Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Dohoda mezi ČR a Bulharskou rep. o podpoře investic

Sněmovní tisk: č. 180, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1999

III. volební období

___________________________________________________________

180

Vládní návrh

na vydání

zákon

ze dne ..........1999,

dohoda mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic podepsaná dne 17. března 1999 v Sofii

D o h o d a

mezi

Českou republikou a Bulharskou republikou

o podpoře a vzájemné ochraně investic

Česká republika a Bulharská republika dále jen “smluvní strany”,

vedeny přáním zintenzívnit hospodářskou spolupráci mezi oběma státy k vzájemnému prospěchu,

hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic podněcuje iniciativy v této oblasti,

se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice

Pro účely této dohody:

1. Pojem “investice” označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitá a nemovitá majetková práva a jakákoli jiná věcná práva;

b) akcie, obligace nebo jiné cenné papíry nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnosti;

c) peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění mající ekonomickou hodnotu související s investicí;

d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill, spojená s investicí;

e) obchodní koncese vyplývající ze zákona, ze smluvního ujednání nebo správního úkonu příslušného státního orgánu zejména pro průzkum, zpracování, těžbu nebo využití přírodních zdrojů.

Žádná pozdější změna formy, ve které byly investice uskutečněny, nemá vliv na podstatu těchto investic za předpokladu, že tato změna neodporuje zákonům smluvní strany, na jejímž území byly investice uskutečněny.

2. Pojem “investor” znamená jakoukoli osobu, která investuje na území druhé smluvní strany a která je:

- fyzickou osobou mající státní občanství jedné smluvní strany v souladu s jejím národním zákonodárstvím, nebo

- jakoukoli společností, firmou, organizací nebo sdružením s právní subjektivitou nebo bez ní, zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu se zákony kterékoli ze smluvních stran a která má sídlo jejím na území.

3. Pojem “výnosy” znamená částky plynoucí zákonným způsobem z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.

4. Pojem “území” znamená:

  1. ve vztahu k České republice:

území, nad kterým Česká republika vykonává v souladu s mezinárodním právem svrchovaná práva a jurisdikci;

  1. ve vztahu k Bulharské republice:

svrchované území Bulharské republiky včetně pobřežního moře a kontinentálního šelfu a výlučného ekonomického pásma, nad kterým Bulharská republika vykonává svrchovaná práva nebo jurisdikci v souladu s mezinárodním právem.

Článek 2

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana bude podporovat a chránit na svém území investice investorů druhé smluvní strany a bude takové investice připouštět v souladu se svým právním řádem a poskytne jim řádné a spravedlivé zacházení a ochranu.

2. V případě opětovného investování výnosu z investice budou tyto opakované investice a jejich výnosy požívat stejné ochrany jako původní investice.

3. V souladu se svým právním řádem každá smluvní strana bude příznivě posuzovat otázky týkající se vstupu, pobytu, práce a pohybu státních občanů druhé smluvní strany na svém území, kteří vykonávají činnosti spojené s investicemi, jak je uvedeno v této dohodě a členů jejich rodin, kteří jsou součástí jejich domácnosti.

Článek 3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které není méně příznivé než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů, s výjimkou oblastí a záležitostí uvedených v Příloze k této dohodě, nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které není méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat na základě:

a) jakékoli celní unie nebo oblasti volného obchodu nebo měnové unie nebo podobných mezinárodních dohod vedoucích k takovým uniím nebo institucím nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž členem jedna ze smluvních stran je nebo se může stát;

b) dohod týkajících se zdanění.

Článek 4

Náhrada škod

1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Jestliže investice investorů jedné smluvní strany utrpí škody ve válce, ozbrojeném konfliktu, výjimečném stavu, nepokojích, povstání, vzpouře nebo jiných podobných událostech na území druhé smluvní strany spočívající v :

a) zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány,

b) zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány, které nebylo způsobeno v bojové akci nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,

bude investorům poskytnuta spravedlivá a odpovídající náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.

Článek 5

Vyvlastnění

1. Investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu, zákonným postupem, na nediskriminačním základě a při poskytnutí okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat tržní hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude uskutečněna bez prodlení a bude zahrnovat úrok podle sazby používané na území této smluvní strany, až do data platby.

2. Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem hostitelské smluvní strany v souladu s principy stanovenými v tomto článku.

Článek 6

Převody

1. Každá smluvní strana zaručí investorům druhé smluvní strany, po splnění všech jejich daňových povinností, volný převod plateb spojených s investicemi. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoli však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b) výnosy z investice;

c) výnosy získané z prodeje a z úplné nebo částečné likvidace investice;

d) částky požadované na zaplacení výloh, které vznikly z činnosti investice, jako jsou částky na splacení půjček a licenční nebo jiné poplatky;

e) náhrady splatné podle článku 5;

f) výdělky obdržené státními občany druhé smluvní strany za práci nebo služby vykonané v souvislosti s investicemi uskutečněnými v souladu s  právním řádem hostitelské smluvní strany na jejím území.

2. Převody uvedené v předchozím odstavci budou provedeny v přepočítacím tržním kurzu platném k datu převodu na území smluvní strany, kde byla investice uskutečněna.

Článek 7

Postoupení práv

1. Jestliže jedna smluvní strana nebo jí zmocněná agentura provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a) postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,

b) že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je  oprávněna z titulu postoupení práv uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici.

2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.

Článek 8

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud to bude možné, řešeny jednáními mezi smluvními stranami.

2. Pokud spor mezi smluvními stranami nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců po zahájení jednání, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.

  1. Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem.

Každá smluvní strana jmenuje jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu. Předseda bude jmenován do dvou měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, kterákoli smluvní strana může vyzvat předsedu Mezinárodního soudního dvora, aby provedl nezbytná jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude vyzván místopředseda, aby provedl tato jmenování. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude k provedení nezbytného jmenování vyzván služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud určí svá vlastní jednací pravidla. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí na základě ustanovení této dohody a obecně přijatých zásad a pravidel mezinárodního práva. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je konečné a závazné pro obě smluvní strany. Každá smluvní strana uhradí náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení. Náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem.

Článek 9

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou

a investorem druhé smluvní strany

1. Pro účely tohoto článku je “investiční spor” vymezen jako spor zahrnující

a) výklad nebo použití investiční dohody mezi smluvní stranou a investorem druhé smluvní strany;

b) údajné porušení jakéhokoli závazku smluvní strany podle této dohody ve vztahu k investorovi druhé smluvní strany nebo jeho investici;

c) výklad nebo použití jakéhokoli investičního oprávnění uděleného úředními orgány smluvní strany pro zahraniční investice takovému investorovi za předpokladu, že vlastní odmítnutí udělení investičního oprávnění nezakládá investiční spor, ledaže takové odmítnutí zahrnuje údajné porušení jakéhokoli práva odvozeného od této dohody nebo založeného touto dohodou.

2. Investiční spory mezi investorem jedné ze smluvních stran a druhou smluvní stranou v souvislosti s jeho investicí uskutečněnou na území této druhé smluvní strany, budou, pokud to bude možné, řešeny stranami sporu smírným způsobem.

3. Jestliže takové spory nemohou být takto vyřešeny, dotčený investor může předložit spor podle své volby k řešení buď:

a) příslušnému soudu nebo správnímu orgánu smluvní strany, která je stranou sporu; nebo

b) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) zřízenému Úmluvou o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D.C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy; nebo

c) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL).

4. Souhlas s předložením jakýchkoli takových sporů k rozhodčímu soudu zahrnuje vzdání se požadavku na vyčerpání vnitrostátních správních nebo soudních opravných prostředků.

5. Rozhodčí nález bude konečný a závazný pro obě strany ve sporu a bude vykonatelný v souladu s právním řádem dotčené smluvní strany.

Článek 10

Konzultace

Každá smluvní strana může navrhnout druhé smluvní straně zahájit konzultace týkající se všech otázek spojených s prováděním nebo výkladem této dohody. Druhá smluvní strana učiní nezbytná opatření pro uskutečnění těchto konzultací.

Článek 11

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

Jestliže vnitrostátní zákonodárství smluvních stran nebo jiné zvláštní smlouvy nebo současné nebo budoucí mezinárodní dohody použitelné mezi Českou republikou a Bulharskou republikou nebo jiné mezinárodní dohody, jejímiž jsou obě stranami, obsahují úpravu obecnou nebo zvláštní poskytující investicím investorů druhé smluvní strany příznivější zacházení než které je poskytnuto  touto dohodou, taková příznivější úprava bude mít přednost před touto dohodou.

Článek 12

Použitelnost Dohody

Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na nároky, které byly vypořádány před jejím vstupem v platnost.

Článek 13

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Tato dohoda podléhá ratifikaci a vstoupí v platnost třicet dnů po datu výměny ratifikačních listin.

2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti (10) let a její platnost bude pokračovat, pokud jeden rok před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna ze smluvních stran písemně neoznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před datem ukončení platnosti této dohody zůstanou ustanovení článků 1 až 12 této dohody účinná po dobu dalších deseti let od data ukončení platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni jejich příslušnými orgány, podepsali tuto dohodu.

Dáno v …………. dne ……….. 1999 ve dvojím vyhotovení v jazyce českém, bulharském a anglickém, při čemž všechny texty jsou stejně autentické. V případě rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.

Za Českou republiku Za Bulharskou republiku

Bulharská republika si vyhrazuje právo stanovit nebo udržovat omezené výjimky z národního zacházení, jak je stanoveno v článku 3, odstavec 1, v oblastech nebo záležitostech uvedených níže:

“vlastnictví nemovitostí;  letecká, železniční a námořní doprava; státní dotace; státní pojištění a úvěrové programy a obchodování se státními cennými papíry.”

P ř e d k l á d a c í z p r á v a

pro Parlament České republiky

I.

Dne 17.března 1999 byla v Sofii podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic na základě souhlasu vlády ČR vyjádřeného v usnesení č. 217 ze dne 10. 3. 1999.

Dohoda vychází ze zásad "vzorové dohody", za kterou je podle usnesení vlády ČR č. 12 ze dne 6. 1. 1993 považována dohoda s Maďarskem. Upravuje tedy všechny záruky a zásady pravidelně zakotvené v tomto typu dohod, zejména:

- závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu,

- princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod (tj. záruku proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s domácími a zahraničními investory ze třetích zemí),

- záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady,

- záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně,

- způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.

Dohoda se však zněním článku 3 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod - v odst. 1 odchyluje od "vzorové dohody" tím, že si Bulharská republika v Příloze k Dohodě vyhrazuje právo stanovit nebo udržovat omezené výjimky z poskytování plného národního zacházení českým investorům v těchto oblastech a oborech: vlastnictví nemovitostí, letecká, železniční a námořní doprava, státní dotace, státní pojištění a úvěrové programy a obchodování se státními cennými papíry.

Česká strana s tímto požadavkem po projednání se zúčastněnými resorty a Českou národní bankou nakonec souhlasila jako s nezbytně nutnou podmínkou, bez níž by bulharská strana nemohla Dohodu uzavřít.

Zařazení klauzule o výjimkách z národního režimu vyžaduje bulharská legislativa, konkrétně zákon o zahraničních investicích, podle kterého Bulharsko sice poskytuje zahraničním investorům národní režim, avšak s výjimkou některých sektorů a sfér činností. V důsledku novelizací, provedených v bulharské legislativě od roku 1994, se seznam těchto sfér a činností během období sjednávání Dohody značně zkrátil. Některá omezení však dosud existují a uplatňují se vůči všem zahraničním investorům stejně. Ve všech mezinárodních dvoustranných dohodách o ochraně investic, které Bulharsko dosud uzavřelo, je poskytnutý národní režim omezen výjimkami stanovenými zmíněným zákonem o zahraničních investicích.

Ochrana práv českých investorů je kromě toho zabezpečena v článku 11 ‑ Použití jiných předpisů a zvláštní závazky, v němž je stanoveno, že pokud by došlo ke změně legislativy smluvních stran nebo byly uzavřeny jiné specifické smlouvy nebo jiné mezinárodní dohody, jejichž stranami jsou oba smluvní státy, a které by v současnosti nebo v budoucnu poskytovaly příznivější zacházení investicím investorů, než je zaručeno touto dohodou, taková příznivější úprava bude mít přednost před Dohodou o ochraně investic v rozsahu, v kterém je výhodnější než úprava obsažená v předložené Dohodě.

Platnost Dohody byla stanovena na dobu deseti let. Její platnost bude poté pokračovat, pokud dvanáct měsíců před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna ze smluvních stran Dohodu písemně nevypoví. V případě ukončení platnosti Dohody zůstanou její ustanovení účinná po další období deseti let.

Závazky a záruky zakotvené v této dohodě se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany i na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu Dohody v platnost. Dohoda však nebude použita na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na nároky, které byly vypořádány před jejím vstupem v platnost. Návrh Dohody byl sjednán v jazyce českém, bulharském a anglickém, který je v případě rozdílnosti ve výkladu rozhodující.

II.

Česká republika a Bulharsko nemají ve vzájemných vztazích otevřené otázky. V letech 1994 - 1998 byly podepsány zásadní smluvní dokumenty: nová bezvízová dohoda, kterou Bulharsko pokládá za jednu z priorit své zahraniční politiky, dohoda o liberalizaci vzájemného obchodu, na jejímž základě byla od 1.1.1996 vytvořena oblast volného obchodu, dále dohoda o zamezení dvojímu zdanění, sociální dohoda a protokol o sukcesi do smluv.

I když Bulharsko nepatřilo po roce 1989 mezi prioritní partnery České republiky, lze navázat na tradici dobrých přátelských vztahů, v hospodářské oblasti pak na pozitivní přístup bulharského trhu k českým výrobkům i k vyšším formám hospodářské spolupráce. Bulharská strana se výrazně zajímá o naše zkušenosti z postupu politických a hospodářských reforem v naší zemi a o společné snahy o vstup do EU a do NATO. Dohody s Mezinárodním měnovým fondem o obsluze zahraničního dluhu a o půjčkách dokazují spokojenost této instituce se současným  vývojem bulharské ekonomiky a stabilizované politické situace.

Bulharský trh má vysoké povědomí o českých výrobcích a kladně hodnotí českou ekonomickou transformaci. Podle údajů ministerstva obchodu BR dosáhly v r. 1997 investice českých subjektů výše 9,3 mil. USD, což znamenalo 19. místo ze zahraničních investorů. České investice směřovaly zejména do oblastí spojených s ochranou životního prostředí, komunálních služeb, keramického průmyslu, dopravních prostředků, privatizačních fondů, obchodu, společných podniků v oblasti strojírenství, privatizace a bankovnictví. Podle názoru MZV ČR nejsou zdaleka všechny české investice v Bulharsku zmapovány. Řada českých investorů uvažuje o investicích v Bulharsku též vzhledem k tomu, že před r. 1989 bylo do Bulharska dodáno značné množství investičních celků a jiných zařízení. Možnosti nabízí též privatizační proces a postupné zlepšování stavu ekonomiky za relativně silné podpory mezinárodních finančních institucí.

Dohoda podpoří naše ekonomické zájmy v Bulharsku, i z pohledu možnosti širšího uplatnění produkce a investic v balkánském regionu.

III.

Předkládaná Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a není v rozporu s právem Evropských společenství a se zahraničně politickými zájmy České republiky.

Tato dohoda je mezinárodní dvoustrannou hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, která z hlediska právního řádu ČR má charakter prezidentské smlouvy.

V souladu s čl. 49 odst. 2 Ústavy České republiky se Dohoda po jejím podpisu předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a poté, podle čl. 63 Ústavy, bude předložena k ratifikaci prezidentovi České republiky.

Provádění Dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.

V Praze dne 10.března 1999

Předseda vlády

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací