Legislativa v zemích EU jednoznačně směřuje k vytváření norem, které zaváží výrobce k ekologické likvidaci vozů po skončení jejich životnosti a k recyklaci použitých materiálů. Taková opatření zřejmě zvýší atraktivnost dalších dovozů ojetých vozidel do ČR a riziko, že jejich likvidace bude přesunuta na naše území.
Sousední státy přijaly na základě vyhodnocení této situace některá opatření, zaměřená k omezení přesouvání provozu a likvidace ojetých vozidel na jejich území: např. zavedení paušálního poplatku při dovozu do Polska, nebo zvýšení správního poplatku za schválení technické způsobilosti ojetého vozidla ve Slovenské republice. Slovensko tak v roce 1998 dosáhlo u osobních automobilů snížení dovezeného množství asi na 4.000 ks , zatímco v České republice bylo ve stejném roce v této kategorii dovezeno téměř 120.000 kusů vozidel. Od roku 1992 do konce minulého roku tak bylo jen v kategorii osobních aut dovezeno přes 870.000 kusů vozidel.
Za zamyšlení stojí rovněž pokles deklarované celní hodnoty dovážených ojetých vozidel. Zatímco v roce 1996 byla průměrná deklarovaná celní hodnota ještě 28.566 Kč (dovezeno 136.978 ks osobních vozidel), činila průměrná celní hodnota za rok 1998 při 119.225 kusech dovezených ojetin již jen 20.048 Kč a ve třetím čtvrtletí roku 1998 u 15.235 kusů obchodně dovezených ojetin dokonce jen 14.953 Kč. Lze tedy usuzovat na dvě tendence s negativními dopady. Jednak může jít o změnu struktury dovozů ojetin směrem k méně hodnotným a tudíž méně technicky a ekologicky vyhovujícím vozidlům, jednak přichází v úvahu stále větší míra obcházení celních opatření.
Vznikem výrazného převisu nabídky nad poptávkou ojetých vozidel je porušen normální trh s ojetými vozidly, přirozeně doplňovaný stárnutím nových vozů.
O nevyváženosti prostředí svědčí i nerovné podmínky, stanovené vyhláškami ministerstva dopravy a spojů pro schválení technické způsobilosti nových a ojetých vozidel. Vyhláška Ministerstva dopravy č. 299/1996 Sb. umožnila u dovážených ojetých vozidel schválení technické způsobilosti do provozu v ČR v jiném režimu, než je vyžadován pro týž správní úkon u vozidel nových. Ještě před vydáním citované vyhlášky však došlo ke zpřísnění norem pro uvedení nových vozidel do provozu, což pro výrobce znamenalo zvýšení nákladů (vývoj, investice atd.) a tudíž i nutnost vyšší ceny nového vozidla. Pro ojetá vozidla pak vyhláška stanovila nižší limity např. u takových parametrů, jako kvalita brzdového systému, hladina hluku, množství zplodin. (Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel, takové výjimky zakazuje právě u uvedených parametrů.) Obdobně působí i vyhláška Ministerstva dopravy č. 102/1995 Sb., jíž bylo pro ojetá vozidla umožněno uplatnění nižších nároků na plnění technických předpisů (např. nemusí mít nastavování světlometů, boční směrové světlo, povolena je jednodušší elektroinstalace atd.), což naopak vozidla nová splňovat musí. Výše uvedené normy působily ve směru k porušení rovného soutěžního prostředí; byla znesnadněna koupě nového vozidla pro vyšší cenu a k ulehčen dovoz ojetých motorových vozidel, což se také v uplynulých letech na trhu plně projevilo. Účinnost obou vyhlášek působí jako výrazně proimportní opatření.
Snížené požadavky na kvalitu, technický stav a množství emisí stimuluje dovoz vozidel horší kvality. Jejich provoz pak negativně ovlivňuje bezpečnost na českých silnicích a přispívá k rostoucímu znečištění z dopravy. Přitom právě emise z mobilních zdrojů jsou považovány za nejvážnější problém životního prostředí (nejen) v České republice.
Argumentace , že dovoz ojetin zpřístupňuje sociálně slabším vrstvám koupi automobilu, byla zřejmě korektní v prvních letech takto praktikovaných dovozů, kdy byla patrná nenasycenost tohoto trhu. To nyní již neplatí. K dispozici jsou údaje, které vypovídají o faktu, že domácí trh s ojetými vozy disponuje nabídkou přes 300.000 kusů dovezených osobních automobilů. Tato dostatečná zásoba, přístupná pro všechny skupiny obyvatel, je doplňována kvantitativně i kvalitativně již samotným tuzemským trhem.
Kromě ekologických dopadů provozu zvýšeného počtu ojetin existují i další argumenty, svědčící pro omezení dosavadních masivních dovozů. K nejdůležitějším patří navrácení rovnováhy tomuto segmentu trhu a tím i zajištění přiměřené ochrany tuzemské výroby a zaměstnanosti.
Tento návrh je svým charakterem, osvědčeným již v praxi našich sousedů, způsobem účinným, technicky jednoduchým, nevyžadujícím nové administrativní mechanismy .
Navrhovaná úprava je plně v souladu s Ústavou České republiky i s jejími mezinárodními závazky.
Komunitární právo Evropských společenství neobsahuje speciální úpravu výkonu státní správy v oblasti vybírání správních poplatků. Tato problematika je řešena národními zákonodárstvími jednotlivých členských států a není jednotná. Nelze proto provést porovnání slučitelnosti navrhované úpravy s právem ES.
Üčinnost novely nevyvolá žádné nároky na státní rozpočet. Lze předpokládat pokles příjmů z výběru cel; na druhé straně dojde k posílení příjmů ze správních poplatků a daňových odvodů souvisejících s tuzemskou výrobou a obchodem. Celkové saldo, byť obtížně kvantifikovatelné, bude bezpochyby výrazně pozitivní. Rovněž se v souvislosti s výběrem tohoto správního poplatku nepředpokládá zvýšení personální náročnosti; výběr správních poplatků podle navrhované položky 25a lze sloučit s agendou související s výběrem dle položky 25 přílohy ”Sazebník správních poplatků” zákona ČNR č. 368/1992, o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů .