Vládní návrh zákona o veřejných dražbách

Část první

K § 1

Navrhovaný zákon zahrnuje širokou oblast veřejných dražeb. Předkladatel dospěl k závěru, že z působnosti zákona je nutno vyloučit dražby, které se provádějí podle zvláštních předpisů. Jsou to dražby prováděné podle zákona č. 427/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů (”malá privatizace”), dražby prováděné podle občanského soudního řádu a dražby prováděné podle zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků. V těchto předpisech je celý dražební proces specificky upraven vzhledem k povaze předmětu dražby a ke sledovanému účelu; navrhovaná obecná úprava by pro ně nebyla vhodná.

K § 2

S ohledem na specifika dražeb a na pojmy, které jsou sice při dražbě běžně užívány, ale nejsou v žádném právním předpise dostatečně definovány, bylo nutno vymezit obsah v zákoně užívaných pojmů. Významné je zejména vymezení pojmu dražba, účastník dražby - tím je osoba aktivně se dražby účastnící svým podáním, dražební jistota, dražebník - zákon umožňuje, aby dražebníkem byl mimo osoby, které k tomu mají příslušné živnostenské oprávnění, i příslušný orgán státu nebo územního samosprávného celku, jde-li o dražbu majetku státu nebo územního samosprávného celku; jsou vymezeny i pojmy licitátor a vydražitel.

V návaznosti na výše uvedené byl vymezen i obsah právních úkonů - vyvolání, zahájení dražby, podání, příklepu a zmaření dražby. Vymezeny jsou i pojmy výtěžek dražby, náklady dražby, centrální adresa a správce centrální adresy.

K § 3

Z účasti na dražbách jsou vyloučeny osoby, které nejsou plně způsobilé k právním úkonům, pokud nejsou zastoupeny zákonným zástupcem nebo opatrovníkem, osoby, které jsou omezeny v dispozici se svým majetkem z jiných důvodů (konkurs, opakovaně nařízené nucené vyrovnání) a dále osoby, které nemohou nabývat vlastnictví k draženým věcem (zde je tedy dáno omezení charakterem dražené věci).

Dále pak jsou vyloučeni ti, kteří nesplnili povinnost složit dražební jistotu, ti, kteří zmařili předchozí dražbu (pouze předchozí, to znamená, že vydražitel, který zmařil dražbu, koná-li se po opakované dražbě další dražba stejné věci, není z této další dražby vyloučen), dražebník a licitátor.

Vyloučení z dražby nemůže postihnout stát (a to ani v případě, že by byl např. subjektem dlužníka ovládajícím).

Vyloučeny z účasti na dražbě jsou i osoby, u nichž by v důsledku nabytí vlastnictví předmětu dražby došlo k narušení hospodářské soutěže a orgány pověřené kontrolou provádění dražeb.

K § 4

Pro případ, že se účastník dražby neúčastní dražby osobně, jsou stanoveny podmínky zastoupení při dražbě na základě písemné plné moci s úředně ověřeným podpisem zmocnitele. Podnikatele může při dražbě zastupovat též prokurista, pokud to rozsah udělené prokury umožní.

K § 5

Z veřejných dražeb byly vyloučeny věci, na které byl vydán exekuční příkaz a věci, na které se vztahuje rozhodnutí soudu, jímž bylo vydáno předběžné opatření omezující nakládání s nimi. Dále pak nelze dražit věci, na nichž vázne zákonné zástavní právo (typicky zákonné zástavní právo vzniklé v důsledku neplnění zdaňovací povinnosti); toto ustanovení je pak ve

i zabývající se dražbami nedobrovolnými upraveno.

Vyloučení cenných papírů odpovídá příslušným ustanovením zvláštního zákona.

K § 6

Náročnost procesu dražeb vyžaduje, aby fyzické nebo právnické osoby, které je budou provádět, splňovaly potřebné odborné a morální předpoklady. Stanoví se podmínka, podle níž k udělení koncese (k provádění nedobrovolných dražeb a dobrovolných dražeb nemovitostí) podle živnostenského zákona (koncese), bude nutný vyžádat si stanovisko příslušného ústředního orgánu státní správy, jímž by mělo být Ministerstvo pro místní rozvoj. Zákonem, kterým se mění některé zákony v souvislosti s přijetím zákona o veřejných dražbách, se navrhuje příslušná změna živnostenského zákona. Pokud budou dražit svůj nemovitý majetek příslušné orgány samosprávy nebo pokud budou dražit majetek státu orgány státní správy k nakládání s ním oprávněné, nevztahují se na ně zvláštní podmínky k provozování činnosti dražebníka.

S ohledem na značnou náročnost dražeb a na odpovědnost dražebníka (obecně stanovenou v občanském zákoníku) za řádné provedení dražby je nutno, aby dražebník uzavřel pojištění za škody, které by mohly vzniknout v souvislosti s jeho činností (obdobně jako advokáti a patentoví zástupci). Pojištění musí trvat po celou dobu platnosti živnostenského oprávnění.

Ministerstvo pro místní rozvoj zveřejní seznam osob, kterým byla vydána koncese k provádění živnosti dražebníka, včetně dalších údajů odpovídajících údajům zveřejňovaným v živnostenském rejstříku.

K § 7

Pro výkon funkce licitátora jsou obecně stanoveny nepříliš přísné podmínky s ohledem na to, že odpovědnost za postup licitátora má dražebník (vzhledem k pracovněprávnímu vztahu licitátora vůči dražebníkovi). Pokud je dražebník fyzickou osobou, může být i licitátorem.

Úloha licitátora při dražbě, tak jak je v zákoně vymezena, odpovídá stávající praxi při dražbách.

K § 8

Vzhledem k závažnosti zásahu do vlastnického práva, zejména u dražby nedobrovolné, je dražebníkovi uložena povinnost archivovat písemnosti. Archivace písemností se řídí zejména zákonem č. 97/1974 Sb., o archivnictví.

Účelem archivace je mimo jiné i umožnit kontrolu provádění dražeb. Proto je dražebníkovi stanovena povinnost umožnit přístup k archiváliím zaměstnancům kontrolních orgánů, účastníkům dražeb u dražeb, jichž se účastnili a správci daně.

K § 9

Nelze opomenout otázku zasílání písemností a zasílání, resp. skládání peněžitých částek, zejména s ohledem na hmotně právní dopady z toho vyplývající. Je tedy obecně stanovena povinnost zasílat písemnosti poštou do vlastních rukou na doručenku nebo předat je jiným prokazatelným způsobem do vlastních rukou osoby, které jsou určeny (předat oproti potvrzení nebo zaslat je po Internetu).

Současně se řeší i otázka skládání peněžitých částek - v hotovosti, platební kartou a zasílání peněžitých částek poštou, popřípadě převodem mezi účty nebo jiným bezhotovostním způsobem.

K § 10

Pokud lze upřesnit označení osoby nebo věci údaji zapsanými v evidenci nebo ve veřejně přístupném seznamu (rodné číslo, SPZ vozidla, číslo registrace lodi nebo letadla, identifikační číslo nebo údaje z katastru nemovitostí), musí být označení upřesněno i těmito údaji (obecný zákoník občanský - ABGB z roku 1811 ve znění pozdějších předpisů upravoval v § 370 otázku, jakým způsobem mají být označeny věci movité).

K § 11

Účelem uvedených ustanovení je ochrana zájemců o účast na dražbách před machinacemi.

Dražebníkovi je v některých případech uložena povinnost zasílat písemnosti katastrálnímu úřadu a je stanoveno, že ve stanovených případech musí být vybrané údaje uveřejněny na Internetu. Dražebníkovi je proto stanovena povinnost tyto údaje dodat v potřebné kvalitě a formě; pokud tak neučiní, je povinen na výzvu požadované údaje doplnit.

K § 12

Pro dražby věcí movitých se převážně uplatňuje princip smluvní ceny v místě obvyklé, nikoliv tedy ceny zjištěné podle zvláštního předpisu. Tato zásada odpovídá i obdobné zásadě platné pro ocenění zástavy podle novely zákona o dluhopisech. Zvláštní postavení věcí prohlášených podle zákona o státní památkové péči za kulturní památky se zohledňuje tím, že je stanovena povinnost zjistit jejich cenu posudkem soudního znalce.

Rovněž cena nemovitosti, podniku a jeho organizační složky se zjišťuje posudkem soudního znalce.

Účelem stanovení povinnosti zjišťovat cenu znaleckým posudkem je jak ochrana práv dlužníků, tak i zabránění machinacím při dražbách. Vzhledem k nutnosti zohlednit při zjištění ceny i takové závady (zejména právní vady) věci, které nejsou zohledněny v oceňovacím předpise, je nutno cenu zjištěnou upravit s ohledem na tyto závady.

U dražeb je velmi naléhavou otázkou umožnění řádného provedení odhadu i prohlídky předmětu dražby. Tato povinnost se ukládá osobám, které mají předmět dražby v držení.

K § 13

Nejedná-li se o dražbu, u níž nejnižší podání nepřesahuje 100.000,- Kč, může dražebník po účastnících dražby požadovat složení dražební jistoty. Pro složení dražební jistoty je zejména v zájmu ochrany oprávněných zájmů účastníků dražby stanovena poměrně dlouhá lhůta, která končí až zahájením dražby; vychází se ze zkušeností s prováděním dražeb, kdy téměř polovina účastníků dražby skládá dražební jistotu do zahájení dražby. Nesložení dražební jistoty má pro účastníky dražby za následek vyloučení z účasti na dražbě.

Stanoví se maximální výše dražební jistoty, přičemž je odlišná pro případy, kdy nejnižší podání přesahuje 5 mil. Kč; při vyšší ceně by limit 30% dražební jistotu neúměrně prodražil.

Je stanoveno, že dražební jistotu lze složit formou bankovní záruky.

K § 14

Zejména v zájmu účastníků dražeb je uložena dražebníkovi povinnost umožnit prohlídku předmětu dražby a jsou stanoveny další podmínky pro provedení prohlídky. Jedná se především o nejméně dva termíny prohlídek, které nemohou být stanoveny na stejný den u předmětů vyšší hodnoty, jakož i u podniku, jeho organizační složky a nemovitostí. Tyto podmínky jsou stanoveny v zájmu umožnění účasti na dražbě co nejširšímu okruhu účastníků dražeb. Účastí při prohlídce předmětu dražby nelze podmiňovat účast na dražbě a nelze s ní spojovat žádné podmínky, které nemají oporu ve zvláštních předpisech nebo v povaze předmětu dražby.

Neumožní-li vlastník nebo jiná osoba řádnou prohlídku věci, bude provedena v rámci možností (obhlídkou nemovitosti zvenčí apod.).

K § 15

Účastníkovi dražby, jemuž nebyl udělen příklep, musí být vrácena dražební jistota včetně příslušenství bez zbytečného prodlení po skončení dražby, byla-li uložena na účet. Nebyla-li dražební jistota uložena na účet, je dražebník povinen vrátit složenou dražební jistotu ihned po skončení dražby; to platí i v případech, byla-li dražební jistota ve formě bankovní záruky.

Listiny jsou účastníkům dražby, kteří jimi dokládali svá práva vůči předmětu dražby nebo své pohledávky, vráceny ihned po skončení dražby nebo poté, co marně uplyne lhůta pro podání návrhu na provedení opakované dražby.

Část druhá

K § 16

Je vymezen obsah pojmu dražba dobrovolná - jde o dražbu prováděnou na návrh vlastníka věci (v extenzivním pojetí, v němž je zahrnuta osoba oprávněná s majetkem hospodařit, je-li ke zcizení majetku vlastníkem výslovně zmocněna). Pro účely dražeb dobrovolných je předmětem dražby i podnika převoditelná majetková práva s výjimkou práv z duševního vlastnictví.

Provádění dobrovolných dražeb věcí movitých je ohlašovací živností; k jejich provádění není zapotřebí splnit zvláštní podmínky.

Z dražeb dobrovolných, které jsou prováděny na návrh vlastníka věci, jsou vyloučeny nemovitosti, nakládání s nimiž je omezeno zákonným předkupním právem spoluvlastníků nebo smluvním předkupním právem zapsaným v katastru nemovitostí. Z dražeb dobrovolných jsou vyloučeny i věci, nakládání s nimiž je omezeno zákonným předkupním právem státu (pozemky na území přírodních rezervací a předměty prohlášené za kulturní památky), byty a nebytové prostory, vůči nimž svědčí právo na jejich přednostní nabytí do vlastnictví nebo zákonné předkupní právo jejich nájemcům a věci, vůči nimž bylo uplatněno zadržovací právo.

Při dražbách převoditelných majetkových práv se postupuje způsobem, jenž závisí na tom, s jakými hmotnými statky jsou tato práva spojena.

K § 17

U dražeb dobrovolných se výše odměny dražebníka sjednává dohodou.

K § 18

Základní podmínkou pro provedení dražby je uzavření písemné smlouvy mezi navrhovatelem a dražebníkem; to neplatí, pokud budou dražit svůj nemovitý majetek příslušné orgány samosprávy nebo pokud budou dražit majetek státu k nakládání s ním oprávněné orgány státní správy. Jsou stanoveny základní náležitosti smlouvy - označení, že se jedná o dražbu dobrovolnou, označení smluvních stran, předmětu dražby, sjednaná výše odměny nebo způsob jejího určení či ujednání, že dražba bude provedena bezúplatně a je-li licitátor oprávněn snížit nejnižší podání, musí být sjednána i částka, o níž lze podání snížit.

Je-li navrhovatelem dražby stát, obec, nebo jiný subjekt, který je povinen při uzavírání smluv postupovat podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je stanoveno, co je v případě dražby budoucím peněžitým závazkem.

Podpis osoby navrhující provedení dražby musí být ověřen, jedná-li se o dobrovolnou dražbu nemovitosti, podniku nebo jeho organizační složky.

Ustanovení o nemožnosti dodatečného zvýšení sjednané odměny dražebníka má za cíl zamezit možným machinacím, zejména v případech, kdy je navrhovatelem dražby subjekt, který je povinen při uzavírání smluv postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek. Je stanovena neplatnost smlouvy o provedení dražby v případě, že neobsahuje stanovené náležitosti.

K § 19

Stanovené náležitosti dražební vyhlášky vycházejí z praktických zkušeností získaných z provádění dražeb dobrovolných a přihlížejí současně ke zkušenostem, které získaly soudy z provádění soudní exekuce.

Náležitosti dražební vyhlášky jsou uvedeny taxativně.

Dražebníkovi je uložena povinnost uveřejnit dražební vyhlášku způsobem v místě obvyklým, u nemovitostí, podniků a jejich organizačních složek, a u některých věcí movitých a majetkových práv i na centrální internetové adrese; s ohledem na předmět dražby jsou stanoveny termíny, s jakým předstihem tak musí dražebník učinit; v návaznosti na to je stanovena lhůta pro složení dražební jistoty a lhůta, v níž musí být dražební vyhláška odeslána osobám, jejichž zájmy jsou dražbou dotčeny.

Pro věci podléhající zkáze lze lhůtu přiměřeně zkrátit

Taxativně se vymezují osoby, kterým musí být doručena dražební vyhláška; finanční úřad vyhlášku obdrží k prověření, zda v důsledku nedoplatků daně nevzniklo vůči předmětu dražby zákonné zástavní právo; v případě dražby podniku nebo jeho organizační složky je stanovena povinnost zaslat dražební vyhlášku Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže. V případě majetku státu, s nímž hospodaří osoby k tomu zmocněné, je stanovena povinnost doručit dražební vyhlášku i tomu orgánu státu, jenž je zřizovatelem, zakladatelem, společníkem nebo členem.

K § 20

V souladu se zásadou veřejnosti a s cílem zamezit možným machinacím je stanoveno, že podmínky a údaje v dražební vyhlášce oznámené nelze dodatečně změnit s výjimkou případů, kdy ke změně došlo z důvodů, které nemohl dražebník ovlivnit. Takovou změnu je dražebník povinen bez zbytečného prodlení zveřejnit.

K § 21

Zde jsou stanoveny podmínky, při jejichž splnění je dražebník povinen upustit od dražby. Jedná se zejména o případy, kdy to navrhne navrhovatel dražby, pokud bude dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn nechat věc vydražit, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, došlo - li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby, nelze - li dražbu podle sjednaných podmínek provést, byly-li měněny podmínky uvedené v dražební vyhlášce nebo nebyla-li uveřejněna (byla-li dražba přesto provedena, je neplatná). Od dražby je dražebník povinen upustit i v případech, kdy byl předmět dražby zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, došlo-li ke střetu návrhů na provedení dražby a má být provedena dražba nedobrovolná, je-li rozhodnutím soudu nebo vydáním exekučního příkazu znemožněno vydražení předmětu dražby nebo jsou - li další závažné příčiny, proč nelze dražbu provést.

Je stanovena oznamovací povinnost dražebníka v případě upuštění od dražby s ohledem na zájmy oprávněných osob.

K § 22

Navrhovaná úprava řeší podrobně problematiku průběhu vlastní dražby.

Bylo nutno vyřešit otázku vstupu účastníků dražby a zaměstnanců kontrolních orgánů do prostorů, v nichž se dražba koná a taxativně stanovit podmínky, jejichž splnění lze od účastníků dražby a zaměstnanců kontrolních orgánů vyžadovat; tyto podmínky nelze v žádném případě rozšířit (nelze požadovat ani vstupné, ani povinnou konzumaci občerstvení nebo zakoupení informačního bulletinu). Na osoby, které budou dražbě pouze přihlížet, se omezení podmínek nevztahuje.

Při stanovení podmínek průběhu dražby se vycházelo z praktických zkušeností. Je stanoven povinný obsah vyvolání (včetně uvedení nájemních smluv a závazků z nich vyplývajících - tento požadavek vychází z poznatku, že nevýhodné nájemní smlouvy mohou výrazně snížit hodnotu věci); při vyvolání je zohledněno zvláštní postavení věcí prohlášených za kulturní památky.

Nejnižší podání činí nejméně polovinu odhadnuté ceny. Snížit nejnižší podání lze o částku sjednanou ve smlouvě o provedení dražby.

Dražba obvykle končí udělením příklepu poté, co ani po dvojí výzvě učiněné s odstupem jedné minuty nebylo učiněno vyšší podání.

Pokud více účastníků dražeb učinilo stejné podání, jsou zvýhodněny osoby, jimž svědčí předkupní právo.

Nebylo-li učiněno ani nejnižší podání (ani po jeho snížení), licitátor dražbu ukončí.

K § 23

S ohledem na nutnost maximálního zajištění uhrazení ceny nabídnuté vydražitelem je zaveden institut zmaření dražby s důsledky pro vydražitele, který ve stanovené lhůtě neuhradí nabídnutou cenu.

Jako v ostatních obdobných případech i zde se ukládá dražebníkovi povinnost informovat o zmaření dražby zúčastněné osoby včetně povinnosti zveřejnit oznámení o neplatnosti dražby na ústřední internetové adrese v případě, že na ní byla uveřejněna dražební vyhláška.

Dražba je absolutně neplatná v případech, kdy byla vydražitelem osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena a v případě, kdy dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit (tedy i v případě, kdy je smlouva o provedení dražby neplatná; absolutní neplatnost dražby je stanovena i v případech, kdy se jednalo o dobrovolnou dražbu majetku ve vlastnictví státu nebo obce a navrhovatel nepostupoval při uzavírání smlouvy s dražebníkem podle zákona o zadávání veřejných zakázek). Relativní neplatnost (tedy pokud se v zákonem stanovené lhůtě dotčená osoba neplatnosti u soudu dovolá) je stanovena pro případy, kdy byla vydražena věc, která nemohla být předmětem dražby, nebyla-li zveřejněna nebo doručena dražební vyhláška nebo oznámení o konání opakované dražby, byla-li dražební vyhláška obsahově nesprávná nebo byla-li změněna, nebyla-li provedena prohlídka, bylo-li požadováno vstupné nebo byl-li závažným způsobem porušen postup při dražbě.

K § 24

Opakovaná dražba se koná na základě smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi dražebníkem a navrhovatelem předchozí dražby v případě, že předmět dražby nebyl vydražen nebo v případě zmaření dražby vydražitelem. Je nutno postupovat obdobně jako při nové dražbě, dražebník však není povinen vyhotovit dražební vyhlášku a zveřejnit ji; pouze ve stanovených případech je dražebník povinen zveřejnit na Internetu oznámení o konání opakované dražby.

K § 25

Jde-li o dobrovolnou dražbu věcí movitých nižší hodnoty, bylo by zbytečné požadovat vyhotovení dražební vyhlášky pro každý předmět zvlášť; vzhledem k tomu, že v těchto případech nelze vyžadovat ani složení dražební jistoty, není překážkou ani otázka skončení lhůty pro její složení a její vracení. Uvedené předměty dražby lze tedy dražit ve společné dražbě. Dražebník je povinen zveřejnit pořadí, v němž budou předměty dražby draženy.

Proces dražby je v tomto případě modifikován - nezahajuje se vyvoláním, ale prohlášením licitátora, že zahajuje dražbu; vyvolání se provádí u každého předmětu dražby zvlášť. Společná dražba končí udělením příklepu nebo ukončením z důvodu, že nebylo učiněno ani nejnižší podání (ani po jeho případném snížení).

K § 26

Bez zbytečného prodlení po skončení dražby udělením příklepu je dražebník povinen vyhotovit protokol o provedené dražbě.

Náležitosti protokolu o provedené dražbě odpovídají průběhu dražby; údaje, které musí dražebník uvést, odpovídají pak údajům obsaženým v dražební vyhlášce.

I v případě, že dražba skončí jiným způsobem než udělením příklepu, je dražebníkovi uložena povinnost vyhotovit protokol o provedené dražbě; jeho náležitosti jsou stanoveny přiměřeně.

U společné dražby je postup při vyhotovování protokolu stanoven s ohledem na odlišnosti tohoto druhu dražby - dražebník je povinen vyhotovovat protokol o dražbě průběžně a umožnit vydražitelům podepsání příslušné části protokolu o dražbě ihned po uhrazení ceny dosažené vydražením.

Protokol o provedené dražbě i protokol o provedené dražbě dražebník odešle osobám, jimž se doručuje dražební vyhláška.

Je stanovena též povinnost zveřejnit podstatné údaje obsažené v protokolu o provedené dražbě na ústřední internetové adrese v případě, že na ní byla uveřejněna dražební vyhláška.

K § 27

Náklady dražby se zpravidla hradí z jejího výtěžku. Výjimkou jsou případy, kdy předmět dražby nebyl vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu jejích nákladů. V těchto případech je možno sjednat dohodou stran, že náklady dražby nese dražebník; nedošlo-li k takové dohodě, nese náklady dražby nebo jejich zůstatkovou část navrhovatel.

Jako sankční ustanovení je stanovena povinnost uhradit z dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, náklady provedené dražby a koná-li se v důsledku zmaření dražby opakovaná dražba, i náklady této dražby (vždy včetně odměny dražebníka); zbývající část se vrátí vydražiteli, který zmaření dražby způsobil. Navrhované řešení je nutné pro zajištění platební kázně vydražitelů. Nestačí-li dražební jistota složená vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na úhradu jejích nákladů, není tím zbaven povinnosti tyto náklady uhradit. S ohledem na to, že náklady vznikly dražebníkovi, vzniká tím dražebníkovi pohledávka vůči vydražiteli, který zmaření dražby způsobil.

V případě, že ke dražbě nedošlo z jiného důvodu než na straně dražebníka, uhradí, pokud nedošlo k jiné dohodě, náklady, které dražebníkovi vznikly, navrhovatel.

K § 28

Cenu odpovídající nejvyššímu podání vydražitele je nutno uhradit v plném rozsahu; není ji možno dodatečně snížit.

Dražební jistota se vydražiteli nevrací, započítá se mu na cenu dosaženou vydražením (nebyla-li dražební jistota ve formě bankovní záruky); vydražitel pouze uhradí rozdíl mezi cenou dosaženou vydražením a dražební jistotou (zvýšenou o příslušenství). Byla-li dražební jistota složena formou bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit plnou cenu oproti vrácení záručních listin.

Vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením v případě dobrovolné dražby věci menší hodnoty (do 200.000,- Kč) po skončení dražby; jde-li o společnou dražbu, je vydražitel povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ihned po udělení příklepu bez ohledu na její výši. U ostatních dražeb je stanovena 10 denní lhůta k úhradě ceny dosažené vydražením. Jde - li o věci značné hodnoty, je stanovena lhůta k úhradě ceny 30 dnů.

S ohledem na nebezpečí nahodilého zániku nebo poškození věci je na účastníkovi dražby, aby si zajistil včas přiměřenou částku - je účelem, aby se dražeb účastnili pouze solventní účastníci dražeb. Zákon připouští, aby byla cena dosažená vydražením uhrazena jak hotovostním způsobem - v penězích nebo platební kartou, dále lze uhradit cenu dosaženou vydražením některým z bezhotovostních způsobů - např. šekem; podmínkou je, aby přípustnost takového způsobu úhrady ceny dosažené vydražením byla uveřejněna v dražební vyhlášce.

K § 29

Pokud vydražitel řádně uhradí nabídnutou cenu, stává se se zpětnou platností vlastníkem vydražené věci.

Pro dražby podniků a jejich organizačních složek bylo nutno stanovit, že dojde k přechodu práv a povinností (vyplývajících mj. z pracovněprávních vztahů) na vydražitele. Ustanovení obsažené v návrhu zákona koresponduje s obdobným ustanovením v obchodním zákoníku - u prodeje podniku. Za splnění závazků, jež přešly v důsledku dražby dobrovolné podniku na vydražitele, ručí navrhovatel.

K § 30

Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením, musí mu dražebník vydat doklad potvrzující nabytí vlastnictví. Stanovené náležitosti potvrzení o nabytí vlastnictví korespondují s obsahem protokolu o dražbě. S ohledem na význam tohoto dokladu se ukládá, nejedná-li se o dobrovolnou dražbu věci movité, povinnost ověření podpisu dražebníka na tomto dokladu.

S ohledem na specifika spojená s přechodem vlastnictví k nemovitosti a k podniku nebo jeho organizační složce je dražebníkovi uloženo vyhotovit a vydražiteli předat dvě potvrzení o vlastnictví. Dražebník současně oznámí katastru nemovitostí, že došlo k přechodu vlastnického práva k předmětu dražby.

K § 31

Postup směřující k předání vydražené věci je stanoven s ohledem na možná specifika předmětu dražby - může se i v případě věci movité jednat o věc, kterou ať již z důvodu jejích rozměrů nebo z důvodu zvláštních vlastností věci (zbraně, trhaviny, apod.) nemůže mít dražebník při sobě. K předání vydražené věci musí dojít za podmínek stanovených v dražební vyhlášce, přičemž tyto musí být dány místem úschovy nebo charakterem věci a nesmějí být dražebníkem libovolně stanoveny. Pro vydražitele je stanovena povinnost písemného potvrzení převzetí předmětu.

Specifický je postup při předání nemovitosti nebo podniku. O předání je nutno sepsat protokol obsahující přesný popis vydražené věci a stavu, v němž je předávána. Bývalý vlastník, dražebník a vydražitel jsou povinni předávací protokol podepsat.

S předáním vydražené věci mohou být spojeny značné náklady. Tyto náklady nese vydražitel.

Do předání předmětu dražby vydražiteli nese odpovědnost za škody, které na předmětu dražby nebo v souvislosti s ním vzniknou, jeho držitel; pokud však prodlení s předáním předmětu dražby vzniklo z důvodů na straně vydražitele, nese riziko škod vydražitel.

K § 32

Provedením dobrovolné dražby nejsou dotčena věcná břemena váznoucí na věci.

K § 33

V případě dobrovolných dražeb nezanikají zástavní práva váznoucí na věci ani práva vyplývající ze smluv o omezení převodu nemovitosti - působí vůči vydražiteli.

K § 34

Výtěžek dražby dobrovolné se po vypořádání nákladů dražby předá bývalému vlastníkovi věci.

Část třetí

K § 35

Je vymezen obsah pojmu dražba nedobrovolná - jde o dražbu, která se provádí proti vůli vlastníka věci k uspokojení pohledávek zástavních věřitelů (jejichž pohledávky jsou zajištěny zástavním právem podle občanského nebo obchodního zákoníku), věřitelů, jejichž pohledávky jsou zajištěny omezením převodu nemovitosti nebo zadržovacím právem, k uspokojení pohledávek správců daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny. Podmínkou, která musí navrhovateli svědčit (dražebním titulem), je vykonatelné rozhodnutí soudu nebo vykonatelný rozhodčí nález, popřípadě vykonatelný notářský zápis.

Předmětem dražby nedobrovolné může být pouze věc, byt nebo nebytový prostor - jednotka podle zákona o vlastnictví bytů.

Je vymezen i pojem dlužník.

Vyloučení z účasti na dražbě postihuje i dlužníka, resp. v případě právnické osoby členy statutárního orgánu, členy kontrolního orgánu a vedoucí pracovníky dlužníka - právnické osoby. Vyloučení postihuje i členy statutárního orgánu a členy kontrolního orgánu osoby ovládající, ovládané a jednající ve shodě.

Věci, na nichž vázne zákonné zástavní právo, lze v dražbě nedobrovolné dražit, pokud z tohoto práva oprávněná osoba je navrhovatelem nebo pokud tato osoba svou pohledávku přihlásí.

K § 36

Zde je specifikováno postavení dražebníka vůči státním orgánům, orgánům územní samosprávy, soudům a rozhodcům s cílem umožnit dražebníkovi získávat informace o předmětu dražby, což zejména v případech ”nezastižitelných” vlastníků je velmi podstatné. S ohledem na povinnost chránit takto získané informace před zneužitím je dražebníkovi uložena povinnost zachovávat o zjištěných skutečnostech mlčenlivost.

K § 37

Pro dražby nedobrovolné bylo nutno, s ohledem na potřebu ochrany oprávněných zájmů dlužníka, stanovit horní hranici výše odměny dražebníka.

Omezení výše odměny dražebníka bylo do navrhované úpravy zapracováno na základě zahraničních zkušeností.

K § 38

Základní podmínkou pro provedení dražby je uzavření písemné smlouvy mezi navrhovatelem a dražebníkem. Jsou stanoveny náležitosti smlouvy, jimiž jsou označení, že se jedná o dražbu nedobrovolnou, označení smluvních stran, předmětu dražby, sjednaná výše odměny nebo způsob jejího určení či ujednání, že dražba bude provedena bezúplatně.

Je-li navrhovatelem dražby stát, obec, nebo jiný subjekt, který je povinen při uzavírání smluv postupovat podle zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, je stanoveno, co je v případě dražby budoucím peněžitým závazkem.

Dále jsou náležitostmi smlouvy o provedení dražby též uvedení důvodu, pro který je provedení dražby navrženo a ujednání o lhůtě, v níž je dražebník povinen odeslat oznámení o dražbě; navrhovatel je povinen doložit vznik a splatnost pohledávky a její zajištění předmětem dražby a předchozí písemné upozornění dlužníka na zamýšlený výkon zástavního práva. V případě, že se jedná o výkon zadržovacího práva, doloží navrhovatel, že má předmět dražby v držení.

Podpisy smluvních stran musí být ověřeny.

Další ustanovení mají za cíl zamezit možným machinacím a poškozování jak oprávněných práv dlužníků, tak dalších dražebních věřitelů. Je stanovena neplatnost smlouvy o provedení dražby v případě, že neobsahuje stanovené náležitosti; ve prospěch navrhovatele je stanoveno i oprávnění odstoupit od smlouvy o provedení dražby v případě průtahů na straně dražebníka. Neplatnost smlouvy je stanovena i v případě, že navrhovatel navrhne mimo provedení dražby nedobrovolné i výkon rozhodnutí soudem.

K § 39

Účelem oznámení o podaném návrhu na provedení dražby nedobrovolné dlužníkovi a zástavci je podání informace umožňující dlužníkovi a zástavci, aby se bránili proti případnému neoprávněnému zásahu do svých práv (v případě neoprávněného návrhu může dlužník buď doložit dražebníkovi neoprávněnost návrhu na provedení dražby nebo podat návrh u soudu). Důsledkem doručení oznámení katastrálnímu úřadu je zápis poznámky o dražbě do katastru nemovitostí.

Jsou stanoveny náležitosti, které musí oznámení o dražbě obsahovat.

Za účelem zabránit zcizení, zatížení nebo jinému omezení práv vůči předmětu dražby úmyslným jednáním dlužníka, což by mohlo vést k poškození věřitele, je stanovena neplatnost právních úkonů od doručení oznámení o zamýšleném výkonu práva zástavního věřitele, jimiž by byl předmět dražby zcizen nebo zatížen, nebo jimiž by vznikly vůči předmětu dražby nové závazky, které by ztížily jeho vydražení (neplatné tedy nejsou nově uzavřené smlouvy o odběru elektrické energie, jsou-li uzavřeny za obvyklých podmínek, apod.).

K § 40

U nedobrovolných dražeb nemovitostí podléhajících evidenci v katastru nemovitostí bude v katastru nemovitostí na základě doručeného oznámení o dražbě s ověřeným podpisem dražebníka zapsána poznámka o návrhu na provedení dražby nemovitosti. Zápis poznámky do katastru nemovitostí má informativní charakter. Dražebníkovi je uložena povinnost oznámit bez zbytečného odkladu katastrálnímu úřadu, že odpadly důvody pro vyznačení poznámky; katastrální úřad na základě oznámení zápis poznámky zruší.

K § 41

Navrhovaný zákon musí řešit situaci, kdy bude podáno několik návrhů na provedení dražby shodného předmětu dražby; s ohledem na povinnost ověřovat podpisy na smlouvě o provedení nedobrovolné dražby je možno zjistit, kdy bylo provedení dražeb nedobrovolných navrhováno - z těch se přednostně provede dražba na základě nejdříve účinné smlouvy (účinnost některých, byť dříve uzavřených smluv, může být odložena - smlouva však nemůže nabýt účinnosti před jejím uzavřením). Pokud dojde ke kolizi mezi návrhem na provedení dražby dobrovolné a nedobrovolné, bude provedena dražba nedobrovolná.

Nebude - li možno v případě současně navržených dražeb nedobrovolných zjistit pořadí, kdy nabyly účinnosti, nelze dražbu provést, pokud nedojde k dohodě navrhovatelů.

K § 42

Stanovené náležitosti dražební vyhlášky vycházejí z praktických zkušeností získaných z provádění dobrovolných dražeb a přihlížejí současně ke zkušenostem, které získaly soudy z provádění soudní exekuce.

Náležitosti dražební vyhlášky jsou uvedeny taxativně.

Dražebníkovi je uložena povinnost uveřejnit dražební vyhlášku způsobem v místě obvyklým, u nemovitostí a u dražeb některých věcí movitých i na úřední desce a na centrální internetové adrese; s ohledem na předmět dražby jsou stanoveny termíny, s jakým předstihem tak musí dražebník učinit; v návaznosti na to je stanovena lhůta pro složení dražební jistoty a lhůta, v níž musí být dražební vyhláška odeslána osobám, jejichž zájmy jsou dražbou dotčeny.

Pro věci podléhající zkáze lze lhůtu zkrátit.

Taxativně se vymezují osoby, kterým musí být doručena dražební vyhláška; finanční úřad vyhlášku obdrží k zajištění svých případných pohledávek za povinnou osobou. V případě majetku státu, s nímž hospodaří osoby k tomu zmocněné, je stanovena povinnost doručit dražební vyhlášku i tomu orgánu státu, jenž je zřizovatelem, zakladatelem, společníkem nebo členem.

K § 43

V souladu se zásadou veřejnosti a s cílem zamezit možným machinacím je stanoveno, že podmínky a údaje v dražební vyhlášce oznámené nelze dodatečně změnit s výjimkou případů, kdy ke změně došlo z důvodů, které nemohl dražebník ovlivnit (mj. jde i o povinnost zveřejnit výčet přihlášených pohledávek dražebních věřitelů). Takovou změnu je povinen bez zbytečného prodlení zveřejnit.

K § 44

Stanoví se lhůta, v níž musí dražební věřitelé přihlásit u dražebníka své pohledávky a forma, v níž musí být přihlášení pohledávky učiněno. V případě, že se má za to, že pohledávka byla přihlášena (§ 56), neplatí požadavky shora uvedené.

Pro účastníky dražby oprávněné z předkupního práva je stanovena lhůta k doložení svého práva do zahájení dražby.

K § 45

Zde jsou stanoveny podmínky, při jejichž splnění je dražebník povinen upustit od dražby. Jedná se zejména o případy, kdy byl dlužníkem splněn závazek, kdy zaniklo zástavní právo jiným způsobem a o případ, kdy to navrhne navrhovatel dražby, pokud bude dražebníkovi doloženo, že navrhovatel není oprávněn nechat věc vydražit, je-li smlouva o provedení dražby neplatná, došlo - li k odstoupení od smlouvy o provedení dražby, nelze - li dražbu podle sjednaných podmínek provést, byly-li měněny podmínky uvedené v dražební vyhlášce nebo nebyla-li uveřejněna. Od dražby je dražebník povinen upustit i tehdy, byl-li předmět dražby zahrnut do konkursní podstaty nebo do vyrovnání, došlo-li ke střetu návrhů na provedení dražby a má být provedena jiná nedobrovolná dražba nebo nelze - li v důsledku střetu návrhů dražbu provést, je-li nařízen výkon rozhodnutí soudu prodejem věci, která je předmětem dražby, byl-li vydán exekuční příkaz na prodej předmětu dražby, vztahuje-li se na předmět dražby rozhodnutí soudu, jímž bylo vydáno předběžné opatření omezující nakládání s ním nebo jsou - li další závažné příčiny, proč nelze dražbu provést.

Je stanovena oznamovací povinnost dražebníka v případě upuštění od dražby s ohledem na zájmy oprávněných osob.

S ohledem na ”nezastižitelné” dlužníky není dražebník povinen upustit od nedobrovolné dražby, pokud dlužníkovi, vlastníkovi a zástavci není doručena dražební vyhláška; není to však důvodem pro to, aby jim dražební vyhláška nebyla zasílána.

K § 46

Navrhovaná úprava řeší podrobně problematiku průběhu vlastní dražby.

Bylo nutno vyřešit otázku vstupu účastníků dražby a zaměstnanců kontrolních orgánů do prostorů, v nichž se dražba koná a taxativně stanovit podmínky, jejichž splnění lze od účastníků dražby a zaměstnanců kontrolních orgánů vyžadovat; tyto podmínky nelze v žádném případě rozšířit (nelze požadovat ani vstupné, ani povinnou konzumaci občerstvení nebo zakoupení informačního bulletinu). Na osoby, které budou dražbě pouze přihlížet, se omezení podmínek nevztahuje.

Při stanovení podmínek průběhu dražby se vycházelo z praktických zkušeností. Je stanoven povinný obsah vyvolání (včetně uvedení nájemních smluv a závazků z nich vyplývajících - tento požadavek vychází z poznatku, že nevýhodné nájemní smlouvy mohou výrazně snížit hodnotu věci); při vyvolání je zohledněno zvláštní postavení věcí prohlášených za kulturní památky.

Nejnižší podání činí nejméně polovinu odhadnuté ceny. Snížit nejnižší podání u dražby nedobrovolné, nejedná-li se o opakovanou dražbu, nelze. U opakované dražby nedobrovolné lze snížit nejnižší podání o 30%. Tato omezení byla do návrhu zapracována s ohledem na nutnost chránit oprávněné zájmy jak vlastníků, tak i dražebních věřitelů, neboť bezbřehým uvolněním snižování nejnižšího podání by mohlo dojít k vážnému poškození jejich práv.

U věcí větší hodnoty je nutno osvědčit průběh dražby notářským zápisem. Dražba obvykle končí udělením příklepu poté, co ani po dvojí výzvě učiněné s odstupem jedné minuty nebylo učiněno vyšší podání. Nejedná-li se o dobrovolnou dražbu věci movité, lze příklep udělit nejdříve po uplynutí 10 minut od zahájení dražby (toto omezení bylo vloženo na základě poznatků z dražeb v SRN).

Pokud více účastníků dražeb učinilo stejné podání, jsou zvýhodněni spoluvlastníci a osoby, jimž svědčí předkupní právo.

Nebylo-li učiněno ani nejnižší podání, licitátor dražbu ukončí.

K § 47

S ohledem na nutnost maximálního zajištění uhrazení ceny nabídnuté vydražitelem je zde zaveden institut zmaření dražby s důsledky pro vydražitele, který ve stanovené lhůtě neuhradí nabídnutou cenu.

Jako v ostatních obdobných případech i zde se ukládá dražebníkovi povinnost informovat o zmaření dražby zúčastněné osoby včetně povinnosti zveřejnit oznámení o neplatnosti dražby na ústřední internetové adrese v případě, že na ní byla uveřejněna dražební vyhláška.

Dražba je absolutně neplatná v případech, kdy byla vydražitelem osoba, která je z účasti na dražbě vyloučena a v případě, kdy dražebník neupustil od dražby, ač tak byl povinen učinit (tedy i v případě, kdy je smlouva o provedení dražby neplatná) a pokud byla provedena ”opakovaná dražba” v případech, kdy ji nebylo možno provést (a dražebník tedy ”využil” zjednodušení postupu, které pro tento případ zákon umožňuje).

Relativní neplatnost (tedy pokud se v zákonem stanovené lhůtě dotčená osoba neplatnosti u soudu dovolá) je stanovena pro případy, kdy nebylo doručeno oznámení o dražbě nebo pokud bylo obsahově nesprávné, byla-li vydražena věc, která nemohla být předmětem dražby, nebyla-li zveřejněna nebo doručena dražební vyhláška, byla-li dražební vyhláška obsahově nesprávná nebo byla-li změněna, nebyla-li provedena prohlídka, bylo-li požadováno vstupné nebo byl-li závažným způsobem porušen postup při dražbě.

K § 48

Opakovaná dražba se koná na základě smlouvy o provedení opakované dražby uzavřené mezi dražebníkem a navrhovatelem předchozí dražby v případě, že předmět dražby nebyl vydražen nebo v případě zmaření dražby vydražitelem. Je nutno postupovat obdobně jako při nové dražbě, dražebník však není povinen vyhotovit oznámení o dražbě a zaslat jej dlužníkovi, zástavci, vlastníkovi věci a katastru nemovitostí s ohledem na to, že oznámení o dražbě již obdrželi.

Opakovanou dražbu nelze provést, pokud byla předchozí dražba neplatná nebo pokud dražebník upustil od dražby.

Jestliže se nekoná opakovaná nedobrovolná dražba, oznámí to dražebník vlastníkovi a zástavci; jde-li o nemovitost, oznámí to dražebník i katastrálnímu úřadu. Na základě tohoto oznámení je zrušena poznámka v katastru nemovitostí a vlastník může opět s věcí nakládat.

Je stanovena i povinnost zveřejnit oznámení o tom, že předmět nebyl vydražen na ústřední internetové adrese v případě, že na ní byla uveřejněna dražební vyhláška.

K § 49

Bez zbytečného prodlení po skončení dražby udělením příklepu je dražebník povinen vyhotovit protokol o provedené dražbě.

Náležitosti protokolu o provedené dražbě odpovídají průběhu dražby; údaje, které musí dražebník uvést, odpovídají pak údajům obsaženým v dražební vyhlášce.

I v případě, že dražba skončí jiným způsobem než udělením příklepu, je dražebníkovi uložena povinnost vyhotovit protokol o provedené dražbě; jeho náležitosti jsou stanoveny přiměřeně.

Protokol o provedené dražbě dražebník odešle osobám, jimž se doručuje dražební vyhláška.

Je stanovena též povinnost zveřejnit podstatné údaje obsažené v protokolu o provedené dražbě na ústřední internetové adrese v případě, že na ní byla uveřejněna dražební vyhláška.

K § 50

Náklady dražby se zpravidla hradí z jejího výtěžku. Výjimkou jsou případy, kdy předmět dražby nebyl vydražen nebo nestačí-li výtěžek dražby na úhradu jejích nákladů. V těchto případech je možno sjednat dohodou stran, že náklady dražby nese dražebník; nedošlo-li k takové dohodě, nese náklady dražby nebo jejich zůstatkovou část navrhovatel.

Jako sankční ustanovení je stanovena povinnost uhradit z dražební jistoty složené vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, náklady provedené dražby a koná-li se v důsledku zmaření dražby opakovaná dražba, i náklady této dražby (vždy včetně odměny dražebníka); zbývající část se vrátí vydražiteli, který zmaření dražby způsobil. Navrhované řešení je nutné pro zajištění platební kázně vydražitelů. Nestačí-li dražební jistota složená vydražitelem, který způsobil zmaření dražby, na úhradu jejích nákladů, není tím zbaven povinnosti tyto náklady uhradit.

V případě, že ke dražbě nedošlo z jiného důvodu než na straně dražebníka, uhradí náklady, které dražebníkovi vznikly, navrhovatel; to neplatí, pokud k dražbě nedošlo z důvodů na straně dražebníka.

K § 51

Cenu odpovídající nejvyššímu podání vydražitele je nutno uhradit v plném rozsahu; není možno ji dodatečně snížit.

Dražební jistota se vydražiteli nevrací, započítá se mu na cenu dosaženou vydražením (nebyla-li dražební jistota ve formě bankovní záruky); vydražitel pouze uhradí rozdíl mezi cenou dosaženou vydražením a dražební jistotou (zvýšenou o příslušenství). Byla-li dražební jistota složena formou bankovní záruky, je vydražitel povinen uhradit plnou cenu oproti vrácení záručních listin.

Vydražitel je povinen uhradit cenu dosaženou vydražením ve stanovené 10 denní lhůtě, popřípadě jde - li o věci značné hodnoty, je stanovena lhůta k úhradě ceny 30 dnů.

S ohledem na nebezpečí nahodilého zániku nebo poškození věci je na účastníkovi dražby, aby si zajistil včas přiměřenou částku - je účelem, aby se dražeb účastnili pouze solventní účastníci dražeb. Zákon připouští, aby byla cena dosažená vydražením uhrazena jak v hotovosti, tak i platební kartou nebo šekem; podmínkou je, aby přípustnost takového způsobu úhrady ceny dosažené vydražením byla uveřejněna v dražební vyhlášce.

K § 52

Pokud vydražitel řádně uhradí nabídnutou cenu, stává se se zpětnou platností vlastníkem vydražené věci.

K § 53

Uhradí-li vydražitel cenu dosaženou vydražením, musí mu dražebník vydat doklad potvrzující nabytí vlastnictví. Stanovené náležitosti potvrzení o nabytí vlastnictví korespondují s obsahem protokolu o dražbě. S ohledem na význam tohoto dokladu se ukládá povinnost ověření podpisu dražebníka na tomto dokladu.

S ohledem na specifika spojená s přechodem vlastnictví k nemovitosti a k podniku je dražebníkovi uloženo vyhotovit a vydražiteli předat dvě potvrzení o vlastnictví. Dražebník současně oznámí katastru nemovitostí, že došlo k přechodu vlastnického práva k předmětu dražby.

K § 54

Postup směřující k předání vydražené věci je stanoven s ohledem na možná specifika předmětu dražby - může se i v případě věci movité jednat o věc, kterou ať již z důvodu jejích rozměrů nebo z důvodu zvláštních vlastností věci (zbraně, trhaviny, apod.) nemůže mít dražebník při sobě. K předání vydražené věci musí dojít za podmínek, stanovených v dražební vyhlášce, přičemž tyto musí být dány místem úschovy nebo charakterem věci a nesmějí být dražebníkem libovolně stanoveny. Pro vydražitele je stanovena povinnost písemného potvrzení převzetí předmětu.

Specifický je postup při předání nemovitosti. O předání je nutno sepsat protokol obsahující přesný popis vydražené věci a stavu, v němž je předávána. Bývalý vlastník, dražebník a vydražitel jsou povinni předávací protokol podepsat.

S předáním vydražené věci mohou být spojeny značné náklady. Vzhledem k tomu, že nelze očekávat, že je uhradí dosavadní vlastník, neboť ten je často bez prostředků a vzhledem k tomu, že tyto náklady nelze přičíst k tíži navrhovatele dražby, je uloženo vydražiteli, aby je nesl.

Do předání předmětu dražby vydražiteli nese odpovědnost za škody, které na předmětu dražby nebo v souvislosti s ním vzniknou, jeho držitel.

K § 55

Věcná břemena na předmětu dražby váznoucí nejsou vydražením dotčena.

V případě dražby nedobrovolné je stanoven zánik předkupního práva k předmětu dražby, nejedná-li se o zákonné předkupní právo spoluvlastníka, státu (podle zákona o státní památkové péči nebo podle zákona o ochraně přírody a krajiny) nebo o právo nájemce jednotky (podle zákona o vlastnictví bytů) na její přednostní nabytí nebo o zákonné předkupní právo nájemce. Neuplatní-li osoba oprávněná z předkupního práva, spoluvlastník nebo stát v případě dražby věci, na níž vázne zákonné předkupní právo, toto právo v dražbě, zákonné předkupní právo po přechodu vlastnictví i nadále vázne na předmětu. Postavení osoby oprávněné z předkupního práva této osobě poskytuje v nedobrovolné dražbě určitou výhodu - neboť není vázána stanoveným příhozem a učiní - li podání ve stejné výši jako nejvyšší podání již učiněné, je příklep udělen osobě oprávněné z předkupního práva.

K § 56

Je nutno řešit situaci, kdy některá z pohledávek, např. třetí v pořadí, nebude přihlášena - např. z důvodů, že věřitel bude dlouhodobě v zahraničí. Pokud by byla přihlášena pohledávka starší a současně i pohledávky mladší, a pokud by po uspokojení nejstarší přihlášené pohledávky bylo možno uspokojovat i další pohledávky, je nutno pamatovat na to, že zástavní právo zajišťující i další pohledávky zaniklo. Proto se v zájmu ochrany práv těchto dražebních věřitelů, stanoví, že i na nepřihlášené pohledávky, z hlediska svého vzniku mladší než nejstarší přihlášená pohledávka, se hledí jako na pohledávky přihlášené - pokud však jsou práva tyto pohledávky zajišťující vložena v katastru nemovitostí nebo zapsána ve veřejných listinách, bez nichž nelze s předmětem nakládat.

Je tedy nutno zejména v případě zákonných zástavních práv zajistit, aby tato práva byla zapsána, pokud má být uspokojen věřitel z tohoto práva oprávněný.

Je pamatováno i na případy, kdy dojde ke změně v osobě věřitele - např. v důsledku postoupení pohledávky.

K § 57

Navrhovaný zákon musí řešit případy, kdy na předmětu dražby vázne několik zástavních práv pro zajištění pohledávek několika věřitelů; rovněž musí řešit, co se stane se zástavními právy zajišťujícími pohledávky těch zástavních věřitelů, jejichž pohledávky nebyly v dražbě vůbec uspokojeny nebo byly uspokojeny jen částečně (podle odhadů realitních kanceláří má 30% zastavených nemovitostí dva, popřípadě více zástavních věřitelů).

Podle § 52 vlastnictví k vydražené věci přechází na vydražitele udělením příklepu (za předpokladu, že splnil závazek uhradit ve lhůtě cenu). Vzhledem k tomu, že jde o přechod, nikoliv o převod vlastnictví, nelze zde aplikovat ustanovení § 151d odst. 2 občanského zákoníku o tom, že převezme-li někdo smluvně věc, na které vázne zástavní právo, působí zástavní právo vůči nabyvateli.

Hmotně právním důsledkem přihlášení pohledávek v případě dražby nedobrovolné je to, že přechodem vlastnictví k vydražené věci zanikají zástavní práva zajišťující pohledávky - nejstarším zástavním právem zajišťujícím přihlášenou pohledávku počínaje včetně všech mladších zástavních práv zajišťujících pohledávky. Pouze nejstarší zástavní práva nezanikají, nejsou-li jimi zajištěné pohledávky přihlášeny.

K § 58

Závěrečným stadiem dražby nedobrovolné je uspokojení pohledávek z výtěžku dražby.

Lze-li plně uspokojit všechny včas přihlášené pohledávky, předá dražebník příslušné částky dražebním věřitelům a zbytek předá bývalému vlastníkovi - to vše ve lhůtě 10 dnů od uhrazení ceny dosažené vydražením. Pokud nebude možno bývalému vlastníkovi nebo některým dražebním věřitelům předat částky, které jim náleží, uloží tyto částky dražebník na účet a zveřejní číslo účtu.

K § 59

Nelze-li uspokojit všechny pohledávky dražebních věřitelů, uspokojí se tyto pohledávky v následujícím pořadí :

Pohledávky jsou rozděleny do čtyř tříd - první třídu tvoří pohledávky, které jsou ze zákona přednostně uspokojovány bez ohledu na pořadí svého vzniku (zejména s ohledem na zvláštní postavení práva zadržovacího je nutno, aby věřitel, jehož pohledávka je zajištěna zadržovacím právem, byl uspokojen přednostně, a to v pořadí předcházejícím zástavním věřitelům).

Druhou třídu tvoří pohledávka z hypotečního úvěru, sloužící ke krytí jmenovité hodnoty hypotečních zástavních listů (může se vždy jednat pouze o jedinou pohledávku).

Třetí třídu tvoří ostatní pohledávky zajištěné zástavním právem nebo omezením převodu nemovitosti.

Čtvrtou třídu tvoří pohledávky správců daně, správy sociálního zabezpečení a zdravotních pojišťoven.

Pohledávky zařazené do čtvrté třídy se uspokojují poměrně, co se pohledávek zařazených do třetí třídy týká, uspokojí se v časové posloupnosti zástavních práv, to jest že nejstarší pohledávky se uspokojí úplně; většinou pak bude jedna pohledávka uspokojena částečně - k pohledávkám mladším, byť zástavní právo je zajišťující zaniklo, se nepřihlíží.

Dražebník je povinen předat příslušné částky dražebním věřitelům ve lhůtě 10 dnů od úhrady ceny dosažené vydražením.

Pokud nebude možno některým dražebním věřitelům předat částky, které jim náleží, uloží tyto částky dražebník na účet a zveřejní číslo účtu.

K § 60

O rozsahu uspokojení pohledávek vyhotoví dražebník protokol o uspokojení pohledávek; jeho náležitosti do značné míry korespondují s protokolem o dražbě. Je stanovena lhůta, v níž musí být protokol o rozvrhu odeslán osobám, kterým se doručuje dražební vyhláška.

Část čtvrtá

K § 61

Vzhledem k tomu, že se předpokládá zveřejňování některých údajů na Internetu, je nutno vymezit postavení osoby, která bude správcem centrální internetové adresy.

K § 62

Je nutno stanovit zvláštní odpovědnost osob, které se účastní procesu dražeb, a to ať již jako účastníci dražeb nebo jako osoby tyto dražby organizující nebo na dražbách jiným způsobem účastné.

Je též nutno pamatovat i na situaci, kdy by dražbu provedla k tomu neoprávněná osoba.

K § 63

Dražby věcí movitých, které byly již zahájeny, je nutno dokončit podle dosud platné zákonné úpravy.

K § 64

Je nutno vymezit právní režim smlouvy o provedení dražby a právní režim, jímž se bude řídit odpovědnost. Z důvodu širších vazeb navrhovaného předpisu na občanský zákoník se navrhuje, aby se uvedené právní režimy řídily občanským zákoníkem.

K § 65

Je nutno umožnit osobám oprávněným k provádění dražeb podle dosud platných předpisů, aby ještě po určitou dobu mohly tuto živnost kontinuálně provozovat až do vydání koncese nebo vzniku živnostenského oprávnění podle navrhované úpravy.

K § 66

Zákon v plném rozsahu nahradí již nevyhovující úpravu dražeb movitých věcí. Je proto třeba současně zrušit dosavadní zákon č. 174/1950 Sb., o dražbách mimo exekuci, ve znění zákona č. 513/1991 Sb.

K § 67

Účinnost zákona se navrhuje k 1.7.1999 podle časového předpokladu legislativního procesu.

V Praze dne 10. března 1999

Miloš Z e m a n v. r.

předseda vlády

Jaromír C í s a ř v. r.

ministr pro místní rozvoj