Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona za škodu způsobenou provozem vozidla

K § 1:

Specifikuje se předmět navrhované právní úpravy, kterým je pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jelikož účelem navrhovaného zákona je zejména zabezpečení nároků osob poškozených provozem vozidel na úhradu jim vzniklých škod, za jejichž vznik jsou odpovědny třetí osoby, musí zákon upravit i vznik a působnost instituce, která zabezpečuje úhradu těchto škod vzniklých v době, kdy nebyla zjištěna osoba odpovědná za škodu nebo nebyla splněna povinnost pojištění odpovědnosti, popřípadě pojistitel, který měl za pojištěného škodu nahradit není schopen dostát svým závazkům. Tato instituce současně plní další úkoly související s provozováním pojištění odpovědnosti jak v národním, tak i mezinárodním měřítku.

Při provozu silničního vozidla na pozemní komunikaci, která je přístupná veřejnosti, se stanoví povinnost pojištění odpovědnosti. To neplatí pro provozování určité skupiny vozidel, která jsou ve vlastnictví státu, kde je schopnost uhradit způsobenou škodu nezpochybnitelná, a vozidel, jejichž provozovatelé jsou pro případ své odpovědnosti za škodu způsobenou provozem těchto vozidel pojištěni v zahraničí způsobem uznávaným na základě platných dohod mezi národními kancelářemi pojistitelů.

Odstavec 3 je vyjádřením subsidiarity občanského zákoníku, jehož příslušná ustanovení se použijí, pokud navrhovaný zákon nestanoví jinak.

K § 2:

Pro účely tohoto zákona se vymezují základní pojmy. Pojem pojistník označuje osobu, kterou občanský zákoník opisuje jako osobu, která s pojistitelem uzavřela pojistnou smlouvu, přičemž nemusí být vždy totožná s pojištěným, tj. osobou, na jejíž odpovědnost za škodu se pojištění vztahuje. Tento pojem byl dříve běžně používán a svůj ekvivalent má i v jiných světových jazycích, běžně používaných v soukromém pojištění.

Pojem škodná událost vyjadřuje událost, v jejímž důsledku došlo k vzniku škody způsobené provozem vozidla. Obsah pojmu provozu vozidla zákon stejně jako občanský zákoník nedefinuje. Z ustálené soudní praxe lze za tento provoz považovat zejména dobu chodu motoru vozidla, jeho jízdu a jakoukoliv manipulaci s vozidlem. Ze škodné události pak může vzniknout pojistiteli povinnost nahradit za pojištěného vzniklou škodu, za kterou poškozenému pojištěný odpovídá. Vznik této povinnosti je pojistnou událostí. Z jedné škodné události tak může vzniknout více událostí pojistných.

Pojem státní rozpočtové organizace vymezuje správní úřady a organizace jimi zřízené, které jsou plně napojeny na státní rozpočet. Do tohoto vymezení nejsou zahrnuty příspěvkové organizace, kterým vzniká povinnost uzavřít pojištění odpovědnosti za škodu podle tohoto zákona.

Vymezení pojmů ”kancelář pojistititelů” a ”zelená karta” odpovídá znění směrnice Rady č. 72/166/EHS čl. 1 bod 3 a 5.

Správním orgánem, který vede evidenci silničních vozidel jsou dnes okresní dopravní inspektoráty. V současné době se připravují zásadní legislativní změny, v důsledku kterých by tyto povinnosti měly být přeneseny na okresní úřady.

K § 3:

Upravuje se vznik pojištění odpovědnosti a rozsah údajů, které musí pojistná smlouva obsahovat. Stanoví se kontraktační povinnost pojistitele, která je podmíněna souladem návrhu na uzavření pojistné smlouvy s tímto zákonem a všeobecnými pojistnými podmínkami pojistitele. Tyto podmínky podléhají schválení Ministerstvem financí a pojistná smlouva se od tohoto zákona nebo schválených pojistných podmínek, které jsou její součástí, nesmí odchýlit, jestliže by tím došlo ke snížení nároků poškozeného nad rámec stanovený tímto zákonem. Taková ustanovení pojistné smlouvy by byla neplatná.

Pojistitel má po uzavření pojistné smlouvy povinnost vydat pojistníkovi evidenční doklad o pojištění odpovědnosti a zelenou kartu. Tyto doklady slouží k prokazování pojištění odpovědnosti, nenahrazují však písemné potvrzení o uzavření pojistné smlouvy ( pojistku ), kterou pojistitel vydává pojistníkovi v souladu s ustanovením § 791 odst. 2 občanského zákoníku. Náležitosti dokladu o pojištění odpovědnosti upraví Ministerstvo financí vyhláškou, náležitosti zelené karty jsou určeny příslušnými dohodami mezi kancelářemi pojistitelů.

V odst. 3 se pro účely navrhovaného zákona vymezuje pojem ”limit pojistného plnění”. Toto vymezení je významné zejména z pohledu ochrany poškozeného, neboť je takto kogentním způsobem určeno, že se jím rozumí nejvyšší hranice plnění pojistitele při jedné škodné události, a ne např. při všech škodných událostech, které nastaly např. v průběhu roku apod., jak bývá v jiných pojistných smlouvách stanoveno. Přitom v rámci jedné škodné události může vzniknout několik událostí pojistných, tj. povinností pojistitele nahradit za pojištěného škodu, za kterou pojištěný odpovídá. Úprava minimálních limitů pojistného plnění v odstavci 4 odpovídá směrnici ES (čl. 1 odst. 2 směrnice č. 84/5/EHS).

Při schvalování žádostí o udělení povolení k provozování tohoto pojištění bude Ministerstvem financí posuzováno stanovení pojistného v souladu s pravidly a po dobu pěti let od nabytí účinnosti zákona i se stanoveným limitem pojistného určenými vyhláškou ministerstva a celková finanční situace pojišťovny. Ta nesmí vykazovat žádné nedostatky, které by ohrožovaly splnitelnost jejích závazků vůči pojištěným, a to nejen v daném pojištění odpovědnosti. Je logické, že přísná tarifní kontrola pouze jednoho pojistného produktu nezabrání možným finančním problémům pojišťovny. Tato kontrola musí být zaměřena na celkový hospodářský vývoj v pojišťovně tak, aby byly včas odhalovány a odstraňovány všechny nedostatky hrozící její finanční nestabilitou.

V odstavci 6 se stanoví minimální doba jednoho měsíce, na kterou lze pojištění odpovědnosti uzavřít. Tato doba je stanovena s ohledem na administrativní náklady spojené se vznikem pojištění.

K § 4:

Vymezují se konkrétní osoby, které jsou v jednotlivých případech povinny uzavřít pojistnou smlouvu o pojištění odpovědnosti s některým z pojistitelů. Mimo vlastníka tuzemského vozidla nebo řidiče cizozemského vozidla, s výjimkou řidiče podle § 5 odst. 1 písm. b), má tuto povinnost právnická osoba, kterávykonává právo hospodaření k vozidlu ( státní podnik ) a fyzická nebo právnická osoba, která na základě např. nájemní smlouvy užívá vozidlo, které je ve vlastnictví státu (např. tzv. ”Program 222”). Bylo by totiž nežádoucí, aby za tato vozidla hradilo škody způsobené jejich provozem v době jejich užití k soukromým účelům Ministerstvo financí.

K § 5:

Upravují se výjimky z této povinnosti u vozidel státních orgánů a cizozemských vozidel. Pojištění odpovědnosti se nevztahuje na subjekty, které jsou plně napojeny na státní rozpočet. U nich je nezpochybnitelná schopnost nahradit škodu způsobenou provozem vozidel, která jsou ve vlastnictví státu. Ministerstvo financí uzavře dohodu s některým z pojistitelů, na základě které bude tento pojistitel vyřizovat škody způsobené provozem vozidel státních orgánů. Tento pojistitel vydá k vozidlům ve vlastnictví státu zelenou kartu, která je při jejich cestách do zahraničí dokladem, že škoda způsobená provozem těchto vozidel bude poškozeným uhrazena v souladu s příslušnými dohodami.

U cizozemských vozidel jsou škody způsobené jejich provozem kryty v souladu s Multilaterální dohodou o zárukách mezi národními kancelářemi pojistitelů ( Madrid, 15. března 1991 ) a Jednotnou dohodou mezi národními kancelářemi (Londýn, 20. října 1989), jejichž signatářem je za Českou republiku zatím Česká pojišťovna a.s. jako jediný provozovatel zákonného pojištění odpovědnosti.

K § 6:

Pojištěným je každá osoba, která odpovídá za škodu způsobenou provozem vozidla uvedeného v pojistné smlouvě. Pojištění se takto vztahuje jak na osobu provozovatele i další osoby uvedené v § 427 a násl. občanského zákoníku, tak i na osoby odpovídající za podmínek § 420 občanského zákoníku, např. řidič vozidla. Z pojištění odpovědnosti má, v souladu s obecnou úpravou obsaženou v občanském zákoníku, pojištěný právo, aby za něj pojistitel uhradil poškozenému škodu specifikovanou v odstavci 2, za kterou pojištěný poškozenému odpovídá podle občanského zákoníku, maximálně však do výše limitu pojistného plnění uvedeného v pojistné smlouvě. Pro tyto náhrady škody se vylučuje naturální plnění.

V odst. 3 je vymezena teritoriální platnost pojištění odpovědnosti. Z tohoto důvodu je nutné, aby prostřednictvím vyhlášky Ministerstvo financí zveřejňovalo seznam států ve Sbírce zákonů.

K § 7:

Z práva na plnění z pojištění odpovědnosti jsou v různém rozsahu vyloučeny některé osoby. Vyloučen je pojištěný, a to v rozsahu, v jakém za vzniklou škodu odpovídá. Manželu pojištěného a osobám, které s pojištěným trvale žijí ve společné domácnosti jsou z pojištění odpovědnosti hrazeny škody na zdraví nebo usmrcením.

Nehradí se věcná škoda na vozidle, jehož provozem byla škoda způsobena, a věcech tímto vozidlem přepravovaných, a některé škody v případech, které lze považovat za jeden provoz nebo s tímto provozem nesouvisí anebo vznikly při závodech nebo soutěžích, při kterých řidič vozidla není povinen se při řízení vozidla chovat podle pravidel provozu na pozemních komunikacích.

K § 8:

Stanovené povinnosti pojištěného v případě vzniku škodné události sledují požadavek bezodkladného zahájení šetření pojistitele, umožnění pojistiteli zjištění okolností vzniku škodné události, vzniku jeho povinnosti nahradit poškozenému vzniklou škodu a zjištění rozsahu této povinnosti.

Osoba, která za škodu odpovídá, je současně povinna sdělit základní údaje o pojištění odpovědnosti poškozenému, který má právo uplatnit svůj nárok přímo proti pojistiteli, popřípadě proti Ministerstvu financí, jestliže byla škoda způsobena provozem vozidla státního orgánu, nebo proti Kanceláři, jestliže vozidlo bylo provozováno bez pojištění odpovědnosti.

K § 9:

Upravuje přímý nárok poškozeného na pojistné plnění, který může uplatnit proti příslušnému pojistiteli nebo Kanceláří.

Odstavce 2 a 3 upravují postup pojistitele a lhůtu splatnosti pojistného plnění.

Podle odst. 4 se dává možnost pojistiteli na jeho žádost získat některé údaje potřebné pro šetření škodné události, hlavně pro stanovení právního základu nároku poškozeného k náhradě způsobené škody, pokud nebude ohroženo vyšetřování trestného činu nebo objasňování a projednávání přestupku.

K § 10:

Právo pojistitele na úhradu vyplacených částek vzniká v těch případech, kdy jednání pojištěného bylo úmyslné, hrubě nedbalé nebo jeho bezdůvodná nečinnost vedla ke ztížení šetření pojistitele. Proti pojistníkovi vzniká toto právo z příčiny, se kterou jinak občanský zákoník spojuje právo pojistitele odmítnout pojistné plnění (§ 802 odst. 2). Součet náhrad, na které vznikne pojistiteli nárok, však nemůže překročit částku, kterou v důsledku škodné události vyplatil.

K § 11:

Stanoví se povinnost Ministerstva financí uhradit škodu, za kterou odpovídá státní rozpočtová organizace. Rozsah této povinnosti je stejný jako v případech, kdy škodu hradí pojistitel. Ministerstvo má obdobně postavení pojistitele, jestliže mu vzniká nárok na náhradu vyplacené částky proti osobě, která škodu způsobila. Poškozený má v těchto případech právo obrátit se svým nárokem na náhradu škody přímo proti Ministerstvu financí. Postup při vyřizování těchto škod si v souladu s tímto zákonem upraví Ministerstvo financí vnitřním předpisem. Likvidaci pojistných událostí zabezpečí toto ministerstvo na základě dohody s některým z pojistitelů, a to z důvodu hospodárnosti nakládání s prostředky státního rozpočtu, neboť není důvodu, aby Ministerstvo financí zřizovalo zvláštní útvar pro likvidaci škod způsobených provozem vozidel státních orgánů.

V případě, že vozidlo státní rozpočtové organizace způsobí škodu na území cizího státu, uhradí tuto škodu Kancelář nebo pojistitel, který vydal k tomuto vozidlu zelenou kartu. Vyplacené pojistné plnění včetně nákladů spojených s vyřízením pojistné události uhradí Ministerstvo financí Kanceláří nebo pojistiteli, který pojistné plnění poskytl.

K § 12:

Vedle důvodů zániku pojištění odpovědnosti podle občanského zákoníku, se pro účely dané právní úpravy vymezují další originární důvody zániku pojištění odpovědnosti. Tato úprava je nutná vzhledem k specifičnosti pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla. Jedná se zejména o zánik pojištění odpovědnosti v případě odcizení vozidla, kdy je jeho vlastník proti své vůli zbaven možnosti s vozidlem nakládat, v případě nezaplacení splatného pojistného a v případě, kdy vozidlo přestalo fyzicky existovat tj., v takových případech, kdy i při vynaložení veškerého úsilí nelze vozidlo najít nebo zprovoznit. Stejně tak tří a šestiměsíční lhůty podle § 801 občanského zákoníku pro zánik pojištění odpovědnosti, bez jakéhokoliv předcházejícího upozornění pojistníka na důsledky neplacení pojistného, jsou problémové a praxí obvyklou v zemích EU překonané.

K § 13:

Jedná se o povinnosti pojistníka a pojistitele, které vznikají po zániku pojištění. Úprava potvrzení o délce trvání a škodném průběhu pojištění vyhláškou Ministerstva financí je nutná vzhledem k potřebě pojistitelů obdržet relevantní informace pro zařazení pojistníka do systému slev a přirážek na pojistném.

Ustanovení odstavce 2 upravuje způsob vracení nespotřebovaného pojistného v případě zániku pojištění odpovědnosti. Povinnost vracení pojistného nevzniká v případě, že v době, na kterou bylo pojistné zaplaceno, došlo k pojistné události.

K § 14:

Ustanovení upravuje pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem cizozemského vozidla, tj. stanoví, kterým osobám se při vstupu na území České republiky ukládá povinnost toto pojištění uzavřít, na jakou dobu musí být uzavřeno včetně doby minimální a teritoriální rozsah tohoto pojištění.

V odstavci 2 se stanoví povinnost Kanceláři vydat řidiči doklad o hraničním pojištění, kterým se řidič cizozemského vozidla prokazuje při kontrole policisty. Hraniční pojištění a povinnost Kanceláře vydat doklad o jeho uzavření vzniká zaplacením příslušného pojistného. Kancelář je na základě dohody oprávněna nechat se při výkonu této činnosti zastoupit právnickou nebo fyzickou osobou.

Nesplnění povinnosti pojištění odpovědnosti v případě provozu cizozemského vozidla na území České republiky má za následek zaplacení navýšeného pojistného, jinak takovému vozidlu nebude Policií České republiky umožněna další jízda.

Vzhledem k tomu, že hraniční pojištění má převážně krátkodobý charakter a pojistné za toto pojištění se platí jednorázově, zákon vylučuje vracení nespotřebovaného pojistného.

K § 15:

Funkčnost nového systému pojištění odpovědnosti je do značné míry závislá na evidenci údajů o tomto pojištění. Tato evidence je nezbytná jak k zabezpečení plnění povinností stanovených tímto zákonem vlastníkům vozidel, tak i kprůběžné kontrole splnění těchto povinností a včasného zásahu v případě jejich nesplnění. Takovou evidenci povede Kancelář (§ 17 odst. 2 písm. f)). Pojistitelé jsou proto povinni předávat měsíčně Kanceláři údaje o pojištění odpovědnosti z pojistných smluv, které mají ve svém pojistném kmenu. Přesné stanovení data, ke kterému budou pojistitelé měsíčně předávat údaje o pojištění odpovědnosti Kanceláři si upraví orgány Kanceláře v návaznosti na dohodnutý způsob výměny dat s Centrálním registrem vozidel.

Jelikož Kanceláři nepřísluší vést evidenci silničních vozidel, musí být údaje o pojištění odpovědnosti vedené Kanceláří porovnávány s údaji v Centrálním registru vozidel a rozdílný soubor dat pak sdělí Centrální registr vozidel Kanceláři. Předávané údaje jsou součástí obou evidencí. Ta poznatky vyhodnotí a zjistí-li porušování povinností stanovených tímto zákonem, oznámí tuto skutečnost okresnímu úřadu, který je příslušný k zahájení šetření tohoto jednání. Z hlediska úspory nákladů a snížení pracnosti se navrhuje elektronická forma výměny těchto dat. V zemích, kde existuje tato úzká součinnost je nejen nízké procento osob, které neplní povinnosti v souvislosti s pojištěním odpovědnosti, ale významnou měrou tato součinnost přispívá v boji proti kriminalitě.

Vozidlo, které nesplňuje podmínky stanovené tímto zákonem nemůže být dále provozováno na pozemní komunikaci. Z tohoto důvodu se ukládá vlastníku vozidla, které podléhá evidenci vozidel, odevzdat přidělenou státní poznávací značku a osvědčení o technickém průkazu vozidla, jestliže došlo k zániku pojištění odpovědnosti, pokud ve lhůtě 7 dnů nebylo uzavřeno nové pojištění odpovědnosti. Je samozřejmé, že tato povinnost vzniká každému vlastníku vozidla, pokud neprokáže, že z objektivních příčin nemůže tuto povinnost splnit. Lhůta sedmi dnů se jeví jako dostatečná pro uzavření nové pojistné smlouvy. Její prodlužování by zcela jistě vedlo k provozování silničních vozidel, která podléhají evidenci vozidel, bez pojištění odpovědnosti a tím i k zátěži garančního fondu.

K § 16:

Upravuje se peněžitá sankce právnickým nebo fyzickým osobám, kterou lze těmto osobám uložit, jestliže v rozporu se zákonem provozují vozidlo bez pojištění odpovědnosti nebo nesplnily povinnost podle § 15 odst. 3 odevzdat státní poznávací značku a osvědčení o technickém průkazu orgánu evidence po zániku pojištění odpovědnosti. Sankci ukládá příslušný okresní úřad, resp. městská část hl. m. Prahy nebo magistrát města Plzně, Brna a Ostravy. Porušení povinností zjistí většinou na základě oznámení Kanceláře nebo orgánu evidence vozidel.

K § 17 až 22:

Tato ustanovení upravují vznik, formu, působnost a orgány Kanceláře. Kancelář je samosprávnou organizací pojistitelů, kteří touto formou zabezpečují plnění úkolů, které jim vyplývají z provozování pojištění odpovědnosti jak ve směru k poškozeným, tak i k národním kancelářím pojistitelů jiných států. Za její závazky odpovídají jednotliví pojistitelé v poměru podle svých příspěvků, ze kterých se uhrazuje činnost Kanceláře. To znamená, že jednotliví pojistitelé musí ve své činnosti v oblasti pojištění odpovědnosti promítnout i závazky, za které ručí svojí účastí v Kanceláři.

K zabezpečení včasného plnění závazků Kanceláře a hospodárného nakládání s prostředky Kanceláře se Ministerstvo financí opravňuje ke stanovení minimální výše garančního fondu a částky určené k administrativnímu zabezpečení činnosti Kanceláře. Tuto výši stanoví svým rozhodnutím Ministerstvo financí s ohledem na hospodářský výsledek činnosti Kanceláře v předcházejícím účetním období tak, aby byl zabezpečen bezporuchový chod Kanceláře. Výše prostředků garančního fondu však nesmí v průběhu účetního období klesnout pod hranici, kterou je 20% objemu prostředků vyplacených z garančního fondu v předchozím účetním období. Tím je zabezpečeno, že po celou dobu činnosti Kanceláře bude mít tato dostatek prostředků na úhradu svých závazků. Náklady na činnost Kanceláře se omezují 20% příspěvků placených členy Kanceláře, což by mělo zabezpečit hospodárnost vynakládání těchto prostředků. V případě poklesu výše prostředků garančního fondu pod stanovenou hranici nebo nedostatku prostředků na činnost Kanceláře, se zmocňuje Ministerstvo financí nařídit Kanceláři vybrat od pojistitelů doplňkový příspěvek.

Dále se upravuje vznik členství v Kanceláři, její základní organizační struktura, vymezují se její orgány a jejich působnost.

K § 23:

Ustanovení upravuje tvorbu a použití prostředků garančního fondu, který spravuje Kancelář. Garanční fond není státním fondem, je tvořen z příspěvků pojistitelů a z pojistného za hraniční pojištění. V souladu s účelem tohoto zákona, tj. se zabezpečením úhrady škod způsobených fyzickým a právnickým osobám provozem vozidel, slouží tento fond výhradně k úhradě škod za podmínek stanovených v jednotlivých odstavcích.

K § 24:

Toto ustanovení upravuje výkon státního dozoru nad činností Kanceláře. Výkon státního dozoru je nezbytný k tomu, aby bylo řádně zabezpečeno nakládání s prostředky Kanceláře, zejména plnění jejích závazků. V odstavci 2 jsou taxativně stanoveny činnosti Kanceláře, které podléhají výkonu státního dozoru. Státní dozor vykonává Ministerstvo financí v souladu se zákonem o pojišťovnictví. Vzhledem k tomu, že Kancelář plní specifické úkoly a nelze ji považovat ve stejném rozsahu za pojišťovnu jako pojistitele, např. vzniká ze zákona, nevytváří technické rezervy a pod., použijí se pro výkon tohoto dozoru příslušná ustanovení zákona o pojišťovnictví s přihlédnutím k specifičnosti Kanceláře.

K § 25:

Tímto ustanovením se konkretizuje osoba, která plní povinnosti podle tohoto zákona v případě, že vozidlo je ve spoluvlastnictví více osob.

K § 26:

Jelikož se v současné době jedná o pojištění odpovědnosti k zhruba 5,5 milionů vozidel, je nutné v přechodných ustanoveních umožnit uzavření pojistné smlouvy ještě před 1.1.2000.

Z praktického hlediska by měl tento zákon nabýt účinnosti nejpozději počátkem června roku 1999. V podstatě od nabytí účinnosti tohoto zákona jsou pojišťovny oprávněny žádat Ministerstvo financí o udělení oprávnění k provozování pojištění odpovědnosti. Pro vyřízení žádosti jezákonem č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví stanovena lhůta 3 měsíců od jejího podání.

Určitou dobu si vyžádá i příprava Centrálního registru vozidel a Kanceláře nezbytná k zabezpečení jím tímto zákonem ukládaných povinností a stejně tak i pojistitelů, kteří po udělení daného povolení musí organizačně zabezpečit provozování tohoto pojištění (např. tisk podmínek, formulářů atp). Má-li tedy být k 1.1.2000 pojištěna odpovědnost za škodu z provozu zhruba 5,5 mil. vozidel, měly by pojišťovny zahájit prodej pojištění odpovědnosti nejpozději v září roku 1999.

K § 27:

Založení Kanceláře je možné až po uplynutí doby, ve které v souladu s výše uvedenou lhůtou pojišťovny obdrží povolení k provozování pojištění odpovědnosti. První shromáždění členů svolá Ministerstvo financí.

Z důvodu zabezpečení plynulosti zavádění údajů o pojištění odpovědnosti do evidence vozidel týkajících se těch vozidel, která jsou již vedena v této evidenci, je upraveno sdělování těchto údajů pojistitelem orgánu, který vozidla eviduje a lhůty pro jejich zaslání. Zákon přímo stanoví formu elektronické výměny dat mezi Centrálním registrem vozidel a Kanceláří i mezi jednotlivými pojistiteli a Kanceláří.

Vzhledem k tomu, že je nutné zabezpečit dostatek prostředků pro bezporuchový chod Kanceláře již v roce 1999 a dostatek prostředků garančního fondu od počátku náběhu nového systému pojištění, upravuje se postupný nárůst prostředků určených k zabezpečení činnosti Kanceláře.

K § 28:

V souladu s usnesením porady členů vlády ze dne 10. 4. 1998 se upravuje přechod práv a povinností vzniklých ze zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla České pojišťovně a.s. do 31.12.1999 na Kancelář. Česká pojišťovna a.s. převede doposud nevyplacené prostředky získané z provozování daného zákonného pojištění na Kancelář. Česká pojišťovna a.s. bude vykonávat práva a povinnosti vzniklé ze zákonného pojištění jménem a na účet Kanceláře, přičemž konkrétní postup bude oběma stranami dohodnut. Tato činnost Kanceláře a České pojišťovny a.s. podléhá výkonu státního dozoru podle zákona o pojišťovnictví. Pro použití příslušných ustanovení tohoto zákona platí vyjádření k výkonu státního dozoru nad činností Kanceláře (§ 17). V případě nedostatku prostředků na úhradu škod vzniklých z daného zákonného pojištění vytvořených z tohoto pojištění doplní výši těchto prostředků Kancelář z příspěvků jednotlivých pojistitelů. Celkovou úhradu všech závazků vzniklých z předmětného zákonného pojištění odpovědnosti lze odhadnou na 15 - 20 let.

K § 29:

Tímto ustanovením se umožňuje postupné zavádění údajů o pojištění odpovědnosti do evidence vedené Kanceláří ještě před 1.1.2000. Je tak sledována snaha o postupný náběh tímto zákonem stanovených kontrolních činností Kanceláře a Centrálního registru vozidel.

K § 30 a 31:

Zavedením nového systému pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem vozidla zanikne dosavadní systém zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla. Z tohoto důvodu se s účinností od 1.1.2000 zrušují příslušná ustanovení zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů a zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

Zrušením práva Ministerstva financí ”určit pojišťovnu, která je povinna uzavřít s povinnou osobou pojistnou smlouvu”, které obsahuje současné ustanovení § 26 odst. 2 zákona o pojišťovnictví, se odstraňuje neodůvodněné právo státu zasahovat do smluvních vztahů soukromých osob v míře vyšší než si to vyžaduje ochrana slabší smluvní strany. Dané ustanovení navíc neobsahuje bližší určení rozsahu tohoto práva ani přímou odpovědnosti státu za takové rozhodnutí, které má být tímto ministerstvem učiněno v právním předpisem nedefinovaných případech ”povinného smluvního pojištění”.

Toto ustanovení mělo vyřešit spíše teoretickou než praktickou otázku místa, na které se může obrátit osoba, která hodlá provozovat činnost podmíněnou sjednáním určitého pojištění a která nenajde pojistitele, jenž by s ní tuto smlouvu uzavřel. Toto ustanovení je však v přímém rozporu s podstatou smluvního právního vztahu.

Ministerstvo financí jako veřejnoprávní instituce nemůže být oprávněno tímto způsobem zasahovat do práv soukromoprávních subjektů. Jeho působnost naopak spočívá v udělování povolení k podnikání v pojišťovnictví, tedy i ke schvalování podmínek provozování daného pojištění. Proto je ze zákona o pojišťovnictví oprávněno přijmout opatření, jestliže pojistitel tyto podmínky porušuje.

V Praze dne 17. února 1999

Ing. Miloš Z e m a n v. r.

předseda vlády

Mgr. Ivo S v o b o d a v. r.

ministr financí

Platná znění části zákonů

1. Změna zákona č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů

§ 26

(1) Rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla včetně sazeb pojistného stanoví vyhláškou dozorčí orgán, který rovněž určí pojišťovnu, která jej bude provozovat.

(2) Dozorčí orgán má právo v případech povinného smluvního pojištění na žádost povinné osoby určit pojišťovnu, která je s ní povinna uzavřít pojistnou smlouvu.

2. Změna zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

§ 14

(1) Osoba odpovědná za škodu způsobenou provozem motorového vozidla je pro případ své odpovědnosti podle zvláštního zákona¹⁴⁾ pojištěna v rozsahu a za podmínek stanovených zvláštními právními předpisy.¹⁵⁾

2. Ministerstvo financí řídí a kontroluje provádění zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla.

------------------------------------------------------------------

¹⁴⁾ § 427 až 431 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění zákona č. 509/1991 Sb.

¹⁵⁾ § 26 odst. 1 zákona ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, veznění zákona č. 320/1993 Sb.

Vyhláška Ministerstva financí ČR č. 492/1991 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky zákonného pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou provozem motorového vozidla, ve znění pozdějších předpisů.