Příloha
Bulharská republika si vyhrazuje právo stanovit nebo udržovat omezené výjimky z národního zacházení, jak je stanoveno v článku 3, odstavec 1, v oblastech nebo záležitostech uvedených níže:
“vlastnictví nemovitostí; letecká, železniční a námořní doprava; státní dotace; státní pojištění a úvěrové programy a obchodování se státními cennými papíry.”
P ř e d k l á d a c í z p r á v a
pro Parlament České republiky
I.
Dne 17.března 1999 byla v Sofii podepsána Dohoda mezi Českou republikou a Bulharskou republikou o podpoře a vzájemné ochraně investic na základě souhlasu vlády ČR vyjádřeného v usnesení č. 217 ze dne 10. 3. 1999.
Dohoda vychází ze zásad "vzorové dohody", za kterou je podle usnesení vlády ČR č. 12 ze dne 6. 1. 1993 považována dohoda s Maďarskem. Upravuje tedy všechny záruky a zásady pravidelně zakotvené v tomto typu dohod, zejména:
- závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu,
- princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod (tj. záruku proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s domácími a zahraničními investory ze třetích zemí),
- záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady,
- záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně,
- způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.
Dohoda se však zněním článku 3 - Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod - v odst. 1 odchyluje od "vzorové dohody" tím, že si Bulharská republika v Příloze k Dohodě vyhrazuje právo stanovit nebo udržovat omezené výjimky z poskytování plného národního zacházení českým investorům v těchto oblastech a oborech: vlastnictví nemovitostí, letecká, železniční a námořní doprava, státní dotace, státní pojištění a úvěrové programy a obchodování se státními cennými papíry.
Česká strana s tímto požadavkem po projednání se zúčastněnými resorty a Českou národní bankou nakonec souhlasila jako s nezbytně nutnou podmínkou, bez níž by bulharská strana nemohla Dohodu uzavřít.
Zařazení klauzule o výjimkách z národního režimu vyžaduje bulharská legislativa, konkrétně zákon o zahraničních investicích, podle kterého Bulharsko sice poskytuje zahraničním investorům národní režim, avšak s výjimkou některých sektorů a sfér činností. V důsledku novelizací, provedených v bulharské legislativě od roku 1994, se seznam těchto sfér a činností během období sjednávání Dohody značně zkrátil. Některá omezení však dosud existují a uplatňují se vůči všem zahraničním investorům stejně. Ve všech mezinárodních dvoustranných dohodách o ochraně investic, které Bulharsko dosud uzavřelo, je poskytnutý národní režim omezen výjimkami stanovenými zmíněným zákonem o zahraničních investicích.
Ochrana práv českých investorů je kromě toho zabezpečena v článku 11 Použití jiných předpisů a zvláštní závazky, v němž je stanoveno, že pokud by došlo ke změně legislativy smluvních stran nebo byly uzavřeny jiné specifické smlouvy nebo jiné mezinárodní dohody, jejichž stranami jsou oba smluvní státy, a které by v současnosti nebo v budoucnu poskytovaly příznivější zacházení investicím investorů, než je zaručeno touto dohodou, taková příznivější úprava bude mít přednost před Dohodou o ochraně investic v rozsahu, v kterém je výhodnější než úprava obsažená v předložené Dohodě.
Platnost Dohody byla stanovena na dobu deseti let. Její platnost bude poté pokračovat, pokud dvanáct měsíců před uplynutím počátečního nebo jakéhokoli následujícího období jedna ze smluvních stran Dohodu písemně nevypoví. V případě ukončení platnosti Dohody zůstanou její ustanovení účinná po další období deseti let.
Závazky a záruky zakotvené v této dohodě se vztahují na všechny budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany i na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu Dohody v platnost. Dohoda však nebude použita na nároky vzniklé z událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na nároky, které byly vypořádány před jejím vstupem v platnost. Návrh Dohody byl sjednán v jazyce českém, bulharském a anglickém, který je v případě rozdílnosti ve výkladu rozhodující.
II.
Česká republika a Bulharsko nemají ve vzájemných vztazích otevřené otázky. V letech 1994 - 1998 byly podepsány zásadní smluvní dokumenty: nová bezvízová dohoda, kterou Bulharsko pokládá za jednu z priorit své zahraniční politiky, dohoda o liberalizaci vzájemného obchodu, na jejímž základě byla od 1.1.1996 vytvořena oblast volného obchodu, dále dohoda o zamezení dvojímu zdanění, sociální dohoda a protokol o sukcesi do smluv.
I když Bulharsko nepatřilo po roce 1989 mezi prioritní partnery České republiky, lze navázat na tradici dobrých přátelských vztahů, v hospodářské oblasti pak na pozitivní přístup bulharského trhu k českým výrobkům i k vyšším formám hospodářské spolupráce. Bulharská strana se výrazně zajímá o naše zkušenosti z postupu politických a hospodářských reforem v naší zemi a o společné snahy o vstup do EU a do NATO. Dohody s Mezinárodním měnovým fondem o obsluze zahraničního dluhu a o půjčkách dokazují spokojenost této instituce se současným vývojem bulharské ekonomiky a stabilizované politické situace.
Bulharský trh má vysoké povědomí o českých výrobcích a kladně hodnotí českou ekonomickou transformaci. Podle údajů ministerstva obchodu BR dosáhly v r. 1997 investice českých subjektů výše 9,3 mil. USD, což znamenalo 19. místo ze zahraničních investorů. České investice směřovaly zejména do oblastí spojených s ochranou životního prostředí, komunálních služeb, keramického průmyslu, dopravních prostředků, privatizačních fondů, obchodu, společných podniků v oblasti strojírenství, privatizace a bankovnictví. Podle názoru MZV ČR nejsou zdaleka všechny české investice v Bulharsku zmapovány. Řada českých investorů uvažuje o investicích v Bulharsku též vzhledem k tomu, že před r. 1989 bylo do Bulharska dodáno značné množství investičních celků a jiných zařízení. Možnosti nabízí též privatizační proces a postupné zlepšování stavu ekonomiky za relativně silné podpory mezinárodních finančních institucí.
Dohoda podpoří naše ekonomické zájmy v Bulharsku, i z pohledu možnosti širšího uplatnění produkce a investic v balkánském regionu.
III.
Předkládaná Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána, a není v rozporu s právem Evropských společenství a se zahraničně politickými zájmy České republiky.
Tato dohoda je mezinárodní dvoustrannou hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, která z hlediska právního řádu ČR má charakter prezidentské smlouvy.
V souladu s čl. 49 odst. 2 Ústavy České republiky se Dohoda po jejím podpisu předkládá Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a poté, podle čl. 63 Ústavy, bude předložena k ratifikaci prezidentovi České republiky.
Provádění Dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.