Důvodová zpráva

Vládní návrh novely zákona o nabývání a pozbývání st. obč.

Sněmovní tisk: č. 159, 3. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
pozdějších předpisů, považováni za osoby, které státní občanství České republiky okamžikem provedení volby pozbyly.

Podle Prohlášení vlády České republiky jsou však bývalí občané České a Slovenské Federativní Republiky, kteří byli současně českými státními občany, i po provedení volby slovenského státního občanství nadále považováni za státní občany České republiky a mají tak dvojí státní občanství.

Vzhledem k tomu, že i v České republice žijí bývalí státní občané České a Slovenské Federativní Republiky, nyní státní občané Slovenské republiky, kteří mají na území České republiky trvalý pobyt nejpozději od 31. 12. 1992, avšak dosud nenabyli státní občanství České republiky, tedy žijí zde jako cizinci, bude těmto osobám umožněno navrženou právní úpravou nabýt státní občanství České republiky zjednodušeným způsobem. Rovněž bude umožněno zjednodušené nabytí státního občanství České republiky i těm bývalým občanům České a Slovenské Federativní Republiky, nyní státním občanům Slovenské republiky, kteří nepřetržitě žijí na území České republiky nejpozději od 31. 12. 1992, ale nejsou v České republice hlášeni k trvalému pobytu podle zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Současně jsou řešeny i případy státních občanů České republiky, kteří žijí od rozdělení České a Slovenské Federativní republiky na území Slovenské republiky a dosud nenabyli státní občanství Slovenské republiky. Předpokládá se, že pokud tyto osoby nyní nabydou státní občanství Slovenské republiky, nepozbydou státní občanství České republiky.

Stávající platná právní úprava nabývání a pozbývání státního občanství České republiky obsahuje ve své části třetí “Zvláštní ustanovení o státním občanství České republiky v souvislosti se zánikem České a Slovenské Federativní Republiky”. Z toho důvodu novela citovaného zákona právě v této části právně řeší tuto problematiku.

Do novelizace tohoto zákona se promítá i zmírnění podmínek pro udělení státního občanství České republiky osobám, které mají na území České republiky přiznané postavení uprchlíka a osobám bez státního občanství - apatridům. Tato úprava koresponduje s mezinárodními úmluvami, které se zabývají bezdomovectvím a postavením osob, kterým byl přiznán statut uprchlíka.

K bodu 1:

Tímto ustanovením se rozšiřuje dosavadní právní úprava způsobu nabytí státního občanství prohlášením o nové subjekty (uvedené v nově navrženém § 18a).

K bodu 2:

Dosavadní úprava používá pojmu “bezdomovec”, aniž by v ní bylo uvedeno, o jaké osoby jde. Proto nyní ustanovení § 3 písm. b) obsahuje nový text, z něhož vyplývá, že jde o osoby bez státního občanství, a pojem “bezdomovec” se zavádí jako legislativní zkratka.

K bodu 3:

Navrhovaná právní úprava výslovně stanoví právní způsobilost k učinění prohlášení; dále stanoví, že do prohlášení o volbě občanství rodičů mohou být zahrnuty i děti mladší 15 let. Rodiče však mohou pro tyto děti učinit i samostatné prohlášení o volbě. Dosud se tímto způsobem postupovalo pouze na základě výkladu dosavadního ustanovení § 6.

K bodům 4, 5 a 7:

K 7 odst. 1 písm. a):

V tomto ustanovení se vložením slova “povolen” jednoznačně stanoví, že jde o trvalý pobyt podle zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů. Půjde tedy o legální pobyt na území České republiky v souladu s právní úpravou povolení k trvalému pobytu v České republice. Současně se stanoví, že se taková osoba musí na území České republiky převážně zdržovat. Zákonná podmínka pro udělení státního občanství České republiky tak nebude splněna v případě osob, které sice mají povolen trvalý pobyt v České republice, avšak na jejím území nežijí, neboť se převážně zdržují v cizině a v České republice pobývají zpravidla jen v době své dovolené. Tento požadavek je v souladu s mezinárodněprávní úpravou na úseku státního občanství, která požaduje k nabytí občanství legální a faktický pobyt na území státu, jehož občanství chce žadatel nabýt.

K § 7 odst. 1 písm. b), § 8 písm. b) a § 9 odst. 1 písm. c):

Nová právní úprava používá obecný termín - doklad o pozbytí dosavadního občanství, který zahrnuje nejen doklad o propuštění ze státního svazku, ale např. i doklad o vzdání se občanství nebo doklad o odnětí občanství, popř. doklad o tom, že žadatel skutečně pozbude dosavadní státní občanství, jakmile nabude státní občanství České republiky. Nepodaří-li se žadateli prokázat, že nabytím státního občanství České republiky automaticky pozbude dosavadní státní občanství, bude tuto skutečnost zjišťovat z moci úřední Ministerstvo vnitra.

K bodu 6:

Navržená právní úprava upřesňuje, která fyzická osoba je povinna předložit k žádosti o udělení občanství České republiky výpis z rejstříku trestů, a stanoví výslovně dobu platnosti tohoto výpisu.

K bodu 8:

Výslovně se stanoví lhůta, ve které musí okresní úřad postoupit žádost o udělení státního občanství České republiky k vyřízení Ministerstvu vnitra. Zabrání se tak tomu, aby žádost nepřiměřeně dlouho zůstávala na okresním úřadu, a současně se stanoví dostatečný prostor pro případné doplnění žádosti o chybějící doklady, popřípadě o stanovisko obce či města, kde žadatel o státní občanství trvale žije.

K bodu 9:

Nová právní úprava stanoví, jaká stanoviska si Ministerstvo vnitra může vyžádat k žádosti o udělení občanství v rámci své povinnosti zjistit úplně a přesně skutkový stav věci v rámci správního řízení podle zákona č. 71/1967 Sb. Je snahou zabránit případům udělení státního občanství České republiky osobám, které jsou zapojeny do teroristických skupin, organizovaného zločinu apod. Předpokládá se, že by stanovisko zúčastněných orgánů vycházelo pouze z poznatků obsažených v jejich evidencích. Současně se zde výslovně uvádí, že pokud obsah stanovisek příslušných orgánů podléhá utajení podle zvláštního zákona, nestává se součástí spisu.

Dále je zde stanoveno, kterým okamžikem dochází k zahájení správního řízení ve věci udělení občanství České republiky a v jaké lhůtě je Ministerstvo vnitra povinno správní řízení ve věci ukončit. Vzhledem ke složitosti řízení a nezbytnosti ověřovat v průběhu řízení některé skutečnosti není mnohdy možné dodržet lhůty pro vyřízení stanovené správním řádem. Proto se výslovně stanoví 90denní lhůta pro vyřízení, jejíž začátek počíná běžet od okamžiku, kdy žádost obdrží Ministerstvo vnitra. V této lhůtě bude také umožněno, aby se účastník řízení seznámil s podklady pro vydání rozhodnutí a uplatnil k nim připomínky, popřípadě navrhl jejich doplnění.

K bodu 10:

V tomto ustanovení se vložením slova “povolen” stanoví, že jde o trvalý pobyt podle zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů [jinak viz též důvodovou zprávu k § 7 odst. 1 písm. a)].

K bodům 11 a 12:

V celém textu § 11 odst. 1 se provádí úprava ve smyslu čl. 42 Legislativních pravidel vlády.

K bodu 13:

Toto ustanovení umožňuje prominout délku pětiletého trvalého nepřetržitého pobytu i osobám, které jsou v nepříznivějším postavení oproti ostatním cizincům (bezdomovci, uprchlíci). Nová právní úprava je v souladu s mezinárodními úmluvami, které se zabývají postavením těchto osob. Prominutí splnění této podmínky je ponecháno na zvážení Ministerstva vnitra, neboť nelze vyloučit případy tzv.“účelového bezdomovectví”. Jedná se o případy, kdy se žadatel nechá záměrně propustit z dosavadního státního svazku, aby mohl využít “změkčené” podmínky pro udělení státního občanství České republiky.

K bodu 14:

Zpřesňuje se zmocnění pro Ministerstvo vnitra k prominutí podmínky pozbytí cizího státního občanství osoby, která žádá o udělení státního občanství České republiky. Jde zejména o případy, kdy žadatel má objektivní překážky k podání žádosti o propuštění z dosavadního státního svazku.

K bodu 15:

Nová právní úprava již nepočítá s možností prominutí podmínky tzv. “beztrestnosti” slovenským nebo bývalým slovenským občanům, kteří mají na území České republiky trvalý (faktický) pobyt nejpozději od 31. 12. 1992. Tyto osoby podle nového ustanovení této novely (§ 18a) nebudou muset splňovat uvedenou podmínku. Proto se ustanovení § 11 odst. 3 vypouští. Státní občané Slovenské republiky, kteří mají trvalý pobyt v České republice až po 1. 1. 1993, budou muset splňovat, pokud jde o podmínku “beztrestnosti”, stejná kritéria jako ostatní cizinci.

K bodu 16:

V souladu s obecnými předpisy upřesňuje tato úprava, které fyzické osoby jsou právně způsobilé činit prohlášení o vzdání se občanství České republiky.

K bodu 17:

Dosavadní § 18 byl nahrazen novým textem. V souladu s Programovým prohlášením vlády se výslovně konstatuje, že občané České republiky, kteří si v době od 1.1.1993 do 31.12.1993 zvolili občanství Slovenské republiky, jsou občany České republiky, tj. mají dvojí státní občanství. Z uvedeného ustanovení je pak zřejmé, že taková osoba má státní občanství České republiky za předpokladu, že jej nepozbyla po provedení volby státního občanství Slovenské republiky podle § 17 tohoto zákona v důsledku nabytí cizího státního občanství na základě vlastní žádosti (tj.jiného státního občanství než slovenského). Současně je řešena i otázka zachování státního občanství České republiky pro ty občany, kteří žijí na území Slovenské republiky nejpozději od 31. 12. 1992 a požádají o udělení státního občanství Slovenské republiky, které na základě této žádosti nabydou.

K bodu 18:

Toto ustanovení umožní slovenským státním občanům, kteří jsou trvale hlášeni na území České republiky nejpozději do 31. 12. 1992 podle zákona č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů, nebo podle zákona č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění pozdějších předpisů, a dosud si občanství České republiky z různých důvodů nevyřídili, aby je mohli nabýt zjednodušeným způsobem. Předpokládá se pouhý projev vůle a připojení matričních dokladů. Ostatní skutečnosti si ověří okresní úřad. Tyto osoby nebudou předkládat doklad o pozbytí státního občanství Slovenské republiky. Budou tak mít dvojí státní občanství.

Novou právní úpravou je umožněno stejným způsobem nabýt státní občanství České republiky slovenským státním občanům, kteří v České republice sice fakticky žijí již od doby před rozdělením federace, avšak nejsou hlášeni k trvalému pobytu na území České republiky podle žádného z výše citovaných zákonů. Rovněž oni nebudou předkládat doklad o pozbytí státního občanství Slovenské republiky a budou mít dvojí státní občanství. Žadatel bude prokazovat trvalý pobyt na území České republiky nebo skutečnost, že na území České republiky trvale žije, v souladu s ustanoveními § 34 až 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, tj. zpravidla průkazem o povolení k pobytu pro cizince nebo potvrzením z příslušné ohlašovny anebo půjde-li o osobu, která nemá na území trvalý pobyt, ale v České republice fakticky žije, například potvrzením o přiznání sociálních dávek nebo vysvědčením ze školy, svědeckou výpovědí popř. čestným prohlášením.

K bodu 19:

Jde o procesní ustanovení, které stanoví, jak postupovat při rozhodování o žádostech podaných před nabytím účinností tohoto zákona. Ministerstvo vnitra eviduje žádosti o udělení státního občanství České republiky slovenským občanům v případech, kdy dosud nebylo správní řízení ukončeno, neboť žadatel nepředložil např. doklad o propuštění ze státního svazku Slovenské republiky nebo nepřevzal listinu o udělení státního občanství České republiky. Tyto žádosti budou vyřízeny podle nové právní úpravy. Ministerstvo vnitra je postoupí příslušnému okresnímu úřadu jako podklady pro učinění prohlášení o nabytí státního občanství České republiky žadatelem.

K bodu 20:

Výslovně se stanoví místní příslušnost k řízení o vydání osvědčení o státním občanství České republiky, pokud žadatel neměl nikdy trvalý pobyt v České republice. Jde o obdobný postup jako při vydání potvrzení o státním občanství České republiky podle § 24 tohoto zákona.

K bodu 21:

Dosavadní právní úprava nestanovila, na základě jaké skutečnosti lze vydat osvědčení o stáním občanství. Nová právní úprava proto stanoví, že osvědčení lze vydat na základě žádosti, a určuje, kdo je způsobilý k podání této žádosti.

K bodu 22:

Nová právní úprava upřesňuje, ve kterých případech zastupitelský úřad České republiky zasílá Ministerstvu vnitra prohlášení o volbě a o pozbytí státního občanství České republiky.

K bodu 23:

Nová právní úprava upřesňuje, kdo je právně způsobilý k podání žádosti o zjištění státního občanství České republiky.

K bodu 24:

Dosavadní právní úprava v § 3a stanoví jako jeden ze způsobů nabytí státního občanství osvojení. Dle předchozí právní úpravy se však státní občanství České republiky osvojením nenabývalo. Proto je tato otázka upravena v nově navrženém § 27c zákona tak, aby po svých osvojitelích mělo státní občanství České republiky i dítě, jehož státní občanství se dosud určovalo podle občanství původních rodičů. V praxi totiž docházelo k případům, kdy zejména u nezrušitelného osvojení osvojená osoba netušila, že není státním občanem České republiky, sama se za státního občana považovala a byla za něj považována i státními orgány. Tento stav zpravidla trval mnoho let a poté bylo náhodně, např. v souvislosti s uzavíráním manželství, zjištěno, že tato osoba nemá státní občanství České republiky. Navržené ustanovení nyní řeší tuto nepřiměřenou tvrdost zákona.

V Praze dne 17. února 1999

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

ministr vnitra

v.z. JUDr. Pavel Rychetský v.r.

40/1993 Sb.

ZÁKON

České národní rady

ze dne 29. prosince 1992

o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky

Změna: 272/1993 Sb.

Změna: 337/1993 Sb.

Změna: 140/1995 Sb.

Změna: 139/1996 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

Návrh

Z á k o n

ze dne .....................,

kterým se mění zákon č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl. I

   Zákon České národní rady č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, ve znění zákona č. 272/1993 Sb., zákona č. 140/1995 Sb. a zákona č. 139/1996 Sb., se mění takto:

§ 1

Obecná ustanovení

(1) Fyzické osoby, které ke dni 31. prosince 1992 byly státními občany České republiky a zároveň státními občany České a Slovenské Federativní Republiky, jsou od 1. ledna 1993 státními občany České republiky.

(2) Při posuzování, zda je fyzická osoba státním občanem České republiky, popřípadě do 31. prosince 1992 byla státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, se postupuje podle předpisů platných v době, kdy mělo dojít k nabytí nebo pozbytí státního občanství této osoby.1)

------------------------------------------------------

1) Např. zákon č. 236/1920 Sb., kterým     se doplňují a mění dosavadní ustanovení     o nabývání a pozbývání státního občanství     a práva domovského v republice     Československé, zákon č.152/1926 Sb.,     o udělení státního občanství     československého některým osobám,     zákon č. 60/1930 Sb., jímž se provádí     úmluva ze dne 16. července 1928     mezi  Československem  a  Spojenými státy

Severoamerickými o naturalizaci, zákon     č.194/1949 Sb., o nabývání a pozbývání     československého státního občanství,      ve znění pozdějších předpisů, zákon      č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání      státního občanství České republiky,      ve znění pozdějších předpisů.

ČÁST PRVNÍ

Nabývání státního občanství

§ 2

Státní občanství České republiky se nabývá

a) narozením (§ 3),

b) osvojením (§ 3a),

c) určením otcovství (§ 4),

d) nalezením na území České republiky (§ 5),

e) prohlášením (§ 6),

e) prohlášením (§ 6 nebo § 18a)

f) udělením (§ 7 až 12).

§ 3

Narozením

Dítě nabývá narozením státní občanství České republiky,

a) je-li alespoň jeden rodič státním občanem     České republiky nebo

b) jsou-li rodiče bezdomovci, alespoň jeden      z nich má trvalý pobyt na území České      republiky a dítě se na jejím území narodí.

b) jsou-li rodiče osobami bez státního občanství (dále jen “bezdomovec”), alespoň jeden  z nich má trvalý pobyt na území České republiky, a dítě se na jejím území narodí.

§ 3a

Osvojením

Dítě, jehož alespoň jeden osvojitel je státním občanem České republiky, nabývá státního občanství České republiky dnem právní moci rozsudku o osvojení

§ 4

Určením otcovství

Dítě narozené mimo manželství, jehož matka je cizí státní občankou nebo bezdomovkyní a otec státním občanem České republiky, nabývá státní občanství České republiky

a) dnem souhlasného prohlášení rodičů        o určení otcovství2) nebo

b) dnem právní moci rozsudku o určení       otcovství.3)

------------------------------------------------------

2) § 52 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb.,     o rodině, ve znění zákona č. 132/1982 Sb.     a zákona č. 234/1992 Sb.

3) § 54 odst. 1 zákona č. 94/1963 Sb.

§ 5

Nalezením na území České republiky

Fyzická osoba mladší 15 let nalezená na území České republiky je státním občanem České republiky, pokud se neprokáže, že nabyla narozením státní občanství jiného státu.

§ 6

Prohlášením

(1) Fyzická osoba, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské  republiky, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením.

   

  (2) Prohlášení může samostatně učinit fyzická osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let.

  

  (3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let.

    (4) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení.

    (5) Činí-li prohlášení podle odstavce 3 nebo 4 pouze jeden z rodičů dítěte, připojí souhlas druhého rodiče s volbou státního občanství České republiky pro dítě, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven, anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.

    (6) Potomci fyzické osoby, která byla k 31. prosinci 1992 státním občanem České a Slovenské Federativní Republiky, ale neměla ani státní občanství České republiky ani státní občanství Slovenské republiky, v linii přímé, kteří jsou starší 15 let, si mohou zvolit státní občanství České republiky prohlášením pouze za předpokladu, že nemají jiné státní občanství.

(2) Prohlášení se činí u okresního úřadu, v hlavním městě Praze u obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň u magistrátů těchto měst (dále jen "okresní úřad"), příslušného podle místa trvalého pobytu fyzické osoby, která prohlášení činí. V cizině se toto prohlášení činí před zastupitelským úřadem České republiky.

 (7) Prohlášení se činí ......

(3) Příslušný úřad vydá o prohlášení osvědčení.

 (8) Příslušný úřad vydá ......

Udělením

§ 7

(1) Státní občanství České republiky lze na žádost udělit fyzické osobě, která splňuje současně tyto podmínky:

a) má na území České republiky ke dni      podání žádosti nepřetržitý trvalý pobyt      alespoň pět let,

a) má na území České republiky ke dni    podání žádosti po dobu nejméně 5 let    povolen trvalý pobyt a po tuto dobu se

zde převážně zdržuje,

b) prokáže, že byla propuštěna ze státního      svazku cizího státu, nebo která nabytím      státního občanství České republiky      pozbude dosavadní cizí státní občanství,      nejde-li o bezdomovce,

  1. prokáže, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo    prokáže, že pozbyla dosavadní státní  občanství,  

nejde-li o bezdomovce nebo    osobu

s přiznaným postavením uprchlíka na

území České republiky

c) nebyla v posledních pěti letech      pravomocně odsouzena pro úmyslný      trestný čin,

d)  prokáže znalost českého jazyka.

§ 8

K žádosti o udělení státního občanství České republiky žadatel připojí

a) rodný list, pokud uzavřel manželství,       i oddací list, popřípadě doklad o rozvodu       manželství nebo úmrtní list zemřelého       manžela,

b) doklad o propuštění ze státního svazku      cizího státu, nejde-li o bezdomovce nebo      osobu, která nabytím státního občanství      České republiky pozbyde dosavadní cizí      státní občanství,

b) doklad o tom, že nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo doklad o pozbytí      dosavadního státního občanství, nejde-li      o bezdomovce nebo osobu s přiznaným      postavením uprchlíka na území České      republiky,

c)  výpis z rejstříku trestů,

c) výpis z rejstříku trestů, jde-li o žadatele

staršího 15 let; tento doklad nesmí být

starší 6 měsíců,

d)  životopis.

§ 9

(1) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou do žádosti zahrnout i dítě mladší 15 let. K žádosti připojí

a) rodný list dítěte,

b) souhlas druhého rodiče se změnou státního     občanství dítěte, pokud nebyl zbaven     rodičovských práv nebo způsobilosti     k právním úkonům,

c) doklad o propuštění dítěte ze státního     svazku cizího státu, nejde-li o bezdomovce     nebo osobu, která nabytím státního     občanství České republiky pozbude     dosavadní cizí státní občanství.

  1. doklad o tom, že dítě nabytím státního občanství České republiky pozbyde dosavadní státní občanství, nebo doklad

o pozbytí    dosavadního státního

občanství dítěte,    nejde-li o

bezdomovce nebo osobu    s přiznaným

postavením uprchlíka    na území České

republiky..

(2) Státní občanství České republiky lze na žádost zákonného zástupce udělit i dítěti mladšímu 15 let samostatně; k žádosti se připojí doklady uvedené v odstavci 1.

§ 10

(1) Státní občanství České republiky uděluje ministerstvo vnitra České republiky (dále jen "ministerstvo vnitra"); žadateli vydá Listinu o udělení státního občanství České republiky.

(2) Žádost se podává u okresního úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele. Okresní úřad ověří pohovorem se žadatelem jeho znalost českého jazyka a o výsledku učiní záznam do spisu. Znalost českého jazyka neprokazuje žadatel, který je nebo byl státním občanem Slovenské republiky.

je nebo byl státním občanem Slovenské republiky. Okresní úřad zašle žádost Ministerstvu vnitra nejpozději do 30 dnů od jejího podání.

    (3) Ministerstvo vnitra je povinno posoudit žádost o udělení státního občanství i z hlediska bezpečnosti státu; může si při tom vyžádat stanoviska Policie České republiky a zpravodajských služeb České republiky; pokud je obsahem těchto stanovisek skutečnost podléhající utajení podle zvláštního zákona3a), nestává se součástí spisu.

    (4) Správní řízení o udělení státního občanství je zahájeno dnem, kdy žádost došla Ministerstvu vnitra.

    (5) Ministerstvo vnitra o žádosti o udělení státního občanství rozhodne do 90 dnů od zahájení správního řízení.

§ 11

(1) Ministerstvo vnitra může prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. a), má-li žadatel na území České republiky trvalý pobyt a

 

  (1) Ministerstvo vnitra může prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. a), má-li žadatel na území České republiky povolen trvalý pobyt a

a) narodil se na území České republiky nebo

b) žije na území České republiky nepřetržitě     alespoň 10 let nebo

c) měl v minulosti státní občanství České     republiky, popřípadě státní občanství České     a Slovenské Federativní Republiky nebo

d) byl osvojen státním občanem České     republiky nebo

e) jeho manžel (manželka) je státním občanem    České republiky anebo

a) narodil se na území České republiky, anebo

b) žije na území České republiky nepřetržitě     alespoň 10 let, anebo

c) měl v minulosti státní občanství České     republiky, popřípadě státní občanství České     a Slovenské Federativní Republiky, anebo

d) byl osvojen státním občanem České     republiky, anebo

e) jeho manžel (manželka) je státním občanem    České republiky, anebo

f) jehož alespoň jeden z rodičů je státním    občanem České republiky anebo

f) jehož alespoň jeden z rodičů je státním    občanem České republiky, anebo

g) přesídlil do České republiky     do 31. prosince 1994 na základě pozvání     vlády.

g) přesídlil do České republiky     do 31. prosince 1994 na základě pozvání     vlády, nebo

h) je bezdomovcem, nebo má na území     České republiky přiznáno postavení     uprchlíka.

(2) Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. b), má-li žadatel na území České republiky nepřetržitý trvalý pobyt alespoň po dobu pěti let, pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku nebo pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze státního svazku.

(2)Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. b), pokud se žadatel na území České republiky oprávněně zdržoval

a) po dobu nejméně 5 let a pokud právní předpisy státu, jehož je žadatel státním občanem, neumožňují propuštění ze státního svazku, anebo pokud tento stát odmítá vydat doklad o propuštění žadatele ze státního svazku, nebo by žadatel podáním žádosti o propuštění ze svazku mohl vystavit sebe, nebo osoby blízké pronásledování z důvodu rasy, náboženství, národnosti, příslušnosti k určité sociální skupině, nebo pro politické přesvědčení, anebo

  1. po dobu nejméně 20 let, nejde-li o případ podle § 18 a § 18a.

(3) Ministerstvo vnitra může dále prominout podmínku stanovenou v § 7 odst.  1 písm. c), jde-li o státního občana Slovenské republiky nebo bývalého státního občana Slovenské republiky, který má nepřetržitý trvalý pobyt na území České

republiky nejpozději od 31. prosince 1992.

zrušuje se

(4) Ministerstvo vnitra může dále v  případech hodných zvláštního zřetele prominout i podmínku stanovenou v § 7 odst. 1 písm. d).

(3) Ministerstvo vnitra .......

§ 12

Státoobčanský slib

(1) Fyzická osoba starší 15 let, které bylo uděleno státní občanství České republiky, nabývá státní občanství České republiky podle § 7 dnem složení tohoto slibu:

"Slibuji na svou čest věrnost České republice. Slibuji, že budu zachovávat všechny zákony a jiné obecně závazné právní předpisy. Slibuji, že budu plnit všechny povinnosti státního občana České republiky".

(2) Dítě mladší 15 let zahrnuté do žádosti rodičů, nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy je nabývá alespoň jeden z rodičů; bylo-li státní občanství České republiky tomuto dítěti uděleno samostatně, nabývá je dnem převzetí Listiny o udělení státního občanství České republiky zákonnými zástupci.

(3) Ministerstvo vnitra může složení státoobčanského slibu prominout. V tom případě fyzická osoba nabývá státní občanství České republiky dnem, kdy rozhodnutí o prominutí složení státoobčanského slibu nabylo právní moci.

(4) Fyzická osoba skládá státoobčanský slib před přednostou okresního úřadu, v hlavním městě Praze před tajemníkem obvodního úřadu, ve městech Brno, Ostrava a Plzeň před tajemníkem magistrátu těchto měst, příslušného podle místa jejího trvalého pobytu, v cizině před vedoucím zastupitelského úřadu České republiky.

ČÁST DRUHÁ

Pozbývání státního občanství

§ 13

Státní občanství České republiky se pozbývá

a) prohlášením (§ 16),

b) nabytím cizího státního občanství (§ 17)     s výjimkou případů, kdy k nabytí cizího     státního občanství     dojde v souvislosti     s uzavřením manželství     nebo narozením     dítěte.

nadpis vypuštěn

§ 14

zrušen

§ 15

zrušen

§ 16

Prohlášením

(1) Státní občan České republiky, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu, může prohlásit, že se vzdává státního občanství České republiky.

     (1) Státní občan České republiky, který se zdržuje v cizině a současně je státním občanem cizího státu, může nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let, prohlásit, že se vzdává státního občanství České republiky.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před zastupitelským úřadem České republiky. Žadatel v něm uvede

a) kdy nabyl cizí státní občanství,

b) místo posledního trvalého pobytu na území     České republiky nebo, že nikdy takový     pobyt neměl.

K prohlášení připojí doklad o státním občanství České republiky a doklad o tom, že nabyl státní občanství cizího státu.

(3) Rodiče, popřípadě jeden z nich mohou do prohlášení podle odstavce 1 zahrnout i dítě mladší 15 let, které je státním občanem České republiky a současně je státním občanem cizího státu.

K prohlášení připojí:

a) rodný list dítěte,

b) souhlas druhého rodiče s pobytím     státního občanství České republiky dítěte,     pokud nebyl zbaven rodičovských práv     nebo způsobilosti k právním úkonům,

c) doklad o tom, že dítě nabylo státní     občanství cizího státu.

(4) Zastupitelský úřad České republiky vydá fyzické osobě doklad o pozbytí státního občanství České republiky.

§ 17

Nabytím cizího státního občanství

Státní občan České republiky pozbývá státní občanství České republiky okamžikem, kdy na vlastní žádost nabyl cizí státní občanství s výjimkou, kdy cizí státní občanství nabyl v souvislosti s uzavřením manželství nebo narozením.

ČÁST TŘETÍ

Zvláštní ustanovení

o státním občanství České republiky

v souvislosti se zánikem České

a Slovenské Federativní Republiky

§ 18

  

§ 18

(1) Státní občan Slovenské republiky si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením učiněným nejpozději do 30. Června 1994,

a) má-li nepřetržitý trvalý pobyt na území     České republiky alespoň po dobu dvou let,

b) předloží-li doklad o propuštění ze státního     svazku Slovenské republiky s výjimkou     případů, kdy prokáže, že požádal     o propuštění ze státního svazku     Slovenské republiky a jeho žádosti nebylo     do tří měsíců vyhověno, a současně     před okresním úřadem prohlásí, že     se vzdává státního občanství Slovenské     republiky; tento doklad se nepožaduje,     jestliže volbou státního občanství České     republiky dojde k pozbytí státního     občanství Slovenské republiky,

c) nebyl-li v posledních pěti letech     pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný     čin.

(2) Státní občan Slovenské republiky, který nemá trvalý pobyt na území České republiky ani Slovenské republiky, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením učiněným nejpozději do 30. června 1994,

a) měl-li před odchodem do ciziny poslední     trvalý pobyt na území České republiky     nebo je-li alespoň jeden z jeho rodičů     státním občanem České republiky a

b) předloží-li doklad o propuštění ze státního     svazku Slovenské republiky s výjimkou     případů, kdy prokáže, že požádal     o propuštění ze státního svazku     Slovenské republiky a jeho žádosti nebylo     do tří měsíců vyhověno, a současně     před okresním úřadem nebo zastupitelským     úřadem České republiky prohlásí, že     se vzdává státního občanství Slovenské     republiky.

(3) Stanou-li se podle předchozích odstavců oba rodiče státními občany České republiky, sledují jejich státní občanství České republiky děti mladší 15 let; žije-li pouze jeden z rodičů, sleduje dítě jeho státní občanství. Rodiče uvedou tyto děti ve svém prohlášení o volbě státního občanství České republiky a připojí k němu doklad o propuštění dítěte ze státního svazku Slovenské republiky s výjimkou případů, kdy prokáží, že požádali o propuštění dítěte ze státního svazku Slovenské republiky a jejich žádosti nebylo do tří měsíců vyhověno, a současně před okresním úřadem prohlásí, že se za dítě vzdávají státního občanství Slovenské republiky.

(4) Rodiče mohou zvolit státní občanství České republiky i samostatně pro děti mladší 15 let. Učiní tak souhlasným prohlášením; souhlas se nevyžaduje od rodiče, který je zbaven rodičovských práv nebo způsobilosti k právním úkonům. Žije-li

pouze jeden z rodičů nebo zdržuje-li se druhý rodič trvale v cizině a není-li znám jeho pobyt, může učinit toto prohlášení sám.

K prohlášení připojí doklad o propuštění dítěte ze státního svazku Slovenské republiky s výjimkou případů, kdy prokáží, že požádali o propuštění dítěte ze státního svazku Slovenské republiky a jejich žádosti nebylo do tří měsíců vyhověno, a současně před okresním úřadem prohlásí, že se za dítě vzdávají státního občanství Slovenské republiky.

(5) Prohlášení činí fyzická osoba u okresního úřadu příslušného podle místa svého trvalého pobytu, popřípadě podle místa svého posledního trvalého pobytu na území České republiky, v cizině před zastupitelským úřadem České republiky.

(1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky a která nabyla volbou státní občanství Slovenské republiky v době od 1. ledna 1993 do 31. prosince 1993, se pokládá za státního občana České republiky, pokud se neprokáže, že toto občanství podle tohoto zákona pozbyla po provedení volby občanství Slovenské republiky.

(2) Státní občan České republiky, který měl k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní republiky, nepozbyde nabytím státního občanství Slovenské republiky státní občanství České republiky.

§ 18a

Státní občan Slovenské republiky, který se narodil na jejím území do 31. prosince 1939 a jehož rodiče, popřípadě alespoň jeden z nich, se narodili na území České republiky, nebo státní občan Slovenské republiky, který dosáhl nebo dosáhne nejpozději v roce 1993 věku 60 let, si může zvolit státní občanství České republiky prohlášením učiněným do 30. června 1994 u okresního úřadu podle místa svého trvalého pobytu, pokud již toto občanství nenabyl,

a) má-li nepřetržitý trvalý pobyt na území     České republiky po dobu alespoň dvou let a

b) nebyl-li v posledních pěti letech     pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný     čin.

§ 18a

   (1) Fyzická osoba, která měla k 31. prosinci 1992 státní občanství České a Slovenské Federativní Republiky, která nebyla státním občanem České republiky a která měla na území České republiky trvalý pobyt podle zvláštních zákonů3b) ke dni 31. prosince 1992 a tento pobyt dosud trvá, anebo která od tohoto data až dosud žije trvale na území České republiky, může učinit prohlášení o nabytí státního občanství České republiky.

   (2) Prohlášení podle odstavce 1 se činí před okresním úřadem příslušným podle místa trvalého pobytu prohlašovatele, popřípadě podle místa, kde prohlašovatel trvale žije. K prohlášení se připojí

 

 a) rodný list a pokud prohlašovatel uzavřel      manželství i oddací list, popřípadě      doklad o rozvodu manželství nebo      úmrtní list zemřelého manžela,

 b) doklady, jimiž prohlašovatel může

prokázat trvalý pobyt na území České

republiky, popřípadě skutečnost, že na

území České republiky trvale žije

nejpozději od 31. Prosince 1992.3c)

   

   (3) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou do prohlášení zahrnout i dítě mladší 15 let; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1. K prohlášení se připojí

 a) rodný list dítěte,

 b) souhlas druhého rodiče s nabytím státního občanství České republiky, pokud nebyl výkon rodičovské zodpovědnosti druhého rodiče omezen nebo pozastaven, anebo nedošlo-li ke zbavení rodičovské zodpovědnosti nebo způsobilosti k právním úkonům.

   

     (4) Rodiče, popřípadě jeden z nich, mohou pro dítě mladší 15 let učinit samostatné prohlášení; toto dítě nemusí splňovat podmínku uvedenou v odstavci 1, pokud je alespoň jeden z rodičů státním občanem České republiky. K prohlášení se připojí doklady uvedené v odstavci 3.

(5) Jsou-li oba rodiče dítěte mladšího 15 let, žijícího na území České republiky, zbaveni rodičovské zodpovědnosti, nebo výkon jejich rodičovské zodpovědnosti byl pozastaven či omezen, anebo nemají způsobilost k právním úkonům, může učinit prohlášení soudem ustanovený poručník, popřípadě opatrovník dítěte; souhlas rodičů se v těchto případech nevyžaduje. Poručník, nebo opatrovník k žádosti připojí

a) rodný list dítěte,

b) pravomocné rozhodnutí soudu o jeho     ustanovení poručníkem, nebo     opatrovníkem.

   

 (6) Státní občanství České republiky se podle tohoto ustanovení nabývá dnem vydání osvědčení o nabytí státního občanství České republiky prohlášením. Nejsou-li splněny podmínky pro vydání osvědčení, okresní úřad prohlášení rozhodnutím odmítne.  

   

    (7) Nabytí státního občanství České republiky oznámí příslušný okresní úřad

a) ohlašovně místa trvalého pobytu, nebo      místa, kde fyzická osoba trvale žije,

b) Policii České republiky,

c) okresní, nebo jí na roveň postavené      vojenské správě, jde-li o osobu      podléhající branné povinnosti,

d) Ministerstvu vnitra.

§ 19

(1) Do 30. června 1994 může ministerstvo vnitra udělit státní občanství České republiky na žádost státnímu občanovi Slovenské republiky, jde-li o nezletilce staršího 15 let, jehož alespoň jeden z rodičů je státním občanem České republiky, nebo jde-li o fyzickou osobu, jejíž manžel (manželka) je státním občanem České republiky, pokud

a) žadatel má trvalý pobyt na území České      republiky a

b) předloží doklad o propuštění ze státního     svazku Slovenské republiky s výjimkou     případů, kdy prokáže, že požádal     o propuštění ze státního svazku     Slovenské republiky a jeho žádosti nebylo     do tří měsíců vyhověno, a současně     před okresním úřadem prohlásí,     že se vzdává státního občanství Slovenské     republiky.

(2) Žádost se podává u okresního úřadu příslušného podle místa trvalého pobytu žadatele.

§ 19

      Žádosti o udělení státního občanství České republiky, podané před nabytím účinnosti tohoto zákona, o kterých nebude rozhodnuto do nabytí jeho účinnosti, se považují za podání podle ustanovení § 18a.

ČÁST ČTVRTÁ

Ustanovení společná a závěrečná

Doklady o státním občanství

§ 20

(1) Státní občanství České republiky se prokazuje

a) občanským průkazem,

b) cestovním dokladem,

c) osvědčením, popřípadě potvrzením     o státním občanství České republiky,

d) vysvědčením o právní způsobilosti     k uzavření manželství, je-li v něm údaj     o státním občanství České republiky     uveden.

     (2) Osvědčení o státním občanství České republiky vydává okresní úřad příslušný podle trvalého pobytu žadatele.

     (2) Osvědčení o státním občanství České republiky vydává okresní úřad příslušný podle trvalého pobytu žadatele. Pokud žadatel takový pobyt nikdy neměl, vydává osvědčení o státním občanství České republiky Obvodní úřad v Praze 1.

(3) Žádost o vydání osvědčení o státním občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce.

§ 21

Prohlášení o volbě a o pozbytí státního občanství České republiky se činí ve dvojím vyhotovení. Zastupitelský úřad České republiky zašle obě vyhotovení ministerstvu vnitra.

Prohlášení o volbě (§ 6) a o pozbytí státního občanství České republiky (§ 16) se činí ve dvojím vyhotovení. Zastupitelský úřad České republiky zašle obě vyhotovení ministerstvu vnitra.

§ 22

(1) Doklady vystavené orgány cizího státu, které předkládají fyzické osoby podle tohoto zákona,

a) musí být opatřeny potřebnými     ověřeními,4) nestanoví-li jinak mezinárodní     smlouva, kterou je Česká republika vázána,

b) musí být úředně přeloženy do českého     jazyka,5) jsou-li vystaveny v cizím jazyce.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že jsou doklady vystaveny příslušnými orgány Slovenské republiky.

------------------------------------------------------

4) § 52 zákona č. 97/1963 Sb.,     o mezinárodním právu soukromém     a procesním, ve znění pozdějších předpisů.

5) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích      a tlumočnících.

§ 23

(1) Okresní úřad vede evidenci fyzických osob, které nabyly nebo pozbyly státní občanství České republiky, pokud mají nebo

měly v územním obvodu okresního úřadu trvalý pobyt. Pokud takovýto pobyt na území České republiky nikdy neměly, vede evidenci Obvodní úřad v Praze 1.

§ 24

Zjišťování státního občanství

(1) Ve sporných případech provádí zjišťování státního občanství České republiky okresní úřad příslušný podle místa

trvalého pobytu, popřípadě posledního trvalého pobytu žadatele na území České republiky. Pokud žadatel takový pobyt nikdy neměl, provádí zjišťování Obvodní úřad v Praze 1.

(2) Okresní úřad vystaví fyzické osobě potvrzení o výsledku provedeného zjištění. Je-li to třeba k uplatnění práv fyzické osoby, do potvrzení uvede, kdy, popřípadě na základě jakých ustanovení fyzická osoba státní občanství České republiky nabyla

nebo pozbyla.

   (3) Žádost o zjištění státního občanství České republiky podává osoba nejdříve dnem, kdy dosáhne věku 15 let; za osobu mladší 15 let podává žádost její zákonný zástupce.

§ 25

Vyhovuje-li se podle tohoto zákona v plném rozsahu podání žadatele, nevydává se s výjimkou ustanovení § 12 odst. 3 rozhodnutí ve správním řízení.6)

------------------------------------------------------

6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení     (správní řád).

§ 26

Není-li tímto zákonem stanoveno jinak, může příslušný orgán státní správy prominout předložení dokladů stanovených v § 8 písm. a) a c), § 9 odst. 1 písm. a) a c), pokud by jejich obstarání bylo spojeno s těžko překonatelnou překážkou, lze-li bez jejich předložení zjistit přesně a úplně skutečný stav věci.

§ 27

Prohlášení podle tohoto zákona nepodléhají správním poplatkům.

Přechodná ustanovení

§ 27a

Žádosti o udělení státního občanství České republiky, podané podle zákona České národní rady č. 39/1969 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České socialistické republiky, ve znění pozdějších předpisů, do 31. prosince 1992, se vyřizují podle předpisů platných ke dni jejich podání.

§ 27b

Vláda může nařízením prodloužit lhůty stanovené v § 18 odst.1 a 2, § 18a a § 19 odst. 1 tohoto zákona, a to nejdéle do 30. června 1994.

§ 27c

Dítě, jehož osvojitelé byli ke dni jeho osvojení státními občany České republiky, nebo by se jimi stali k 1. lednu 1969, nabylo osvojením státní občanství České republiky, pokud toto občanství nenabylo jinak.

§ 28

Zrušují se

1. Zákon České národní rady č. 39/1969 Sb.,     o nabývání a pozbývání státního občanství     České socialistické republiky, ve znění

  zákona České národní rady č. 92/1990 Sb.

2. Zákon č. 165/1968 Sb., o zásadách     nabývání a pozbývání státního občanství.

§ 29

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1993.

Uhde v.r.

Havel v.r.

Klaus v.r.

Čl. II

Předseda Poslanecké sněmovny se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 40/1993 Sb., o nabývání a pozbývání státního občanství České republiky, jak vyplývá ze zákonů jej měnících.

Čl. II

Tento zákon nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

3a) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.

3b) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území  České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění

  pozdějších předpisů.

3c) § 34 až 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

3a) § 3 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně  některých      zákonů.

3b) Zákon č. 135/1982 Sb., o hlášení a evidenci pobytu občanů.

Zákon č. 123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území  České a Slovenské Federativní Republiky, ve znění

  pozdějších předpisů.

3c) § 34 až 39 zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení.

4

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací