Vládní návrh na změnu souvisejících zákonů s branným zákonem

K čl. I:

Zákon o správních poplatcích v § 9 odstavci 1 a 2 taxativně stanoví orgány a úkony, které jsou od poplatků osvobozeny. Mezi osvobozenými orgány jsou orgány státní.

Protože branná povinnost je povinností zákonnou a rozhodování ve věcech branné povinnosti převážně podléhá režimu správního řádu, navrhuje se, aby byly od správních poplatků osvobozeny také úkony související s brannou povinností občanů a doplněno ustanovení odst. 2 písm. a).

Sazebník, podle kterého lze také osvobozovat od správních poplatků podle odst. 4 téhož paragrafu, s úkony podle branného zákona nepočítá.

K čl. II:

Skutková podstata trestného činu nenastoupení služby v ozbrojených silách podle §  269 trestního zákona zahrnuje úmysl směřující k trvalému nenastoupení této služby. Shodně je tomu u trestného činu nenastoupení civilní služby podle § 272a trestního zákona. Občana, který byl uznán vinným trestným činem nenastoupení služby v ozbrojených silách podle citovaného ustanovení a který nastoupení odmítá opakovaně, nelze podle nálezu Ústavního soudu České republiky (například č. 32/1997 Sb.) dvakrát trestat, protože se jedná o jeden a týž trestný čin. Úmysl vyhnout se vojenské službě trvale nelze vykládat tak, že trvale je vlastně dočasně či krátkodobě.

Zákonné a dokonce ústavní branné povinnosti, která se vztahuje na občany České republiky počínaje dovršením 18 let věku a konče dosažením věku 60 let, nelze zprostit proto, že občan byl pro trvalé odmítnutí trestán a tak zvýhodňovat ty, kteří právo porušují oproti těm, kteří své povinnosti plní. Výrazně to vyvstává do popředí za mimořádných situací v době, kdy by byl vyhlášen stav ohrožení státu nebo válečný stav a doplňování ozbrojených sil by bylo nezbytností.

Navrhuje se proto zrušit § 269 a 272a a v ustanoveních § 270 a 272b zvýšit horní hranici odnětí svobody o 1 rok.

Nový branný zákon místo pojmu “branná pohotovost státu” obsahuje pojmy “stav ohrožení státu a válečný stav” v souladu s ústavním zákonem č. 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky. Tyto pojmy je nezbytné dát do souladu i v trestním zákonu.

K čl. III:

Zákon o civilní službě umožňuje podat prohlášení o odepření výkonu vojenské služby také vojákovi na trvalé dovolené a stanoví povinnost příslušné vojenské správě propustit občana ke dni jeho nástupu do civilní služby z vojska.

Na trvalou dovolenou byli propouštěni vojáci ze základní (náhradní) služby podle § 36 branného zákona č. 92/1949 Sb., ve znění pozdějších předpisů, pokud měly být odstraněny přebytečné počty, ze zdravotních důvodů, při vzetí do vazby a podobně.

Nový branný zákon neupravuje trvalou dovolenou, ale pro uváděné potřeby používá srozumitelnější pojem přerušení základní (náhradní) služby. Stejně tak nepřebírá definici ozbrojených sil, které tvořilo vojsko, nepropouští se z vojska, ale vztah k ozbrojeným silám je formulován v závislosti na trvání branné povinnosti.

Branný zákon zřizuje dvoustupňovou soustavu vojenských správních úřadů; jako první stupeň územní vojenské správy, které nahradí dosavadní okresní vojenské správy. V tomto článku se proto odpovídajícím způsobem upravuje název okresní vojenské správy.

Změna znění § 14 odst. 2 znamená zachování jednotné právní úpravy v oblasti odpovědnosti za škodu. Mezi občanem v civilní službě a organizací, u níž tento občan civilní službu koná, bude odpovědnost za škodu přiměřená odpovědnosti za škodu mezi vojákem v činné službě a státem. Rozdíl spočívá v tom, že vojákům odpovídá za škodu, která jim byla způsobena v průběhu vojenské činné služby, stát a u občanů v civilní službě příslušná organizace.

K čl. IV:

Nový branný zákon již neupravuje náhradu příjmu osobám samostatně výdělečně činným při vojenském cvičení. Finanční nároky upravuje zákon o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze. Tento zákon také ruší zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění pozdějších předpisů, a potřebné vztahy upravuje samostatně. Proto se navrhuje čl. I a čl. XXVI zákona č. 118/1995 Sb., kterými se novelizoval branný zákon č. 92/1949 Sb. a zákon č. 480/1992 Sb., zrušit.

K čl. V:

Účinnost se stanoví shodně s účinností zákona o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon) a zákona o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

V Praze dne 1. února 1999

Miloš Z e m a n v.r.

předseda vlády

Vladimír V e t c h ý v.r.

ministr obrany

Text částí zákonů v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

K čl. I

Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

Osvobození od poplatku

(1) Od poplatků jsou osvobozeny

1. státní orgány a státní fondy,

2. diplomatická zastupitelství cizích států a delegovaní diplomatičtí zástupci, konzulové z povolání a další osoby, jsou-li státními příslušníky cizích států, požívající podle mezinárodního práva³⁾ výsady a imunity, je-li zaručena vzájemnost a nejde-li o úkony prováděné v osobním zájmu nebo k osobnímu prospěchu těchto osob,

3. obce, jde-li o úkony prováděné obcemi.

(2) Od poplatků jsou osvobozeny úkony

1. související s prováděním právních předpisů o sociálním zabezpečení, o důchodovém pojištění, o státní sociální podpoře, o sociálním příspěvku k vyrovnání zvýšení cen tepelné energie a nájemného, o nemocenském pojištění, o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a o veřejném zdravotním pojištění, o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a ve věcech sociální péče a ve věcech branné povinnosti občanů,

2. prováděné v důsledku změny nebo opravy názvu obce (města), ulice, popřípadě rodného čísla a obdobných změn, které jsou důsledkem rozhodnutí z úřední moci,

3. pro účely dědického řízení prováděného notářem - soudním komisařem,

4. o nichž tak stanoví mezinárodní smlouvy a ujednání, kterými je Česká republika vázána, nebo zvláštní předpisy.⁴⁾

(3) Na výsledku úkonu, který je osvobozen od správního poplatku podle odstavce 2, vyznačí správní orgán účel, k němuž byl úkon proveden.

(4) Od poplatků jsou osvobozeny i další fyzické nebo právnické osoby, popřípadě úkony, a to v rozsahu stanoveném v sazebníku.

(5) V rozsahu uvedeném v jednotlivých položkách sazebníků správní orgán sníží nebo zvýší poplatek nebo upustí od jeho vybrání.

(6) Na zdravotní pojišťovny se při prokazování nároku na osvobození podle odstavce 2 písm. a) nevztahují ustanovení o mlčenlivosti podle zvláštních předpisů.^4a)

K čl. II

Zákon č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů

(§ 269

(1) Kdo v úmyslu vyhnout se trvale vojenské činné službě nebo zvláštní službě nenastoupí službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let.

(2) Odnětím svobody na dvě léta až deset let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 za branné pohotovosti státu.)

§ 270

(1) Kdo nenastoupí, byť i z nedbalosti, službu v ozbrojených silách do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím rozkaze, bude potrestán odnětím svobody až na (dvě) tři léta.

(2) Odnětím svobody na šest měsíců až (tři) čtyři léta bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 (za branné pohotovosti státu) za stavu ohrožení státu nebo za válečného stavu.

(§ 272a

Kdo v úmyslu vyhnout se trvale civilní službě tuto službu nenastoupí do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím příkaze, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.)

§ 272b

Kdo nenastoupí, byť i z nedbalosti, civilní službu do 24 hodin po uplynutí lhůty stanovené v povolávacím příkaze, bude potrestán odnětím svobody až na (jeden rok) dvě léta.

K čl. III

Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě, ve znění pozdějších předpisů

Postup při odepření výkonu vojenské služby

§ 2

(1) Prohlášení o odepření výkonu vojenské základní (náhradní) služby nebo vojenských cvičení (dále jen “prohlášení”) z důvodů uvedených v § 1 odst. 1 může písemně podat jen:

1. odvedenec nejpozději do 30 dnů od ukončení odvodního řízení,

2. odvedenec, jemuž byl povolen odklad vojenské základní služby, nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu, pro který mu byl odklad povolen,

c) voják (na trvalé dovolené), kterému byla základní (náhradní) služba přerušena,     nejpozději do 5 dnů po skončení důvodu (pro který byl na trvalou dovolenou propuštěn)     přerušení,

d) voják v záloze v době do 31. ledna kalendářního roku.

(2) K prohlášením podaným po lhůtách se nepřihlíží.

(3) V prohlášení musí být uvedeny důvody a skutečnosti, jimiž chce občan své tvrzení doložit.

(4)  Prohlášení podává občan (okresní nebo jí na roveň postavené vojenské správě) územní vojenské správě podle místa svého trvalého pobytu (dále jen “příslušná vojenská správa).

(5) Splňuje-li prohlášení náležitosti uvedené v odstavcích 1 a 3, postoupí je příslušná vojenská správa do 5 dnů od doručení úřadu stanovenému nařízením vlády České republiky nebo vlády Slovenské republiky (dále jen “příslušný úřad”).

(6) Občan může prohlášení až do dne doručení povolávacího příkazu k výkonu civilní služby odvolat, a to písemným podáním příslušné vojenské správě. Odvolání podléhá souhlasu příslušné vojenské správy. Odvolat prohlášení lze pouze jednou.

(7) Příslušná vojenská správa vyrozumí do 30 dnů o rozhodnutí o odvolání prohlášení občana a příslušný úřad. Proti rozhodnutí příslušné vojenské správy není přípustné odvolání.

(8) Příslušný úřad vyrozumí o dni nástupu občana do civilní služby příslušnou vojenskou správu.

((9) Příslušná vojenská správa propustí občana z vojska⁹⁾ ke dni jeho nástupu do civilní služby a zašle o tom do 10 dnů písemné vyrozumění občanu a příslušnému úřadu.

__________________

9) § 22 odst. 1 písm. e) branného zákona.)

(9) Příslušná vojenská správa vydá občanu osvědčení o zániku branné povinnosti⁹⁾ ke dni jeho nástupu k výkonu civilní služby nebo ke dni zproštění výkonu civilní služby anebo ke dni prominutí výkonu civilní služby a současně o tom vyrozumí příslušný úřad.

__________________

9) § 4 odst. 2 zákona č.    /1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

§ 14

(1) Podrobnosti výkonu civilní služby stanoví vláda České republiky a vláda Slovenské republiky nařízením.

((2) Odpovědnost občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a odpovědnost organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě upravují obecně závazné právní předpisy ve stejném rozsahu, jako je upravena odpovědnost za škodu mezi vojáky základní služby a vojenskou správou.)

(2) Pro odpovědnost občana v civilní službě za škodu způsobenou organizaci a odpovědnost organizace za škodu způsobenou občanovi v civilní službě platí přiměřeně zvláštní právní předpis¹⁶⁾, který upravuje odpovědnost za škodu mezi vojákem v základní službě a státem.

_________________________

16) Zákon č.   /1999 Sb., o průběhu základní nebo náhradní služby a vojenských cvičení a o některých právních poměrech vojáků v záloze.

K čl. IV

Zákon č. 118/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o státní sociální podpoře.

(Čl. I

Branný zákon č. 92/1949 Sb., ve znění ústavního zákona č. 100/1960 Sb., ústavního zákona č. 143/1968 Sb., ústavního zákona č. 125/1970 Sb., ústavního zákona č. 126/1970 Sb., ústavního zákona č. 101/1990 Sb., zákona č. 86/1950 Sb., zákona č. 88/1950 Sb., zákona č. 19/1958 Sb., zákona č. 140/1961 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 40/1974 Sb., zákona č. 64/1978 Sb., zákona č. 72/1990 Sb., zákona č. 227/1991 Sb., zákona č. 164//1992 Sb. a zákona č. 188/1993 Sb., se doplňuje takto:

Za § 56 se vkládá nový § 56a, který včetně nadpisu a poznámek č. 5) až 7) zní:

Ҥ56a

Náhrada příjmu při službě v ozbrojených silách

(1) Náhrada příjmu náleží osobám samostatně výdělečně činným při vojenském cvičení a dalších druzích služby v ozbrojených silách, s výjimkou vojenské základní (náhradní) služby.

(2) Náhrada příjmu činí za každý kalendářní den vojenského cvičení (jiné služby),

1. nevyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná žádnou osobu, 60 %,

2. vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná jednu osobu, 75 %,

3. vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná dvě osoby, 90 %,

4. vyživuje-li osoba samostatně výdělečně činná tři a více osob, 95 %,

jedné třicetiny z částky vyměřovacího základu. Vyměřovacím základem je průměr, který z úhrnu měsíčních vyměřovacích základů⁵⁾ zjištěných za posledních 12 kalendářních měsíců před měsícem, v němž došlo k nástupu služby v ozbrojených silách, připadá na jeden kalendářní měsíc s tím, že se přihlíží jen k těm kalendářním měsícům, za které byla osoba samostatně výdělečně činná povinna platit zálohy na pojistné na důchodové zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti.

(3) Za osobu samostatně výdělečně činnou se pro účely tohoto zákona považuje osoba, která se pro účely důchodového zabezpečení⁶⁾ považuje za osobu samostatně výdělečně činnou nebo za spolupracující osobu osoby samostatně výdělečně činné.

(4) Vyživovanými osobami se rozumějí osoby, které se pro účely poskytování náhrady mzdy při vojenském cvičení zaměstnancům v pracovním poměru považují za osoby, o které zaměstnanec pečuje.⁷⁾

(5) O náhradě příjmu rozhoduje a vyplácí ji příslušná okresní vojenská správa podle místa trvalého pobytu osoby samostatně výdělečně činné. Náhrada příjmu se vyplácí měsíčně pozadu, a to nejpozději do konce kalendářního měsíce následujícího po měsíci, za který náhrada náleží.

______________________

5.  § 14 zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona ČNR č. 10/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb. a zákona č. 241/1994 Sb.

6. § 2 odst. 3 a 4 zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona ČNR č. 37/1993 Sb. a zákona č. 307/1993 Sb.

7. § 20 odst. 2 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.

Čl. XXVI

Zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, ve znění zákona č. 308/1993 Sb., se mění takto:

V § 3 odst. 5 se slova “výchovné, výchovné k důchodu nebo přídavky na děti” nahrazují slovy “přídavek na dítě”.)