advokátního koncipienta přihlížet.

Navrhuje se přímo zákonem stanovit možnost a důvody obnovy řízení(§ 35c), tato úprava byla dosud obsažena pouze v prováděcím předpisu (advokátním kárném řádu - vyhl. č. 244/1996 Sb.) a je zaměřena především na ochranu práv kárně obviněného.

Navrhuje se výslovně stanovit požadavek, aby Komora informovala příslušný orgán v cizím státě o zahájení kárného řízení vůči advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 zákona (tzv. zahraniční advokát), jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů. Poskytování takových informací mezi příslušnými organizacemi jejich členských států se uplatňuje i v rámci Evropské unie (§ 35d).

Ustanovením § 35e je pro kárné řízení podle zákona o advokacii navrhováno umožnit podpůrně použitelnost trestního řádu tak, jak je tomu například v případě kárného řízení podle zákona č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců.

K čl. I bodu 35: Obdobně jako u kárně postižených advokátů, jakož i v návaznosti na navrhované úpravy, týkající se vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je potřebné do zákona doplnit další podmínku pro zápis do seznamu advokátních koncipientů, této úpravě je potřeba rovněž přizpůsobit slovosled celého odstavce.

K čl. I bodu 36: Stejně jako u kárného opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů návrh předpokládá, že v případě uložení obdobného kárného opatření advokátnímu koncipientovi dojde k vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů ex lege, dnem vykonatelnosti rozhodnutí kárného orgánu Komory. Stejně tak dojde k vyškrtnutí přímo ze zákona v případě vlastní žádosti o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

K čl I bodu 37: Navrhuje se přiměřeně využít úpravy, kterou zákon stanoví pro vyškrtnutí ze seznamu advokátů a pozastavení výkonu advokacie, včetně úpravy, kdy pozastavení výkonu advokacie zaniká.

K čl. I bodu 38: Jde o upřesnění tohoto ustanovení s ohledem na ostatní navrhované úpravy.

K čl. I bodu 39: Sněmy Komory se mohou konat jako řádné, které se scházejí jednou za tři roky, a mimořádné, které byly svolány na žádost advokátů nebo kontrolní rady. Pro případ svolání mimořádného sněmu návrh stanoví, že další řádný sněm se bude konat po třech letech od konání posledního sněmu, bez ohledu na to, zda šlo o sněm řádný nebo mimořádný.

Navrhuje se doplnit postup při svolávání sněmu pro případ, kdy by představenstvo Komory nesplnilo povinnost svolat sněm na žádost advokátů nebo kontrolní rady; v takovém případě by sněm svolala kontrolní rada.

Vzhledem k počtu advokátů se stalo svolávání sněmu velmi obtížnou záležitostí, a to jak z technického, tak i organizačního a finančního hlediska. Značným problémem se za současné právní úpravy ukázala být i skutečnost, že právo zúčastnit se sněmu mají všichni advokáti zapsaní do seznamu advokátů, tj. včetně těch, kterým byl pozastaven výkon advokacie. Velké většině z nich byl přitom výkon advokacie pozastaven na základě jejich žádosti nebo z důvodu výkonu pracovního poměru nebo jiné s advokacií neslučitelné činnosti. Doposud stanovené kvorum sněmu se za těchto okolností jeví být velmi vysoké.

Návrh vychází z předpokladu, že každý advokát zapsaný do seznamu advokátů má právo se sněmu zúčastnit (ačkoliv nemá současně i tomu odpovídající povinnost) a záleží tedy pouze na něm, zda tohoto svého práva využije a sněmu se zúčastní; s ohledem na to se navrhuje výslovně vyloučit možnost vzájemného zastupování advokátů na sněmu. Navrhuje se proto, aby zákon nadále kvorum nestanovil s tím, že sněm budou vždy tvořit všichni na něm přítomní advokáti, kteří svého práva k účasti využijí, a to i nadále bez ohledu na to, zda advokacii efektivně vykonávají nebo zda jim byl pozastaven výkon advokacie.

Taková úprava není v evropských advokaciích zdaleka ojedinělá; uplatňuje se například ve Francii, Rakousku a Německu.

K čl. I bodu 40: Návrh upravuje způsob svolání sněmu - bude svolán dnem, kdy bude ve Věstníku České advokátní komory uveřejněna pozvánka na sněm; to by mělo odstranit pochybnosti vyplývající ze stávající právní úpravy.

K čl. I bodu 41: Navrhovaná změna je upřesněním vztahu dosavadních pravomocí sněmu a představenstva jednak při schvalování základních předpisů Komory, jednak při zřizování fondů a stanovení výše příspěvků na činnost Komory, ostatních plateb advokátů a náhrad za výkon funkcí v orgánech Komory. Pokud sněm sám jejich konkrétní výši neschválí, může stanovit zásady určení jejich výše představenstvem. Představenstvo pak výši platby určí svým usnesením v rámci těchto zásad. V souladu s dosavadní praxí se výslovně ukládá, aby sněm stanovené úkony prováděl stavovským předpisem, jehož závaznost pro advokáty a advokátní koncipienty upravuje navrhovaný § 53, tomu pak odpovídá i způsob vyhlášení a zveřejnění.

K čl. I bodu 42: S ohledem na navrhovanou úpravu působnosti představenstva a předsedy Komory, a zejména ve vztahu k navrhované úpravě vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů a pozastavení výkonu advokacie nebo právní praxe, je navrhováno rozhodování v těchto věcech ponechat výlučně v působnosti představenstva Komory a vyloučit zásah sněmu, a to i s ohledem na možnost podání opravných prostředků, jak je ve stanovených případech dále navrhováno.

K čl. I bodu 43: Sněm přijímá svůj jednací řád, který upravuje proceduální otázky jednání sněmu. Volební řád je definován v § 49 odst.2 tak, že se jím stanoví podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i podrobnosti o odvolávání členů těchto orgánů.

K čl. I bodu 44: Navrhovaná změna vychází ze zásady, že představenstvo Komory bude ve správním řízení rozhodovat pouze v nejdůležitějších věcech, ve kterých mohou být dotčena práva nebo právem chráněné zájmy advokátů nebo advokátních koncipientů. V méně závažných, výslovně uvedených věcech svěří budoucí právní úprava rozhodování do pravomoci předsedy Komory.

K čl. I bodu 45: Navrhuje se, aby bylo v budoucí právní úpravě Komoře výslovně uloženo vydávat Věstník České advokátní komory, jakožto její oficiální publikační prostředek. Taková právní úprava v podstatě naváže na již existující faktický stav, neboť Věstník je Komorou již od roku 1996 vydáván.

K čl. I bodu 46: Navrhovanou úpravou by do pravomoci předsedy mělo být svěřeno rozhodování v některých jednodušších věcech, které dosavadní právní úprava svěřuje do rozhodovací pravomoci představenstva.

Návrh rovněž převádí z představenstva na předsedu Komory působnost při vedení seznamů předvídaných zákonem; nebude se přitom jednat o rozhodovací činnost, nýbrž o provádění opatření evidenčního charakteru.

K čl. I bodu 47: Jde o úpravu v návaznosti na úpravu podle bodu 32.

K čl. I bodu 48: Dosavadní právní úprava není jednoznačná v řešení otázky, zda Komora je oprávněna přijmout stavovský předpis výslovně zákonem nepředvídaný či nikoliv. Jedná se přitom o problém z hlediska platnosti stavovského předpisu a tedy i právní jistoty advokátů a advokátních koncipientů nanejvýš závažný, neboť porušení povinností stanovených stavovským předpisem může být posuzováno jako kárné provinění se všemi důsledky z toho vyplývajícími.

Navrhovaná úprava vychází z principu, že Komora bude oprávněna přijmout stavovský předpis pouze v případech zákonem výslovně stanovených. Dosavadní úprava však takovému řešení neodpovídá, neboť předvídá přijetí stavovského předpisu pouze v několika málo případech, a nikoliv tedy ve všech oblastech, které by měly být – a také v minulosti vždy tradičně byly – stavovskými předpisy upraveny (například výchova advokátních koncipientů). Je proto nutné, aby budoucí právní úprava obsahovala taxativní výčet takových oblastí.

Navrhovaná právní úprava stanoví – v souladu s tradičními legislativními principy – základní zásady závaznosti stavovského předpisu, tj. zejména zásadu jeho formální publikace ve Věstníku České advokátní komory a zásadu, podle níž se stavovský předpis může stát závazným (účinným) až po uplynutí určité doby od jeho formální publikace tak, aby se s ním jeho adresáti mohli seznámit; lhůta za tím účelem navrhovaná je proto dostatečně dlouhá.

I přes splňování shora uvedených požadavků musí pochopitelně stavovský předpis splňovat požadavek základní, tj. musí být v souladu se zákonem. Z toho vyplývá, že ani řádná publikace stavovského předpisu nemůže nesplňování tohoto základního požadavku zhojit; v takovém případě zůstává tedy nedotčeno i oprávnění ministra spravedlnosti uvedené v ustanovení § 50 odst. 2 zákona.

K čl. I bodu 49: Jedná se o terminologické upřesnění ve vztahu pojmům, používaným zákonem v předchozích ustanoveních, zejm. v § 7.

K čl. I bodu 50 a 51: V praxi Komory je pociťována jako velký nedostatek zákona absence jakýchkoliv procesních ustanovení v případech, kdy Komora rozhoduje ve věcech podle tohoto zákona (představenstvo podle § 44 odst. 3 a předseda Komory podle § 45 odst. 2).

Vzhledem k tomu, že řízení před orgány Komory v těchto případech je beze sporu rozhodováním o právech nebo právem chráněných zájmech advokátů a advokátních koncipientů ve smyslu správního řádu (zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení -správní řád), navrhuje se, aby zákon výslovně upravil použitelnost správního řádu na tato řízení. Navrhovaná úprava tak činí s tím, že obsahuje některé odchylky od obecné úpravy správního řízení a výslovně vylučuje aplikaci některých ustanovení správního řádu.

Řízení ve shora uvedených věcech bude zvláštním řízením (upraveným zákonem o advokacii a správním řádem) v tom smyslu, že bude zcela autonomním na kárném řízení, které je upraveno v části čtvrté zákona.

Návrh dále v § 55a předpokládá, že opravný prostředek k soudu (podle hlavy třetí části páté o.s.ř.) bude moci být podán pouze proti takovým rozhodnutím Komory zasahujícím do práv advokátů, kde výsledek řízení závisí do značné míry na správním uvážení příslušného orgánu Komory; ostatní rozhodnutí mohou být přezkoumána ve správním soudnictví na základě správní žaloby (hlava druhá část pátá o.s.ř.). V návaznosti na to je navrhováno upravit, kdy může Komora před rozhodnutím soudu své rozhodnutí změnit nebo zrušit.

Záznam v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů je opatřením evidenční povahy, které musí vycházet z rozhodnutí příslušného orgánu Komory (například rozhodnutí představenstva Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů) nebo z jiných právních skutečností (například splnění zákonem stanovených předpokladů pro zápis do seznamu advokátů nebo advokátních koncipientů nebo předpokladů pro umožnění konání advokátní zkoušky, dále např. též vyškrtnutí ze seznamu advokátů ex lege v případě úmrtí). Stav vyznačený v těchto seznamech musí odpovídat skutečnému právnímu stavu; v případě, kdy by tomu tak nebylo, navrhuje se výslovně stanovit, že advokát nebo advokátní koncipient, který by byl takovým nesprávným záznamem dotčen, bude mít právo domáhat se ochrany u soudu v řízení podle části třetí o.s.ř.. Stejná soudní ochrana bude možná i v případě, kdy by příslušný orgán Komory tj. její předseda nesplnil svou povinnost záznam v seznamech provést.

Za účelem odstranění některých pochybností, zda rozhodování sporů o zaplacení příspěvku na činnost Komory patří do pravomoci soudů, se v § 55b odst.2 navrhuje, aby nová právní úprava takovou pravomoc soudů výslovně vyjádřila.

Odpovědnost za řádné vedení seznamů, spočívající v řádném a včasném vyznačení skutečností, vymezených v navrhovaném § 55c odst. 1, bude příslušet předsedovi Komory .

Zápisy v seznamech bude Komora povinna uveřejňovat ve Věstníku České advokátní komory; takovou praxi uveřejňování zápisů zahájila ostatně Komora – i přes absenci příslušné právní úpravy – již v roce 1996.

Věstník bude, resp. již nyní je, zasílán i soudům a jiným státním orgánům.

Navrhuje se, aby budoucí právní úprava prohlásila seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů za veřejné seznamy, osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a další stanovené výpisy a osvědčení, vydané Komorou, by pak měly charakter veřejné listiny s důkazní silou ve smyslu § 134 o.s.ř. Do seznamu advokátů a seznamu advokátních koncipientů bude mít každý právo nahlédnout v sídle Komory a pořizovat si z nich výpisy.

Advokát je povinen mít své sídlo na území České republiky. Ze stavovských předpisů Komory vyplývá i povinnost advokáta být ve svém sídle přítomen v pravidelné, předem určené době. V případě, kdy by advokátovi bránily v osobní přítomnosti vážné důvody, musí umožnit zanechání vzkazu (čl. 16 odst. 3 usnesení představenstva České advokátní komory ze dne 31.10.1996, kterým se stanoví pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže advokátů České republiky – uveřejněné ve Věstníku České advokátní komory pod č. 1/1997). Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu, nejdéle však do jednoho týdne i změnu svého sídla.

Vzhledem k uvedeným povinnostem advokáta je možné, aby navrhovaná právní úprava v zájmu zjednodušení písemné komunikace mezi Komorou a advokátem stanovila zásadu, že písemnosti Komory se doručují advokátovi do jeho sídla a nikoliv do jeho bydliště. Návrh na rozdíl od dosavadní právní úpravy výslovně upravuje, které důležité písemnosti bude Komora povinna doručit advokátovi (advokátnímu koncipientovi) do tohoto místa do vlastních rukou.

Sídlo advokáta zapsané v seznamu advokátů by tedy mělo stále odpovídat skutečnému stavu, přičemž odpovědnost za udržení souladu mezi skutečným a zapsaným stavem by měla být plně na advokátovi.

Je proto navrhováno, aby nová právní úprava pro případ doručování do vlastních rukou dále stanovila (zejména při doručování kárné žaloby a rozhodnutí vydaných v kárném řízení, jakož i v řízení podle navrhovaného § 55), že se nepoužije podmínka obsažená v § 24 odst. 2 správního řádu, podle níž je aplikace tohoto ustanovení přípustná pouze v případě, kdy se adresát zdržuje v místě doručení. Vypuštění této podmínky bude plně odpovídat uvedeným povinnostem advokáta a znemožní, aby advokát v důsledku jejich porušování navíc ztěžoval či dokonce zmařil doručení důležitých písemností nebo rozhodnutí Komory.

Bude-li mít advokát či advokátní koncipient v řízeních upravených zákonem o advokacii zástupce nebo opatrovníka, budou písemnosti v těchto řízeních doručovány pouze jim.

K čl. II: S ohledem na do určité míry odlišnou navrhovanou úpravu týkající se požadavků pro zápis do seznamu advokátů a do seznamu advokátních koncipientů, důvodů a způsobu vyškrtnutí z těchto seznamů a postupu při pozastavení výkonu advokacie nebo právní praxe advokátního koncipienta je navrhováno, aby v případech, které se týkají doby před účinností navrhované úpravy, bylo postupováno podle dosavadních předpisů; stejně tak je to v zásadě navrhováno u již zahájeného kárného řízení, kde však je možno využít i některých částí nové úpravy, zejména při ukládání kárných opatření. Dále jsou navrhována určitá přechodná ustanovení pro případy, kdy by aplikace původní nebo navrhované úpravy mohla být sporná.

K čl. III: Vyhlášení úplného znění je navrhováno s ohledem na rozsah navrhovaných změn a na význam tohoto právního předpisu.

K čl. IV: S ohledem na aktuálnost navrhovaných zákonných úprav se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti dnem vyhlášení ve Sbírce zákonů.

V Praze dne 27. ledna 1999

předseda vlády

ministr spravedlnosti

Navrhované změny prováděcích předpisů předpokládané v souvislosti s novelizací zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva spravedlnosti

ze dne ........,

kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád)

Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 51 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen ”zákon”):

Čl. I

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád), se mění takto:

1. § 1 zní:

Ӥ 1

Pověření advokáta provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění podle § 33 odst. 3 zákona, musí být učiněno písemně a musí z něj být zřejmé, které věci se týká.”.

2. V § 2 odstavec 1 zní:

”(1) Kárný senát podle § 33 odst. 1 zákona ustanoví písemně předseda kárné komise České advokátní komory (dále jen ”předseda kárné komise”), a to bez odkladu po zahájení kárného řízení (§ 7 odst. 1); předseda kárné komise určí současně z členů kárného senátu jeho předsedu.”.

3. V § 2 odst. 3 se slova ”písemně jmenuje” nahrazují slovem ”ustanoví”.

4. V § 5 odstavec 1 zní:

”(1) Představenstvo České advokátní komory (dále jen ”představenstvo”) ustanoví písemně odvolací senát podle § 35 odst. 2 zákona na nejbližším zasedání poté, co mu bylo předsedou kárné komise předloženo odvolání (§ 26 odst. 2 písm. b₎); představenstvo určí současně z členů odvolacího senátu jeho předsedu.”.

5. § 6 se vypouští.

6. V § 7 odst. 2 se ve větě druhé slova ”kárného senátu” nahrazují slovy ”kárné komise”.

7. V § 7 odst. 3 se slova ”kárného senátu” nahrazují slovy ”kárné komise” a slova ”v § 34 zákona” se nahrazují slovy ”v § 55e zákona”.

8. V § 8 první věta zní: ”Současně se zasláním kárné žaloby sdělí předseda kárné komise kárně obviněnému jména členů kárného senátu s poučením o právu vznést námitku podjatosti (§ 3 odst. 1).”.

9. V § 8 se ve větě druhé tečka na konci nahrazuje středníkem a připojují se tato slova ”vyjádření se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory.”.

10. Za § 8 se vkládá nový § 8a, který zní:

Ӥ 8a

Předseda kárné komise postoupí kárný spis předsedovi kárného senátu bez odkladu poté, co

a) uplynula marně lhůta daná kárnému žalobci k odstranění vad kárné žaloby (§ 7 odst. 2);

b) se dozvěděl, že se nepodařilo kárnou žalobu doručit kárně obviněnému;

c) obdržel vyjádření ke kárné žalobě podle § 8, nejpozději však do tří týdnů poté, co se dozvěděl o doručení kárné žaloby kárně obviněnému.”.

11. V § 12 odst. 2 písmeno b) zní:

”b) požádal-li kárně obviněný o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů.”.

12. V § 13 odstavec 1 zní:

”(1) Nerozhodne-li kárný senát o zastavení nebo přerušení kárného řízení, nařídí předseda kárného senátu po dohodě s předsedou kárné komise a ostatními členy kárného senátu jednání k projednání věci, a to tak, aby se konalo zpravidla nejpozději do tří měsíců ode dne, kdy obdržel od předsedy kárné komise kárný spis. Předseda kárného senátu požádá současně předsedu kárné komise, aby k jednání předvolal účastníky kárného řízení, jejich zástupce a ostatní osoby, jejichž přítomnost je při jednání třeba.”.

13. § 17 se vypouští.

14. V § 18 odst. 1 se slova ”§ 33 odst. 4 zákona” nahrazují slovy ”§ 33 odst. 6 zákona”.

15. § 20 zní:

Ӥ 20

(1) Předseda kárného senátu svolá poradu kárného senátu k přijetí rozhodnutí zpravidla bezprostředně po skončení závěrečných řečí.

(2) Rozhodnutí kárného senátu se přijímá hlasováním.”.

16. V § 22 se slova ”není-li dále stanoveno jinak.”. nahrazují slovy ”nejde-li o případ uvedený v § 32 odst. 5 zákona.”.

17. § 24 zní:

Ӥ 24

(1) Kárný senát vysloví, že se kárně obviněný dopustil kárného provinění, jestliže bylo prokázáno, že se stal skutek, pro nějž byla podána kárná žaloba, že tento skutek je kárným proviněním a že jej spáchal kárně obviněný.

(2) Při rozhodování o upuštění od uložení kárného opatření podle § 32 odst. 5 zákona a při ukládání kárného opatření přihlíží kárný senát zejména k povaze skutku a jeho následkům, k okolnostem, za nichž byl spáchán, k osobě kárně obviněného a míře jeho zavinění, jakož i k jeho osobním poměrům.”.

18. V § 31 písm. c) se slova ”v § 24 odst. 3;” nahrazují slovy ”v § 32 odst. 5 zákona;”.

19. V § 31 písm. e) se slova ”v § 33 odst. 3 zákona” nahrazují slovy ”v § 33 odst. 5 zákona”.

20. V § 32 písm. e) se slova ”uvedené v § 24 odst. 3,” nahrazují slovy ”uvedené v § 32 odst. 5 zákona,”.

21. § 34 až 36 znějí:

Ӥ 34

(1) Návrh na obnovu kárného řízení se podává předsedovi kárné komise podáním adresovaným do sídla Komory. Návrh musí být podán písemně a musí obsahovat označení skutečností nebo důkazů, které mají být důvodem k obnově kárného řízení (§ 35c odst. 2 zákona); ustanovení § 7 dost. 2 věta druhá a § 10 se použijí přiměřeně.

(2) Předseda kárné komise zašle návrh na obnovu kárného řízení dalším účastníkům původního kárného řízení k vyjádření; ustanovení § 8 se použije přiměřeně.

§ 35

(1) Kárný senát k projednání návrhu na obnovu kárného řízení ustanoví předseda kárné komise; postupuje přitom přiměřeně podle § 2 až 4.

(2) Kárný senát projedná návrh na obnovu kárného řízení přiměřeně podle části třetí a čtvrté; jednání nemusí být nařízeno.

(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí kárného senátu o návrhu na povolení obnovy kárného řízení musí být doručeno tomu, kdo návrh podal, jakož i dalším účastníkům původního kárného řízení způsobem uvedeným v § 55e zákona.

§ 36

(1) Při ustanovení odvolacího senátu postupuje představenstvo přiměřeně podle § 5.

(2) V řízení o odvolání postupuje odvolací senát přiměřeně podle části páté.

(3) Písemné vyhotovení rozhodnutí o odvolání proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení musí být doručeno tomu, kdo odvolání podal, jakož i dalším účastníkům původního kárného řízení.”.

22. V § 37 odst. 1 se slova ”podle § 35 odst. 1” nahrazují slovy ”podle § 35c odst. 4 zákona”.

23. V § 37 odstavec 2 zní:

”(2) Bylo-li pravomocně rozhodnuto o povolení obnovy kárného řízení jen na návrh kárně obviněného, nemůže mu být v novém kárném řízení uloženo kárné opatření, jestliže bylo v původním kárném řízení od jeho uložení upuštěno, ani mu nemůže být uloženo přísnější kárné opatření, než jaké bylo uloženo původním rozhodnutím.”.

24. V § 39 odst. 1 se slova ”v § 39 zákona” nahrazují slovy ”v § 55e zákona”.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ........

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva spravedlnosti

ze dne ......

kterou se mění vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád)

Ministerstvo spravedlnosti stanoví po vyjádření České advokátní komory podle § 52 odst. 1 zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii (dále jen ”zákon”):

Čl. I

Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád), se mění takto:

1. V § 4 odst. 2 se vypouštějí slova ”stanovený Komorou”.

2. V § 8 odst. 2 se za první větu vkládá tato věta: ”Prospěchovým stupněm ”advokátní zkoušku složil výtečně” lze však hodnotit pouze uchazeče, který byl hodnocen prospěchovým stupněm ”prospěl výtečně” alespoň ve třech oborech.”.

3. § 9 zní:

Ӥ 9

Uchazeč, který zkoušku nesložil, avšak byl hodnocen alespoň ve třech oborech nejméně prospěchovým stupněm ”prospěl”, vykoná opakovanou zkoušku podle § 7 odst. 2 zákona pouze v oborech, ve kterých byl při předchozí zkoušce hodnocen prospěchovým stupněm ”neprospěl”; to neplatí, jedná-li se o druhou opakovanou zkoušku.”.

4. V § 12 se dosavadní text označuje jako odstavec 1 a připojuje se odstavec 2, který zní:

”(2) Cizím jazykem, ve kterém lze podle § 54 odst. 2 zákona vykonat uznávací zkoušku, se rozumí jazyk anglický, francouzský nebo německý.”.

5. V § 14 odst. 1 část věty za středníkem zní: ”součástí přihlášky je volba cizího jazyka, ve kterém uchazeč hodlá zkoušku vykonat (§ 12 odst. 2), pokud uchazeč uznávací zkoušku nevykoná v jazyce českém nebo slovenském.”.

6. V § 14 se v odstavci 2 vypouštějí slova ”stanovený Komorou”.

7. V § 16 se za slova ”věta třetí” vkládají slova ”a čtvrtá”.

Čl. II

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem......

Odůvodnění

I. k novelizaci advokátního kárného řádu:

Kárné řízení s advokáty a s advokátními koncipienty je v současné době upraveno v  části druhé hlavě čtvrté zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, kde jsou však stanoveny pouze základní principy kárné odpovědnosti, podrobně pak vyhláškou Ministerstva spravedlnosti č. 244/1996 Sb., kterou se podle zákona č. 85/1996 Sb., o advokacii, stanoví kárný řád (advokátní kárný řád).

S ohledem na to, že praxe při aplikaci těchto předpisů ukázala, že kárnou odpovědnost advokátů a advokátních koncipientů a zásady postupu při kárném řízení je potřeba upravit přímo v zákoně podrobněji, byla tato úprava zpracována jako součást novely zákona o advokacii; tomu je potřeba přizpůsobit i úpravu advokátního právního řádu.

Protože navrhované změny nemění dosavadní koncepci kárné odpovědnosti a kárného řízení, postačuje k jejich promítnutí do advokátního kárného řádu pouze novela stávající vyhlášky, kterou dojde zejména k vypuštění částí, které budou nyní upraveny přímo zákonem, a k přizpůsobení celé vyhlášky zákonné úpravě.

K novelizaci advokátního zkušebního řádu:

Podle § 7 odst. 1 Komora umožní vykonat advokátní zkoušku každému, kdo splní stanovené podmínky a zaplatí stanovený poplatek, obdobné podmínky se vztahují na konání uznávací zkoušky pro tzv. zahraniční advokáty.

Podrobnosti o konání advokátních a uznávacích zkoušek, včetně zkušebních oborů, stanoví na základě zmocnění zákona o advokacii vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 197/1996 Sb., kterou se vydává zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky (advokátní zkušební řád).

Novelou zákona o advokacii je přímo v zákoně nově upravován postup při opakování advokátní nebo uznávací zkoušky a podmínky pro podání žádosti o vykonání nové zkoušky, pokud žadatel ani při opakované zkoušce neuspěl.

Vzhledem k tomu, že pokud se týká novelizace zákona o advokacii, jedná se ve vztahu ke zkušebnímu řádu pouze o dílčí změny, lze je do stávajícího zkušebního řádu promítnout rovněž cestou jeho dílčí novelizace.

Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn

85/1996 Sb.

ZÁKON

ze dne 13. března 1996

o advokacii

ve znění zákona č. ...../1999 Sb.

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

(1) Tento zákon upravuje podmínky, za nichž mohou být poskytovány právní služby, jakož i poskytování právních služeb advokáty (dále jen "výkon advokacie").

(2) Poskytováním právních služeb se rozumí zastupování v řízení před soudy a jinými orgány, obhajoba v trestních věcech, udělování právních porad, sepisování listin, zpracovávání právních rozborů a další formy právní pomoci, jsou-li vykonávány soustavně a za úplatu.

§ 2

(1) Právní služby mohou poskytovat jen advokáti, a to za podmínek stanovených tímto zákonem a způsobem v něm uvedeným.

(2) Ustanovením odstavce 1 není dotčeno oprávnění

a) notářů, patentových zástupců a daňových poradců,¹) popřípadě dalších osob, jimž zvláštní zákon svěřuje poskytovat právní služby,

b) zaměstnance právnické nebo fyzické osoby, popřípadě člena družstva poskytovat právní služby osobě, k níž je v pracovním nebo jiném obdobném poměru, pokud je poskytování právních služeb součástí povinností vyplývajících z tohoto poměru.

§ 3

(1) Advokát je při poskytování právních služeb nezávislý; je vázán právními předpisy a v jejich mezích příkazy klienta.

(2) Advokáti poskytují právní služby ve všech věcech.

(3) Ustanovením odstavce 2 není dotčeno omezení rozsahu oprávnění advokátů poskytovat právní služby stanovené tímto zákonem (§ 5 odst. 3).

ČÁST DRUHÁ

ADVOKÁT

HLAVA PRVNÍ

Předpoklady pro výkon advokacie

§ 4

Advokátem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátů vedeném Českou advokátní komorou (dále jen "Komora").

§ 5

(1) Komora zapíše na žádost do seznamu advokátů každého,

a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,,

(b) kdo získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice,)

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice^1a),

c) kdo vykonával po dobu alespoň tří let právní praxi jako advokátní koncipient,

d) kdo je bezúhonný,

(e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, nebo bylo-li mu kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů pravomocně uloženo, uplynula doba trvání vyškrtnutí kárným opatřením stanovená,)

e) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo,

f) kdo nebyl vyškrtnut ze seznamu advokátů podle (§ 8 odst. 1 písm. g₎), § 7b odst. 1 písm. e) nebo f) nebo uplynula-li od vyškrtnutí doba pěti let,

g) kdo není v pracovním nebo jiném obdobném poměru, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, ani nevykonává jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

h) kdo složil advokátní zkoušku, a

i) kdo po splnění podmínek uvedených pod písmeny a) až h) složil do rukou předsedy Komory tento slib: "Slibuji na svou čest a svědomí, že budu ctít právo a etiku povolání advokáta a chránit lidská práva. Slibuji, že budu dodržovat povinnost mlčenlivosti a dbát důstojnosti advokátního stavu."

(2) Do seznamu advokátů zapíše Komora po složení slibu též toho, kdo splňuje podmínky uvedené v odstavci 1 písm. a) a d) až g) a

a) prokáže, že je oprávněn poskytovat právní služby způsobem uvedeným v § 3 v jiném státě za podmínek slučitelných s tímto zákonem, a

b) složí uznávací zkoušku (§ 54 odst. 2).

-------------------------------------------------

^1a) § 46 zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)

(3) Advokát, který byl zapsán do seznamu advokátů podle odstavce 2, je oprávněn poskytovat právní služby pouze v oblasti práva státu, v němž získal oprávnění k poskytování právních služeb, a v oblasti práva mezinárodního.

(4) Komora po uhrazení poplatku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku (3000 Kč) 5 000 Kč vydá advokátovi osvědčení o zápisu do seznamu advokátů; v osvědčení Komora vyznačí omezení rozsahu poskytování právních služeb podle odstavce 3.

§ 6

(1) Za advokátní zkoušku se pokládá též justiční zkouška, soudcovská zkouška, jednotná soudcovská zkouška, jednotná soudcovská a advokátní zkouška, prokurátorská zkouška, závěrečná zkouška státního zástupce, arbitrážní zkouška a notářská zkouška; Komora může uznat i jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe za zkoušku advokátní.

(2) Za praxi advokátního koncipienta se pokládá též praxe soudce, prokurátora, státního zástupce, státního arbitra, státního notáře, notáře, justičního čekatele, právního čekatele prokuratury, arbitrážního čekatele, právního čekatele státního zastupitelství a notářského koncipienta; Komora může uznat za právní praxi advokátního koncipienta i jinou právní praxi.

((3) O uznání jiné zkoušky podle odstavce 1 rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; o uznání jiné praxe podle odstavce 2 rozhoduje Komora pouze v souvislosti se žádostí o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů. )

(3) Jinou odbornou zkoušku v oblasti právní praxe podle odstavce 1 lze uznat za advokátní zkoušku pouze v souvislosti se žádostí o zápis do seznamu advokátů; jinou právní praxi podle odstavce 2 lze uznat za právní praxi advokátního koncipienta pouze v souvislosti se žádostí o vykonání advokátní zkoušky nebo se žádostí o zápis do seznamu advokátů.

§ 7

((1) Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti konat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil přiměřený poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora konat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).)

(1) Nestanoví-li tento zákon jinak, Komora umožní do devíti měsíců od doručení písemné žádosti vykonat advokátní zkoušku každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až d) a uhradil poplatek za zkoušku ve výši stanovené Komorou a nepřevyšující částku 5 000 Kč; ve stejné lhůtě po uhrazení poplatku za zkoušku umožní Komora vykonat uznávací zkoušku každému, kdo splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) a d) až g) a § 5 odst. 2 písm. a).

(2) Ten, kdo při advokátní zkoušce nebo uznávací zkoušce neuspěl, může do jednoho měsíce ode dne jejího konání písemně požádat Komoru, aby mu umožnila její opakování. Komora mu v takovém případě umožní opakování advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky, nejdříve všakpo uplynutí šesti měsíců ode dne konání zkoušky, při které žadatel neuspěl; zkoušku lze opakovat pouze dvakrát.

(3) Ten, kdo při advokátní nebo uznávací zkoušce neuspěl a nepodal ve lhůtě podle odstavce 2 žádost o její opakování, nebo ten, kdo při zkoušce neuspěl ani při jejím druhém opakování, může podat novou žádost o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky až po uplynutí tří let ode dne konání zkoušky, při které naposled neuspěl. Ten, kdo takto žádá o vykonání advokátní zkoušky, musí dále prokázat,že v posledních třech letech před podáním žádosti vykonával alespoň po dobu dalších dvou let právní praxi advokátního koncipienta. Jinak platí ustanovení odstavce 1 obdobně.

(2) (4) Komora umožní do jednoho měsíce od doručení písemné žádosti o složení slibu a zápis do seznamu advokátů složení slibu každému, kdo prokáže, že splňuje podmínky uvedené v § 5 odst. 1 písm. a) až h) nebo v § 5 odst. 2. Komora zapíše žadatele do seznamu advokátů ke dni složení slibu nebo k pozdějšímu dni uvedenému v žádosti, nepřesahuje-li doba mezi složením slibu a tímto dnem tři měsíce; jinak Komora žádost zamítne s tím, že (rozhodnutí o uznání jiné zkoušky nebo o uznání jiné praxe učiněná) uznání jiné zkoušky nebo uznání jiné praxepodle § 6 pozbývají platnosti.

Vyškrtnutí ze seznamu advokátů

§ 7a

Oprávnění k výkonu advokacie zaniká vyškrtnutím ze seznamu advokátů:

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 7b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 8 a 10.

§ 7b

(1) Ten,

a) kdo zemřel, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni úmrtí,

b) kdo byl prohlášen za mrtvého, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu o prohlášení za mrtvého,

c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo ten, jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí soudu, kterým byl způsobilosti k právním úkonům zbaven nebo kterým byla jeho způsobilost k právním úkonům omezena,

d) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

e) vůči komu byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

f) kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni právní moci rozhodnutí o prohlášení konkursu, o povolení vyrovnání nebo o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

g) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátů uplynutím kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátů Komoře doručena.

(2) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla. O záznamu Komora písemně vyrozumí toho, jehož se záznam týká, jde-li o důvody vyškrtnutí uvedené v odstavci 1 písm. d) až g); v ostatních případech vyrozumí Komora písemně o záznamu osoby jemu blízké, jsou-li jí známy.

(§ 8

(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,

a) kdo zemřel nebo byl prohlášen za mrtvého,

b) kdo byl podle § 5 zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňoval některou z podmínek v zákoně uvedených,

c) kdo byl zbaven způsobilosti k právním úkonům nebo jehož způsobilost k právním úkonům byla omezena,

d) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,

e) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu d), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu d) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,

f) komu bylo Komorou uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

g) vůči komu byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, nebo toho, kdo je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, pokud některá z těchto skutečností ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,

h) kdo požádal Komoru o vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(2) Nejde-li o nesplňování podmínek uvedených v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) nebo o důvod uvedený v odstavci 1 písm. c) po dobu, po níž trvá, může Komora rozhodnout o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. b) pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplňování podmínky dozvěděla; vyškrtnutí z důvodu uvedeného v odstavci 1písm. g) nelze provést, uplynula-li ode dne právní moci rozhodnutí, jímž byl prohlášen konkurz, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na konkurz pro nedostatek majetku, doba delší než pět roků.)

§ 8

(1) Ze seznamu advokátů vyškrtne Komora toho,

a) kdo byl zapsán do seznamu advokátů, ačkoliv nesplňoval některou z podmínek v tomto zákoně uvedených,

b) kdo byl pravomocně odsouzen k nepodmíněnému trestu odnětí svobody za úmyslný trestný čin spáchaný v souvislosti s výkonem advokacie,

c) kdo byl pravomocně odsouzen za jiný úmyslný trestný čin, než je uveden v písmenu b), nebo kdo byl za trestný čin uvedený v písmenu b) odsouzen k jinému trestu než nepodmíněnému trestu odnětí svobody, pokud tato trestná činnost ohrožuje důvěru v řádný výkon advokacie,

d) kdo je v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory delším než šest měsíců a příspěvek nezaplatil ani do jednoho měsíce poté, co byl k tomu Komorou vyzván s poučením o následcích nezaplacení,

e) jehož pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm a) nebo c) trvá po dobu delší čtyř let.

(2) O vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle odstavce 1 písm. a) je Komora oprávněna rozhodnout pouze do jednoho roku ode dne, kdy se o nesplnění podmínky pro zápis do seznamu advokátů dozvěděla; to neplatí, jde-li o podmínku uvedenou v § 5 odst. 1 písm. a), b) nebo d) anebo v § 5 odst. 2 písm. a).

(3) Vyškrtnutí ze seznamu advokátů zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o vyškrtnutí stalo vykonatelným.

Pozastavení výkonu advokacie

§ 8a

K pozastavení výkonu advokacie dochází:

a) nastane-li některá ze skutečností uvedených v § 8b,

b) rozhodne-li o tom Komora v případech uvedených v § 9 a 10.

§ 8b

(1) Advokátovi,

a) vůči kterému byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že jeho majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

b) který je společníkem právnické osoby zřízené k výkonu advokacie (§ 15), vůči níž byl prohlášen konkurs, povoleno vyrovnání nebo zamítnut návrh na prohlášení konkursu proto, že její majetek nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nastaly účinky prohlášení konkursu nebo povolení vyrovnání, anebo dnem, kdy se stalo vykonatelným rozhodnutí o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu,

c) kterému bylo uloženo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie (§ 32 odst.3 písm. d)), je pozastaven výkon advokacie dnem, kdy nabylo právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření.

(2) Pozastavení výkonu advokacie podle odstavce 1 zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 9

(1) Komora pozastaví advokátovi výkon advokacie

a) vznikl-li mu pracovní nebo jiný obdobný poměr, s výjimkou pracovního poměru vysokoškolského učitele, anebo začal-li vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie,

b) nastoupil-li výkon trestu odnětí svobody, byl-li vzat do vazby nebo započal-li výkon trestu zákazu činnosti vykonávat advokacii, nebo

(c) na základě jeho písemné žádosti, prokáže-li, je-li to třeba, že ustanovil zástupce v souladu s § 27.)

c) brání-li mu ve vykonávání advokacie po dobu delší dvou měsíců jiná překážka.

(2) Komora může pozastavit advokátovi výkon advokacie,

a) bylo-li proti němu zahájeno trestní řízení pro úmyslný trestný čin, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

b) bylo-li zahájeno řízení o jeho způsobilosti k právním úkonům, a to nejdéle do dne, kdy nabude právní moci rozhodnutí, kterým se toto řízení končí,

c) bylo-li proti němu nebo právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15), jíž je společníkem, zahájeno řízení o prohlášení konkurzu nebo povolení vyrovnání.

((3) Pozastavení zapíše Komora do seznamu advokátů. Pominou-li důvody pro pozastavení výkonu advokacie, Komora pozastavení výkonu advokacie zruší.)

(3) Pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie stalo vykonatelným.

§ 9a

(1) Po dobu pozastavení výkonu advokacie:

a) advokát není oprávněn poskytovat právní služby,

b) advokát není oprávněn vykonávat další činnosti podle § 56, pokud podmínkou jejich výkonu je oprávnění vykonávat advokacii,

c) zaniká členství advokáta v orgánech Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm. b) a d) až e),

d) advokát nemůže být volen nebo jmenován do orgánů Komory uvedených v § 41 odst. 1 písm b) a d) až e).

(2) Pozastavením výkonu advokacie:

a) nezaniká účast advokáta ve sdružení podle § 14 nebo v právnické osobě zřízené k výkonu advokacie (§ 15),

b) není dotčena povinnost advokáta uvedená v § 24 odst.3,

c) nezaniká povinnost advokáta provádět platby podle § 30 odst.1,

d) není dotčena kárná odpovědnost advokáta, a to i pokud jde o kárné provinění, ke kterému došlo v době pozastavení výkonu advokacie.

§ 9b

(1) Pozastavení výkonu advokacie zaniká:

a) dnem, kdy pominula okolnost, která byla důvodem k pozastavení výkonu advokacie a v případech podle § 9 odst. 2 písm. a) nebo b) dnem, kdy uplynula doba, po kterou byl výkon advokacie pozastaven,

b) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo rozhodnutí o pozastavení výkonu advokacie zrušeno nebo změněno.

(2) Zánik pozastavení výkonu advokacie zaznamená Komora v seznamu advokátů bez prodlení, nejpozději však do jednoho měsíce poté, co se o něm dozvěděla; o záznamu Komora advokáta písemně vyrozumí.

§ 10

Dojde-li u advokáta zapsaného do seznamu advokátů podle § 5 odst. 2 k pozastavení či zániku oprávnění poskytovat právní služby v cizině, pozastaví mu Komora výkon advokacie podle tohoto zákona, popřípadě jej ze seznamu advokátů vyškrtne.

HLAVA DRUHÁ

Způsob výkonu advokacie

§ 11

(1) Advokát vykonává advokacii samostatně, ve sdružení (§ 14) anebo jako společník ve veřejné obchodní společnosti (§15).

(2) Komora vede seznam sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii; ustanovení zvláštních předpisů²) tím nejsou dotčena.

§ 12

Při výkonu advokacie je advokát povinen používat označení "advokát"; za podmínek stanovených stavovským předpisem je advokát oprávněn používat i jiných označení nebo dodatků označujících jeho odborné zaměření.

§ 13

(1) Místem podnikání advokáta podle zvláštních předpisů³) je jeho místo podnikání zapsané v seznamu advokátů (dále jen "sídlo").

(2) Sídlo advokáta musí být na území České republiky.

Společný výkon advokacie

§ 14

Sdružení

(1) Vykonávají-li advokáti advokacii společně a nejde-li o výkon advokacie ve veřejné obchodní společnosti (§ 15), upraví si vzájemné vztahy písemnou smlouvou podle zvláštních předpisů⁴) (dále jen "sdružení"). Účastníky sdružení mohou být pouze advokáti a jsou povinni vykonávat advokacii pod společným jménem.

(2) Na používání společného jména se přiměřeně vztahuje § 12.

(3) Advokáti, kteří jsou účastníky sdružení, musí mít společné sídlo; dojde-li k porušení této povinnosti, nastávají účinky doručení i tehdy, když písemnost určená některému z účastníků sdružení je doručena kterémukoliv jinému účastníku sdružení.

(4) Advokát, který je účastníkem sdružení, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, jako společník veřejné obchodní společnosti (§ 15) ani v jiném sdružení.

(5) Ustanovení předchozích odstavců se nepoužijí, dohodli-li se advokáti o dočasném společném poskytování právních služeb v jednom nebo více předem vymezených případech.

§ 15

Veřejná obchodní společnost

(1) Advokáti mohou vykonávat advokacii jako společníci veřejné obchodní společnosti, pokud předmětem jejího podnikání je pouze výkon advokacie a jejími společníky jsou pouze advokáti (dále jen "společnost").

((2) Jako účastník právních vztahů, založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti, vystupuje vůči klientovi společnost; tyto právní vztahy, včetně odpovědnosti společnosti za škodu způsobenou v souvislosti s výkonem advokacie, se řídí s výjimkami stanovenými tímto zákonem zvláštními předpisy.⁵))

(2) Advokáti, kteří jsou společníky společnosti, vykonávají advokacii jménem společnosti a na její účet; pokud výkon advokacie jménem společnosti nepřipouštějí v jednotlivých případech zvláštní předpisy^4a), vykonávají advokacii vlastním jménem a na účet společnosti. Jako účastník právních vztahů, založených v souvislosti s poskytováním právních služeb ve společnosti, vystupuje vůči klientovi, jakož i vůči třetím osobám, vždy společnost; tyto právní vztahy se řídí, s výjimkami stanovenými tímto zákonem, zvláštními předpisy.⁵)

((3) Na výkon advokacie se nevztahuje § 85 věta druhá obchodního zákoníku.)

(4) (3) Nezaniká-li smrtí společníka společnost, může se dědic přihlásit o svoji účast ve společnosti za podmínek stanovených zvláštními předpisy,⁶) jen je-li advokátem. Není-li dědic advokátem nebo se nepřihlásil o účast ve společnosti, má právo na vyplacení vypořádacího podílu podle zvláštního předpisu.⁷)

(5) (4) Ustanovení zvláštních předpisů o ručení společníků za závazky společnosti nejsou dotčena.

(6) (5) Účinky doručení nastávají i tehdy, když písemnost určená advokátovi, který je společníkem společnosti, byla doručena společnosti.

(7) (6) Advokát, který vykonává advokacii ve společnosti, nemůže současně vykonávat advokacii samostatně, ve sdružení ani jako společník jiné společnosti.

(8) (7) Ustanovení § 16 až 18, § 19 písm. a) a c), § 20, § 21 odst. 4, § 22 odst. 1, § 23, § 24 odst. 1 a 2, § 25, § 26 odst. 2, § 27, 28 a § 29 odst. 1 se použijí pro společnost přiměřeně.

HLAVA TŘETÍ

Práva a povinnosti advokátů

§ 16

(1) Advokát je povinen chránit a prosazovat práva a oprávněné zájmy klienta a řídit se jeho pokyny. Pokyny klienta však není vázán, jsou-li v rozporu se zákonem nebo stavovským předpisem; o tom je advokát povinen klienta přiměřeně poučit.

(2) Při výkonu advokacie je advokát povinen jednat čestně a svědomitě; je povinen využívat důsledně všechny zákonné prostředky a v jejich rámci uplatnit v zájmu klienta vše, co podle svého přesvědčení pokládá za prospěšné.

§ 17

Advokát postupuje při výkonu advokacie tak, aby nesnižoval důstojnost advokátního stavu; za tím účelem je zejména povinen dodržovat pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže. Pravidla profesionální etiky a pravidla soutěže stanoví stavovský předpis.

§ 18

(1) Advokát je oprávněn poskytnutí právních služeb odmítnout, pokud nebyl podle zvláštních předpisů ustanoven nebo Komorou k poskytnutí právních služeb podle odstavce 2 určen; ustanovení § 19 tím není dotčeno.

(2) Nemůže-li se někdo poskytnutí právních služeb podle tohoto zákona domoci, je oprávněn požádat Komoru, aby mu advokáta určila. Nejsou-li dány důvody pro odmítnutí uvedené v § 19, je Komorou určený advokát povinen právní služby poskytnout za podmínek v určení stanovených.

§ 19

(1) Advokát je povinen poskytnutí právních služeb odmítnout, jestliže

a) v téže věci nebo ve věci související již poskytl právní služby jinému, jehož zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá,

b) osobě, jejíž zájmy jsou v rozporu se zájmy toho, kdo o právní služby žádá, poskytl již v téže věci nebo věci související právní služby advokát, s nímž vykonává advokacii ve sdružení nebo společnosti,

c) by informace, kterou má o jiném klientovi nebo o bývalém klientovi, mohla toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, neoprávněně zvýhodnit,

d) projednání věci se zúčastnil advokát, případně osoba advokátovi blízká,⁸)

e) zájmy toho, kdo o poskytnutí právních služeb žádá, jsou v rozporu se zájmy advokáta nebo osoby advokátovi blízké.

(2) Účastí na projednání věci podle odstavce 1 písm. d) není poskytování právních služeb advokátem nebo osobami uvedenými v § 2 odst.2.

§ 20

(1) Advokát je povinen od smlouvy o poskytování právních služeb odstoupit, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), zjistí-li dodatečně skutečnosti uvedené v § 19.

(2) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, popřípadě požádat o zrušení ustanovení či požádat Komoru o určení jiného advokáta (§ 18 odst. 2), dojde-li k narušení nezbytné důvěry mezi ním a klientem nebo neposkytuje-li klient potřebnou součinnost.

(3) Advokát je oprávněn odstoupit od smlouvy o poskytování právních služeb, nesložil-li klient přiměřenou zálohu na odměnu za poskytnutí právních služeb, ačkoliv byl o to advokátem požádán.

(4) Nedohodne-li se advokát s klientem jinak nebo neučiní-li klient jiné opatření, je advokát povinen po dobu 15 dnů ode dne, kdy podle odstavců 1 až 3 odstoupil od smlouvy o poskytování právních služeb, činit veškeré neodkladné úkony tak, aby klient neutrpěl na svých právech nebo oprávněných zájmech újmu. To neplatí, pokud klient advokátovi sdělí, že na splnění této povinnosti netrvá.

§ 21

(1) Advokát je povinen zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se dozvěděl v souvislosti s poskytováním právních služeb.

(2) Povinnosti mlčenlivosti může advokáta zprostit pouze klient a po jeho smrti či zániku právní nástupce; i poté je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost, je-li z okolností případu zřejmé, že jej klient nebo jeho právní nástupce této povinnosti zprostil pod nátlakem nebo v tísni.

(3) Advokát nemá povinnost mlčenlivosti ve vztahu k osobě, kterou pověřuje provedením jednotlivých úkonů právních služeb, pokud je tato osoba povinna sama tuto povinnost zachovávat.

(4) Povinností mlčenlivosti není advokát vázán v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem nebo jiným orgánem, je-li předmětem řízení spor mezi ním a klientem nebo jeho právním nástupcem; povinností mlčenlivosti není advokát vázán též v řízení podle § 55, v řízení o žalobě nebo o opravném prostředku proti rozhodnutí Komory (§ 55a), jakož i v řízení ve věcech uvedených v § 55b, a to v rozsahu nezbytném pro ochranu jeho práv nebo právem chráněných zájmů jako advokáta.

(5) Povinností mlčenlivosti advokáta nejsou dotčeny povinnosti stanovené zvláštními předpisy o správě daní a poplatků;⁹) i v tomto případě je však advokát povinen zachovávat mlčenlivost (o totožnosti klienta, jakož i) o povaze věci, ve které právní služby poskytl nebo poskytuje.

((6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolat v kárném řízení podle tohoto zákona; podrobnosti stanoví kárný řád.)

(6) Povinnosti mlčenlivosti se advokát nemůže dovolávat v kárném řízení, jakož i vůči advokátovi, který byl pověřen předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).

(7) Povinností mlčenlivosti není dotčena zákonem uložená povinnost překazit spáchání trestného činu.¹⁰)

(8) Povinnost mlčenlivosti trvá i po vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

((9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se obdobně vztahuje i na zaměstnance advokáta nebo společnosti, na jiné osoby, které se podílejí na poskytování právních služeb, na členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení podle tohoto zákona.)

(9) Povinnost mlčenlivosti v rozsahu stanoveném v odstavcích 1 až 8 se vztahuje obdobně i na:

a) zaměstnance advokáta nebo společnosti, jakož i na jiné osoby, které se s advokátem nebo ve společnosti podílejí na poskytování právních služeb,

b) členy orgánů Komory a její zaměstnance, jakož i na všechny osoby, které se účastní kárného řízení, včetně advokátů pověřených předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění (§ 33 odst. 3).

(10) Členové orgánů Komory, její zaměstnanci a advokáti pověření předsedou kontrolní rady provedením přípravných úkonů k prověření, zda došlo ke kárnému provinění, nejsou vázáni povinností mlčenlivosti podle odstavce 9 v rozsahu nezbytném pro řízení před soudem ve věcech uvedených v odstavci 4, část věty za středníkem. Členové orgánů Komory a její zaměstnanci nejsou dále vázáni povinností mlčenlivosti v rozsahu nezbytném k informování orgánu v cizím státě podle § 35d.

§ 22

(1) Advokacie se vykonává zpravidla za odměnu; od klienta lze žádat přiměřenou zálohu.

(2) Způsob určení odměny a náhrad advokáta, popřípadě i její výši stanoví Ministerstvo spravedlnosti právním předpisem.

§ 23

Byl-li advokát ustanoven, hradí jeho odměnu stát.

§ 24

(1) Advokát odpovídá klientovi za škodu, kterou mu způsobil v souvislosti s výkonem advokacie. Advokát odpovídá za škodu způsobenou klientovi i tehdy, byla-li škoda způsobena v souvislosti s výkonem advokacie jeho zástupcem nebo jeho zaměstnancem; případná odpovědnost těchto osob podle zvláštních předpisů tím není dotčena.

(2) Advokát se odpovědnosti podle odstavce 1 zprostí, prokáže-li, že škodě nemohlo být zabráněno ani při vynaložení veškerého úsilí, které lze na něm požadovat.

(3) Advokát musí být pojištěn pro případ odpovědnosti za škodu způsobenou poskytováním právních služeb, a to v rozsahu, v jakém lze rozumně předpokládat, že by jej mohla taková odpovědnost postihnout; vykonává-li advokát advokacii ve společnosti, vztahuje se tato povinnost na společnost.

§ 25

(1) O poskytování právních služeb je advokát povinen vést přiměřenou dokumentaci.

(2) Ustanovením odstavce 1 nejsou dotčeny zvláštní předpisy o účetnictví.¹¹)

§ 26

(1) Advokát se v rámci svého pověření může dát zastoupit jiným advokátem.

(2) Nestanoví-li zvláštní předpis jinak,¹²) může advokáta při jednotlivých úkonech právní pomoci zastoupit i (jeho advokátní koncipient nebo jeho jiný zaměstnanec) zaměstnanec advokáta nebo advokátní koncipient.

(§ 27

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie, je povinen ustanovit bez odkladu jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem; poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, žepodle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je advokát povinen zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce s klientem do jednoho týdne ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí práva a povinnosti zastoupeného advokáta, související s poskytováním právních služeb, na zástupce.)

§ 27

(1) Brání-li advokátovi, který vykonává advokacii samostatně, jakákoliv překážka ve vykonávání advokacie, a neučiní-li jiné opatření za účelem ochrany práv nebo právem chráněných zájmů svých klientů, je povinen ustanovit bez odkladu, nejpozději však do jednoho měsíce ode dne, kdy taková překážka vznikla, jiného advokáta po dohodě s ním svým zástupcem (§ 26 odst.1) a klienty o tom bezodkladně písemně vyrozumět; ustanovení § 29 odst. 2 tím není dotčeno. Poruší-li advokát tuto povinnost, ustanoví zástupce Komora s tím, že podle okolností případu určí i výši náhrady, kterou je povinen advokát zástupci poskytnout.

(2) Nedohodne-li se zástupce advokáta, ustanovený Komorou podle odstavce 1 věty druhé, s klientem do jednoho měsíce ode dne, kdy byl klient o ustanovení zástupce vyrozuměn, jinak, nebo neučiní-li klient v této lhůtě jiné opatření, přecházejí na zástupce ve vztahu ke klientovi práva a povinnosti zastupovaného advokáta, vyplývající ze smlouvy o poskytování právních služeb, včetně práv a povinností vyplývajících ze zastupování klienta v řízení před soudy nebo jinými orgány a práv a povinností obhájce v trestním řízení. To platí i v případě, kdy byl vztah mezi klientem a advokátem založen určením podle § 18 odst.2 nebo ustanovením podle zvláštních předpisů. Komora tento přechod práv a povinností na žádost zástupce osvědčí.

(3) Předmětem přechodu práv a povinností podle odstavce 2 není povinnost zastupovaného advokáta k náhradě škody (§ 24 odst.1), jakož i povinnost k vrácení věcí, včetně peněžních prostředků, poskytnutých klientem. Na zástupce nepřecházejí také další povinnosti a práva vyplývající z původního smluvního vztahu mezi advokátem a klientem, pokud by byl zástupce v důsledku jejich přechodu vůči tomuto advokátovi bezdůvodně zvýhodněn nebo znevýhodněn, anebo pokud by splnění těchto povinností nebylo možno po zástupci spravedlivě požadovat.

(4) Pokud byl advokát, který vykonával advokacii samostatně, vyškrtnut ze seznamu advokátů, a pokud je to vzhledem k okolnostem případu třeba, učiní Komora vhodná opatření k ochraně práv a právem chráněných zájmů jeho klientů, zejména může určit jiného advokáta po dohodě s ním nástupcem vyškrtnutého advokáta; Komora o přijatých opatřeních klienty bezodkladně písemně vyrozumí. Ustanovení odstavců 2 a 3, upravující přechod práv a povinností mezi zastoupeným advokátem a jeho zástupcem, platí pro přechod práv mezi advokátem, vyškrtnutým ze seznamu advokátů, a jeho nástupcem obdobně.

(5) Zemřel-li advokát, který vykonával advokacii samostatně, soud podle zvláštního předpisu^12a) na návrh Komory ustanoví nástupce zemřelého advokáta, pokud s ustanovením souhlasí, správcem té části dědictví, kterou zemřelý advokát používal k výkonu advokacie.

-------------------------------------------------

^12a) § 175e občanského soudního řádu.

§ 28

((1) Advokát je v zájmu zachování cti a vážnosti advokátního stavu povinen před tím, než proti jinému advokátovi zahájí soudní nebo jiné obdobné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.)

(1) Advokát nebo advokátní koncipient jsou v zájmu cti a vážnosti advokátního stavu povinni před tím, než proti jinému advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi zahájí soudní nebo jiné řízení ve věci související s výkonem advokacie, využít smírčího řízení před orgány Komory; to neplatí, je-li alespoň jedním z účastníků sporu třetí osoba.

(2) Smírčí řízení je zpravidla vedeno před předsedou Komory nebo jiným členem jejího představenstva; jeho účelem je vést účastníky sporu k jeho vyřešení smírem.

(3) Podrobnosti o smírčím řízení stanoví stavovský předpis.

§ 29

(1) Advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu po zahájení výkonu advokacie své sídlo, způsob, jakým vykonává advokacii, jakož i další skutečnosti nezbytné pro vedení seznamu advokátů stanovené stavovským předpisem; advokát je povinen oznámit Komoře bez odkladu i změny těchto skutečností, a to do jednoho týdne poté, co nastaly.

(2) Advokát je povinen oznámit Komoře ve lhůtě uvedené v odstavci 1 veškeré skutečnosti, které by mohly být důvodem k pozastavení výkonu advokacie nebo k vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(§ 30

Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory, popřípadě provádět další platby stanovené stavovským předpisem nebo usnesením sněmu.)

§ 30

(1) Advokát je povinen platit příspěvky na činnost Komory a odvody do sociálního fondu Komory, popřípadě provádět další platby, předvídané tímto zákonem (§ 43 písm. c₎).

(2) Splatné závazky vzniklé na základě povinností podle odstavce 1 nezanikají vyškrtnutím ze seznamu advokátů; to neplatí, jde-li o vyškrtnutí z důvodů uvedených v § 7b odst.1 písm. a) až c).

§ 31

Advokát nebo společnost, která zaměstnává advokátního koncipienta, jsou povinny vytvářet takové pracovní podmínky, které advokátnímu koncipientovi umožní řádnou přípravu na povolání advokáta; advokátnímu koncipientovi musí být zejména umožněna účast na školeních pořádaných Komorou, řádná příprava na advokátní zkoušku, jakož i účast u advokátní zkoušky.

HLAVA ČTVRTÁ

(Kárná odpovědnost)

Kárná odpovědnost a kárné řízení

(§ 32

(1) Za závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo stavovským předpisem (dále jen "kárné provinění") může být advokátovi uloženo některé z těchto kárných opatření:

a) písemné napomenutí,

b) písemné napomenutí oznámené ostatním advokátům,

c) pokuta až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem,¹³)

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátů až na dobu pěti let.

(2) Výnos pokut připadá Komoře.)

§ 32

(1) Advokát a advokátní koncipient je kárně odpovědný za kárné provinění.

(2) Kárným proviněním je závažné nebo opětovné zaviněné porušení povinností stanovených advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi tímto zákonem nebo stavovským předpisem.

(3) Advokátovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše stonásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem¹³),

d) dočasný zákaz výkonu advokacie uložený na dobu od šesti měsíců do tří let,

e) vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

(4) Advokátnímu koncipientovi lze za kárné provinění uložit některé z těchto kárných opatření:

a) napomenutí,

b) veřejné napomenutí,

c) pokutu až do výše dvacetinásobku minimální měsíční mzdy stanovené zvláštním předpisem¹³⁾,

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

(5) Jedná-li se o méně závažné porušení povinností, lze od uložení kárného opatření advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi upustit, pokud samotné projednání kárného provinění je možno považovat za postačující.

(6) Výnos pokut připadá Komoře.

(§ 33

(1) O uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě návrhu kárného žalobce (§ 46 odst. 3, § 51) tříčlenný senát kárné komise Komory.

(2) Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo.

(3) Advokát, vůči němuž bylo kárné řízení zahájeno, má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být v kárném řízení provedeny. Advokát může být v kárném řízení zastoupen jiným advokátem.

(4) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce a účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li jim poskytnuty. Procesní úkony, které v kárném řízení nemůže senát kárné komise sám provést, provede na jeho dožádání a na náklady Komory soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o procesní úkon podle zákona nepřípustný. Soud přitom učiní všechna rozhodnutí, která jsou k provedení dožádání potřebná.

(5) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů před zahájením kárného řízení; na takto pověřeného advokáta se vztahuje ustanovení § 48.

(6) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád (§ 51 odst.1).)

§ 33

(1) O tom, zda se advokát nebo advokátní koncipient dopustil kárného provinění, a o uložení kárného opatření rozhoduje v kárném řízení zahájeném na základě kárné žaloby podané kárným žalobcem (§ 46 odst.3 a § 51 odst.2) tříčlenný kárný senát složený ze členů kárné komise Komory. Účastníky kárného řízení jsou kárný žalobce a advokát nebo advokátní koncipient, proti němuž je kárné řízení zahájeno (dále jen ”kárně obviněný”).

(2) Kárná žaloba musí být podána do šesti měsíců ode dne, kdy se kárný žalobce o kárném provinění dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke kárnému provinění došlo. Do šestiměsíční lhůty se nezapočítává doba, po kterou byly činěny přípravné úkony k prověření, zda ke kárnému provinění došlo; tato doba nesmí být delší dvou měsíců.

(3) Má-li v kárném řízení vystupovat jako kárný žalobce předseda kontrolní rady, je oprávněn pověřit jiného advokáta po dohodě s ním provedením přípravných úkonů potřebných k prověření, zda došlo ke kárnému provinění; takto pověřený advokát má, pokud jde o písemnosti a jiné dokumenty advokátů, oprávnění člena kontrolní rady podle § 46 odst.4, část věty za středníkem.

(4) Kárně obviněný může být v kárném řízení zastoupen advokátem. Kárně obviněnému, který není zastoupen, ustanoví kárný senát opatrovníka, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit. Opatrovníkem ustanoví kárný senát jiného advokáta po dohodě s ním.

(5) Kárně obviněný má právo vyjádřit se ke všem skutečnostem, které jsou mu kladeny za vinu; má právo hájit se a navrhovat důkazy, které by měly být provedeny.

(6) V kárném řízení lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jen když se dobrovolně dostaví a poskytnou výpověď. Také jiné důkazy lze provádět jen tehdy, jsou-li dobrovolně poskytnuty. Důkazy, které nelze takto provést, provede na dožádání Komory a na její náklady soud; soud je povinen dožádání vyhovět, nejde-li o provedení důkazu podle zákona nepřípustného. Soud přitom učiní veškerá rozhodnutí, která jsou k provedení dožádáním požadovaného důkazu potřebná.

§ 33a

(1) Náklady kárného řízení, které v kárném řízení vznikly účastníkovi kárného řízení, nese účastník. Komora nese náklady spojené s činností kárného senátu a odvolacího senátu, náklady na tlumočníka a náklady spojené s prováděním důkazů.

(2) Vyslovil-li kárný senát v rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, že kárně obviněný se dopustil kárného provinění, zaváže současně v rozhodnutí kárně obviněného k náhradě nákladů kárného řízení, které nese Komora podle odstavce 1, a to jednorázovou částkou stanovenou v přiměřené výši stavovským předpisem.

(3) Komora nahradí svědkovi hotové výdaje a výdělek, který mu prokazatelně ušel Nárok je třeba uplatnit u Komory do tří dnů od výslechu, jinak zaniká; o tom musí být svědek poučen.

(4) Náhrada hotových výdajů a poskytování odměn znalcům a tlumočníkům se řídí zvláštními předpisy. ^13a)

---------------------------------------

^13a) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

Vyhláška č. 37/1967 Sb., k provedení zákona o znalcích a tlumočnících, ve znění vyhlášky č. 11/1985 Sb., vyhlášky č. 184/1990 Sb. a vyhlášky č. 77/1993 Sb.

(§ 34

Rozhodnutí kárného senátu vydané v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí (dále jen "rozhodnutí"), musí být písemné a musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku; pro doručování jeho písemného vyhotovení se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení.¹⁴))

§ 34

(1) Pro rozhodnutí v kárném řízení je rozhodující skutkový a právní stav v době, kdy ke kárnému provinění došlo; pozdější právní úpravy se použije, jestliže je to pro kárně obviněného příznivější.

(2) Písemné vyhotovení rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, a musí být doručeno účastníkům; v případě uvedeném v § 33a odst. 2 obsahuje písemné vyhotovení rozhodnutí i výrok ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení.

(3) Doručené rozhodnutí, kterým se kárné řízení končí a proti kterému se nelze odvolat, je v právní moci a je vykonatelné, nejde-li o případ uvedený v odstavci 4. Ostatní rozhodnutí nabývají právní moci jejich vyhlášením; není-li kárným řádem vyhlášení předepsáno, nabývají rozhodnutí právní moci jejich přijetím.

(4) Byla-li jako kárné opatření uložena pokuta, je třeba ji zaplatit do patnácti dnů od právní moci rozhodnutí, nestanoví-li rozhodnutí lhůtu delší nebo nestanoví-li rozhodnutí, že pokuta má být zaplacena ve splátkách. Rozhodnutí ukládající toto kárné opatření je vykonatelné, jakmile uplyne lhůta k plnění.

(5) Ustanovení odstavce 4 se použije obdobně i pro rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů řízení.

§ 35

((1) Proti rozhodnutí může advokát nebo kárný žalobce podat do 15 dnů od jeho doručení odvolání; odvolání má odkladný účinek.)

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu v kárném řízení, kterým se toto řízení před kárným senátem končí, může účastník kárného řízení podat do patnácti dnů od doručení jeho písemného vyhotovení odvolání; odvolání má odkladný účinek.

(2) O odvolání rozhoduje tříčlenný senát ustanovený představenstvem Komory z členů, případně náhradníků představenstva (dále jen "odvolací senát").

(3) Odvolací senát Komory v odvolacím řízení rozhodnutí zruší nebo odvolání zamítne a rozhodnutí potvrdí. Zruší-li odvolací senát Komory odvoláním napadené rozhodnutí, rozhodne ve věci samé nebo ji vrátí kárnému senátu k dalšímu řízení a rozhodnutí; kárný senát je v tomto případě vázán právním názorem odvolacího senátu.

§ 35a

(1) Rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí, vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů je vykonáno dnem, kdy nabylo právní moci.

(2) Rozhodnutí o uložení kárného opatření veřejného napomenutí vykoná předseda Komory jeho uveřejněním ve Věstníku České advokátní komory (dále jen ”Věstník”); je vykonáno dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání. Rozhodnutí nelze vykonat, uplynula-li ode dne, kdy se stalo vykonatelným, doba delší šesti měsíců.

(3) Rozhodnutí ukládající kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie je vykonáno dnem, kdy uplynula doba zákazu uvedená v rozhodnutí. Tato doba počíná běžet dnem, kdy se rozhodnutí stalo vykonatelným; byla-li vykonatelnost rozhodnutí odložena, její běh se přerušuje.

(4) Rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty je vykonáno dnem zaplacení pokuty Komoře ve výši stanovené v rozhodnutí; pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je rozhodnutí vykonáno dnem zaplacení poslední splátky. Není-li pokuta zaplacena ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, provede výkon rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty na návrh Komory soud podle zvláštního zákona¹⁴). Pokud má být pokuta zaplacena ve splátkách, je Komora oprávněna podat návrh na výkon rozhodnutí i v případě, že některá ze splátek nebyla včas zaplacena; výkon rozhodnutí se v takovém případě týká celé dosud nezaplacené částky pokuty. Toto oprávnění však může Komora použít nejpozději do splatnosti nejblíže příští splátky.

(5) Rozhodnutí ukládající povinnost k náhradě nákladů kárného řízení je vykonáno dnem zaplacení částky nákladů řízení (§ 33a odst.2) Komoře. Nebyla-li povinnost k náhradě nákladů kárného řízení splněna ve lhůtě podle tohoto zákona nebo ve lhůtě stanovené v rozhodnutí, platí pro výkon rozhodnutí ukládajícího povinnost k náhradě nákladů kárného řízení ustanovení odstavce 4 o výkonu rozhodnutí o uložení kárného opatření pokuty obdobně.

§ 35b

Na advokáta nebo advokátního koncipienta a na žadatele o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů se hledí, jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu nebylo uloženo kárné opatření:

a) dnem právní moci rozhodnutí, kterým bylo od uložení kárného opatření upuštěno,

-------------------------------------------------

¹⁴) § 274 písm h) občanského soudního řádu.

b) dnem, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí bylo vykonáno, bylo-li mu uloženo kárné opatření napomenutí nebo veřejného napomenutí. Nebylo-li rozhodnutí o uložení kárného opatření ukládajícího veřejné napomenutí vykonáno ve lhůtě uvedené v § 35a odst. 2, hledí se dnem uplynutí této lhůty na toho, komu bylo uloženo, jako by se kárného provinění nedopustil,

c) uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku, bylo-li mu uloženo kárné opatření pokuty nebo kárné opatření dočasného zákazu výkonu advokacie,

d) uplynula-li ode dne vyškrtnutí ze seznamu advokátů doba pěti let, bylo-li advokátovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

e) uplynula-li ode dne vyškrtnutí doba tří let, bylo-li advokátnímu koncipientovi uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů.

§ 35c

(1) Skončilo-li kárné řízení rozhodnutím, které nabylo právní moci, lze v něm proti témuž kárně obviněnému a pro téže kárné provinění pokračovat jen byla-li povolena obnova kárného řízení; obnovu řízení nelze povolit, bylo-li pravomocným rozhodnutím kárné řízení zastaveno.

(2) Návrh na povolení obnovy kárného řízení může podat jeho účastník, vyjdou-li najevo nové skutečnosti nebo důkazy, které bez zavinění účastníka nemohly být v kárném řízení uplatněny, a které by mohly samy o sobě nebo ve spojení se skutečnostmi a důkazy, známými již dříve, vést k příznivějšímu rozhodnutí pro kárně obviněného.

(3) Návrh na obnovu kárného řízení lze podat do šesti měsíců ode dne, kdy se účastník kárného řízení, který obnovu kárného řízení navrhuje, dozvěděl o důvodu obnovy podle odstavce 2, nebo ode dne, kdy jej mohl uplatnit; návrh není přípustný proti rozhodnutí, kterým nebylo rozhodnuto ve věci samé.

(4) O návrhu na povolení obnovy kárného řízení rozhoduje za tím účelem zvlášť ustavený kárný senát; kárný senát návrh na povolení obnovy kárného řízení buď zamítne nebo obnovu kárného řízení povolí. Proti rozhodnutí o návrhu na povolení obnovy kárného řízení může jeho účastník podat odvolání (§ 35).

(5) Jestliže rozhodnutí, kterým byla obnova kárného řízení povolena, nabylo právní moci, všechna dosavadní rozhodnutí v kárném řízení přijatá se zrušují, a kárný senát, který obnovu kárného řízení povolil, věc v kárném řízení znovu projedná.

§ 35d

Komora informuje v potřebném rozsahu příslušný orgán v cizím státě o zahájení a výsledcích kárného řízení proti advokátovi, který byl zapsán do seznamu advokátů podle § 5 odst.2, jakož i o pozastavení výkonu advokacie takovému advokátovi nebo o jeho vyškrtnutí ze seznamu advokátů.

§ 35e

(1) Podrobnosti o kárném řízení stanoví kárný řád.

(2) Nestanoví-li tento zákon nebo kárný řád něco jiného, nebo nevyplývá-li něco jiného z povahy věci, použijí se v kárném řízení přiměřeně ustanovení trestního řádu.

ČÁST TŘETÍ

ADVOKÁTNÍ KONCIPIENT

§ 36

Advokátním koncipientem je ten, kdo je zapsán v seznamu advokátních koncipientů vedeném Komorou.

§ 37

((1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého, kdo

a) má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) získal vysokoškolské vzdělání na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice,

c) je bezúhonný [§ 5 odst. 1 písm. d)], a

d) je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.)

(1) Komora zapíše do seznamu advokátních koncipientů každého,

a) kdo má plnou způsobilost k právním úkonům,

b) kdo získal vysokoškolské vzdělání v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole v České republice^1a),

c) kdo je bezúhonný,

d) komu nebylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo na něhož se hledí, jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a

e) kdo je k advokátovi nebo ke společnosti v pracovním poměru, vyjma pracovního poměru vedlejšího.

(2) Splňuje-li podmínky uvedené v odstavci 1, Komora zapíše žadatele do seznamu advokátních koncipientů na základě jeho písemné žádosti, a to ke dni uvedenému v této žádosti. Není-li takový den v žádosti o zápis do seznamu advokátních koncipientů uveden, zapíše Komora žadatele do seznamu koncipientů nejpozději do dvou měsíců od jejího doručení.

(3) Komora advokátního koncipienta ze seznamu advokátních koncipientů vyškrtne, zjistí-li, že nesplňuje některou z podmínek uvedených v odstavci 1.

(4) Ten,

a) komu bylo uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů ke dni právní moci rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření,

b) kdo podal Komoře písemnou žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, opatřenou úředně ověřeným podpisem, je vyškrtnut ze seznamu advokátních koncipientů uplynutím kalendářního měsíce, následujícího po měsíci, ve kterém byla žádost o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů Komoře doručena.

(5) Komora pozastaví advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 1 písm. b) nebo na základě jeho písemné žádosti; Komora může pozastavit advokátnímu koncipientovi výkon právní praxe z důvodů uvedených v § 9 odst. 2.

(6) V případě vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů nebo pozastavení výkonu praxe advokátního koncipienta se ustanovení § 7b odst.2, § 8 odst.3, § 9 odst.3 a § 9b použijí přiměřeně.

§ 38

(1) Advokátní koncipient vykonává u advokáta nebo u společnosti právní praxi, jejímž cílem je získat pod vedením a dohledem advokáta znalosti a osvojit si zkušenosti potřebné k výkonu advokacie.

(2) Při výkonu právní praxe je koncipient povinen postupovat v souladu s tímto zákonem a stavovskými předpisy.

(§ 39

Ustanovení § 9 odst. 3, § 16, 17, 21, § 32 odst. 1 písm. a) až c) a § 33 až 35 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.)

§ 39

Ustanovení § 16, § 17, § 21 a § 29 se použijí pro advokátního koncipienta přiměřeně.

ČÁST ČTVRTÁ

ČESKÁ ADVOKÁTNÍ KOMORA

§ 40

(1) Zřizuje se Česká advokátní komora se sídlem v Praze.

(2) Komora je samosprávnou stavovskou organizací všech advokátů.

(3) Komora je právnickou osobou.

§ 41

(1) Komora má tyto orgány:

a) sněm,

b) představenstvo,

c) předsedu Komory,

d) kontrolní radu,

e) kárnou komisi,

f) zkušební komisi pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky.

(2) Komora může zřizovat poradní orgány.

§ 42

Sněm

(1) Nejvyšším orgánem Komory je sněm.

((2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti.

(3) Sněm svolává představenstvo nejméně jednou za tři roky. Představenstvo však svolá sněm kdykoliv, požádá-li o to písemně v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo požádá-li o to kontrolní rada; představenstvo je povinno svolat v těchto případech sněm nejpozději do dvou měsíců.

(4) Sněm je schopný usnášení, je-li přítomna alespoň třetina všech advokátů.

(5) Není-li sněm schopný usnášení, svolá představenstvo do dvou měsíců sněm nový; takto svolaný sněm je schopný usnášení, pokud je přítomna alespoň desetina všech advokátů.)

(2) Právo účastnit se sněmu mají všichni advokáti. Zastoupení advokáta na sněmu jiným advokátem není přípustné.

(3) Představenstvo svolává sněm tak, aby se sešel nejpozději do tří let od předchozího sněmu.

(4) Představenstvo sněm svolá též tehdy, pokud o to písemně požádá v průběhu dvou kalendářních měsíců alespoň třetina všech advokátů nebo pokud o to požádá kontrolní rada. Představenstvo je v těchto případech povinno svolat sněm nejpozději do dvou měsíců; pokud tak představenstvo neučiní, je oprávněna svolat sněm kontrolní rada. Sněm musí být svolán tak, aby se sešel nejdříve do jednoho a nejpozději do tří měsíců ode dne svolání.

(5) Sněm je schopný se usnášet bez ohledu na počet přítomných advokátů; usnesení sněmu, včetně volby členů a náhradníků orgánů Komory (§ 43 písm a₎ ), je přijato, hlasovala-li pro něj nadpoloviční většina přítomných advokátů.

(6) Sněm se svolává pozvánkou uveřejněnou ve Věstníku; sněm je svolán dnem, který je uveden v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.

§ 43

Sněmu přísluší

a) volit z advokátů přímou a tajnou volbou na dobu tří let členy a náhradníky představenstva, kontrolní rady a kárné komise. Členy těchto orgánů Komory sněm také tajným hlasováním odvolává,

(b) přijímat organizační řád Komory a volební řád,

c) zřizovat sociální fond Komory. Sněm může zřídit i jiné fondy Komory a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,

d) schvalovat výši příspěvků na činnost Komory, jakož i jiných plateb předvídaných tímto zákonem, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše (§ 30),

d) schvalovat výši příspěvků na činnost Komory a odvodů do sociálního fondu Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

e) schvalovat výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše,)

b) schvalovat stavovským předpisem organizační řád Komory,

c) zřizovat stavovským předpisem sociální fond Komory, popřípadě i jiné fondy, a stanovit pravidla jejich tvorby a čerpání,

d) schvalovat stavovským předpisem výši plateb advokátů podle § 30 odst. 1, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

e) schvalovat stavovským předpisem výši náhrad za ztrátu času stráveného výkonem funkcí v orgánech Komory, popřípadě stanovit zásady pro určení jejich výše představenstvem,

f) projednávat a schvalovat zprávu o činnosti ostatních orgánů Komory,

g) rušit nebo měnit rozhodnutí představenstva, vyjma rozhodnutí podle (§ 44 odst. 3 písm. a) až c)) § 44 odst. 3. Práva, která ze zrušeného rozhodnutí představenstva vznikla advokátům nebo jiným osobám, však nemohou být dotčena,

h) schvalovat volební řád (§ 49 odst.2) a svůj jednací řád,

(h) i) schvalovat stavovské předpisy přijaté představenstvem v případech, které si vyhradí, a

(i) j) usnášet se ve všech dalších věcech, které si vyhradí, s výjimkou rozhodování v kárném řízení.

§ 44

Představenstvo

(1) Představenstvo je výkonným orgánem Komory.

(2) Představenstvo má jedenáct členů a pět náhradníků; klesne-li počet členů představenstva pod počet stanovený tímto zákonem, je představenstvo oprávněno doplnit z řad náhradníků členy nové.

((3) Představenstvu přísluší rozhodovat

a) o určení advokáta podle § 18 odst. 2,

b) o ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst. 1,

c) o ustanovení odvolacího senátu podle § 35 odst. 2,

d) ve všech dalších věcech podle tohoto zákona, pokud rozhodování o nich není svěřeno jinému orgánu Komory.)

(3) Představenstvu přísluší rozhodovat:

a) o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 a 10 a ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst.3,

b) o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 a 10 a o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta podle § 37 odst.5, nejde-li o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.

(4) Představenstvu dále přísluší

a) volit ze svých členů a odvolávat předsedu a místopředsedy Komory. Počet místopředsedů Komory určí organizační řád,

b) přijímat stavovské předpisy, vyjma stavovských předpisů, jejichž schválení podle tohoto zákona nebo usnesení sněmu přísluší sněmu. Pokud si však sněm vyhradil schválení stavovského předpisu přijatého představenstvem [§ 43 písm. h)], pozbude tento stavovský předpis platnosti, neschválí-li jej nejbližší sněm; práva, která z tohoto stavovského předpisu vznikla, však nemohou být dotčena,

(c) provádět zápisy v seznamu advokátů a v seznamu advokátních koncipientů a dohlížet na vedení těchto seznamů, jakož i na vedení seznamu sdružení a společností vykonávajících advokacii (§ 11 odst. 2),)

c) vydávat Věstník,

d) hospodařit s prostředky sociálního fondu Komory, popřípadě dalších fondů Komory,

e) svolávat sněm,

f) vyjadřovat se ke zkušebním řádům pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky,

g) vyjadřovat se ke kárnému řádu,

h) spravovat majetek Komory,

i) zajišťovat publikační, dokumentační a studijní činnost Komory,

j) činit veškerá opatření nezbytná k zajištění řádné činnosti Komory, jakož i provádět další činnost podle tohoto zákona, pokud nepřísluší jiným orgánům Komory.

(5) Představenstvo je povinno informovat pravidelně advokáty o činnosti orgánů Komory.

(6) Představenstvo se schází zpravidla jednou měsíčně; zasedání představenstva svolává předseda Komory.

(§ 45

Předseda Komory

(1) Předseda jedná jménem Komory ve všech věcech.

(2) Předseda Komory je oprávněn činit v době mezi zasedáními představenstva veškerá opatření a rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, která nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.)

§ 45

Předseda Komory

(1) Předseda Komory jedná jménem Komory ve všech věcech.

(2) Předsedovi Komory přísluší rozhodovat o

a) určení advokáta podle § 18 odst. 2,

b) ustanovení zástupce advokáta podle § 27 odst.1,

c) určení nástupce advokáta podle § 27 odst. 4,

d) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta na základě jeho žádosti.

(3) Předseda Komory provádí záznamy v seznamu advokátů, v seznamu advokátních koncipientů a v seznamu sdružení a veřejných obchodních společností vykonávajících advokacii.

(4) Předseda Komory je oprávněn činit další opatření nebo rozhodnutí, která jsou svěřena do jeho působnosti tímto zákonem nebo stavovským předpisem. V době mezi zasedáními představenstva je předseda Komory oprávněn činit i jiná opatření nebo rozhodnutí nezbytná k zajištění řádné činnosti orgánů Komory, pokud nejsou tímto zákonem nebo stavovským předpisem vyhrazena jinému orgánu Komory.

§ 46

Kontrolní rada

(1) Kontrolní rada je kontrolním orgánem Komory.

(2) Počet členů a náhradníků kontrolní rady stanoví organizační řád; klesne-li počet členů kontrolní rady pod počet takto stanovený, je kontrolní rada oprávněna doplnit z řad náhradníků členy nové.

(3) Kontrolní rada volí ze svých členů a odvolává předsedu kontrolní rady, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kontrolní rady. Předseda kontrolní rady je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(4) Kontrolní radě přísluší dohlížet na dodržování tohoto zákona a stavovských předpisů jinými orgány Komory a advokáty; členům kontrolní rady musí být umožněn přístup ke všem písemnostem, jakož i jiným dokumentům advokátů a Komory.

(5) Má-li kontrolní rada za to, že rozhodnutí, vyjma rozhodnutí podle (§ 35 odst. 3) § 44 odst. 3, nebo jiné opatření představenstva, včetně jím přijatého stavovského předpisu, je v rozporu s právním předpisem nebo usnesením sněmu, je oprávněna jeho výkon pozastavit; pozastavení však pozbude platnosti, pokud představenstvo pozastavené rozhodnutí potvrdí dvoutřetinovou většinou všech svých členů. Kontrolní rada je oprávněna pozastavit i výkon potvrzeného rozhodnutí; pozastaví-li takto potvrzené rozhodnutí, je povinna požádat současně představenstvo o svolání sněmu k rozhodnutí podle § 43 písm. g).

§ 47

Kárná komise

(1) Kárná komise vykonává působnost stanovenou tímto zákonem a kárným řádem v kárném řízení.

(2) Počet členů kárné komise stanoví organizační řád.

(3) Kárná komise volí ze svých členů a odvolává předsedu kárné komise, a stanoví-li tak organizační řád, i místopředsedy kárné komise. Předseda kárné komise jmenuje z členů kárné komise členy kárných senátů (§ 33 odst. 1).

Společná ustanovení o orgánech Komory

§ 48

Funkce v orgánech Komory jsou čestné; za jejich výkon přísluší jen náhrada hotových výdajů a náhrada za ztrátu času.

§ 49

(1) Podrobnosti o organizaci Komory a jejích orgánů stanoví organizační řád a další stavovské předpisy.

(2) Podrobnosti o volbách do orgánů Komory, jakož i o odvolání jejich členů stanoví volební řád.

ČÁST PÁTÁ

PŮSOBNOST MINISTERSTVA SPRAVEDLNOSTI

§ 50

(1) Komora je povinna do 30 dnů předložit Ministerstvu spravedlnosti veškeré stavovské předpisy přijaté jejími orgány.

(2) Má-li ministr spravedlnosti za to, že stavovský předpis Komory je v rozporu se zákonem, je oprávněn podat ve lhůtě dvou měsíců od jeho přijetí návrh na jeho přezkoumání soudem; ustanovení § 247 až 250k občanského soudního řádu se použijí přiměřeně.

§ 51

(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory kárný řád.

(2) Ministr spravedlnosti je oprávněn vystupovat v kárném řízení podle tohoto zákona jako kárný žalobce.

(3) Ministr spravedlnosti je oprávněn podat návrh na vyškrtnutí advokáta ze seznamu advokátů (§ 8) a na pozastavení výkonu advokacie (§ 9).

§ 52

(1) Ministerstvo spravedlnosti vydává právním předpisem po předchozím vyjádření Komory zkušební řád pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky.

(2) Ministr spravedlnosti jmenuje členy zkušební komise pro advokátní zkoušky a uznávací zkoušky; nejméně jednu třetinu členů zkušební komise jmenuje ministr spravedlnosti na návrh Komory a jednu třetinu členů na návrh Nejvyššího soudu.

ČÁST ŠESTÁ

USTANOVENÍ SPOLEČNÁ, PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ

Společná ustanovení

(§ 53

Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem je závazný pro advokáty a advokátní koncipienty. )

§ 53

(1) Stavovské předpisy upravují otázky svěřené jim tímto zákonem; dále se jimi stanoví

a) poplatek za advokátní zkoušku nebo uznávací zkoušku a podrobnosti o jejich placení,

b) poplatek za vydání osvědčení o zápisu do seznamu advokátů a podrobnosti o jeho placení,

c) podrobnosti o provádění plateb advokátů podle § 30 odst.1,

d) pravidla vydávání Věstníku,

e) podrobnosti o jednotlivých způsobech výkonu advokacie,

f) podrobnosti o poskytování právních služeb advokáty, popřípadě advokátními koncipienty,

g) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených tímto zákonem, vyjma práv a povinností v kárném řízení a v řízení podle § 55 a 55a,

h) podrobnosti o právech a povinnostech advokátů a advokátních koncipientů stanovených zvláštním předpisem, pokud souvisejí s výkonem advokacie.

(2) Komora vyhlašuje stavovské předpisy ve Věstníku; za den vyhlášení se považuje den, uvedený v záhlaví příslušné částky Věstníku jako den jejího rozeslání.

(3) Stavovský předpis přijatý v souladu s tímto zákonem, který byl vyhlášen způsobem uvedeným v odstavci 2, se stává závazným pro advokáty a advokátní koncipienty třicátým dnem po vyhlášení, nestanoví-li stavovský předpis datum pozdější.

(4) Stavovský předpis uvedený v odstavci 1 písm. a) je závazný též pro žadatele o umožnění vykonání advokátní zkoušky nebo uznávací zkoušky.

(5) Ustanovení § 50 odst. 2 není odstavci 3 a 4 dotčeno.

§ 54

(1) Advokátní zkouškou se prověřují znalosti z ústavních předpisů České republiky, z práva veřejného a soukromého, včetně schopností výkladu a použití právních předpisů na konkrétní případ, jakož i znalosti stavovských předpisů. Advokátní zkoušku lze (složit) vykonat pouze v jazyce českém nebo slovenském.

(2) Uznávací zkouškou se ověřují znalosti právních předpisů o poskytování právních služeb a základní znalosti o právním řádu České republiky; účelem uznávací zkoušky je i ověření znalostí stavovských předpisů. Uznávací zkoušku lze (složit) vykonat i v některém z cizích jazyků používaných běžně v mezinárodním styku.

(3) Podrobnosti o advokátní zkoušce a uznávací zkoušce stanoví zkušební řády (§ 52 odst. 1).

(§ 55

(1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů nebo ze seznamu advokátních koncipientů a proti rozhodnutí Komory o pozastavení výkonu advokacie nebo výkonu právní praxe advokátního koncipienta lze podat podle zvláštních předpisů¹⁵) opravný prostředek k soudu, nejde-li o vyškrtnutí nebo pozastavení na základě vlastní žádosti; právo domáhat se žalobou podle zvláštních předpisů¹⁶) u soudu přezkoumání ostatních rozhodnutí (§ 44 odst. 3) tím není dotčeno.

(2) Ten,

a) kdo nebyl zapsán do seznamu advokátů nebo seznamu advokátních koncipientů,

b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4),

c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku, anebo

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

má právo domáhat se ochrany u soudu.

(3) Proti rozhodnutí orgánu Komory, proti němuž tento zákon nepřipouští opravný prostředek k soudu nebo k jinému orgánu Komory, a proti rozhodnutí orgánu Komory o opravném prostředku nejsou přípustné řádné opravné prostředky.)

Řízení

§ 55

(1) Ve věcech uvedených v § 44 odst. 3 a v § 45 odst. 2 postupují orgány Komory přiměřeně podle správního řádu¹⁵), nestanoví-li tento zákon něco jiného. Ustanovení § 1 a 2, § 5 až 8, § 13, § 16 odst. 1 část věty za středníkem a odst.2, § 17 odst. 1, § 26, § 31 odst. 2, § 35 až 38, § 41 až 45, § 47 odst. 1 a 4, § 48 až 50, § 52 až 80 a § 82 až 85 správního řádu se přitom nepoužijí.

(2) Účastník může být v řízení podle odstavce 1 zastoupen advokátem. Komora ustanoví účastníku řízení opatrovníka z řad advokátů, jestliže to vyžaduje ochrana jeho zájmů, zejména byl-li stižen duševní poruchou nebo chorobou, která mu brání náležitě se hájit, a nemá zákonného zástupce.

(3) V řízení podle odstavce 1 lze vyslýchat svědky, znalce nebo účastníky, jakož i provádět jiné důkazy za podmínek uvedených v § 33 odst. 6.

-----------------------------------------

¹⁵) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

(4) V řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátů z důvodů uvedených v § 8 odst. 1 písm. a) až c), v řízení o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů, v řízení o pozastavení výkonu advokacie z důvodů uvedených v § 9 odst. 1 písm.c) a v § 9 odst.2 písm. a), jakož i v řízení o pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta z důvodů uvedených v § 9 odst. 2 písm. a), se vždy nařídí ústní jednání.

(5) Písemné vyhotovení rozhodnutí Komory, kterým se řízení podle odstavce 1 končí, musí obsahovat výrok, odůvodnění a poučení o opravném prostředku, pokud jej zákon připouští, jinak poučení o tom, že opravný prostředek není přípustný; odůvodnění a poučení není třeba, bylo-li rozhodnutím vyhověno všem účastníkům v plném rozsahu.

(6) Doručené rozhodnutí Komory, proti kterému nelze podat opravný prostředek, je v právní moci.

(7) Rozhodnutí Komory je vykonatelné, jakmile nabylo právní moci. Komora může v rozhodnutí vyslovit jeho předběžnou vykonatelnost, pokud by hrozilo nebezpečí těžko nahraditelné nebo značné újmy; v takovém případě je rozhodnutí vykonatelné dnem doručení jeho písemného vyhotovení.

(8) Nestanoví-li tento zákon něco jiného (§ 55a odst.1), nejsou proti rozhodnutí Komory opravné prostředky přípustné.

(9) Nesplní-li účastník řízení podle odstavce 1 ve stanovené lhůtě dobrovolně povinnost uloženou mu rozhodnutím, které je vykonatelné, provede výkon rozhodnutí na návrh Komory soud podle zvláštního zákona. ¹⁴)

§ 55a

(1) Proti rozhodnutí Komory o vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 8 odst. 1 písm. a) a d), o vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů podle § 37 odst. 3, nebo o pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 a) a c) lze podat podle zvláštních předpisů¹⁶) opravný prostředek k soudu. Dokud soud nerozhodne, může Komora vydat nové rozhodnutí, pokud jím opravnému prostředku zcela vyhoví.

(2) Byla-li podle zvláštních předpisů^16a) proti rozhodnutí Komory podána žaloba k soudu, může Komora, dokud soud nerozhodne, své rozhodnutí změnit nebo zrušit.

§ 55b

(1) Ten,

a) kdo nebyl ve lhůtách stanovených tímto zákonem zapsán do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů,

b) komu nebylo vydáno osvědčení o zápisu do seznamu advokátů,

-------------------------------------------------

¹⁶) § 250l až 250s občanského soudního řádu.

^16a) § 247 až 250k občanského soudního řádu.

c) komu ve lhůtě stanovené tímto zákonem nebylo umožněno vykonat advokátní nebo uznávací zkoušku,

d) komu nebylo ve lhůtě stanovené tímto zákonem umožněno složení slibu,

e) o němž byl v rozporu s tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. c) až f),

f) o němž nebyl ve lhůtě stanovené tímto zákonem proveden v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů záznam uvedený v § 55c odst. 1 písm. g) nebo h),

může se obrátit na soud, aby o jeho právu rozhodl.

(2) Spory o plnění závazků vzniklých na základě povinností advokáta uvedených v § 30 odst.1 projednává a rozhoduje soud.

§ 55c

(1) Záznamem v seznamu advokátů nebo v seznamu advokátních koncipientů se rozumí vyznačení následujících skutečností:

a) zápis do seznamu advokátů,

b) zápis do seznamu advokátních koncipientů,

c) vyškrtnutí ze seznamu advokátů,

d) vyškrtnutí ze seznamu advokátních koncipientů,

e) pozastavení výkonu advokacie,

f) pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

g) zánik pozastavení výkonu advokacie,

h) zánik pozastavení výkonu právní praxe advokátního koncipienta,

i) další skutečnosti stanovené stavovským předpisem.

(2) Komora uveřejňuje záznamy podle odstavce 1 písm. a) až h) ve Věstníku.

§ 55d

(1) Seznam advokátů a seznam advokátních koncipientů jsou veřejnými seznamy, každý do nich může v sídle Komory nahlédnout a pořizovat si z nich výpisy.

(2) Osvědčení o zápisu do seznamu advokátů (§ 5 odst. 4), osvědčení podle § 27 odst. 2, jakož i výpisy ze seznamu advokátů a výpisy ze seznamu advokátních koncipientů, vydané Komorou, jsou veřejnými listinami.

§ 55e

(1) Písemnosti určené advokátovi doručuje Komora do jeho sídla; ustanovení § 14 odst.3 a § 15 odst.5 tím nejsou dotčena. Písemnosti určené advokátnímu koncipientovi doručuje Komora do sídla advokáta, k němuž je advokátní koncipient v pracovním poměru; je-li advokátní koncipient v pracovním poměru ke společnosti (§ 15), doručuje Komora písemnosti advokátnímu koncipientovi do sídla této společnosti nebo do sídla kteréhokoliv advokáta, který je jejím společníkem.

(2) Výzva k zaplacení podle § 8 odst. 1 písm. d), kárná žaloba, rozhodnutí vydaná v kárném řízení, o nichž to stanoví kárný řád, rozhodnutí vydaná v řízení podle § 55, jimiž se toto řízení končí, jakož i rozhodnutí, kterým Komora změnila nebo zrušila své rozhodnutí poté, co byla proti němu podána žaloba nebo opravný prostředek k soudu (§ 55a), se doručují advokátovi nebo advokátnímu koncipientovi do místa uvedeného v odstavci 1 do vlastních rukou.

(3) Pro doručování písemností podle odstavce 2 se použijí přiměřeně ustanovení zvláštních předpisů o doručování rozhodnutí vydaných ve správním řízení^16b), a to bez ohledu na to, zda se adresát v místě doručení zdržuje.

(4) Má-li advokát nebo advokátní koncipient v kárném řízení nebo v řízení podle § 55 zástupce nebo opatrovníka, doručují se písemnosti uvedené v odstavci 2 pouze tomuto zástupci nebo opatrovníkovi.

§ 56

Ustanovení hlavy druhé a třetí části druhé tohoto zákona se použijí přiměřeně pro další činnosti advokátů vykonávané podle zvláštních předpisů.¹⁷)

Přechodná ustanovení

§ 57

(1) Advokáti zapsaní v seznamu advokátů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

(2) Komerční právníci zapsaní v seznamu komerčních právníků vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokáty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátů bez žádosti.

§ 58

(1) Advokátní koncipienti zapsaní v seznamu advokátních koncipientů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

(2) Právní čekatelé komerčního právníka zapsaní v seznamu právních čekatelů vedeném podle dosavadních předpisů se dnem účinnosti tohoto zákona stávají advokátními koncipienty podle tohoto zákona; Komora je zapíše do seznamu advokátních koncipientů bez žádosti.

-------------------------------------------------

^16b) § 24 a 25 správního řádu.

(3) Praxe vykonaná advokátními koncipienty a čekateli komerčního právníka podle dosavadních předpisů se považuje za právní praxi advokátního koncipienta podle tohoto zákona.

§ 59

(1) Advokátní zkouška složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(2) Zkouška komerčního právníka složená do dne účinnosti tohoto zákona podle dosavadních předpisů se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

(3) Advokátní zkouška složená do 31. prosince 1992 podle zákona Slovenské národní rady č. 132/1990 Sb., o advokacii, se považuje za advokátní zkoušku podle tohoto zákona.

§ 60

Pozastavení výkonu advokacie podle § 9 odst. 1 písm. a) se nepoužije v případě pracovního poměru vědeckého pracovníka v oboru právo,¹⁸) byl-li advokát zapsán do seznamu advokátů podle § 57 a trval-li tento pracovní poměr v den účinnosti tohoto zákona.

§ 61

Za vysokoškolské vzdělání podle § 5 odst. 1 písm. b) a § 37 odst. 1 písm. b) se považuje též vysokoškolské vzdělání získané na právnické fakultě vysoké školy se sídlem na území České a Slovenské Federativní Republiky nebo jejích právních předchůdců.

§ 62

(1) Kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů a disciplinární opatření vyškrtnutí ze seznamu komerčních právníků uložená podle dosavadních předpisů se považují za kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů podle § 5 odst.1 písm. e) a § 8 odst. 1 písm. f).

(2) Návrh na zahájení kárného řízení podle tohoto zákona, došlo-li ke skutku, který by mohl být považován za kárné provinění nebo disciplinární provinění podle dosavadních předpisů, přede dnem účinnosti zákona, je oprávněn jako kárný žalobce podat pouze předseda kontrolní rady, a to ve lhůtách stanovených k podání návrhu na zahájení kárného řízení nebo disciplinárního řízení těmito předpisy.

(3) Kárné řízení nebo disciplinární řízení zahájené přede dnem účinnosti zákona podle dosavadních předpisů se dokončí podle těchto předpisů; působnost kárných orgánů podle dosavadních předpisů vykonávají v tomto řízení příslušné orgány Komory.

§ 63

Právo toho, kdo nebyl podle dosavadních předpisů zapsán do seznamu advokátů nebo seznamu komerčních právníků, kdo byl z těchto seznamů podle dosavadních předpisů vyškrtnut nebo komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie nebo výkon činnosti komerčního právníka, domáhat se ochrany u soudu, není tímto zákonem dotčeno.

§ 64

Do dob nebo lhůt uvedených v § 5 odst. 1 písm. e), § 7, § 8 odst. 2 a § 37 odst. 2 se započítávají doby nebo lhůty, které počaly běžet za účinnosti nebo podle dosavadních předpisů.

§ 65

(1) Do zvolení představenstva podle tohoto zákona vykonává jeho působnost představenstvo složené z členů představenstva České advokátní komory a členů představenstva Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Představenstvo uvedené v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy Komory.

(3) Do dne konání prvního sněmu (§ 68) přísluší představenstvu vedle jeho působnosti stanovené tímto zákonem i působnost sněmu podle § 43 písm. b) až f).

§ 66

(1) Do zvolení kontrolní rady podle tohoto zákona vykonává její působnost kontrolní rada složená z členů revizní komise České advokátní komory a členů dozorčí rady Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Kontrolní rada uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kontrolní rady.

§ 67

(1) Do zvolení kárné komise podle tohoto zákona vykonává její působnost kárná komise složená z členů kárné komise České advokátní komory a členů disciplinární komise Komory komerčních právníků České republiky zvolených podle dosavadních předpisů.

(2) Kárná komise uvedená v odstavci 1 zvolí ze svých členů předsedu a popřípadě i místopředsedy kárné komise.

§ 68

Představenstvo uvedené v § 65 svolá první sněm podle tohoto zákona do tří měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

§ 69

Dnem účinnosti tohoto zákona přecházejí práva a povinnosti České advokátní komory zřízené zákonem České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii, a Komory komerčních právníků zřízené zákonem České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované, na Komoru.

Závěrečná ustanovení

§ 70

(1) Živnostenská oprávnění k poskytování právních služeb vzniklá podle zvláštních předpisů¹⁹) zanikají dnem účinnosti tohoto zákona.

(2) Společníci (členové) nebo orgány obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání (činnosti) zahrnuje poskytování právních služeb, jsou povinni přizpůsobit společenskou smlouvu nebo stanovy a právní poměry obchodní společnosti (družstva) tomuto zákonu do šesti měsíců ode dne jeho účinnosti a podat v téže lhůtě návrh na příslušný zápis v obchodním rejstříku; neučiní-li tak, použije se přiměřeně ustanovení § 764 odst. 2 věta druhá a třetí obchodního zákoníku.

§ 71

Zrušují se:

1. zákon České národní rady č. 128/1990 Sb., o advokacii,

2. zákon České národní rady č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

§ 72

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. července 1996.

Navrhovaná přechodná ustanovení:

Čl. II

1. Žádosti o zápis do seznamu advokátů nebo do seznamu advokátních koncipientů a žádosti o vykonání advokátní nebo uznávací zkoušky, podané přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, se projednají podle dosavadních předpisů.

2. Kárné řízení, zahájené před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů; kárné opatření podle tohoto zákona lze uložit tehdy, pokud je to pro kárně obviněného příznivější.

3. Ostatní řízení, zahájená před účinností tohoto zákona, se dokončí podle dosavadních předpisů.

4. Na toho, komu bylo v kárném řízení, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uloženo kárné opatření vyškrtnutí ze seznamu advokátů, se hledí jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy uplynula doba trvání vyškrtnutí tímto kárným opatřením stanovená.

5. Na advokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uloženo kárné opatření písemné napomenutí nebo písemné napomenutí oznámené ostatním advokátům, se hledí jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, a to dnem, kdy rozhodnutí o uložení tohoto kárného opatření bylo vykonáno.

6. Výkon rozhodnutí, kterým bylo v kárném řízení, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se provede podle tohoto zákona; obdobně se provede výkon rozhodnutí, kterým byla v kárném řízení, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uložena povinnost k náhradě nákladů kárného řízení. Na advokáta nebo advokátního koncipienta, kterému bylo v kárném řízení, zahájeném přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, uloženo kárné opatření ve formě pokuty, se hledí jako by se nedopustil kárného provinění, popřípadě jako by mu toto kárné opatření nebylo uloženo, uplynula-li ode dne, kdy rozhodnutí o uložení kárného opatření bylo vykonáno, doba jednoho roku.

7. Doba, po kterou je advokát v prodlení se zaplacením příspěvku na činnost Komory, se pro účely rozhodování o vyškrtnutí ze seznamu advokátů počítá od účinnosti tohoto zákona.

8. Doba, po kterou advokátovi brání jiná překážka ve vykonávání advokacie, se pro účely rozhodování o pozastavení výkonu advokacie počítá od účinnosti tohoto zákona.

9. Doba pozastavení výkonu advokacie proto, že advokátovi vznikl pracovní nebo jiný obdobný poměr, nebo že začal vykonávat jinou činnost neslučitelnou s výkonem advokacie, které trvá ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, se pro účely vyškrtnutí ze seznamu advokátů počítá ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

10. Ten, komu byl podle dosavadních předpisů pozastaven výkon advokacie na základě jeho žádosti, je vyškrtnut ze seznamu advokátů ke dni, kdy uplyne doba čtyř let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, trvá-li k tomuto dni pozastavení výkonu advokacie z tohoto důvodu.

11. Přechod práv a povinností souvisejících s poskytováním právních služeb na zástupce advokáta, ustanoveného přede dnem účinnosti tohoto zákona, se řídí dosavadními předpisy.

12. Stavovské předpisy přijaté Komorou přede dnem účinnosti tohoto zákona, se považují za stavovské předpisy podle tohoto zákona, pokud upravují věci, které tento zákon stavovským předpisům svěřuje; povinnost Komory předložit stavovský předpis Ministerstvu spravedlnosti a oprávnění ministra spravedlnosti podat návrh na jeho přezkoumání soudem nejsou tím dotčena.

13. Za vysokoškolské vzdělání získané v rámci magisterského studijního programu v oblasti práva studiem na vysoké škole se sídlem v České republice se pro účely zápisu do seznamu advokátů nebo zápisu do seznamu advokátních koncipientů považuje též vysokoškolské vzdělání získané před 1. lednem 1999 na právnické fakultě vysoké školy se sídlem v České republice.