Cílem novelizace je odstranit kolizi zákona č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů se zákonem č. 50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon) ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů zakazuje ve zvlášť chráněných územích (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památka) konkrétní činnosti v rámci kterých je obsažen i zákaz povolovat a umísťovat stavby včetně staveb nových dálnic, silnic a železnic. Výčet činností, které je zakázáno provozovat ve zvlášť chráněných územích je vymezen v zákonu taxativním způsobem.
Z taxativně vymezeného výčtu činností umožňuje citovaný zákon udělit výjimku. O udělení výjimky rozhoduje "orgán ochrany přírody", kterým je u národních parků a chráněných krajinných oblastí Ministerstvo životního prostředí.. Zákon přitom stanovuje jediný důvod , kdy orgán ochrany přírody "může" výjimku udělit. Tímto důvodem je podle zákona "jiný veřejný zájem výrazně převažující nad zájmem ochrany přírody". Bližší vymezení veřejného zájmu zákon však již neobsahuje , ani nestanoví v tomto směru kriteria. Ponechává tím neomezený prostor úředníkům orgánů ochrany přírody posuzovat volnou úvahou hodnotu a význam jiných zájmů, které označí za zájmy veřejné.
Zákon č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů ve svém oddíle 6 Závaznost územně plánovací dokumentace stanovuje, že závaznou částí územního plánu velkého územního celku a její změny vyhlašuje Ministerstvo pro místní rozvoj uveřejněním jejího plného znění ve Sbírce zákonů formou sdělení. Součástí závazné části je podle citovaného zákona i vymezení veřejně prospěšných staveb. Z uvedeného tedy vyplývá, že pokud je stavba zařazena do kategorie veřejně prospěšných staveb v závazné části územního plánu velkého územního plánu, který schválila vláda nebo Ministerstvo pro místní rozvoj má tato kvalifikace normativní povahu a nelze ji v jiných procesních řízeních znovu zpochybňovat. Zvlášť je nutno zdůraznit, že proces tvorby a schvalování závazné části územně plánovací dokumentace právně vychází ze zcela stejných předpokladů, tj. hodnocení vlivů na životní prostředí s ohledem na veřejné zájmy ochrany přírody, jako proces udělování výjimky ze zákazu činností ve zvlášť chráněných územích. (ÚPD lze schválit jedině v dohodě nebo po vyřešení rozporů s dotčenými orgány státní správy, mezi které patří i MŽP jako orgán ochrany přírody.)
Z ustanovení §29 odst.3 zákona č.50/1976 Sb. ve zěnní pozdějších předpisů dále vyplývá, že závazná část územně plánovací dokumentace je závazným podkladem pro zpracování a schvalování navazující územně plánovací dokumentace a pro rozhodování v území.
Střet výše citovaných zákonů spočívá v tom, že stavba, která je právně kvalifikovaná jako stavba veřejně prospěšná v souladu se zákonem č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů prostřednictvím vládou nebo Ministerstvem pro místní rozvoj schváleného územního plánu velkého územního celku a vyhlášená ve Sbírce zákonů může být podle zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů kvalifikovaná úředníky Ministrstva životního prostředí jako stavba, na které není veřejný zájem, jenž by převažoval nad zájmem ochrany přírody. Přitom zařadit stavbu do závazné části územně plánovací dokumentace jako stavbu veřejně prospěšnou lze pouze na základě posouzení jejího souladu kromě jiného i s předpisem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny ve znění pozdějších předpisů , jak vyplývá výslovně z ustanovení §25 odst. 1 zákona č.50/1976 Sb. ve znění pozdějších předpisů.
Navrhovanou novelou zákona č.114/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů se odstraní duplicita v posuzování zmíněných veřejných zájmů a z toho vyplývající možnosti protichůdného rozhodování v téže věci.
Nároky na státní rozpočet nevznikají žádné. Dokonce by se dalo mluvit o úsporách, protože by odpadlo duplicitní a zdlouhavé projednávání státních orgánů.
Z hlediska Ústavy ČR a mezinárodního práva nedochází k jejich porušení.
II
K §43:
Na základě zdůvodnění v obecné části se původní text v §43 označuje jako odstavec 1 a doplňuje se odstavec 2, který v odůvodněném případě (kdy povolovací proces již proběhl) nahrazuje udělení výjimky.
16a) §29 zákona č.50/1976 Sb. o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.