V právním řádu České republiky chybí obecný právní předpis, který by realizoval Čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod, podle nichž je právo na informace zaručeno. Každý má právo informace svobodně vyhledávat a šířit, kromě případů stanovených zákonem, a státní orgány a orgány územní samosprávy jsou povinny přiměřeným způsobem poskytovat informace o své činnosti.
V době, která se často nazývá informačním věkem, je naplnění ústavního práva na informace, které mají k dispozici státní orgány, orgány územní samosprávy a další právní subjekty, které na základě zákona rozhodují o právech a povinnostech fyzických a právnických osob, klíčovým prvkem vztahu mezi státem a občanem.
Zákony upravující naplnění práva veřejnosti na informace a povinnosti státu tyto informace poskytovat,často nazývané Zákon o svobodě informací, se postupně stávají součástí legislativy všech vyspělých zemí. Ve Švédsku je toto právo zakotveno už od 18. století, americký Zákon o svobodě informací (Freedom of Information Act) se datuje od roku 1966, francouzský z roku 1978, kanadský, australský a novozélandský z roku 1982 a holandský z roku 1991.
Platný právní řád České republiky komplexní právní úpravu práva na informace a povinnosti státních orgánů a orgánů samosprávy poskytovat informace dosud neobsahuje. Řada předpisů upravuje pouze dílčí aspekty zpřístupňování informací pro jednotlivé více či méně úzce vymezené oblasti.
Navrhovaný zákon je obecnou právní normou, která zajišťuje právo veřejnosti na informace, které mají k dispozici státní orgány, orgány územní samosprávy, jakož i další subjekty, které rozhodují na základě zákona o právech a povinnostech občanů a právnických osob. Tyto povinné subjekty jsou návrhem zákona zavázány především k tomu, aby zveřejňovaly základní a standardní informace o své činnosti automaticky tak, aby byly všeobecně přístupné. Budou k tomu využívat jak tradičních prostředků zveřejňování informací, tak moderních prostředků šíření informací v elektronických sítích. Ostatní informace, které mají k dispozici, vydají povinné subjekty na požádání žadatele, tj. každé fyzické nebo právnické osoby. Výjimkou z tohoto pravidla budou informace, jejichž poskytnutí návrh zákona výslovně vylučuje nebo v nutné míře omezuje. Jde zejména o informace, které jsou na základě zákona prohlášeny za utajované, nebo informace, které by porušily ochranu osobnosti a soukromí osob. Navrhovaný zákon stanovuje dále též náležitosti žádosti o poskytnutí informace, postup při jejím podávání a vyřizování, zakotvuje možnost odvolání proti rozhodnutí o odmítnutí žádosti , včetně přezkumu tohoto rozhodnutí správním soudem, a upravuje hrazení nákladů spojených s poskytnutím informace povinným subjektem. Součástí návrhu zákona je celkem 29 novelizací právních předpisů, které v platném znění zakotvují povinnost mlčenlivosti zaměstnanců povinných subjektů. Uvedená povinnost mlčenlivosti by bránila realizaci zákona o svobodném přístupu k informacím, a proto je omezena tak, že se nevztahuje na poskytování těch informací, jejichž zpřístupnění zákon o svobodném přístupu k informacím umožňuje. V přechodných ustanoveních návrh zákona přihlíží k době nutné pro provedení některých technických úprav pro elektronické poskytování informací, jakož i k očekávanému prvnímu náporu žádostí o poskytnutí informací.
Charakter problematiky práva na informace a její novost v našem právním řádu velmi ztěžují přesné určení finančních nákladů spojených s realizací zákona o svobodném přístupu k informacím a případný nárůst počtu zaměstnanců povinných subjektů, kteří budou zákon aplikovat. Dopad na státní rozpočet je do značné míry závislý na dvou velmi těžko odhadnutelných faktorech, jimiž je počet žádostí o poskytnutí informace podaných podle tohoto zákona a jejich charakter (rozsah).
Dosavadní zkušenost s poskytováním informací na základě dílčích právních úprav této problematiky obsažených v našem právním řádu je taková, že nedochází k téměř žádnému zvyšování počtu zaměstnanců ani rozpočtových prostředků. Přitom zájem o získávání specifických informací, konkrétně například z oblasti životního prostředí lze považovat za nadprůměrný. Ve vztahu k těmto zvláštním právním úpravám poskytování informací má zákon o svobodném přístupu k informacím charakter zákona obecného, který bude aplikován pouze v těch případech, kdy neexistuje zvláštní právní úprava, tj. bude se vztahovat pouze na omezený okruh informací. Po nabytí účinnosti zákona lze očekávat zvýšený zájem veřejnosti, vyvolaný především přetrvávajícími neuspokojenými požadavky z minulosti. S tímto počátečním zvýšeným počtem podaných žádostí návrh zákona počítá a prodlužuje lhůty, v nichž budou zaměstnanci žádosti vyřizovat, aby nedocházelo k nárazovému administrativnímu přetěžování povinných subjektů. Lze předpokládat, že určitý nárůst finančních prostředků bude, zejména na počátku účinnosti zákona, zaznamenán při realizaci povinnosti, aby povinné subjekty zveřejňovaly na místě, které je veřejně přístupné, základní informace o své činnosti, s umožněním pořídit jejich kopie, jakož i následně při realizaci povinnosti zveřejňovat tyto informace způsobem umožňujícím dálkový přístup. V budoucnu však plnění těchto zákonem stanovených povinností povede k úsporám, protože takto zprostředkovaná informovanost výrazně urychlí jednání občanů s úřady. Tento závěr potvrzují již dnes zkušenosti některých obecních úřadů, které zřídily informační kanceláře.
Vzhledem ke všem výše uvedeným skutečnostem lze odhadnout průměrné zvýšení nákladů pod hranicí 0,5% rozpočtů povinných subjektů. Předpokládaný dopad na státní rozpočet lze proto odhadnout rovněž okolo uvedeného odhadu 0,5% součtu rozpočtovaných výdajů povinných subjektů.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Realizuje Čl. 17 odst. 1, 2, 4 a 5 Listiny základních práv a svobod.
Návrh je v souladu s Mezinárodním paktem o občanských a politických právech (č. 120/1976 Sb.) a Úmluvou o ochraně lidských práv a základních svobod (č. 209/1992 Sb.), jimiž je Česká republika vázána.
V komunitárním právu Evropských společenství ani v dokumentech orgánů Rady Evropy není právo vyhledávat a získávat informace ani povinnost orgánů veřejné správy poskytovat informace o své činnosti výslovně komplexně upravena.
Na úrovni orgánů Rady Evropy existuje soubor rezolucí, doporučení a rozhodnutí Evropské komise pro lidská práva, v nichž je právo na přístup k oficiálním informacím přímo nebo nepřímo spojováno s právem na svobodu projevu a informací ve smyslu čl. 10 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod z roku 1950 (č. 209/1992 Sb.).
Právo na přístup k informacím o činnosti veřejné správy a povinnost orgánů veřejné správy poskytnout přístup k těmto informacím je explicitně vyjádřena v Rezoluci a Doporučení Poradního shromáždění Rady Evropy č. 428 (1970) z 23. 1. 1970 o masmédiích a lidských právech.
Doporučení Výboru ministrů Rady Evropy č. R(81) 19 z 25. 11. 1981 o přístupu k informacím veřejných orgánů obsahuje ve své příloze následující principy:
každá osoba má právo obdržet informace uchovávané státními orgány,
informace nemají být odmítnuty, i když žadatel nemůže prokázat oprávněný zájem,
přístup k informacím má být uplatňován na principu rovnosti,
informace mají být poskytnuty v přiměřené lhůtě,
příslušný orgán musí sdělit důvody odmítnutí žádosti o informace,
zamítnutí žádosti musí být přezkoumatelné,
přístup k informacím se nevztahuje na zákonodárné a soudní orgány.
Navrhovaná právní úprava je s nimi v souladu. Přesahuje je tím, že do okruhu povinných subjektů zahrnuje i orgány zákonodárné a soudní jako státní orgány, avšak s využitím pravidel o poskytování informací stanovených pro ně zvláštními právními předpisy.
Dne 29. 4. 1982 přijal Výbor ministrů Rady Evropy deklaraci o svobodě projevu informací, která mj. předpokládá otevřenou informační politiku ve veřejném sektoru.
Rada Evropy dále podrobně upravuje přístup k informacím o své vlastní činnosti. Články 35 a 21 Statutu Rady Evropy upravují přístup k informacím o schůzích a dokumentech Parlamentního shromáždění Rady Evropy. Výbor ministrů Rady Evropy upravil přístup k dokumentům o své činnosti dokumentem z 4. 11. 1994. Podle tohoto dokumentu jsou materiály o činnosti Výboru ministrů a Sekretariátu uchovávané v archivech otevřeny pro veřejnost po uplynutí jednoho roku, není-li upraveno jinak.
S výše uvedenými dokumenty je předkládaná právní úprava v souladu.
V rámci Evropské unie je upraven přístup k dokumentům EU zvláštním kodexem ze 16. 12. 1993, jenž navázal na Deklaraci o přístupu k informacím, která je přílohou Závěrečného aktu ke Smlouvě o Evropské unii. Režim poskytnutí informací je zde podrobně specifikován, včetně vymezení okruhu informací, které nebudou poskytnuty. Kodex obsahuje následující základní principy:
veřejnost má mít co nejširší přístup k dokumentům Komise a Rady,
žádost o poskytnutí informace má být podána písemně a má co nejpřesněji identifikovat požadovaný dokument,
po dohodě se žadatelem mají být řešeny opakované žádosti a žádosti týkající se mimořádně obsáhlých dokumentů,
poplatek za poskytnutí kopie dokumentu musí být přiměřený, o žádosti musí být rozhodnuto do jednoho měsíce,
instituce mohou odmítnout informace týkající se veřejné bezpečnosti, mezinárodních vztahů, stability měny, soudních rozhodnutí, ochrany soukromí, obchodního a průmyslového vlastnictví, finančních zájmů Společenství apod.
Návrh je v souladu s výše uvedenými principy, zvláště v oblasti úpravy postupu při poskytování informací, při vymezení okruhu informací, které se neposkytnou (kde se opírá o zvláštní zákon). V budoucnu však počítá s kratšími lhůtami.
K § 1
Vymezují se subjekty, které mají povinnost poskytovat informace (povinné subjekty). Těmito povinnými subjekty jsou jednak státní orgány a orgány územní samosprávy, u kterých je tato povinnost vymezena vztahem k jejich působnosti, jednak i další subjekty nadané pravomocí rozhodovat o právech a povinnostech fyzických a právnických osob s povinností poskytovat informace týkající se této rozhodovací činnosti.
Pod pojem státní orgány lze zahrnout nejen ministerstva a jiné správní úřady, tj. orgány moci výkonné, ale i další subjekty, jimiž je stát tvořen a jimiž se vůči jedinci projevuje, například Parlament, soudy, Nejvyšší kontrolní úřad.
Orgány územní samosprávy zahrnují obce a do budoucna po jejich faktickém zřízení i vyšší územní samosprávné celky.
Dalšími povinnými subjekty budou dále zejména právnické osoby, na které byl zákonem přenesen výkon státní správy, jakož i orgány profesní samosprávy, pokud na základě zákona rozhodují o právech a povinnostech osob, subjekty zřízené zákonem, pokud takto rozhodují, například Česká národní banka nebo Rada pro rozhlasové a televizní vysílání.
Zákon se nevztahuje na postup povinných subjektů při poskytování informací, pokud je upraven zvláštními právními předpisy. Tím se zákon dostává do polohy obecného předpisu, který bude aplikován pouze v případě neexistence speciální právní úpravy postupu poskytování informací. Těmito zvláštními právními předpisy, které upravují speciální postup poskytování informací jsou v současnosti například zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny (vztahující se v současné době přiměřeně i na Senát), trestní řád, zákon o archivnictví, zákon o právu na informace o životním prostředí.
K § 2
Definují se základní pojmy použité v zákoně. Pokud jde o osobu žadatele o informaci, vychází zákon z principu otevřenosti veřejné sféry namísto dřívějšího principu důvěrnosti. Proto má právo na informace každá osoba, bez jakékoliv souvislosti s důvodem svého zájmu o danou informaci. V dalších pojmech se vysvětlují některé typy informací (zveřejněná informace, doprovodná informace) a zvláštní možnost přístupu k informacím (dálkově s neomezeným okruhem žadatelů).
K § 3
Stanoví se dvě základní formy poskytování informací, jednak na základě individuální žádosti, jednak zveřejněním, k němuž je povinný subjekt zavázán.
K § 4 a 5
Daná ustanovení rozpracovávají druhy informací a způsob poskytování informací formou jejich zveřejnění. Zveřejňovány budou zásadně základní informace charakterizující povinný subjekt, postup při vyřizování podání občanů, včetně základního přehledu právních předpisů, jimiž se povinný subjekt při výkonu své působnosti řídí, a dále základní informace o realizaci zákona o svobodě informací povinným subjektem.
Uvedené základní informace mají být zveřejňovány jednak v sídle a úřadovnách povinných subjektů na místech, která jsou veřejně přístupná (formou vývěsky, brožury a pod.), jednak způsobem umožňujícím dálkový přístup k nim (zejména prostřednictvím sítě Internet). Vedle toho lze zveřejňovat základní informace i jiným vhodným způsobem, kterým nepochybně bude mimo jiné i zřízení informačního místa k bezprostřednímu ústnímu sdělení těchto informací.
Smyslem daných ustanovení je, aby veřejnost, resp. každý potencionální žadatel o poskytnutí informace získal bezproblémově primární sumu informací a nemusel se tak obracet na povinný subjekt s individuální žádostí.
Z uvedeného smyslu úpravy vychází i pravidlo, podle kterého může povinný subjekt odkázat žadatele na zveřejněné informace. Tím se odstraňuje zbytečná administrativa, která by vznikla s vyřizováním žádosti o poskytnutí informace, která je veřejně dostupná. Zákon však stanoví povinnost, aby i zveřejněná informace byla na požádání poskytnuta individuálním vyřízením žádosti. Tím je chráněn zejména okruh žadatelů, kteří nemají přímý přístup ke zveřejněné informaci. Úhrada za poskytnutí takové informace se řídí podmínkami pro hrazení nákladů stanovenými v § 16 zákona.
K § 6 až 11
Daná ustanovení upravují výjimky z práva na přístup k informacím, které je vyjádřeno v předchozích ustanoveních. Omezení práva na přístup k informacím je založeno ústavně. Listina základních práv a svobod povoluje chránit informace před poskytnutím "jde-li o opatření demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých, bezpečnost státu a veřejnou bezpečnost" (Čl. 17 odst. 4 Listiny), popř. vyslovuje pozitivně právo každého na ochranu osobnosti a na ochranu před neoprávněným zveřejňováním údajů o své osobě (Čl. 10 Listiny). Předmětné výjimky (omezení) garantuje zákon tak, že vymezuje kriteria k určení informací, které povinný subjekt nesmí, popř. nemusí poskytnout.
Povinný subjekt neposkytne informace, které jsou utajovanou skutečností nebo obchodním tajemstvím (s prolomením v případě údajů o rozsahu a příjemci prostředků z veřejných rozpočtů), dále informace, které jsou daňovým, zdravotně pojišťovacím a obdobným údajem vypovídajícím o majetkových poměrech soukromých osob, informace uchovávané povinným subjektem z vůle osoby (pokud k vydání sama nedá souhlas), informace zveřejňované pravidelně ze zákona (např. v oblasti statistiky, kdy statistický úřad má informaci k dispozici již před stanoveným termínem zveřejnění, je však v zájmu rovného přístupu k ní poskytnout ji všem zájemcům v jednom okamžiku), informace, jejichž poskytnutí by bylo porušením ochrany duševního vlastnictví, informace o vyšetřování trestných činů, rozhodování soudů a plnění úkolů zpravodajských služeb.
Povinný subjekt může ze své vůle omezit poskytnutí svých vnitřních pokynů a personálních předpisů, informací vzniklých v etapě přípravy jeho rozhodnutí (jde především o ty informace, které nijak neovlivňují kohokoliv mimo povinný subjekt).
Konečně, určité informace poskytne povinný subjekt jen za podmínek stanovených v jiném, zvláštním zákoně. Jedná se o senzitivní osobní údaje definované zákonem o ochraně osobních údajů v informačních systémech a údaje související s ochranou osobnosti podle občanského zákoníku, přičemž podmínky stanovené těmito zvláštními úpravami jsou v zásadě do textu zákona recipovány (§ 7).
Zákon výslovně vylučuje poskytování informací, které povinný subjekt získal od osob v souvislosti s plněním svých úkolů, nicméně, které překračují rozsah sdělení nutný pro plnění takových úkolů a přitom nejsou chráněny jako citlivé osobní údaje apod. (§ 10 odst. 3).
Ustanovení § 11 je společným ustanovením pro všechny výjimky (omezení) z práva na přístup k informacím. Jeho obsahem je pravidlo selekce. Podle něho povinný subjekt vyloučí z informace, kterou má na žádost poskytnout, ty její části, které nelze poskytnout nebo k jejichž neposkytnutí je oprávněn, např. jejich výmazem z textu, a zbývající části pak poskytne. Povinný subjekt je však vždy zavázán k tomu, aby v případě selekce poskytl doprovodnou informaci (§ 2 odst. 4), tzn., že žadatele informuje mimo jiné o důvodu odepření požadované informace a době, po kterou důvod odepření trvá, resp. kdy bude znovu přezkoumán. Ustanovení odpovídá všeobecnému požadavku, aby oprávněné omezení přístupu k informacím bylo vždy uplatněno jen v nejmenším nutném rozsahu.
K § 12 a 13
Zavádí se dvojí režim pro vyřizování žádostí.
Žádosti sdělené ústně (tj. i telefonicky) budou vyřizovány neformálně. Půjde o celou řadu informací, které jsou vyřizovány zpravidla bezodkladně v běžném úředním styku. Pokud je žadatel s poskytnutím informace spokojen, znamenalo by formalizování postupu při vyřizování ústní žádosti (např. pořizování záznamu o poskytnutí informace) jen zbytečný nárůst administrativy.
Formalizovanému postupu bude podléhat vyřizování žádostí podaných písemně. Písemně se bude žadatel obracet na povinný subjekt i v případech, kdy jeho žádost sdělená ústně nebyla z jakýchkoliv důvodů uspokojivě vyřízena.
Písemným podáním se rozumí i podání např. faxem nebo prostřednictvím elektronické pošty. Protože v těchto případech nebude povinný subjekt v přímém kontaktu s žadatelem, stanoví se formální náležitosti žádosti. Pokud z žádosti nebude jednoznačně zřejmá identifikace žadatele, není reálné, aby povinný subjekt v dané věci jednal. Proto se zavádí právní domněnka, že taková žádost není podáním ve smyslu zákona, a připouští se věc odložit. Další důležitou náležitostí žádosti nutnou pro její bezproblémové vyřízení je přesné vymezení předmětu žádosti, tj. požadované informace. Zákon však v daném případě chrání žadatele před případným nesprávným postupem povinného subjektu tím, že povinný subjekt musí žadatele vyzvat k doplnění žádosti. Nedojde-li k odstranění nesrovnalostí, není odložení žádosti přípustné. Povinný subjekt musí o odmítnutí žádosti vydat rozhodnutí a své pochybnosti o nesrovnalostech žádosti v něm řádně odůvodnit.
Případy, kdy žádost bude odkládána z důvodů, že povinný subjekt nemá požadovanou informaci k dispozici se z větší části budou týkat informací, které nepatří do působnosti povinného subjektu. Může však jít též o specifické informace, které by sice jinak patřily do působnosti povinného subjektu, ale on s nimi nedisponuje, např. proto, že nemá zákonnou povinnost je vyhledávat či uchovávat.
Předpokládá se, že stanovená 15-ti denní lhůta pro vyřízení žádosti bude u většiny poskytovaných informací postačující. Zákon respektuje důvody na straně povinného subjektu, pro něž nebude možno vyřídit žádost v řádné lhůtě, zejm. zvýšená pracnost při vyhledání informace či obtížnější dostupnost informace, a zavádí proto v taxativně uvedených případech možnost prodloužení lhůty pro vyřízení žádosti.
K § 14 a 15
Rozhodnutí o odmítnutí žádosti a rozhodnutí o odvolání proti němu budou vydávána ve správním řízení vedeném podle zákona č. 71/1967 Sb.,o správním řízení, s odchylkami stanovenými zákonem (zejména odlišné stanovení lhůt pro vydání rozhodnutí). Tím jsou zaručena řádná procesní práva žadatele jako účastníka řízení ve věci poskytnutí informace.
V návaznosti na charakter povinného subjektu se rozlišují tři typy odvolacích orgánů.
U povinných subjektů založených na vztahu nadřízenosti a podřízenosti bude odvolacím orgánem povinný subjekt nejblíže vyššího stupně nadřízený tomu, který rozhodnutí vydal. Půjde prakticky o celou oblast státní správy, včetně případů, kdy povinným subjektem bude obec a rozhodnutí se bude týkat odmítnutí informace ve věci přenesené působnosti. Pokud rozhodnutí o odmítnutí informace vydá ústřední orgán státní správy, bude řádným opravným prostředkem proti němu v souladu s § 61 správního řádu rozklad, o němž rozhoduje vedoucí tohoto ústředního orgánu.
Pokud se rozhodnutí o odmítnutí žádosti vydané obcí bude týkat informace ve věcech samostatné působnosti obce, bude o odvolání proti němu rozhodovat obecní rada, protože ve věcech samostatné působnosti není obec jako orgán územní samosprávy nikomu podřízena.
U ostatních povinných subjektů, které nemají nadřízený orgán (např. Nejvyšší kontrolní úřad, Česká národní banka), je z praktického hlediska nejschůdnějším řešením, aby o odvolání rozhodoval jejich statutární orgán.
Při vyřizování písemné žádosti je žadatel dostatečným způsobem chráněn proti případné nečinnosti nebo průtahům způsobeným povinným subjektem. Konstruuje se právní domněnka vydání rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo rozhodnutí o zamítnutí odvolání v případech, kdy povinný subjekt nebo odvolací orgán ve lhůtě pro vyřízení žádosti nebo odvolání požadovanou informaci neposkytl či nevydal rozhodnutí o odmítnutí žádosti nebo zamítnutí odvolání. I proti tomuto typu rozhodnutí lze podat odvolání, resp. žalobu ke správnímu soudu.
Možnost podání žaloby ke správnímu soudu proti pravomocnému rozhodnutí o odvolání, kterým bylo poskytnutí informace odmítnuto nebo omezeno, je rovněž jedním z účinných prostředků na straně žadatele, kterým se může bránit proti nezákonnému odepření přístupu k informaci.
K § 16
Pravidlo, podle něhož se informace zpřístupňují v zásadě bezplatně, vychází z principu, že realizace ústavně garantovaného práva na svobodný přístup k informacím nemůže být podmiňována povinným vyžadováním úhrady za poskytnutí informace, protože by docházelo k znevýhodnění těch žadatelů, kteří za poskytnutí informace nemohou zaplatit a tím i k porušení ústavní garance.
Za zcela oprávněné se však považuje, aby povinný subjekt měl možnost žádat úhradu nákladů spojených s pořizováním kopii, opatřováním nosičů dat a s odesláním informace a nebyl tak, zvláště v případech zvýšeného zájmu o určitý druh informací nebo jde-li o informace svým obsahem rozsáhlé, neúměrně finančně zatěžován. Sazebník těchto úhrad musí být veřejně přístupný.
K § 17
K ústavně zaručenému právu svobodného přístupu k informacím patří i možnost veřejně sledovat, jak se daří jeho realizace v praxi. K tomu slouží výroční zpráva, která bude každoročně zpracovávána a zveřejňována povinnými subjekty. Náležitosti zprávy jsou stanoveny v rozsahu běžném i v jiných zemích. Údaje o počtu podaných žádostí a jejich vyřízení se budou týkat pouze žádostí podaných písemně, protože jen ty jsou evidovány. Evidence ústně vyřízených žádostí by znamenala pro povinné subjekty neúměrnou administrativní zátěž.
K § 18 až 46
V uvedených ustanoveních je provedena novelizace celkem 29 zákonů, ve kterých je zakotvena pro zaměstnance povinných subjektů povinnost mlčenlivosti o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem svého zaměstnání. Dosavadní ustanovení o povinnosti mlčenlivosti v těchto zákonech jsou novelizována v tom směru, že napříště za porušení povinnosti mlčenlivosti nebude považováno poskytnutí informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím. Bez navrhovaných novelizací by zákon o svobodě informací nemohl být z důvodů stanovené povinnosti mlčenlivosti v řadě případů aplikován, tj. informace podle něj by nemohly být poskytovány.
K § 47
S ohledem na současný stav zejména ve veřejné správě, která bude poskytováním informací podle tohoto zákona nejvíce zatížena, se stanoví odklad realizace těch povinností, které povinné subjekty mohou zatížit nejvíce, tj. zveřejňování základních informací uvedených v § 4 odst. 1 a informací obsažených v registrech, které jsou podle zvláštního zákona každému přístupné, způsobem umožňujícím dálkový přístup Ze stejného praktického důvodu zajištění maximální průchodnosti při aplikaci zákona se pro první dva roky po nabytí jeho účinnosti výrazným způsobem prodlužují lhůty pro poskytnutí informací.
K § 48
S ohledem na celospolečenský zájem na realizaci svobodného přístupu k informacím se navrhuje, aby zákon nabyl účinnosti od počátku roku 1999.
V Praze dne 18. června 1998
Petr Pithart v.r.
předseda Senátu
Znění částí platných zákonů, jichž se týkají novelizace navrhované v části druhé zákona o svobodě informací s vyznačením změn daných těmito novelizacemi (změny jsou vyznačeny podtržením)
Změna zákona č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry a o změně a doplnění dalších zákonů
§ 26
Povinnost mlčenlivosti
(1) Předseda Komise, členové prezidia Komise a zaměstnanci Komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve věcech, o kterých se dozvěděli při své činnosti v rámci výkonu státního dozoru v oblasti kapitálového trhu. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo výkonu funkce. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.26a)
(2) Členové prezidia Komise, zaměstnanci Komise a členové poradních orgánů mohou být zproštěni povinnosti mlčenlivosti pouze z důvodu veřejného zájmu předsedou Komise. O zbavení mlčenlivosti předsedy Komise rozhoduje vláda.
(3) Předseda Komise, členové prezidia Komise ani zaměstnanci Komise nesmějí využívat informace, které získali při výkonu své funkce nebo svého zaměstnání, pro sebe ani pro jiného.
___________________
26a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů
§ 14
Důvěrné informace
(1) Je-li informace označena jejím poskytovatelem za důvěrnou, nesmí být bez souhlasu jejího poskytovatele zveřejněna nebo dána k dispozici jiným účastníkům řízení. Tímto nejsou dotčeny zvláštní předpisy upravující obchodní,1) hospodářské, služební a státní tajemství.2)
(2) Ministerstvo požádá poskytovatele důvěrné informace, aby z ní pořídil dostatečně podrobný výtah, který nemá důvěrnou povahu. Pokud má poskytovatel za to, že zpracování takového výtahu není možné, musí to náležitě zdůvodnit.
(3) Ministerstvo nepřihlédne k informaci, u níž zjistí, že požadavek o důvěrný způsob zacházení není odůvodněný. O této skutečnosti ministerstvo informuje poskytovatele.
(4) Osoby, které přicházejí do styku s informacemi zjištěnými v průběhu řízení, jsou povinny o nich zachovávat mlčenlivost a nezneužívat jejich znalostí. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.2a)
___________________
1) § 17 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.
2) Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve znění pozdějších předpisů.
2a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon,ve znění pozdějších předpisů
§ 31
Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s prováděním dozoru podle tohoto zákona, a to i když přestali být zaměstnanci tohoto úřadu. Této povinnosti mohou být písemně zproštěni z vážných důvodů ministrem průmyslu a obchodu. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.2a)
___________________
2a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny
§ 11
Oprávnění poslance požadovat informace a vysvětlení
(1) Poslanec je oprávněn požadovat od členů vlády a vedoucích správních úřadů informace a vysvětlení potřebná pro výkon jeho funkce.
(2)
Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí správních
úřadů povinni poskytnout poslanci do 30 dnů, pokud jejich
poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo zákaz
jejich zveřejnění.4)
___________________
4)
Např. zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství, ve
znění pozdějších předpisů, zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně
osobních údajů v informačních systémech, zákon ČNR č.
337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších
předpisů.
(2) Informace a vysvětlení jsou členové vlády a vedoucí správních úřadů povinni poskytnout poslanci ve lhůtě a s omezením, které stanoví zvláštní zákon.4)
___________________
4) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
§ 39
(1) Schůze výboru se účastní poslanci, kteří jsou členy výboru. Mohou se jí zúčastnit prezident republiky, členové vlády a osoby, které mají oprávnění zúčastnit se schůzí Sněmovny a jejích orgánů ze zákona; může jí být přítomen vedoucí Kanceláře a jím určení zaměstnanci Kanceláře Poslanecké sněmovny (dále jen "Kancelář sněmovny").
(2)
Člen vlády a vedoucí jiného ústředního správního úřadu je
povinen dostavit se osobně na schůzi výboru, jestliže o to výbor
požádá, a podat požadované informace a vysvětlení, pokud
jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo
zákaz jejich zveřejnění.4)
Omezit
nebo odepřít informace může jen v míře, ve které to stanoví
zvláštní zákon.4)
(3) Člen vlády se může dát na schůzi výboru zastoupit jiným členem vlády nebo svým náměstkem, pokud výbor netrvá na jeho osobní účasti.
(4) Člen vlády, popřípadě ten, kdo ho zastupuje, a vedoucí ústředního správního úřadu si mohou na schůzi výboru přibrat odborníky.
(5) Předsedající může na schůzi výboru udělit se souhlasem výboru slovo i jiným osobám.
§ 41
(1) Výbor přijímá o výsledcích svých jednání usnesení. Určený zpravodaj nebo zpravodajové se na vypracování usnesení podílejí. Usnesení podepisuje předseda, určený zpravodaj výboru a ověřovatel výboru.
(2)
Výbor předloží usnesení podle povahy věci Sněmovně nebo je
může zaslat příslušnému členu vlády anebo vedoucímu jiného
ústředního správního úřadu. Člen vlády nebo vedoucí jiného
ústředního správního úřadu, jemuž bylo usnesení výboru
podle předchozí věty zasláno, je povinen do 30 dnů, pokud výbor
nestanovil delší lhůtu, sdělit výboru informace a vysvětlení,
která jsou usnesením žádána, pokud
jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost anebo
zákaz jejich zveřejnění.4)
omezit
nebo odepřít informace může jen v míře, ve které to stanoví
zvláštní zákon.4)
Změna zákona č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
§ 11
Státní regulace
(1) Držitelé autorizace podléhají státní regulaci (dále jen "regulace"), kterou vykonává ministerstvo.
(2) Regulací se pro účely tohoto zákona rozumí ovlivňování výkonu autorizované činnosti, i s ohledem na nové investice do zdrojů a liniových zařízení podle tohoto zákona, za účelem nahrazení konkurenčního prostředí.
(3) Ministerstvo je jediným oprávněným orgánem k předkládání návrhů na změny cen elektřiny, plynu a tepla Ministerstvu financí.2)
(4) Ministerstvo je oprávněno kontrolovat účelnost vynaložených nákladů jednotlivých držitelů autorizace na výkon autorizované činnosti.
(5) Zaměstnanci ministerstva za účelem výkonu regulace mají právo
a) vstupovat do objektů, v nichž se provádí výkon autorizované činnosti,
b) nahlížet do účetních a jiných dokladů držitelů autorizace nezbytných k výkonu regulace a požadovat k nim vysvětlení.
(6) Zaměstnanci ministerstva, kteří získali informace v rámci výkonu regulace, jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o nichž se při své činnosti dozvědí.3) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.3a)
(7) Postup při výkonu regulace stanoví ministerstvo vyhláškou.
___________________
2) Zákon ČNR č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
3a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 199/1994 Sb., o zadávání veřejných zakázek, ve znění pozdějších předpisů
§ 33
Jednání komise
(1) Komise si zvolí ze svých členů předsedu a místopředsedu na svém prvním jednání. Jednání komise svolává a řídí její předseda, není-li přítomen, místopředseda.
(2) Komise je schopná usnášení, je-li řádně písemně a včas pozván každý její člen a jsou-li přítomny dvě třetiny členů včetně náhradníků za nepřítomné členy. Nemůže-li se jednání zúčastnit člen komise, je povinen včas oznámit tuto skutečnost předsedovi komise, který zajistí účast náhradníka.
(3) Komise posuzuje a hodnotí nabídky podle postupů stanovených v § 34 a 35. Členové komise mají právo odůvodnit svůj odchylný názor proti názoru většiny v zápisu o jednání.
(4) Členové komise a náhradníci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o záležitostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem své funkce. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.15a)
___________________
15a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění pozdějších předpisů
§ 42
(1) Činnost penzijního fondu a činnost depozitáře podle tohoto zákona podléhají státnímu dozoru, který vykonává ministerstvo a Komise pro cenné papíry (§ 45a); kontrolní oprávnění finančních a jiných orgánů podle zvláštních předpisů tím nejsou dotčena.
(2) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno dohlížet na dodržování tohoto zákona, statutu a penzijního plánu a dbát na ochranu účastníků.
(3) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo povinno zabezpečit prověření seznamů účastníků všech penzijních fondů tak, aby státní příspěvek byl poskytnut za každého účastníka pouze jednou.
(4) Při výkonu státního dozoru je ministerstvo oprávněno požadovat od penzijního fondu informace o jeho činnosti, a to v rozsahu potřebném pro výkon státního dozoru. Pověření pracovníci ministerstva jsou při výkonu státního dozoru oprávněni účastnit se jednání orgánů penzijního fondu a vstupovat do prostorů penzijního fondu.
(5) Orgány, jejich členové a zaměstnanci penzijního fondu jsou povinni předložit ministerstvu jím vyžádané doklady a písemnosti potřebné pro výkon státního dozoru nad penzijními fondy a poskytnout k tomu všechny potřebné informace a vysvětlení. Zaměstnanci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu státního dozoru nad penzijními fondy; ustanovení § 7 odst. 7 věty třetí platí zde obdobně. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.13a)
(6) Ministerstvo vede evidenci všech penzijních fondů; tato evidence je veřejně přístupná.
___________________
13a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů
§ 25
(1) Státní zástupci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o věcech, které se dozvěděli v souvislosti s výkonem povolání, a to i po skončení pracovního poměru. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.3a)
(2) Zprostit mlčenlivosti může státního zástupce pouze ministr spravedlnosti.
___________________
3a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 273/1993 Sb., o některých podmínkách výroby, šíření a archivování audiovizuálních děl, o změně a doplnění některých zákonů a některých dalších předpisů, ve znění zákona č. 40/1995 Sb.
§ 9
Dohled
(1) Dohled na dodržování povinností podle tohoto zákona vykonává ministerstvo. Za účelem dohledu jsou pověření pracovníci ministerstva oprávněni vstupovat do objektů, zařízení a provozů osob uvedených v § 1 odst. 2 a požadovat od nich předložení dokladů a dalších písemností, jakož i potřebná vysvětlení, pokud souvisejí s předmětem dohledu. Dotčené osoby jsou povinny výkon dohledu umožnit.
(2) Pověření pracovníci ministerstva jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu své činnosti podle odstavce 1, popřípadě v souvislosti s ní. Tato povinnost trvá i po skončení jejich pověření. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.14a)
___________________
14a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
§ 5
Soudce je povinen zachovávat mlčenlivost o věcech, o kterých se dozvěděl v souvislosti s výkonem soudcovské funkce. Tato povinnost trvá i po zániku
soudcovské funkce. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.1a)
___________________
1a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů
§ 22
(1) Povinností kontrolujících je zjistit při kontrole skutečný stav věci a jsou povinni jej prokázat doklady.
(2) Kontrolující jsou dále povinni
oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí,
řádně ochraňovat zajištěné doklady proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
pořizovat o výsledcích kontroly kontrolní protokol,
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly, a nezneužít znalostí těchto skutečností. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.4a)
___________________
4a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů
§ 29a
Povinnost mlčenlivosti
(1) Celník je kromě mlčenlivosti stanovené zvláštním zákonem 5b) povinen zachovávat také mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů celní správy nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů celní správy nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru celníka. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.5f)
(2) Každý, koho celní orgány nebo celník požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit celníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
___________________
5b) § 24 zákona č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.
5f) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů
§ 50
(1) Zaměstnanci České národní banky jsou povinni zachovávat mlčenlivost ve služebních věcech. Tato povinnost trvá i po skončení pracovněprávního vztahu nebo jiného obdobného vztahu. Povinnost zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámí při výkonu své funkce, platí i pro členy poradních orgánů a auditory. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.9a)
(2) Zaměstnanci České národní banky a členové poradních orgánů mohou být zproštěni této povinnosti z důvodu veřejného zájmu guvernérem.
(3) Zaměstnanci České národní banky mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím souhlasem bankovní rady.
___________________
9a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů
§ 23
Povinnost zachovávat mlčenlivost
(1) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní dozvěděli. Porušením povinnosti mlčenlivosti není vzájemné poskytování informací mezi správci daní, zdravotního a sociálního pojištění, které jsou nezbytné pro účelnou kontrolu plátců. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.25c)
(2) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po skončení pracovního poměru nebo pracovní činnosti.
(3) Zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny musí být poučeni o své povinnosti zachovávat mlčenlivost a o právních důsledcích porušení této povinnosti.
(4) Zdravotní pojišťovny jsou povinny na žádost bezplatně poskytnout
informace získané při výběru pojistného jiné zdravotní pojišťovně, pokud se týkají jejích pojištěnců a doby, kdy byli u ní pojištěni,
informace získané při výběru pojistného odvolacímu orgánu nebo soudu, projednávají-li tyto orgány opravný prostředek ve věci tohoto pojistného, dědictví po plátci tohoto pojistného, nebo vedou-li trestní řízení v souvislosti s placením pojistného, nebo projednávají-li návrh na výkon rozhodnutí ohledně pohledávky na pojistném nebo vedou-li tyto orgány řízení o konkurzu a vyrovnání plátce pojistného,
správám sociálního zabezpečení seznam plátců pojistného a údaje o výši příjmů a výdajů jednotlivých osob samostatně výdělečně činných, které tyto osoby uvedly v přehledu podle § 24 odst. 2, a výši vyměřovacího základu pro stanovení pojistného jednotlivých zaměstnavatelů,
Ministerstvu zdravotnictví, Ministerstvu financí a Českému statistickému úřadu zobecněné informace a souhrnné údaje, které získaly při své činnosti, bez uvedení jmenných údajů,
orgánům oprávněným podle zvláštního zákona 39) ke kontrole činnosti zdravotních pojišťoven informace potřebné k provádění této kontroly.
(5) Povinnosti zachovávat mlčenlivost mohou být zaměstnanci příslušné zdravotní pojišťovny zproštěni pouze písemně s uvedením rozsahu a účelu tím, v jehož zájmu mají tuto povinnost. Toto ustanovení se pro sdělování údajů podle odstavce 4 nepoužije.
(6) Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se považuje i využití vědomostí získaných při kontrole plateb pojistného nebo v souvislosti s ní pro jednání přinášející prospěch osobě zavázané touto povinností nebo osobám jiným anebo jednání, která by způsobila někomu újmu.
(7) Bez uvádění konkrétních údajů, zejména jmenných, může zaměstnanec příslušné zdravotní pojišťovny využívat zobecněné informace při vědecké, publikační a pedagogické činnosti.
(8) Příslušná zdravotní pojišťovna odpovídá za vytváření podmínek pro zachování mlčenlivosti podle odstavce 1. To platí i při využívání a umožnění přístupu k údajům evidovaným pomocí výpočetní techniky.
___________________
39) Např. zákon č. 166/1993 Sb., o Nejvyšším kontrolním úřadu, ve znění pozdějších předpisů.
25c) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů
§ 34
(1) Burzovní komisař je v rámci výkonu státního dozoru oprávněn kontrolovat,
zda burzovní obchody probíhají v souladu s právními a burzovními předpisy a hledisky uvedenými v § 6 odst. 2 písm. b),
zda činnost dohodců a burzovních orgánů je v souladu s právními předpisy a statutem.
(2) Zjistí-li burzovní komisař při výkonu státního dozoru podle odstavce 1 nedostatky, je oprávněn:
vytknout burzovním orgánům a dohodcům nedostatky a požadovat, aby je ve stanovené lhůtě odstranily,
uložit sankci,
pozastavit burzovní obchod, jestliže nelze jinak zabránit velkým hospodářským škodám,
pozastavit provádění rozhodnutí valné hromady a burzovní komory, pokud odporuje právním předpisům nebo statutu, do doby, než o jejich platnosti rozhodne soud, a nejdéle do jednoho měsíce navrhnout, aby soud prohlásil pozastavené rozhodnutí za neplatné; po marném uplynutí této lhůty platí, že k pozastavení rozhodnutí nedošlo.
(3) Burzovní komisař dává souhlas ke jmenování a odvolání burzovních dohodců a ke stanovení výše dohodného.
(4) Burzovní komisař odvolá souhlas k provozování jiné výdělečné činnosti burzovního dohodce, který porušil ustanovení § 25 odst. 3. Odvoláním souhlasu není omezeno oprávnění burzovního komisaře uložit za takové jednání sankce.
(5) Burzovní komisař je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech týkajících se burzovních obchodů, jejich účastníků a dohodců, s nimiž se při výkonu své funkce seznámil, nejde-li o skutečnosti, které jsou v rozporu s právními předpisy, a dále o skutečnostech, které tvoří předmět obchodního tajemství burzy, členů burzy nebo osob, jež se účastní burzovních obchodů. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.7a)
___________________
7a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 124/1992 Sb., o Vojenské policii, ve znění zákona č. 39/1995 Sb.
§ 10
(1) Vojenský policista je povinen poskytnout každému na jeho žádost pomoc v rozsahu úkolů Vojenské policie.
(2) Vojenský policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů Vojenské policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů Vojenské policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.2a)
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit vojenského policistu ministr obrany.
___________________
2a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 570/1991 Sb., o živnostenských úřadech, ve znění zákona č. 286/1995 Sb.
§ 6
(1) Pracovníci živnostenských úřadů jsou oprávněni požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu jejich činnosti v rozsahu stanoveném živnostenským zákonem.
(2) Pracovníci živnostenských úřadů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dozvěděli v souvislosti s výkonem své činnosti. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.10a)
___________________
10a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, ve znění pozdějších předpisů
§ 26
(1) Strážník je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů obecní policie nebo v souvislosti s nimi a které v zájmu zabezpečení úkolů obecní policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení pracovního poměru strážníka. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.19a)
(2) Každý, koho obecní policie nebo strážníci požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dozvěděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit strážníka nebo osobu uvedenou v odstavci 2 starosta nebo jiná pověřená osoba.
___________________
19a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění nálezu Ústavního soudu č. 166/1993 Sb.
§ 12
(1) Povinností kontrolních pracovníků je zjistit při kontrole skutečný stav věci. Kontrolní zjištění jsou kontrolní pracovníci povinni prokázat doklady.
(2) Kontrolní pracovníci jsou dále povinni:
oznámit kontrolované osobě zahájení kontroly a předložit pověření k provedení kontroly,
šetřit práva a právem chráněné zájmy kontrolovaných osob,
předat neprodleně převzaté doklady kontrolované osobě, pominou-li důvody jejich převzetí,
zajistit řádnou ochranu odebraných originálních dokladů proti jejich ztrátě, zničení, poškození nebo zneužití,
pořizovat o výsledcích kontroly protokol,
zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dozvěděli při výkonu kontroly a nezneužít znalosti těchto skutečností. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.4a)
___________________
4a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 389/1991 Sb., o státní správě ochrany ovzduší a poplatcích za jeho znečišťování, ve znění pozdějších předpisů
§ 11
(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů státní správy ochrany ovzduší jsou oprávněni při výkonu své činnosti
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních přepisů. 20) Za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních orgánů státní správy ochrany ovzduší jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti, zejména dbát, aby se tato tajemství nedostala do nepovolaných rukou; za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona,21a)
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
___________________
20) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech, zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
21a)Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 335/1991 Sb., o soudech a soudcích, ve znění pozdějších předpisů
§ 54
Základní povinnosti soudců
(1) Soudci jsou povinni vykonávat svědomitě své povinnosti, zvyšovat si své odborné znalosti a při výkonu funkce i v občanském životě dodržovat soudcovskou etiku a zdržet se všeho, co by mohlo narušit důstojnost soudcovské funkce nebo ohrozit důvěru v nezávislé, nestranné a spravedlivé rozhodování soudů.
(2) Soudci nejsou oprávněni ke stávce ani k jinému znemožňování činnosti soudnictví.
(3) Soudci jsou povinni zachovávat mlčenlivost, a to i po zániku soudcovské funkce, o věcech, o kterých se dozvěděli ve své úřední činnosti, pokud nebyli této povinnosti zproštěni ze zákona nebo osobou k tomu povolanou; k zproštění z vážných důvodů je oprávněn předseda soudu, a jde-li o předsedu soudu, předseda jeho bezprostředně vyššího soudu, jde-li o předsedu Nejvyššího soudu, předseda vlády České republiky. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.3a)
___________________
3a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
§ 52
Povinnost mlčenlivosti
(1) Policista je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, se kterými se seznámil při plnění úkolů policie nebo v souvislosti s nimi, a které v zájmu zabezpečení úkolů policie nebo v zájmu jiných osob vyžadují, aby zůstaly utajeny před nepovolanými osobami. Tato povinnost trvá i po skončení služebního poměru policisty. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.19a)
(2) Každý, koho policejní útvary nebo policisté požádají o poskytnutí pomoci, je povinen, byl-li řádně poučen, zachovávat mlčenlivost o všem, co se v souvislosti s požadovanou nebo poskytnutou pomocí dověděl.
(3) Povinnosti mlčenlivosti je oprávněn zprostit policistu nebo osobu uvedenou v odstavci 2 ministr nebo jím pověřená osoba.
___________________
19a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 282/1991 Sb., o České inspekci životního prostředí a její působnosti v ochraně lesa
§ 7
(1) Úkoly inspekce plní inspektoři. Inspektoři se prokazují průkazy inspekce a jsou oprávněni nosit při výkonu povinností vyplývajících z pracovního poměru lesnický stejnokroj se státním znakem a služebním označením.
(2) Inspektoři jsou oprávněni
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky a vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikání nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů.3) Za škodu při tom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(3) Inspektoři jsou povinni
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti; za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona,2a)
před vstupem do cizího objektu informovat provozovatele.
(4) Inspektoři jsou lesní stráží. 4)
___________________
3) Např. zákon č. 169/1949 Sb., o vojenských újezdech. Zákon č. 102/1971 Sb., o ochraně státního tajemství.
2a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
4) § 24 zákona ČNR č. 96/1977 Sb.
Změna zákona č. 114/1988 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
§ 5
Zvláštní orgán okresního úřadu
(1) Přednosta okresního úřadu zřizuje jako zvláštní orgán 8) komisi péče o rodinu a děti (dále jen "komise").
(2) Přednosta okresního úřadu jmenuje a odvolává předsedu komise, jeho zástupce a ostatní členy komise z řad členů některých obecních zastupitelstev a dalších občanů, kteří spolupůsobí při péči o rodinu a děti, zejména pedagogů a psychologů, dětských, dorostových a ženských lékařů. Tajemníka komise jmenuje a odvolává u řad odborných pracovníků sociální péče o rodinu a děti.
(3) Členové komise a občané přizvaní k jednání komise jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které se v souvislosti s jednáním dozvěděli. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.6a)
___________________
6a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění pozdějších předpisů
§ 4
(1) Pracovníci České obchodní inspekce pověření plněním jejich kontrolních úkolů (dále jen "inspektoři") jsou při kontrole oprávněni
vstupovat při výkonu kontroly do provozoven, ve kterých jsou vykonávány činnosti uvedené v § 2 odst. 1 tohoto zákona; za škodu přitom způsobenou odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit,
ověřovat totožnost fyzických osob, jsou-li kontrolovanými osobami,
požadovat od kontrolovaných osob potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení,
odebírat za náhradu od kontrolovaných osob potřebné vzorky výrobků nebo zboží k posouzení jakosti a bezpečnosti těchto výrobků nebo zboží, nejde-li o vzorky potravin. Za odebrané vzorky výrobků nebo zboží se kontrolované osobě poskytne náhrada ve výši ceny, za kterou se výrobek nebo zboží v okamžiku odebrání vzorku nabízí. Náhrada se neposkytne, jestliže se jí kontrolovaná osoba vzdá. Nárok na náhradu nevzniká, pokud jde o výrobek nebo zboží, které nesplňuje požadavky stanovené zvláštními předpisy,
požadovat od kontrolovaných osob, popřípadě orgánů, které tyto osoby řídí, aby ve stanovené lhůtě odstranily zjištěné nedostatky, jejich příčiny a škodlivé následky nebo aby k jejich odstranění neprodleně provedly nezbytná opatření a podaly o nich a o jejich výsledcích ve stanovené lhůtě zprávu České obchodní inspekci,
vstupovat do objektů výrobce, dovozce nebo distributora a vyžadovat předložení příslušné dokumentace a poskytnutí pravdivých informací. Výrobce, dovozce nebo distributor může být inspektorem vyzván, aby mu zajistil a předložil odborná vyjádření autorizované osoby k předmětu dozoru, nebo si k dozoru může inspektor autorizovanou osobu za úhradu přizvat. Cena za výkony autorizované osoby se sjednává podle zvláštního předpisu.1b)
(2) Při plnění úkolů podle tohoto zákona se inspektoři prokazují průkazy České obchodní inspekce.
(3) Inspektoři jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech tvořících předmět obchodního tajemství,2) o nichž se dozvěděli při plnění kontrolních úkolů nebo při plnění povinností souvisejících s ním. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.2b)
___________________
2) § 17 a násl. obchodního zákoníku.
1b) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č. 135/1994 Sb.
2b) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně ve znění pozdějších předpisů
§ 89
Povinnost mlčenlivosti
(1) Osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany jsou povinny zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které v obecném zájmu nebo v zájmu zúčastněných osob mají zůstat utajeny před nepovolanými osobami. Povinnost mlčenlivosti trvá i po skončení pracovního poměru nebo po splnění úkolu. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.9a)
(2) O zproštění mlčenlivosti a jeho rozsahu rozhoduje
vrchní požární rada České republiky a ředitel hasičského záchranného sboru okresu, pokud jde o podřízené příslušníky,
okresní požární rada, pokud jde o ostatní osoby pověřené plněním úkolů na úseku požární ochrany.
___________________
9a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 130/1974 Sb., o státní správě ve vodním hospodářství, ve znění pozdějších předpisů
§ 13
Oprávnění osob vykonávajících vodohospodářský dozor
(1) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou oprávněni při výkonu své činnosti
v nezbytně nutném rozsahu vstupovat, popřípadě vjíždět na cizí pozemky nebo vstupovat do cizích objektů užívaných pro podnikatelskou činnost nebo provozování jiné hospodářské činnosti, pokud k tomu není třeba povolení podle zvláštních předpisů,
požadovat potřebné doklady, údaje a písemná nebo ústní vysvětlení týkající se předmětu kontroly.
(2) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni
vykazovat se při výkonu činnosti průkazem inspektora nebo pověřeného pracovníka,
před vstupem do cizích objektů informovat provozovatele.
(3) Za škodu způsobenou postupem podle odstavce 1 písm. a) odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
(4) Inspektoři a pověření pracovníci ostatních vodohospodářských orgánů jsou povinni zachovávat mlčenlivost o všech skutečnostech, o kterých se dověděli v souvislosti s výkonem své činnosti. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.3a)
___________________
3a) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů
§ 7a
(1) Pracovníci orgánů a organizací státního odborného dozoru jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli v souvislosti s výkonem činnosti podle tohoto zákona, a před vstupem do prostorů organizací a provozních prostorů podnikajících fyzických osob informovat provozovatele. Za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona.6)
(2) Za škodu způsobenou pracovníky uvedenými v odstavci 1 při činnosti podle tohoto zákona odpovídá stát; této odpovědnosti se nemůže zprostit.
___________________
6) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).
Změna zákona č. 65/1965 Sb., zákoník práce, ve znění pozdějších předpisů
§ 73
Základní povinnosti zaměstnanců
(1) Zaměstnanci jsou povinni zejména
pracovat svědomitě a řádně podle svých sil, znalostí a schopností, plnit pokyny nadřízených vydané v souladu s právními předpisy a dodržovat zásady spolupráce s ostatními zaměstnanci,
plně využívat pracovní doby a výrobních prostředků k vykonávání svěřených prací, plnit kvalitně, hospodárně a včas pracovní úkoly,
dodržovat právní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané; dodržovat ostatní předpisy vztahující se k práci jimi vykonávané, pokud s nimi byli řádně seznámeni,
řádně hospodařit s prostředky svěřenými jim zaměstnavatelem a střežit a ochraňovat majetek zaměstnavatele před poškozením, ztrátou, zničením a zneužitím a nejednat v rozporu s oprávněnými zájmy zaměstnavatele.
(2) Zaměstnanci orgánů státní správy, soudů a státních zastupitelství, Policie České republiky, Bezpečnostní informační služby, Vězeňské služby, Kanceláře prezidenta republiky, kanceláře Parlamentu, Úřadu vlády, Nejvyššího kontrolního úřadu, Úřadu pro legislativu a veřejnou správu, České národní banky a státních fondů, zaměstnanci chráněných krajinných oblastí a národních parků jsou dále povinni:
jednat a rozhodovat nestranně a zdržet se při výkonu práce všeho, co by mohlo ohrozit důvěru v nestrannost rozhodování,
zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, o nichž se dozvěděli při výkonu zaměstnání a které v zájmu zaměstnavatele nelze sdělovat jiným osobám; to neplatí, pokud byli této povinnosti zproštěni statutárním orgánem nebo jím pověřeným vedoucím zaměstnancem, nestanoví-li zvláštní zákon 20) jinak; za porušení povinnosti zachovávat mlčenlivost se nepovažuje poskytnutí informací podle zvláštního zákona,20b)
v souvislosti s výkonem zaměstnání nepřijímat dary nebo jiné výhody, s výjimkou darů nebo výhod poskytovaných zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, nebo na základě právních předpisů a kolektivních smluv,
zdržet se jednání, které by mohlo vést ke střetu veřejného zájmu se zájmy osobními, zejména nezneužívat informací nabytých v souvislosti s výkonem zaměstnání ve prospěch vlastní nebo někoho jiného.
(3) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 nesmějí být členy řídicích nebo kontrolních orgánů právnických osob provozujících podnikatelskou činnost; to neplatí, pokud do takového orgánu byli vysláni zaměstnavatelem, u něhož jsou zaměstnáni, a v souvislosti s tímto členstvím nepobírají odměnu od příslušné právnické osoby provozující podnikatelskou činnost.
(4) Zaměstnanci uvedení v odstavci 2 mohou vykonávat podnikatelskou činnost jen s předchozím písemným souhlasem zaměstnavatele, u něhož jsou zaměstnáni.
(5) Omezení stanovené v předchozím odstavci se nevztahuje na činnost vědeckou, pedagogickou, publicistickou, literární nebo uměleckou a na správu vlastního majetku.
(6) Ustanovení odstavců 2 až 5 se použijí, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak.20a)
___________________
20) Např. § 54 zákona č. 22/1992 Sb., o Státní bance československé.
20a) Zákon ČNR č. 238/1992 Sb., o některých opatřeních souvisejících s ochranou veřejného zájmu (zákon o střetu zájmů), ve znění zákona č. 287/1995 Sb.
20b) Zákon č. .../1998 Sb., o svobodném přístupu k informacím a o změně dalších zákonů (zákon o svobodě informací).