Důvodová zpráva k Vládní návrh zák. o změnách souvisejících se zák. o vojácích

K čl. I

k bodu 1

Zákon o vojácích z povolání upravuje, že při souběhu nároku na výsluhový příspěvek s nárokem na plný invalidní nebo částečný invalidní anebo starobní důchod se bude výsluhový příspěvek vyplácet ve výši rozdílu mezi důchodem a výsluhovým příspěvkem, pokud bude výsluhový příspěvek vyšší. Vzhledem k tomu, že nárok na výsluhový příspěvek bude již po 15 letech služby, mohlo by dojít k neodůvodněným přeplatkům u této dávky, pokud by plátce důchodu byl někdo jiný než příslušný orgán Ministerstva obrany. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby v takovém případě byly dávky vypláceny jedním plátcem, v daném případě Vojenským úřadem sociálního zabezpečení. Z tohoto důvodu se doplňuje §9 odst. 2 zákona č. 582/1991 Sb., organizace a provádění sociálního zabezpečení ve znění pozdějších předpisů o písmeno c).

k bodu 2

Až dosud řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil ( § 110 - 112) neumožňovalo, aby se i na toto řízení vztahovaly podpůrně předpisy o správním řízení. Takový stav je v zásadě pozůstatkem dřívějších předpisů, kdy řízení o dávkách “důchodového zabezpečení” prováděly pouze orgány Ministerstva obrany. Pro řízení nebylo možno použít některých institutů správního řádu jako “obnovy řízení”, přezkoumání rozhodnutí mimoodvolací řízení” ap. Takový stav vede k nemožnosti vyčerpání všech prostředků, které by vojáku (občanu) umožňovaly domáhat se plně svých práv. Vzhledem k tomu, že řízení o výsluhových náležitostech, tak jako dosud, odkazuje na řízení, které se vztahuje na dávky důchodového pojištění, navrhuje se § 108 z  § 112 vypustit. Touto úpravou dojde ke zlepšení řízení jak v důchodovém pojištění vojáků, tak v řízení o výsluhových náležitostech.

K čl. II

Podle dosavadní úpravy jsou osvobozeny od daně z příjmu i dávky související se skončením služebního poměru vojáků a příslušníků všech ozbrojených sborů. S ohledem na skutečnost, že zákon o vojácích z povolání pro tyto dávky zvolil jiný název “výsluhové náležitosti” a upravil i přídavek na bydlení, je třeba formálně upravit i příslušný text v zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmu, ve znění pozdějších předpisů.

K čl. III

k bodu 1

Příslušné ustanovení zákoníku práce bylo z důvodu komplexnosti právní úpravy převzato do zákona o vojácích z povolání. Z tohoto důvodu, se §162 zákoníku práce pro jeho nadbytečnost ruší.

k bodu 2

Obdobně jako v předchozím případě lze konstatovat skutečnost, že zákon o vojácích z povolání pozitivně upravil náhradu škody a proto je ustanovení §206 odst. 2 zákoníku práce nadbytečné.

.

K čl. IV

k bodu 1 a 2

Služební příjem v nemoci je pozitivně upraven v § 69 zákona o vojácích z povolání. Z tohoto důvodu a k zamezení duplicitní právní úpravy se navrhuje, aby text týkající se vojáků z povolání, byl z §15 zákona č 32/1957 Sb., vypuštěn.

K čl. V

Zakládání služebního poměru ke státu musí odpovídat i adekvátní zdravotní zabezpečení, obdobně jako ve většině armád členských států NATO. V těchto armádách mají vojáci bezplatnou zdravotní péči a vojenské zdravotnictví se plně financuje z rozpočtu. Ve většině armád těchto států vojáci rovněž nepřispívají na zdravotní pojištění. Potřeba dokonalejšího zdravotního zabezpečení vychází ze skutečnosti, že vojenská služba bude mít tendenci postupně přecházet k  profesionální armádě a z přiměřeného přizpůsobení zdravotnímu zabezpečení příslušníků ozbrojených sil NATO. V případě úhrady výdajů nad rámec veřejného zdravotního pojištění ve výši rozdílu mezi zdravotní péčí poskytnutou nebo předepsanou lékařem nebo zdravotnickým zařízením a výší úhrady poskytnuté stanovenou zdravotní pojišťovnou nedojde k zásadnímu zvýšení výdajů. Do takto poskytované zdravotní péče se nebude zahrnovat péče neposkytovaná podle zákona o veřejném zdravotním pojištění. Zásadním důvodem pro tuto úpravu je skutečnost, že služební poměr vojáka se bude uzavírat vůči státu, který by měl po celou dobu služby vojáka garantovat péči o jeho zdravotní stav. Obdobná úprava je dnes provedena ve vztahu k vojákům ve vojenské základní a náhradní službě; v jejich případě činí náklady Ministerstva obrany na tuto úhradu asi 3 mil.Kč ročně. Současně se navrhuje, aby se rozdíl v úhradě nevztahoval na oblast stomatologických výrobků.

Zákon navrhuje poskytování preventivní péče nad rámec dosud poskytované péče podle zákona o veřejném zdravotním pojištění, a to v rozsahu, který by stanovilo Ministerstvo obrany vyhláškou.

Za předpokladu, že vojáci by měli být zdravější součástí populace, neměla by tato úhrada na rozpočet Ministerstva obrany podstatný vliv, neboť počet vojáků v základní vojenské službě a vojáků z povolání je srovnatelný (finanční dopad do kapitoly roz­počtu Ministerstvo obrany představuje podle kvalifikovaného odhadu provedeného v součinnosti s Vojenskou zdravotní pojišťovnou cca částku 15 mil. Kč ročně).

K čl. VI

k bodu 1 až 3

S přihlédnutím na nové podmínky zabezpečení vojáků v oblasti zdravotního pojištění je nutné upravit i některé navazující právní předpisy. S ohledem na potřebu jednoznačně stanovit finanční toky prostředků, které by byly poskytovány státem na zdravotní zabezpečení vojáků je třeba doplnit i zákon č. 280/1992 Sb. Navrhované znění respektuje, s ohledem na znění § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb., vytvoření dvou specifických fondů, kde by užití poskytnutých prostředků MO bylo zřejmé. Současně se navrhuje, aby Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a Ministerstvem obrany stanovilo vyhláškou podrobné podmínky tvorby a užití prostředků těchto fondů.

K čl. VII

S ohledem na zavedení nových hodností je třeba upravit i hodnostní příplatky štábního rotmistra, štábního praporčíka, brigádního generála, generálmajora a generálporučíka.

K Čl. VIII až X

S přihlédnutím ke skutečnosti, že zákon o vojácích z povolání zruší zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů je nezbytné rovněž zrušit zákony, kterými byly tyto předpisy novelizovány.

K Čl. XI

Navrhuje se shodná účinnost zákona se zákonem o vojácích z povolání.

V Praze dne 1. února 1999

Miloš Z e m a n v.r.

předseda vlády

Vladimír V e t c h ý v.r.

ministr obrany

Text částí zákonů v platném znění

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

K Čl. I

Zákon č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

Ministerstva obrany, vnitra a spravedlnosti

(1) V oboru své působnosti řídí, kontroluje a svými orgány provádí důchodové pojištění

a) vojáků z povolání a vojáků, kteří jsou po dobu činné služby hmotně zabezpečeni jako vojáci z povolání (dále jen "vojáci z povolání"), Ministerstvo obrany,

b) příslušníků Policie České republiky a příslušníků ostatních ozbrojených bezpečnostních sborů a bezpečnostních služeb (dále jen "příslušníci Policie České republiky") Ministerstvo vnitra,

c) příslušníků Vězeňské služby České republiky Ministerstvo spravedlnosti.

(2) Orgány Ministerstva obrany, Ministerstva vnitra a Ministerstva spravedlnosti rozhodují v oboru své působnosti o dávkách důchodového pojištění vojáků z povolání, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Vězeňské služby České republiky (dále jen "příslušník ozbrojených sil") a provádějí jejich výplatu, jestliže

a) občan byl příslušníkem ozbrojených sil po dobu aspoň 20 let,

b) jde o

1. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby splnil podmínky nároku na starobní důchod,

2. příslušníka ozbrojených sil, kterému ke dni 31. prosince 1992 trval služební poměr a k tomuto dni konal službu alespoň po dobu 15 let,

3. příslušníka ozbrojených sil, který v době služby nebo nejpozději do dvou roků od jejího skončení splnil podmínky nároku na plný invalidní nebo částečný invalidní důchod anebo se stal plně invalidním nebo částečně invalidním následkem úrazu nebo onemocnění vzniklých při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním,

4. vdovský, vdovecký nebo sirotčí důchod po příslušníkovi ozbrojených sil, který zemřel v době služby nebo splnil podmínku uvedenou v písmenu a), nebo po občanech uvedených v bodech 1 až 3(.),

c) jde o příslušníka ozbrojených sil, který splnil podmínky nároku na výsluhový příspěvek podle zvláštního právního předpisu.^32a)

(3) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v oboru své působnosti odstraňovat tvrdosti, které by se vyskytly při provádění sociálního zabezpečení příslušníků ozbrojených sil.

(4) O tom, zda úraz nebo onemocnění vznikly při výkonu služby nebo v přímé souvislosti s ním, rozhodují pro účely řízení o plném invalidním a částečném invalidním důchodu a o důchodech pozůstalých po příslušníkovi ozbrojených sil lékařské komise zřízené v oborech působnosti ministerstev obrany, vnitra a spravedlnosti.

(5) Ministři obrany, vnitra a spravedlnosti mohou v dohodě s ministrem práce a sociálních věcí zřídit v oborech své působnosti posudkové komise sociálního zabezpečení k posuzování zdravotního stavu oprávněných v případech, kdy toto posouzení vyžaduje zvláštní odborné znalosti. Podává-li tato komise posudek v odvolacím řízení, je složena z jiných členů, než byla složena při původním jednání.

32a) § 134 a následující zákona č. ....../1999 Sb., o vojácích z povolání.

§ 108

Platnost předpisů o správním řízení

Pokud tento zákon nestanoví jinak, platí pro řízení ve věcech nemocenského pojištění a důchodového pojištění a pro řízení ve věcech pojistného na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti obecné předpisy o správním řízení¹¹⁾ . Ustanovení předchozí věty platí obdobně i pro řízení o pokutách ukládaných podle § 121 odst. 2, § 122 odst. 2 a § 122a odst. 2.

¹¹⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 112

Pro řízení ve věcech důchodového pojištění příslušníků ozbrojených sil platí obdobně ustanovení hlavy druhé a páté, s výjimkou § 82, 83, § 88 odst. 2 a 3 a (§ 108) § 109.

K Čl II

Zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 4

Osvobození od daně

1. Od daně jsou osvobozeny

2. příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud je prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

3. příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

4. příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

5. přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

6. příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen "zařízení"), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

7. cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,2c) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

8. přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,2) příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů2) a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,

9. příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),42) důchodového pojištění,43) státní sociální podpory,44) peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,44a) sociálního zabezpečení,45) plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti46) a všeobecného zdravotního pojištění47) a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině,

i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy,

10. odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

11. stipendia2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení48) včetně nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb 2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

12. plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

13. plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů,³⁾

14. kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,³⁾

15. (sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků³⁾ a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů,) výsluhové náležitosti a přídavek na bydlení u vojáků z povolání a nároky souvisící se skončením služebního poměru příslušníků bezpečnostních sborů a služeb a příslušníků celní správy České republiky, podle zvláštních právních předpisů³⁾.

16. plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,⁴⁾

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu13) nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

19. úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,4a)

20. dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku20) nebo jeho technického zhodnocení,

21. příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na obstarání bytu nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo,

22. úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,

23. příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení34c) podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

24. příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona,19a)

25. hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,19a)

26. úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,4d)

za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,49) orgánem správy sociálního zabezpečení50) a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,51)

zb) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,

zc) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu.64)

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámením správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňového přiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval.20)

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

2c) § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb.

3) (Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.) Např. zákon č. ....../1999 Sb., o vojácích z povolání.

Zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č.35/1993 Sb.

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

34c)§ 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.

42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů. Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů. Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a)Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.

K Čl. III

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce ve znění pozdějších předpisů

(§ 162

Ustanovení této hlavy platí s výjimkou § 154 obdobně pro vojákyně z povolání. Podrobnosti stanoví právním předpisem ministerstva obrany a  vnitra.)

§ 206

(1) Ustanovení této hlavy se vztahují na fyzické osoby vykonávající veřejné funkce a v rozsahu stanoveném nařízením vlády i na fyzické osoby se změněnou pracovní schopností, které nejsou v pracovním poměru a jejichž příprava pro povolání se provádí podle zvláštních předpisů, na žáky základních škol, základních uměleckých škol, učilišť, středních odborných škol a speciálních škol, studenty vysokých škol, členy dobrovolných požárních sborů a báňských záchranných sborů, fyzické osoby, které na výzvu orgánů státní správy nebo orgánů obce nebo velitele zásahu a podle jeho pokynů, popřípadě s jeho vědomím osobně pomáhají při zásahu proti živelní události nebo při odstraňování jejích následků, fyzické osoby, které dobrovolně v rámci akce organizované obcí vypomáhají při plnění důležitých úkolů v zájmu společnosti, členy družstev, kteří utrpí úraz při výkonu funkce nebo při dohodnuté činnosti pro družstvo, zdravotníky Červeného kříže, dárce krve, členy Horské služby, fyzické osoby, které na její výzvu a podle jejích pokynů osobně pomáhají při záchranné akci v terénu, fyzické osoby, které dobrovolně vykonávají pečovatelskou službu sociálního zabezpečení, fyzické osoby, které byly zaměstnavatelem pověřeny určitou funkcí nebo činností, jestliže utrpěly úraz při plnění úkolů souvisejících s výkonem příslušné funkce nebo činnosti, jakož i na sportovní reprezentanty České republiky, kteří utrpí úraz při účasti na sportovní přípravě, mistrovských a mezinárodních soutěžích.

((2) Ustanovení § 187 až 205c se vztahují též na příslušníky ozbrojených sil v činné službě.)

K Čl. IV

Zákon č. 32/1957, Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách,

ve znění pozdějších předpisů

§ 15

Služební příjem v nemoci

(1) (Vojáku z povolání) Celníkovi a příslušníku bezpečnostního sboru, kteří byli uznáni pro nemoc, zranění nebo jiný úraz dočasně neschopnými služby (dále jen "neschopni služby", "neschopnost k službě"), náleží po dobu jednoho měsíce služební příjem.

(2) Při neschopnosti k službě pro zranění nebo jiný úraz, způsobený (vojáku z povolání) celníkovi nebo příslušníku bezpečnostního sboru v přímé souvislosti s výkonem služby, trvá nárok na služební příjem nejdéle po 12 měsíců od počátku neschopnosti k službě.

K čl. V

Zákon č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění,

ve znění pozdějších předpisů

§ 11

(1) Pojištěnec má právo

1. na výběr zdravotní pojišťovny, nestanoví-li tento zákon jinak. Zdravotní pojišťovnu lze změnit jednou za 12 měsíců, a to vždy jen k 1. dni kalendářního čtvrtletí. Ode dne vstupu zdravotní pojišťovny do likvidace nebo ode dne zavedení nucené správy nad zdravotní pojišťovnou nebo ode dne, který Ministerstvo zdravotnictví na základě zjištění nerovnováhy v hospodaření zdravotní pojišťovny19) vyhlásí ve sdělovacích prostředcích, jsou pojištěnci takové zdravotní pojišťovny oprávněni změnit zdravotní pojišťovnu i ve lhůtě kratší, a to vždy k 1. dni kalendářního měsíce, nejdříve však k 1. dni následujícího kalendářního měsíce. Změnu zdravotní pojišťovny provádí za osoby nezletilé a osoby bez způsobilosti k právním úkonům jejich zákonný zástupce. Při narození dítěte se právo na výběr zdravotní pojišťovny nepoužije. Dnem narození se dítě stává pojištěncem zdravotní pojišťovny, u které je pojištěna matka dítěte v den jeho narození. Změnu zdravotní pojišťovny dítěte může jeho zákonný zástupce provést až po přidělení rodného čísla dítěti, a to ke dni stanovenému ve větě druhé nebo třetí. Žádá-li pojištěnec nebo zákonný zástupce pojištěnce zdravotní pojišťovnu v souladu s tímto ustanovením, je zdravotní pojišťovna povinna jeho žádosti vyhovět bez průtahů. Zdravotní pojišťovna není oprávněna stanovit pojištěnci dobu, po kterou u ní bude pojištěn, nebo vztah pojištěnce ke zdravotní pojišťovně sama ukončit. Zdravotní pojišťovna není oprávněna přijmout pojištěnce v jiných lhůtách, než je uvedeno v tomto ustanovení,

2. na výběr lékaře či jiného odborného pracovníka ve zdravotnictví a zdravotnického zařízení s výjimkou závodní zdravotní služby,20) kteří jsou ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně; toto právo může uplatnit jednou za tři měsíce. Zvolený lékař může odmítnout přijetí pojištěnce do své péče pouze tehdy, jestliže by jeho přijetím bylo překročeno únosné pracovní zatížení lékaře tak, že by nebyl schopen zajistit kvalitní zdravotní péči o tohoto nebo o ostatní pojištěnce, které má ve své péči. Jiná vážná příčina, pro kterou může zvolený lékař odmítnout přijetí pojištěnce, je též přílišná vzdálenost místa trvalého nebo přechodného pobytu pojištěnce pro výkon návštěvní služby. Míru únosného pracovního zatížení a závažnost příčiny pro nepřijetí pojištěnce do své péče posuzuje zvolený lékař. Lékař nemůže odmítnout pojištěnce ze stanoveného spádového území21) a v případě, kdy se jedná o neodkladnou péči. Každé odmítnutí převzetí pojištěnce do péče musí být lékařem pojištěnci písemně potvrzeno,

3. na výběr dopravní služby, která je ve smluvním vztahu k příslušné zdravotní pojišťovně,

4. na zdravotní péči bez přímé úhrady, pokud mu byla poskytnuta v rozsahu a za podmínek stanovených tímto zákonem. Lékař či jiný odborný pracovník ve zdravotnictví ani zdravotnické zařízení nesmí za tuto zdravotní péči ani v souvislosti s poskytnutím této péče přijmout od pojištěnce žádnou úhradu. Při porušení této povinnosti je oprávněn příslušný orgán státní správy odejmout oprávnění k poskytování zdravotní péče nebo uložit pokutu. Ze stejných důvodů je příslušná zdravotní pojišťovna oprávněna vypovědět smlouvu o poskytování a úhradě zdravotní péče. Zdravotní pojišťovny koordinují svůj postup s orgány státní správy při uplatňování postihu za porušení povinnosti uložené tímto ustanovením zákona,

5. na výdej léčivých přípravků bez přímé úhrady, jde-li o léčivé přípravky hrazené ze zdravotního pojištění a předepsané v souladu s tímto zákonem; to platí i v případech, kdy zařízení lékárenské péče nemá se zdravotní pojišťovnou pojištěnce dosud uzavřenou smlouvu,

6. podílet se na kontrole poskytnuté zdravotní péče hrazené zdravotním pojištěním.

(2) Má-li pojištěnec za to, že mu není poskytována náležitá zdravotní péče, může:

1. podat návrh na přezkoumání vedoucímu zdravotnického zařízení nebo jeho zřizovateli,22)

2. obrátit se na Českou lékařskou komoru, Českou stomatologickou komoru nebo Českou lékárnickou komoru, týkají-li se nedostatky odborného nebo etického postupu lékaře nebo lékárníka, anebo na jinou profesní organizaci, pokud byla zřízena, týkají-li se uvedené nedostatky jiného zdravotnického pracovníka,

3. obrátit se na zdravotní pojišťovnu, jejímž je pojištěncem, zejména odmítne-li zdravotnický pracovník provést zdravotní výkon spadající do hrazené péče,

4. obrátit se na příslušný orgán státní správy, který provedl registraci zdravotnického zařízení podle zvláštního zákona.23)

(3) Vojáci v činné službě s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a žáci vojenských škol, kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, jsou pojištěni u Vojenské zdravotní pojišťovny. Základní zdravotní péči jim poskytuje posádkové zařízení zdravotní péče, a není-li zřízeno, jiné zdravotnické zařízení, s nímž Vojenská zdravotní pojišťovna uzavřela smlouvu o  poskytování zdravotní péče. Navazující ambulantní nebo ústavní péči poskytuje zdravotnické zařízení určené lékařem, který poskytl základní zdravotní péči. Lékaře lze volit jen v rámci zdravotnického zařízení uvedeného ve větě druhé a třetí. Vojáci v základní a  náhradní službě a žáci vojenských škol jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny do posledního dne kalendářního měsíce, v němž ukončili základní nebo náhradní službu nebo studium na vojenské škole. Od prvního dne následujícího kalendářního měsíce jsou pojištěni u zdravotní pojišťovny, jejímiž pojištěnci byli před přechodem do Vojenské zdravotní pojišťovny. K tomu účelu je Vojenská zdravotní pojišťovna povinna sdělovat jedenkrát měsíčně Ústřední pojišťovně Všeobecné zdravotní pojišťovny jména, příjmení, trvalé pobyty a rodná čísla pojištěnců, kteří zahájili nebo ukončili základní nebo náhradní službu¹³⁾ nebo studium na vojenské škole. Pro změnu zdravotní pojišťovny pojištěncem podle předchozího odstavce se do lhůty 12 měsíců nezapočítává doba pojištění u Vojenské zdravotní pojišťovny. ( Za vojáky konající základní (náhradní) (a další) službu¹³⁾ uhradí Ministerstvo obrany rozdíl mezi cenou zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a  třetí a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou. )

Za vojáky v činné službě,^22a) s výjimkou vojáků v záloze povolaných k vojenskému cvičení a za žáky vojenských škol,^22b) kteří se připravují na službu vojáka z povolání a nejsou vojáky v činné službě, uhradí Ministerstvo obrany prostřednictvím Vojenské zdravotní pojišťovny

a) rozdíl mezi výší úhrady zdravotní péče poskytnuté či předepsané lékařem nebo zdravotnickým zařízením uvedeným ve větě druhé a třetí, která je částečně hrazena z veřejného zdravotního pojištění podle tohoto zákona a výší úhrady poskytnuté Vojenskou zdravotní pojišťovnou; to neplatí pro úhradu stomatologických výrobků,

b) preventivní péči poskytnutou nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění podle § 29, v rozsahu stanoveném vyhláškou Ministerstva obrany.

18) § 27 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., ve znění zákona ČNR č. 15/1993 Sb.

19) § 7 odst. 1 zákona ČNR č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění zákona č. 149/1996 Sb.

20) Vyhláška ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., o Úmluvě o závodních zdravotních službách (č. 161). Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

21) § 39 odst. 2 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

22) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., ve znění zákona ČNR č. 548/1991 Sb.

22a) § 17 odstavec 2 a 3 zákona č......./1999 Sb., o rozsahu branné povinnosti a o vojenských správních úřadech (branný zákon).

22b) § 168 zákona č......./1999 Sb., o vojácích z povolání.

23) § 8 zákona ČNR č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních.

K Čl. VI.

Zákon č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových

a dalších zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

§ 8

Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna poskytuje vedle všeobecného zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče ⁵⁾ pro okruh pojištěnců předem určený v zdravotně pojistném plánu.

(2) Zaměstnanecká pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči (dále jen "specifická zdravotní péče").

(3) Vojenská zdravotní pojišťovna zprostředkovává úhradu zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu^5a)

5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

5a) § 11 odstavec 3 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění ve znění zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 2/1998 Sb., zákona č. 127/1998 Sb. a zákona č....../1999 Sb.

§ 8a

Příslušná zaměstnanecká pojišťovna je povinna vydat na žádost uchazeče^(5a)5b) , s nímž má být uzavřena smlouva, potvrzení o tom, že tento uchazeč nemá splatný nedoplatek pojistného na veřejné zdravotní pojištění, a to do sedmi dnů ode dne obdržení žádosti .

(5a)5b) § 38 odst. 4 zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění zákona č. 148/1996 Sb.

§ 16

Fondy zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna vytváří a spravuje

a) základní fond zdravotního pojištění,

b) rezervní fond,

c) provozní fond,

d) sociální fond,

e) fond investičního majetku,

f) fond reprodukce investičního majetku.

(2) Vojenská zdravotní pojišťovna vytváří a spravuje vedle fondů uvedených v odstavci 1, fond zprostředkování úhrady zdravotní péče hrazené Ministerstvem obrany podle zvláštního právního předpisu^16a).

(3) Vojenská zdravotní pojišťovna může vytvářet fond pro úhradu preventivní péče poskytované nad rámec preventivní péče hrazené ze zdravotního pojištění pro vojáky v činné službě a žáky vojenských škol.

(2) (4) Zaměstnanecká pojišťovna může vytvářet

a) fond pro úhradu závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče; zdrojem fondu jsou příjmy podle § 12 odst. 2 písm. a). Tvorba tohoto fondu je podmíněna naplněním rezervního fondu a současně vyrovnanou bilancí hospodaření zaměstnanecké pojišťovny,

b) fond prevence k financování preventivních programů nad rámec preventivní péče podle zvláštního zákona.17) Zdrojem fondu jsou finanční prostředky z podílu kladného hospodářského výsledku po zdanění stanoveného statutárními orgány zaměstnanecké pojišťovny z činností, které nad rámec provádění veřejného zdravotního pojištění zaměstnanecká pojišťovna provádí v souladu se zákony a statutem zaměstnanecké pojišťovny a příjmy podle § 19 odst. 1.

(3)(5) Zaměstnanecká pojišťovna je povinna zabezpečit oddělenou evidenci fondů a oddělenou evidenci majetku a používání prostředků. Zaměstnanecká pojišťovna je povinna vést účetnictví podle zvláštní účtové osnovy a postupů účtování pro zdravotní

pojišťovny, které vydá Ministerstvo financí.

(4)(6) Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví stanoví právním předpisem podrobnější vymezení okruhu a výše příjmů a výdajů fondů uvedených v odstavci 1, podmínky jejich tvorby, užití, přípustnosti vzájemných převodů finančních prostředků a hospodaření s nimi, limit nákladů na činnost zaměstnanecké pojišťovny, s výjimkou nákladů na činnosti podle § 8, krytých ze zdrojů základního fondu, a to z prostředků získaných z pojistného na veřejné zdravotní pojištění po přerozdělení, z výnosu penále, pokut, přirážek k pojistnému a náhrad škod, které smí zaměstnanecká pojišťovna použít k tvorbě provozního fondu za každé účetní období, včetně postupu propočtu tohoto limitu. Ministerstvo financí po projednání s Ministerstvem zdravotnictví a s Ministerstvem obrany stanoví podrobné podmínky tvorby a užití finančních prostředků fondů uvedených v odstavcích 2 a 3.

(5)(7) Zůstatky fondu sociálního, případně jiného fondu vytvořeného v rámci povoleného limitu maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku18) čerpaného v souladu s rozhodnutím správní rady ve prospěch zaměstnanců zaměstnanecké pojišťovny se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl sociálního fondu. Pokud zaměstnanecká pojišťovna vytvářela v rámci tohoto limitu provozní fond, převádí se jeho zůstatek do následujícího období. Finanční zůstatky ostatních účelových fondů se převádí k 1. lednu 1999 jako mimořádný příděl rezervního fondu. Pokud má zaměstnanecká pojišťovna rezervní fond naplněn, převede zůstatky účelových fondů do základního fondu. Převod ostatních zůstatků účelových fondů provede zaměstnanecká pojišťovna v souladu s podmínkami uvedenými ve vyhlášce Ministerstva financí s využitím převodových můstků nové účtové osnovy.

1 6a) § 11 odst. 3 zákona č. 48/1997 Sb.

17) § 29 zákona č. 48/1997 Sb.

18) § 1 vyhlášky č. 301/1997 Sb., kterou se stanoví maximální výše nákladů na činnost a maximální výše výdajů na pořízení hmotného a nehmotného investičního majetku zdravotních pojišťoven.

K Čl. VII

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

Hodnostní příplatek

(1) Zaměstnanci, který je příslušníkem ( ozbrojených sil a ) bezpečnostních sborů a služeb ve služebním poměru, přísluší hodnostní příplatek, který činí

hodnost hodnostní příplatek

Kč měsíčně

-------------------------------------------------------------------------------------------------------------

desátník 700

četař 800

rotný 900

rotmistr strážmistr 1 100

nadrotmistr nadstrážmistr 1 200

podpraporčík podporučík 1 300

praporčík poručík 1 400

nadpraporčík nadporučík 1 500

kapitán 1 600

major 1 800

podplukovník 2 000

plukovník 2 200

generálmajor 2 400

generálporučík 2 600

generálplukovník 2 800

armádní generál 3 000.

(2) Zaměstnanci, který je příslušníkem ozbrojených sil ve služebním poměru, přísluší hodnostní příplatek, který činí:

hodnost hodnostní příplatek Kč měsíčně

rotný	900
rotmistr	1 100
nadrotmistr	1 200
štábní rotmistr	1 250
podpraporčík podporučík	1 300
praporčík poručík	1 400
nadpraporčík nadporučík	1 500
štábní praporčík	1 550
kapitán	1 600
major	1 800
podplukovník	2 000
plukovník	2 200
brigádní generál	2 400
generálmajor	2 600
generálporučík	2 800
armádní generál	3 000

(2) (3) Zaměstnanci podléhajícímu zvláštnímu pracovnímu režimu s prvky vojenské kázně a podřízenosti⁹⁾ přísluší hodnostní příplatek až do výše částek uvedených v odstavci 1 za podmínek stanovených prováděcím předpisem vydaným podle § 23.

9) Například zákon č. 51/1964 Sb., o dráhách, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 44/1974 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, zákon Slovenské národní rady č. 126/1985 Sb., o požární ochraně, zákon České národní rady č. 133/1985 Sb., o požární ochraně.

K Čl. VIII

Zákon č. 74/1990, kterým se stanoví nové znění vojenské přísahy a služební přísahy příslušníků Sboru národní bezpečnosti a Sborů nápravné výchovy, upravuje název, československé armády, upravuje řádná dovolená vojáků v základní službě a jímž se mění zákon č. 40/1974 Sb., o Sboru národní bezpečnosti

(Čl.I

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 122/1978 Sb.), se mění takto:

1. § 2 odst. 2 zní:

"(2) Vojáci jsou povinni vykonat přísahu:

"Já, voják československé armády, vědom si svých občanských a vlasteneckých povinností, slavnostně prohlašuji, že budu věrný Československé socialistické republice.

Budu vojákem statečným a ukázněným a budu plnit ustanovení vojenských řádů. Svědomitě se budu učit ovládat vojenskou techniku a zbraně a připravovat se pro ochranu svobody a nezávislosti Československé socialistické republiky.

Pro ochranu vlasti jsem připraven nasadit i svůj život.

Tak přísahám!".".

2. § 12 odst. 1 zní:

"(1) Vojáci v základní službě mají nárok na řádnou dovolenou ve výměře 15 dnů za každých 9 měsíců základní služby; po každých třech měsících si však mohou vyčerpat její poměrnou část.".

3. § 23 zní:

"§ 23

Za vojáky z povolání mohou být přijati jen občané Československé socialistické republiky bezvýhradně této republice oddaní, s potřebnou zdatností tělesnou i duševní, kteří splňují morální a odborné požadavky stanovené prováděcími předpisy a složí vojenskou přísahu.". )

K Čl. IX

Zákon č. 77/1992 Sb., kterým se mění zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů

(Čl.I

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb. a zákona č. 228/1991 Sb., se mění takto:

1. V § 12 odst. 1 se slova "ve výměře 15 dnů" nahrazují slovy "ve výměře 21 dnů".

2. V § 12 odst. 2 se v první větě slova "ve výměře třiceti dnů" nahrazují slovy "ve výměře 37 dnů".

3. V § 12 odst. 2 se ve druhé větě slova "v prvním čtvrtletí" nahrazují slovy "nejpozději do konce".)

K Čl. X

Zákon č. 160/1995 Sb., kterým se mění a doplňují některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o důchodovém pojištění

(Čl.XII

Změna zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech

vojáků, ve znění pozdějších předpisů

Zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 59/1969 Sb., zákona č. 100/1970 Sb., zákona č. 65/1978 Sb., zákona č. 74/1990 Sb., zákona č. 228/1991 Sb., zákona č. 77/1992 Sb., zákona č. 226/1992 Sb. a zákona č. 34/1995 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 33 odst. 3 včetně poznámky č. 14) zní:

"(3) Nejvyšší výměra výsluhového příspěvku ke dni jeho přiznání nesmí překročit měsíčně 130 % částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění.14)

14) § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.".

2. V § 33 odst. 5 se slova "invalidním, částečným invalidním důchodem nebo důchodem za výsluhu let" nahrazují slovy "plným invalidním nebo částečným invalidním důchodem".

3. V § 33 odst. 7 se slova "částečný invalidní důchod" nahrazují slovy "procentní výměra částečného invalidního důchodu".

4. § 33 odst. 8 zní: "(8) Po dobu pobytu příjemce výsluhového příspěvku v cizině se příspěvek nevyplácí.".

5. § 33 se doplňuje odstavcem 11, který zní: "(11) Při opětovném přijetí do služebního poměru podle jiných zákonů výplata výsluhového příspěvku nenáleží. Příjemce výsluhového příspěvku je povinen oznámit plátci tohoto příspěvku do osmi dnů vznik tohoto služebního poměru.".

6. Za § 37a se vkládá nový § 37b, který včetně nadpisu zní:

"§ 37b

Přechodné ustanovení k úpravě účinné od 1. ledna 1996

Výše výsluhového příspěvku, na který vznikne nárok po 31. prosinci 1995, nesmí být nižší než výše výsluhového příspěvku, která by náležela, kdyby výsluhový příspěvek byl přiznán podle předpisů platných ke dni 31. prosince 1995, a to včetně zvýšení, která by náležela k tomuto výsluhovému příspěvku pouze k tomuto dni.".)