Vládní návrh zákona o azylu a novela zákona o Policii ČR

Část první

Hlava I

K § 1 a 2

V úvodních ustanoveních je vymezen předmět úpravy a základní pojmy.

V § 2 se v souladu s evropským trendem vymezují dosud právně neznámé pojmy “bezpečná země původu”, “bezpečná třetí země” a “azylant”, definuje se pojem “pronásledování” a pojem “trvalé bydliště” a stanoví, co je azylové zařízení, v návaznosti na další úpravu.

Zavedení bezpečných zemí do právního řádu České republiky sleduje cíl zrychlit vyřizování žádostí cizinců, kteří z těchto zemí přicházejí. Skutečnost, že osoba pochází z bezpečné země původu nebo přichází z bezpečné třetí země totiž neznamená automatické vyloučení cizince z azylové procedury, znamená pouze její zrychlení. Žadateli bude vždy dána možnost vyjádřit se v řízení k obsahu své žádosti, aby mohly být posouzeny konkrétní jednotlivé důvody, které jej vedly k opuštění země. Nelze vyloučit, že ad hoc, na základě posouzení žádosti, nebude možné považovat stát, který cizinec opustil, za stát pro cizince bezpečný.

Cizinec, kterému byl udělen azyl, je nově označován jako azylant. Po skončení platnosti rozhodnutí o azylu bude pobyt cizince podléhat úpravě podle návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Obsah pojmu pronásledování je vymezen na základě dosavadních aplikačních poznatků Ministerstva vnitra a odpovídá i evropským trendům. V definici nebyla užita lidská hodnota: zdraví, kterou vymezuje Ústava světové zdravotnické organizace v preambuli jako stav fyzického, duševního a sociálního (konjunkce) blaha a nikoliv pouze jako absence nemoci nebo tělesné vady. Toto pojetí by totiž pojem pronásledování zavedlo do oblasti sociálních i hospodářských práv. Perzekuce je však nevyhnutelně spjata s opatřeními, která zasahují do občanských a politických práv. Význam slova “pronásledování” obráží vztah mezi státem a jednotlivcem. Pronásledování tak musí být přičitatelné státu. Stát se buď chová aktivně (provádí, podporuje...), či pasivně (trpí, nezasahuje).

Při rozhodování o definici pojmu “trvalé bydliště” byla vzata do úvahy skutečnost, že trvalé bydliště se vztahuje k určitému, a to konkrétnímu místu, v němž se osoba obvykle zdržuje. Z hlediska zákona o azylu není relevantní, zda úmysl zdržovat se na určitém místě osoba nějakým způsobem deklarovala, např. formou oznámení tohoto místa státu. Předkladatel se domnívá, že i stav, kdy osoba nežije usedlým způsobem a nemá na území státu trvalé bydliště ve smyslu konkrétního místa (osoba bez pevného domova či adresy), ale přesto se pohybuje po území státu dlouhodobě, lze považovat za stav, který dovoluje hovořit o trvalém bydlišti ve smyslu návrhu. Za “vazbu trvalejší povahy” k určitému státu podle § 2 odst. 5 je třeba považovat vazbu ke státu, kde tato osoba měla zejména rodinu, zaměstnání, kde podnikala nebo se dlouhodobě zdržovala.

Hlava II

K § 3

Ustanovení definuje okamžik a místo pro projevení úmyslu podat žádost o azyl - prohlášení.

Pokud osoba prchá před pronásledováním, měla by ve vlastním zájmu sdělit svůj úmysl požádat o azyl při překročení státní hranice. Projevení úmyslu na státní hranici je podmínkou pro povolení vstupu na území státu.

Na hraničním přechodu bude proces vstupu zajištěn z hlediska organizačně technického tak, aby nevznikaly problémy - např. budou k dispozici informační letáky.

Protože nelze vyloučit, že důvody pro podání žádosti o azyl mohou vzniknout i v průběhu pobytu cizince podle návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky, předpokládá návrh zákona možnost podání žádosti v průběhu tohoto pobytu. Návrh vytváří i předpoklad pro podání žádosti na území i v případě cizince, který na území pobývá nelegálně. Podmínkou je, že žádost bude podána v přijímacím středisku (azylové zařízení pro prvotní ubytování žadatelů, v němž se provádí základní identifikační procedura a zdravotní prohlídka).

Projevení úmyslu požádat o azyl v zahraničí není možné.

Ustanovení § 3 bere v úvahu i možnost, že žádost podá např. negramotný cizinec či němý cizinec.

S ohledem na specifičnost postavení cizinců, kteří jsou na území České republiky hospitalizování či ve výkonu vazby, se umožňuje, aby prohlášení o azylu podali písemně.

Učiněním prohlášení není zahájeno řízení o azylu.

K § 4

Lhůta k pobytu (24 hodin) podle § 3 plně dostačuje k tomu, aby se cizinec po vstupu na území České republiky dopravil do Policií České republiky (policie) stanoveného přijímacího střediska. Po jejím uplynutí se na pobyt cizince budou vztahovat ustanovení návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky. Výjimkou jsou podle § 4 případy, kdy příchodu do přijímacího střediska zabránily důvody na vůli cizince nezávislé - např. hospitalizace cizince.

Vstupní vízum policie v nutných případech, např. po příjezdu cizince do přijímacího střediska v sobotu, prodlouží do doby, než cizinec podá návrh na zahájení řízení. Stejně tak policie udělí vízum cizinci, který podal žádost o azyl v přijímacím středisku po nelegálním vstupu či pobytu na území. Protože pobytový status cizince, který v době azylového řízení pobývá na území České republiky podle zvláštního zákona, se nemění, není nutné v tomto případě zabývat se otázkou udělování vstupního víza.

Hlava III

K § 5

Ustanovení konkretizuje podrobnosti k návrhu na zahájení řízení o azylu. Tento návrh bude možné, s ohledem na požadavky aplikační praxe, podat toliko v přijímacím středisku. Z pořádkových důvodů bude cizinec, s výjimkou cizince pobývajícího na území podle zvláštního zákona, povinen odevzdat cestovní doklad. Tento doklad bude navrácen po ukončení řízení. Odevzdání cestovního dokladu je standardní praxí ve státech Evropské unie. Náhradou cestovního dokladu bude cizinci vydán průkaz účastníka řízení o udělení azylu.

Podání návrhu na zahájení řízení je koncipováno jako oprávnění a nikoli povinnost. Toto řešení vychází ze Všeobecné deklarace lidských práv, která stipuluje v ustanovení čl. 14, že “každý má právo v jiných zemích hledat a požívat tam azyl před pronásledováním”. Výslovné dovolení jako objektivní modus normativnosti je ve skutečnosti podmíněným příkazem (oprávnění je vázáno na lhůtu).

Poučení cizince vychází z již zavedené praxe, kdy Ministerstvo vnitra před podáním návrhu na zahájení řízení poučí cizince o jeho právech a povinnostech jako účastníka řízení. Toto ustanovení odráží jednu z minimálních záruk azylového řízení, platných ve státech Evropské unie.

K § 6

Ustanovení vytváří předpoklad pro řešení situací, kdy se účastníkovi řízení nebo azylantovi narodí na území dítě. Po dobu stanovenou pro podání návrhu bude dítě pobývat v režimu návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

K § 7

Ustanovení omezuje možnost cizince, který zaslal návrh v souladu s § 3 odst. 9 Ministerstvu vnitra, podat návrh do 24 hodin.

K § 8

Zachovává se dosavadní stav, kdy ústředním správním úřadem pro oblast azylu je Ministerstvo vnitra.

K § 9

V řízení podle tohoto zákona se postupuje podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení, s odchylkami stanovenými v návrhu zákona, např.:

• v § 10 se stanoví jednotná, v aplikační praxi osvědčená forma podání návrhu na zahájení řízení o azylu,

• v § 29 se stanoví případy, kdy lze podat rozklad ve zkrácené lhůtě,

• v § 30 se stanoví podmínky pro vytvoření poradního orgánu ministra vnitra - rozkladová komise.

K § 10

Stanoví se jednotná, v aplikační praxi již osvědčená forma podání návrhu na zahájení řízení o azylu

K § 12

Důvodem pro udělení azylu jsou buď důvody podle čl. 43 Listiny, nebo důvody podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Do ustanovení byl převzat text důvodů podle Úmluvy v modifikované podobě (místo textu “oprávněnou obavu” text “odůvodněný strach” tak, aby odpovídal dikci anglického a francouzského autentického textu. Strach jako základní druh negativní emoce, jehož vrozeným podnětem je ohrožení života a (osobní) svobody, má čtyři varianty : obavu, hrůzu, zděšení a paniku. Úmluva nezahrnuje jedinou variantu strachu, nýbrž definiční subjektivní vlastnost uprchlíka se týká všech variant obsažených v generickém obratu “strach”. I slovo “oprávněný” nevystihuje dikci autentického textu.

Výjimkou ze základních důvodů pro udělení azylu je ustanovení § 13 a 14.

K § 13

Ustanovení vytváří předpoklady pro zajištění principu jednoty rodiny v souladu se zásadou, že rodina má právo na ochranu jako celek a osud rodiny by měl být shodný, neboť je-li pronásledován jeden její člen, je touto skutečností postižena celá rodina. Ustanovení je v souladu s mezinárodně právními závazky České republiky.

K § 14

V případech odůvodněných zdravotním stavem cizince nebo s ohledem na jeho vysoký věk může Ministerstvo vnitra na základě své úvahy udělit azyl z humanitárních důvodů. O humanitární azyl nelze žádat.

K § 15

Důvody vylučující udělení azylu vycházejí z Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Pod tyto důvody lze podřadit i důvod pro odmítnutí azylu podle čl. 43 Listiny.

K § 16

Ustanovení vymezuje, který návrh na zahájení řízení o azylu je zjevně nedůvodný. Návrh tím sleduje evropský trend eliminovat náklady spojené s pobytem např. žadatelů, kteří o udělení azylu žádají toliko z ekonomických důvodů zrychlením azylového řízení.

Ekonomické důvody nezakládají právo na ochranu ani podle Listiny ani podle Úmluvy o právním postavení uprchlíků.

Důvod podle písmena b) reaguje na skutečnost, že řada cizinců se úmyslně pokouší oklamat úřady České republiky tím, že uvádí např. nepravdivá tvrzení skutkové povahy.

Důvod podle písmena c) také překračuje důvody podle Listiny nebo Úmluvy o právním postavení uprchlíků. Současně je třeba konstatovat, že důsledky stavu všeobecné nouze nebo válečného konfliktu řeší dočasná ochrana podle návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky.

Důvod podle písmena d) umožní efektivně vyřídit žádost podávanou opakovaně ze stejného důvodu.

Důvody podle písmen e) a f) vycházejí z evropské praxe, kdy žadatele, který přichází ze státu, který není pro něj nebezpečný, nebo má možnost do takového státu cestovat, nelze považovat za osobu vyžadující ochranu, tím není vyloučeno, že v řízení může tato osoba; prokázat opak. V rozhodnutí podle písmena e) bude uvedeno toliko, že se nezkoumaly konkrétní důvody pro udělení azylu, ale pouze skutečnost, zda se v případě žadatele jednalo o bezpečnou zemi.

S ohledem na zájmy nezletilců nebude možné považovat za zjevně nedůvodný návrh cizinců, kteří nemohou samostatně jednat v řízení.

K § 17

Důvody pro odnětí azylu odpovídají Úmluvě o právním postavení uprchlíků.

Protože návrh zákona umožňuje udělit následně azyl např. v zájmu zajištění jednoty rodiny, je potřeba na tyto situace pamatovat i v případě potřeby odnětí tohoto azylu. Proto odstavec 2 stanoví, že v návaznosti na odnětí “řádného azylu” se odejme i “azyl závislý”. Ustanovení dovoluje i odejmutí azylu uděleného z humanitárních důvodů.

K § 18

Zde jsou stanoveny případy, kdy azyl zákona zaniká ex lege.

K § 19 až 31 - společná ustanovení o řízení

K § 19

Specifikum azylového řízení vyžaduje získávání značného množství údajů, např. o situaci ve státě, kde účastník řízení před příchodem na území pobýval, údaje o jeho politické orientaci, o rodinných vazbách, údaje k jiným osobám atd. Získávání údajů je omezeno potřebou zjištění skutečného stavu věci.

K § 20

Účastníkem řízení je toliko cizinec, který podal návrh na zahájení řízení o azylu, nebo azylant. Jiné osoby s ohledem na specifikum azylového řízení nemohou být účastníkem tohoto řízení.

K § 21

Ustanovení vytváří předpoklad pro účastníka řízení, aby k ochraně svých práv využil služeb v oblasti právní pomoci nevládních subjektů zabývajících se ochranou uprchlíků a právním poradenstvím.

K § 22

Formulace tohoto ustanovení vychází z praxe běžně předpokládané v mezinárodních smlouvách týkajících se ochrany lidských práv a základních svobod (např. Úmluva o ochraně lidských práv a základních svobod, sjednaná v Římě v listopadu 1950) a naplňuje rovněž jednu z minimálních záruk azylového řízení, platných ve státech Evropské unie. Nutnost postavit naroveň jednání v mateřském jazyce a v jazyce, ve kterém je schopen se účastník řízení dorozumět (zpravidla úřední jazyk země původu), si vynutily potřeby praxe, neboť u některých jazyků (např. určitého afrického kmene) nelze zajistit tlumočníka na mateřský jazyk účastníka řízení z prostého důvodu, že v České republice není žádná osoba ovládající tento jazyk.

Ustanovení odstavce 2 dává účastníkovi řízení možnost si přizvat dalšího ”svého” tlumočníka, avšak již na své náklady.

K § 23

Významným podkladem pro rozhodnutí je ústní výpověď účastníka řízení. S ohledem na minimální záruky v azylovém řízení bude pohovor proveden s každým účastníkem řízení. V některých případech, kdy úspěšnému provedení pohovoru mohou bránit např. životní zkušenosti žadatelky, bude zajištěno jeho vedení osobou stejného pohlaví.

K § 24

Ustanovení řeší způsoby doručování s ohledem na charakter písemností v azylovém řízení, které mnohdy obsahují závažná osobní data účastníka řízení, která je potřeba jako důvěrná chránit proti zneužití a proto je třeba zvolit úpravu odchylnou od stávajícího znění správního řádu.

K § 25

Důvody pro zastavení řízení jsou navrženy tak, aby vyhovovaly potřebám azylového řízení.

K § 26

Důvody pro přerušení řízení jsou oproti správnímu řádu navrženy tak, aby vyhovovaly potřebám azylového řízení. Důvody pro přerušení řízení podle správního řádu nebudou aplikovány. Ochrana účastníka řízení není po dobu přerušení řízení nijak dotčena.

K § 27

Ustanovení stanoví pořádkovou lhůtu pro vydání rozhodnutí. Lhůta se přebírá ze současné právní úpravy jako dostatečná. V odůvodněných případech lze tuto lhůtu prodloužit.

K § 28

V zájmu ochrany cizince se, obdobně jako je tomu v rakouském azylovém zákonu , zakládá úkol pro správní orgán, aby se vyjádřil k překážkám vyhoštění.

K § 29

V zájmu urychlení se navrhuje minimální lhůta pro podání rozkladu proti rozhodnutí, jímž se návrh na zahájení řízení o udělení azylu zamítá jako zjevně nedůvodný.

K § 30

Ustanovení úmyslně zakotvuje princip převahy nevládních institucí. Tato zvláštní komise má však stále postavení orgánu doporučujícího řešení.

K § 31

Ustanovení umožní eliminovat početné situace, kdy účastník řízení účelově, na základě “poučení” ze strany jiných osob, uvádí nové skutečností, relevantnější z hlediska šancí pro získání postavení azylanta.

Hlava IV

K § 32 a 33

Ustanovení upravují problematiku žaloby. V souladu se zmocněním podle § 250b občanského soudního řádu se zkracuje doba pro podání žaloby a zakládá se odkladný účinek.

Příslušnost soudu k projednání žaloby stanoví občanský soudní řád.

Hlava V

K § 34

Ustanovení bylo převzato ze stávající právní úpravy. Skutečnost, že účastník je plně osvobozen od veškerých nákladů řízení, a to i včetně bezplatného poskytování tlumočnických služeb, je plně v souladu s minimálními zárukami azylového řízení platnými v zemích Evropské unie.

K § 35

Návrh zákona zaručuje účastníkovi řízení jednat v tomto řízení v mateřském jazyce, případně v jazyce, ve kterém je schopen se dorozumět. S ohledem na různorodost původu účastníků je potřeba stanovit požadavky na tlumočníky v tomto řízení odlišně od požadavku na tlumočníky soudní. V praxi proto budou přicházet do úvahy zejména tlumočník podle § 24 zákona č. 36/1967 Sb. - osoba, která není zapsána do seznamu tlumočníků a má potřebné odborné předpoklady pro to, aby provedla tlumočnický úkon. Stanovením možnosti dohody se eliminuje výše nákladů.

K § 36 až 40

Ustanovení vychází z Úmluvy o právním postavení uprchlíků a naplňuje i minimální záruky azylového řízení. Ustanovení zajišťují spolupráci Ministerstva vnitra a UNHCR v rozhodovacím procesu. UNHCR nevystupuje v tomto řízení jako účastník řízení, je však osobou např. oprávněnou k nahlížení do spisu a jsou mu též zasílány kopie rozhodnutí vydaných v řízení. S ohledem na autoritu a postavení UNHCR v České republice je toto dostačující. Informace poskytované UNHCR Ministerstvu vnitra bývají jedním z podkladů pro rozhodnutí.

S ohledem na minimální záruky azylového řízení se upravuje i právo účastníka řízení být po celou dobu řízení ve styku s UNHCR, ale i dalšími právnickými osobami, jejichž náplní činnosti je poskytování pomoci účastníkům řízení o azylu.

Hlava VII

K 41 až 49

V návaznosti na minimální záruky azylového řízení se stanoví práva účastníka řízení o azylu tak, aby byly zajištěny jeho důstojné životní podmínky po dobu tohoto řízení.

Právo “bezplatného” pobytu se váže toliko na pobyt v azylovém zařízení. Není žádoucí, aby Ministerstvo vnitra zajistilo “bezplatný” pobyt i mimo toto zařízení. Rozhodnutí o místě pobytu je na úvaze účastníka.

Povinnosti pro účastníka řízení jsou založeny tak, aby byl zachován soulad s minimálními zárukami azylového řízení a současně, aby umožňovaly např. eliminovat nebezpečí, že účastník má v držení věc ohrožující životy, zdraví, psychiku ( povinnost strpět osobní prohlídku a prohlídku věcí), zjistit identitu účastníka a jeho zdravotní stav.

Ubytování v přijímacím středisku bude omezeno na dobu, po kterou budou prováděny úkony podle § 46. Provedení lékařského vyšetření ve středisku bude možné nahradit lékařskou zprávou vypovídající o tom, zda účastník řízení netrpí chorobou ohrožující jeho život či zdraví a život jiných osob. Bude však záležet, zda ten, kdo bude provádět lékařské vyšetření v přijímacím středisku, tuto zprávu příjme s ohledem na její obsah a dobu, která uplynula od jejího zpracování (aktuálnost).

K § 50 až 53

Práva vázaná na trvalý pobyt nejsou návrhem zákona dotčena.

Povinnost azylanta oznamovat skutečnosti významné pro zachování azylu mají pořádkový charakter.

Povinnost podle § 52 má zajistit řádné nakládání s průkazem povolení k pobytu azylanta a s cestovním dokladem.

Povinnost podle § 53 zajišťuje ověření totožnosti azylanta např. v případě, že je Ministerstvem vnitra zjištěno, že udávaná totožnost není pravá.

K § 54

Ustanovení upravuje podmínky pro vycestování cizince z území České republiky.

K § 55

Osoby, které pozvaly cizince k pobytu na území pozváním ověřeným Policií České republiky, budou mít povinnost hradit i náklady spojené s pobytem tohoto cizince mimo pobytové středisko v době řízení o azylu.

K § 56

V zájmu omezení možnosti neoprávněně nakládat s dokladem vydaným podle návrhu zákona se ukládá povinnost nalezený průkaz odevzdat.

Hlava VIII

K § 57 a 58

Ustanovení § 57 vymezuje okruh účastníků, kterým se vydá průkaz účastníka řízení, platí po dobu řízení o azylu. Osoby mladší 15 let, které přicestovaly spolu se zákonným zástupcem, budou zapsány v průkazu zákonného zástupce.

Důvody pro ztrátu platnosti jsou v § 58 vymezeny tak, aby znemožňovaly užívání dokladu, který není schopen např. prokazovat správnost údajů v něm uvedených nebo shodu podoby jeho držitele s fotografií v tomto dokladu.

K § 59 a 60

Průkaz povolení k pobytu azylanta bude Policií České republiky udělen každému cizinci s uděleným azylem. Lhůta doby platnosti byla stanovena tak, aby odpovídala době platnosti cestovního dokladu.

K § 61 až 64

V zájmu zajištění svobody pohybu lze na žádost azylanta vydat cestovní doklad - Travel document, jehož vydání předpokládá Úmluva o právním postavením uprchlíků. S ohledem na působnost policie v oblasti vydávání cestovních dokladů cizincům se svěřuje Policii České republiky i vydávání tohoto dokladu. Cestovní doklad může azylant užívat po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu. Cestovní doklad může jeho držitel užívat k cestování i v době projednávání žaloby ve věci odnětí azylu.

Doba platnosti vychází z Úmluvy o právním postavení uprchlíků (čl. 46 odst. 5). Tuto dobu lze opakovaně prodlužovat až na celkovou dobu platnosti 10 let.

K § 65

V zájmu zajištění návratu azylanta, který pozbude cestovní doklad, do České republiky, se stanoví možnost vydání náhradního cestovního dokumentu pro návrat - cestovní průkaz totožnosti.

Cestovní průkaz totožnosti se vydá z moci úřední cizinci, který nevlastní cestovní doklad a který po skončení řízení o udělení azylu pobývá na území České republiky poté, co podal žalobu proti rozhodnutí.

K § 66 a 67

Ustanovení vytváří oprávnění pro Policii České republiky zadržet doklad vydaný podle návrhu zákona s cílem zamezit dalšímu nežádoucímu nakládání s tímto dokladem.

Hlava IX

K § 68 až 70

Státní integrační program je dosud upraven pouze usnesením vlády. S ohledem na význam tohoto programu se navrhuje jeho zákonná úprava. Integrační program je koncipován tak, aby zajistil začlenění azylanta do společnosti.

Jazykové kurzy budou vycházet ze stupně znalostí jednotlivého azylanta. Náklady spojené s výukou českého jazyka jsou hrazeny z Všeobecné pokladní správy - z kapitoly Finanční prostředky na zabezpečení uprchlíka a přesídlenců.

Hlava X

K § 71

V souvislosti s plněním úkolů podle návrhu zákona je potřeba zmocnit Ministerstvo vnitra a Policii České republiky k vedení nezbytných evidencí. Evidence podle odstavce 1 má charakter přehledu o správních spisech. Lhůty pro uchovávání údajů Ministerstvem vnitra jsou stanoveny s ohledem na potřeby azylového řízení.

Mimo Ministerstvo vnitra lze poskytnout údaje pouze v případě, že je o ně žádáno na základě zákona. Takovým zákonem je např. zákon č. 153/1994 Sb., o zpravodajských službách České republiky. Podle § 11 cit. zákona mohou zpravodajské služby v rámci své působnosti žádat od orgánů veřejné správy informace uchovávané těmito orgány v souvislosti s plněním úkolů státní správy.

K § 72 až 75

Po dobu řízení o azylu bude cizinec pobývat na vízum za účelem řízení o azylu. V zájmu omezení možnosti zneužít pobytu na území se omezuje doba pobytu na toto vízum s tím, že bude pravidelně na žádost cizince prodlužován.

Po ukončení řízení nebo zastavení řízení o azylu může cizinec požádat o vydání víza za účelem strpění, které opravňuje k pobytu po dobu rozhodování o žalobě.

Ustanovení § 74 a 75 upravují problematiku úhrady nákladů spojených s pobytem cizince, kterému bylo uděleno vízum za účelem strpění.

K § 76

V zájmu vytvoření nejlepšího možného postavení pro azylanta je tento ze zákona po dobu platnosti rozhodnutí o udělení azylu oprávněn pobývat na území České republiky v rámci trvalého pobytu.

K § 77 a 78

V zájmu získání přehledu o místě pobytu účastníka řízení o azylu a azylanta se jim stanoví povinnost hlásit pobyt u policie, která je podle návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky příslušná k hlášení cizinců. Z tohoto důvodu se i přihlášení pobytu a jeho změn odkazuje na postup stanovený návrhem zákona o pobytu o pobytu cizinců na území České republiky.

Hlava XI

K § 79 až 83

V zájmu zajištění odpovídajících podmínek pro pobyt účastníka řízení o azylu a pro přechodnou fázi pobytu azylanta se návrhem zákona zřizují azylová zařízení. Účastník řízení o azylu má při pobytu v azylovém zařízení právo na zajištění odpovídajícího životního standardu, který zahrnuje mimo jiné odpovídající množství stravy a její kvalitu, odpovídající ubytování atd.

Bezproblémový průběh pobytu v azylovém zařízení zajišťuje ubytovací řád. Jeho obsah bude ve srozumitelné formě přístupný všem ubytovaným cizincům.

Hlava XII

K § 84

Po ukončení pobytu cizince bude postupováno podle návrhu zákona o pobytu cizinců na území České republiky, který umožňuje zajistit vycestování jak cizince s vlastním cestovním dokladem, tak cizince, který tímto dokladem nedisponuje.

K § 85

V zájmu zajištění bezproblémového průběhu integračního procesu má Ministerstvo vnitra povinnost již do 3 dnů informovat Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy o osobách, které mají nárok na kurs češtiny.

Pro potřeby přehledu o počtu cizinců žádajících o ochranu formou azylu a azylantů se zmocňuje Ministerstvo vnitra k vydávání příslušných statistických přehledů.

Nevládním organizacím, které poskytují bezplatně právní pomoc týkající se azylového řízení, bude možné na základě smlouvy uzavřené s Ministerstvem vnitra poskytovat příspěvek k úhradě nákladů spojených s poskytováním této pomoci.

K § 86

Ustanovení vymezuje povinnost policie poskytnout údaje potřebné k řízení podle tohoto zákona. Poskytnutím údajů však nesmí být ohroženo plnění úkolů policie.

V zájmu posílení postavení cizince, žadatele o ochranu formou azylu, se zakládá povinnost policie sdělovat adresu přijímacího střediska.

K § 87

Ustanovení řeší v návaznosti na nové pojetí úhrady zdravotní péče založené na principu solidarity úhradu této péče poskytované osobám žádajícím o udělení azylu. Úhrada se provede od okamžiku, kdy bude zřejmé, že osoba hodlá požádat o azyl.

K § 88

Ustanovení řeší péči o nezletilého účastníka řízení.

V praxi se vyskytují případy, kdy o azyl žádají nezletilci, kteří na území České republiky přicházejí bez rodičů anebo bez jiného doprovodu. Nebude-li účastník v doprovodu takové osoby, ustanoví mu Ministerstvo vnitra pro účely azylového řízení opatrovníka.

V odstavci 1 je řešena situace dětí bez doprovodu dospělých, resp. zákonných zástupců. Nezletilec se nachází na území České republiky v hromadném ubytovacím zařízení, které pro tyto případy není výlučně určené. Je proto potřeba v souladu s Úmluvou o právech dítěte, aby byla za účelem ochrany jeho práv spojených s pobytem v takovémto zařízení, resp. na území České republiky, bezodkladně soudem stanovena osoba, která by jeho zájmy kvalifikovaně hájila. Tato funkce je odlišná od funkce opatrovníka pro správní řízení o azylu. Požadavky na funkci tohoto opatrovníka jsou uvedeny v odstavci 2.

K § 89

Ustanovení umožňuje, aby Česká republika přijímala na základě zásady “spravedlivého rozdělení břemene” tzv. mandátové uprchlíky, tj. uprchlíky, kterým je toto postavení uděleno přímo úřadem Vysokého komisaře Organizace spojených národů pro uprchlíky.

K § 90

V zájmu zajištění souladu s mezinárodněprávními závazky České republiky se stanoví překážky vycestování cizince.

K § 91

Pro potřeby tohoto návrhu se vytváří vlastní způsobilost k právním úkonům.

Ustanovení vychází ze specifik azylového řízení a potřeb praxe. Oproti stávajícímu zákonu o uprchlících se nově posunuje věková hranice určující procesní způsobilost účastníka řízení z 15 let na 18 let věku - to je dosažení zletilosti podle našeho právního řádu. Cílem je snížit zatížení nezletilého účastníka řízení, které na něho azylová procedura klade.

K § 92

Ustanovení upravuje problematiku přestupků, včetně výše pokuty a mechanismu řešení přestupků.

K § 93

Ustanovení umožní bezproblémový přechod z původní na novou právní úpravu.

Část druhá

K § 94

V souvislosti s novou právní úpravou již není nutné mít zákonné zmocnění pro pověření policie plněním úkolů v oblasti uprchlictví.

Část třetí

K § 95

Nová právní úprava plně nahradí současnou úpravu, proto se navrhuje zrušení této současné úpravy.

K § 96

Navrhuje se stanovit účinnost návrhu zákona tak, aby dnem účinnosti bylo možné bezproblémově postupovat podle tohoto návrhu.

V Praze dne 22. března 1999

předseda vlády v.r.

ministr vnitra v.r.

Platné znění § 2 zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů

§ 2

Úkoly policie

(1) Policie plní tyto úkoly

a) chrání bezpečnost osob a majetku;

b) spolupůsobí při zajišťování veřejného pořádku, a byl-li porušen, činí opatření k jeho obnovení;

c) vede boj proti terorismu;

d) odhaluje trestné činy a zjišťuje jejich pachatele;

e) koná vyšetřování o trestných činech;

f) zajišťuje ochranu státních hranic ve vymezeném rozsahu;

g) zajišťuje ochranu ústavních činitelů České republiky a bezpečnost chráněných osob, kterým je při jejich pobytu na území České republiky poskytována osobní ochrana podle mezinárodních dohod;

h) zajišťuje ochranu zastupitelských úřadů, ochranu sídelních objektů Parlamentu, pokud zákon nestanoví jinak, prezidenta republiky, Ústavního soudu, ministerstva zahraničních věcí, ministerstva vnitra a dalších objektů zvláštního významu pro vnitřní pořádek a bezpečnost, které určí vláda na návrh ministra vnitra; rovněž zajišťuje ochranu objektů, pro které taková ochrana vyplývá z mezinárodní dohody, kterou je Česká republika vázána;

i) dohlíží na bezpečnost a plynulost silničního provozu

a spolupůsobí při jeho řízení;

j) odhaluje přestupky;

k) projednává přestupky, pokud tak stanoví zvláštní zákon;2)

l) vede evidence a statistiky potřebné pro plnění svých úkolů;

m) vyhlašuje celostátní pátrání; přitom je oprávněna zveřejňovat údaje nezbytné k identifikaci hledaných osob;

n) na základě vyrozumění orgány Vězeňské služby České republiky provádí úkony související s bezprostředním pronásledováním osob, které uprchly z výkonu vazby nebo z výkonu trestu odnětí svobody;

o) zadržuje svěřence s nařízenou ústavní nebo uloženou ochrannou výchovou, kteří jsou na útěku, a spolupůsobí při jejich vyhledávání,

p) zajišťuje pohotovostní ochranu jaderných zařízení, která určí vláda České republiky, a podílí se na fyzické ochraně jaderného materiálu při jeho přepravě podle zvláštního zákona.2a)

(2) Policie plní též úkoly státní správy, pokud tak stanoví zvláštní zákon.3) Ministerstvo vnitra České republiky (dále jen"ministerstvo") může pověřit policii plněním úkolů státní správy ve věcech cestovních dokladů a pobytu cizinců (a uprchlíků), uložených obecně závazným právním předpisem ministerstvu.

(3) Policie plní rovněž úkoly při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku, které jí ukládají příslušné orgány obcí za podmínek stanovených zvláštními předpisy.4)

(4) Úkol odhalovat trestné činy páchané policisty a zjišťovat jejich pachatele plní útvar ministerstva pro inspekční činnost (dále jen "útvar inspekce"), přímo řízený ministrem vnitra (dále jen "ministr").