Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Vládní návrh zákona o ochraně veřejného zdraví

Sněmovní tisk: č. 155, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
úrovni směrnic a výnosů Ministerstva zdravotnictví - hlavního hygienika ČR v letech 1954 až 1990, publikované ve sbírce Hygienické předpisy a registrované ve Sbírce zákonů. Pro zásadní legislativní překážky nebyly tyto prováděcí právní předpisy posledních 8 let novelizovány, čímž výrazně zaostaly za požadavky praxe i novými odbornými poznatky, ztížily postup podnikatelům i orgánům hygienické služby a znemožňují zapracování příslušných Direktiv EU. Jednání v Bruselu v červnu 1998 a v lednu 1999 zavázala Ministerstvo zdravotnictví k transpozici Direktiv EU do r. 2000. Proto předpokládaná platnost zákona od r. 2000 a současně s ním i prováděcích vyhlášek je nezbytná pro splnění tohoto závazku.

Návrh zákona a jeho prováděcích právních předpisů je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republiky vázána. V jednotlivých oblastech právní úpravy připraven podle Direktiv Evropské unie a je tedy kompatibilní s komunitárním právem.

Ochrana veřejného zdraví je právně i institucionálně rozvíjena ve všech vyspělých státech světa. Její náplní jsou, vedle dozoru nad složkami vnějšího prostředí člověka, především výživa včetně pitné vody, podmínky práce, stav zdravotnických a dalších zařízení, kontrola výskytu infekčních onemocnění včetně imunizačních programů, otázky sanitace apod. Struktura orgánů působících v oblasti ochrany veřejného zdraví v těchto vyspělých státech světa je velmi různorodá a je determinována tradicemi.

Dopad do výdajů státního rozpočtu a rozpočtů okresních úřadů (magistrátů měst) přinese změna postavení a struktury orgánů ochrany veřejného zdraví. Hygienické stanice byly dosud zdravotnickými zařízeními a hygienikům a pověřeným odborným pracovníkům hygienických stanic náležel výkon státní správy. Ani hygienici ani odborní pracovníci hygienických stanic, pověření výkonem hygienického dozoru, však nepobírali o 25 procent zvýšený platový tarif, který náleží zaměstnancům orgánů státní správy.

Navrhovaná struktura orgánů ochrany veřejného zdraví je složena z 15 správních úřadů s terénní složkou, přičemž regionální hygienické stanice jsou oprávněny vytvořit si pobočky. Počet zaměstnanců regionálních hygienických stanic se pro účely ekonomického rozboru standardizoval stanovením průměrného počtu 3 (varianta 1), popřípadě 2,5 (varianta 2) zaměstnance na 10 000 obyvatel. (Počet pracovníků regionálních hygienických stanic byl vládě předložen ve dvou variantách, z nichž vláda přijala svým usnesením variantu 1.)

Laboratoře, které jsou součástí stávajících hygienických stanic, se navrhuje oddělit od správních úřadů a zřídit je jako samostatné příspěvkové organizace Ministerstva zdravotnictví. To přinese z ekonomického hlediska úsporu shora uvedeného zvýšeného platového tarifu u osob, které nevykonávají státní správu. V důsledku uvedené změny bude 1565 laboratorních pracovníků převedeno do 15 příspěvkových organizací Ministerstva zdravotnictví. Důvodem tohoto řešení je absence právní úpravy občanské státní služby. Platný zákoník práce a mzdové předpisy pro oblast státní správy vztahují zvýšené povinnosti a tím i zvýšený platový tarif na všechny zaměstnance orgánu státní správy, ať úkoly státní správy plní či neplní.

Ve smyslu platné právní úpravy ve mzdové oblasti jsou ekonomické dopady následující:

Při stávající organizační struktuře hygienických stanic v ČR činí roční objem prostředků na platy (při 5 606 zaměstnancích a průměrné mzdě 10 973 Kč) celkem 738,1 mil. Kč.

V důsledku transformace a vytvoření 15 správních úřadů by došlo ke snížení počtu zaměstnanců o 868, což by představovalo celoroční snížení objemu prostředků na platy o cca 114,3 mil. Kč. Zároveň u 3173 zaměstnanců (v případě 3 zaměstnanců na 10 000 obyvatel), převedených do správních úřadů, by došlo ke zvýšení průměrné mzdy vlivem dopadu navýšení tarifních platů o 25 procent nejvyšších stupňů příslušných platových tarifů, a to o 2 579 Kč na 13 552 Kč, tj. o 23,5 %. Dopad tohoto zvýšení průměrné mzdy by znamenal celoroční zvýšení objemu prostředků na platy o cca 85 mil. Kč. Celkový objem prostředků na platy pro tyto zaměstnance správního úřadu by tak celoročně činil 503 mil. Kč.

Celkový objem prostředků na platy, včetně zajištění činnosti příspěvkových organizací (laboratorní činnost ve výši 206 mil. Kč) tak v celoročním objemu představuje 709 mil. Kč.

Pokud jde o zajištění laboratorní činnosti, počet 1 565 zaměstnanců je zahrnut do nově zřizovaných právních subjektů – příspěvkových organizací. Počet těchto organizací byl propočten jako shodný s počtem navrhovaných správních úřadů. Při jejich financování se předpokládá naplnění záměru, že náklady těchto organizací budou cca z poloviny kryty úhradami poskytovaných služeb jiným subjektům, než příslušný správním úřadům, takže dopad jejich zřízení a krytí příspěvkem ze státního rozpočtu bude poloviční.

Celkový dopad na státní rozpočet je kvantifikován v přiloženém tabulkovém přehledu (tabulka č. 2).

Převod z rozpočtové kapitoly Ministerstva spravedlnosti do rozpočtové kapitoly Ministerstva zdravotnictví v souvislosti se zrušením zvláštní hygienické služby, vykonávající působnost v oblasti vězeňské služby, v sumě 5 mil. Kč nemá dopad na státní rozpočet.

Nárůst dopadů na státní rozpočet z titulu nárůstu cen očkovacích látek lze odhadnout na cca 30 mil. Kč ročně. Další nárůst představují nově platby za odebrané vzorky ve výši cca 8 mil. Kč.

Naopak úsporu přinese zrušení anonymních vyšetření nákazy HIV/AIDS v hygienických stanicích, které zanikají, a to ve výši cca 2 mil. Kč.

Výdaje na investice nejsou uvažovány, neboť se jedná o prostředky účelově přidělované a variabilní.

Ostatní věcné výdaje jsou konstruovány jako průměrné výdaje připadající na jednoho zaměstnance v úrovni roku 1997.

Celkové ekonomické dopady transformace hygienické služby jsou uvedeny v tabulce č. 2.

Při zvažování finančních dopadů zřízení orgánů ochrany veřejného zdraví do státního rozpočtu nelze odhlédnout od následujících skutečností:

Má-li se výkon státního zdravotního dozoru, který je součástí státní zdravotní správy, uvést do souladu s ústavním pořádkem, je třeba současnou strukturu orgánů hygienické služby změnit. Podstatou této změny je svěření výkonu státní správy správním úřadům namísto dosavadních zdravotnických zařízení, které v současné době plní úkoly státní správy na základě pověření ze strany hygienika, popřípadě okresního úřadu, tedy přenosu státní správy. Proto tato změna vždy přinese dopad do státního rozpočtu. Velikost tohoto dopadu záleží na počtu zřízených správních úřadů a rozsahu jejich úkolů.Při šíři úkolů v oblasti ochrany zdraví při práci a prevence infekčních onemocnění (epidemiologická opatření i v současné době nařizují orgány hygienické služby)považuje Ministerstvo zdravotnictví za potřebné zachovat ve většině okresů pobočky s regulovaným počtem zaměstnanců a bez laboratorního zázemí. To přinese úspory na platech vedoucích zaměstnanců a technickohospodářského zázemí.

Pokud jde dopad na občany: úspory přinese významné snížení rozsahu schvalovací činnosti orgánů ochrany veřejného zdraví. Naopak zvýšené náklady přinese navržená úprava podnikatelům a fyzickým a právnickým osobám, provozujícím zákonem stanovenou činnost institutem "osob s osvědčením odborné způsobilosti". V oblasti prevence infekčních onemocnění se nadále nepočítá s tím, že by se z prostředků státního rozpočtu hradila očkování do zahraničí, která nebudou zařazena mezi tzv. očkování povinná. Zvýšené finanční nároky proto může občanům, vyjíždějícím do zahraničí, přinést také toto opatření, pokud státy při vstupu na své území požadují doklad o očkování proti některým infekčním onemocněním, či si občané takové očkování objednají sami. Náklady na toto očkování však může za fyzickou osobu uhradit zaměstnavatel, který ho na cestu do zahraničí vysílá. Podle dosavadní právní úpravy bylo očkování do zahraničí hrazeno ze státního rozpočtu. Již v r. 1994 Ministerstvo zdravotnictví navrhovalo vyřazení tohoto očkování z pravidelných očkování - z legislativních důvodů však tento jeho návrh nebyl realizován.

Tabulka č. 1

Lokalita

počet obyvatel

počet pracovníků HS (varianta 1)

počet pracovníků HS (varianta 2)

pobočky se nezřizují

Středočeská hygienická stanice

1 100 000

330

275

Praha-východ

Praha-západ

Hygienická stanice v Českých Budějovicích

630 000

190

158

město České Budějovice

Hygienická stanice v Plzni

600 000

180

150

Plzeň - jih

Plzeň - sever

město Plzeň

Rokycany

Hygienická stanice v Karlových Varech

300 000

90

75

Hygienická stanice v Ústí nad Labem

1 000 000

300

250

město Ústí n.L. Jablonec n.Nis.

Hygienická stanice v Liberci

430 000

130

108

Hygienická stanice v Hradci Králové

550 000

170

142

město Hradec Králové

Hygienická stanice v Pardubicích

500 000

150

125

Hygienická stanice v Brně

1 200 000

360

300

Brno-venkov Brno-město

Hygienická stanice ve Zlíně

450 000

135

112

Hygienická stanice v Jihlavě

500 000

150

125

Hygienická stanice v Olomouci

630 000

190

158

Hygienická stanice v Ostravě

1 200 000

360

300

Hygienická stanice v Praze

1 200 000

360

300

v obvodech Prahy

Celkem regiony

10 290 000

3095

2578

Národní hygienická stanice

78

66

POČET PRACOVNÍKŮ

3173

2644

Pozn.: Počty pracovníků a obyvatel jsou zaokrouhleny.

Tabulka č. 2

Tabulka č. 3

K § 1

Právo na ochranu zdraví, zakotvené v Listině základních práv a svobod (čl. 31), je právem na ochranu zdraví jednotlivce, ale i právem na ochranu veřejného zdraví, tj. zdraví populace.

Ochrana veřejného zdraví vychází ze stanovení pravidel chování osob při tvorbě a ochraně životních a pracovních podmínek a předcházení vzniku, šíření a omezení výskytu infekčních onemocnění, hromadně se vyskytujících onemocnění, nemocí podmíněných prací a jiných významných poruch zdraví a dozoru nad jejich zachováváním.

K § 2

Stanoví se výklad základních a nejčastěji užívaných pojmů. Výklad ojediněle se vyskytujících pojmů je v souladu s Legislativními pravidla vlády přiřazen k příslušným ustanovením.

K § 3 a 4

Upravují se povinnosti osob v souvislosti s hromadným zásobováním obyvatelstva pitnou vodou z veřejného vodovodu, při náhradním odběru vody (při poruchách vodovodní sítě) a z veřejných studní, označených jako zdroj vody pitné. Povinnosti výrobců pitné vody mají dále osoby, které využívají jednotlivé zdroje vody k podnikatelským účelům.

Úprava vychází ze skutečnosti, že dosud byla voda k pití, mytí a k výrobě potravin a dalším epidemiologickým činnostem zařazena mezi poživatiny. I z hlediska právní úpravy v EU je pitná voda zbožím, které má podstatný vliv na zdraví populace a je jí s ohledem na tento fakt věnována velká pozornost. Návrh zákona nepodrobuje regulaci a státní kontrole individuální zdroje pitné vody, nejsou-li používány k podnikání.

Zákonná úprava a prováděcí předpis je připraven v souladu s Direktivou 98/83/ES, která nahradila směrnici 80/778/EHS a byla přijata s cílem chránit lidské zdraví na základě současných vědeckých a technických poznatků. Podle této směrnice jsou upraveny jako požadavky na kvalitu pitné vody, tak rozsah a četnost kontroly provozovateli (výrobci) i orgánem státu (také odůvodnění § 104 odst. 2), možnost udělení výjimky i rozsah informační povinnosti provozovatele (výrobce).

K § 5 a 6

Jako součást požadavků na zdravotní nezávadnost pitné vody se stanoví i požadavky na výrobky, chemické látky a vodárenské technologie, a to jak ty, které přicházejí do přímého styku s pitnou vodou, tak i ty, které přicházejí do přímého styku s vodou surovou. Surovou vodou se pro účely zákona rozumí voda, používaná k výrobě vody pitné. Uvedené výrobky, chemické látky a vodárenské technologie mohou výrazně negativně ovlivnit zdravotní nezávadnost vody přechodem škodlivých látek do vody. Proto se povolují standardní technologie ošetření pitné vody a použití jiných technologií je vázáno na souhlas orgánu státu.

Pro posuzování zdravotní nezávadnosti materiálů, předmětů a chemických látek v kontaktu s pitnou vodou byly použity mnohaleté zkušenosti hygienické služby z dozoru v této oblasti. Dále bylo použito zásad aplikovaných v Holandsku a publikovaných ministerstvem pro bydlení, plánování výstavby a životní prostředí (KIWA publikace 94-01) a informací získaných při realizaci evropského projektu DRINKNET, kde ČR byla aktivním partnerem a zásady obsažené v zákoně a prováděcím předpise byly veřejně konzultovány se zástupci Anglie, Francie, Německa, Maďarska a Slovenska v r. 1996. Pro zdravotní hodnocení vodárenských chemikálií byly do zákona a vyhlášky zahrnuty některé požadavky, které obsahují dosud vydané ČSN-ISO-EN. Požadavky na přípustné výchozí suroviny a přísady pro výrobu plastů vycházení z Cirectiva 128/90/EEC.

Ustanovení § 6 obsahuje zmocňovací ustanovení k navržené úpravě.

K § 7

Na problematiku pitných vod navazuje úprava hygienických požadavků na vody využívané k provozování koupališť a saun. Vedle složení vody se upravují i podmínky poskytování těchto služeb, specifikované v prováděcím předpisu.

Provozování koupališť a saun je návrhem definováno tak, aby se vztahovalo jak na činnost provozovanou za účelem dosažení zisku (podnikání), tak na činnost, provozovanou za účelem poskytnutí bezplatné služby občanům (např. v případě, kdy obec označí zdroj vody ve volné přírodě jako vhodný ke koupání). Důvodem tohoto přístupu je nezbytnost zajistit při koupání přístupném veřejnosti ochranu zdraví osob, která je spojena s povinností provozovatele kontrolovat stanoveným způsobem zdravotní nezávadnost vody, určené ke koupání či saunování. Rozsah této úpravy vyžaduje i příslušná Direktiva ES.

Zákon a vyhlášky jsou harmonizovány s Direktivou 76/160/EEC, týkající se kvality vody ke koupání, která stanoví požadavky na klidné nebo proudící sladké nebo mořské vody, vnichž jekoupání dovoleno. Provozovatel koupaliště má povinnost kontrolovat jakost vody a je stanoven i rozsah a četnost této kontroly.

U umělých koupališť a saun se vychází především z německé normy DIN 19643 ”Úprava a dezinfekce vody v plaveckých a lázeňských bazénech”. Směrnice EU v tomto směru není známa.

K § 8

Stanoví se prostorové podmínky, vybavení a provoz předškolních zařízení, škol a školských zařízení, ve kterých pobývají osoby ve věku do dosažení zletilosti. Jejich vybavení a provoz musí s ohledem na délku a intenzitu pobytu osob bránit vzniku poškození zdraví, zároveň však mají stimulovat i jeho rozvoj. Variabilitu provozních podmínek nelze postihnout obecně závazným právním předpisem, proto se ukládá zařízení pro výchovu, aby tyto otázky upravilo provozním řádem, což vede k jejich vyjasnění a zdůraznění jejich zdravotního významu.

K § 9

Navržená úprava zohledňuje dosavadní právní stav, tj. úpravu podmínek, za nichž lze nezletilé osoby organizovaně zotavovat. Poznatky z praxe svědčí o tom, že taková právní úprava je důvodná. Povinnost pořádající osoby ohlásit konání zotavovací akce umožňuje při různosti míst konání zotavovacích akcí výkon státního zdravotního dozoru.

Dále se stanoví specifické podmínky účasti dítěte na škole v přírodě a zotavovací akci, a to s ohledem na prevenci vzniku a šíření infekčních onemocnění.

K § 10

Pro účast dětí na školách v přírodě a zotavovacích akcích právní úprava setrvává na požadavku zdravotní způsobilosti dítěte a prohlášení zákonného zástupce dítěte o tom, že dítě nebylo v kontaktu s infekčním onemocněním nakaženou osobou. Důvodem je skutečnost, že děti pobývají ve velkém kolektivu delší dobu mimo péči rodiny, je proto třeba věnovat zvýšenou pozornost jejich zdravotnímu stavu.

K § 11

Pro pořádání akcí k zotavení dětí ve věku do skončení povinné školní docházky a škol v přírodě se klade důraz na skutečnost, že s nezletilými mohou pracovat pouze osoby, které jsou pro tuto práci fyzicky a duševně způsobilé. Zatímco u pedagogických a zdravotnických pracovníků je zdravotní způsobilost posouzena v rámci závodní preventivní péče, u osob činných na škole v přírodě v rámci dozoru či stravování a osob činných při zotavovací akci takovýto režim neplatí; stanoví se proto povinnost posouzení jejich zdravotní způsobilosti praktickým lékařem, který je ve smyslu předpisů o zdravotním pojištění registruje.

K § 12

S ohledem na skupiny osob, zúčastněných na zotavovací akci a škole v přírodě je nezbytné tyto akce zdravotně zabezpečit. Proto se ukládá pořádající osobě a škole, popř. předškolnímu zařízení, aby zajistil zdravotníka, vybavení lékárničky a péči praktického lékaře v místě konání akce. Vedle toho, že osoby činné na zotavovací akci jsou zdravotně způsobilé, se stanoví pořadateli akce dále povinnost seznámit je s podmínkami provozu, či jim takové seznámení zajistit. K návaznosti informací o zdraví dětí se pořadateli ukládá povinnost informovat zákonného zástupce dítěte o zdravotních potížích, které dítě v průběhu akce prodělalo a o případném kontaktu s infekčním onemocněním.

K § 13

V praxi se povinnosti k pořádání zotavovací akce obcházejí tím, že pořadatel přijme menší počet dětí. I pro akce určené pro menší počet dětí nebo akce kratší (např. školní výlety) je nezbytné řešit základní hygienické požadavky, které jsou s ohledem na počet zúčastněných osob a dobu trvání akce stanoveny v užším rozsahu.

K § 14

Hygienické limity mikrobiálního znečištění venkovních hracích ploch vycházejí z výsledků výzkumného úkolu, řešeného ve zdravotnictví v letech 1985 - 1990 P-12-335-807-08-03, zpracovaného ve spolupráci s hygienickými ústavy v Budapešti a Postdamu. Plně odpovídají hodnocení biologického rizika jak je uváděno v odborných publikacích a odborných doporučeních např. Bakterien Merkblatt B 006 1/92 ZH 1/346.

K § 15

Vedle zmocnění k vydání prováděcích předpisů se připouští výjimka z právní úpravy řešení zařízení pro výchovu a vzdělávání. S ohledem na to, že hygienické požadavky prováděcího předpisu jsou stanoveny jako optimální včetně umístění takového zařízení a řešení vedlejších ploch je nezbytné ve velkých městech zakotvit možnost. Konkrétní úpravu ustanovení, z nichž je výjimka přípustná, obsahuje prováděcí právní předpis. Prováděcí právní předpisy v souladu s Legislativními pravidly vlády dosud nepřošly připomínkovým řízením. Navrhuje se připustit výjimku pouze z požadavků na umístění výchovných a vzdělávacích zařízení.

K § 16

Stanovená opatření směřují k zamezení vzniku a šíření nemocničních nákaz a tím ohrožení zdraví jak osob umístěných ve zdravotnických zařízeních a ústavech sociální péče, tak i jejich zaměstnanců. K tomu zákon stanoví základní předpoklady, jejichž cílem je odhalení zdroje nákazy, zamezení jejího dalšího šíření a léčba osob. Z obdobných důvodů jako u zařízení pro výchovu a vzdělávání se zařízení, poskytujícímu péči ukládá zpracovat provozní řád a v něm postihnout základní ”kritické body” provozu. S ohledem na zásadní význam naplnění hygienických požadavků na zdraví osoby pobývajících v zařízeních poskytujících péči se provozovateli ukládá předložit návrh provozního řádu ke schválení orgánu zdravotního dozoru, který posoudí účinnost navržených opatření. Provozovatel je povinen dodržování provozního řádu zajistit.

Úprava vychází z poznatků praxe hygienické služby a respektuje přístup Světové zdravotnické organizace.

K § 17

V souvislosti s prevencí vzniku a šíření nemocničních nákaz se stanoví základní rozsah povinností zdravotnických zařízení a ústavů sociální péče. Pro účely kontroly úrovně dodržování stanovených požadavků se dále stanoví povinnost evidovat každou nemocniční nákazu a okamžitě hlásit hromadný výskyt nemocniční nákazy, výskyt nákazy která vedla k těžkému poškození zdraví nebo k úmrtí a klinicky závažnou nemocniční nákazu.

K § 18

Podmínky provozu zdravotnických zařízení upravuje v současnosti vyhláška č. 207/1992 Sb. Na tuto úpravu nelze rezignovat, protože bezprostředně souvisí s prevencí nemocničních nákaz. Jaké důsledky přináší opomenutí či nedostatečná kontrola otázek provozu ukazuje praxe. Právně se regulují zásadní opatření provozu, související s prevencí nemocničních nákaz, tj. dezinfekce, vyšší stupeň dezinfekce a sterilizace.

K § 19 a 20

Vzhledem k tomu, že vehikulem infekčního onemocnění a jiného poškození zdraví se může stát i materiál, pocházející ze zdravotnického zařízení či ústavu sociální péče, upravuje se zákonem a prováděcím předpisem i tato problematika. Ze známých vehikul jde o prádlo, zvláště je-li práno mimo zdravotnické zařízení či ústav sociální péče. Ze závažných epidemiologických důvodů může orgán zdravotního dozoru nařídit režim odchylný od režimu upraveného prováděcím právním předpisem. Ustanovení § 20 stanoví rozsah úpravy, provedené prováděcím právním předpisem.

K § 21

Zákon stanoví hygienické podmínky pro výkon činností epidemiologicky závažných, kterými jsou zdravotní způsobilost fyzických osob, která takovou činnost jako činnost pracovní vykonává, a znalost tzv. hygienického minima. Zdravotní způsobilost musí být doložena zdravotním průkazem, znalosti se osvědčují přezkoušením při výkonu státního zdravotního dozoru. Rozsah znalostí je stanoven prováděcím právním předpisem. Zdravotní průkaz je dokladem o zdravotním stavu osoby vykonávající činnosti epidemiologicky závažné.

K § 22

Stanoví se povinnost osob vykonávajících činnosti epidemiologicky závažné podrobit se v zákonem upravených případech vyšetření a informovat ošetřujícího lékaře vždy o druhu a povaze své pracovní činnosti, aby mohl zvážit nezbytná preventivní opatření. Dále se ukládá povinnost prokázat se na požádání orgánu dozoru zdravotním průkazem. Praxe hygienického dozoru ukazuje, že značným problémem výkonu činností epidemiologicky závažných a namnoze i důvodem vzniku alimentárních nákaz je nedodržování zásad osobní a provozní hygieny. Proto se tato povinnost explicitně ukládá. Zásady osobní a provozní hygieny jsou obsahem prováděcího právního předpisu.

K § 23

Zákon vedle požadavků kladených na fyzické osoby, které epidemiologicky rizikové činnosti vykonávají, stanoví dále povinnosti podnikatelů, poskytujících vyjmenované služby. Jde o služby, které zejména mohou být příčinou vzniku infekčních onemocnění nebo poškození zdraví. Jejich provozovatelům se ukládá povinnost vypracovat provozní řád a předložit ho ke schválení orgánu zdravotního dozoru, který posoudí účinnost navržených opatření. Povaha služeb vyžaduje regulaci zaměřenou na prevenci infekcí. Variabilitu podmínek jejich poskytování nelze svázat a omezit právním předpisem.

K § 24

Zákonem se zakazuje v provozovnách, které nejsou zdravotnickými zařízeními, ale namnoze jen ohlašovacími živnostmi, pro něž se nestanoví podmínka odborné způsobilosti osob, které živnost provozují, vykonávat činnosti, které jsou zdraví ohrožující. S ohledem na to, že nelze opomíjet skutečnost, že v takovýchto provozovnách jsou nastřelovány náušnice a provádějí se i jiné výkony, při nichž je porušována integrita kůže, stanoví se povinnost provozovatele, požádat o stanovení podmínek pro tuto činnost orgán státního dozoru. Ten posléze dozírá i na jejich dodržování.

K § 25

Na stravovací služby, které jsou z hlediska epidemiologického zvlášť významné, jsou kladeny další požadavky k zajištění zdravotní nezávadnosti podávaných pokrmů a tím k prevenci alimentárních nákaz. K odlišení od pojmu potravina (zákon č. 110/1997 Sb.) se vymezuje obsah pojmu pokrm.

Stanoví se požadavek vybavit provozovnu stravovací služby v souladu s hygienickými požadavky, stanovenými s ohledem na prevenci alimentárních nákaz.

Úprava vychází z Direktivy 93/43/EEC o hygieně potravin a Codex alimentarius včetně Doporučeného mezinárodního kodexu hygienické péče o předpřipravené a připravené pokrmy v hromadném stravování (CAC/RCP 39-1993). Dále zohledňuje zkušenosti hygienické služby z výkonu dozoru.

K § 26 a 27

Návrh obsahuje základní principy prevence vzniku alimentárních nákaz a poškození zdraví závadnými pokrmy. Mezi ně patří zejména osobní a provozní čistota, stanovení kritických bodů ve výrobě pokrmů, dodržení technologických a pracovních postupů, používání zdravotně nezávadných surovin, látek a potravin pro výrobu pokrmů. Režim se stanoví i pro podávání některých speciálních pokrmů jako jsou tatarské bifteky či orientální úpravy ryb. Ustanovení § 27 stanoví meze úpravy prováděcího právního předpisu.

K § 28 a 29

Stanoví se hygienické požadavky na některé skupiny výrobků, které mohou mít podstatný vliv na zdraví lidí. Úprava obsahuje základní obecné požadavky, které jsou v souladu s právem Evropských společenství pro materiály a předměty přicházející do styku s potravinami, obsaženým v Direktivě 89/109/EEC. V souladu s touto direktivou prováděcí právní předpis stanoví zdravotní požadavky i na konkrétní typy materiálů a výrobků, které komise EU výše uvedenou direktivou pověřila zpracovat. Jedná se o plasty včetně povlaků, regenerovanou celulózu, elastomery a pryže, papír a lepenky, keramiku, sklo, kovy a slitinu kovů, dřevo včetně korku, textilní výrobky, parafín, vosky a mikrokrystalické vosky. Vzhledem k tomu, že do doby vypracování zákona a prováděcího předpisu byly ES vydány pouze některé specifické direktivy, týkající se požadavků na jednotlivé materiály a předměty přicházející do styku s potravinami, jsou v prováděcím předpise zapracovány jen dosud vydané direktivy EU, tj. 78/142/EEC (limit pro monomerní vinylchlorid v polyvinylchloridu), 80/590/EEC (Symbol pro označování), 80/766/EEC (analytická metoda pro stanovení monomerního vinylchloridu ve výrobcích), 81/432/EEC (analytická metoda pro stanovení monomerního vinylchloridu v potravinách), 82/711/EEC (Plasty, základní pravidla pro migrační zkoušky), 84/500/EEC (keramika), 85/572/EEC (plasty, seznam simulantů potravin pro migrační zkoušky), 80/590/EEC (symboly pro materiály přicházející do styku s potravinami), 90/128/EEC (plasty, seznam monomerů), 92/39/EEC (plasty - 1. doplněk k 82/711/EEC), 93/9/EEC (plasty - 2. doplněk k 90/128/EEC), 93/10/EEC (regenerovaná celulóza), 93/11/EEC (Stanovení N-nitrosamínů a N-nitrosovatelných sloučeninm v pryžích a elastomerech sosáků a saviček), 95/3/EC (plasty - 3. doplněk k 90/128/EEC)m 96/11/EC (plasty - 4. doplněk k 90/128/EEC) a 97/48/EC (plasty - 2. doplněk k 82/711/EEC). Pro materiály a předměty, pro které zatím nejsou zpracovány specifické direktivy, vycházející z direktivy 89/109/EEC, a které mají být podle této rámcové direktivy řešeny národními předpisy, jsou v prováděcím předpise stanovena kritéria zdravotní nezávadnosti v souladu s dostupnými vědeckými poznatky a dosavadní dlouholetou praxí. V prováděcím předpise jsou zohledněny i dostupné návrhy EU Proposal for Materials and Articles intended to come into Contact with Foodstuffs, atd. Po vypracování specifických direktiv komisí EU budou tyto požadavky postupně harmonizovány.

V souladu s právem Evropských společenství jsou kontruovány i výjimky ze stanovených hygienických požadavků.

K § 30

S ohledem na kompatilibitu právní úpravy v oblasti výroby a oběhu kosmetických prostředků byla do úpravy zařazena šířeji pojatá problematika kosmetických prostředků. V přechodném období byly výroba, dovoz a oběh kosmetických prostředků podřazeny režimu posuzování shody. Toto řešení však Direktivám ES neodpovídá. Proto se výroba, dovoz a oběh kosmetických prostředků podřazují režimu notifikace a dalších povinností výrobců a dovozců a požadavkům dodržení správné výrobní praxe, předepsané kvalifikace osob odpovědných za výrobu, dovoz a hodnocení kosmetického prostředku a předepsaného složení výrobků, včetně možností udělení výjimky.

Úprava kosmetických prostředků v zákoně a prováděcích předpisech respektuje Direktivy 76/768/EEC, 80/1335/EEC, 87/43/EEC, 82/434/EEC, 90/207/EEC, 83/514/EEC,, 85/490/EEC, 93/73/EEC, 95/17/EC, 95/23/EC, 96/45/EC, 96/335/EC a 97/18/EC.

K § 31

Řízení o povolení utajení jedné nebo více ingrediencí na obale kosmetického prostředku vychází z čl. 6 odst. 1 písm. g) Direktivy 76/768/EEC a je kompatibilní se Směrnicí komise 95/17/EC. Pro doplnění informace o kompatibilitě navržené úpravy se uvádí ještě Direktiva 76/768/EEC, její čl. 8, který ukládá provádění úřední kontroly složení kosmetických prostředků metodami, upravenými Směrnicemi Komise 80/1335/EEC (doplněk 87/143/EEC), 82/434/EEC (doplněk90/207/EEC), 83/514/EEC, 85/490/, 93/73/EEC, 95/32/EC, 96/45/EC. Vzhledem k tomu, že nejde o povinnosti výrobců a dovozců, ale úřední postup orgánů státního zdravotního dozoru je implementace řešena ustanovením § 104 odst. 2 návrhu zákona, který opravňuje Mzd vydat metody analýzy administrativní cestou jako interní předpis, závazný ze zákona pro orgány kontroly.

K § 32 a 33

Zásady správné výrobní praxe jsou ve smyslu čl. 7a bod 1. písm. c)Direktivy 76/768/EEC řešeny materiály spíše doporučující povahy a EU k povinné regulaci dosud nepřikročila. MZ zvažovalo převzít předpisy Evropského sdružení výrobců parfumerie a toaletních potřeb Colipa, s ohledem na doporučující charakter tohoto podkladu však nakonec od úmyslu právní úpravy výrobní praxe ustoupilo. K doplnění je však do zákona vnesena možnost budoucí úpravy této problematiky podle event. předpisů ES. Názvosloví ingrediencí kosmetických prostředků je upraveno v souladu s čl. 5a a 7 bod 2. základní Direktivy 76/768/EEC. V současné době se očekává upravené názvosloví ES (INCI), které má být vydáno v polovině r. 1999. Ve smyslu čl. 5a Direktivy 76/768/EEC a čl. 3 Směrnice komise 95/17/EC pro klasifikaci chemické podstaty kosmetických prostředků platí právní předpisy vztahující se k chemickým látkám a chemickým přípravkům (zákon č. 157/1998 a nařízení vlády, která ho provádějí, zpracované podle směrnice Rady 67/548/EEC). Návrh je s předpisy ES kompatibilní. Ustanovení § 33 stanoví meze úpravy prováděcího právního předpisu.

K § 34

Stanoví se základní podmínky ochrany zdraví osob v komunálním prostředí před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Stanoví se povinnosti osoby, která používá, resp. provozuje zdroj hluku a dále povinnosti provozovatelů letišť, vlastníků a správců pozemních komunikací, železnic a dalších objektů, jejichž provozem vzniká hluk. Jen tyto osoby mohou organizačními a technickými opatřeními řešit problémy hluku, ohrožujícího zdraví. Zejména u posledně uvedených letišť, železnic a pozemních komunikací je zcela nereálná představa, že za omezení hluku by odpovídali vlastníci jednotlivých automobilů, letadel či železničních vozů. Limity hluku stanoví prováděcí právní předpis. Hluková zátěž je kombinací několika faktorů (stavu komunikací, technického stavu strojů, způsobu jejich provozu, event. organizace dopravy). Na základě rozboru výsledků monitoringu, prováděného hygienickou službou a z rozboru hlukových map vyplývá, že pokud jde např. o pozemní komunikací jsou v ČR obytné domy a stavby občanského vybavení v blízkosti silnic, dálnic a městských komunikací zasaženy hlukem větším než Laeq = 75 dB asi na 20 km těchto komunikací. Nad 70 dB je takto zatíženo cca 200 km komunikací. Řešení stavu bude předmětem připomínkového řízení k prováděcímu právnímu předpisu.

Direktivy ES, řešící hluk v komunálním prostředí, nejsou vydány. Navržená právní úprava vychází ze Zelené knihy Evropské komise ze 4. 11. 1996, kde je uvedena budoucí politika ochrany proti hluku v ES. V jednotlivých zemích EU existují různé limity hluku ze silniční dopravy (Laeq - 50 až 70 dB).

K § 35

Vzhledem k povaze některých strojů a zařízení, které nelze technicky řešit tak, aby limity nebyly překračovány, stanoví se podmínky jejich provozu. Současně se upravují podmínky provozu vojenských letišť a velkých mezinárodních letišť, které jsou v ČR v počtu cca 3. Správním úřadem, který v těchto případech stanoví ochranná pásma, je příslušný stavební úřad, který provádí i územní a vyvlastňovací řízení.

Úprava je provedena s ohledem na Úmluvu o mezinárodním civilním letectví (registrace pod č. 147/1947 Sb.) a doporučení vládní mezinárodní organizace ICAO (International Civil Aviation Organization) a ECAC (Europan Civil Aviation Conference).

K § 36

Nově se zavádí limity hluku i pro hluk produkovaný ze stravovacích služeb a veřejné produkce hudby. Vzorem uvedené právní úpravy byly předpisy Dolního Rakouska. Limity upraví prováděcí právní předpis.

K § 37 a 38

Zákaz instalace uvedených zdrojů vibrací vychází ze skutečnosti, že jejich provoz by byl příčinou vážného poškození zdraví. Proto se ukládá tyto skutečnosti odborně posoudit studií. Ustanovení § 38 odst. 1 stanoví rozsah právní úpravy prováděcích předpisů.

K § 39 až 41

Zákonem se stanoví povinnosti k ochraně zdraví osob před nepříznivými účinky neionizujícího záření včetně laserů. Tato úprava se vztahuje ke komunálnímu prostředí a s ohledem na dikci § 42 i pracovní prostředí. Právní úprava se vztahuje na provoz zdrojů neionizujícího záření a postup při úpravách, opravách a poruchách, pokud mohou mít vliv na zdraví osob. Ochrana před ionizujícím zářením přešla novelou zákona č. 287/1993 Sb. od l. 7. t. r. z MZ ČR do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost a nyní je součástí právní úpravy, provedené zákonem č. 18/1997 Sb. a jeho prováděcích předpisů.

Navržený text vychází z evropských norem ENV 50166-1 Expozice elektromagnetickým polím v pásmu nízkých kmitočtů a ENV 50166-2 Expozice elektromagnetickým polím v pásmu vysokých kmitočtů. Ustanovení § 41 upravuje meze pro vydání prováděcího právního předpisu.

K § 42

Zdravý způsob práce je ovlivňován faktory pracovních podmínek, tj. faktory biologickými, chemickými, fyzikálními, fyziologickými, antropometrickými a psychologickými. Základní povinností zaměstnavatele je vybavit pracoviště tak, aby podmínky výkonu neohrožovaly zdraví zaměstnanců. Současně s tím má zaměstnavatel povinnost na pracoviště umístit jen bezpečné stroje a další zařízení (zákon č. 22/1997 Sb.) a s ohledem na zdraví zaměstnanců je i uspořádat. Faktory ovlivňující zdraví zaměstnanců, mezi něž patří jak škodliviny v ovzduší, tak např. i nadměrná zátěž, musí odpovídat stanoveným hygienickým limitům a požadavkům. Dosažení hygienických limitů však není optimálním řešením, proto se stanoví, že faktory nepříznivě ovlivňující zdraví nemají přesáhnout rozumně dosažitelnou míru. Pojem "zaměstnavatel" se používá ve shodném významu s § 8 zákoníku práce.

Vedle povinností k zaměstnancům jsou v tomto ustanovení uvedeny i povinnosti zaměstnavatele ke zdravotnickému zařízení, vykonávajícímu závodní preventivní péči. Tyto povinnosti směřují k naplnění Úmluvy o závodních zdravotních službách, publikované vyhláškou ministra zahraničních věcí č. 145/1988 Sb., podle níž má lékař vykonávající závodní preventivní péči účinně spolupracovat v ochraně zdraví zaměstnanců před škodlivými faktory plynoucími z podmínek výkonu práce.

Kapitola "Ochrana zdraví při práci" je zpracována v souladu se Direktivami ES: 89/391/EEC o provádění opatření ke zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví zaměstnanců při práci, 80/1107/EEC o ochraně zaměstnanců před riziky vznikajícími expozicí chemickým, fyzikálním a biologickým činitelům včetně doplňku 88/642/EEC, 82/605/EEC o ochraně proti rizikům, která vznikají nebo mohou vznikat při práci z důvodu expozice pracovníka účinkům kovového olova a jeho iontových sloučenin, 83/477/EEC o ochraně zaměstnanců před účinky azbestu při práci včetně změny 91/382/EEC, 90/679/EEC o ochraně zaměstnanců před riziky spojenými s expozicí biologickým činitelům při práci, 89/654/EEC o minimálních bezpečnostních a zdravotních požadavcích na pracoviště, 90/394/EEC o ochraně pracujících před riziky souvisejícími s expozicí karcinogenům při práci, 90/269/EHS o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví při ruční manipulaci s břemeny, která vytváří možnost poškození páteře zaměstnanců, 86/188/EEC o ochraně zaměstnanců před působením hluku, 91/322/EEC o stanovení indikativních limitních hodnot při použití Direktivy 80/1107/EEC, 90/270/EEC o bezpečnostních a zdravotních požadavcích při práci na zařízeních s obrazovkovými displeji, 93/88/EEC k expozici biologickým agens při práci, 96/94/EEC, která je druhým seznamem limitních hodnot NPK-P chemických látek v ovzduší, 97/42/EEC, která se týká především problematiky chemických látek (zákona č. 157/1998 Sb.), v souvislosti s ní však bude řešeno NPK-P benzenu (včetně Direktivy 92/42/EEC), 78/610/EEC o opatřeních k ochraně zdraví pracovníků, vystavených vlivu monomeru vinyl chloridu.

Povinnost monitorovat expozici zaměstnance olovu pomocí markerů expozičních testů stanoví Direktiva 82/605/EEC. V ČR je metoda zavedena pro sledování expozice cca 30 chemických látek od poloviny 50. let. Týká se chemických látek, které mohou podstatně přispívat ke vzniku nemocí z povolání a je účinným prostředkem prevence. Řešení otázek omezení počtu zaměstnanců vystavených riziku je převzato z Direktivy 80/1107/EEC a rámcové Direktivy 89/391/EHS. V souvislosti s tím nápravná opatření při překročení limitních hodnot škodlivin respektují úpravu Direktivy 83/477/EEC (azbest) a zobecňují ji ve vztahu ke stejně závažným škodlivinám. Úprava režimu práce s biologickými činiteli je kompatibilní s Direktivou 60/679/EEC.

Při koncipování právní úpravy bylo přihlédnuto k tomu, že zastřešující právní normou je v oblasti bezpečnosti a ochrany zdraví při práci zákoník práce. Proto nebyly do návrhu promítnuty instituty jako je např. zástupce zaměstnance či obecné povinnosti zaměstnavatele a zaměstnance, již do zákoníku práce včleněné. Na počátku prosince 1998 bylo mezi ministry zdravotnictví a práce a sociálních věcí, za účasti předsedy Legislativní rady, dohodnuto, že úprava podmínek ochrany zdraví při práci bude z návrhu zákona o ochraně veřejného zdraví vyňata a zařazena do tzv.malé novely zákoníku práce, který ošetří jen otázky ochrany zdraví při práci, event. bezpečnosti práce. Tato malá novela měla být vládě předložena do 1. března tak, aby návrh zákona o ochraně veřejného zdraví doprovázela do Parlamentu ČR. MPSV však uvedenou novelu v tomto termínu nepředložilo a proto byla právní úprava ponechána v předloženém návrhu. Její nepředložení by znamenalo nesplnění harmonogramu aproximace práva Evropských společenství do čs. právního řádu, který předpokládá nabytí účinnosti k datu 1. ledna 2000, přičemž uvedený termín garantuje ministr zdravotnictví.

K § 43

V souladu s Direktivami ES 88/364/EEC, 90/394/EEC, 90/679/EEC a 82/477/EEC se zakazují práce s vyjmenovanými chemickými látkami.

K § 44

Z hlediska výskytu faktorů pracovních podmínek na pracovištích a jejich rizikovosti pro zdraví zaměstnanců se práce zařazují do čtyř kategorií, přičemž práce zařazené do kategorie třetí a čtvrté jsou pracemi rizikovými. Do kategorie třetí a čtvrté se zařazují pracoviště a práce, při nichž jsou překročeny hygienické limity faktorů pracovních podmínek. I výskyt podlimitní úrovně některých škodlivin (např. azbestu) však může zdraví zaměstnance významně ohrozit. Proto se dává orgánu ochrany veřejného zdraví oprávnění stanovit jako rizikové i práce kategorie druhé. Na úpravu kategorizace prací bude navazovat úprava rozsahu závodní preventivní péče.

K § 45

Stanoví se rozsah údajů, které je nezbytné, aby zaměstnavatel evidoval. Úprava platí pouze pro rizikové práce, tj. práce, kde je zaměstnanec vystaven nadlimitnímu působení škodlivin. Vedle toho se nejdelší doby úchovy podkladů ukládá pro škodliviny, jejichž dopad na zdraví zaměstnance se může projevit až po uplynutí většího časového úseku. Údaje, vedení v evidenci zaměstnavatele jsou důležité i pro posouzení pozdějšího nároku zaměstnance na odškodnění v souvislosti s přiznáním nemoci z povolání. Úprava respektuje Direktivu 83/477/EEC, 90/679/EEC, 82/605/EEC a 78/160/EEC.

K § 46

Za vytvoření předpokladů pro ochranu zdraví zaměstnance a kontrolu dodržování hygienických požadavků pro výkon práce odpovídá zaměstnavatel. Příslušný orgán ochrany veřejného zdraví může zaměstnavateli, po zhodnocení jím přijatých opatření, nařídit opatření účinnější. Úprava je kompatibilní s Direktivou 89/391/EEC.

K § 47 a 48

Stanoví se povinnosti zaměstnavatele ke zřízení kontrolovaného pásma a režim v něm včetně zákazu prací některých skupin zaměstnanců. Kontrolované pásmo je jedním z opatření k nápravě a stanoví se povinně u vyjmenovaných, zvláště škodlivých faktorů pracovních podmínek. Úprava je v souladu s Direktivami 83/477/EEC a 90/394/EEC.

K § 49 a 50

Ustanovení § 49 stanoví meze právní úpravy zahrnuté do prováděcího právního předpisu, který upravuje i limity škodlivých faktorů, s výjimkou ionizujícího záření. Ochrana zdraví osob před nepříznivými účinky ionizujícího záření náleží od r. 1995 do působnosti Státního úřadu pro jadernou bezpečnost.

K § 51

V souladu s Direktivami ES se stanoví, že náklady na zajišťování ochrany zdraví při práci podle navrženého zákona hradí zaměstnavatel.

K § 52 a 53

V návaznosti na povinnosti zaměstnavatele se stanoví povinnosti zaměstnanců a rozsah osob, na které se úprava ochrany zdraví při práci vztahuje. Zahrnují se sem vedle samozaměstnavatelů i jejich spolupracující rodinní příslušníci. Obsah tohoto pojmu je vymezen v ustanovení § 21 odst. 3 návrhu.

K § 54

Pojem infekční onemocnění, do kterého náleží i infekční onemocnění šířené pohlavním stykem včetně HIV/AIDS a tuberkulóza, je vymezen v § 2. Tento pojem nahrazuje dosavadní označení “přenosná nemoc”. Důvodem změny je větší přesnost tohoto odborného pojmu. K zabezpečení úkolů v prevenci vzniku a šíření infekcí je spolupráce zdravotnických zařízení naprostou nutností. Proto se stanoví její základní rozsah. Nově se stanoví povinnost zdravotnických zařízení provést ve stanoveném rozsahu očkování, včetně očkování při úrazech, poraněních, nehojících se ranách a před některými léčebnými výkony, popřípadě pasivní imunizaci osob, které mají v péči.

K § 55

V uvedených ustanoveních se stanoví podmínky provedení pravidelných a zvláštních očkování, povinnosti fyzických osob a zdravotnických zařízení a oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví. Neprovedení povinného očkování sebou nese nebezpečí, že neočkovaná osoba se stane zdrojem dalšího šíření nákazy a proto jsou stanovené druhy očkování povinné; jejich výčet stanoví prováděcí předpisy. Před provedením některých očkování (např. očkování proti tuberkulóze) je třeba nejprve vyšetřením zjistit stav odolnosti organismu proti nákaze a teprve v případě, že odolnost je nedostačující, provést očkování.

K § 56 a 57

Aby nedocházelo v souvislosti s očkováním ke vzniku nežádoucích reakcí lze používat jen schválené očkovací látky, správně je dopravovat a skladovat. Při aplikaci očkovací látky se postupuje podle příbalového letáku, schváleného současně s očkovací látkou. S ohledem na složitý mechanismus očkování do zahraničí se navrhuje, aby ho prováděly jen osoby vyjmenované v příloze zákona. Očkovací látky na povinná očkování jsou hrazena z prostředků státního rozpočtu. Proto se ukládá osobám, které dopravují a skladují očkovací látky, povinnost dodržet podmínky, stanovené výrobcem.

K § 58

Jak je uvedeno v souvislosti s předchozím ustanovením, podle platného stavu jsou očkovací látky na očkování, jimž má osoba povinnost se podrobit, hrazena ze státního rozpočtu. Tuto dlouholetou praxi navrhuje Ministerstvo zdravotnictví ponechat nadále v platnosti. Zvláštním předpisem, který stanoví způsob úhrady vybraných očkovacích látek, je zákon č. 48/1997 Sb. v platném znění.

K § 59

K zamezení šíření infekčních onemocnění v nejmladší populaci se ukládá osobám provozujícím jesle a mateřské školy nepřijímat neočkované dítě s výjimkou dítěte s trvalou kontraindikací nebo dítěte proti nákaze imunního.

K § 60 až 62

S cílem zachovat příznivou epidemiologickou situaci ve výskytu nákaz, proti kterým se očkuje, stanoví návrh mechanismy, které mají zajistit evidenci o osobách, podléhajících pravidelnému a zvláštnímu očkování, včetně záznamů o provedených očkováních. S tímto cílem byla do návrhu zákona zařazena i novela zákona o matrikách (§ 146). Nedílnou součástí zachování příznivých výsledků vakcinace je i spolupráce se zdravotnickými zařízeními, která očkování provádí a oprávnění orgánu ochrany veřejného zdraví k těmto účelům nahlédnout do zdravotnické dokumentace. Ustanovení § 62 stanoví meze úpravy prováděcího právního předpisu.

K § 63 a 64

Stanoví se specifické povinnosti osob, které dlouhodobě vylučují původce stanovených infekčních onemocnění. Do této skupiny se řadí i osoby s nákazou vyvolanou virem lidského imunodeficitu (HIV/AIDS). Navrhovaný přístup je určitou změnou proti dosavadní praxi, dosud neupravené žádnou zákonnou normou. Vychází z principu, že vzhledem k zatím již cca 15leté zkušenosti ČR s touto nákazou je třeba na ni nahlížet v zásadě jako prevenci ostatních infekčních onemocnění. Výjimky od tohoto postupu stanoví § 81 až 85. Postup je v souladu s přístupem EU v dané oblasti (směrnice 96/649/EC a 95/1729/EC). Cílem povinností ukládaných ”nosičům” je ochrana zdraví osob, které s nimi přicházejí do styku.

K § 65 až 67

Běžná ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace (dále jen "ochranná DDD") je součástí čištění a běžných technologických postupů a je jedním z prostředků prevence vzniku a šíření infekčních onemocnění. Jako součást čištění a běžných technologií je povinen ji provádět každý.

Pro provádění speciální ochranné DDD je třeba již mít zvláštní odbornou způsobilost, vybavení a povolení.

K provádění ochranné DDD lze používat jen schválené přípravky a dodržovat postupy, uvedené v návodech k použití či na etiketě výrobku. Přípravky spolu s etiketou či návodem k použití jsou předmětem schválení příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví.

K § 68

Stanoví se podmínky, které musí splnit osoba, která v oblasti speciální ochranné DDD podniká (odstavec 1); s touto úpravou souvisí novela živnostenského zákona, provedená v § 134. V dalších ustanoveních se stanoví požadavky na odbornou způsobilost osob, které speciální ochrannou DDD provádějí, dohlížejí na její výkon či ho řídí. Přísnější požadavky se stanoví k úrovni odborné připravenosti osob, které používají toxické a vysoce toxické látky (jde v zásadě o skupinu látek, dříve označovaných jako jedy a zvláště nebezpečné jedy) a které pracují v zemědělských a potravinářských závodech. S ohledem na možnost přechodu nebezpečných chemických látek do potravin a zemědělských produktů a tím do potravinového řetězce člověka je tento přísnější režim důvodný.

K § 69

Vzhledem k závažnosti činností ve speciální ochranné DDD se stanoví, že kursy může provozovat pouze osoba, která má povolení orgánu ochrany veřejného zdraví. Orgán ochrany veřejného zdraví povolení vydá, jestliže navržený rozsah a obsah kursu je v souladu s prováděcím právním předpisem, pořadatel kursu má stanovenou odbornost a kursu odpovídající povahu má i odbornost přednášejících.

K § 70

Odborné znalosti k výkonu speciální ochranné DDD přezkušuje komise, zřízená orgánem ochrany veřejného zdraví. Podmínky zkoušky upravuje prováděcí právní předpis. V případě, že žadatel prokáže odbornou způsobilost, je mu vydáno osvědčení, platné po dobu pěti let.

K § 71

Stanoví se povinnosti osob, které jsou oprávněny podnikat v oboru speciální ochranné DDD. Jde zejména o povinnost evidovat použité přípravky, jejich množství a účel použití a evidenci ukládat po dobu pěti let. Evidence dovoluje výkon státního dozoru a došetření event. negativních dopadů na prostředí člověka. K ochraně prostředí se dále orgánu státu svěřuje oprávnění, provedení speciální ochranné DDD nařídit a stanoví se podmínky jeho postupu.

K § 72

Ustanovení vymezuje povinnost zdravotnických zařízení hlásit výskyt či podezření na výskyt infekčních onemocnění a vylučování některých původců nákaz orgánům ochrany veřejného zdraví a provádět související opatření a povinnost řádně zacházet s biologickým materiálem.

K § 73

Vzájemná informovanost mezi orgány veterinární správy a orgány ochrany veřejného zdraví o výskytu vybraných infekcí přenosných ze zvířat na člověka, či podezření na tato onemocnění, umožňuje zahájení včasných epidemiologických opatření. Vzhledem k tomu, že o osoby v ozbrojených silách a sborech pečují specifické orgány ochrany veřejného zdraví - Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra - stanoví se povinnost vzájemné informovanosti o výskytu závažných sporadických a hromadně se vyskytujících infekčních onemocněních.

K § 74 až 76

Epidemiologická opatření v ohnisku nákazy představují komplexní systém počínající vyhledáváním zdroje nákazy a končící jeho eliminací. Nejčastějším zdrojem infekčního onemocnění je nemocný člověk nebo zvíře, ať již v případě onemocnění nebo nosičství. V rámci protiepidemických opatření je nutno objasnit cestu šíření původce nákazy a tuto cestu přerušit. Součástí opatření je i vymezení ohniska, tj. stanovení okruhu osob ohrožených infekčním onemocněním nebo podezřelých z tohoto onemocnění. Náklady na epidemiologická opatření v ohnisku nákazy, uložená fyzickým osobám, se hradí z prostředků zdravotního pojištění. Náklady na epidemiologická opatření v ohnisku nákazy uložená podnikatelům a ostatním osobám, jejichž činnost tento zákon upravuje, hradí tyto osoby samy; to souvisí s tím, že příčinou nařízení protiepidemických opatření jsou hygienické závady v jejich provozu. Vzhledem k různému rozsahu opatření, která lze nařídit fyzickým osobám a podnikatelům a právnickým osobám se tyto dvě skupiny v § 74 a 76 návrhu uvádějí zvlášť. Vzhledem k tomu, že opatření jakým je karanténa

zasahuje do osobního života jedince, stanoví se regulace tohoto opatření, vycházející z nutnosti omezit šíření infekčního onemocnění. Dále se definuje obsah pojmu ohnisková ochranná dezinfekce, dezinsekce a deratizace, aby byl zřejmý rozdíl od pojmů běžná a speciální ochranná DDD.

K § 77

Zákon stanoví druhy a způsob nařízení protiepidemických opatření v ohnisku nákazy. Tato opatření zpravidla nařizují zdravotnická zařízení. Tato opatření zasahují do práv občana a zdravotnická zařízení nejsou orgány státu. Proto jsou upraveny podmínky, za jakých stanoví protiepidemická opatření zdravotnická zařízení i právo občana požádat o jejich přezkoumání příslušný správní orgán. Při tomto přezkoumání se nepostupuje podle režimu § 77 zákona č. 20/1966 Sb. v platném znění.

K § 78

Zákon stanoví provádění podmínky ke stanovení ochranných opatření před zavlečením infekčních onemocnění ze zahraničí. Pokud jde o formu nařízení těchto opatření souvisí úprava s § 109 a 117 návrhu. K jejich provedení je orgán ochrany veřejného zdraví oprávněn určit zdravotnické zařízení. Stanoví se i okruh osob,které se ochranným opatřením musí podrobit, a to k zamezení šíření v zákoně uvedených závažných infekcí.

K § 79

Úprava řeší rozsah přímého zásahu orgánu ochrany veřejného zdraví v případě epidemie nebo nebezpečí jejího vzniku. Na rozdíl od opatření v ohnisku nákazy v tomto ustanovení jsou řešena opatření používaná výjimečně v případě epidemických výskytů, tj. v případě rozsáhlejších výskytů.

K § 80

Zákon stanoví k ochraně zdraví osob povinnost fyzických osob podrobit se léčení infekčních onemocnění, jejichž seznam stanoví prováděcí předpis. Jde o onemocnění, při jejichž výskytu se podle dosavadní právní úpravy nařizuje izolace na příslušných odděleních zdravotnických zařízení.

K § 81

Podmínky vyšetřování a předcházení vzniku a šíření infekčního onemocnění HIV/AIDS jsou uvedeny v samostatném ustanovení vzhledem k mimořádné zdravotní závažnosti této nákazy, nebezpečí jejího dalšího růstu a potřeby dodržování specifického přístupu k  této nákaze. Stanoví se povinnost dárců krve, tkání, orgánů, spermatu a mateřského mléka podrobit se testu na HIV při každém darování a dále zákonná možnost vyšetřit stanovené skupiny osob na virus HIV i bez jejich souhlasu. Do této skupiny jsou přiřazeny i těhotné ženy, a to z důvodu ochrany vyvíjejícího se plodu. HIV pozitivním těhotným ženám lze podávat léky proti viru HIV, kterými se sníží riziko přenosu viru HIV na plod z cca 25 procent na 7 - 10 procent. V ostatních případech, s výjimkou případů, kdy si takové vyšetření uhradí fyzická osoba sama, se upouští od anonymity vyšetřování, která se nahrazuje nutností opatřit si vždy výslovný souhlas fyzické osoby s testem na HIV.

K § 82 a 83

Závažnost onemocnění HIV/AIDS, téměř stoprocentní smrtnost této nákazy a dopady do osobního života pacientů s touto nákazou a jejich okolí, vedou ke specifickému přístupu při laboratorním vyšetřování nákazy. Praxe ukázala nezbytnost trvat na zákonem navržených podmínkách práce laboratoří, a to včetně účasti v systému externího hodnocení kvality diagnostiky HIV. Konfirmační test, který je rozhodujícím vyšetřením před konečným stanovením diagnózy, se provádí pouze ve speciální laboratoři Státního zdravotního ústavu.

Státní zdravotní ústav byl založen zákonem v r. 1925 a po zrušení tohoto zákona (v r. 1949) fungoval a dosud funguje jako organizace přímo řízená Ministerstvem zdravotnictví a plnící na základě statutu úkoly odborného rozvoje hygienické služby.

K § 84

Stanoví se postup vyšetření nákazy HIV/AIDS a postup zdravotnických zařízení při informaci pacienta. Přitom se klade důraz na řádné informování osob o možnostech léčby a prevenci dalšího šíření nákazy. Cílem je přistoupit specificky jak ke sdělení výsledku vyšetření, tak k další speciální péči a ochraně ostatní populace.

K § 85 a 86

Rozvoj nákazy HIV/AIDS je třeba sledovat. Proto se stanoví podmínky pro použití biologického materiálu, odebraného pro jiné účely, k průřezovým studiím výskytu infekce HIV/AIDS. Ustanovení § 86 stanoví meze právní úpravy prováděcího právního předpisu.

K § 87

Stanoví se povinnosti podnikatelů vybavit výrobky, které podle tohoto zákona výjimečně vyžadují schválení orgánem ochrany veřejného zdraví, informací o této skutečnosti. Tato informace usnadní obchodní styk, kontrolu spotřebitelem i orgány dozoru.

Dále se stanoví, k zabránění šíření infekčních onemocnění a vzniku jiných poškození zdraví, informační povinnost vůči ostatním podnikatelům a spotřebitelům, zjistí-li se v tržní síti zdravotně závadný nebo ze zdravotní závadnosti podezřelý výrobek.

K § 88

Ustanovení obsahuje výčet návrhů, které je nutno posoudit z hledisek vlivu na veřejné zdraví ve správním řízení, přičemž se zakládá nemožnost taková opatření schválit jiným správním úřadem, jehož rozhodování navazuje na řízení před zdravotnickými orgány, je-li rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví záporné. Dále se stanoví, že orgány ochrany veřejného zdraví jsou dotčenými správními úřady v řízeních, ve kterých se rozhoduje o věcech, chráněných podle předloženého zákona.

K § 89

Zákonem se navrhuje zavést institut ověřování zachování podmínek ochrany veřejného zdraví v oblasti pitných vod, služeb v umělých koupalištích, provozovnách péče o tělo, nad faktory pracovních podmínek, specificky v oblasti stravovacích služeb jako činností epidemiologicky závažných a obecně nad službami z hlediska ochrany zdraví před hlukem. Institut ověřování je zaveden i v zahraničí.

K § 90

Navrhované ověřování provádějí soukromě podnikající fyzické nebo právnické osoby na účet podnikatele a další osoby, a to v rozsahu stanoveném orgánem ochrany veřejného zdraví. V rozhodnutí však musí uvést zdravotní rizika, která ho vedou ke stanovení příslušné četnosti.

K § 91

Vedle odborné způsobilosti zákon stanoví další podmínky, které musí osoba splnit, aby jí bylo vydáno osvědčení pro ověřování. Vedle vybavení jde i o spolehlivost a bezúhonnost osoby, resp. jejich statutárních orgánů, jde-li o právnickou osobu.

Osobou s osvědčením odborné způsobilosti nemůže být zaměstnanec zkušebního místa, neboť u těchto osob by docházelo ke střetu zájmů.

K § 92

Zkoušky odborné způsobilosti provádějí zákonem stanovená zkušební místa. Podrobnosti o zkoušce stanoví prováděcí právní předpis.

K § 93

Seznam osob provádějících ověřování vede Ministerstvo zdravotnictví, které ho pro povinné subjekty jedenkrát ročně vydává tiskem. Aby mohl být takový seznam pořízen, stanoví se informační povinnost orgánu státu, který vydal osvědčení.

K § 94

Ke sjednocení postupu při ověřování zachování podmínek ochrany veřejného zdraví v příslušných oblastech s postupem státního dozoru je nutné, aby byl stanoven jednotný postup. Proto se stanoví, že osoba provádějící ověřování musí dodržovat metody a postupy stanovené zkušebním místem. S ohledem na možné změny metodiky, související s postupem odborného poznání, se dále stanoví možnost změny takto určené metody.

K § 95

Přezkoušení odborné způsobilosti je zájmu osoby, která o ně žádá. Provádí-li zkoušku příspěvková organizace Mzd, je žadatel povinen uhradit cenu, sjednanou s tímto zkušebním místem. Cena zahrnuje zkoušku a stanovení metod. Poplatku podléhá i změna metod ověřování. Výjimkou jsou metody, které stanoví ČSN.

K § 96

Vzhledem k tomu, že úroveň osoby provádějící ověřování má významný vliv na provozovatele činnosti je nezbytné kontrolovat odbornou správnost této činnosti a v případě závažných nedostatků nebo ztráty předpokladů osvědčení odejmout. Osoba, které bylo osvědčení odňato se může znovu přihlásit ke zkoušce až po uplynutí tří let od právní moci rozhodnutí příslušného orgánu ochrany veřejného zdraví. V případě ostatních odborných nedostatků může orgán ochrany veřejného zdraví platnost osvědčení pozastavit. K obnovení činnosti osoby je třeba, aby předložila doklad o úspěšném přezkoušení znalostí, nutných k výkonu ověřování.

K § 97

Úprava stanoví důvody zániku osvědčení, které jsou většinou objektivní, s výjimkou případů uvedených pod § 96 či dobrovolného rozhodnutí osoby provádějící ověřování osvědčení se vzdát.

K § 98

Odborné ověřování podmínek ochrany veřejného zdraví je povinna osoba provádějící ověřování dokumentovat zápisem. To je podstatné jak pro provozovatele činnosti, tak pro orgán zdravotního dozoru při výkonu kontrolní činnosti.

K § 99

Osoba provádějící ověřování postupuje podle metod stanovených zkušebním místem. Přesto může, zřejmě výjimečně, dojít k rozporným výsledkům s orgánem státní kontroly. Pro tento případ se předpokládá stanovení rozhodčí metody.

K § 100 a 101

Vzhledem k tomu, že se osoba provádějící ověřování do podrobností seznamuje s provozem podnikatele a dalších povinných osob, musí zachovávat obchodní tajemství. Údaje zjištěné při ověření může sdělit jen osobám, stanoveným zákonem. Ustanovení § 101 vymezuje rozsah prováděcí právní úpravy.

K § 102

Stanoví se orgány ochrany veřejného zdraví, kterými je struktura orgánů státní kontroly, řízená Ministerstvem zdravotnictví a v oboru ozbrojených sil a sborů Ministerstvo obrany a Ministerstvo vnitra.

K § 103

V souladu se zákonem o ochraně osobních údajů se stanoví rozsah oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví vést informační systémy o zdraví fyzických osob v souvislosti s prevencí infekcí, nemocí z povolání, expozicí osob škodlivinám a epidemiologii drogových závislostí. Dále se stanoví povinnost orgánů ochrany veřejného zdraví shromažďovat a předávat údaje, které musí ČR podávat mezinárodním organizacím s ohledem na členství ČR v nich. Jde např. o údaje týkající se ochrany zdraví při práci, související s členstvím v Mezinárodní organizaci práce.

K § 104

Navrženou strukturu orgánů ochrany veřejného zdraví v resortu zdravotnictví tvoří dva stupně orgánů státní kontroly (regionální hygienické stanice - Národní hygienická stanice), které jsou podřízeny Ministerstvu zdravotnictví. Na I. stupni státní správy se navrhuje zřídit 14 orgánů státní kontroly s působností v území vyšších územních samosprávných celků.

Druhostupňový orgán státní kontroly (Národní hygienická stanice) se navrhuje pouze jeden a s celorepublikovou působností. Dosud funkci druhostupňového orgánu státního zdravotního dozoru vykonávalo osm krajských hygienických stanic.

V této soustavě Ministerstvo zdravotnictví zabezpečuje úkoly koncepční povahy, úkoly usměrnění odborného rozvoje ochrany veřejného zdraví a kontroly výkonu státní správy v ochraně veřejného zdraví Národní hygienickou stanicí a regionálními hygienickými stanicemi. Ve vztahu k MV a MO se uplatní vztahy odborné spolupráce. Tyto orgány se zachovávají s ohledem na výrazná specifika režimu ozbrojených sil a sborů.

Ustanovení odstavce 2 bylo do zákona vloženo zejména k provedení Direktiv ES k zabezpečení úřední kontroly složení kosmetických prostředků stanovenými metodami analýzy a kontrole pitné vody.

K § 105

Úkoly Národní hygienické stanice odpovídají úkolům druhostupňového orgánu státní kontroly. K zabezpečení jednotné očkovací látky na stanovené očkování se navrhuje, aby Národní hygienická stanice zajistila nákup stanovených očkovacích látek pro pravidelná a zvláštní očkování a jejich distribuci.

K § 106

Úkoly prvostupňových regionálních hygienických stanic vycházejí z toho, že tyto orgány jsou nositeli státního zdravotního dozoru, vykonávaného v regionech. S ohledem na tento fakt se stanoví i rozsah ostatních oprávnění regionálních hygienických stanic. Hodnocení zdravotních rizik je odborná činnost, kterou se zabezpečuje ochrana veřejného zdraví zejména v případech právem neregulovaných (například zhodnocení dopadu výstavby dálnice). Při hodnocení zdravotních rizik se zejména využívání mezinárodních doporučení, doporučení WHO a metodik MZd.

Regionálním hygienickým stanicím se svěřuje oprávnění vytvářet si pobočky. Toto oprávnění respektuje povahu úkolů orgánů ochrany veřejného zdraví zejména v oblasti prevence infekcí. Nepředpokládá se vybavení povoček laboratořemi. Laboratoře většiny OHS/MěHS lze využít podle potřeb okresních úřadů a bude na rozhodnutí okresního úřadu, zda je bude privatizovat nebo jejich části převede do státních nemocnic či je využije k plnění úkolů okresních úřadů (např. referátu životního prostředí). Takto vzniklá nestátní zařízení mohou pracovat jako oprávněné osoby nebo poskytovat služby podnikatelům, popř. občanům.

K ochraně zdraví obyvatel se regionálním hygienickým stanicím ukládá informovat o výskytu zdravotně závadných výrobků ostatní orgány ochrany veřejného zdraví.

K § 107

Zachovávají se specifické orgány hygienické služby v oborech působnosti Ministerstva obrany a Ministerstva vnitra. Oproti dosavadnímu stavu však se nadále nevytvářejí zvláštní orgány ochrany veřejného zdraví ve vězeňské službě ČR, ústavech pro výkon vazby a ústavech pro výkon trestu odnětí svobody. V resortu dopravy byly tyto zvláštní orgány hygienické služby zrušeny v r. 1997. Další důvody jsou v obecné části důvodové zprávy.

K § 108

Stanoví se rozsah oprávnění orgánů ochrany veřejného zdraví při výkonu státního zdravotního dozoru. Úprava bezprostředně navazuje na povinnosti fyzických a právnických osob činit stanovená opatření pro ochranu veřejného zdraví a působnost orgánů ochrany veřejného zdraví.

Pro případ, kdy zaměstnanec správního úřadu může na místě znehodnotit epidemiologicky rizikové potraviny nebo nařídit toto znehodnocení či likvidaci, se stanoví specifický postup.

Aby se nápravná opatření, stanovená orgánem státního zdravotního dozoru, nemíjela účinkem stanoví se nově, že ve stanovených případech je k obnovení činnosti povinného subjektu nutná kontrola správního úřadu, zda byla závada odstraněna. Teprve potom lze výrobu, provoz či užívání stavby obnovit.

Na základě Direktivy EU 76/768/EEC se připouští, aby do pravomoci orgánu ochrany veřejného zdraví náležel i zákaz distribuce či odchylný režim oběhu výrobků, vyrobených v souladu s předpisy, které stanoví jejich zdravotní nezávadnost.

K § 109

V případě ohrožení zdraví obyvatel je vydání obecně závazného předpisu správního úřadu, který může nabýt účinnosti i prvním dnem svého zveřejnění, v podstatě jedinou reálnou právní cestou, kterou lze zavázat osoby na určitém území, aby činily nebo se podrobily opatřením, stanoveným správním úřadem, zřízeným zákonem k ochraně veřejného zdraví. Tato forma se volí v případech hrozící či nastalé epidemie a ohrožení zdraví ze zdravotně závadných výrobků, pitné vody nebo v důsledku živelné pohromy.

K § 110

Oprávnění kontrolních zaměstnanců orgánů státní kontroly upravuje zvláštní zákon (č. 552/1991 Sb.) Tato úprava platí, pokud zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Upravují se proto některé problematické úseky činnosti orgánu státní kontroly, které podle poznatků praxe výkon státní kontroly znesnadňují a nejsou shora citovaným zákonem řešeny. Vzhledem k úkolům orgánů ochrany veřejného zdraví v oblasti prevence infekčních onemocnění se jim umožňuje i vstup do obydlí fyzických osob a fyzickým osobám se ukládá k těmto účelům povinnost takový vstup umožnit.

K § 111

S ohledem na specifické úkoly státní zdravotní správy se stanoví, které činnosti mohou vykonávat pouze zdravotničtí pracovníci. Regionální hygienické stanice a Národní hygienické stanice jsou správní úřady, které plní úkoly speciální státní správy v oblasti prevence infekčních onemocnění, nemocí z povolání a dalších hromadně se vyskytujících onemocnění. Jejich úkolem je přijímat rozhodnutí v odborných zdravotních otázkách. Proto se stanoví, že v čele správního úřadu musí být lékař.

K § 112

Stanoví se povinnost zaměstnanců orgánů ochrany veřejného zdraví zachovávat mlčenlivost o údajích vztahujících se k individuu a obchodnímu tajemství. Z důležitých zájmů jsou pak ze zákona této mlčenlivosti zproštěni. Vedle toho pro účely soudního řízení se připouští další prolomení zásady mlčenlivosti na základě souhlasu nadřízeného orgánu.

K § 113

Návrhem zákona se poprvé zavádí u orgánu ochrany veřejného zdraví placení za odebrané vzorky. Platba za vzorek je vázána na dodržení hygienických požadavků ze strany odpovědné osoby. Pokud tedy odebraný vzorek bude zdravotně závadný, za vzorek se náhrada neposkytne. Z toho plyne, že platba za vzorek nebude okamžitá, ale až podle výsledku rozboru.

K § 114

Regionálním hygienickým stanicím se oproti dosavadním orgánům hygienické služby svěřuje pravomoc ukládat pokuty za nesplnění nebo porušení povinností stanovených tímto zákonem nebo rozhodnutím orgánu ochrany veřejného zdraví, vydaným podle tohoto zákona, zvláštních předpisů, které stanoví působnost orgánů ochrany veřejného zdraví a dále podle části druhé, hlavy páté zákoníku práce. V souvislosti s kontrolou povinností zaměstnavatelů a zaměstnanců podle hlavy páté zákoníku práce je třeba uvést, že podle zákona č. 174/1968 Sb. v platném znění inspektoráty bezpečnosti práce vykonávají dozor pouze nad bezpečností práce a technických zařízení. Dozor nad dodržováním podmínek ochrany zdraví při práci náležel a náleží do působnosti hygienické služby. Přitom výkon dozoru oběma orgány není duplicitní.

Pokutu lze dále uložit za porušení povinností stanovených právním předpisem regionální hygienické stanice (Národní hygienické stanice).

Oproti dosavadní právní úpravě se pojetí správních pokut mění v tak, že dosud bylo oprávněním orgánu hygienické služby pokutu uložit. Navrhovaná právní úprava vychází z povinnosti orgánu kontroly pokutu uložit při zjištění porušení právní povinnosti. Od uložení pokuty však může za stanovených podmínek upustit.

K § 115

Výše pokuty se stanoví maximální hranicí, která může být překročena, došlo-li porušením právní povinnosti ke škodě na zdraví, hrozbě nebo vzniku epidemie. Stanovení objektivní a subjektivní lhůty k uložení pokuty odpovídá ostatním zákonným úpravám, které jsou již součástí čs. právního řádu. Orgán státní kontroly pokuty pouze ukládá a vybírá. K vymáhání pokut je zřízen specifický správní úřad - územní finanční orgán, který má k těmto činnostem příslušný odborný aparát.

K § 116

Orgánům ochrany veřejného zdraví se ukládá, aby tam, kde rozhodují o právech, povinnostech a právem chráněných zájmech osob, postupovaly podle správního řádu. Dále se upravuje místní příslušnost orgánů ochrany veřejného zdraví při rozhodování podle předloženého zákona a otázka účastenství ve správním řízení. Její úprava je nutná, aby se předešlo neúměrným průtahům v řízení.

K § 117

Návrh řeší problém jak při epidemii a bezprostředním ohrožení zdraví občanů výskytem zdravotně závadných výrobků a pitných vod řešit ochranu veřejného zdraví, a to cestou stanovení neodkladných opatření jejich vyhlášením v rozhlasovém a televizním vysílání. Tato cesta se svěřuje na základě zkušeností se záplavami v roce 1997 a 1998 a s výskytem zdravotně závadných výrobků všem orgánům ochrany veřejného zdraví.

K § 118

Pro obce se navrhuje kompetence, kterou zatím některé z nich uplatňují na základě ne zcela jasné právní úpravy zákona č. 367/1990 Sb., o obcích, v platném znění, tj. možnost nařízení celoplošné dezinsekce a deratizace a omezení zdrojů hluku v obcích alespoň stanovením konce veřejné produkce hudby a provozní doby hostinských provozoven, heren a obdobných zařízení.

K § 119

Náklady vzniklé v souvislosti s plněním povinností podle tohoto zákona hradí ten, komu je povinnost uložena, pokud tento zákon nebo zvláštní právní předpisy nestanoví jinak. Zvláštním právním předpisem, který stanoví jiný způsob úhrady za plnění povinností podle tohoto zákona je např. zákon č. 48/1997 Sb.

Činnost orgánu ochrany veřejného zdraví je hrazena z prostředků státního rozpočtu. Ustanovení uvádí skutečnosti, které jsou důvodem pro vymáhání vynaložených nákladů. Úprava odpovídá obdobnému řešení v platném zákoně o potravinách (č. 110/1997 Sb.). Nesení nákladů v souvislosti s výkonem státní kontroly, jejíž formou je i státní zdravotní dozor, stanoví zákon o státní kontrole.

K § 120

Ustanovení řeší otázku nositele právní povinnosti v případě, kdy vyjmenované subjekty nejsou právnickými osobami.

K § 121

Navrhuje se, aby ve stanovených případech mohl orgán ochrany veřejného zdraví své rozhodnutí vázat na podmínky. Právě toto vázání na podmínky umožňuje orgánu ochrany veřejného zdraví v některých případech s navrhovaným opatřením souhlasit.

K § 122

Dále se navrhuje v zásadě volné uvádění do oběhu výrobků, které již byly posouzeny či jsou označeny značkami, uznanými mezinárodními smlouvami, kterými je ČR vázána.

K § 123

V obecné rovině se upřesňuje, že činnosti, k nimž je třeba mít schválený provozní řád lze provozovat až poté, kdy ho orgán státního dozoru schválí.

K § 124

Zákon stanoví doby, do nichž je třeba uvést výrobky do souladu s navrhovaným zákonem. Po tuto dobu zůstávají v platnosti závazné posudky orgánů ochrany veřejného zdraví vydané k tzv. předmětům běžného užívání, ošetřených nyní nově předloženou úpravou.

K § 125

Dále se stanoví přechodná doba pro předložení provozních řádů. Vzhledem k počtu subjektů, kteří takovou povinnost mají se prodlužuje doba k rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.

K § 126

S ohledem na to, že se povinnost stanovit kritické kontrolní body ve stravovacích službách zavádí nově, stanoví se přechodné období pro vypracování jejich režimu.

K § 127

S ohledem na odklad právní povinnosti upravit pracoviště a zařízení pro výchovu a vzdělávání, která neodpovídají navrhované právní úpravě se umožňuje orgánu ochrany veřejného zdraví v případě ohrožení zdraví populace tuto lhůtu zkrátit.

K § 128

Řeší se přechodná doba pro kategorizaci prací a podklady, které je nutno k jejímu provedení dodat. Vzhledem k tomu, že půjde o všechny zaměstnavatele regionu, kteří mají pracoviště druhé až čtvrté kategorie, prodlužuje se úměrně i lhůta pro rozhodnutí správního úřadu.

K § 129

Hygienické stanice a orgány hygienické služby byly založeny zákonem o péči o zdraví lidu. Tyto instituce měly povahu zdravotnických zařízení a ze zákona, stejně jako orgány hygienické služby, zanikají dnem účinnosti zákona. Zákon dále stanoví způsob přechodu práv a závazků hygienických stanic na navrhované správní úřady. Úprava respektuje zákon č. 576/1990 Sb., podle kterého při zániku rozpočtových či příspěvkových organizací práva a závazky přecházejí na zřizovatele, v daném případě u zaniklých OHS na okresní úřad. Zřizování poboček v okresech bude Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem vnitra regulovat instrukcí, jejímž adresátem budou okresní úřady.

K § 130

Stanoví se správní úřady, které dokončí řízení, vedená před zaniklými orgány hygienické služby a řízení o uložení pokut, která vedl okresní úřad. Dále zákon stanoví, podle jaké právní úpravy se řízení dokončí.

K § 131

Je uveden výčet ustanovení, která zakládají oprávnění vydat prováděcí právní předpisy a rozsah jejich věcného obsahu. Vzhledem k tomu, že převážně jde o úpravu v působnosti Ministerstva zdravotnictví, navrhuje se vydat prováděcí právní předpisy formou vyhlášek. Vyhláška k provozu škol v přírodě bude vydána v dohodě s Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy. Dále se stanoví principy pro úpravu hygienických limitů a požadavků.

K § 132

Ustanovení § 89 obsahuje zrušovací ustanovení, kterým se ruší zákon, který upravoval správní sankce v oblasti životních podmínek. Sankce podle rušeného zákona ukládaly okresní úřady. Hygienik jejich uložení pouze navrhoval Zbývající podzákonné předpisy, které nebudou nahrazeny prováděcími předpisy, budou zrušeny právními předpisy odpovídající právní síly.

K § 133

Na návrh Ministerstva vnitra se doplňuje novela zákona o Policii ČR, která řeší úkoly a kompetence policisty při ochraně ústavních činitelů.

K § 134

Rozsáhlejší je novela živnostenského zákona. V souvislosti s textem hmotněprávní části návrhu zákona se doplňují koncesované živnosti pro oblast pořádání kursů k získání znalostí k výkonu speciální ochranné DDD a řeší se podmínky vzniku živnostenské koncese k výkonu speciální ochranné DDD včetně DDD při použití toxických a vysoce toxických chemických látek. Současně se ruší změna provedená zákonem č. 157/1998 Sb., která předpokládá, že tyto osoby by se měly podrobit autorizaci. Autorizace je však povinná pro vybrané chemické látky jen v případě, že jsou používané v rozsahu nad l t ročně. Při výkonu speciální ochranné DDD není pravděpodobná spotřeba přes 1 t ročně a tím osoby provádějící ochrannou DDD s použitím těchto chemických látek a přípravků mají živnost volnou. Řešení není s ohledem na dopad do zdraví osob a do životního prostředí vhodné. Proto se nahrazuje autorizace podle zákona č. 157/1998 Sb. kursy a osvědčením v režimu návrhu zákona. Návrh současně šetří práv osob, nabytých do 1. 1. 2000 podle zákona č. 157/1998 Sb a připouští pro účely vzniku koncese doložit odbornou způsobilost po dobu pěti let autorizací.

Důvodem pro vynětí činnosti osob s osvědčením odborné způsobilosti ze živností je skutečnost, že tyto činnosti bezprostředně souvisejí s výkonem státního zdravotního dozoru a je velmi nepružné, aby orgány, které de facto udělují koncesi, neměli možnost příslušné oprávnění odejmout, aniž by se obrátili na živnostenský úřad. Kromě toho zkušeností ze spolupráce se živnostenskými úřady v tomto případě svědčí pro to, že není vhodným řešením případ, kdy zjištění jednoho orgánu má realizovat jiný správní úřad.

K § 135

Novelou zákona o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízení se nahrazuje dosavadní závazný posudek k provozu zdravotnických zařízení schválením provozního řádu zdravotnických zařízení, který svým obsahem provoz zdravotnických zařízení odráží a zaměstnavatel i zaměstnanci jsou zavázáni ho dodržovat.

K § 136

Novela zákona o přestupcích doplňuje skutkové podstaty související s navrhovanou hmotněprávní úpravou zákona.

K § 137

S ohledem na novou právní úpravu v oblasti zdravých životních podmínek se novelizuje zákon o péči o zdraví lidu, neboť nelze očekávat, že zákon o ochraně veřejného zdraví i zákon o zdravotní péči budou účinné současně. Nadále platný zákon o péči o zdraví lidu řeší podmínky poskytování léčebně preventivní péče a problematiku dozoru nad přírodními léčebnými zdroji a jejich využitím.

K § 138

Předložená novela zákona 79/1997 Sb. zohledňuje fakt, že funkce hlavního hygienika ČR se ruší a ¨úkoly nadále plní Ministerstvo zdravotnictví.

K § 139

Zákoní práce se navrhuje novelizovat tak, že se nahrazují pojmy orgán hygienické služby, přenosná nemoc a závazný posudek orgánu hygienické služby pojmy podle předloženého zákona.

K § 140

Některé výrobky je třeba co do značení na obale upravit odchylně od zákona o ochraně spotřebitele. Jde zejména o značení kosmetických prostředků v souladu se směrnicemi EU, ale i o další výrobky. Dále se novelou uvádí do souladu s navrhovaným zákonem dosud používaný pojem “hygienická služba”

K § 141

Zrušuje se příslušné ustanovení kompetenčního zákona, které zakotvuje funkci hlavního hygienika ČR. Tato funkce se ruší k vyjasnění právního stavu, kdy uvnitř jednoho správního úřadu (Ministerstva zdravotnictví) byl zřízen jiný “správní úřad” (hlavní hygienik ČR) se specifickou kompetencí, nezávislý na ministrovi zdravotnictví, současně však v postavení jeho náměstka, avšak jmenovaný vládou. Takové postavení v čs. právním řádu náleží zpravidla vedoucím ústředních orgánů státní správy, v jejichž čele není člen vlády.

K § 142

Zákon č. 157/1998 Sb. je třeba s ohledem na změnu postavení a struktury hygienické služby novelizovat, neboť obsahuje některá nestandardní ustanovení, jako např. možnost, aby úkoly hygienika plnilo jakékoli zařízení okresního úřadu (třeba hasiči) nebo že o odvolání proti rozhodnutí orgánu hygienické služby prvního stupně rozhoduje Ministerstvo životního prostředí. Dále se zesoulaďují pojmy zavedené návrhem zákona.

K § 143 až 145

Novelami zákona o veterinární péče, zákona o zvláštním příspěvku horníkům a zákona o působnosti orgánů veterinární péče se uvádí do souladu s navrhovaným zákonem pojmy orgán hygienické služby, posudky hygienické služby a okresní hygienik.

K § 146 a 147

S ohledem na svobodnou volbu lékaře je třeba zákonem zavést systém, který dovolí uchovat informace a přehled orgánu státní kontroly o stavu provedeného očkování, které je povinné. Novela zákona o matrikách v této souvislosti ukládá obcím, pověřeným vedením matrik poskytovat orgánům ochrany veřejného zdraví údaje o narozených fyzických osobách. Útvarům Policie ČR se novelou zákona o hlášení a evidenci pobytu občanů ukládá povinnost poskytovat zákonem stanovené údaje o fyzických osobách, přihlášených k trvalému pobytu.

K § 148 až 151

Novelami horního zákona, zákona o sociálním zabezpečení, zákona o státní správě a samosprávě školství a státní správě v ochraně ovzduší se uvádějí do souladu s navrženým zákonem pojmy hygienická služba, přenosné onemocnění a kladný závazný posudek orgánu hygienické služby.

K § 152

Novelou zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení se v souladu s navrženou právní úpravou stanoví podklady pro řešení nároku osoby při nařízené karanténě. V souladu s ustanovením § 77 návrhu zákona jde o prozatímní opatření zdravotnického zařízení nebo rozhodnutí orgánu ochrany veřejného zdraví.

K § 153 až 156

Novelami zákona o výkonu vazby, provozování rozhlasového a televizního vysílání, o ochraně chmele a potravinách a tabákových výrobcích se uvádějí do souladu s navrženým zákonem pojmy přenosná nemoc a hygienická služba.

K § 157

Účinnost zákona se navrhuje od 1. ledna 2000. Tento termín je v souladu s závazky ČR, přijatými k aproximaxi práva Evropských společenství. Vzhledem k době, kterou si vyžádá zavedení institutu osob s osvědčením odborné způsobilosti do praxe, se navrhuje odklad účinnosti ustanovení, upravujících jejich činnost a zmocnění orgánů ochrany veřejného zdraví, uložit podnikateli ověření touto osobou, o jeden rok.

k návrhu zákona

Přílohou se stanoví seznam osob, které mohou provádět očkování do zahraničí. S ohledem na měnící se podmínky provádění tohoto očkování, rozsah podkladů Světové zdravotnické organizace a vyžadované odbornosti a informovanosti se navrhuje omezený okruh osob, které již takové očkování provádějí a mohou garantovat správný postup.

V Praze dne 10. března 1999

předseda vlády

ministr zdravotnictví

V y h l á š k a

Ministerstva zdravotnictví

ze dne …………… 1999

o hygienických požadavcích na materiály a předměty přicházející do přímého styku s potravinami, pokrmy a nápoji, výrobky pro děti ve věku do tří let a hračky

Ministerstvo zdravotnictví stanoví podle § 29 odst. 3 a § 33 zákona č. ..../1999 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů:

Úvodní ustanovení

§ 1

Touto vyhláškou se stanoví zdravotní požadavky na materiály a předměty používané k získání, výrobě, přípravě, zpracování, podávání, odměřování, balení, skladování a přepravě potravin (dále jen ”materiály a předměty, přicházející do styku s potravinami a pokrmy”), výrobky pro děti ve věku do tří let, hračky a materiály nebo předměty určené ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti do 14 let. Vymezení pojmů stanoví

č. 1. Příloha č. 2 stanoví grafické značení materiálů a předmětů, přicházejících do styku s potravinami a pokrmy.

Obecné požadavky na materiály a předměty přicházející do styku s potravinami a pokrmy, výrobky pro děti do tří let, hračky a materiály nebo předměty určené ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti do 14 let

§ 2

(1) Materiály a předměty, přicházející do styku s potravinami a pokrmy (dále jen ”materiály a předměty”), výrobky pro děti ve věku do tří let a hračky nesmějí obsahovat patogenní nebo podmíněně patogenní mikroorganismy včetně patogenních a potenciálně toxinogenních plísní, mykotoxiny a koliformní mikroby a nesmějí být zdrojem mikrobiálního znečištění potravin.

(2) Materiály a předměty nesmějí vykazovat pachy, nesmějí měnit organoleptické vlastnosti potravin a jejich biologickou hodnotu. Po celou dobu předpokládaného užívání materiálů a předmětů nesmějí látky v nich obsažené přecházet do potravin migrací vyluhováním, těkáním, sublimací ani jiným způsobem v množství, které by mohlo být nebezpečné pro zdraví fyzických osob anebo způsobit nepřijatelné změny ve složení potravin.

(3) Materiály a předměty, výrobky pro děti ve věku do tří let, hračky a materiály nebo předměty určené ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti do 14 let nesmějí obsahovat toxické nebo fyziologicky účinné látky, které by mohly ohrozit zdraví lidí.

(4) K výrobě materiálů a předmětů se smí použít jen látek uvedených v přílohách č. 3 až 13. Materiály a předměty musejí splňovat limity vyluhovacích zkoušek prováděných podle postupů uvedených v těchto přílohách.

(5) Kombinované materiály a předměty se hodnotí jako celek, přičemž hlavní důraz je kladen na materiál, který přichází do styku s potravinami.

(6) Materiály a předměty, výrobky pro děti ve věku do tří let, hračky a materiály nebo předměty určené ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti do 14 let musí být skladovány v suchých, čistých, větratelných prostorách, chráněné před znečištěním, povětrnostními vlivy, vlhkostí, přímým slunečním zářením, sálavým teplem, živočišnými škůdci, vlivem chemikálií a cizími pachy. Musí být skladovány za takových teplot a relativní vlhkosti, aby nedošlo k poškození, urychlenému stárnutí nebo jiným změnám, které by ovlivnily jejich kvalitu a zdravotní nezávadnost.

§ 3

(1) Materiály a předměty musí být označeny přímo na předmětu, na visačce, v návodu nebo na spotřebitelském obalu; u mimotržních dodávek se označení provádí v průvodní dokumentaci.

(2) Označení materiálů a předmětů se provádí:

  1. slovním vyjádřením ”pro styk s potravinami”

  2. nebo slovními vyjádřeními omezeného použití pro styk s potravinami, uvedenými v příloze č. 1

  3. nebo specifickým označením jejich použití (například kávovar)

  4. nebo grafickou značkou uvedenou v příloze č. 2.

(3) Označení materiálů a předmětů musí obsahovat:

  1. název nebo obchodní název a adresu výrobce nebo dovozce materiálů a předmětů

  2. nebo registrovanou obchodní značku výrobce materiálů a předmětů

§ 4

(1) K barvení, potiskování a dekoraci materiálů a předmětů se smí použít jen barviv a pigmentů, které budou v materiálech a předmětech pevně zakotveny a budou vyhovovat požadavkům čistoty uvedeným v § 6.

(2) Nesmí se používat diarylpigmenty a barvicí prostředky, založené na sloučeninách antimonu, arzenu, šestimocného chromu, kadmia, olova, rtuti, selenu, uranu a barya, s výjimkou látek jmenovitě uvedených v příloze č. 12.

(3) Omezení podle odstavce 2 tohoto paragrafu neplatí v případě použití diarylpigmentů pro potisk vnější strany potravinářských obalových materiálů s vyloučením obalů, ve kterých se potravina tepelně opracovává nebo před konzumací ohřívá a neplatí rovněž pro obaly tvořené několika vrstvami, pokud jsou tyto pigmenty použity k potisku v mezivrstvě obalového materiálu.

(4) Ustanovení odstavců 1 a 2 se nevztahují na vypalované dekory silikátových materiálů, musí však vyhovět limitům na vyluhování podle § 16.

§ 5

Seznam plniv, pigmentů a barviv, která se smějí za podmínek uvedených v § 4 použít pro barvení, dekoraci a potiskování materiálů a předmětů je uveden v příloze č. 12.

§ 6

(1) Barviva, pigmenty a plniva smějí obsahovat nejvíce těchto prvků rozpustných v roztoku 0,1 molu HCl. dm-3: 0,01 % barya, 0,1 % chromu, 0,01 % kadmia, 0,01 % selenu, 0,005 % rtuti, 0,05 % antimonu, 0,01 % arzenu a 0,01 % olova. Výluh se připravuje působením 150 ml 0,1 M kyseliny chlorovodíkové na 10 g pigmentu při teplotě 23±3 °C, po dobu 15 minut za stálého protřepávání směsi.

(2) Barviva a pigmenty smějí obsahovat nejvíce 0,05 %. primárních aromatických aminů rozpustných v roztoku 0,1 molu HCl. dm-3 a vyjádřených jako anilin. Obsah benzidinu, beta-naftylaminu a 4-aminobifenylu nesmí překročit hodnotu 0,001 %.

(3) Barviva a pigmenty smějí obsahovat nejvíce 0,005 % extrahovatelných polychlorovaných bifenylů, vyjádřených jako dekachlorbifenyl.

(4) Saze, používané jako přísada do materiálů a předmětů musejí odpovídat požadavkům čistoty podle odstavců 5 a 6.

(5) Absorbance filtrátu ze suspenze 1,0 g sazí ve 100 ml předestilovaného cyklohexanu po dvacetičtyřhodinovém vyluhování při teplotě 20-22 0C a měřený v 5 cm kyvetě při vlnové délce 385 nm nesmí být vyšší než 0,1.

(6) Toluenový extrakt připravený 8 hodinovou extrakcí 10 g sazí v Soxhletově extraktoru nesmí být vyšší než 0,15 %.

§ 7

(1) Žádost o souhlas s jiným složením materiálu a předmětu musí obsahovat:

  1. označení typu materiálu nebo přísady, obchodní název, chemické složení, strukturní vzorec a údaje o jejich čistotě (doložené technickou normou)

  2. recepturu materiálu a stručný popis technologie výroby

  3. údaje o koncentraci požadované látky v hotovém výrobku a zdůvodnění technické nut­nosti jejího použití

  4. známé údaje o rozkladných produktech vznikajících z navrhované látky při výrobě, zpracování, případně stárnutí materiálu nebo vznikajících jako produkty interakcí při těchto procesech

  5. uvedení předpokládaného způsobu použití

  6. údaje o odolnosti a vhodnosti materiálu nebo přísad podle podmínek použití

  7. údaje o vyluhovatelnosti jednotlivých látek (přísad) z materiálu s uvedením složení testovaného materiálu i podmínek zkoušek modelujících zamýšlené použití

  8. metody stanovení navrhovaných přísad, jejich nečistot a případně produktů interakcí, rozpadu apod.

  9. dostupnou zahraniční dokumentaci o údajích zda materiál nebo navrhovaná přísada byla povolena v jiných státech, zejména s uvedením podkladů o vyluhovatelnosti, toxicitě a výsledcích dermatologických pokusů, které vedly k povolení navrhovaných materiálů či přísad

  10. vzorky v množství požadovaném orgánem ochrany veřejného zdraví

§ 8

(1) Při výrobě materiálů a předmětů smějí být použity přírodní materiály jako korek a dřevo netoxických dřevin bez kazů, zbytků kůry a výronů pryskyřic s hladkým nepopraskaným povrchem. Tyto materiály nesmějí vykazovat známky napadení škůdci nebo mikroorganismy, zejména mikroskopickými vláknitými houbami.

(2) Na výrobky pro děti do 3 let, hračky a pro těsnění ventilů může být použita přírodní useň. Chromčiněná useň nesmí obsahovat více než 60 mg vyluhovatelných sloučenin chromu z 1 kg usně.2)

(3) Pleny a podobné výrobky pro jednorázové použití a textilní výrobky pro děti do jednoho roku smějí obsahovat nejvýše 30 mg volného formaldehydu v 1 kg materiálu. Podmínky vyluhování a stanovení formaldehydu se provádí podle odstavce 5 tohoto paragrafu.

(4) Textilní výrobky pro děti ve věku od jednoho do tří let a textilní materiály pro výrobu hraček smějí obsahovat nejvýše 100 mg volného formaldehydu v 1 kg materiálu. Podmínky vyluhování a stanovení formaldehydu se provádí podle odstavce 5 tohoto paragrafu.

(5) Stanovení formaldehydu se provádí podle ČSN 80 0290, podmínky vyluhování: 2,5 g materiálu, 100 ml destilované vody, 40 °C, 1 hodina.

Požadavky na materiály a předměty určené pro balení

§ 9

(1) Jako obaly na potraviny musejí být použity jen ty obaly, které byly k tomuto účelu vyrobeny z materiálů vyhovujících ustanovením této vyhlášky. V případech, kde by mohlo dojít k záměně obalů (například kanystry na jedlý olej), musejí být obaly označeny "jen pro potraviny".

(2) Obal musí být používán s ohledem na jeho vlastnosti i vlastnosti balené poživatiny. Má chránit balené potraviny před mikrobiální kontaminací, nesmí však narušovat žádoucí mikrobiální a enzymatické pochody v balené potravině. Musí chránit balený výrobek před poškozením a musí zabezpečovat ochranu, jakost a zdravotní nezávadnost balené potraviny po celou dobu skladování, distribuce a po celou dobu spotřeby, popřípadě minimální trvanlivosti či doby doprodeje.

(3) Obal musí být dostatečně pevný pro předpokládanou manipulaci, musí být snadno otvíra­telný, snadno odstranitelný nebo vyprazdňovatelný. Tyto vlastnosti však nesmí být dosahovány na úkor snížení ochranné funkce obalu. Životnost obalu musí být v souladu se spotřebitelskou zárukou baleného výrobku. Obaly musejí být tvarově vhodné a musejí mít možnost označení druhu a jakosti výrobku, výrobce a dalších předepsaných údajů 3)

(4) Vratné obaly musejí při opakovaném použití vyhovovat požadavkům této vyhlášky. Mu­sejí být konstruovány tak, aby umožňovaly čištění, sterilizaci, příp. desinfekci před každým naplněním a aby po celou dobu své životnosti odolávaly čistícím, sterilizačním a dezinfekčním prostředkům.

(5) Vratné obaly pro potraviny nesmějí být ani dočasně naplněny nepotravinářským zbožím.

(6) U nevratných obalů je třeba zabezpečit znemožnění jejich opětovného původního použití v potravinářské obalové technice.

(7) Potraviny je možno balit i za použití kombinace několika obalů, pokud se tím zvýší jakost, funkční vhodnost obalu a trvanlivost baleného výrobku.

(8) Pokud to technologie výroby nebo balení vyžaduje, musí obal umožnit sterilizaci balené substance v obalu.

(9) Vrstvy laminovaných a podlepených kovových obalů (například fólie) musí tvořit kompaktní celek po celé ploše obalu včetně jeho okrajů.

(10) Obaly mohou být povrchově barvené nebo potištěné jen na plochách, které nepřicházejí do styku s potravinami. U obalů tvořených několika vrstvami může být potisk v mezivrstvě. Potisk nesmí pronikat nebo být otisknut na plochy přicházející do styku s potravinou, ani nesmí pronikat na balenou potravinou. Rozpouštědla barev musí být dokonale odvětraná.

Požadavky na materiály a předměty z plastů

§ 10

(1) Pro výrobu materiálů a předmětů z plastů mohou být použity materiály uvedené v příloze č. 3.

(2) PBU z plastů musejí splňovat limit celkové migrace a limity specifických migrací. Li­mitní hodnoty a postupy stanovení jsou uvedeny v přílohách této vyhlášky.

Požadavky na materiály a předměty z pryže

§ 11

Podle způsobu použití se materiály a předměty z pryží řadí do kategorií I až V :

  1. kategorie I : výrobky pro aplikace ze zdravotního hlediska zvláště náročné (například dětské savičky, sosáky a jiné výrobky, které děti dávají do úst a u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou)

  2. kategorie II : doba kontaktu s potravinami delší než 24 hodin (například skladovací nádrže, velkoplošná těsnění, těsnící kroužky pro nádoby, sklenice)

  3. kategorie III : doba kontaktu s potravinami delší než 10 minut, nejvýše však 24 hodin (například hadice pro přepravu potravin)

  4. kategorie IV : doba kontaktu s potravinami nejvýše 10 minut (například součásti dojícího zařízení, těsnění mlékárenských strojů, potahy válců a dopravní pásy pro potraviny s tukem na povrchu , rukavice používané při zpracování potravin)

  5. kategorie V : krátká doba a nebo minimální plocha kontaktu, které nelze zahrnout do kategorie II až IV (například potahy válců a dopravní pásy, těsnění čerpadel, těsnění den a plášťů konzervových obalů)

(2) Pro kategorii I a II je přípustné používat pouze látky uvedené v částech "A" přílohy č. 4. Pro kategorie III až V lze používat látky uvedené v příloze č. 4 , v částech "A" i "B" .

(3) Saze, používané do pryží a předmětů z pryží, musí odpovídat zkoušce čistoty, uvedené v § 6.

(4) Potisk a povrchové barvení předmětů z pryží lze provádět pouze na plochách, které ne­přijdou do styku s potravinami, a to tak, aby nepronikl na plochy přicházející do styku s potravinou.

(5) Dětské savičky, sosáky a jiné výrobky, které děti dávají do úst a u nichž se předpokládá kontakt s dětskou stravou, nesmí obsahovat anorganické a organické pigmenty.

(6) U výrobků kategorie I se stanovuje obsah těkavých N-nitrosaminů a N‑nitrosovatelných látek po jejich migraci z pryže do roztoku modelujícího sliny (připraveného podle odstavce 7 tohoto paragrafu) při teplotě 40±2 °C po dobu 24 hodin. Celkové množství těkavých N-nitrosaminů nesmí překročit 0,01 mg v 1 kg pryže a množství N-nitrosovatelných látek nesmí překročit 0,1 mg v 1 kg pryže.

(7) Roztok modelující sliny je roztok o pH 9, obsahující 4,2g NaHCO3, 0,5g NaCl, 0,2g K2CO3 a 0,03g NaNO2 v 1000 ml destilované vody.

(8) Při posuzování pryže kategorie I a II se provádějí následující zkoušky vodného výluhu4), připraveného vyluhováním pryže při teplotě 100 °C po dobu 0,5 hodin. Pryž musí splňovat následující požadavky:

  1. redukující látky nejvýše 15 ml 0,01N KMnO4

  2. odparek nejvýše 10,0 mg.dm -2

  3. opalescence a zákal negativní

  4. primární aromatické aminy nejvýše 0,001 mg anilinhydrochloridu/100 ml

  5. důkaz amonných iontů negativní

  6. důkaz sirníků a kyselých sirníků negativní

  7. důkaz sirnatanů negativní

  8. důkaz barya negativní

  9. sekundární alifatické aminy nejvýše 5,0 mg.dm-2

(9) Při posuzování pryže kategorie III a IV se provádějí následující zkoušky vodného výluhu4), připraveného vyluhováním pryže při teplotě 40 0C po dobu 24 hodin u kategorie III a po dobu 0,5 hodiny u kategorie IV. Pryž musí splňovat následující požadavky:

  1. redukující látky nejvýše 30 ml 0,01N KMnO4

  2. odparek nejvýše 10,0 mg.dm -2

  3. primární aromatické aminy nejvýše 0,001 mg anilinhydrochloridu/100 ml

  4. důkaz amonných iontů negativní

  5. důkaz sirníků a kyselých sirníků negativní

  6. důkaz sirnatanů negativní

  7. důkaz barya negativní

  8. sekundární alifatické aminy negativní

(10) Při posuzování pryže kategorie V se provádějí následující zkoušky vodného výluhu4),připraveného vyluhováním pryže při teplotě 40 °C po dobu 0,5 hodiny. Pryž musí splňovat následující požadavky:

  1. odparek nejvýše 10,0 mg.dm -2

  2. důkaz barya negativní

  3. sekundární alifatické aminy negativní

(11) U silikonových pryží kategorie I až V se provádí následující zkoušky vodného výluhupřipraveného vyluhováním 1dm-2 pryže ve 100 ml destilované vody při teplotě 20 °C po dobu 24 hodin:

  1. oxidovatelné látky nejvýše 0,5 mg KMnO4 /100 ml

  2. sekundární alifatické aminy nejvýše 5,0 mg.dm-2

Požadavky na předměty z kovových materiálů

§ 12

(1) Pro výrobu předmětů z kovových materiálů mohou být použity kovy, slitiny a pájky uvedené v příloze č. 5 této vyhlášky.

(2) Povrchová úprava předmětů z kovových materiálů musí vyhovovat požadavkům uvedeným v § 17 a § 18.

Požadavky na kovové obaly

§ 13

(1) Vnější i vnitřní povrch kovových obalů musí být čistý, hladký, bez makroskopicky viditelných trhlin, skvrn, zjevných rýh, známek koroze, otřepků, zalisovaných předmětů, promáčklin, výdutin, ostřin nebo ostrých přelisků. Po uzavření nesmějí mít kovové obaly ostré hrany. Je přípustný jen takový stupeň deformace kovových obalů, který neovlivní nepříznivě funkci obalů.

(2) Na vnitřním povrchu kovových obalů včetně vnitřní lakové vrstvy se nesmějí vyskytovat kapky pájky nebo jiné zbytky kovů a jejich slitin, popřípadě kapky těsnící hmoty s výjimkou natavenin pájky u plechovek, vyrobených přeplátováním (typ "BAX").

(3) Povrchová úprava (zejména lakováním, pocínováním, povlakem z plastů) musí být souvislá, stejnoměrně nanesená, s minimálním množstvím mikroskopických pórů5), dobře lpící na kovovém obalu. Po dobu trvanlivosti baleného výrobku se nesmí při předepsaných podmínkách skladování odlupovat, mít zjevné rýhy, trhliny, puchýřky nebo jiná porušení. Pokud se povrch kovových obalů moří, nesmějí se vyskytovat nemořená místa.

(4) Povrchová úprava kovových obalů nebo plechů pro výrobu kovových obalů lakováním musí být složena z látek uvedených v přílohách č. 7 a 8, a vypálena nebo vytvrzena tak, aby laková vrstva vyhovovala požadavkům uvedeným v § 17.

(5) Je přípustné oboustranné olejování plechů na výrobu kovových obalů dioktylsebakátem, butylstearátem, vazelinovým olejem, methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků a schválenými typy polypropylénového oleje. Množství maziva na jedné straně smí být nejvýše 0,25 g.dm-2.

(6) Pasivace pocínovaných plechů na výrobu kovových obalů v lázni s obsahem chromanu nebo dvojchromanu je přípustná. Zbytky pasivační lázně musí být z plechu odstraněny řádným vymytím.

(7) Konzervové plechovky včetně jejich víček a den, kanystry, kbelíky, sudy, konve na mléko, láhve a plechovky s vtlačovacím víčkem mohou být na vnější straně označeny vylisovanou nebo vytištěnou značkou, která udává název a sídlo výrobního závodu, rok výroby obalu a případně druh použitého plechu. Značení nesmí narušovat povrchovou úpravu na vnitřní straně obalu. Toto označení musí být uvedeno v průvodní dokumentaci (dodacích listech a pod.). U tlakových aerosolových nádobek, kelímků, víček na sklenice a uzávěrů lahví se značení výrobního závodu a roku výroby uvádí jen na skupinovém obalu.

§ 14

Další požadavky na jednotlivé druhy kovových obalů stanoví

6.

Požadavky na předměty ze silikátových materiálů 

§ 15

(l) Silikátové výrobky (sklo, keramika, porcelán, sklokeramika) a silikátové povrchy (glazury, smalty) přicházející do styku s poživatinami musejí mít funkční a mechanické vlastnosti odpovídající předpokládanému použití.

(2) Materiály, jejich povrchy a případně dekory musejí odolávat působení potravin, potravinářských surovin i působení běžných čistících, případně dezinfekčních prostředků.

(3) Pro výrobu skleněného stolního nádobí a skleněných obalů je povoleno používat skla třídy odolnosti proti vodě HGB1 až HGB36).Pro výrobu dětských sacích lahví je povoleno používat bezbarvé sklo třídy odolnosti proti vodě HGB 1.

(4) Předměty vyrobené ze silikátových materiálů nesmí překročit limitní hodnoty toxických prvků uvedených v § 16.

(5) Při výrobě skleněných předmětů, mimo dětských sacích láhví, smí být na vnějším povrchu použity tyto látky:

  1. cín (při ošetřování skla chloridem cínatým na tzv. horkém konci)

  2. titan (při pokovování titanem)

  3. vazelinový olej

  4. methylestery mastných kyselin C12-C18 z přírodních olejů a tuků schválených typů polypropylénového oleje , kyselina olejová (při ošetřování na chladném konci výrobní linky)

§ 16

(1) Silikátové výrobky se podle způsobu použití dělí do následujících kategorií:

  1. kategorie 1: předměty, které nemohou být naplněny nebo předměty, které mohou být naplněny a jejichž vnitřní hloubka měřená od nejhlubšího bodu v horizontální rovině, která prochází horním okrajem, nepřesahuje 25 mm

  2. kategorie 2: všechny ostatní předměty, které mohou být naplněny

  3. kategorie 3: nádobí, které je určené k ohřevu při přípravě jídel a nápojů, obalové a skladovací nádoby, jejichž vnitřní objem je větší než 3 litry

(2) Maximální přípustné hodnoty rizikových prvků ve výluzích7) z předmětů ze skla, sklo-keramiky, keramiky, porcelánu a předmětů se smaltovaným povrchem:

olovo kadmium

kategorie 1 0,8 mg.dm-2 0,07 mg.dm-2

kategorie 2 4,0 mg.l-1 0,3 mg.l-1

kategorie 3 1,5 mg.l-1 0,1 mg.l-1

ústní okraj 2,0 mg/předmět 0,20 mg/předmět

(3) Maximální přípustné hodnoty rizikových prvků ve výluzích z dětských sacích lahví. Příprava výluhu je uvedena v příloze č. 7.

olovo kadmium

[mg.l-1] [mg.l-1]

vnitřní povrch 0,25 0,03

vnější povrch 2,00 0,15

Požadavky na povrchovou úpravu materiálů a předmětů

§ 17

Pro povrchovou úpravu materiálů a předmětů mohou být použity látky a materiály uvedené v přílohách č. 7 a 8.

§ 18

Množství chemických látek stanovených ve výluzích z nesilikátových nemetalických povrchových úprav do modelových kapalin (destilovaná voda, 3% kyselina octová, 15% a 50% etylalkohol, doba vyluhování 10 dní, při teplotě 20 °C a při poměru 100 cm2: 100 ml) nesmí překročit následující limity:

  1. fenolické sloučeniny 0,05 mg fenolu.dm-2

  2. sloučeniny s -NH2 skupinou 0,05 mg NH2. dm-2

  3. primární aromatické aminy 0,002 mg NH2.dm-2

  4. formaldehyd 0,10 mg.dm-2

  5. aromatické sloučeniny vyjádřené jako styren 0,10 mg. dm-2

  6. estery kyseliny ftalové celkem nejvýše 0,20 mg. dm-2

Požadavky na materiály a předměty z papíru, kartonu a lepenky

§ 19

(1) Pro výrobu materiálů a předmětů z papíru, kartonu, lepenky, včetně jejich zušlechtěných forem, se smí používat jen materiály vyrobené ze surovin, přísad, pomocných a jiných látek, jejichž seznam a přípustná množství jsou uvedeny v příloze č. 9.

(2) Papírové obalové materiály mohou dosahovat nejvyšší vlhkost 8 %.

(3) Vratnost papírových obalů pro přímé balení poživatin se nepřipouští.

§ 20

(1) U papíru a papírových výrobků nesmí obsah látek vztahovaný na sušinovou hmotnost finálního produktu překročit tyto limity:

  1. polyhalogen bi- a terfenylen, úhrnně nejvýše 2,0 mg.kg-1

  2. polychlorované fenoly (jako pentachlorfenol) 0,05 mg.kg-1

  3. polycyklické aromáty (jako benz(a)pyren) 0,05  mg.kg-1

(2) Množství chemických látek stanovených ve výluhu z 20dm-2 papíru 1000 ml destilované vody při teplotě 20 0C po dobu 24 hodin nesmí překročit tyto limity:

  1. aldehydy 0,1 mg.formaldehydu dm-2

  2. celkový dusík 0,2 mg.dm-2

  3. dialkyl (C7-C9) ftaláty úhrnně nejvýše 0,2 mg.dm-2

  4. primární aromatické aminy 0,002 mg.NH2.dm-2

  5. fenolické sloučeniny 0,05 mg.dm-2

  6. optické zjasňovací prostředky typu stilbensulfonové kyseliny nedetekovatelné (výluh nesmí fluoreskovat v UV 254/365 nm)

(3) Obsah prvků stanovených ve výluhu z papíru podle odstavce 2, § 20 nesmí být vyšší než následující limity, vztažené na sušinu papíru:

  1. rtuť 0,3 mg.kg-1

  2. kadmium 0,5 mg.kg-1

  3. chrom šestimocný 0,1 mg.kg-1

  4. olovo 3,0 mg.kg-1

  5. arzén 3,0 mg.kg-1

Požadavky na materiály a předměty z celofánu

§ 21

(1) Pro výrobu materiálů a předmětů z celofánu, včetně jejich zušlechtěných forem, se smí používat jen materiály vyrobené ze surovin, přísad, pomocných a jiných látek, jejichž seznam a přípustná množství a požadavky na celofán a celofánové výrobky jsou uvedeny v příloze č. 10

(2) Tyto požadavky se nevztahují na materiály a předměty z celofánu, které jsou na straně styku s potravinami opatřeny povrchovou úpravou o hmotnosti větší než 50 mg.dm-2.

Požadavky na hračky a materiály nebo předměty určené pro kreslení, modelování a psaní pro děti do 14 let

§ 22

Hračky a materiály nebo předměty určené ke kreslení, malování, modelování a psaní pro děti do 14 let jsou specifikovány a musí splňovat požadavky podle Nařízení vlády č. 1718), kterým se stanoví technické požadavky na hračky.

§ 23

Pro účely této vyhlášky se hračky dělí do dvou kategorií:

a) kategorie I. - hračky, u nichž se při správném nebo při předvídatelném způsobu užívání s ohledem na duševní a fyzické schopnosti dítěte předpokládá styk s ústy, zejména:

  1. hračky určené pro děti ve věku do tří let (např. chrastítka, kousátka, stavební kostky, míče, panenky, figurky zvířat apod.)

  2. hračky imitující kuchyňské nádobí nebo náčiní a potraviny

  3. hračky uváděné do činnosti ústy

  4. hudební nástroje jako hračky

  5. nekryté ventily nafukovacích hraček

b) kategorie II.- hračky pro děti starší tří let.

§ 24

(1) K výrobě hraček se nesmí použít sloučeniny na bázi kadmia.

(2) Barvené i nebarvené materiály a povrchové úpravy použité k výrobě hraček musí být odolné vůči působení zkušebních roztoků modelujících sliny a pot, postupem uvedeným v příloze č. 11.

(3) K výrobě hraček kategorie I. lze použít pouze materiálů a povrchových úprav specifikovaných touto vyhláškou a jejími

mi.

§ 25

(1) Migrace určitých prvků z materiálů hraček a z pevných a kapalných substancí pro kreslení, psaní, malování, z modelovacích hmot, dotykových barev a podobných materiálů přicházejících do intenzivního styku s kůží nesmí překročit limity pro migraci určitých prvků9).

(2) Množství chemických látek stanovených ve výluzích z materiálů a povrchových úprav hraček kategorie I , připravené vyluhováním do destilované vody, po dobu 24 hodin , při teplotě 40 0C, nesmí překročit následující limity:

  1. fenolické sloučeniny 0,05 mg fenolu.dm-2

  2. sloučeniny s -NH2 skupinou 0,05 mg NH2. dm-2

  3. primární aromatické aminy 0,002 mg NH2. dm-2

  4. formaldehyd 0,10 mg. dm-2

  5. aromatické sloučeniny vyjádřené jako styren 0,10 mg. dm-2

  6. estery kyseliny ftalové úhrnně nejvýše 0,20 mg. dm-2

Závěrečná ustanovení

§ 26

Zrušuje se:

  1. směrnice č. 49/1978 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na plasty a předměty z plastů přicházející do styku s poživatinami, ve znění výnosu č. 73/1989 Sb. Hygienické předpisy, oznámená ve Sbírce zákonů částka 13/1978 a částka 8/1989.

  2. směrnice č. 62/1982 Sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na pryže a předměty z pryží přicházející do styku s poživatinami a lidským organismem, oznámená ve Sbírce zákonů částka 18/1992

  3. směrnice č. 68/1985 Sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na kovové obaly, oznámená ve Sbírce zákonů částka 34/1985.

§ 27

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ......

č. 1 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Názvoslovné definice pojmů

(Výklad některých pojmů, používaných ve vyhlášce)

"Krátkodobý styk" - krátkodobým stykem se rozumí styk nepřesahující 4 hodiny pro nápoje a 48 hodin pro potraviny tuhé nebo pastovité konzistence.

"Nepřímý styk" - materiál a potravina nejsou v přímém dotyku, ale může docházet ke kontaminaci potraviny látkami těkajícími nebo sublimujícími z materiálu.

"Alkoholické" nápoje – potraviny obsahující více než 0,8 obj. % alkoholu.

"Lihoviny" - nápoje obsahující nad 20,5 obj. % alkoholu.

"Tuky" - tuky, oleje, emulse vody v tucích a olejích a potraviny, u nichž se samovolně odděluje tuková fáze.

"Tukové potraviny" - potraviny obsahující více než 5 % tuku.

"Silně kyselé potraviny" - potraviny o pH nižším než 3,7.

"Tuhé suché potraviny" - potraviny, která svým vzhledem a vlastnostmi odpovídají tomuto označení a kde obsah vody je takový, že nepřispívá k urychlení jejich kažení, nebo poklesu biologické hodnoty.

Používání za "nízkých teplot" - materiál a potravina přicházející do kontaktu při teplotách nižších než + 5 0C.

Používání za "vyšší teploty" - ke kontaktu materiálu a potraviny dochází při teplotách nad 45 0C.

"Plnění za horka" - do kontaktu s materiálem přichází potravina o teplotě 45–100 0C a systém není déle ohříván.

"Kontakt za varu" - ke kontaktu potraviny a materiálu dochází při teplotách vyšších než 90 0C.

"Varné" (materiály) - výrobky sloužící k přípravě stravy nebo úpravě potravin při teplotách nad 90 0C.

"Ohřev v obalu" - potravina je plněna do obalu za normální teploty, je však v obalu zahřívána při teplotě vyšší než 45 0C (např. v tzv. varných sáčcích).

"Funkční plochy" - části povrchu výrobku, které při normálním použití výrobku přicházejí do přímého styku s potravinami.

"Ústní okraj" - 20 mm široký pás podél horního okraje na vnější straně dutých výrobků (do 1500 cm3 objemu), který může při pití z těchto výrobků přicházet do styku s ústy.

"Malé duté výrobky" - duté výrobky do objemu 500 cm3.

"Střední duté výrobky" - duté výrobky o objemu 500-1500 cm3.

"Velké duté výrobky" - duté výrobky o objemu nad 1500 cm3.

"Obal" - obalový prostředek nebo soubor prostředků určených k ochraně výrobků před škodlivými vnějšími vlivy a k zábraně škod, které by mohly výrobky způsobit a umožňující nebo usnadňující oběh a spotřebu výrobku.

"Fólie" - plošný tenký obalový materiál o nižší tuhosti v ohybu s vymezenou maximální tloušťkou (pro kovové fólie do 0,1 mm) ve tvaru listů, archů, pásů nebo svitků.

 

Vedle výkladu pojmů, používaných ve vyhláškách, je v příloze dále uvedeno názvosloví dalších, v současné době vyráběných kovových obalů.

"Bedna" - přepravní obal tvaru pravoúhlého rovnoběžnostěnu, zpravidla uzavřený.

"Buben" - přepravní obal válcovitého tvaru s hladkým nebo vlnitým pláštěm bez valivých obručí.

"Kanystr"- přepravní nebo spotřebitelský obal obvykle ve tvaru pravoúhlého rovnoběžnostěnu, opatřený v horní části hrdlem, případně i vylévacím nástavcem, uzavřený pákovým nebo šroubovacím uzávěrem; k usnadnění manipulace mívá držadlo.

"Kbelík" - přepravní obal válcovitého nebo kónického tvaru s odnímatelným víkem a sklopným držadlem.

"Kelímek" - spotřebitelský obal obvykle tvaru válce nebo převráceného komolého kužele, uzavíraný většinou víčkem.

"Konev" - přepravní obal válcovitého nebo válcovitě kónického tvaru se širokým nebo úzkým hrdlem, uzavíraný víkem a pákou nebo šroubovým uzávěrem nebo rýžovým vtlačovacím víkem a opatřený držadly.

"Krabice" - spotřebitelský nebo obchodní obal, zpravidla pravoúhlého rovnoběžnostěnu nebo válce, pevné nebo skládací konstrukce, uzavíraný víkem nebo jiným způsobem (např. klopovým uzávěrem).

"Láhev" - spotřebitelský nebo přepravní obal obvykle válcovitého tvaru s hrdlem, jehož průměr je výrazně menší než průměr těla; ústí je přizpůsobeno k uzavírání.

"Miska" - spotřebitelský obal tvaru převráceného komolého jehlanu nebo kužele, popřípadě tvaru válce nebo jiného tvaru, relativně malé výšky; uzavírá se nasazovacím, šroubovacím nebo jiným uzávěrem.

"Plechovka" - spotřebitelský obal z plechu tloušťky do 0,5 mm, uzavíratelný víčkem nebo jiným uzávěrem a vyráběný v různých tvarech (jako plechová krabice, aerosolová plechovka apod.).

"Přepravka" - transportní otevřený vratný obal tvaru obvykle kvádru, uvnitř s mřížkou nebo bez mřížky, určený k přepravě balených nebo nebalených výrobků.

"Sáček" - měkký spotřebitelský obal, v nenaplněném stavu plochý, zpravidla obdélníkového tvaru.

"Sud" - přepravní obal válcovitého nebo vypouklého tvaru, přizpůsobený k válení.

"Tlakové nádobky pro aerosoly" - spotřebitelský nevratný obal ve tvaru přenosné nádobky menšího objemu (do maximálně 1500 ml) s ventilkem nebo jiným uzávěrem, který obsahuje náplně pod tlakem hnacího plynu, vyšším než atmosférickým.

"Tuba" - spotřebitelský obal, který má před naplněním válcovitý tvar a přizpůsobený k vyprazdňování náplně zmáčknutím pláště, opatřený úzkým hrdlem, zpravidla se šroubovacím uzávěrem.

"Klobouček" - šroubovací uzávěr tuby.

"Korunkový uzávěr" - uzávěr lahví na okraji zvlněný, opatřený těsněním; na ústí lahví se nalisovává a uvolňuje se speciálním otvíračem.

"Odtrhovací uzávěr" - uzávěr, který se uvolňuje odtržením (někdy pomocí jazýčku); po uvolnění je trvale porušen a nelze jím obal opětovně uzavřít.

"Šroubovací uzávěr" - víko nebo víčko s vnitřním závitem a zpravidla s těsněním; našroubovává se na ústí obalu, opatřené vnějším závitem.

"Šroubový uzávěr" - zátka s vnějším závitem; do hrdla nebo plnícího otvoru obalu, opatřeného vnitřním závitem, se našroubovává, utahuje se a povoluje zpravidla speciálním klíčem.

"Vtlačovací uzávěr" - víko nebo víčko vtlačované do plnícího otvoru obalu.

"Víko, víčko" - uzavírací prostředek zakrývající po celém okraji obvodu obal nebo jeho plnící otvor, na který se nasazuje, našroubovává apod.

"Záklopka" - prostředek nasazovaný na hrdlo uzavřeného obalu; slouží zpravidla ke zvýšení estetického vzhledu balení a k prokázání neporušenosti uzávěru.

"Zátka" - uzavírací prostředek obalů s hrdlem nebo plnícím otvorem, do kterého se vtlačuje nebo našroubovává.

"Mřížka" - fixační prostředek, vkládaný do obalu nebo s ním pevně spojený; rozděluje vnitřní prostor obalu na dílčí prostory k uložení jednotlivých výrobků.

"Proložka" - vložka, umístěná vodorovně zpravidla mezi vrstvami výrobků.

"Přepážka" - vložka, umístěná svisle zpravidla mezi řadami výrobků.

"Vložka" - fixační nebo těsnící prostředek, vkládaný do obalu.

č. 2 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Grafická značka pro označování materiálů a výrobků přicházejících do styku s potravinami.

č. 3 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Seznam látek pro výrobu plastů a výrobků z plastů a podmínky jejich použití

(A) Polyetylen

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Monomer:

etylen

butylen1)

propylen1)

vinylacetát1)

hexen1)

okten1)

Iniciátory:

Pro polymeraci smějí být použity v úhrnném množství 0,1 % pouze tyto látky:

dialkyl(C2- C16)peroxidy

diterc.butylperoxid

dialkyl(C2-C8)peroxydikarbonát

benzoylperoxid

terc. butylperoxybenzoát

Zbytky katalyzátorů:

Smějí být přítomny zbytky katalytických systémů nejvýše 0,1 %, složené z oxidovaných sloučenin hliníku, titanu, vápníku, křemíku a chrómu.

Zbytky emulgátorů a srážedel:

Smí být přítomno v úhrnném množství nejvýše 0,2 % těchto sloučenin:

alkyl(C12- C18)sulfát sodný

kondenzační produkty etylenoxidu s lauryl-, oktyl-, acetylalkoholem nebo jejich směsmi

Stabilizátory:

Smí být přítomno v úhrnném množství nejvýše 0,5 % těchto antioxidantů, stabilizátorů a jejich přirozených rozkladných produktů:

kyselina askorbová

etyl-, propyl-, oktyl-, dodecylgalát

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol

2- a 3-terc.butyl-4-hydroxyanisol

2-terc.butyl-4-kumylfenol

kyselina thiodipropionová - nejvýše 0,1 %

estery kyseliny thiodipropionové s alifatickými alkoholy (C12- C22)

2,2°-metylenbis(4-metyl-6-terc-butylfenol)

4,4°-butyliden-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol)

2,6-dimetylfenol alkylovaný propylenovým olejem - nejvýše 0,3 %2)

tris(2-metyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenol)butan - nejvýše 0,4 %

tetrakis/metylen-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát/-metan

n-oktadecyl-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl) propionát

2,2-thiodietyl-bis/3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát/ - nejvýše 0,3 %

4,4°-thio-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,15 %

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit3)4)

tris(nonylfenyl)fosfit3) 4)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritdifosfit3)4)

distearylpentaerytritdifosfit3)4)5)

směs alkylovaných arylfosfitů (Antioxidant 6) - nejvýše 0,1 %3)4)

4,4-butyliden-bis/3-metyl-6-terc.butylfenyl-di(tridecyl-fosfit)/ - nejvýše 0,1 %3)4)

vápenatá sůl 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl-monoetyl- esteru kys. fosfonové - nejvýše 0,2 %

tetrakis(2,4-diterc.butyl-fenyl)4,4°difenylendifosfonit - nejvýše 0,15 %

1,3,5-trimetyl-2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)benzen - nejvýše 0,25 %

bis-3,3°di(3°-terc.butyl-4°-hydroxyfenyl)butyrylglykolát - nejvýše 0,2 %

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenyl-tereftalát) - nejvýše 0,05 %

kondenzační produkt dianu s epichlorhydrinem o molekulové hmotnosti 300-500 (Epoxy CHS 15)6)

polykondenzát n(2-hydroxyetyl)-2,2,6,6-tetrametyl-4-hydro- xypiperidinu s kyselinou

jantarovou – nejvýše 0,3 %7)

polyester hydroxytetrametylpiperidinu s mastnými kyselinami C12- C18 - nejvýše 0,3 %

poly//6-/(1,1,3,3-tetrametylbutyl)amino/-1,3,5-triazin-2,4-diyl//4-(2,2,6,6-tetrametylpipe-

ridyl)imino/hexametylen/4-(2,2,6,6-tetrametylpiperidyl)imino// - nejvýše 0,25 %8)

stearylester 2,2,6,6-tetrametylpiperidinolu - nejvýše 0,3 %

2-hydroxy-4-alkyl(C6 – C10)-oxybenzofenon - nejvýše 0,2 %9)

2-(2°-hydroxy-3°-terc.butyl-5°-metylfenyl)-5-chlor-benztriazol - nejvýše 0,3 %

3,5-diterc.butyl-4-hydroxy(2,4-diterc.butylfenyl)-benzoan - nejvýše 0,3 %10)

stearan nikelnatý - nejvýše 0,1 %11)

Maziva:

Smějí být použity v úhrnném množství - nejvýše 0,25 % tyto látky:

kyselina stearová

stearan vápenatý12)

stearan hlinitý

stearan hořečnatý - nejvýše 0,25 %

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

glycerin13)

parafin rafinovaný14)

vazelinový olej13)

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)12)

Vosk OP12)

amidy vyšších mastných kyselin (C16- C22) v molekule kyseliny - úhrnně nejvýše 0,2 %

polypropylenový olej - nejvýše 0,1 %

etanoldiamidy přirozených mastných kyselin (C12-C18)

Ostatní přísady:

Zbytky povrchově aktivních látek z prací vody - nejvýše 1 mg/kg15)

silikonový olej - nejvýše 0,1 %16)

kyselina citronová - nejvýše 0,01 %

glycerolestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 0,5 %

oxid zinečnatý - nejvýše 0,2 %17)

polyalkylen(C2-C4)glykoly a jejich směsi - nejvýše 0,025 %

azodikarbonamid - nejvýše 1,0 %18)

di(hydroxyetyl)alkyl(C12-C18)amíny - nejvýše 0,1 %

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

bod tání - nejméně 110 °C

sulfátový popel19): u rozvětveného polyetylenu - nejvýše 0,1 %

u lineárního polyetylenu - nejvýše 0,25 %

etyléterový extrakt: homopolymer - nejvýše 1,25 %20)

kopolymer - nejvýše 3,50 %20)

(B) Polyamidy na bázi kaprolaktamu

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Základní látky:

aminokarbonové kyseliny (C6-C12) a jejich laktamy

acetylkaprolaktam - nejvýše 0,25 %

kyselina octová1)

kyselina adipová1)

kyselina sebaková1)

kyselina benzoová1)

kyselina tereftalová1)

kyselina fosforečná1)

kyselina sírová1)

hydroxid sodný

hydroxid draselný

hydroxid vápenatý

uhličitan sodný

uhličitan vápenatý2)

sodík

kopolymer propylenu s maleinanhydridem - nejvýše 0,5 %

dihydroxy-bis(2-metoxyetoxy)-aluminát - nejvýše 1,0 %

difenylmetan-4,4 diisokyanát3)

toluylendiiosokyanát3)

alfa, omega-diaminopolyetylenglycol - nejvýše 1,0 %

Maziva: - úhrnně nejvýše 0,5 %

kyseliny stearová, palmitová a jejich hlinité, vápenaté, hořečnaté a zinečnaté soli

glycerin4)

parafín rafinovaný5)

vazelínový olej4)

polyetylen6)

kopolymer etylen-vinylacetát6)

silikonový olej7)

vosk OP

polyetylenový vosk (PA 520, LE 114, PE 130, PE 190)

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

estery nasycených mastných kyselin (C12-C24) s jednosytnými alifatickými alkoholy (C4-C20)

diamidy dikarbonových lineárních kyselin (C2-C12)

lineární nasycené mastné alkoholy (C20-C22)

Ostatní přísady:

2,5-di(5°terc.butylbenzooxazolyl-2°-)thiofen - nejvýše 0,05 %

Plniva:

oxid křemičitý

oxid titaničitý

kaolin

grafit

uhličitan vápenatý2)

saze

sirník molybdenu - nejvýše 0,1 %

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

nízkomolekulární podíl 1 %8)

(C) Polyvinylchlorid

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Monomer:

vinylchlorid

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat v úhrnném množství nejvýše 0,1 % zbytků těchto látek:

peroxid vodíku

persíran draselný

benzoylperoxid

diterc.butylperoxid

terc.butylperoxybenzoát

acetylcyklohexansulfonyl peroxid

dialkyl(C2-C23)peroxydikarbonát

dialkanoyl(C8-C18)peroxid

diterc.butylcyklohexylperoxykarbonát

dicyklohexylperoxykarbonát

Katalyzátory, regulátory a předstabilizátory:

V polymeru i hotovém výrobku smí být v úhrnném množství nejvýše 1,5 % zbytků těchto sloučenin a jejich reakčních produktů:

uhličitan sodný

hydrouhličitan sodný

uhličitan vápenatý1)

síran sodný

síran vápenatý

fosforečnany sodné

fosforečnany vápenaté

hydroxid sodný

oxid vápenatý

hydroxid vápenatý

hydroxid amonný

dusitan sodný - nejvýše 0,1 %

Emulgátory a ochranné koloidy:

alkyl(C12-C16)sulfonát sodný2)

alkyl(C12-C16)sulfát sodný2)

kondenzační produkty polyoxyetylenu s oktyl- nebo cetylalkoholem nebo jejich směsmi –

- nejvýše 0,2 %

polyvinylalkohol - nejvýše 1 %3)

želatina - nejvýše 3 %

metylceluloza4)

karboxymetylceluloza4)

hydroxyetylceluloza4)

hydroxypropylceluloza4)

hydroxypropylmetylceluloza4)

vápenaté, zinečnaté, hořečnaté a hlinité sole nasycených i nenasycených mastných kyselin (C12-C22) –

- nejvýše 1,5 %

glycerolmonoestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18)5)

glycerolmonooleát5)

sorbitan monoestery přirozených mastných kyselin (C12-C18)6)

sorbitan distearát6)

sorbitan tristearát6)

parciálně zmýdelněné rostlinné a živočišné tuky - nejvýše 0,2 %7)

Stabilizátory:

V hotovém výrobku smějí být v úhrnném množství nejvýše 3 % těchto látek:

vápenaté a hlinité sole přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18)

zinečnaté a hořečnaté sole nasycených mastných kyselin (C8-C18) - nejvýše 1,0 %

hydratované oxidy manganu

2-fenylindol - nejvýše 2 %

thio-dietylenglykol-di(beta-aminokrotonan)8)

butylenglykolaminokrotonan8)

etylenglykolaminokrotonan8)

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol - nejvýše 0,2 %

2- a 3-terc.butyl-4-hydroxyanizol - nejvýše 0,2 %

kyselina thiodipropionová - nejvýše 0,1 %

dietylester kyseliny thiodipropionové9)

dilaurylester kyseliny thiodipropionové9)

dimyristylester kyseliny thiodipropionové9)

distearylester kyseliny thiodipropionové9)

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit10)

tris(nonylfenyl)fosfit10)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritdifosfit10)

di-n-oktyl-cín-di(isooktylthioglykolát) - nejvýše 1,5 %11)

difenylthiomočovina - nejvýše 0,7 %12)

Změkčovadla:

V plastovém výrobku smí být v úhrnném množství nejvýše 5 %13) těchto látek:

dibutylsebakát

dioktylsebakát

acetyltributylcitrát

dibutyladipát

dioktyladipát

epoxidovaný sojový olej14)

butylester kyselin sojového oleje14)

dialkyl(C6-C12)ftaláty15)

Maziva:

Smějí být použity v úhrnném množství nejvýše 3,0 % tyto látky:

stearin

stearany vápenatý, hořečnatý, hlinitý -nejvýše 0,25 %

esterový vosk (vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

parafin rafinovaný16)

vosk OP

polyetylenový vosk (PA 520, LE 114, PE 130, PE 190) - nejvýše 1,5 %

vazelinový olej - nejvýše 1,5 %17)

alifatické alkoholy (C12-C22) - nejvýše 2,0 %

amidy nasycených mastných kyselin (C12-C22)18)

amid kyseliny olejové18)

glycerol mono- a diestery s přirozeně se vyskytujícími nasycenými nebo nenasycenými mastnými kyselinami (C12-C18)19)

estery pentaerytritu s kyselinou adipovou a stearovou (v mol. poměrech 7:6:16) nebo s kyselinou adipovou a palmitovou (v mol. poměrech 5:4:12) - nejvýše 1,5 %

Nadouvadla:

azodikarbonamid - nejvýše 2 %20)

Modifikátory:

K úpravě polymeru se smí použít následujících látek nejvýše v uvedených množstvích:

polyetylen21) - nejvýše 2,0 %

polyvinylacetát22) - nejvýše 10,0 %

polypropylen23) - nejvýše 2,0 %

kopolymery etylenu s vinylacetátem (Elwax 150)24) - nejvýše 7,0 %

kopolymery styrenu25) - nejvýše 7,0 %

kopolymer glutaraldehydu s kyselinou akrylovou - nejvýše 15,0 %

Antistatika:

K úpravě polymeru se smí použít následujících látek nejvýše v uvedených množstvích:

glycerolestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18)26)

alkyl (C12-C16) sulfonát sodný26)

alkyl (C12-C16) sulfát sodný26)

kondenzační produkty polyoxyetylenu s oktyl- nebo cetylalkoholem nebo jejich směsmi26)

etanoldiamidy přirozených mastných kyselin (C12-C18) 26)

etery polyetylenglykolu (mol. hmotnost min. 400) s mastnými alkoholy26)27)

estery nasycených mastných kyselin (C12-C16) s polyetylenglykolem (mol. hmotnost min. 400)26)27)

Ostatní přísady:

silikonový olej - nejvýše 0,01 %27)

dusičnan sodný - nejvýše 0,5 x28)

etylalkohol - nejvýše 0,1 %

hydroxid hořečnatý - nejvýše 0,2 %

Polymery nesmějí překračovat tyto nejvyšší hodnoty:

Suspenzní polymer:

sulfátový popel 0,20 %29)

Emulzní polymer:

sulfátový popel 1,5 %29)

Hotový výrobek nesmí překračovat tyto nejvyšší hodnoty:

Plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

sulfátový popel 2,20 %29)

etyléterový extrakt 6,20 %

etyléterový extrakt: přebalové fólie 25,0 %

těsnící hmoty 35,0 %

hračky 40,0 %

monomerní vinylchlorid 0,0001 %

(D) Polystyren

I. Standardní polystyren

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Monomery:

Styren1)

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat v úhrnném množství nejvýše 0,25 % zbytků a rozkladných produktů těchto iniciátorů:

benzoylperoxid

dilauroylperoxid

diterc.butylperoxid

terc.butylperoxybenzoát

persíran draselný

terc.butylperoxicyklohexan

Emulgátory a ochranné koloidy:

alkyl(C12-C18) sulfát sodný2)

alkyl(C12-C18)) sulfonát sodný2)

polykondenzát etylenoxidu s laurylalkoholem (Slovasol S) - nejvýše 0,05 %

směsný produkt oxyetylenovaného nonylfenolu, kopolymeru etylenoxidu a propylenoxidu (Slovasol ZN) - nejvýše 0,05 %

síran hořečnatý - nejvýše 1 %

hydroxid sodný

kyselina sírová

kyselina octová

kyselina citronová

kyselina chlorovodíková

kyselina fosforečná

hydroxid vápenatý

polyvinylalkohol

lecitin

želatina

sodná sůl kyseliny dinaftylmetandisulfonové (Kortamol NNO) - nejvýše 0,01 %

Změkčovadla:

Smí být přítomno v úhrnném množství nejvýše 5 % těchto látek:

butylstearát

isobutylstearát - nejvýše 2 %

vazelinový olej3)

parafin rafinovaný4)

dioktyladipát

nasycené mastné alkoholy (C18-C22)

Maziva:

Pro další zpracování se smí použít v úhrnném množství nejvýše 0,25 % těchto látek:

kyselina stearová

kyselina palmitová

stearan vápenatý

stearan hlinitý

stearan hořečnatý - nejvýše 0,25 %

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

kostní olej

glycerin3)

kondenzáty etylenoxidu s nasycenými mastnými kyselinami (C8-C22) a nebo alifatickými alkoholy (C8-C22)

esterový vosk (vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

vosk OP

polyetylenový vosk (PA 520, PE 130,PE 190, L 114)

dietylamid kyseliny stearové (vosk C) - nejvýše 0,2 %

distearyletylendiamid - nejvýše 0,2 %

dipalmityletylendiamid - nejvýše 0,2 %

glycerol-sorbit estery nenasycených mastných kyselin řepkového oleje - nejvýše 0,15 %

pentaerythrytglycerol estery nenasycených mastných kyselin řepkového bezerukového oleje (LO-VOTEX S) - nejvýše 0,8 %

glycerolestery nasycených mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 0,5%

Nadouvadla:

azodikarbonamid - nejvýše 1,0 %

benzin, frakce 25-40 °C5)

n-pentan5)

isopentan5)

petroleter, frakce 40-60 °C - nejvýše 7,0 %5)6) hydrouhličitan sodný

kyselina vinná

kyselina citronová

cyklopentan

Ostatní přísady:

silikonový olej7) - nejvýše 0,05 %

2,5-di(5°terc.butylbenzoxazol-2-)-thiofen - nejvýše 0,001 %

II. Houževnatý polystyren

Pro přípravu polymeru se smějí použít:

Základní suroviny:

standardní polystyren

styren1)

polybutadienový kaučuk8) nebo kopolymery butadienu se styrénem

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat v úhrnném množství nejvýše 0,3 % zbytků a rozkladných produktů těchto látek:

benzoylperoxid

dilauroylperoxid

persíran draselný

diterc.butylperoxid

terc.butylperbenzoát - nejvýše 0,25 %

azobisisobutyronitril - nejvýše 0,012 %

dikumylperoxid

terc.butylperoxicyklohexan

Emulgátory a ochranné koloidy:

alkyl(C12-C18) sulfát sodný2)

alkyl(C12-C18) sulfonát sodný2)

polykondenzát etylenoxidu s laurylalkoholem (Slovasol S) - nejvýše 0,05 %

směsný produkt oxyetylenvaného nonylfenolu, kopolymeru etylenoxidu a propylenoxidu (Slovasol ZN) - nejvýše 0,05 %

síran hořečnatý - nejvýše 1 %

hydroxid sodný

kyselina sírová

kyselina octová

kyselina citronová

kyselina chlorovodíková

kyselina fosforečná

hydroxid vápenatý

polyvinylalkohol

lecitin

želatina

sodná sůl dinaftylmetandisulfonové kyseliny (Kortamol NNO) - nejvýše 0,01 %

Regulátory:

Smějí se použít v nejvýše nutném množství a jen za předpokladu, že ve výsledném produktu budou zcela rozloženy, jen tyto látky:

dodecylmerkaptan9)

diisopropylxantogendisulfit9)

dimetyldithiokarbamidan sodný9) - nejvýše 0,010 %

Stabilizátory:

Smějí se použít v úhrnném množství nejvýše 0,5 % tyto antioxidanty10) a stabilizátory:

kyselina askorbová

etyl-, propyl-, oktyl-, dodecylgalát

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol

2- a 3-terc.butyl-4-hydroxyanisol

kyselina thiodipropionová - nejvýše 0,1 %

estery kyseliny thiodipropionové s alifatickými alkoholy (C12-C22) - nejvýše 0,25 %

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,25 %

4,4°-butyliden-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol)

tris(2-metyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenyl)-butan - nejvýše 0,4 %

tetrakis/metylen-3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/-metan - nejvýše 0,5 %

n-oktadecyl-3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát - nejvýše 0,5 %

2,2-thiodietyl-bis/3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/ - nejvýše 0,3 %

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit11)12)

tris(nonylfenyl)fosfit11)12)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritdifosfit11)12)

distearylpentaerytritdifosfit11)12)13)

směs alkylovaných arylfosfitů - nejvýše 0,1 %11)12)

vápenatá sůl 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl-monoetyl-esteru kyseliny fosfoniové - nejvýše 0,2 %

2,6-dimetylfenol alkylovaný propylenovým olejem - nejvýše 0,3 %

2,2°-metylen-bis-(4-metyl-6-terc.butylfenyl-tereftalát) - nejvýše 0,1 %

2-hydroxy-4-alkyl(C6-C10)oxybenzofenon - nejvýše 0,2 %14)

stearylester-2,2,6,6-tetrametylpiperidinolu - nejvýše 0,3 %

polyester hydroxyetyl-hydroxytetrametylpiperidinu s mastnými kyselinami (C12-C18) - nejvýše 0,3 %

trietylenglykol-di-3(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-metyl-fenyl)-propionát - nejvýše 0,2 %

2,4-bis(oktylthiometyl)-6-metylfenol - nejvýše 0,3 %

2,4-bis-(n-oktylthio)-6(4°-hydroxy-3,5°-diterc.butylanilino)-1,3,5-triazin - nejvýše 0,2 %15)

3,5-diterc.butyl-4-hydroxy-(2,4-diterc.butylfenyl)-benzoan - nejvýše 0,3 %15)

2-(2°-hydroxy-3°-terc.butyl-5°-metylfenyl)5-chlor-benz-triazol - nejvýše 0,3 %

polykondenzát n(2-hydroxyetyl)-2,2,6,6-tetrametyl-4-hydroxy-piperidinem s kyselinou jantarovou16)

Změkčovadla:

Smí být přítomno v úhrnném množství nejvýše 5 % těchto látek:

butylstearát

isobutylstearát - nejvýše 2 %

parafin rafinovaný3)

vazelinový olej4)

dioktyladipát

alifatické alkoholy (C20-C22) (Alfol 2022)

Nadouvadla:

azodikarbonamid - nejvýše 1,0 %

benzin, frakce 25-40 °C6)

n-pentan6)

izopentan6)

cyklopentan6)

petroleter, frakce 40-60 °C - nejvýše 7,0 %5)6)

hydrouhličitan sodný

kyselina vinná

kyselina citronová

Maziva:

Smějí se použít v úhrnném množství nejvýše 0,25 %17) tyto látky:

kyselina stearová

kyselina palmitová

stearan vápenatý17)

stearan hlinitý17)

stearan hořečnatý - nejvýše 0,25 %

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

kostní olej

parafín rafinovaný3)

glycerin4)

kondenzáty etylenoxidu s nasycenými mastnými kyselinami (C8-C22) a nebo alifatickými alkoholy (C8-C22)

esterový vosk (vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

vosk OP

polyetylenový vosk (PA 520, PE 130, PE 190, L 114)

dietylamid kyseliny stearové (vosk C) - nejvýše 0,2 %

distearyletylendiamid - nejvýše 0,2 %

dipalmityletylendiamid - nejvýše 0,2 %

glycerol-sorbit estery nenasycených mastných kyselin řepkového oleje - nejvýše 0,15 %

pentaerythrytglycerol estery nenasycených mastných kyselin řepkového bezerukového oleje (LO-VOTEX S) - nejvýše 0,8 %

Etoxon EPA

Ostatní přísady:

polyetylen18)

silikonový olej7) - nejvýše 0,025 %

glycerolestery nasycených mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 0,5 %

polypropylenový olej - nejvýše 0,05 %

2,5-di(5-terc.butylbenzoxazol-2°-)thiofen - nejvýše 0,001 %

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

sulfátový popel19) 0,10 %

obsah monomerního styrenu 0,1 %

těkavé látky 0,8 %

výrobky z pěnového polystyrénu 1,5 %

(E) Polyvinylacetát

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Monomer:

vinylacetát1)

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat v úhrnném množství nejvýše 0,2 % rozkladných zbytků těchto látek:

peroxid vodíku

persíran draselný

persíran sodný

diterc.butylperoxid

dialkanoyl(C8-C18) peroxid

benzoylperoxid

terc.butylperbenzoát

Katalyzátory a regulátory:

V hotovém polymeru smí být v úhrnném množství nejvýše 1 % zbytků těchto látek:

uhličitan sodný

hydrouhličitan sodný

uhličitan vápenatý

síran sodný

síran vápenatý

fosforečnany sodné

fosforečnany vápenaté

Emulgátory a ochranné koloidy:

V polymeru smí být v úhrnném množství nejvýše 6 % těchto látek:

alkyl(C12-C18) sulfát sodný - nejvýše 5 %

alkyl(C12-C18) sulfonát sodný - nejvýše 5 %

polyvinylalkohol - nejvýše 2 %2)

kondenzáty polyoxyetylénu s oktyl-, lauryl- nebo cetylalkoholem nebo jejich směsmi - nejvýše 1 %

želatina

metylceluloza

karboxymetylceluloza

Ostatní přísady:

kondenzační produkt anhydridu kyseliny maleinové se styrenem - nejvýše 0,2 %

dusitan sodný - nejvýše 0,1 %3)

silikonový olej - nejvýše 0,05 %4)5)6)

n-oktylalkohol - nejvýše 0,05 %6)

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

sulfátový popel7) 0,25 %8)

těkavé látky - nejvýše 0,80 %

zbytek monomeru - nejvýše 0,7 %8)

etyléterový extrakt - nejvýše 3,0 %8)

vodou vyluhovatelný podíl - nejvýše 1,0 %8)9)10)

(F) Polypropylen

Pro přípravu polymeru se smí použít:

Monomer:

propylen

etylen1)2)

butylen1)3)

4-metylpenten1)

3-metylbuten1)

penten1)

hexen1)

okten1)

Iniciátory:

Pro polymeraci smějí být použity v úhrnném množství 0,2 % pouze tyto látky:

dialkylperoxidy (C8-C16)

diterc.butylperoxid

diterc.butylperbenzoát

dialkyl(C2-C8)peroxydikarbonáty

benzoylperoxid - nejvýše 0,1 %

Zbytky katalyzátorů:

katalytické systémy složené z oxidovaných sloučenin hliníku, křemíku, titanu a vápníku - nejvýše 0,1 %

dimetyléterdietylenglykol4)

Zbytky emulgátorů a srážedel:

V úhrnném množství smí být přítomno nejvýše 0,2 % zbytků těchto sloučenin:

alkyl(C12-C18) sulfát sodný

kondenzační produkty etylénoxidu s oktyl-, lauryl- nebo cetylalkoholem nebo jejich směsmi

Desaktivátory:

Smí se použít nejvýše 0,3 % těchto sloučenin:

oxid zinečnatý

dietyldithiokarbamidan zinečnatý5)

Stabilizátory:

Smí se použít v úhrnném množství nejvýše 0,8 % těchto sloučenin nebo jejich směsí a produktů jejich přirozeného rozpadu:

kyselina askorbová

etyl-, propyl-, oktyl-, dodecylgalát

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol

2- a 3-terc.butyl-4-hydroxyanisol

2-terc.butyl-4-kumylfenol

kyselina thiodipropionová - nejvýše 0,1 %

estery kyseliny thiodipropionové s alifatickými alkoholy (C12-C22) - nejvýše 0,5 %

2,2°-metylenbis(4-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,5 %

4,4°-butiliden-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,5 %

2,6-dimetylfenol alkylovaný propylenovým olejem - nejvýše 0,3 %6)

tris(2-metyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenol)butan - nejvýše 0,4 %

terakis/metylen-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/-metan - nejvýše 0,5 %

n-oktadecyl-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát - nejvýše 0,5 %

2,2-thiodietyl-bis/3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát/ - nejvýše 0,3 %

4,4°-thio-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,15 %

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit7)8)

tris(nonylfenyl)fosfit7)8)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritfosfit7)8)

distearylpentaerytritdifosfit7)8)9)

směs alkylových arylfosfitů (Antioxidant 6) - nejvýše 0,1 %7)8)

4,4-butyliden-bis/3-metyl-6-terc.butylfenyl-di(tridecyl-fosfit)/ - nejvýše 0,1 %7)8)

vápenatá sůl 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl-monoetylesteru kyseliny fosfonové - nejvýše 0,2 %

tetrakis(2,4-diterc.butyl-fenyl)4,4°difenylendifosfonit - nejvýše 0,15 %

bis-3,3°di(3°-terc.butyl-4°-hydroxyfenyl)butyrylglykolát - nejvýše 0,5 %

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenyl-tereftalát) - nejvýše 0,07 %

kondenzační produkt dianu s epichlorhydrinem o molekulové hmotnosti 300-500 (Epoxy CHS 15) - nejvýše 0,5 %10)

2-hydroxy-4-alkyl (C6-C10)-oxybenzofenon - nejvýše 0,2 %11)

2-(2°-hydroxy-3°-terc.butyl-5°-metylfenyl)-5-chlorbenztriazol - nejvýše 0,3 %

3,5-diterc.butyl-4-hydroxy(2,4-diterc.butylfenyl)-benzoan - nejvýše 0,3 %12)

polykondenzát n(2-hydroxyetyl)-2,2,6,6-tetrametyl-4-hydroxy-piperidinu s kyselinou jantarovou - nejvýše 0,3 %13)

stearylester 2,2,6,6-tetrametylpiperidinolu - nejvýše 0,3 %

polyester hyroxytetrametylpiperidinu s mastnými kyselinami C12-C18 - nejvýše 0,3 %

poly//6-/(1,1,3,3-tetrametylbutyl)amino/-1,3,5-triazin-2,4-diyl/4-(2,2,6,6-tetrametylpiperidyl) amino/-hexametylen/4-(2,2,6,6- -tetrametylpiperidyl)imino// - nejvýše 0,25 %14)

stearan nikelnatý - nejvýše 0,1 %15)

Maziva:

Smějí být použity v úhrnném množství nejvýše 0,4 % tyto látky:

kyselina stearová

stearan vápenatý16)

stearan hořečnatý - nejvýše 0,25 %

stearan hlinitý

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

glycerin17)

parafin rafinovaný18)

vazelinový olej17)

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)16)

Vosk OP16)

amidy vyšších mastných kyselin (C16-C22) - úhrnně nejvýše 0,2 %

polypropylenový olej - nejvýše 0,1 %

etanoldiamidy přirozených mastných kyselin (C12-C18)

Modifikátory:

kopolymery etylenu a propylenu19) bez stabilizátorů, nebo s obsahem nejvýše 0.4% terakis/metylen-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/-metan - nejvýše 20 %

Ostatní přísady:

oxid zinečnatý - nejvýše 1,0 %20)

azodikarbonamid - nejvýše 1,0 %21)

2,5-dimetyl-2,5-diterc.butylperoxyhexan - nejvýše 1,25 %22)

silikonový olej - nejvýše 0,05 %23)

glycerolestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 0,5 %

di(hydroxyetyl)alkyl(C12-C18)amíny - nejvýše 0,1 %

benzoan sodný - nejvýše 0,1 %

Polymer musí být dokonale zbaven zbytků rozpouštědel (z roztokové polymerace nebo z praní polymeru). Smí obsahovat nejvýše 5 % ataktického podílu a ostatních látek rozpustných v etyléteru.

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

těkavé látky - nejvýše 0,5 %

sulfátový popel24) - nejvýše 0,4 %

bod tání - nejméně 145 °C

etyléterový extrakt - nejvýše 5,0 %

(G) Polytetrafluoretylen

Monomer:

tetrafluoretylén

hexafluoretylen - nejvýše 5,0 %

Zbytky katalyzátorů:

V hotovém výrobku smějí být přítomny nejvýše 0,2 % oxidovaných sloučenin Al, Ti, Ca, Mg jako zbytků katalytického systému a produktů následujících sloučenin:

dilauroylperoxid

benzoylperoxid

butylperbenzoát

peroxid vodíku

Emulgátory:

Ve hmotách připravených emulzní polymerací smí být přítomno úhrnně nejvýše 2,0 % následujících sloučenin:

alkyl (C12-C18) sulfát sodný

kondenzační produkty etylénoxidu s alifatickými alkoholy (C12-C18)

polyvinylalkohol

metylceluloza

karboxymetylceluloza

Ostatní přísady:

silikonový olej - nejvýše 0,05 %1)

fosforečnan hlinitý - nejvýše 10 %

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

popel2) - nejvýše 0,1 %3)

etyléterový extrakt - nejvýše 3,0 %3)

Povrchová úprava z tohoto plastu:4)

hliník - nejvýše 0,2 mg/dm-2 5)

kadmium - nejvýše 0,005 mg/d m-2 5)

Polymer musí být použitelný při rovnoměrném tepelném namáhání až do teploty 240 °C, s krátkodobými teplotními nárazy do 260 °C.

(H) Melaminoformaldehydové lisovací hmoty

Pro přípravu směsí pro výrobu výlisků z melaminoformaldehydových lisovacích hmot se smí použít:

Základní suroviny:

melamin1)

formaldehyd

Katalyzátory:

Smí být použito úhrnně nejvýše 1 % těchto látek:

kyselina mravenčí

kyselina octová

kyselina mléčná

kyselina jablečná

kyselina citronová

kyselina vinná

kyselina chlorovodíková

kyselina fosforečná

hydroxid sodný

hydroxid draselný

hydroxid vápenatý

hydroxid hořečnatý

hydroxid amonný

Maziva:

Smí být použito úhrnně nejvýše 1 % těchto látek:

kyselina stearová

stearan vápenatý

stearan hlinitý

stearan hořečnatý

stearin

parafin rafinovaný2)

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

vosk OP

vazelinový olej3)

Požadavky na hotové výlisky:4)5)

Formaldehyd - nejvýše 0,10 mg CH2O.dm-2 6)

(I) Kopolymery styrenu (akrylonitril-butadien-styrén, styrén-akrylonitril)

Pro přípravu se smí použít:

Monomery:

styren1)

metylstyren

akrylonitril

butadien

Podíl styrenu, popř. metylstyrénu musí být vyšší, než jednotlivé podíly ostatních uvedených monomerů.

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat v úhrnném množství nejvýše 0,3 % zbytků a rozkladných produktů těchto iniciátorů:

persíran draselný

di-terc.butylperoxid

benzoylperoxid

dilauroylperoxid

terc.butylperbenzoan

dikumylperoxid

azobisisobutyronitril2)

terc.butylperoxicyklohexan

Emulgátory, koloidy a srážedla:

Smějí se použít v úhrnném množství nejvýše 3 % jen tyto látky:

abietan sodný - nejvýše 1 %

abietan draselný - nejvýše 1 %

alkyl (C12-C20) síran sodný3)

alkyl (C12-C20) sulfonan sodný3)

sodné a draselné soli přirozených mastných kyselin (C12-C20) - nejvýše 1 %

polykondenzát etylenoxidu s laurylalkoholem (Slovasol S) - nejvýše 0,05 %

směsný produkt oxyetylenovaného nonylfenolu, kopolymeru etylenoxidu a propylenoxidu (Slovasol ZN) - nejvýše 0,05 %

polyvinylalkohol4) - nejvýše 1 %

hydroxid sodný

hydroxid draselný

hydroxid vápenatý

kyselina chlorovodíková

kyselina octová

fosforečnan vápenatý

fosforečnan sodný

chlorid sodný

chlorid vápenatý

síran hlinitý

síran hořečnatý

lecitin

sodná sůl kyseliny dinaftylmetandisulfonové (Kortamol NNO) - nejvýše 0,1 %

Regulátory:

Smějí se použít v nejvýše nutném množství a jen za předpokladu, že ve výsledném produktu budou zcela rozloženy, jen tyto látky:

dodecylmerkaptan

dimetyldithiokarbamidan sodný - nejvýše 0,01 %

diisopropylxantogendisulfid

Stabilizátory:

Smějí se použít v úhrnném množství nejvýše 1,0 %5) jen tyto látky:

etyl-, propyl-, oktyl-, dodecylgalát

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol

2- a 3-terc.butyl-4-hydroxyanisol

kyselina thiodipropionová - nejvýše 0,1 %

estery kyseliny thiodipropionové s alifatickými alkoholy (C12-C22) - nejvýše 0,5 %

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,5 %

4,4°-butyliden-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol) - nejvýše 0,5 %

tetrakis/metylen-3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/-metan - nejvýše 0,5 %6)

n-oktadecyl-3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát - nejvýše 0,5 %6)

1,3,5-trimetyl-2,4,6-tris(3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl)benzen - nejvýše 0,25 %

poly//6-/(1,1,3,3,-tetrametylbutyl)amino/-1,3,5-triazin-2,4-diyl//4-(2,2,6,6-tetrametylpiperi-dyl)imino/-hexametylen/4-(2,2,6,6-tetrametylpiperidyl)imino// - nejvýše 0,25 %7)

2,2-thiodietyl-bis/3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát/ - nejvýše 0,3 %

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit8)9)

tris(nonylfenyl)fosfit8)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritdifosfit8)9)

směs alkylovaných arylfosfitů (antioxidant 6) 8)9) - nejvýše 0,1 %

tris(2-metyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenyl)-butan - nejvýše 0,4 %

distearylpentaerytritdifosfit8)9)10)

vápenatá sůl 3,5-diterc.butyl-4-hydroxybenzyl-monoetyl- esteru kys. fosfonové - nejvýše 0,2 %

2,6-dimetylfenol alkylovaný propylenovým olejem - nejvýše 0,3 %

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenyl-tereftalát) - nejvýše 0,2 %

trietylenglykol-di-3(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-metylfenyl)-propionát - nejvýše 0,2 %

2,4-bis(oktylthiometyl)-6-metylfenol - nejvýše 0,3 %

2,4-bis-(n-oktylthio)-6,4°-hydroxy-3°,5°-(diterc.butylanilino)1,3,5-triazin-nejvýše 0,25 %11)

stearylester-2,2,6,6-tetrametylpiperidinol - nejvýše 0,3 %

polyester hydroxyetyl-hydroxytetrametylpiperidin s mastnými kyselinami (C12-C18) - nejvýše 0,3 %

2-(2°-hydroxy-3°-terc.butyl-5°-metylfenyl)5-chlorbenztriazol - nejvýše 0,3 %

polykondenzát n(2-hydroxyetyl)-2,2,6,6-tetrametyl-4-hydroxypiperidin s kyselinou jantarovou12]

2-hydroxy-4-alkyl (C6-C10) oxybenzofenon13] - nejvýše 0,2 %

3,5-diterc.butyl-4-hydroxy-(2,4-diterc.butylfenyl)-benzoan11)6) - nejvýše 0,3 %

Maziva a změkčovadla:

Smějí se používat v úhrnném množství nejvýše do 3 % tyto látky:

kyselina palmitová

kyselina stearová

stearan vápenatý

stearan hořečnatý - nejvýše 0,25 %

stearan hlinitý

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

propylenglykolstearát

kondenzáty etylenoxidu s nasycenými mastnými kyselinami (C8-C22) a nebo alifatickými alkoholy (C8-C22)

glycerol-sorbit estery nenasycených mastných kyselin řepkového oleje - nejvýše 0,15 %

pentaerythrytglycerol estery nenasycených mastných kyselin řepkového bezerukového oleje (LOVOTEX S) - nejvýše 0,8 %

butylstearát

isobutylstearát - nejvýše 1,0 %

distearyletylendiamid - nejvýše 0,5 %

dipalmityletylendiamid - nejvýše 0,5 %

parafin rafinovaný14)

glycerin15)

polyetylenglykol

olej vazelínový15)

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

vosk OP

polyetylenový vosk (PA 520, PE 130, PE 190, L 114)

alifatické alkoholy (C20-C22)

dietylhexylftalát - nejvýše %16)

Nadouvadla:

azodikarbonamid - nejvýše 1,0 %

hydrouhličitan sodný

kyselina vinná

kyselina citronová

Ostatní přísady:

silikonový olej17) - nejvýše 0,005 %

glycerol estery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 0,5 %

2,5-di-(5°-terc.butylbenzoxazol-2°-)-thiofén - nejvýše 0,001 %

Polymery nebo hotové výrobky nesmějí přesahovat tyto nejvyšší hodnoty:

obsah monomerního styrenu 0,1 %

obsah monomerního akrylonitrilu 0,0005 %

těkavé látky nejvýše 0,6 %

popel (u nebarvené hmoty) 0,8 %

(J) Akrylátové polymery a kopolymery

Monomery:

kyselina akrylová1)2)

kyselina metakrylová1)2)

styren - nejvýše 45 %

butadien - nejvýše 30 %

akrylonitril - nejvýše 2,0 %

akrylamid - nejvýše 2,0 %

Iniciátory:

Pro polymeraci smějí být použity v úhrnném množství nejvýše 0,25 % tyto látky:

persíran draselný3)

peroxid vodíku3)

diacyl(C8-C18) peroxidy

diterc.butylperoxid

dialkyl(C4-C23)peroxidikarbonáty

diacyl (C10-C23) perkarbonáty

terc.butyl perbenzoát

benzoylperoxid

dikumylperoxid

2,2°-azobis(isobutyronitril) - nejvýše 0,2 %4)

formaldehydsulfoxylát sodný - nejvýše 0,2 %5)

Emulgátory a ochranné koloidy:

Při polymeraci smí být použito úhrnně nejvýše 5 % těchto látek:

mono- a dialkyl (C12-C20) sulfáty sodné

mono- a dialkyl (C12-C20) sulfonáty sodné

alkyl (C12-C20) oxybenzensulfonát sodný - nejvýše 0,5 %

alkyl (C12-C20) benzensulfonát sodný - nejvýše 0,5 %

karboxymetylceluloza

metylceluloza

polyvinylalkohol6)

polyoxyetyleter - nejvýše 0,2 %

Regulátory polymerace:

dodecylmerkaptan7)

Stabilizátory:

Smí být použito úhrnně nejvýše 0,8 % těchto látek:

2,6-diterc.butyl-4-metylfenol

dietylthiodipropionát8)

dilaurylthiodipropionát8)

distearylthiodipropionát8)

dimyristylthiodipropionát8)

2,2°-metylen-bis(4-metyl-6-terc.butylfenol)

4,4°-butyliden-bis(3-metyl-6-terc.butylfenol)

tris(2-metyl-4-hydroxy-5-terc.butylfenol)-butan - nejvýše 0,5 %

tris(nonylfenyl)fosfit - nejvýše 0,2 %9)

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit - nejvýše 0,25 %9)

n-oktadecyl-3-(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)-propionát - nejvýše 0,25 %

Změkčovadla a maziva:

Smí být použito úhrnně nejvýše 3,0 % těchto látek:

parafin rafinovaný10)

vazelinový olej11)

primární n-alkyl(C12-C22) alkoholy

přirozené nasycené mastné kyseliny (C12-C22) nebo jejich vápenaté sole

kyselina stearová

kyselina olejová

glycerol monoestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C22) a kyseliny olejové - nejvýše 2 %

estery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C22) s alifatickými nasycenými alkoholy (C14-C18)

sorbitan mono- a diestery nasycených mastných kyselin (C12-C22) a kyseliny olejové - nejvýše 0,2 %

stearan zinečnatý - nejvýše 0,2 %

silikonový olej12) - nejvýše 0,1 %

dialkylestery (C6-C10) kyseliny ftalové - nejvýše 0,2 %

dialkylestery (C6-C10) kyseliny adipové - nejvýše 1,0 %

Ostatní přísady:

Úhrnně nejvýše 1,5 % těchto látek a jejich reakčních produktů:

kyselina fosforečná

kyselina chlorovodíková

kyselina octová

hydroxid draselný

hydroxid sodný

hydroxid vápenatý

uhličitan sodný

uhličitan vápenatý

síran hlinitý

organická rozpouštědla - nejvýše 0,0005 %13)

metylsalicylan - nejvýše 0,05 %

Polymery musí splňovat tyto požadavky:

etyléterový extrakt - nejvýše 0,5 %

těkavé látky - nejvýše 0,25 %

obsah monomerů - nejvýše 0,1 %, z toho obsah akrylonitrilu a akrylamidu - nejvýše 0,0005 %

(K) Vinylové kopolymery

Monomery:

vinylchlorid

vinylidenchlorid

vinylacetát

Iniciátory:

V polymeru smí zůstat nejvýše 0,1 % zbytků rozkladu těchto látek:

peroxid vodíku

persíran sodný

persíran draselný

diacyl(C8-C18) peroxidy

diacyl(C4-C22) perkarbonáty

benzoylperoxid

terc.butylperbenzoát

dicyklohexylperoxikarbonát

Katalyzátory a regulátory:

V hotovém polymeru smí být úhrnně nejvýše 1 % zbytků těchto látek:

uhličitan sodný

uhličitan vápenatý

hydrouhličitan sodný

hydrouhličitan vápenatý

hydroxid sodný

hydroxid vápenatý

síran sodný

síran vápenatý

fosforečnany sodné, fosforečnany vápenaté

dusitan sodný - nejvýše 0,1 %

Emulgátory a ochranné koloidy:

V polymeru smí být úhrnně nejvýše 3,0 % těchto sloučenin:

polyvinylalkohol1) - nejvýše 2,0 %

metylceluloza

karboxymetylceluloza

etylceluloza

hydroxyetylceluloza

hydroxypropylceluloza

hydroxypropylmetylceluloza

alkyl(C12-C16) sulfát sodný

alkyl(C12-C16) sulfonát sodný

kondenzáty etylenoxidu s mastnými alkoholy (C8-C12) nebo nasycenými mastnými kyselinami (C12-C22)

vápenaté, zinečnaté, hořečnaté a hlinité soli mastných kyselin (C12-C18) - nejvýše 1,0 %

silikonový olej2) - nejvýše 0,02 %

Ostatní přísady:

kondenzační produkt anhydridu kyseliny maleinové se styrenem - nejvýše 0,2 %

n-oktylalkohol3) - nejvýše 0,05 %

glycerol mono- a diestery přirozených nasycených mastných kyselin (C12-C22) - nejvýše 0,2 %

Polymer nesmí překračovat tyto nejvyšší hodnoty:

etyléterový extrakt - nejvýše 2,0 %

vodou vyluhovatelný podíl - nejvýše 1 %4)

monomerní vinylchlorid - nejvýše 0,0001 %

monomerní vinylacetát - nejvýše 0,3 %

monomerní vinylidenchlorid - nejvýše 0,001 %

Při výrobě disperzí jsou všechny údaje v této části (K) uváděny na podíl plastu t.j. na sušinu.

(L) Polyestery

Výchozí suroviny:

etylénglykol

1,4-butandiol

1,4-dihydroxymetylcyklohexan

2,2-di(4-hydroxyfenyl)-propan

2,2-di(4-hydroxymetyl)-1-butanol

kyselina tereftalová a nebo její dimetylester

kyselina adipová a nebo její dimetylester

kyselina sebaková a nebo její dimetylester

kyselina isoftalová

1,10-dekandikarbonová kyselina - nejvýše 15 %

polypropylenglykol1) - nejvýše 10 %

diglycideter 4,4°-dioxydifenyl-2,2-propanu - nejvýše 2 %

metylfosfát - nejvýše 0,4 %.

Katalyzátory:

Celkový obsah zbytků katalysátorů a pomocných surovin z přípravy makromolekulárního základu - nejvýše 500 mg v 1000g plastu

při tom celkový obsah fosforu - nejvýše 100 mg prvku v 1000 g plastu

a oxidovaných sloučenin antimonu - nejvýše 250 mg prvku v 1000 g plastu2)

manganu – nejvýše 160 mg prvku v 1000 g plastu

lithia – nejvýše 130 mg prvku v 1000 g plastu

titanu – nejvýše 120 mg prvku v 1000 g plastu

zinku – nejvýše 100 mg prvku v 1000 g plastu

kobaltu – nejvýše 50 mg prvku v 1000 g plastu3)

germania – nejvýše 50 mg prvku v 1000 g plastu4)

vápníku5)

hořčíku5)

Modifikátory:

polyolefiny - nejvýše 5,0 %6)

Stabilizátory:

Smí být použito úhrnně nejvýše 0.5 % dále uvedených látek:

tris(-nonylfenyl)-fosfit7)

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit7)

bis(2,4-terc. butylfenyl)pentaerytritdifosfit) 7)

distearylpentaerytritdifosfit7)

n-oktadecyl-3(3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl)propionát - nejvýše 0,3 %

2-(2-hydroxy-3'terc.butyl-5'metylfenyl)-5-chlor- benztriazol - nejvýše 0,3 %

trietylenglykol-bis-3(3-terc.butyl-4-hydroxy-5-metyl-fenyl)-propionát - nejvýše 0,3 %

Maziva:

Jako maziv smí být použito nejvýše 0.4 %, následujících látek:

stearan vápenetý

stearan sodný

stearan draselný

stearan hořečnatý

stearan zinečnatý - nejvýše 0,1 %

octan vápenatý8)

octan sodný8)

octan draselný8)

octan hořečnatý8)

benzoan vápenatý8)

benzoan sodný8)

benzoan draselný8)

benzoan hořečnatý8)

kyselina 2-hydroxybenzoová a nebo její sodná sůl - nejvýše 0,05 %

acetyl-tributylcitrát - nejvýše 0,5 %

n-butyl nebo isobutyl stearát - nejvýše 0,2 %

lineární nasycené alifatické alkoholy (C12-C20) - nejvýše 0,05%

lineární nasycené alifatické kyseliny (C12-C22) - nejvýše 0,05%

amidy lineárních nasycených alifatických kyselin (C12-C22) - nejvýše 0,l%

parafin rafinovaný9) - nejvýše 0,25 %

bílý minerální olej10) - nejvýše 0,2 %

silikonový olej11) - nejvýše 0,2 %

polyolefinické vosky a nebo oleje12)

montání vosky (např. vosk E) nebo jejich vápenatá mýdla13)

estery pentaerytritu s lineárními nasycenými alifatickými monokarbonovými kyselinami (C12-C22)14)

Ostatní přísady:

oxid zinečnatý

oxid titaničitý

oxid křemičitý

oxid hořečnatý

oxid hlinitý

křemičitan vápenatý

křemičitan hořečnatý

křemičitan hlinitý

uhličitan vápenatý15)

uhličitan hořečnatý15)

kaolin

síran barnatý16)

sirník zinečnatý - nejvýše 1,0 %

salicylan sodný - nejvýše 0,3 %

saze - nejvýše 1 %

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

popel (přímý, při 450 °C) - nejvýše 0.05 %

ethyleterový extrakt - nejvýše 0.2 %

obsah fosforu - nejvýše 0.002 %

obsahy zbytků katalyzátorů v hodnotách uvedených výše.

(doporučený) obsah acetaldehydu (i ve výrobku) - nejvýše 0.0005%17)

(M) Polykarbonát

Výchozí látky:

difenylkarbonát

2,2-bis/4-hydroxy-fenyl/-propan t.j. 4,4°-dioxy-difenyl-2,2-propan

1,1-bis/4-hydroxyfenyl/-cyklohexan t.j. 4,4°-dioxy-difenyl-1,1-cyklohexan

fosgen

dichlorid kyseliny tereftalové a nebo isoftalové

4,4-bis/4°,4°°-dihydroxytrifenylmetyl/ benzen1)

2,6-bis/2°-hydroxy-5°-metylbenzyl/-4-metylfeno11)

3,3-bis/3-metyl-4-hydroxyfenyl/-2-indolinon1)

4,4°-dioxydifenyl-3,3°-oxindol1)

Katalyzátory:

V polymeru smí zůstat úhrnně nejvýše 0,05 % zbytků těchto katalyzátorů:

trietylamín

tributylamín

Emulgátory:

Smí být použito úhrnně nejvýše 0,1 % následujících látek:

alkyl(C8-C18) sulfát sodný

alkyl(C8-C18) sulfonát sodný

etylsulfát kokosového oleje

polyvinylalkohol2)

želatina

kondenzační produkt polyoxyetylenu s oktyl- nebo cetyl-alkoholem

Stabilizátory:

Smí být použito úhrnně nejvýše 0,5 % následujících látek :

stearan vápenatý

butylhydroxytoluen

dietylthiodipropionát3)

dilaurylthiodipropionát3)

distearylthiodipropionát3)

tris/fenylnonyl/fosfit4)5)

tris(2,4-diterc.butylfenyl)fosfit4)5)

bis(2,4-terc.butylfenyl)pentaerytritdifosfit4)5)

4,4-butyliden-bis/3-metyl-6-terc.butylfenyl-di(tridecyl-fosfit)/ - nejvýše 0,1 %4)5)

distearylpentaerytritdifosfit4)5)6)

směs alkylovaných arylfosfitů (t.zv. Antioxidant 6) - nejvýše 0,1 %4)5)

n-oktadecyl-3-/3,5-diterc.butyl-4-hydroxyfenyl/-propionát - nejvýše 0,3%

2-(2°-hydroxy-3°-terc.butyl-5°-metylfenyl)-5-chlor-benztriazol - nejvýše 0,3 %

Maziva:

Jako maziva smí být použity v nezbytně nutném množství uvedené látky:

kyselina stearová7)

stearan vápenatý7)

stearan hlinitý7)

stearan zinečnatý7)

stearan hořečnatý7)

estery alifatických kyselin (C12-C22) s jednomocnými alifatickými alkoholy (C2-C20)

glycerol

glycerolmonoestery přirozených mastných kyselin (C12-C22)

parafin8]

vazelinový olej9]

esterový vosk (Vosk E, Wachs E, Svitvosk E)

nasycené mastné alkoholy (C12-C20)

epoxidovaný sojový olej10]

butylester kyselin sojového oleje10)

silikonový olej11) - nejvýše 0,05 %

Ostatní přísady:

hydroxid sodný12)

kyselina fosforečná12)

fosforečnany sodné12)

Plast nebo plastový výrobek musí vykazovat tyto hodnoty:

sulfátový popel13) - nejvýše 0,5 %

etyléterový extrakt - nejvýše 0,5 %

obsah aminů ve výluzích14) - 0,05 mg-NH2/dm2

č. 4 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Seznam látek pro výrobu elastomerů a předmětů z elastomerů

a podmínky jejich použití

V seznamu u některých látek jsou v závorce za běžně užívanými triviálními názvy uvedeny názvy systematické podle nomenklatury IUPAC nebo jiné obvyklé názvy.

I. Elastomery

na bázi těchto sloučenin

A)

ethylen

propylen

l-buten

isobuten

1,3-butadien

isopren

styren

&-methylstyren

divinylbenzen

dicyklopentadien; (tricyklo[5,2,1,]deka-3,8-dien)

5-methylen-2-norbornen; (5-methylenbicyklo[2,2,1] hept-2-en)

5-vinyl-2-norbornen; (5-vinylbicyklo[2,2,1] hept-2-en)

monomery pro silikonové elastomery s nejméně jednou OH skupinou a jednou nebo více CH3 skupinami na každém Si atomu.

B)

1,4-hexadien

chloropren; (2-chlor-1,3-butadien)

2,3-dichlor-1,3-butadien

1,2,3-trichlor-1,3-butadien

akrylonitril

kyselina methakrylová

methylmethakrylát

ethylenglykoldimethakrylát

vinylacetát

methylakrylát

ethylakrylát

butylakrylát

terc.butylakrylát

vinylalkyleter

II. Vulkanizační činidla

Síťovací činidla

A)

síra

B)

bis(2,4-dichlorbenzoyl)peroxid1)

dibenzoylperoxid1)

dikumylperoxid1)

di-terc.butylperoxid1)

III. Urychlovače

A)

tetramethylthiurammonosulfid2)

tetramethylthiuramdisulfid2)

tetraethylthiuramdisulfid2)

tetrabutylthiurammonosulfid2)

sym-dimethyldifenylthiuramdisulfid2)

di-N-pentamethylenthiuramtetrasulfid2)

di-thiobis(2-benzothiazol) 2)

N,N-dimethyldithiokarbamát zinečnatý3)

N,N-diethyldithiokarbamát zinečnatý3)

N,N-dibutyldithiokarbamát zinečnatý3)

N,N-dibenzyldithiokarbamát zinečnatý3)

N,N-diethyldithiokarbamát zinečnatý3)

pentamethylendithiokarbamát zinečnatý3)

ethylfenyldithiokarbamát zinečnatý3)

B)

1,3-difenylguanidin - nejvýše 0,3 %

1-(2-tolyl)biguanid; (o-tolylbiguanid) - nejvýše 1,0 %

2-merkapto-benzothiazol (a/nebo Zn sůl)3) - nejvýše 0,05 %

IV. Aktivátory

A)

mastné kyseliny C6-C184)

zinečnaté soli mastných kyselin C6-C183)4)

oxid zinečnatý3)

uhličitan zinečnatý3)

B)

amidy mastných kyselin C14-C224)

uhličitan hořečnatý

oxid hořečnatý

dibutylamin5)

dibutylamoniumoleát5)

V. Retardéry

A)

kyselina benzoová -nejvýše 1,0 %6)

kyselina salicylová -nejvýše 1,0 %6)

kyselina stearová -nejvýše 1,5 %6)

ftalanhydrid -nejvýše 0,5 %6)

VI. Antidegradanty

A)

2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol7)

pentaerythritol-tetrakis[3-(3°5°-di-terc.butyl-4°-hydroxyfenyl)] propionát7)

1,3,5-trimethyl-2,4,6-tris(3,5-di-terc.butyl-4-hydroxybenzyl) benzen7)

2,4-bis(oktylthiometyl)-6-metylfenol - nejvýše 0,3 %7)

B)

reakční produkty: styren s difenylaminem8)9),

styren a/nebo alfa-methyl-styren a/nebo alkeny (C3-C12) s fenolem a/nebo methylfenolem9)

2,6-di-terc.butyl-4-methylfenol9)

2,2°-methylenbis(4-methyl-6-terc.butylfenol) 9)

2,2°-methylenbis(4-methyl-6-cyklohexylfenol) 9)

2,2°-methylenbis[4-methyl-6-(1-methylcyklohexyl)fenol] 9)

2,2°-methylenbis(4-methyl-6-terc.oktylfenol) 9)

2,2°-methylenbis(4-methyl-6-nonylfenol) 9)

2,2°-isobutylidenbis(4,6-dimethylfenol) 9)

4,4°-butylidenbis(3-methyl-6-terc.butylfenol) 9)

oktadecyl-3-(3°,5°-di-terc.butyl-4°-hydroxyfenyl)propionát9) - nejvýše 0,5 %

tris-(mono- a dinonylfenyl)fosfit8)9)10)

směs alkylovaných arylfosfitů (Antioxidant 6)8)9)10)

VII. Zpracovatelské přísady

A)

diisooktyladipát

di-n-oktylsebakát

rafinovaný minerální olej11)

mikrokrystalický parafin12)

zinečnaté a sodné soli mastných kyselin C6-C18 (nasycené i nenasycené alifatické monokarboxylové nerozvětvené kyseliny s obsahem nezmýdelnitého podílu nejvýše 1,0 %)

lecithin13)

polydimethylsiloxany

polyethylen14)

polyethylenglykol (polyoxyethylen) molekulová hmotnost vyšší než 4000 (s obsahem ethylenglykolu a/nebo bis(2-hydroxyethyl)etheru menším než 0,3 %)

disproporcionovaná kalafuna a/nebo její draselná či sodná sůl

B)

di-n-oktylftalát

diisooktylftalát

dibutylsebakát

acetyltributylcitrát

stearan vápenatý

parafin15)

epoxidovaný sojový olej16)

butylestery kyselin sojového oleje16)

alkylsulfát sodný (alkyl C8-C18)

močovina - nejvýše 3,0 %

xylenolformaldehydová pryskyřice17)18)

melaminresorcinformaldehydová pryskyřice17)18)

sodná sůl kondenzačního produktu naftalensulfonové kyseliny a formaldehydu18)

azodikarbonamid - nejvýše 3,0 %

polyethylenglykol (molekulová hmotnost vyšší než 200; s obsahem ethylenglykolu a/nebo bis(2-hydroxyethyl)etheru menším než 0,3 %) a jeho ethery s alkoholy (jednosytnými, primárními, lineárními, nasycenými C4-C18 a oleylalkoholeml19)

kumaronová pryskyřice

faktis20)

VIII. Plniva (čistoty podle přílohy 12 této vyhlášky)

A)

uhličitan vápenatý

uhličitan hořečnatý

uhličitan zinečnatý

oxid hlinitý

oxid hořečnatý

oxid křemičitý, oxid titaničitý

křemičitan vápenatý

křemičitan hořečnatý

křemičitan hlinitý

B)

Saze - nejvýše 10,0 %21)

č. 5 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Seznam kovů, slitin a pájek pro výrobu materiálů a výrobků

A. Kovy a slitiny

(1) Korozivzdorné ocele (tzv. nerez ocele obsahující nejvýše 21,0 % chromu, 11,5 % niklu, 2,2 % manganu, 0.1 % olova a 0.05 % kadmia).

(2) Litina, různé druhy ocelí (třídy 11) a slitiny železa, které snadno podléhají rzi, musí být proti ní opatřeny vhodnou povrchovou úpravou specifikovanou touto vyhláškou

(3) Hliník čistoty minimálně 99,5% obsahující nejvýše 0,005 % berylia, 0.05 % arzenu, 0.01 % kadmia, 0.2 % vizmutu a 0.25 % ostatních prvků, nejvýše však 0.1 % jednotlivého prvku.1)

(4) Slitiny hliníku s hořčíkem, křemíkem, manganem, mědí, vápníkem, železem a titanem smějí jako přísadu nebo znečištěninu obsahovat tato nejvyšší množství prvků: l5 % křemíku, 6 % manganu, 2,5 % mědi, 0,05 % arzénu, 0,1 % antimonu, 0.5 % olova, l % železa a 0,005 % berylia. 0.3 % chromu, 0.01 % kadmia, 0.2 % vizmutu.1)

(5) Neželezné slitiny různých prvků pokud obsahují nejvýše toto množství prvků : 0,0l % arzénu, 0,005 % berylia, 5 % chromu, 0,0l % kadmia, 2,5 % mědi, 2 % niklu, 0,5 % olova, 5 % hliníku, ostatní prvky jednotlivě do 0.1 %, úhrnně však do 0.8 %. Tyto slitiny mohou obsahovat cín, hořčík, vápník, křemík, mangan, titan a stříbro bez omezení množství.

(6) Cín obsahující nejvýše 0,l % olova, 0,3 % arzénu, 0, l % vizmutu a 0,05 % antimonu.

(7) Stříbro, zlato, platina, iridium, rhodium a jejich slitiny.

(8) Titan.

(9) Měď a její slitiny se zinkem, cínem, nebo hliníkem ( mosaz, bronz a hliníkový bronz), pokud neobsahují více než 0,5 % olova, 0,01 % arzénu a 0,l % antimonu, avšak pouze pro tyto účely:

  • a) k výrobě vah, jejich částí (např. misek), závaží, hmoždířů včetně paliček;

  • b) k výrobě kotlů, kotlíků, dražovacích bubnů, varných a podobných nádob v cukrářské výrobě a v cukrovinkářském průmyslu;

  • c) k výrobě varných souprav, chladících stoků, usazovacích kádí a sprchových chladičů mladiny v pivovarském průmyslu;

  • d) k výrobě kohoutů nebo jiných armatur, trubek a potrubí v různých potravinářských zařízeních, pokud přicházejí pouze do krátkodobého styku s poživatinami, pitnou vodou nebo párou, nikoliv však s kapalinami, které obsahují volný nebo vázaný oxid uhličitý (např. u kyvet pro sodovou vodu, limonády, u výčepního zařízení pro pivo apod.);

  • e) k výrobě nádržek vody u ohřívačů vody (bojlerů).

    (10) Zinek pokud neobsahuje vyšší množství prvků, než je uvedeno v části A, bodě 5 této přílohy, avšak pouze pro tyto účely:

  • a) pro vodovodní trubky, kohoutky a jiné armatury;

  • b) pro nádržky vody u ohřívačů vody (bojlerů).

    (11) Slitiny cínu, olova, vizmutu a antimonu pro výrobu pojistek o maximálním průměru do l0 mm pro tlakové nádoby a hrnce.

    B. Pájky

    (1) Cínové pájky s olovem s nejvyšším obsahem l0 % olova a 0,l5 % antimonu, 0,l % vizmutu, 0,05 % arzénu a 0.1 % kadmia.

    (2) Cínové pájky se zinkem s nejvyšším obsahem 30 % zinku, 0,5 % olova a 0,l % kadmia.

    (3) Čisté stříbro, slitiny stříbra s mědí, cínem, zinkem a fosforem s nejvyšším obsahem 35 % zinku, 6 % fosforu a 0,5 % olova2)).

    (4) Pájky ze slitin stříbra, mědi, manganu, niklu a zinku obsahující nejvýše 6.5 % manganu, 4 % niklu, 23 %zinku a 5 % olova.2)

    (5) Pájky ze slitiny mědi a fosforu s nejvyšším obsahem l0 % fosforu, 0,5 % antimonu a 0,l % olova. 2)

    (6) Pájky ze slitin mědi, niklu a zinku s nejvyšším obsahem l0 % niklu, 40 % zinku a 0,05 % olova. 2)

    (7) Pájky ze slitin hliníku, křemíku a manganu, u nichž obsah nečistot a příměsí dalších prvků nepřesahuje hodnoty uvedené v odstavci 4části A této přílohy.

č. 6 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

Požadavky na kovové obaly

A. Konzervové plechovky a misky

(1) Konzervové plechovky a misky (dále jen "plechovky") musejí být po naplnění a uzavření neprodyšné. Plášť plechovek je spojován přehybem a pájením z vnější strany pláště, případně svařováním nebo přeplátováním (tzv. typ "BAX") a pájením, s použitím pájek podle přílohy 5 této vyhlášky. Spojení pláště a spojení dna s pláštěm musí být hladké. U plechovek vyrobených přeplátováním se v místě spojení pláště připouštějí nataveniny pájky v rozsahu 10 mm2 na každých 10 mm výšky pláště, přičemž šev na vnitřní straně plechovky se kryje švovým lakem, který splňuje požadavky stanovené v § 17 a 18 této vyhlášky. V místech podélného spojení pláště jsou přípustné změny barvy laku, vzniklé při pájení. V rohových přeložkách je přípustné odplavení laku natavenou pájkou. Spojení pláště se dnem nesmějí být dodatečně opravována pájením. Aby se zvýšila pevnost obalu, mohou být provedeny na plášti prolisy.

(2) Ochrana plechu cínovou vrstvou1), lakem nebo cínovou vrstvou a lakem a chromováním a lakem musí být podle druhu náplně taková, aby nedocházelo k interakcím obalu a náplně po předpokládanou dobu skladování a úchovy ke změně zdravotní jakosti nebo senzorických vlastností náplně.

(3) Plechovky, vyrobené z hliníkového plechu a z elektrolyticky pocínovaného ocelového plechu, se oboustranně na dně a víčku (případně i plášti) lakují lakem, který splňuje požadavky stanovené v § 17 a 18 vyhlášky.

(4) Těsnící hmoty vyhovující ustanovením vyhlášky se u víček a den nanáší v okrajovém žlábku rovnoměrně po celém obvodu. Vrstva vysušené těsnící hmoty musí být nepřerušená, nesmí mít puchýře nebo trhliny.

B. Plechovky s vtlačovacím víkem

(1) Plechovek s vtlačovacím víkem lze použít pouze pro tyto výrobky:

  • a) balené poživatiny,

  • b) nebalené tuhé suché poživatiny (jako je káva, čaj, kakao, cukrovinky, trvanlivé pečivo, potravinářská barviva),

  • c) sušené mléčné výrobky, sušené vaječné melanže, pudinkové prášky a práškové zmrzlinové směsi, pokud jsou tyto výrobky balené v zdravotně nezávadné vložce,

  • d) včelí med,

  • e) tuky,

  • f) kosmetické, mycí a prací prostředky.

  • (2) Pro nebalené tuhé suché potraviny a včelí med se používá plechovek s vtlačovacím víkem, vyrobených z ocelového plechu pocínovaného na vnitřní straně, nelakovaného nebo lakovaného, z hliníkového nelakovaného nebo lakovaného plechu nebo ocelového pochromovaného plechu. Výjimečně lze použít pro tyto výrobky kovových obalů, vyrobených z ocelového nepocínovaného plechu, které však musí být uvnitř lakovány nebo opatřeny vložkou ze zdravotně nezávadného materiálu (např. z papíru, plastické hmoty).

    C. Tlakové nádobky pro aerosoly

    (1) Volba materiálu všech částí nádobky musí vylučovat interakci mezi obalem a náplní a musí zajišťovat požadovanou funkci obalu; tyto požadavky musí být splněny i při podmínkách distribuce a používání. Nádobky před plněním musí být beze stop mechanického poškození a známek koroze.

    (2) Tvar nádobky se volí co nejjednodušší, přednostně rotačně symetrický podle podélné osy, složený z tvarů válcových a kulových s plynulými přechody. Tlakové nádobky pro aerosoly, jejichž vnější průměr je 40 mm nebo větší, musí mít dovnitř vyduté (konkávní) dno.

    D. Kovové tuby

    (1) Plášť kovové tuby musí být celistvý a v hraně hrdla odolný proti prasknutí. Při ohýbání a uzavírání tub nesmí mít laková vrstva makroskopicky zjevné praskliny. V místě přechodu pláště a límce hrdla uvnitř tuby jsou povoleny nepatrné kapičky vypáleného laku.

    (2) Kovové tuby nesmějí být před naplněním pomačkané. Tuby, určené pro plnění poživatin, musí být ze strany šroubovacího uzávěru uzavřeny těsnící membránou.

    E. Fólie

    (1) U barevných fólií musí být barevný odstín na povrchu stejnoměrný po celé ploše. Nános laku nebo termoplastu musí být souvislý a stejnoměrný po celé ploše.

    F. Kanystry a láhve

    (1) Plášť, dno a víko kanystrů a lahví se spojí svařováním, popřípadě lemováním a pájením nebo se utěsní funkčně vhodným a zdravotně nezávadným těsnícím materiálem vyhovujícím ustanovením vyhlášky. Kanystry a láhve musí být těsné ve všech spojích. Na pájených spojích a uvnitř kanystru a láhve nesmí být nataveniny ani hrbolky pájky.

    (2) Kanystry a láhve je nutno před použitím zbavit mazadel a jiných nečistot.

    G. Kbelíky

    (1) Plášť kbelíku se spojí lemováním, popřípadě přeplátováním nebo svařením. Se dnem se plášť spojí lemováním. Aby se zvýšila pevnost obalu, mohou být provedeny na plášti prolisy, které nesmějí narušovat povrchovou úpravu. Víko kbelíku musí být snadno nasaditelné, musí však v plášti držet tak, aby při otáčení kbelíku dnem vzhůru samovolně nevypadlo.

    H. Sudy

    (1) Konstrukce sudu musí být provedena tak, aby umožňovala jeho dokonalé vyprázdnění. Vnější svár musí být bez ostrých hran. Vnitřní svár nesmí obsahovat ”krápníky” a nesvařená místa a nesmí narušovat hladkost vnitřního povrchu sudu. Sváry sudu musí být neprodyšné. Deska a zátka plnícího otvoru musí mít zaoblené přechody.

    (2) Vnitřní povrch sudu musí být opatřen funkčně vhodným, zdravotně nezávadným lakem, který splňuje zdravotní požadavky stanovené vyhláškou. Lak musí odolávat použitým náplním, stanoveným mycím prostředkům a dekontaminaci vnitřního povrchu ostrou parou. Lakový povlak musí být hladký, celistvý, bez trhlin, nesmí vykazovat potečeniny a vyvýšeniny s kapkovitým ukončením, volná místa, nezakrytá lakem a ložiska hrubého zaschlého laku s puchýřovitým povrchem. Jsou přípustné pouze potečeniny viditelné jako tmavší místa lakovaného povrchu a nepatrně zdrsněný povrch v místě plnícího otvoru. Vrstva laku přelitá přes základní vrstvu musí zachovávat stejné mechanické a povrchové vlastnosti jako původní vrstva laku.

    (3) Sudy z korozivzdorné oceli nemusí být lakovány.

    I. Konve

    (1) Vnitřní strany konví a vík musí být hladké, bez pórů, trhlin a neplynulostí v napojování rádiů (obruče a upevňovací kruh). Páka uzávěru konve musí být u víka lehce otočná, víko se však nesmí samovolně otevřít. Obruč a upevňovací kruh se nesmí uvolnit. K uzavírání konví lze použít též pryžových vík.

    J. Víčka na konzervové sklenice

    (1) Víčka na konzervové sklenice se upraví tak, aby zajišťovaly po uzavření a sterilaci neprodyšnost obalu. Zdravotně nezávadné těsnící hmoty vyhovující ustanovením této vyhlášky musí být funkčně vhodné, nanesené rovnoměrně v okrajovém žlábku, dobře lpící na celé styčné ploše i po sterilaci. Vrstva těsnící hmoty musí být nepřerušená, nesmí mít puchýře nebo trhliny. Víčka na konzervové sklenice se lakují oboustranně.

    K. Korunkové uzávěry

    1. Korunkové uzávěry se opatří funkčně vhodnou, zdravotně nezávadnou těsnící vložkou nebo nánosem zdravotně nezávadné těsnící hmoty vyhovující ustanovením této vyhlášky tak, aby po uzavření zaručovaly neprodyšnost obalu. Těsnící hmota musí být nanesená stejnoměrně bez značného přestříknutí hmoty do zoubků. Pokud je těsnící vložka opatřena spotem, musí spot zakrývat vnitřní otvor hrdla láhve. Pro poživatiny, které se po naplnění do láhví pasterují, musí se použít takových těsnících materiálů, které i po pasteraci zaručí neprodyšnost obalu. Jako těsnící vložky pro korunkové uzávěry lahví s vodou (sodovou, minerální), určené pro přípravu kojenecké stravy, se smí použít výhradně vložky z nebarveného polyethylenu, nebo polyethylenu pigmentovaného titanovou bělobou. Ražba znaků nesmí porušovat celistvost plechu ani těsnící funkci uzávěru a musí být čitelná.

    č. 7 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam přípustných materiálů a technologií pro povrchové úpravy výrobků

    A. Materiály

    K úpravě povrchů přicházejících do styku s potravinami je ve smyslu této vyhlášky povoleno použít:

    (1) Metalizaci zdravotně nezávadným kovem nebo slitinou podle přílohy 5, této vyhlášky, s případnými v této příloze uvedenými omezeními. Pro cínování povrchů, které přicházejí s potravinami jen do krátkodobého styku smí cín obsahovat nejvýše l % olova, 0,05 % arsenu, 0,l % vizmutu a 0,05 % antimonu.

    (2) Pokrytí povrchů nitridem titaničitým.

    (3) Pokrytí povrchů oxidem zirkoničitým.

    (4) Chromování a niklování, avšak pouze pro krátkodobý styk s potravinami (včetně nápojů) nebo pro styk se suchými potravinami (s nejvýše 20% vlhkostí).

    (5) Plasty odpovídajícími požadavkům vyhlášky.

    (6) Pryž odpovídající požadavkům vyhlášky.

    (7) Křemičité a titaničité smalty odpovídající požadavkům vyhlášky.

    (8) Laky odpovídající požadavkům vyhlášky.

    (9) Vosky, mikrovosky, parafíny, cerezíny a jiné ropné výrobky, schválené pro potravinářské účely.

    B. Technologické postupy

    Technologické postupy, po kterých musí být z povrchů materiálů odstraněny zbytky používaných prostředků, roztoků a lázní:

    (l) pískování,

    (2) omílání,

    (3) broušení,

    (4) leštění,

    (5) kartáčování,

    (6) odmašťování organickými nebo alkalickými prostředky (např. benzínem, petrolejem, trichloretylénem, louhem sodným nebo draselným, fosforečnanem sodným, roztoky různých tenzidů, detergentů a jejich směsí a anorganickými a organickými látkami) s následným odstraněním (např. omytím) odmašťovacích prostředků z povrchu;

    (7) moření (např. ve zředěné kyselině sírové, zředěné kyselině chlorovodíkové apod.).

    (8) černění (tzv. brynýrování),

    (9) anodická pasivace,

    (10) fosfatizace,

    (ll) pasivace lázní s alkalickým chromanem nebo dvojchromanem.1)

    č. 8 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam látek pro výrobu laků

    1. Pojiva

    a) Přírodní produkty a modifikované přírodní produkty1):

    šelak

    kopál a kopál esterifikovaný vícesytnými alkoholy C3-C6

    dammar-pryskyřice

    hydrogenované estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3-C6

    estery kalafuny s 3- a vícesytnými alkoholy C3-C6, modifikované kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou

    kalafuna modifikovaná fenolformaldehydovou pryskyřicí, xylolformaldehydovou pryskyřicí, kyselinou akrylovou a/nebo kyselinou maleinovou

    vysychavé nenasycené oleje (lněný olej), jakož i z nich zahřátím vzniklé zahuštěné oleje

    acetát a propionát celulosy

    nitrát celulosy2)

    etylceluloza s obsahem etoxylu 46,5-50,0 %3)

    cyklokaučuk4)

    b) Produkty polykondenzace, polymerizace a polyadice:

    alkydové pryskyřice (polyestery z vícesytných alkoholů a kyseliny ftalové), příp. modifikované mastnými kyselinami o délce řetězce C6 a více

    kondenzační produkty a eterifikované kondenzační produkty z čistěných jedno- i vícesytných, případně alkylovaných fenolů s formaldehydem; xylol-formaldehydové pryskyřice a jejich kondenzační produkty s fenolem a alkylovanými fenoly

    ketonové pryskyřice, keton-formaldehydové pryskyřice a furfurol-formaldehydové pryskyřice

    fenol-formaldehydové pryskyřice modifikované mastnou kyselinou o délce řetězce C6 a více

    jedno- nebo vícesytnými alkoholy C3-C6 eterifikované kondenzační produkty z močoviny a melaminu (případně jejich směsí) s formaldehydem jakož i pryskyřice z esterů kyseliny karbamidové

    epoxydové sloučeniny, zesíťované eterifikovanými močovinovými nebo fenolovými pryskyřicemi, nebo esterifikované mastnými kyselinami s délkou řetězce více než C6, nebo zesítěné polyaminoamidy a/ nebo polyaminoimidazoliny z dimerizačních a trimerizačních produktů nenasycených mastných kyselin a/nebo alifatickými polyaminy a/nebo isokyanáty

    polyamidy5)

    polykondenzáty isokyanátů s alkydovými pryskyřicemi, polyestery a polyétery, obsahujícími hydroxylové skupiny

    fenol-formaldehydové pryskyřice a xylol-formaldehydové pryskyřice, příp. v kombinaci s acetobutyrátem celulosy6)

    polykarbonáty5)

    polyestery kyseliny akrylové a/nebo metakrylové s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy C1-C185)

    polyvinylchlorid a jeho kopolymery5)

    polymery a kopolymery styrenu, butadienu, isoprenu a akrylonitrilu5)7)

    polychlorbutadien (polychloropren)7) polyvinyléter nasycených alifatických alkoholů C1-C12

    polyvinylacetaly alifatických nasycených aldehydů C1-C6 s molekulovou váhou přes 10.000

    polyvinylestery alifatických nasycených mastných kyselin C2-C18

    cyklické polymery butadienu a isoprenu

    2. Změkčovadla:

    Lakovaná plocha o obsahu 1 dm2 smí obsahovat nejvýše 25 mg následujících změkčovadel:

    dibutylsebakát

    dioktylsebakát

    acetyltributylcitrát

    acetyltrietylhexylcitrát

    dibutyladipát

    dioktyladipát

    dihexylazelát

    butylstearát

    epoxidovaný sojový olej8)

    butylester kyselin sojového oleje8)

    dialkyl(C6-C12)ftaláty9)

    dicyklohexylftalát9)

    benzylbutylftalát9)

    polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,6-hexandiolem

    polyester kyseliny adipové s 1,3-butandiolem a 1,4-butandiolem

    jehož volné hydroxylové skupiny jsou acetylovány

    3.  Přídavné látky / Pomocné látky:

    i. Vysoušedla:

    V suchém lakovém filmu smí být nejvýše 0,5 % následujících vysoušedel (vztaženo na kationt) a nejvýše 0,2 % kobaltu:

    oxidy a soli kobaltu, manganu, železa, vápníku, zirkonu a ceru s naftenovými kyselinami, s nasycenými především terciárními monokarbonovými kyselinami C9-C11 a 2-etylhexan kyselinou

    ii. Katalyzátory - celkem nejvýše 1,0 % :

    kyselina mravenčí

    kyselina octová

    kyselina mléčná

    kyselina jablečná

    kyselina vinná

    kyselina citronová

    kyselina salicylová

    kyselina chlorovodíková

    kyselina sírová

    kyselina fosforečná

    amoniak

    hydroxid sodný

    hydroxid draselný

    hydroxid vápenatý

    hydroxid hořečnatý

    a soli těchto látek

    kyselé estery kyseliny fosforečné s jednomocnými nasycenými alifatickými alkoholy s délkou řetězce C2-C4

    nasycené alifatické dikarbonové kyseliny C4-C8

    kyselina toluensulfonová a nebo chlorid kyseliny toluensulfonové

    polyestery alifatických alkoholů C3-C6 s kyselinou titaničitou

    hlinité a hořečnaté alkoholáty C2-C8

    iii. Stabilizátory:

    jednotlivých povolených polymerů10)

    oxid zinečnatý11) - nejvýše 8,0 %

    iv. Emulgátory a ochranné koloidy:

    jen pokud jsou jako zbytky emulgátorů a ochranných koloidů používaných při výrobě jednotlivých pojiv a aditiv10)

    v. Ostatní:

    karnaubský vosk12)

    parafin rafinovaný12)13)

    glycerolestery přirozených mastných kyselin C6-C2012)

    estery alifatických alkoholů C4-C20 s nerozvětvenými nasycenými alifatickými kyselinami C6-C2212)

    silikonový olej12)14) - nejvýše 2 mg.dm-2

    pigmenty, barviva a plniva15)

    4. Požadavky na finální lakovou vrstvu:16)

    Lakové vrstvy musejí být, s ohledem na jejich složení, sušeny tak, aby z nich nemohly přecházet do potravin žádné těkavé složky, zvláště žádná rozpouštědla a nesmějí ovlivňovat vůni a chuť potravin.

    č. 9 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam látek pro výrobu papíru, kartonu a lepenky

    Seznam vláknitých surovin, plniv, výrobních, funkčních pomocných přídavných látek a speciálních zušlechťovacích látek, které se mohou používat při výrobě a zušlechťování papírových obalových materiálů a výrobků z nich, určených pro běžný styk s potravinami (s výjimkou papírových obalových materiálů pro kontakt s nápoji při teplotách vyššími než 80 °C)

    Při výrobě a zušlechťování papírových obalových materiálů a výrobků z nich, určených pro přímý styk s potravinami se mohou používat jen v tomto seznamu uvedené suroviny, které musí mít vyhovující technickou jakost a nesmí být používány ve vyšších koncentracích, než je pro výrobu finálního produktu přesně potřebné a nesmí překročit uvedené nejvyšší koncentrace. V konečném výrobku nesmí být přítomné žádné jiné látky než ty, které jsou uvedené v tomto seznamu s jejich případnými odvoditelnými nebo sekundárními produkty.

    Obsahové limity uvedené v tomto seznamu jsou hmotová procenta, pokud není určeno jinak. Jde o hmotová procenta konkrétní látky z dané kategorie látek, vztahované na jednotkovou hmotnost sušiny finálního produktu.

    1.0. Suroviny na výrobu papíru

    Jako suroviny na výrobu papíru mohou být použity:

    1.1. Vláknité suroviny

    přírodní vlákna a vlákna z regenerované celulózy, nebělené nebo bělené

    vlákna ze syntetických polymerních a kopolymerních sloučenin, pokud odpovídají požadavkům na plasty přicházející do styku s potravinami

    dřevina bělená nebo nebělená

    tříděná vlákna ze sběrových papírů, kartonů nebo lepenek, které jsou podle ČSN 50 1990 povolené pro výrobu obalů na balení potravin bez další úpravy, případně po příslušné úpravě, pokud vyhovují z něho vyhotovené obalové materiály a obaly podmínkám této úpravy

    1.2. Plniva

    Jako plniva se mohou používat následující přírodní nebo chemicky vyrobené látky:

    uhličitan vápenatý srážený, prostý Ba2+

    uhličitan vápenatý, velmi jemně mletý, prostý Ba2+

    oxid křemičitý

    uhličitan hořečnatý

    oxid titaničitý (titanová běloba)

    křemičitan vápenatý

    křemičitan hořečnatý (mastek)

    srážené a míchané křemičitany sodné, draselné, hořečnaté, vápenaté, hlinité a železnaté

    síran vápenatý (prostý Ba2+)

    síran barnatý - čistoty podle ČSL 3

    kaolín

    bentonit

    sulfoaluminát vápenatý (satinova běloba)

    síran hlinitý

    oxidy a hydroxidy hliníku a hořčíku

    2.0. Výrobní funkční pomocné přídavné látky

    Jako výrobní funkční pomocné přídavné látky se mohou používat:

    2.1. Pojiva

    kolofónium, adiční produkty kyseliny maleinové a kyseliny fumarové a nebo formaldehydu a kolofónia

    reemulgovatelný polyvinylchlorid bez obsahu změkčovadel - maximální obsah monomeru vinylchloridu 1 ppm

    di-alkyl (C10-C18) diketény - maximálně 0,5 %.

    kondenzační produkty melaminu, formaldehydu a (omega)-aminokapronové kyseliny, maximálně 1,0 %

    sodné a amonné soli směsových polymerizátů z isopropylpolyesteru kyseliny maleinové (cca 29 %), kyseliny akrylové (cca 16 %) a styrenu (cca 59 %), celkem maximálně 0,5 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartónu a lepenky

    směs sestávající z amonné soli kopolymeru styrenu a anhydridu kyseliny maleinové (1 : 1) a kopolymeru butylesteru kyseliny akrylové a akrylonitrilu (7 : 3) v poměru 1 : 2, maximálně 0,6 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky

    amonná sůl kopolymeru anhydridu kyseliny maleinové, isopropylpolyesteru kyseliny maleinové a diisobutylenu, maximálně 0,5 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky

    amonná sůl kopolymeru styrenu (cca 60 %), kyseliny akrylové (cca 23 %) a kyseliny maleinové (cca 17 %), maximálně 0,5 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky

    di-sodná sůl směsového polymeru styrenu (cca 50 %) a kyseliny maleinové (cca 50 %), maximálně 0,5 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky

    vodní sklo (roztok křemičitanu sodného)

    dextrin

    arabská guma

    přírodní a odbourané škroby (enzymaticky, oxidací), škrobový éter, škrobový ester kyseliny fosforečné, mimo škrobů a derivátů škrobů, které jsou modifikované kyselinou boritou, případně jejími deriváty

    deriváty celulózy:

    1. karboxymetylcelulóza a sodná sůl karboxymetylcelulózy technicky čistá, přičemž příměsy glykolátu sodného musí být při výrobě papíru, kartonů a lepenek úplně odstraněny

    2. etylhydroxyetylcelulóza

    3. hydroxyetylcelulóza

    4. metylcelulóza

    algináty, mannogalaktany, galaktomannéter. Použitý galaktomannaéter může obsahovat nejvíce 5,0 % glykolátu sodného jako příměsi za předpokladu, že tento se úplně odstraní při výrobě papíru, kartonů a lepenek a jeho zbytky se nebudou nacházet v hotovém výrobku.

    voskové a parafínové disperze schválené hlavním hygienikem ČR. Mohou se použít společně maximálně 2,0 % vztahované na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky.

    disperze plastických hmot bez obsahu změkčovadel odpovídající příloze č. 2 této vyhlášky.

    2.2. Srážecí a fixační prostředky

    síran a octan hlinitý

    hlinitan sodný a vápenatý

    mravenčan hlinitý, maximálně 0,1 %

    tanin

    síran hlinito-draselný (kamenec)

    kondenzační produkty močoviny, dikyandiamidu, melaminu s formaldehydem

    kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem, maximálně 1,0 %

    sodné soli kyseliny etyléndiamin-tetraoctové a kyseliny dietyléntriaminopentaoctové, jakož i kyseliny n-oxoetyl-etylén-diamino-trioctové, maximálně 1,0 %

    amoniak

    uhličitan sodný

    2.3. Retenční prostředky

    polyakrylamidy a kopolymery akrylamidu s dimetylaminoetylmetakrylátem pokud neobsahují více než 0,1% monomerního akrylamidu, maximálně 0,3 %

    polyetylenimin, maximálně 0,5 %

    zesíťované kationické polyalkylenaminy, a to:

    1. polyamin - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu a diamino-propylmetylaminu1)

    2. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, dietylentriaminu a nebo etylendiaminu1)

    3. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, dietylen-triaminu a epichlorhydrinu nebo směs epichlorhydrinu s amoniakem1)

    4. polyamid - polyamin - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dimetylesteru kyseliny adipové a dietylentriaminu1)

    5. polyamid - polyamin - dichloretanová pryskyřice, vyrobená z dichloretanu a ami-du kyseliny adipové, kaprolaktamu a dietylentriaminu1)

    6. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, diety-lentriaminu, kyseliny adipové a etyleniminu, maximálně 0,5 %1)

    7. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, diety-lentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimetylaminu, maximálně 0,2 %1)

    8. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z polyepichlorhydrinu, diety-lentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimetylaminu, maximálně 0,2 %1)

    9. polyamid - epichlorhydrinová pryskyřice, vyrobená z epichlorhydrinu, dietylentriaminu, kyseliny adipové, etyleniminu a polyetylenglykolu, maximálně 0,2 %1)

    vysokomolekulární kationický polyamidamin, vyrobený z trietylentetraminu a kyseliny adipové s obsahem 15 % dietylenglykolmonometyléteru (jako ředidlo), nebo směsi 70 dílů tohoto polyamidaminového roztoku s 30 díly sulfátovaného spermového oleje, společně maximálně 0,2 % ( počítaného jako polyamidamin v suchém vláknitém materiálu).

    směs z

    1. polyamid - epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, dietylentriaminu a směsi epichlorhydrinu a dimetylaminu, maximálně 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyetylenoxidu, maximálně 0,015 % a kondenzačního pro-duktu kyseliny xylolsulfonové, dihydroxydifenylsulfonu a formaldehydu (sodné a amonné soli), maximálně 0,1 %2)

    2. směs z polyamid-epichlorhydrinové pryskyřice, vyrobená z kyseliny adipové, dietylentriaminu a směsi epichlorhydrinu dimetylaminu, maximálně 0,05 %, lineárního vysokomolekulárního polyetylenoxidu, maximálně 0,015 % a kondenzačního produktu kyseliny x-naftosulfonové, fenolu a formaldehydu jako sodné soli, maximálně 0,06 %.2)

    2.4. Urychlovače odvodnění

    polyetylenimin, maximálně 0,5 %

    alkyl (C10-C16) arylové sulfonáty a jejich sodné soli, maximálně 1,0 %

    parafínové disperze s obsahem silikonů, schválené hlavním hygienikem ČR, maximálně 0,5 % (vztahované na sušinu disperze)

    alkyl (C8-C22) sulfonáty a jejich sodné soli, maximálně 2,0 %

    2.5. Dispergenční a flotační prostředky

    polyvinylpyrrolidon (molekulová hmotnost maximálně 11.000, viskozita 5 % vodného roztoku při 20 °C, nejméně 34 mPa.s.)3)

    alkalické soli převážně lineárně kondenzovaných kyselin fosforečných (polyfosfáty: Polysan CA, Dispex N 40)3)

    Obsah cyklicky kondenzovaných fosfátů (metafosfátů) nesmí být vyšší než 8,0 %3)

    alkylpolyglykoléter a nebo alkylfenolpolyglykoléter se 6-12 etylenoxidovými skupinami3)

    sulfonovaný ricínový olej (olej pro tureckou červeň) 3)

    kondenzační produkty aromatických thiokyselin s formaldehydem3)

    tripolyfosfát3)

    pyrofosfát sodný3)

    polyetalenimin, maximálně 0,5 %

    sodná sůl kyseliny polyakrylové, maximálně 0,5 %

    polyvinylalkohol (tzv. sušený typ), maximálně 5%

    polypropylenoxid, esterifikovaný laurovou, olejovou, ricínovou a stearovou kyselinou

    monoglycerylester kyseliny citronové

    blokový kopolymer etenoxidu a propenoxidu, molekulová hmotnost cca 6800, esterifikovaný kyselinou stearovou, výlučně v krycích povrchových vrstvách, maximálně 0,05 %

    etylen-diamin-tetraazinová kyselina, sodná sůl

    2.6. Odpěňovací prostředky

    organopolysiloxany s metylovými a nebo fenolovými skupinami (silikonové oleje), viskozita při 20 °C nejméně 97,3 mPa.s.4)

    tributylfosfát a nebo triizobutylfosfát4)

    vyšší alifatické alkoholy (C8-C20) 4)

    estery mastných kyselin (C10-C18) jedno- a vícemocných alkoholů C2-C84)

    alkylsulfonamidy (C10-C14) 4)

    polyglykolester kyseliny olejové s 3 nebo 4 etylenoxidovými skupinami, maximálně 0,05 %

    mastné kyseliny, nerozvětvené, nasycené a nenasycené s sudým počtem uhlíkových atomů C8-C22 s obsahem max. 2 % nezmýdelnitelných složek:5)

    1. z nich odvozené di- a tri-mery

    2. jejich amidy

    3. esterifikované alkoholy jednomocnými, alifatickými, nerozvětvenými a nenasycenými C4-C18

    4. esterifikované glycerinem na mono-, di a triglyceridy

    5. esterifikované polyolem C3-C6

    6. esterifikované sorbitolem a sorbitanem

    7. v podobě solí s hliníkem, amoniakem, vápníkem, draslíkem, hořčíkem a sodíkem

    8. v podobě sloučenin s bis (2-hydroxyetyl) aminem

    9. v podobě sloučenin s tris (2-hydroxyetyl) aminem

    2.7. Protislizové a konzervační prostředky

    chlorid sodný, peroxid sodný6)

    1.4-Bis/bromacetoxy/buten, 1-bromacetoxy-2-nitrobutan a nebo bis-1.2-bromacetoxyeten7)

    tetrametyl-triuran-disulfid8)

    3.5.dimetyl-tetrahydro-1.3.5-tiadizin-2-tion9)

    bromhydroxyacetonfenon8)

    dinatrium-kyano-ditioimidokarbonát a nebo N-metyl-ditio-karbonát draselný8)

    N-/2-p-chlorbenzoyletyl/-hexaiminchlorid10)

    N-hydroxymetyl-dithiokarbonát draselný a 2-merkaptobenzothiazol sodný11)

    2-oxy-2/4-hydroxy-fenyl/chlorid kyseliny acethydroximové8)

    N-x-(1-nitroetyl)benzyl-etylendiamin8), maximálně 0,025 %, vztahované na suchou vlákninu

    2-brom-2-nitropropaddiol (1,3), 8) maximálně 0,003 % vztahované na suchou vlákninu

    0,15 %- vodné roztoky esteru kyseliny p-hydroxybenzoové (metyl, etyl a n-propylester kyseliny p-hydroxybenzoové jako i sodných solí) v peroxidu vodíku 35 % hmot., pokud:

    1. 1 kg obalového materiálu neobsahuje více než 15 mg esteru kyseliny p-hydroxy-benzoové,

    2. hotové výrobky nemají konzervační účinky na zabalené potraviny,

    3. extrakt hotových výrobků nedává pozitivní peroxidovou reakci.

    N-alkenyl (C12-C18) dimetyl amoniumbromid8)

    N-alkyl (C12-C18) dimetylbenzyl amoniumbromid a chlorid8)

    di-N-alkyl (C12-C18) metylbenzyl amoniumbromid8)

    bis-(2-hydroxy-5-chlor-fenyl) metan

    glyoxal12)

    glutardialdehyd12)

    tetraetylthiuramdisulfid

    1-2-dibrom - 2,4 -dikyanobutan nejvýše 0,005%13)

    3-brom-3-nitrostyren nejvýše 0,045%13)

    fenyl-(2-chlor-2-kyanvinyl)sulfon14)

    fenyl-(1,2-dichlor-2-kyanvinyl)sulfon14)

    2-fenyl-sulfonylpropionitril14)

    1,2-benzisothiazolin-3-on nejvýše 0,15 mg.dm-215)

    2-metyl-4-isothiazolin-3-on15)

    kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli, maximálně 700 mg/kg.

    kyselina p-hydroxybenzoová a její estery, maximálně 700 mg/kg.

    etyl a/nebo propylester kyseliny p-hydroxybenzoové.

    kyselina mravenčí, maximálně 800 mg/kg.

    kyselina sorbová a její soli, maximálně 800 mg/kg.

    formaldehyd12)

    hexametylentetramin12)

    adiční produkt ze 70 % benzylalkoholu a 30 % formaldehydu12)

    3,5-dimetyl-tetrahydro-2H-1, 3, 5-thiadiazin-2-tion.

    2-brom-4-hydroxyacetonfenon, max. 0,006 % (přepočítané na povrchovou krycí vrstvu).

    2.8. Lubrikační činidla

    Mohou se použít v úhrnném množství nejvíce 0,25 % této látky:

    stearát vápenatý

    stearát sodný

    stearát amonný

    stearát hlinitý

    3.0. Speciální látky na zušlechťování papíru

    Na zušlechťování papíru se mohou použít tyto látky:

    3.1. Prostředky pro zvýšení pevnosti za mokra

    glyoxal

    močovino-formaldehydové pryskyřice, které nejsou chemicky modifikované jednou nebo několika z následujících látek:

    1. 6-aminohexanlaktan, bis (2-aminoetyl)-amin, diaminoetan, dikyandiamid, hydrogensiřičitan sodný, trietylentetramin, trie (2-hydroxyetyl)-amin

    2. melamin-formaldehydové pryskyřice

    3. zesíťované kationické polyalkylenaminy16)

    3.2. Hydrofobizační prostředky

    glycerin17)

    polyetylenglykoly17) s obsahem monoetylenglykolu, maximálně 0,2 %

    močovina17)

    sorbit17)

    sacharóza17), glukóza17), glukózový sirup17)

    chlorid sodný17), chlorid vápenatý17) a chlorid hořečnatý17)

    polyetylenoxid17), molekulová hmotnost 200

    polypropylenoxid17), molekulová hmotnost 400

    1,2-propandiol17)

    3.3. Barviva a optické zjasňovací prostředky

    Barviva a optické zjasňovací prostředky se nesmí dostat do zabalených poživatin.

    3.3.1. Na barvení a potiskování papíru, kartonu a lepenky se mohou používat barviva uvedená v příloze 12 této vyhlášky

    3.3.2. Optické zjasňovací prostředky

    Mohou se používat v úhrnném množství nejvíce 0,1 % tyto látky:

    4,4-bis/(4-(bis(2-hydroxyetyl)amino)-6-m,o a p-sulfoanilino)-s-triazin-2-yl amino/-2,2–stil-ben disulfonová kyselina, sodné soli

    4,4-bis 4- dietyloamino-6- (2,5-disulfoaminilino)-s-triazin-2-yl amino -2,2-stilbendisulfo-nová kyselina, sodné soli

    4,4 -bis 4-metoxy-6-anilino-s-triazin-2-yl amino-2,2 stilbendiusulfonová kyselina, sodné soli

    4,4 -bis 4-mono-en bis (hydroxyetylen) amino-6-anilino-s-triazin-2-yl amino -2,2-stil-bendisulfonová kyselina, sodné soli

    1-(4,6-dimetoxy-s-triazin-2-yl) pyren

    3.4 Prostředky na zvýšení hladkosti a lesku pigmentovaných nátěrů

    Mohou se používat v úhrnném množství nejvíce 0,25 % tyto produkty:

    vosk KPE

    vosk DPE

    vosk OP

    stearan zinečnatý - nejvíce 0,1 %

    3.5. Prostředky na úpravu viskozity pigmentovaných směsí:

    difosforečnan sodný

    tripolyfosfát sodný

    karboxymetylcelulóza

    algináty

    polyoxyalkylestery a étery

    močovina

    polyoxyetylenové stearáty

    dikyandiamid

    3.6. Pojidla pigmentovaných směsí

    kaolín

    škroby - částečně odbourané (enzymaticky, oxidací) a deriváty škrobu

    karboxymetylcelulóza (Lovosa TS 5, Lovosa TS 20)

    makromolekulární sloučeniny18)

    3.7. Prostředky pro zvýšení shodnosti zadržovat vodu v nátěrových směsích

    sorbit

    karboxymetylcelulôza (Lovosa TS 20, PND 2700373)

    3.8. Změkčovadla

    acetyltributylcitrát19), acetyltrietylcitrát19), monoisopropylcitrát19), trietylcitrát19), mono-, di a tri-stearylcitrát19)

    kyselina adipová, její estery jednomocných, alifatických, nasycených alkoholů, C6-C2219)

    estery azelaninové kyseliny s jednomocnými, alifatickými, nasycenými alkoholy, C6-C1219)

    butylstearát19)

    estery kyseliny citronové s jednomocnými,alifatickými nasycenými alkoholy, C6-C2219)

    dialkyl (C7-C9) ftalát19)

    dibutylsebakát19)

    izopropylacetát19), n-oktandecylaminoacetát19), stearylacetát19)

    trietylenglykol19)

    diizobutyladipát19)

    pentaerytritoltetrastearan19)

    di-acetát hexa-izobutyrát sacharózy19)

    sorbit19)

    sulfonovaný ricínový olej-olej na tureckou červeň (sulforicin) 19)

    Suroviny uvedené v bodech 3.4., 3.5., 3.6., 3.7. a částečně i 3.8. se používají pro přípravu pigmentovaných nátěrových směsí pro natírání papíru. Pigmentovaný nátěr je vždy na vnější straně papírového obalu a nepřichází do přímého styku se zabalenou potravinou.

    3.9. Prostředky pro povrchové zušlechťování a natírání

    3.9.1. Makromolekulární sloučeniny

    Makromolekulární sloučeniny (plasty, fólie, taveniny, roztoky, laky, disperze) pokud odpovídají hygienickým požadavkům na plasty podle přílohy 3 této vyhlášky a nebo pokud byly pro potravinářské účely jmenovitě schválené.

    Papíry, kartony a lepenky ovrstvené plastickými hmotami, při kterých přicházejí potraviny do přímého styku jen s polymérní látkou, která vytváří dokonalou bariéru vůči penetraci cizorodých látek z papírů, kartonů a lepenek na povrch potravin, se tyto neposuzují podle podmínek této úpravy, ale především podle hygienických požadavků platných pro danou polymerní látku.

    Pro povrchové zušlechťování papírů, kartonů a lepenek je možné použít následující polymerní látky (makromolekulární sloučeniny):

    nitrocelulóza o obsahu 10,8-12,4 % dusíku

    metylcelulóza, etylcelulóza, hydroxyetylcelulóza, karboxymetylcelulóza a její sodná sůl (čistá)

    polyvinylacetát a kopolymery20 vinylacetátu s: etylénem, akrylamidem, akrylominitrilem21), kyselinou akrylovou a jejím n-butanolovým esterem a 2-etylhexylalkoholem, metakrylamidem, kyselinou metakrylovou a jejími estery s n-butanolem, n-hexanolem a 2-etylhexyl-alkoholem, anhydridem kyseliny maleinové, triallylpentaerytritolem (max. 1 %), vinylsulfonovou kyselinou a jejími sodnými solemi,

    polyvinylalkohol (viskozita 4 %-ního vodného roztoku při 20 °C minimálně 5 mPa.s)

    polyvinylpropionát, bez obsahu jiných pomocných látek než jsou přípustné

    kopolymerní disperze vinylidenchloridu bez obsahu změkčovadel (Sconatex BF 50, Diofan 185D, 190D, 207D, 230D, Ixan WA 50, WA 91C, PA 522)

    polyetylen, polypropylen a chlorované polyolefiny s obsahem chlóru maximálně 56 %, průměrné molekulové hmotnosti minimálně 100 000 a rozpustností v n-hexanu při 50 °C maximálně na 7 %.

    silikonové oleje, katalyticky zesíťované organopolysiloxany, pokud byly jmenovitě na potravinářské účely schváleny hlavním hygienikem ČR

    alfa-metylstaren-vinyltoluenové kopolymery vyrobené z dvou monomerů v molárním poměru 1 : 3, bez obsahu jiných pomocných látek než jsou přípustné s bodem tání min. 75 °C

    polyestery, získávané reakcí mezi jedním nebo několika z následujících vícemocných kyselin a vícemocných alkoholů, přičemž reakce může být ukončená jednou z následujících jednomocných kyselin nebo jednomocných alkoholů:

    1. vícemocné kyseliny: kyselina adipová, fumarová, itakonová, sebaková, meleinová a její anhydrid, ftalová a její anhydrid, 1, 2, 4-benzentrikarbonová a její anhydrid a mastné kyseliny dimerované.

    2. jednomocné kyseliny: benzoová, ricínová, butylbenzoová, 4,4 bis (4-hydro-xyfenyl) pentankarbonová, trialkyl (C4-C11) metankarbonová a mastné kyseliny.

    3. vícemocné alkoholy: bis (2-hydroxyetyl)éter, 1,3-butandiol, 1,4-budandiol, etandiol, glycerin, metyl-alfa-D-glukozid, pentaerytritol, 1,2-propandiol, sorbitol, 1,1,1-tris(hydrixymetyl) etan, 1,1,1-tris(hydroxymetal) propan.

    4. jednomocné alkoholy: alifatické, nerozvětvené, nasycené C4-C18

    monogalaktany a galaktomannetery22)

    přírodní a odbourané škroby, éter škrobu,škrobový ester kyseliny fosforečné a kyseliny octové. Nesmí se používat škroby a škrobové produkty, které jsou modifikované kyselinou boritou, resp. její sloučeninami.

    kaseín a rostlinné bílkoviny s maximálním obsahem 6 % glyoxalu (na hmotnost bílkoviny), výlučně na papír a karton, který se nedostává do styku s potravinami a nápoji obsahujícími alkohol.

    petrolejové uhlovodíkové pryskyřice, alicyklické, které odpovídají následujícímu popisu a specifičnosti:

    • kopolymery připravené polymerizací dienů a olefinů, nenasycené, nerozvětvené a roz-větvené a cyklických C4-C7 monomerů pocházejících z frakcí s nízkým bodem varu (koncový bod varu pod 200 °C), získané krakováním ropy, ale bez hydrogenace. Tyto polymery nejsou úplně nasycené, nearomatické uhlovodíkové pryskyřice, které obsahují metylové skupiny a do řetězce začleněné ne-aromatické metylové 5 a 6 uhlíkových atomů obsahujících cyklické struktury.

    • Živice musí vyhovovat následující specifikaci:

    • viskozita při 140 °C: nejméně 10.000 mPa.s

    • bod měknutí: nejméně 97 °C

    • anilinový bod: nejméně 120 °C

    • obsah monomerů: maximálně 0,1 %

    • obsah aromatických látek: maximálně 0,5 %

    • obsah popela: maximálně 0,1 %

    • 50% roztok v toluenu musí být tak propustný pro světlo jako roztok 40 mg jódu v 100 ml roztoku jodidu draselného.

      petrolejové uhlovodíkové pryskyřice, hydrogenové polycyklopentadienová pryskyřice, připravená polymerizací směsi sestávající hlavně z cyklopentadienu a jeho dimeru, pocházející z frakce ropy od 80 °C až do 180 °C krakováním za účinku páry. Po polymerizaci se provádí hydrogenace polymeru.

    • Živice musí vyhovovat následující specifikaci:

    • viskozita při 140 °C: nejméně 2.000 mPa.s

    • bod měknutí: nejméně 95 °C

    • obsah brómu: maximálně 2 %

    • obsah popela: maximálně 0,1 %

      terpénové pryskyřice, připravené z alfa-pinenu, beta-pinenu a dipentenu, nemodifikované fenolem, pokud splňují požadavky následné specifikace:

    • obsah kyseliny: číslo kyselosti menší než 5,

    • číslo zmýdelnění: menší než 5,

    • zbarvení 50% roztoku v lakovém benzínu musí být pod hodnotu 4 "Gardnero-ov"

      kaučuk přírodní a syntetický, chlorovaný odpovídající následné specifikaci:

    • obsah chlóru: maximálně 67 %,

    • viskozita 20% toluenového roztoku při 20 °C: minimálně 4 mPa.s.

    algináty

    laky s obsahem acetátu celulózy

    3.9.2. Parafíny a vosky

    parafín rafinovaný pro potravinářské účely podle ČSN 65 7101, bílé barvy, bez pachu po olejovitých látkách a bodem tání min. 50 °C

    cerezín rafinovaný podle ČSN 65 7111, světležluté nebo bílé arvy, bez pachu po olejovitých látkách, s bodem tání min. 55 °C

    karnaubský vosk

    mikrokrystalické vosky, nízkomolekulární polyolefiny a polyterpeny, pokud byly schválené hlavním hygienikem ČR pro potravinářské účely

    montání vosk, sestávající z montání kyseliny C26-C32 jejích esterů s etandiolem a 1,3-bu-tandiolem, vápenaté soli.

    včelí vosk, jelení vosk

    3.9.3. Ostatní látky

    chróm (III.) chloridové komplexní sloučeniny s nasycenými astnými kyselinami s rovným řetězcem délky C16, maximálně 0,4 mg/dm2 vztahované na chróm23)

    soli mastných kyselin hliníku, vápníku a amonia

    přírodní a syntetické minerální látky ve vodě nerozpustné a zdravotně nezávadné

    dibenzoylperoxid

    glyoxal, pro vytvoření voděvzdornosti škrobu v povrchových, krycích vrstvách maximálně 1 % (na obsah sušiny škrobu v povrchové vrstvě a výlučně pro papír a karton, který není určený pro kontakt s potravinami a nápoji, obsahujícími alkohol.

    mono, bis- a tris (2-hydroxyetyl) amin, maximálně 1 %

    kondenzační produkt naftalen sulfonové kyseliny s formaldehydem a její sodné soli - výlučně ve funkci emulgátoru voskových emulzí

    dithionát sodný, výlučně ve funkci antioxidantu pro vosky

    č. 10 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam látek povolených pro výrobu celofánu1)

    Nepřevrstvený (nelakovaný) celofán

    A. Výchozí suroviny:

    Regenerovaná celulóza minimálně 72 %

    B. Aditiva

    1. Změkčovadla : úhrnně nejvýše 27 %

    bis (2-hydroxyetyl)éter (dietylenglykol)2)

    etandiol (monoetylenglykol)2)

    1,3 butandiol

    glycerin

    1,2 propylenglykol

    polyetylenglykol3)

    1,2 polypropylenglykol4)

    trietylenglykol

    tetraetylenglykol

    sorbitol

    močovina

    2. Další aditiva

    Úhrnně nejvýše 1 %

    2.1. Skupina I.

    Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 2 mg.dm-2fólie:

    kyselina octová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli

    kyselina askorbová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli

    kyselina benzoová a benzoan sodný

    kyselina mravenčí a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli

    lineární mastné kyseliny C 8-20, nasycené i nenasycené, se sudým počtem C atomů 8-20 včetně, a dále kyseliny behenová a ricinolejová a jejich amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné sodné, hlinité a zinečnaté soli

    kyseliny citronová, d- a l-mléčná, maleinová, l-vinná a jejich Na a K soli

    kyselina sorbová a její amonné, vápenaté, hořečnaté, draselné a sodné soli

    amidy lineárních nasycených i nenasycených mastných kyselin C 8-20, se sudým počtem C atomů a dále amidy kyselin behenové a ricinolejové

    přírodní jedlé škroby a mouky

    jedlé škroby a mouky modifikované chemickou úpravou

    amylosa

    uhličitany a chloridy vápenaté a hořečnaté

    estery glycerinu s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C 8-20, se sudým počtem C atomů a/nebo s kyselinami adipovou, citronovou, 12-hydroxystearovou (oxystearin), ricinolejovou

    estery polyoxyetylenu (8-14 oxyetylenových skupin) s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C 8-20, se sudým počtem C atomů

    estery sorbitolu s lineárními nasycenými i nenasycenými mastnými kyselinami C 8-20 se sudým počtem C atomů

    mono- a/nebo di-estery kyseliny stearové s etandiolem a/nebo s bis(2-hydroxyetyl)eterem a/nebo s trietylenglykolem

    oxidy a hydroxidy vápenaté, hořečnaté, křemičité a hlinité

    křemičitany a hydratované křemičitany vápenaté, hořečnaté, hlinité a draselné

    polyetylenglykol průměrná molekulová hmotnost 1200 - 4000

    propionát sodný

    2.2 Skupina II.

    Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 1 mg.dm-2fólie, nebo nižší limit, pokud je specifikován.

    Kotvící činidla:

    kondenzační produkt melaminu a formaldehydu, nemodifikovaný nebo modifikovaný jednou či více následujících látek5)6)

    butanol, etanol, dietylentriamin, trietylentetramin, tetraetylenpentamin, tri(2-hydroxy-etyl)amin, 3,3-di-aminodipropylamin, 4,4°-diaminodibutylamin

    kondenzační produkt melaminu, močoviny a formaldehydu modifikovaný tris(2-hydroxyetyl)aminem5)6)

    kondenzační produkt močoviny a formaldehydu, nemodifikovaný nebo modifikovaný jednou či více následujících látek5)6)

    kyselina aminometylsulfonová, kyselina sulfanilová, butanol, etanol, metanol, diaminobutan, diaminodietylamin, diaminodipropylamin, diaminopropan, dietylentriamin, quanidin, tetraetylenpentamin, trietylenteramin, siřičitan sodný

    síťované kationaktivní polyalkylenaminy:

    a/ polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi propylenmetylaminu a epichlorhydrinu

    b/ polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu, kyseliny adipové, kaprolaktamu, dietylentriaminu a/nebo etylendiaminu

    c/ polyamid-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi kyseliny adipové, dietylaminu a epichlorhydrinu nebo směsi epichlorhydyrinu a amoniaku

    d/  polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu dimetyladipátu a dietylentriaminu

    e/  polyamid-polyamin-epichlorhydrinová pryskyřice na bázi epichlorhydrinu adipamidu a diaminopropylmetylaminu

    polyetylenaminy a polyetyleniminy - nejvýše 0,75 mg.dm-2

    2.3 Skupina III.

    Úhrnné množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 1 mg.dm-2(nepřevrstvené) fólie, při čemž množství jednotlivých látek (nebo skupin látek) nesmí překročit 0,2 mg.dm-2, nebo nižší limit, pokud je specifikován:

    alkyl (C8-C18) benzensulfonan sodný

    isopropylnaftalensulfonan sodný

    alkyl (C8-C18) sulfát sodný

    alkyl (C8-C18) sulfonan sodný

    dioktylsulfojantaran sodný

    distearát dihydroxyetyl-dietylen-triamin-monoacetátu nejvýše 0,05 mg.dm-2

    laurylsulfáty amonné, hořečnaté a draselné

    N,N°-distearoyldiaminoetan

    N,N°-dipalmitoyldiaminoetan

    N,N°-diolejoyldiaminoetan

    2-heptadexyl-4,4 bis(metylenstearát) oxazolin

    polyetylen-aminosteramidetylsulfát nejvýše 0,1 mg.dm-2

    2.4 Skupina IV.

    Množství látek z této skupiny látek nesmí překročit 0,01 mg.dm-2 fólie:

    monoetanolaminlauryl sulfát

    C.Nátěry a zušlechťovací vrstvy:

    Převrstvení nesmí přesahovat 50 mg.dm-2 fólie na straně kontaktu s potravinou7)

    1.1 Polymery

    Není-li specifikováno jinak smí polymerní vrstva dosahovat hmotnosti až 50 mg.dm-2 a může být tvořena následujícími látkami:

    etyl-, hydroxyetyl-, hydroxypropyl- a metyl- étery celulózy

    nitrocelulóza ; obsah dusíku 10,8 - 12,2 % v nitrocelulóze nejvýše 20 mg.dm-2 kontaktní strany

    polymery, kopolymery a jejich směsi, vyrobené z následujících monomerů8):

    vinylacetaly, odvozené od nasycených aldehydů (C1-C6)

    vinylacetát

    alkyl (C1-C4) vinyl étery

    kyseliny akrylové, krotonové, itakonové, maleinové, metakrylové a jejich estery

    butadien

    styren

    metylstyren

    vinylidenchlorid

    akrylonitril

    metakrylonitril

    etylen, propylen, 1-2 butylen

    vinylchlorid

    1.2 Pryskyřice

    Celkové množství látek z této skupiny nesmí překročit 12,5 mg.dm-2povrchové vrstvy fólie na straně kontaktu s potravinou a to pouze u výrobků z celofánu s převrstvením na bázi nitrocelulózy nebo kopolymeru vinylchloridu a vinylacetátu:

    kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace a její estery s metyl-, etyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo jejich směsmi

    kalafuna a/nebo produkty její polymerace, hydrogenace nebo disproporcionace kondenzované s kyselinou akrylovou, maleinovou, citronovou, fumarovou a/nebo ftalovou a/nebo 2,2bis(4-hydroxyfenyl)propan formaldehydem a esteryfikované metyl-, etyl- nebo s (C2-C6) polyvalentními alkoholy nebo směsi těchto alkoholů

    estery, odvozené od bis(2-hydroxyetyl)éteru s adičními produkty Đ-pinenu a/nebo dipentenu a/nebo diterpenu a maleinanhydridu

    potravinářská želatina

    kasein

    ricinový olej a produkty jeho dehydratace nebo hydrogenace a jeho kondenzační produkty s polyglycerolem, kyselinou adipovou, citronovou, meleinovou, ftalovou a sebakovou

    přírodní pryskyřice (damar)

    poly-Đ-pinen (terpenové pryskyřice)

    močovino-formaldehydové pryskyřice5)6)

    1.3 Změkčovadla

    Celkové množství látek nejvýše 6 mg.dm-2 povrchové vrstvy fólie na kontaktní straně:

    acetyltributylcitrát

    acetyl-tri-(2-etylhexyl)-citrát

    di-isobutyladipát

    di-n-butyladipát

    di-n-hexylazelát

    glycerolmonoacetát

    glyceroldiacetát

    glyceroltriacetát

    dibutylsebakát

    di-(2-etylhexyl)-sebakát

    di-n-butylvinan

    di-isobutylvinan

    butylbenzylftalát9)10)

    dicyklohexylftalát9)10)

    2.Ostatní aditiva

    Celkové množství těchto látek nesmí překročit 6,0 mg.dm-2 celofánu t.j. základní fólie a povrchové vrstvy na straně kontaktu s potravinou.

    2.1.Aditiva uvedená v první části B 2.1. této přílohy.

    Uvedená omezení množství se vztahují na celofán t.j. základní fólii s povrchovou vrstvou na straně kontaktu s potravinou.

    2.2.Specifická převrstvovací aditiva

    Množství jednotlivých látek nebo skupin látek nejvýše 20 mg.dm-2povrchové vrstvy na straně kontaktu s potravinou, nebo nižší limit, pokud je specifikován:

    1-hexadekanol a 1-oktadekanol

    estery lineárních mastných kyselin, nasycených nebo nenasycených se sudým počtem uhlíkových atomů C8-C20 včetně ricinolejové kyseliny s etyl-, butyl-, amyl- a oleyl- lineárními alkoholy

    montánní vosky včetně čistých montáních kyselin (C26-C32) a/nebo jejich etery s etandiolem a/nebo butandiolem a/nebo jejich vápenatými a draselnými solemi

    karnaubský vosk

    včelí vosk

    kandelilla vosk

    dimetylpolysiloxan nejvýše 1 mg.dm-2

    epoxidovaný sojový olej (obsah oxiranu 6-8%)

    přečištěný parafin a mikrokrystalické vosky (podle této vyhlášky)

    pentaeritritol tetrastearát

    mono- a bis-(oktadecyldietylenoxid) fosfáty nejvýše 0,2 mg.dm-2

    alifatické kyseliny (C8-C20) esterifikované mono- nebo di-(2-hydroxyetyl)aminem

    2- a 3- terc.butyl-4-hydroxyanizol nejvýše 0,06 mg.dm-2

    2,6-di-terc.butyl-4-metylfenol nejvýše 0,06 mg.dm-2

    di-n-oktylcín-bis-(2-etylhexyl)-maleinát nejvýše0,06 mg.dm-2

    3. Rozpouštědla

    Smí být použito následujících látek, které však z lakované fólie musejí být zcela odvětrány11)

    etylacetát

    butylacetát

    isobutylacetát

    propylacetát

    isopropylacetát

    aceton

    etanol

    1-butanol

    2-butanol

    1-propanol

    2-propanol

    cyklohexan

    etylenglykol monobutyléter

    etylenglykol monobutyléter acetát

    etylenglykol monoetyléter

    etylenglykol monoetyléter acetát

    etylenglykol monoetyléter

    etylenglykol monoetyléter acetát

    metyletylketon

    metylisobutylketon

    tetrahydrofuran

    toluen

    č. 11 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Zkoušení odolnosti hraček proti působení slin a potu

    . K hračce kategorie I nebo k její části o celkovém povrchu cca 1 dm2 se v kádince přidá tolik zkušebního roztoku modelujícího sliny a pot (4,2 g NaHCO3 bezvodý, 0,5 g NaCl a 0,2 g K2CO3 bezvodý rozpustit a doplnit na celkový objem 1 litr v destilované vodě), aby bylo možno vzorek zcela ponořit. Kádinka se uzavře a extrakce se provede buď

         a/ třepáním 1 hod. frekvencí 150 úderů/min. při 37oC

    nebo

         b/ ponořením kádinky do ultrazvukové vodní lázně na 10 min. při teplotě 37o C.

    Poté se vzorek nechá sedimentovat po dobu 1 hod. při 37o C. (Zakalení extraktu lze vyčeřit přídavkem několika kapek metanolu anebo centrifugací). V čirém extraktu se po vychladnutí změří absorpční spektrum v rozsahu vlnových délek 380 - 750 nm v kyvetě optické délky 10 mm na dvoupaprskovém UV/VIS spektrometru. Odečte se nejvyšší hodnota extinkce v uvedeném rozsahu a od ní se odečte hodnota extinkce čisté slinné náhražky při téže vlnové délce, změřená tak, že slinná náhražka je umístěna v měrné i referenční kyvetě. Takto korigovaná hodnota extinkce vzorku (E) se dosadí do vztahu:

    E x V

    Q = ---------------

    O x 100

    kde Q = koeficient absorpce látky vyloužené z 1 dm2 povrchu vzorku

    E = korigovaná hodnota maximální extinkce vzorku

    V = objem zkušebního roztoku modelujícího sliny a pot (ml)

    O = povrch vzorku (dm2)

    Hodnota Q vyšší než 0,05 značí, že dochází k extrakci látek v uvedené oblasti spektra a testovaný vzorek nevyhovuje odolností proti slinám a potu.

    č. 12 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam pigmentů, barviv a plniv pro úpravu a barvení materiálů a výrobků

    A. Seznam pigmentů a barviv

    Následující pigmenty a barviva je možno použít k barvení materiálů (ve smyslu § 4,§ 5 a § 6 vyhlášky) určených pro výrobu materiálů a výrobků, výrobu hraček kategorie I a k potisku obalů.

    PIGMENT YELLOW 1 - 11680

    PIGMENT YELLOW 2 - 11730

    PIGMENT YELLOW 3 - 11710

    PIGMENT YELLOW 4 - 11665

    PIGMENT YELLOW 5 - 11660

    PIGMENT YELLOW 6 - 11670

    PIGMENT YELLOW 10 - 12710

    PIGMENT YELLOW 24 - 70600

    PIGMENT YELLOW 42 - 77492

    PIGMENT YELLOW 43 - 77492

    PIGMENT YELLOW 53 - 77788

    PIGMENT YELLOW 61 - 13880

    PIGMENT YELLOW 62 - 13940

    PIGMENT YELLOW 74 - 11741

    PIGMENT YELLOW 81 -

    PIGMENT YELLOW 93 -

    PIGMENT YELLOW 94 -

    PIGMENT YELLOW 95 -

    PIGMENT YELLOW 97 - 11767

    PIGMENT YELLOW 102 -

    PIGMENT YELLOW 109 -

    PIGMENT YELLOW 110 - 56280

    PIGMENT YELLOW 111 -

    PIGMENT YELLOW 115 - 47001:5

    PIGMENT YELLOW 118 - 77894

    PIGMENT YELLOW 119 - 77496

    PIGMENT YELLOW 120 -

    PIGMENT YELLOW 126 - 21101

    PIGMENT YELLOW 127 - 21102

    PIGMENT YELLOW 128 -

    PIGMENT YELLOW 138 -

    PIGMENT YELLOW 139 -

    PIGMENT YELLOW 147 -

    PIGMENT YELLOW 148 -

    PIGMENT YELLOW 151 - 13980

    PIGMENT YELLOW 154 - 11781

    PIGMENT YELLOW 155 -

    PIGMENT YELLOW 173 -

    PIGMENT YELLOW 180 -

    PIGMENT YELLOW 181 -

    PIGMENT YELLOW 182 -

    PIGMENT YELLOW 183 -

    PIGMENT YELLOW 184 -

    PIGMENT YELLOW 185 -

    PIGMENT YELLOW 187 -

    PIGMENT YELLOW 192 -

    PIGMENT ORANGE 1 -

    PIGMENT ORANGE 4 - 12459

    PIGMENT ORANGE 6 - 12730

    PIGMENT ORANGE 31 -

    PIGMENT ORANGE 32 -

    PIGMENT ORANGE 36 -

    PIGMENT ORANGE 43 - 71105

    PIGMENT ORANGE 61 -

    PIGMENT ORANGE 64 -

    PIGMENT ORANGE 68 -

    PIGMENT RED 2 - 12310

    PIGMENT RED 3 - 12120

    PIGMENT RED 5 - 12490

    PIGMENT RED 7 - 12420

    PIGMENT RED 9 - 12460

    PIGMENT RED 10 - 12440

    PIGMENT RED 12 - 12385

    PIGMENT RED 16 - 12500

    PIGMENT RED 18 - 12350

    PIGMENT RED 32 - 12320

    PIGMENT RED 48 - 15865

    PIGMENT RED 53 - 15585

    PIGMENT RED 54 - 14830:1

    PIGMENT RED 57 - 15850

    PIGMENT RED 58 - 15825

    PIGMENT RED 63 - 15880

    PIGMENT RED 68 - 15525

    PIGMENT RED 83 - 58000

    PIGMENT RED 88 - 73312

    PIGMENT RED 89 - 60745

    PIGMENT RED 101 - 77491

    PIGMENT RED 102 - 77491

    PIGMENT RED 110 -

    PIGMENT RED 112 - 12370

    PIGMENT RED 122 - 73915

    PIGMENT RED 123 - 71145

    PIGMENT RED 144 - 20735

    PIGMENT RED 146 - 12485

    PIGMENT RED 148 -

    PIGMENT RED 149 - 71137

    PIGMENT RED 150 - 12290

    PIGMENT RED 163 - 12455

    PIGMENT RED 166 -

    PIGMENT RED 168 - 59300

    PIGMENT RED 169 - 45160:2

    PIGMENT RED 170 - 12475

    PIGMENT RED 171 - 12512

    PIGMENT RED 175 - 12513

    PIGMENT RED 176 - 12515

    PIGMENT RED 177 - 65300

    PIGMENT RED 178 - 71155

    PIGMENT RED 179 - 71130

    PIGMENT RED 181 - 73360

    PIGMENT RED 185 - 12516

    PIGMENT RED 187 -

    PIGMENT RED 194 - 71100

    PIGMENT RED 208 - 12514

    PIGMENT RED 209 - 73915

    PIGMENT RED 210 - 12477

    PIGMENT RED 214 -

    PIGMENT RED 219 -

    PIGMENT RED 220 -

    PIGMENT RED 221 -

    PIGMENT RED 224 -

    PIGMENT RED 231 - 77005

    PIGMENT RED 242 -

    PIGMENT RED 253 -

    PIGMENT RED 256 -

    PIGMENT RED 254 -

    PIGMENT RED 262 -

    PIGMENT VIOLET 3 - 42535

    PIGMENT VIOLET 12 - 58050:1

    PIGMENT VIOLET 13 - 60725

    PIGMENT VIOLET 16 - 77742

    PIGMENT VIOLET 23 - 51319

    PIGMENT VIOLET 25 - 12321

    PIGMENT VIOLET 27 - 42535:3

    PIGMENT VIOLET 32 -

    PIGMENT VIOLET 33 - 60005

    PIGMENT VIOLET 36 - 73385

    PIGMENT VIOLET 37 -

    PIGMENT VIOLET 38 - 73395

    PIGMENT GREEN 1 - 42040:1

    PIGMENT GREEN 2 - 12071

    PIGMENT GREEN 7 - 74260

    PIGMENT GREEN 8 - 10006

    PIGMENT GREEN 17 - 77288

    PIGMENT GREEN 19 - 77335

    PIGMENT GREEN 24 - 77013

    PIGMENT GREEN 25 -

    PIGMENT GREEN 28 -

    PIGMENT GREEN 36 - 74265

    PIGMENT GREEN 37 - 74255

    PIGMENT GREEN 50 - 77377

    PIGMENT WHITE 4 - 77947

    PIGMENT WHITE 6 - 77891

    PIGMENT WHITE 7 - 77975

    PIGMENT WHITE 9 - 77245

    PIGMENT WHITE 12 - 77990

    PIGMENT WHITE 18 - 77220

    PIGMENT WHITE 19 - 77004

    PIGMENT WHITE 20 - 77019

    PIGMENT WHITE 21 - 77120

    PIGMENT WHITE 22 - 77120

    PIGMENT WHITE 27 - 77811

    PIGMENT WHITE 28 - 77230

    PIGMENT BLUE 1 - 42595:2

    PIGMENT BLUE 1:2 - 42595:3

    PIGMENT BLUE 7 -

    PIGMENT BLUE 10 - 44040:2

    PIGMENT BLUE 15 - 74160

    PIGMENT BLUE 16 - 74100

    PIGMENT BLUE 17 - 74180+74200

    PIGMENT BLUE 22 - 69810

    PIGMENT BLUE 27 - 77510

    PIGMENT BLUE 27 - 77520

    PIGMENT BLUE 28 - 77346

    PIGMENT BLUE 36 - 77343

    PIGMENT BLUE 60 - 69800

    PIGMENT BLUE 64 - 69825

    PIGMENT BLUE 66 - 73000

    PIGMENT BROWN 1 - 12480

    PIGMENT BROWN 2 - 12071

    PIGMENT BROWN 6 -

    PIGMENT BROWN 7 -

    PIGMENT BROWN 8 - 77730

    PIGMENT BROWN 23 -

    PIGMENT BROWN 24 - 77310

    PIGMENT BROWN 29 - 77500

    PIGMENT BROWN 31 - 77496

    PIGMENT BROWN 37 - 77890

    PIGMENT BROWN 41 -

    PIGMENT BLACK 6 - 77266

    PIGMENT BLACK 7 - 77266

    PIGMENT BLACK 9 - 77267

    PIGMENT BLACK 10 - 77265

    PIGMENT BLACK 11 - 77499

    PIGMENT BLACK 12 - 77543

    PIGMENT BLACK 14 - 77728

    PIGMENT BLACK 22 - 77429

    PIGMENT BLACK 24 - 77898

    PIGMENT BLACK 25 - 77332

    PIGMENT BLACK 26 - 77494

    PIGMENT BLACK 27 - 77502

    PIGMENT BLACK 29 - 77498

    PIGMENT METAL 1 - 77000

    PIGMENT METAL 3 - 77480

    PIGMENT METAL 5 - 77860

    DIRECT BLUE 78 - 34200

    DIRECT BLUE 87 - 74200

    DISPERS YELLOW 54 - 47020

    DISPERS YELLOW 64 - 47023

    DISPERS YELLOW 201 -

    DISPERS ORANGE 47 -

    DISPERS VIOLET 26 - 62025

    DISPERS BLUE 60 -

    FOOD BLUE 4 - 69800

    VAT YELLOW 9 - 66510

    VAT YELLOW 12 - 65405

    VAT YELLOW 26 - 65410

    VAT ORANGE 15 - 69025

    VAT RED 1 - 73360

    VAT RED 1 - 73361

    VAT RED 2 - 73365

    VAT RED 15 - 71100

    VAT RED 45 - 73860

    VAT RED 47 - 73305

    VAT GREEN 7 - 58825

    VAT BLUE 1 - 73000

    VAT BLUE 14 - 69810

    VAT BLUE 29 - 74140

    SOLVENT YELLOW 14 - 12055

    SOLVENT YELLOW 16 - 12700

    SOLVENT YELLOW 25 -

    SOLVENT YELLOW 93 -

    SOLVENT YELLOW 95 -

    SOLVENT YELLOW 114 -

    SOLVENT YELLOW 129 -

    SOLVENT YELLOW 146 -

    SOLVENT YELLOW 151 -

    SOLVENT YELLOW 154 -

    SOLVENT YELLOW 162 -

    SOLVENT ORANGE 60 -

    SOLVENT ORANGE 86 - 58050

    SOLVENT RED 1 - 12150

    SOLVENT RED 25 - 26110

    SOLVENT RED 52 - 68210

    SOLVENT RED 93 -

    SOLVENT RED 111 - 60505

    SOLVENT RED 135 -

    SOLVENT VIOLET 13 - 60725

    SOLVENT VIOLET 36 -

    SOLVENT GREEN 3 - 61565

    SOLVENT GREEN 5 - 59075

    SOLVENT BLUE 12 - 62105

    SOLVENT BLUE 44 -

    SOLVENT BLUE 45 -

    SOLVENT BLUE 46 -

    SOLVENT BLUE 55 - 74400

    SOLVENT BLUE 67 -

    SOLVENT BLUE 70 - 74400

    SOLVENT BLUE 89 - 74340

    SOLVENT BLUE 97 -

    SOLVENT BLUE 104 -

    SOLVENT BROWN 58 -

    ACID GREEN 9 - 42100

    BASIC BLUE 7 - 42595

    15965

    73380

    77489

    77525

    77820

    Vápenaté, hořečnaté, hlinité laky a sodné soli povolených potravinářských barviv.

    B. Seznam plniv

    Jako plniv do plastů a pryží smí být použito (v množství do 49 % vztaženo na polymerní materiál) následujících látek :

    talek bez asbestu

    kaolin plavený1)

    bentonit

    kysličník křemičitý

    uhličitan vápenatý (prostý Ba2+)

    celulóza

    síran barnatý ČSL 3 (jen pro výrobu těsnících materiálů pro obaly na hotová jídla, víčka pro zavařovací sklenice, konzervová dna a korunkové uzávěry).

    okr přírodní2)3)

    siena pálená3)

    Příloha č. 13 k vyhlášce č. …/1999 Sb.

    Seznam látek pro úpravu korkových materiálů a výrobků a požadavky na korkové výrobky

    (1) K ošetření korku smí být použity následující látky:

    oxid siřičitý,

    peroxid vodíku

    kyselina benzoová a její vápenaté, draselné a sodné soli1), nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)

    kyselina p-hydroxybenzoová a její etyl- nebo propyl- ester1)

    kyselina mravenčí1)

    kyselina sorbová a její K a Na soli1)

    kyselina boritá a nebo její sodná sůl1)

    formaldehyd

    hexametylentetramin

    parafin,

    včelí vosk

    glycerin

    parafinový olej

    vosky

    polyetylenoxid o molekulové hmotnosti>200

    trietylenglykol

    karnaubský vosk

    (2) Jako pojiva pro korkové aglomeráty smí být použit drcený korek ošetřený látkami uvedenými v odstavci (1) této přílohy a dále následující látky:

    vytvrzené fenol-, melamin-, močovino- a dikyandiamid-form- aldehydové pryskyřice

    metyl-, karboxymetyl-, etyl-, hydroxyetyl-, hydroxypropyl-, hydroxypropylmetylcelulosa

    polyesterové pryskyřice

    polyuretany

    PVAC bez změkčovadel podle přílohy č.3 této vyhlášky

    neopren-pryž

    epoxydové pryskyřice

    dextrin

    gutaperča

    kolofonium

    přírodní pryskyřice: damar, kopal,

    nerozpustné pigmenty uvedené v příloze 12

    (3). Ošetřený korek a korkové (aglomerované) výrobky nesmějí překračovat následující hodnoty:

    a/ ve hmotě

    důkaz peroxidů negativní2)

    sekundární alifatické amíny 02)

    aromatické aminy 02)

    epichlorhydrin 02)

    b/ ve výluhu (mg/funkční plochy).

    primární alifatické aminy 0,0253)

    bor 0,13)

    ftaláty 0,014)

    fenoly 0,053)

    formaldehyd 0,015)

    oxid siřičitý 0,053)

    Vyhláška

    Ministerstva zdravotnictví

    ze dne ………………….

    kterou se zrušuje vyhláška Ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky č. 185/1990 Sb. a některé směrnice Ministerstva zdravotnictví z oblasti zdravých životních podmínek

    Ministerstvo zdravotnictví podle § 10 zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České socialistické republiky, ve znění zákona č. 34/1970 Sb., zákona č. 147/1970 Sb., zákona č. 125/1973 Sb., zákona č. 25/1976 Sb., zákona č. 118/1983 Sb., zákona č. 60/1988 Sb., zákona č. 173/1989 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 9/1990 Sb., zákona č. 93/1990 Sb., zákona č. 126/1990 Sb., zákona č. 203/1990 Sb., zákona č. 288/1990 Sb., zákonným opatřením Předsednictva České národní rady č. 305/1990 Sb., zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 173/1991 Sb., zákona č. 283/1991 Sb., zákona č. 19/1992 Sb., zákona č. 23/1992 Sb., zákona č. 103/1992 Sb., zákona č. 167/1992 Sb., zákona č. 239/1992 Sb., zákonného opatření Předsednictva České národní rady č. 350/1992 Sb., zákona č. 358/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 474/1992 Sb., zákona č. 548/1992 Sb.., zákona č. 21/1993 Sb., zákona č. 166/1993 Sb., zákona č. 285/1993 Sb., zákona č. 47/1994 Sb., zákona č. 89/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 135/1996 Sb., zákona č. 272/1996 Sb., zákona č. 152/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 148/1998 Sb., stanoví:

    § 1

    Zrušuje se:

    1. vyhláška ministerstva zdravotnictví č. 45/1966 Sb., o vytváření a ochraně zdravých životních podmínek, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví a sociálních věcí České republiky č. 185/1990 Sb.,

    2. směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR – hlavního hygienika ČSR č. 58/1981 sb. Hygienické předpisy, o zásadních hygienických požadavcích, o nejvyšších přípustných koncentracích nejzávažnějších škodlivin v ovzduší a o hodnocení stupně jeho znečištění, oznámená v částce 14/1981 Sb.,

    3. směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR – hlavního hygienika ČR č. 59/1981 sb. Hygienické předpisy, o sítích stanic pro měření znečištění ovzduší, oznámená v částce 14/1981 Sb.,

    4. směrnice ministerstva zdravotnictví ČSR – hlavního hygienika ČSR č. 67/1985 sb. Hygienické předpisy, o hygienických požadavcích na výstavbu a provoz radiodiagnostických a radioterapeutických pracovišť rentgenových oddělení, oznámená v částce 34/1985 Sb.

    § 2

    Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………

    Nařízení vlády

    ze dne ……………….

    kterým se mění nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., a zrušuje nařízení vlády č. 174/1998 Sb., o technických požadavcích na kosmetické prostředky a o změně nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky posuzování shody

    Vláda nařizuje podle čl. 67 odst. 1 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.:

    část první

    Zrušení nařízení vlády č. 174/1998 Sb., o technických požadavcích na kosmetické prostředky a o změně nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky posuzování shody

    § 1

    Zrušuje se nařízení vlády č. 174/1998 Sb., o technických požadavcích na kosmetické prostředky a o změně nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky posuzování shody.

    ČÁST DRUHÁ

    Změna nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb.

    § 2

    Nařízení vlády č. 173/1997 Sb., kterým se stanoví vybrané výrobky k posuzování shody, ve znění nařízení vlády č. 174/1998 Sb., se mění takto:

    1. V příloze č. 1 bod 6 zní: “polymery ethylenu, styrenu, vinylchloridu a propylenu pro užití ve zdravotnictví”.

    2. V příloze č. 1 se body 10, 13, 62 a 63 zrušují.

    3. V příloze č. 2 se bod 10 zrušuje.

    část třetí

    Účinnost

    § 3

    Toto nařízení vlády nabývá účinnosti dnem ……..

    1) § 2 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

    3) § 1 vyhlášky č. 144/1978 Sb., o veřejných vodovodech a veřejných kanalizacích, ve znění vyhlášky č. 185/1988 Sb.

    5)  Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

     

    č. 12 vyhlášky č. 184/1997 Sb., o požadavcích na zajištění radiační ochrany.

    6)  Například § 14 odst. 1 písm. p) zákona č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), ve znění zákona č. 302/1992 Sb.

    7)  Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění zákona č. 188/1988 Sb., zákona č. 171/1990 Sb., zákona č. 522/1990 Sb., zákona č. 134/1993 S., zákona č. 190/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 49/1994 Sb., zákona č. 256/1994 Sb. a zákona č. 138/1995 Sb.

    9)  § 18 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

    11§ 51 zákona č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    13Zákon č. 160/1992 Sb., o zdravotní péči v nestátních zdravotnických zařízeních, ve znění zákona č. 161/1993 Sb.

    15§ 11 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších právních předpisů.

    16§ 2 písm. m) a n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

    17§ 18a zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších právních předpisů.

    19Zákon č. 76/1978 Sb., o školských zařízeních, ve znění pozdějších předpisů.

    20) Směrnice o zřizování, zrušování a provozu menz a bufetů vysokých škol z 20. července 1982 č.j. 20798/82-34, oznámená v částce 17/1982 Sb., ve znění směrnice z 16. července 1985 č.j. 15330/85-34, oznámené v částce 19/1985 Sb.

    21§ 2 písm. d) vyhlášky č. 295/1997 Sb., o hygienických požadavcích na prodej potravin a rozsah vybavení prodejny.

    22§ 2 zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů a jeho prováděcí předpisy.

    23§ 2 odst. 1 až 9 vyhlášky č. 147/1998 Sb., o způsobu stanovení kritických bodů v technologii výroby.

    24Vyhláška č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.

    25§ 3 vyhlášky č. 293/1997 Sb., o způsobu výpočtu a uvádění výživové (nutriční) hodnoty potravin a značení údaje o možném nepříznivém ovlivnění zdraví.

    26§ 4 odst. 1 písm. f) bod 6. zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1995 Sb. a zákona č. 299/1997 Sb.

    27Nařízení vlády č. 171/1997 Sb., kterým se stanoví technické požadavky na hračky.

    28) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.

    29Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů.                                 Vyhláška č. 305/1998 Sb., kterou se stanoví zásady správné laboratorní praxe, postup při ověřování jejich dodržení, postup při vydávání osvědčení a postup kontroly dodržování zásad správné laboratorní praxe (zásady správné laboratorní praxe).

    30) § 31 zákona č. 49/1997 Sb., o civilní letecké dopravě a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

    31§ 9 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb.

    32

    ?§ 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

    33) Například zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., vyhláška č. 224/1995 Sb., o způsobilosti osob k vedení a obsluze plavidel.

    34) § 77 zákona č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších právních předpisů.

    36) Například § 4 odst. 1 zákona č. 98/1987 Sb., o zvláštním příspěvku horníkům, ve znění zákona č. 1/1989 Sb., zákona č. 160/1989 Sb. a zákona č. 235/1992 Sb.

    37) Vyhláška č. 204/1994 Sb., kterou se stanoví rozsah a podmínky poskytování osobních ochranných pracovních prostředků a mycích, čistících a dezinfekčních prostředků.

    38) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

    39§ 2 odst. 3 písm. d) zákona č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů, ve znění pozdějších právních předpisů.

    41Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a přípravcích a o změně některých dalších zákonů.

    43

    č. 5 část A vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

    44

    č. 2 vyhlášky č. 77/1981 Sb., o zdravotnických pracovnících a jiných odborných pracovnících ve zdravotnictví.

    45Zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona č. 579/1991 Sb., zákona č. 166/1992 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 189/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb., zákona č. 154/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb. a zákona č. 160/1997 Sb.

    47) Zákon 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.

    49Vyhláška č. 342/1997 Sb., kterou se stanoví postup při uznávání nemocí z povolání a vydává seznam zdravotnických zařízení, která tyto nemoci uznávají.

    51§ 16 písm. a) bod 3. zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

    52Čl.79 odst. 3 ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.

    58Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

    60§ 31 odst. 4 zákona č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších právních předpisů.

    2) ČSN 79 3873 ”Stanovení vyluhovatelnosti chromu z usní” a ČSN 73 3801 ”Odběr vzorků z usní”.

    3) Zákon č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích.

    4) ČSN 62 1156 Chemické zkoušky pryže. Chemické zkoušení pryže zdravotně nezávadné

    5) ČSN 16 0201 Zkoušení konzervových plechovek

    6) Metody zkoušení a rozdělení do tříd podle ČSN ISO 719 (Sklo. Odolnost skleněné drti proti vodě při 98 °C. Metoda zkoušení a rozdělení do tříd).

    7) Metody zkoušení podle: ČSN EN 1388-1,2 Materiály a předměty ve styku s potravinami - Křemičité povrchy: Část 1: Stanovení olova a kadmia uvolněného z keramického zboží, Část 2: Stanovení olova a kadmia uvolněného z křemičitých povrchů kromě keramického zboží

    8) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky

    9) ČSN EN 71-3, Bezpečnost hraček – Část 3: Migrace určitých prvků

    1) Úhrnně nejvýše 10 %.

    2) Smí obsahovat nejvýše 0,1 % nezreagovaných fenolů a 65 % polypropylenového oleje.

    3) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    4) Fosforité antioxidanty smějí obsahovat nejvýše 0,05 % volného nesubstituovaného fenolu. Obsah nezreagovaných nonylfenolu a dinonylfenolu smí být nejvýše 6,0 % a úhrnný obsah tris(nonylfenyl)-fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí překročit 1,0 %. Jako prostředek pro zabránění hydrolýzy smějí fosforité antioxidanty obsahovat nejvýše 1,0 % tri(2-isopropanolaminu).

    5) Smí být použit jen ke stabilizaci homopolymerů. Takto aditivované polymery nesmějí být použity pro styk s tuky a lihovinami.

    6) Jen pro materiály obsahující nad 20 % minerálních plniv.

    7) Materiály s tímto stabilizátorem nesmějí být používány pro styk s alkoholickými nápoji a poživatinami, obsahující více než 5 % tuků. Nesmějí být použity též tam, kde by teplota při styku materiálu s potravinou překročila 60 0C.

    8) Materiály s tímto stabilizátorem nesmějí být používány pro styk s lihovinami a tuky.

    9) Materiály obsahující stabilizátory na bázi benzofenonu nesmějí být použity pro aplikace, při nichž by přicházely do styku s tuky.

    10) Materiály s tímto stabilizátorem nesmějí být používány pro styk s tuky a potravinami obsahujícími více než 5 % tuku.

    11) Jen pro přepravky na zeleninu a ovoce.

    12) Pro materiály obsahující více než 20 % minerálních plniv může být obsah těchto maziv až 0,5 %.

    13) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    14) ČSN 65 7101 Parafíny.

    15) Vyjádřeno jako laurylsíran sodný.

    16) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami.

    17) Pro materiály s vysokým obsahem minerálních plniv až 1,0 %.

    18) Pro pěnové hmoty.

    19) Nebarvený polymer.

    20) Při vyšších hodnotách podléhá materiál schválení pro konkrétní aplikaci.

    1) Úhrnně nejvýše 0,5 %.

    2) Čistota musí odpovídat § 6. Plast obsahující tuto sloučeninu je možno použít jen pro suché potraviny.

    3) Úhrnně nejvýše 0,5 %.

    4) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    5) ČSN 65 7101 Parafíny.

    6) Podle přílohy 1. oddíl A této vyhlášky

    7) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami.

    8) Plast s nízkomolekulárním podílem 1 - 3 % je možno používat jen pro krátkodobý styk s potravinami.

    1) Čistota musí odpovídat § 6

    2) Úhrnně nejvýše 3 %.

    3) Používá jen tzv. sušený typ.

    4) Úhrnně nejvýše 1,5 %.

    5) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    6) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    7) S obsahem monoglyceridů maximálně 30 %, 1 % vody a s číslem kyselosti menším než 10 mg KOH.g-1.

    8) Úhrnně nejvýše 1,5 %.

    9) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    10) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    11) Di-n-oktyl-cín-di(isoktylthioglykolát) může být použit jen v materiálech neobsahujících změkčovadla. Takto stabilizované materiály smějí být použity, pokud specifická migrace do 3% kyseliny octové je max. 0,005 mg cínu z 1 dm2 (10 dní, 40 °C, 1 cm2 : 1 ml) a specifická migrace do stolního oleje (za výše uvedených podmínek) nepřekročí hodnotu 0,010 mg cínu z 1 dm2 povrchu testovaného plastu.

    12) Difenylthiomočovina může být použita jen pro materiály bez přísady změkčovadel a s obsahem nejvýše 1 % maziv. Výrobky s tímto stabilizátorem nesmějí být použity tam, kde by přicházely do styku s tuky nebo potravinami obsahujícími více než 5 % tuku nebo více než 10 % etylalkoholu.

    13) 1) Pro přebalové folie do síly 0,02 mm určené pro balení čerstvého a pečeného masa a drůbeže, masných a drůbežích výrobků, čerstvých a nasolených a uzených ryb, sýrů, cereálií, pekařských výrobků, hub, čerstvého ovoce a zeleniny lze použít povolených změkčovadel mimo diesterů kyseliny ftalové až do hodnoty 25 % etyléterového extraktu z výsledného výrobku.

    2) Jako těsnící materiál pro víčka zavařovacích sklenic a obalů na hotová jídla, konzervová dna a do korunkových uzávěrů pro uzavírání lahví se sodovou vodou, limonádovými ovocnými sirupy, ovocnými mošty a pivem do 14 % smí být použit polymer s obsahem povolených změkčovadel až do hodnoty 35 % etyléterového extraktu z výsledného výrobku.

    3) Na výrobu hraček může být použit materiál s obsahem povolených změkčovadel mimo diesterů kyseliny ftalové až do hodnoty 45 % etyléterového extraktu z výsledného výrobku.

    4) Pro krycí vrstvy dopravníkových pásů, lze použít plast s obsahem 12 % povolených změkčovadel k přepravě tukových potravin, potravin s voskovaným povrchem a tuhých suchých práškovitých potravin. K přepravě zeleniny, ovoce a podobných potravin, které se před spotřebou myjí, loupají nebo jinak čistí lze použít krycí vrstvy dopravníkových pásů s obsahem 40 % povolených změkčovadel. Doba styku dopravníkového pásu s potravinou nesmí překročit 1 hod.

    14) Jodové číslo nejvýše 8.

    15) Změkčovadla na podkladě ftalátů není možno použít u výrobků, které přijdou do přímého styku s tuky nebo potravinami obsahujícími více než 5 % tuku a nebo s obsahem etylalkoholu vyšším než 10 % a u materiálů určených pro výrobu dětských hraček. Toto omezení se nevztahuje na uzávěry lahví pro víno a lihoviny.

    16) Parafiny ČSN 65 7101.

    17) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    18) Úhrnně nejvýše 0,2 % .

    19) Např. Loxiol G 10, G 11, G 40.

    20) Používá se k výrobě napěněných těsnících materiálů pro korunkové uzávěry. V hotovém výrobku musí být zcela rozložen.

    21) Podle písmene A této přílohy, mimo hodnoty etyléterového extraktu, která může u polymeru pro tyto účely dosáhnout až 3,5 %.

    22) Podle písmene E této přílohy.

    23) Podle písmene F této přílohy.

    24) S obsahem vinylacetátu v rozmezí 32-34 % , o tavném indexu v rozmezí 22-28.

    25) Podle písmene I této přílohy.

    26) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    27) Do krycích vrstev dopravníkových pásů pro přepravu tuhých suchých práškovitých potravin může být použito až 8 % těchto antistatik.

    28) Použití jednotlivých typů se schválených pro styk s potravinami

    29) Používá se jen pro směsi určené pro výrobu těsnících vložek do korunkových uzávěrů.

    1) Používá se styren destilovaný, obsahující nejvýše 0,0015 % terc. butylpyrokatechinu.

    2) Úhrnně nejvýše 2,5 %.

    3) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    4) ČSN 65 7101

    5) Úhrnně nejvýše 8%.

    6) Zbytky petroleteru ve vypěněném materiálu nesmějí překročit 0,01 %

    7) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami.

    8) S obsahem nejvýše 1 % antioxidantů uvedených v oddílu D část II.

    9) Tyto látky musí být v polymeru úplně rozloženy.

    10) Do tohoto množství se započítávají i antioxidanty obsažené v butadienstyrenovém kaučuku.

    11) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    12) Fosforité antioxidanty smějí obsahovat nejvýše 0,05 % volného nesubstituovaného fenolu. Obsah nezreagovaných nonylfenolu a dinonylfenolu smí být nejvýše 6,0 % a úhrnný obsah tris(nonylfenyl)-fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí překročit 1, 0 %. Jako prostředku pro zabránění hydrolyzy smějí fosforité antioxidanty obsahovat nejvýše 1,0 % tri(2-isopropanolaminu).

    13) Distearylpentaerytritdifosfit smí být použit jen ke stabilizaci homopolymerů. Takto aditivované polymery nesmějí být použity pro styk s tuky a lihovinami.

    14) Materiály obsahující stabilizátory na bázi benzofenonu nesmějí být použity pro aplikace, při nichž by přicházely do styku s tuky.

    15) Materiály obsahující tento stabilizátor nesmějí přijít do styku s tuky a potravinami obsahujícími více než 5 % tuků.

    16) Takto stabilizované polymery nesmějí přijít do styku s alkoholickými nápoji a potravinami, obsahujícími více než 5 % tuků. Nesmějí být použity tam, kde by teplota při styku

    17) Je-li jako maziva použito pouze jedné látky, a to stearanu vápenatého nebo stearanu hlinitého, smí být jeho obsah zvýšen až na 0,4 %.

    18) Podle písmene A této přílohy.

    19) Nebarvený polymer.

    1) Před polymerací musí být destilací zbaven případných inhibitorů.

    2) Používá se tzv. sušený typ.

    3) Používá se jako předstabilizátor.

    4) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami.

    5) Používá se jen u emulzí.

    6) Používá se proti pěnění.

    7) Nebarvený polymer.

    8) Vyjádřeno na sušinu.

    9) Pro polymer připravený perličkovou polymerací nejvýše 0,1 %.

    10) Odparek výluhu připraveného 4 hod. varem 5 g vzorku ve 100 ml destilované vody pod zpětným chladičem.

    1) Úhrnně nejvýše 10 % .

    2) Etylen jako komonomer až 15 %.

    3) Butylen jako komonomer až 12 %

    4) Při polymeraci smí být též použit v množství 0,01 % (vztaženo na polymer).

    5) Musí být v hotovém výrobku úplně rozložen.

    6) Dimetylfenol alkylovaný propylenovým olejem smí obsahovat nejvýše 0,1 % nezreagovaných fenolů a 65 % polypropylenového oleje.

    7) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    8) Fosforité antioxidanty smějí obsahovat nejvýše 0,05 % volného nesubstiuvaného fenolu. Obsah nezreagovaných nonylfenylu a dinonylfenolu smí být nejvýše 6,0 % a úhrnný obsah tris(nonylfenyl)-fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí překročit 1, 0 %. Jako prostředku pro zabránění hydrolyzy smějí fosforité antioxidanty obsahovat nejvýše 1,0 % tri(2-isopropanolaminu).

    9) Distearylpentaerytritdifosfit smí být použit jen ke stabilizaci homopolymerů. Takto aditivované polymery nesmějí být použity pro styk s tuky a lihovinami.

    10) Používá se jen pro materiály obsahující nad 20 % minerálních plniv.

    11) Materiály obsahující stabilizátory na bázi benzofenu nesmějí být použity pro aplikace, při nichž by přicházely do styku s tuky.

    12) Materiály stabilizované tímto stabilizátorem nesmějí přijít do styku s tuky a poživatinami obsahujícími více než 5% tuků.

    13) Polymery stabilizované tímto stabilizátorem nesmějí přijít do styku s alkoholickými nápoji a poživatinami, obsahujícími více než 5 % tuků. Nesmějí být použity též tam, kde by teplota při styku materiálu s poživatinou překročila 60 °C.

    14) Materiály stabilizované tímto stabilizátorem nesmějí být používány pro styk s lihovinami a tuky.

    15) Používá se jen pro přepravky na zeleninu a ovoce.

    16) Pro materiály obsahující více než 20 % minerálních plniv může být obsah těchto maziv až 0,5 %.

    17) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    18) Parafiny ČSN 65 7101.

    19) t.zv. EPDM-kaučuky

    20) Jen pro materiály obsahující více než 20 % minerálních plniv.

    21) Používá se pro pěnové hmoty.

    22) Ve výsledném polymeru nesmí být prokazatelný volný peroxid.

    23) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami.

    24) Nebarvený polymer.

    1) Použití jednotlivých typů se souhlasem Státního zdravotního ústavu.

    2) Nebarvený polymer

    3) Vztaženo na sušinu

    4) Nádobí a náčiní pro tepelnou úpravu poživatin.

    5) Výluh do 4% kyseliny octové, 60 min., var.

    1) Triamid kyseliny kyanurové

    2) ČSN 65 7101

    3) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    4) Výrobky z těchto hmot nesmějí být použity pro dlouhodobé uchování poživatin.

    5) Hotové výlisky, vyrobené ze směsí melaminoformaldehydových lisovacích hmot, musí mít hladký povrch. Výrobky s porušeným (nelesklým) povrchem nesmějí být použity pro přímý styk s poživatinami. Toto upozornění musí být součástí návodu k použití. Po půlhodinovém varu v destilované vodě nesmějí vlisky vykazovat změny na povrchu makroskopicky zjistitelné (zmatovatění povrchu).

    6) Množství formaldehydu uvolněného za 24 hodin při teplotě 20 °C do 8% kyseliny octové (poměr plochy smáčené ke kapalině cca 1 cm2 : 1 cm3).

    1) Styren destilovaný, obsahující nejvýše 0,0015 % terc. butylpyrokatechinu.

    2) Smí být použit v množství nejvýše 0,05 % jen.. Používá se jen pro výrobu materiálů určených pro výrobu chladničkových tanků.

    3) Úhrnně nejvýše 1 %.

    4) Používá se tzv. sušený typ.

    5) Do tohoto množství se započítávají i antioxidanty případně obsažené v butadienstyrénovém kaučuku.

    6) Tyto látky lze použít v množství až do 1 % při zařazení materiálu do kategorie NOa (podle § 2 odst. 5).

    7) Materiály stabilizované poly//6-/1,1,3,3-tetrametylbutyl)amino/ -1,3,5-triazin-2,4-diyl//4-(2,2,6,6-tet-rametylpiperidyl)imino/ -hexametylen/4-(2,2,6,6-tetrametylpipedyl)amino// nesmějí být používány pro styk s lihovinami a tuky.

    8) Úhrnně nejvýše 0,2 %

    9) Fosforité antioxidanty smějí obsahovat nejvýše 0,05 % volného nesubstituovaného fenolu. Obsah nezreagovaných nonylfenolu

    10) Distearylpentaerytritdifosfit smí být použit jen ke stabilizaci homopolymerů. Takto aditivované polymery nesmějí být použity pro styk s tuky a lihovinami.

    11) Používá se jen pro hmoty,které nepřicházejí do styku s tuky a poživatinami, obsahujícími více než 5 % tuků.

    12] Polymery takto stabilizované nesmějí přijít do styku s alkoholickými nápoji a poživatinami, obsahujícími více než 5 % tuků. Nesmějí být použity též tam, kde by teplota při styku materiálu s poživatinou překročila 60 °C.

    13] Materiály obsahující stabilizátory na bázi benzofenonu nesmějí být použity pro aplikace, při nichž by přicházely do styku s tuky.

    14) ČSN 65 7101 Parafíny

    15) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    16) Jen pro krátkodobý styk s poživatinami s méně jak 5 % tuku (NOf).

    17) Použití jednotlivých typů se souhlasem Státního zdravotního ústavu.

    1) A metyl-, etyl- a n-butyl- estery těchto kyselin.

    2) Kyseliny akrylové, metakrylové a jejich esterů musí být nejméně 55 % z celkového obsahu všech monomerů.

    3) Při použití peroxidu vodíku a persíranu draselného jako jediných iniciátorů smí být použito až 1 % těchto látek za podmínky, že výsledný polymer nebude dávat pozitivní reakci na peroxidy.

    4) V hotovém výrobku smí být nejvýše 0,001 % dinitrilu tetrametyljantarové kyseliny (rozkladného produktu azobis(isobutyronitrilu)).

    5) V hotovém výrobku nesmí být (při citlivosti 0,1 mg ve 100 g) prokázán formaldehyd.

    6) Používá se tzv. sušený typ.

    7) Smí být použita jen tato látka, která musí být v hotovém výrobku zcela rozložena.

    8) Úhrnně nejvýše 0,5 %

    9) Úhrnně nejvýše 0,25 %

    10) ČSN 65 7101 Parafíny

    11) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    12) Použití jednotlivých typů se souhlasem SZÚ.

    13) Zbytek organických rozpouštědel (etanol, toluen) ve výsledném polymeru.

    1) Používá se tzv. sušený typ.

    2) Použití jednotlivých typů se souhlasem Státního zdravotního ústavu.

    3) Používá se proti pěnění.

    4) Odparek výluhu připraveného 4 hod. varem 5 g vzorku ve 100 ml destilované vody pod zpětným chladičem.

    1) Minimální molekulová hmotnost 400.

    2) 300 mg Sb v 1000 g plastu při použití katalytického systém obsahujícího pouze sloučeniny fosforu, antimonu, vápníku a hořčíku.

    3) 100 mg Co v 1000g plastu při použití katalytického systému obsahujícího pouze sloučeniny fosforu, antimonu, vápníku a hořčíku

    4) 70 mg Ge v 1000g plastu při použití katalytického systému obsahujícího pouze sloučeniny fosforu, antimonu, vápníku a hořčíku

    5) Bez omezení (resp. do celkového přípustného obsahu popela).

    6) Podle částí A a F této přílohy.

    7) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    8) Úhrnně nejvýše 0,25 %

    9) ČSN 65 7101 Parafiny

    10) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    11) Použití jednotlivých typů se souhlasem Státního zdravotního ústavu.

    12) Úhrnně nejvýše 0,25 %.

    13) Úhrnně nejvýše 0,5 %.

    14) Úhrnně nejvýše 0,5%.

    15) Materiály s těmito přísadami nesmějí být používány pro styk s kyselými poživatinami.

    16) Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    17) Při vyšších hodnotách je vysoká pravděpodobnost negativního ovlivnění organoleptických vlastností poživatin, s kterými by materiál přicházel do styku.

    1) Úhrnně nejvíce 1,0 %.

    2) Používá se tzv. sušený typ.

    3) Úhrnně nejvýše 0,2 %

    4) Úhrnně nejvýše 0,2 %.

    5) Fosforité antioxidanty smějí obsahovat nejvýše 0,05 % volného nesubstituovaného fenolu. Obsah nezreagovaných nonylfenolu a dinonylfenolu smí být nejvýše 6,0 % a úhrnný obsah tris(nonylfenyl)-fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí překročit 1, 0 %. Jako prostředek pro zabránění hydrolyzy smějí fosforité antioxidanty obsahovat nejvýše 1,0 % tri(2-isopropanolaminu).

    6) Smí být použit jen ke stabilizaci homopolymerů. Takto aditivované polymery nesmějí být použity pro styk s tuky a lihovinami.

    7) Úhrnně nejvýše 0,5%.

    8] ČSN 65 7101 Parafíny

    9] Československý lékopis (ČSL 4) /4. vydání/ 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    10] Jodové číslo nejvýše 8

    11) Použití jednotlivých typů se souhlasem Státního zdravotního ústavu.

    12) Tyto látky se používají jako regulátory pH v množství úhrnně nejvýše 0,1 %.

    13) Nebarvený polymer

    14) Výluhy do destilované vody a 15% etylalkoholu, 10 dní, 40 °C, v poměru 1 cm2: 1 cm3.

    1) Zbytky peroxidů v hotovém výrobku ze silikonového elastomeru nesmí být prokazatelné.

    2) Sirné sloučeniny ve výluhu z hotového výrobku nesmí být prokazatelné.

    3) Celkový obsah sloučenin zinku ve vulkanizovaném výrobku nesmí překročit 2,0 % (vztaženo na zinek).

    4) Nasycené i nenasycené alifatické nerozvětvené monokarboxylové kyseliny s obsahem nezmýdelnitelného podílu nejvýše 1,0 %.

    5) Tyto látky nebo jejich rezidua ve výluhu z hotového výrobku nesmí být prokazatelné

    6) Celkem nejvýše 2,5 %.

    7) Jen jako součást základního elastomeru.

    8) Elastomerové výrobky vyrobené z těchto sloučenin nesmějí být používány pro styk s tuky a potravinami obsahujícími více než 5 % tuku.

    9) Celkem nejvýše 1,0 %.

    10) Požadavky na čistotu fosfitových antioxidantů: obsah nezreagovaných nonylfenolů (nonylfenol a dinonylfenol) může být nejvýše 6,0 %. Obsah volného nesubstituovaného fenolu může být nejvýše 0,05 %. Obsah tris(nonyl-fenyl)fosfátu a bis(nonylfenyl)-fosfitu nesmí dohromady překročit 1,0 %. Jako prostředek pro zabránění hydrolýze smí být k  tris(nonylfenyl)fosfitu přidáno nejvýše 1,0 %

    tri-2-propanol-aminu. Tato látka nesmí být v hotových výrobcích prokazatelná.

    11) Československý lékopis /ČSL 4/ (4. vydání) 1987, Avicenum Praha; vyhláška ministerstva zdravotnictví ČSR č. 10/1987 Sb., o závaznosti Československého lékopisu - čtvrtého vydání v ČSR, ve znění vyhlášky ministerstva zdravotnictví ČR o závaznosti Doplňku k Československému lékopisu - čtvrtému vydání v ČR.

    12) Použití jednotlivých typů schválených pro použití pro styk s potravinami.

    13) Peroxidové číslo nejvýše 10,0.

    14) Polyetylen vyhovující požadavkům v příloze 3 této vyhlášky.

    15) ČSN 65 7101 Parafíny

    16) Jodové číslo nejvýše 8,0.

    17) Celkem nejvýše 5,0 %.

    18) Obsah formaldehydu ve výluhu do modelových kapalin z hotového výrobku nejvýše 0,1 mg/dm2. Vyluhovací podmínky: 24 hodin, 20 °C, 1 cm2:1 cm3.

    19) Nejvýše 1,0 %.

    20) Jako surovinu pro výrobu faktisu lze použít pouze přírodní nebo hydrogenované tuky a oleje rostlinného nebo živočišného původu, nikoli však oxidované.

    21) Pro vybrané aplikace, kde přichází malá plocha elastomeru do styku s větším objemem potraviny po dobu nepřesahující 10 min. za teploty místnosti nebo nižší (např. pryžové součásti dojících přístrojů, těsnění pro stroje na zpracování mléka, těsnění pro potrubí čerpadla a ventily pro rozvod pitné vody, čerpadlové statory, dopravníkové pásy, sací a tlakové vedení pro plnění a vyprazdňování kontejnerů, vagónů, lodních tanků apod.), lze použít až 30 % sazí čistoty podle § 6 vyhlášky.

    1) Hliník a jeho slitiny (podle odstavců 2 a 3) mohou být použity jen tam, kde přijdou pouze do styku s potravinami, s vyloučením silně kyselých potravin (t.j. pH < 3.7) po dobu nepřesahující 4 hod. V ostatních případech musí být kryty povrchovými úpravami specifikovanými vyhláškou.

    2) Tyto pájky lze použít pouze k pájení mědi a měděných slitin podle bodu 9 části A této přílohy.

    1) Např.: ČSN 16 0210 Konzervové plechovky kruhové z pocínovaného plechu.

    1) Z takto upraveného povrchu nesmí do výluhu do destilované vody 24 hod. při teplotě 20-22 °C přecházet prokazatelné množství chromanových iontů.

    1) Obsah arsenu v těchto látkách nejvýše 3 mg.kg-1 a olova nejvýše 10 mg. kg-1 a obsah jiných těžkých kovů úhrnně nejvýše 40 mg. kg-1.

    2) Viskozita 2% roztoku v acetonu při 25 °C nejméně 6 cP.

    3) Její 6% roztok ve směsi z 80 váhových dílů toluenu a 20 váhových dílů ethanolu musí vykazovat při 20°C viskozitu nejméně 6 cP.

    4) Viskozita 20% roztoku cyklokaučuku v benzinu (rozmezí varu 140-200 °C) musí při 20 °C být nejméně 20 cP.

    5) Vyhovující požadavkům uvedeným v příloze 3 této vyhlášky.

    6) Obsah kyseliny octové asi 20 %, obsah kyseliny máselné 30-45 %, stupeň polymerizace 100-180.

    7) Vyhovující požadavkům uvedeným v příloze 4 této vyhlášky.

    8) Jodové číslo nejvýše 8 a obsah kyslíku v epoxy-vazbách méně než 8 %.

    9) Specifický migrační limit pro ftalátová změkčovadla úhrnně je 0,20 mg.dm-2.

    10) Podle přílohy 3 této vyhlášky.

    11) Jako stabilizační prostředek proti zbarvení anorganickými a organickými sloučeninami síry. Laky takto stabilizované nesmí být použity pro kyselé náplně.

    12) Úhrnně nejvýše 5 mg.dm-2.

    13) ČSN 65 7101 Parafiny.

    14) Použití jednotlivých typů schválených pro styk s potravinami

    15) Podle přílohy č. 12 vyhlášky.

    16) Podle § 17 a 18 vyhlášky.

    1) Celkem a) až i), maximálně 4,0 %. Obsah volného epichlorhydrinu v kondenzačních produktech a) až i), maximálně 1 ppm.

    2) Obsah volného epichlorhydrinu v těchto kondenzačních produktech maximálně 1 ppm. Vyšší uvedené procentuální ohraničení množství jednotlivých komponentů obou směsí pod bodem a) a b) se vztahují na hmotnost suchého papíru, kartonu a lepenky.

    3) Pomocných prostředků uvedených pod těmito body se může použít jednotlivě do 1,0 %, společně však ne více jak 3,0 %.

    4) Z pomocných prostředků uvedených v těchto bodech se nesmí přidat více než 0,1 %.

    5) Látek uvedených v tonto bodě se nesmí přidat více než 3 %.

    6) Extrakt hotových výrobků nesmí vykázat pozitivní reakci na chloridy, peroxidy a sirníky.

    7) V extraktu hotových výrobků může být maximálně 0,01 mg bromu/dm2

    8) V extraktu hotových výrobků nesmí být tato pomocná látka dokazatelná.

    9) Tato pomocná látka nesmí být dokázána v hotovém výrobku.

    10) Štěpný produkt 2-/p-chlor-benzoyl/-etylamin nesmí být dokazatelný v metanolovém extraktu.

    11) Obě látky včetně jejich reakčních produktů (hlavně metylthiomočoviny, N.N -dimetylthiomočoviny a dithiokarbonátů) nesmí být dokazatelné v extraktu hotových výrobků.

    12) Obsah vyluhovatelných aldehydů v hotovém výrobku (formaldehyd, glyoxal) úhrnně nejvýše 0,10 mg.dm-2.

    13) Tato látka nesmí být při citlivosti 0,0005 mg.dm-2 v papíru prokázána.

    14) Úhrnně nejvýše 0,001%. Tyto látky a rozkladem vznikající fenylsulfonylacetonitril nesmějí být v hotovém výrobku prokazatelné při citlivosti 0,0005 mg.dm-2.

    15) Úhrnně nejvýše 0,0004%. Tyto látky nesmějí být v hotovém výrobku prokazatelné při citlivosti 0,0005 mg.dm-2.

    16) Uvedené v kapitole 2.3. a) až i) maximálně 4,0 %.

    17) Z vyjmenovaných látek se může společně používat maximálně 7,0%.

    18) Uvedené v kapitole 3.9.1.této přílohy.

    19) Z vyjmenovaných látek se mohou používat společně maximálně 5 %.

    20 Obsah akrylonitrilu v kopolymerech maximálně 4 %.

    21) Obsah zbytkových monomerů akrylonitrilu, metakrylonitrilu, a akrylamidu metakrylamidu a akrylamidu úhrnně nejvýše 0,0005 %.

    22) Použité galaktomannetery mohou obsahovat maximálně 5,0 % glykolátu sodného jako příměsi za předpokladu, že tento bude úplně odstraněný při výrobě papírů, kartonů a lepenek.

    23) V extraktu hotových výrobků ve studené vodě mohou být maximálně 0,004 mg trojmocného chrómu.dm-2, ale nesmí být přítomen šestimocný chróm.

    1) Uvedená procenta jsou váhová a jsou vztažena na hmotnost bezvodého celofánu; 1dm2 značí čtvercovou část fólie o hraně l0 cm. Běžná synonyma sloučenin jsou uváděna v závorkách.

    2) Jen pro nánosované fólie, pro balení potravin, které nejsou vlhké, tj. neobsahují na povrchu volnou vodu. V potravině, která je v kontaktu s tímto typem fólie je přípustný obsah těchto látek úhrnně nejvýše 30 mg.kg-1.

    3) Průměrná molekulová hmotnost 250-1200

    4) Průměrná molekulová hmotnost nejvýše 400 a obsah volného 1,3-propandiol nejvýše 1 % v substanci

    5) Formaldehyd se stanovuje ve výluzích do destilované vody a 3%kyseliny octové, připravených za podmínek: 24 hodin, 20oC, 1cm2:1ml.

    6) Obsah volného formaldehydu nejvýše 0,3 mg.dm-2 fólie. Obsah volného melaminu nejvýše 0,3 mg.dm-2 fólie.

    7) Při větší hmotnosti vrstvy se materiál považuje za laminát

    8) Použité polymery, kopolymery a jejich směsi musí odpovídat Přílohám 3 a 4.

    9) Úhrnně nejvýše 2,5 mg.dm-2kontaktní povrchové vrstvy.

    10)  Specifický migrační limit 0,15 mg.dm-2 udává celkové množství ftalátových změkčovadel, které se mohou z kontaktní povrchové vrstvy uvolnit do destilované vody za 10 dnů, při 20oC a poměru 1 cm2: 1 ml.

    11) Zbytkové množství nesmí přesáhnout 0,010 mg. dm-2

    1) Podle ČSN 72 1540

    2) Podle ČSN 67 1211

    3) Úhrnně nejvýše 4 %

    1) Úhrnně nejvýše 0,2 % (na hmotnost korku)

    2) 0 značí neprokazatelné při citlivosti 0,05 mg.dm-2

    3) Výluh do destilované vody, 48 hod při 20-22oC

    4) Výluh do 50% etylalkoholu, 48 hod při 20-22oC

    5) Výluh do 3% roztoku kyseliny octové 48 hod. při 20-22oC

    Máte otázku k tomuto zákonu?

    Zeptejte se asistenta

    Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací