V souvislosti s navrhovaným zákonem o veřejných dražbách je zapotřebí změnit některé zákony - živnostenský zákon, zákon o zápisech vlastnických a jiných věcných práv k nemovitostem, zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, zákon o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, zákon o archivnictví, zákon o dani z příjmů a občanský zákoník.
Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami, kterými je Česká republika vázána; právo ES problematiku dražeb neupravuje.
Navrhovaný zákon nebude mít dopad na státní rozpočet. Výkon státní správy, zejména v souvislosti s navrhovanou novelou živnostenského zákona ohledně vydávání koncesí k provádění veřejných dražeb je možné řešit v rámci existujících rozpočtových prostředků.
K čl. I
Vzhledem k tomu, že zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání, ve znění pozdějších předpisů, umožňuje pouze dražbu věcí movitých, navrhuje se změna tohoto zákona tak, aby bylo umožněno na základě koncesní listiny provádět i veřejné dražby podle předkládaného návrhu.
Nadále se budou rozlišovat dvě živnostenská oprávnění:
a) pro veřejné dražby dobrovolné věcí movitých - jde o živnost vázanou;
b) pro veřejné dražby; živnostenské oprávnění zahrne mimo dražby dobrovolné i dražby nedobrovolné, zejména všechny dražby věcí nemovitých včetně podniku a všechny dražby ostatních předmětů dražby, tak jak jsou vymezeny v zákoně o veřejných dražbách. Jde o koncesovanou živnost, u níž se k vydání koncese kromě zpřísněných požadavků vyžaduje i předchozí stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj - pro tuto živnost se navrhuje doplnit nový obor v příloze č.3 živnostenského zákona.
V souvislosti s úpravou živnostenského zákona je nutno zrušit stávající § 41 upravující dražby mimo soudní výkon rozhodnutí, který definuje dražbu mimo soudní výkon rozhodnutí způsobem nekorespondujícím s definicí dražby podle navrhovaného zákona o veřejných dražbách.
K čl. II
V souvislosti s ustanovením zákona o veřejných dražbách, jímž je katastrálnímu úřadu uložena povinnost provést zápis poznámky o dražbě jakožto prostředku omezujícího vlastníka nemovitosti - předmětu nedobrovolné dražby v nekalém nakládání s ní, je nutno příslušným způsobem upravit i zákon č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických práv, ve znění pozdějších předpisů. Jedná se zejména o zápis poznámky o dražbě, resp. o zrušení zápisu poznámky.
K čl. III
Je navrhována změna zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů. V podstatě není důvod, proč by se při dražbách podle tohoto zákona nemělo postupovat stejně jako při ostatních veřejných dražbách, zejména s ohledem na komplexnost navrhovaného zákona, upravujícího tuto problematiku. Stát je v tomto případě zastoupen Fondem národního majetku, který vybere dražebníka. Navrhovaný zákon o veřejných dražbách stanoví, že při výběru dražebníka je nutno postupovat podle zákona o zadávání veřejných zakázek (což plně koresponduje se zákonem o zadávání veřejných zakázek). Podstatná změna je zejména z hlediska oprávnění vydražitele uplatnit nárok na slevu. S ohledem na to, že oprávnění uplatnit nárok na slevu by bylo naprostým popřením principu veřejné dražby, je navrhováno, aby v případě, že majetek státu bude privatizován formou veřejné dražby, nebylo možno uplatnit nárok na slevu, což je v plném souladu se zavedenou praxí.
K čl. IV
V zájmu řádného plnění daňových a poplatkových povinností je navrhována změna zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí; vychází se přitom z obdobné filozofie, jako v zákoně o konkursu a vyrovnání. Pokud by byl poplatníkem daně z přechodu vlastnictví dosavadní vlastník vydražené věci, docházelo by často k situaci, kdy by daňové povinnosti nebyly plněny. Navrhuje se tedy, aby poplatníkem daně byl zásadně nabyvatel - tedy vydražitel.
Při stanovení základu daně se vychází z obdobné konstrukce jako při převodu vlastnictví nemovitosti smlouvou.
K čl. V
Navrhuje se změna zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.
Zejména je nutno dražebníkovi umožnit přístup k informacím o předmětu dražby v případě nedobrovolných dražeb. Pokud je předmětem dražby nemovitost, nejdůležitější informace jsou většinou ve stavebním archivu. Přístup k těmto informacím je příslušnými ustanoveními zákona č. 50/1976 Sb., stavební zákon, ve znění pozdějších předpisů, umožněn. Mohou však nastat situace, kdy bude nutno získat i další informace o předmětu dražby. V tom případě již většinou pouhý přístup do stavebního archivu nepostačí. Je tedy na místě umožnit dražebníkovi i přístup k dalším archiváliím.
K čl. VI
Platná úprava realizace zástavního práva obsažená v občanském zákoníku neumožňuje realizaci zástavního práva vydražením zástavy. Z toho důvodu se navrhuje příslušná úprava ustanovení § 151f; v této úpravě je explicitně vyjádřeno oprávnění věřitele nechat zástavu vydražit. Současně se stanoví, že od doručení písemného oznámení o zamýšleném výkonu zástavního práva nesmí zástavce se zástavou nakládat.
K čl. VII
Je zapotřebí umožnit, aby byla mezi výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů uznána taková výše pohledávky za dlužníkem, jehož majetek byl vydražen v dražbě nedobrovolné, jaká bude odpovídat míře uspokojení dražebního věřitele, který tuto položku uplatňuje.
K čl. VIII
Účinnost zákona se, obdobně jako u zákona o veřejných dražbách navrhuje k 1.7.1999 podle časového předpokladu legislativního procesu.
V Praze dne 10. března 1999
Miloš Z e m a n v. r.
předseda vlády
Jaromír C í s a ř v. r.
ministr pro místní rozvoj