Vládní novela zákona o odrůdách, osivu a sadbě rostlin

č. 1

V souladu s principem sbližování zákonů ČR a předpisů ES byl druhový seznam doplněn a upraven (směrnice č. 66/402/EHS, 66/401/EHS, 69/208/EHS).

K bodu 38:

č. 2

Dochází k úpravě odborných názvů podle dokumentu “ISTA List of Stabilized Plant Names”, vyd. International Seed Testing Association (ISTA), Zurich, 1988.

K čl. II

Zavádí se nová položka č. 92a Sazebníku správních poplatků za registraci nebo prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu a doplňuje se tak zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů.

Navrhované zavedení správních poplatků je reakcí na nově stanovenou povinnost registrace hnojiv, pomocných půdních látek, pomocných rostlinných přípravků a substrátů, která vyplývá ze zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech. Sazby poplatků v sobě zahrnují pouze náklady spojené s úřední činností správního úřadu provádějícího registrační řízení, kterým je

Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský. Další náklady, vznikající v souvislosti s registračním řízením, kterými jsou náklady za odborné úkony, hradí žadatel o registraci či její prodloužení mimo správní poplatky.

K čl. III

Oproti původnímu termínu posunuje se doba účinnosti ke dni 1. října 1999.

V Praze dne 17. března 1999

předseda vlády

ministr zemědělství

Platné znění zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin s vyznačením navrhovaných změn

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět zákona

Tento zákon stanoví technické a biologické požadavky na rozmnožovací materiál uváděný do oběhu a upravuje podmínky zajišťující vhodné pěstební a užitkové vlastnosti odrůd hospodářsky významných druhů rostlin.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) odrůdou soubor jedinců, náležející k jediné nejnižší kategorii botanického třídění, definovaný projevem znaků určitého genotypu nebo kombinace genotypů, odlišující se od jiných souborů rostlin projevem nejméně jednoho z těchto znaků a rozmnožovatelný bez změny,

b) genetickými komponentami odrůdy linie, klony nebo jiné odrůdy, ze kterých se daná odrůda skládá nebo její rozmnožovací materiál vyrábí,

c) geneticky modifikovanou rostlinou rostlina, jejíž genetický materiál byl modifikován umělým přenosem genetické informace, s výjimkou umělého opylení, oplodnění in vitro, mutace nebo fúze buněk přirozeně křížitelných rostlin,

d) udržovatelem odrůdy osoba, která provádí nebo zajišťuje udržovací šlechtění odrůdy,

e) uváděním do oběhu nabízení k prodeji, obchodní skladování, prodej nebo jakýkoliv jiný způsob převodu na jinou osobu při podnikání,¹⁾

f) smluvní zemí stát, s nímž bylo na základě mezinárodní smlouvy dosaženo dohody, že odrůda zapsaná ve Státní odrůdové knize nebo v obdobném úředním dokumentu tohoto státu, smí být uváděna do oběhu ve smluvní zemi i v České republice,

g) rozmnožovacím materiálem osivo a sadba, zejména semena určená k výsevu, hlízy, oddenky, cibule, výpěstky a jiné vegetativní části rostlin sloužící k rozmnožování, včetně výpěstků získaných z buněčných nebo tkáňových kultur,

h) šlechtitelským rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál odpovídající popisu odrůdy v péči udržovatele odrůdy, který slouží k výrobě základního rozmnožovacího materiálu a nepodléhá uznávání. Na žádost udržovatele může být uznáván k využití pro výrobu certifikovaného rozmnožovacího materiálu,

i) základním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál registrované odrůdy vyrobený udržovatelem odrůdy nebo pod jeho dohledem postupem udržovacího šlechtění a uznaný (Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským (dále jen "ústav"))jako základní rozmnožovací materiál,

j) certifikovaným rozmnožovacím materiálem rozmnožovací materiál vyrobený bezprostředně ze základního nebo z uznaného šlechtitelského rozmnožovacího ma­teriálu nebo podle § 22 odst. 8 písm. g) z certifikovaného rozmnožovacího materiálu a uznaný ( ústavem )jako certifikovaný rozmnožovací materiál,

k) standardním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací ma­teriál registrované odrůdy druhů vymezených v § 21, podléhající povinné následné kontrole, který má vlastnosti podle § 23,

l) obchodním rozmnožovacím materiálem rozmnožovací mate­riál, který nemá vlastnosti základního, certifikovaného nebo standardního rozmnožovacího materiálu,

m) udržovacím šlechtěním postup zabezpečující po dobu registrace odrůdy zásobování trhu rozmnožovacím materiálem odrůdy a zachovávající její identitu a uniformitu.

§ 3

( Ústav²⁾⁾Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský (dále jen “ústav”)²⁾

a) uznává základní a certifikovaný rozmnožovací materiál a množitelské porosty, ze kterých byl vyroben,

b) kontroluje vlastnosti standardního a obchodního rozmnožovacího materiálu stanovené tímto zákonem,

c) registruje odrůdy a provádí zkušební úkony nutné pro tuto registraci,

d) vykonává dozor nad dovozem a uváděním rozmnožovacího materiálu do oběhu,

e) provádí další úkony stanovené tímto zákonem,

§ 4

(1) Rozmnožovací materiál rostlinných druhů, poddruhů a variet (dále jen "druhů") uvedených v příloze č.1 k tomuto zákonu (dále jen “druhový seznam”) ( a jejich hybridů ) se smí uvádět do oběhu, jen náleží-li odrůdě zapsané ve Státní odrůdové knize (dále jen "registrovaná odrůda") nebo v obdobném úředním dokumentu smluvní země nebo běží-li lhůta podle § 16 odst. 4.

(2) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu, s výjimkou odrůd registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina, se smí uvádět do oběhu, jen je-li uznán ústavem jako základní nebo certifikovaný.

(3) Rozmnožovací materiál odrůd druhů uvedených v druhovém seznamu a registrovaných jako zelenina nebo léčivá rostlina se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný nebo standardní.

(4) Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako základní, certifikovaný, standardní nebo obchodní.

(5) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nevztahují na uvádění do oběhu rozmnožovacího materiálu lesních dřevin určených k obnově nebo založení lesa.

§ 5

Podání žádosti o registraci odrůdy

(l) Registrovány mohou být odrůdy všech druhů pěstovaných rostlin.

(2) O registraci odrůdy může požádat osoba (dále jen "žadatel"), která

a) má práva k odrůdě podle zvláštního zákona,³⁾nebo

b) přihlásila odrůdu k ochraně podle zvláštního zákona,³⁾a o udělení práv k odrůdě ještě nebylo rozhodnuto, anebo

c) je udržovatelem odrůdy nechráněné podle zvláštního zákona.³⁾

(3) Osoby uvedené v odstavci 2, které nemají trvalý pobyt nebo sídlo v České republice, musí k podání přihlášky a k jednání v řízení o registraci odrůdy zmocnit osobu, která má trvalý pobyt nebo sídlo v České republice.

(4) Žádost o registraci se podává u ústavu.

§ 6

Řízení o registraci

(1) Řízení o registraci se zahajuje na návrh žadatele.

(2) Návrh musí obsahovat

a) jméno a trvalý pobyt žadatele, jde-li o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno a sídlo žadatele, jde-li o právnickou osobu,

b) latinský název a český název druhu, k němuž odrůda náleží,

c) název nebo předběžné označení odrůdy,

d) informaci o tom, v kterých zemích a pod jakým názvem je odrůda zapsána v úředním seznamu odrůd, popř. probíhá řízení o takovém zápisu,

e) informace o užitkovém zaměření odrůdy, je-li na tom závislý způsob zkoušení,

f) údaj o tom, zda odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny,

g) údaje o výjimečných vlastnostech odrůdy vyžadujících zvláštní způsob zkoušení,

h) popis hlavních znaků odrůdy,

i) údaj o tom, z kterých případných komponent se odrůda skládá,

j) informaci o tom, zda je odrůda určena výhradně pro vývoz.

(3) Při podání návrhu musí žadatel

a) uhradit správní poplatky,⁴⁾

b) v případě, že odrůda zahrnuje geneticky modifikované rostliny, doložit, že Ministerstvo životního prostředí souhlasí s pěstováním odrůdy v polních podmínkách,

c) bezplatně dodat ústavu rozmnožovací materiál v potřebném množství, jakosti a termínu; pokud žadatel rozmnožovací materiál dodá opožděně, ústav odloží zahájení zkoušek do následujícího zkušebního období,

d) prokázat, že je zajištěno udržovací šlechtění odrůdy,

e) poskytnout další informace nebo podklady nezbytné pro hodnocení odrůdy, vyžádá-li si to ústav,

f) u druhů, u nichž je užitná hodnota podmínkou registrace odrůdy, předložit výsledky nejméně tří polních pokusů provedených v různých místech České republiky, ve kterých je odrůda srovnávána s jinými registrovanými odrůdami téhož druhu. Žadatel je povinen umožnit ústavu kontrolu těchto pokusů.

§ 7

Zkoušení odrůd pro registraci

(1) Předpokladem pro registraci odrůdy je zjištění, že odrůda

a) je odlišná,

b) je uniformní,

c) je stálá,

d) má užitnou hodnotu, není-li dále stanoveno jinak,

e) má název vyhovující požadavkům podle § 9,

f) je zajištěno její udržovací šlechtění.

Požadavek podle písmene b) nemusí být splněn u odrůd udržovaných z důvodů zachování biologické rozmanitosti druhu.

(2) Ke zjišťování odlišnosti, uniformity, stálosti a užitné hodnoty provádí ústav polní a laboratorní zkoušky. Výsledky těchto zkoušek sděluje ústav každoročně žadateli.

(3) Zjišťování odlišnosti, uniformity a stálosti je povinné pro všechny odrůdy přihlášené k registraci.

(4) Zjišťování užitné hodnoty je podmínkou registrace odrůd druhů, uvedených v druhovém seznamu, nejde-li o

a) genetické komponenty hybridů nebo syntetických populací,

b) odrůdy ovocných druhů,

c) odrůdy okrasných rostlin,

d) odrůdy udržované pro zachování biologické rozmanitosti druhu,

e) odrůdy zeleniny,

f) odrůdy trav, které nejsou využívány jako pícnina,

g) odrůdy léčivých rostlin,

h) odrůdy, u kterých je vyžadována registrace pouze pro vývoz.

(5) Zkoušení odrůd pro registraci provádí ústav, který může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení dílčích úkonů pro ústav za předpokladu, že tyto úkony budou prováděny pod odborným dozorem ústavu.

(6) Prokáží-li dílčí výsledky zkoušení, že odrůda nesplňuje některý z předpokladů pro registraci, stanovených zákonem, ústav ukončí další zkoušení a zamítne žádost o registraci.

(7) Náklady za zkušební úkony spojené s registračním řízením hradí žadatel o registraci.

§ 8

(1) Odrůda se pokládá za odlišnou, liší-li se zřetelně projevy svých genetických znaků od jiných odrůd, které jsou ke dni podání přihlášky v České republice nebo ve smluvní zemi

a) zapsány v úředním Seznamu odrůd před rozhodnutím ústavu o registraci, nebo

b) uváděny do oběhu v souladu s ustanoveními tohoto zákona.

(2) Odrůda se pokládá za uniformní, neliší-li se její jedinci ve znacích, jimiž je odrůda definována, až na nepodstatný podíl rostlin, jehož maximální výše je dána zvláštnostmi rozmnožování odrůdy posuzovanými podle současného stavu vědeckých poznatků.

(3) Odrůda se pokládá za stálou, zachovává-li si v každé generaci anebo po každém rozmnožovacím cyklu znaky, jimiž je definována.

(4) Odrůda má užitnou hodnotu, představuje-li souhrnem svých vlastností ve srovnání s jinými registrovanými odrůdami alespoň v některé pěstitelsky významné části České republiky zřejmý přínos buď pro pěstování, nebo pro její využití anebo pro produkty od ní odvozené.

§ 9

Název odrůdy

(1) Název odrůdy musí vyhovovat těmto požadavkům:

a) nesmí se skládat jen z čísel,

b) nesmí být zaměnitelný s názvem jiné odrůdy téhož nebo příbuzného druhu, zapsané v úředním seznamu České republiky nebo smluvní země,

c) nesmí být zaměnitelný s ochrannou známkou pro rostlinný výrobek stejného nebo příbuzného druhu, chráněnou v České republice, se všeobecně známou ochrannou známkou bez ohledu na druh výrobku, s označením zeměpisného původu, nebo umožňující jinak porušovat práva jiných osob,

d) nesmí vyvolávat nesprávné představy o odrůdě,

e) nesmí obsahovat české nebo latinské botanické názvy,

f) musí být přijatelný z jazykových hledisek,

g) nesmí být odlišný od názvu uvedeného v šlechtitelském osvědčení vydaném podle zvláštního zákona. ³⁾

(2) Zahraniční odrůdě se ponechává její původní název, pokud splňuje podmínky odstavce 1.

§ 10

Ústav je oprávněn přezkoumat stav udržovacího šlechtění zkoušené odrůdy a jeho dokumentace. Zjistí-li ústav, že stav udržovacího šlechtění nezaručuje další existenci odrůdy nebo výrobu rozmnožovacího materiálu s vlastnostmi požadovanými tímto zákonem, uloží rozhodnutím lhůtu k odstranění nedostatků. Nejsou-li nedostatky odstraněny ve stanovené lhůtě, zastaví ústav řízení o registraci.

§ 11

Státní odrůdová kniha

(1) Státní odrůdová kniha je úředním seznamem všech odrůd rostlin, které byly v České republice registrovány.

(2) Jsou-li splněny předpoklady uvedené v § 7 odst. 1., vydá ústav o každé odrůdě, jejíž zkoušení bylo ukončeno, rozhodnutí o registraci a zapíše odrůdu do Státní odrůdové knihy.

§ 12

(1) Zápis do Státní odrůdové knihy musí obsahovat

a) název odrůdy,

b) latinský název druhu, k němuž odrůda náleží,

c) český název druhu, k němuž odrůda náleží,

d) jméno a adresu žadatele,

e) jméno a adresu udržovatele odrůdy,

f) datum podání žádosti o registraci,

g) den nabytí právní moci rozhodnutí o registraci,

h) stručný popis významných pěstebních a užitkových vlastností odrůdy.

(2) Do Státní odrůdové knihy zapisuje ústav též datum prodloužení nebo výmazu zápisu, osobu, která má právo k odrůdě podle zvláštního zákona,³⁾ a změny údajů o žadateli a o udržovateli.

(3) Ústav je povinen

a) každoročně zveřejnit seznam všech odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize, včetně údajů o adresách jejich udržovatelů a osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona³⁾,

b) zveřejnit výsledky zkoušek užitné hodnoty nově registrovaných odrůd podle § 7 odst. 4.

(4) Udržovatel registrované odrůdy je povinen sdělit ústavu do 60 dnů veškeré změny údajů podléhajících zápisu do Státní odrůdové knihy.

(5) Všechny zápisy, změny a doplňky zápisů do Státní odrůdové knihy jsou zveřejňovány ve Věstníku Ministerstva zemědělství (dále jen “věstník”).

§ 13

Kontrola odrůd po registraci

(1) Udržovatel je povinen na vyžádání ústavu dodat kontrolní vzorky rozmnožovacího materiálu registrované odrůdy za účelem zjištění, zda má odrůda ještě vlastnosti, které byly podmínkou registrace podle § 7, a předložit dokumentaci udržovacího šlechtění.

(2) Pověření pracovníci ústavu mají právo odebírat vzorky rozmnožovacího materiálu z udržovacího šlechtění registrované odrůdy pro zjištění, zda odrůda je uniformní a stálá.

(3) Zjistí-li ústav, že registrovaná odrůda již nesplňuje podmínky registrace uvedené v § 7 nebo že stav udržovacího šlechtění nezaručuje identitu odrůdy a udržení jejích vlastností, uloží udržovateli odrůdy lhůtu k nápravě. Náklady následných zkoušek hradí udržovatel odrůdy. Nejsou-li nedostatky odstraněny v uložené lhůtě, rozhodne ústav o zrušení registrace.

§ 14

(1) Registrovaná odrůda může být udržována v České republice nebo též mimo její území, pokud je zabezpečena kontrola udržovacího šlechtění.

(2) Udržovatel odrůdy je povinen vést záznamy o udržovacím šlechtění, o používané metodě udržovacího šlechtění a o množství produkovaného rozmnožovacího materiálu. Tyto záznamy je povinen uchovávat po dobu tří let a předložit je na požádání ústavu.

§ 15

Doba registrace

(1) Odrůda se registruje na dobu deseti let. Odrůdy ovocných a okrasných dřevin, chmele a vinné révy se registrují na dobu patnácti let. Lhůta počíná běžet dnem nabytí právní moci rozhodnutí o registraci odrůdy.

(2) Registrace může být na žádost osoby uvedené v § 5 odst. 2 a 3 opakovaně prodloužena o dalších deset let. Podáním žádosti se registrace předběžně prodlužuje až do nabytí právní moci rozhodnutí o prodloužení registrace.

(3) Osoba, která požádala o prodloužení registrace, je povinna dodat ústavu bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu v množství, jakosti a termínu, které stanoví ústav. Vyžádá-li si to ústav, je povinna poskytnout též další nezbytné informace o odrůdě.

(4) Žádost o prodloužení registrace se předkládá ústavu( u jednoletých rostlin ) nejpozději dva roky ( , u víceletých rostlin tři roky ) před uplynutím doby registrace.

(5) Jestliže odrůda splňuje podmínky registrace podle § 7, ústav prodlouží rozhodnutím registraci odrůdy o deset let.

§ 16

Zrušení registrace

(1) Ústav rozhodne o zrušení registrace odrůdy a provede výmaz zápisu ve Státní odrůdové knize

a) není-li podána žádost o prodloužení registrace ve lhůtě stanovené v § 15 odst. 4,

b) na žádost osoby mající práva k odrůdě podle zvláštního zákona³⁾nebo udržovatele odrůdy, nejde-li o odrůdu chráněnou podle zvláštního zákona, ³⁾

c) ztratí-li odrůda užitnou hodnotu, pokud je užitná hodnota podmínkou registrace,

d) ztratí-li odrůda uniformitu nebo stálost,

e) zjistí-li se, že odrůda ohrožuje zdraví lidí, zvířat nebo rostlin anebo životní prostředí,

f) vyjde-li dodatečně najevo, že nebyly splněny podmínky pro registraci. V takovém případě může být rozhodnuto, že se na rozhodnutí o registraci odrůdy hledí jakoby nebylo uděleno,

g) neumožňuje-li stav udržovacího šlechtění a jeho doku­mentace další udržení odrůdy nebo není-li zajištěno udržovací šlechtění odrůdy.

(2) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. e), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu bez prodlení po nabytí právní moci rozhodnutí o zrušení registrace.

(3) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. f), musí být rozmnožovací materiál stažen z oběhu do konce roku, v němž bylo o zrušení registrace rozhodnuto.

(4) Končí-li registrace odrůdy z důvodů uvedených v odstavci 1 písm. a), b), c), d), a g) a odrůda náleží k druhu uvedeném v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uznáván a uváděn do oběhu ještě ve lhůtě stanovené ústavem, nejpozději však do 30. června třetího roku po zrušení registrace. Nenáleží-li odrůda k druhu uvedenému v druhovém seznamu, smí být její rozmnožovací materiál uváděn do oběhu po této době jen jako obchodní.

§ 17

Zkoušení odrůd pro zápis do Seznamu doporučených odrůd

(1) Seznam doporučených odrůd příslušného druhu vydává osoba pověřená Ministerstvem zemědělství (dále jen “vydavatel SDO").

(2) Vydavatel SDO zapisuje do Seznamu doporučených odrůd odrůdy podle výsledků zkoušek, jejichž metodiku stanoví Ministerstvo zemědělství (dále jen "ministerstvo") vyhláškou.

(3) Do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd se mohou zařazovat jen registrované odrůdy.

(4) Právo přihlásit odrůdu do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd má osoba, která přihlásila odrůdu k registraci do Státní odrůdové knihy podle § 5 odst. 2.

§ 18

(1) Odrůdy zkouší vydavatel SDO, který může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení potřebných zkoušek pro vydavatele SDO.

(2) Zkoušky pro Seznam doporučených odrůd zahrnují zkoušení užitkových vlastností, které jsou pro pěstitele, zpracovatele a spotřebitele nejdůležitější; na žádost osoby, která odrůdu do zkoušek přihlásila, mohou být prováděny též zkoušky vlastnosti, které jsou podle jejího názoru přínosem odrůdy.

(3) Vydavatel SDO sdělí osobě, která odrůdu přihlásila do zkoušek pro Seznam doporučených odrůd, výsledky zkoušek a též, zda byla odrůda zařazena do Seznamu doporučených odrůd. Nebyla-li odrůda zařazena do Seznamu doporučených odrůd, může tato osoba požádat, aby na její náklady vydavatel SDO prodloužil zkoušení o jeden rok.

§ 19

(1) Vydavatel SDO pokračuje ve zkoušení odrůdy po dobu trvání zápisu odrůdy do Seznamu doporučených odrůd.

(2) Odrůdy zařazené do Seznamu doporučených odrůd a jejich zjištěné užitkové vlastnosti vydavatel SDO každoročně zveřejňuje. Ústav je oprávněn zveřejňovat údaje o odrůdách zapsaných v Seznamu doporučených odrůd i v jiných publikacích.

(3) Vydavatel SDO vyřadí odrůdu ze Seznamu doporučených odrůd,

a) skončí-li registrace odrůdy,

b) zjistí-li na základě provedených zkoušek, že jiné odrůdy, nově zapsané v Seznamu doporučených odrůd, jsou pro určité pěstební podmínky nebo určitý způsob využití vhodnější,

c) nezajistí-li osoba, která odrůdu do zkoušek přihlásila, bezplatné dodání rozmnožovacího materiálu, nutného pro pokračování ve zkoušení, ústavu.

(4) Na postup podle § 17,18 a 19 se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení .⁵⁾

§ 20

Informace o odrůdách

(1) Každý má právo se seznámit

a) s vlastnostmi registrovaných odrůd, zjištěnými ústavemi s výsledky jejich zkoušek,

b) s názvy zkoušených odrůd, jmény a adresami jejich udržovatelů a osob majících práva k odrůdě podle zvláštního zákona,³⁾

( c) s popisy odrůd uložených u ústavu podle § 25 odst. 3. ) .

(2) Ústav umožní osobě, která prokáže odborně zdůvodněný zájem, aby se seznámila (s)se (polními) zkouškami odlišnosti, uniformity, stálosti a užitkových vlastností prováděnými ústavem, nikoliv však s jejich výsledky.

§ 21

Uvádění rozmnožovacího materiálu do oběhu

(1) Rozmnožovací materiál druhů uvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jen

a) je-li uznán (ústavem ) jako základní nebo certifikovaný, nebo

b) jako standardní, jedná-li se o zeleninu nebo léčivou rostlinu a jsou splněny požadavky stanovené v § 23.

(2) Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu smí být uváděn do oběhu jako

a) obchodní, nebo

b) základní nebo certifikovaný, pokud výrobce o jeho uznání požádá a ústav zjistí, že jsou splněny požadavky uvedené v § 22, nebo

c) standardní, jsou-li splněny požadavky stanovené v § 23.

(3) Výčet druhů, jejichž základní a certifikovaný rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu pouze mořený, stanoví ministerstvo vyhláškou; certifikovaný rozmnožovací materiál, v němž výskyt škodlivých organismů nepřesahuje hodnoty, které stanoví pro tyto druhy ministerstvo vyhláškou, smí být uváděn do oběhu i nemořený.

§ 22

Uznávání množitelských porostů a rozmnožovacího materiálu

(1) Osoba, která vyrábí základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, je povinna požádat ústav o uznání

a) porostů sloužících k výrobě základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu; (za porost základního rozmnožovacího materiálu ve smyslu tohoto zákona se považuje též) porost genetických komponent sloužící k výrobě hybridní odrůdyje ve smyslu tohoto zákona považován za předstupeň v kategorii základní rozmnožovací materiál, u zelenin za šlechtitelský materiál,

b) rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z porostů uznaných podle písmene a).

(2) Žádost o uznání porostu musí obsahovat

a) jméno a trvalý pobyt žadatele, jedná-li se o fyzickou osobu, nebo obchodní jméno a sídlo, jedná-li se o právnickou osobu,

b) název druhu a název odrůdy,

c) kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, který má být vyroben,

d) umístění pozemku a jeho výměru,

e) původ a množství osiva použitého k založení porostu,

f) předplodinu uznávaného porostu,

g) souhlas majitele šlechtitelského osvědčení ³⁾ , je-li odrůda chráněna, nebo souhlas udržovatele odrůdy, není-li odrůda chráněna podle zvláštního zákona, ³⁾ k výrobě základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu pro uvádění do oběhu; jestliže je udržovatelů více, postačí souhlas jednoho z nich.

(3) Žadatel o uznání porostu je povinen viditelně označit pozemek, na němž se tento porost nachází, identifikačním číslem, které mu přidělí ústav.

(4) Ústav uzná porosty uvedené v odstavci 1 písm. a), jestliže je uhrazen správní poplatek ⁴⁾ a porost má vlastnosti podle odstavce 8 písm.a), b) a c), a

a) jedná se o registrovanou odrůdu nebo o odrůdu přihlášenou k registraci podle § 5, nebo

b) se jedná o odrůdu, jejíž registrace skončila, avšak lhůta podle § 16 odst. 4 dosud běží, anebo

c) se jedná o odrůdu registrovanou v jiném státě, jejíž množení bylo povoleno ministerstvem.

(5) Žádost o uznání rozmnožovacího materiálu musí kromě údajů uvedených v odstavci 2 písm. a) až c) obsahovat

a) množství rozmnožovacího materiálu s uvedením počtu a druhu obalů,

b) ročník sklizně,

c) rozhodnutí o uznání porostu, z něhož byl rozmnožovací materiál bezprostředně vyroben,

d) způsob chemického nebo jiného ošetření,

e) místo, kde je rozmnožovací materiál uložen.

(6) Ústav odebere bezplatně vzorek rozmnožovacího materiálu a vydá rozhodnutí o jeho uznání, jestliže

a) porost, z něhož bezprostředně pochází, byl uznán podle odstavce 4,

b) je uhrazen správní poplatek, ⁴⁾

c) z rozboru odebraného vzorku je zřejmé, že vyrobený rozmnožovací materiál má ke dni uznání vlastnosti podle odstavce 8 písm. d). Jde-li o nové uznání přeskladněného nebo upraveného uznaného rozmnožovacího materiálu, může ústav rozhodnout o přezkoušení jen těch vlastností, které podléhají změnám.

(7) Ústav může, je-li to úspornější, uzavřít smlouvu s jinou odborně způsobilou osobou na provedení dílčích úkonů pro ústav za předpokladu, že tyto úkony budou prováděny pod odborným dozorem ústavu.

(8) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) minimální vzdálenost množitelského porostu od porostů stejného nebo příbuzného druhu, které by mohly cizosprášením, přenosem chorob nebo jiným způsobem ohrozit množitelský porost,

b) požadavky na předplodiny množitelských porostů vymezených druhů v předcházejících letech,

c) vlastnosti množitelského porostu, které jsou podmínkou jeho uznání,

d) vlastnosti, které jsou podmínkou uznání rozmnožovacího materiálu,

e) postup uznávání porostů a rozmnožovacího materiálu a způsob odběru vzorků rozmnožovacího materiálu,

f) druhy, jejichž základní rozmnožovací materiál smí být vyráběn po vymezený počet generací z uznaného základního rozmnožovacího materiálu, a způsob označování těchto generací,

g) druhy, jejichž certifikovaný rozmnožovací materiál smí být vyráběn i z certifikovaného rozmnožovacího materiálu pocházejícího bezprostředně z uznaného základního rozmnožovacího materiálu,

h) pro vymezené druhy způsob označování zvláštních jakostních tříd základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, vyrobeného z meristémových kultur nebo jinými postupy vhodnými k výrobě zdravého rozmnožovacího materiálu, a stanoví vlastnosti, které takto označený základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál musí mít.

(9) Uzavřené oblasti pro výrobu základní sadby brambor, mimo něž nejsou množitelské porosty určené k výrobě základního rozmnožovacího materiálu ústavem uznávány a v nichž smí být pěstovány brambory výhradně ze základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu, nejde-li o případy podle § 36 odst. 1, stanoví

č.3 k tomuto zákonu.

(10) Osoba, která přihlásila k uznání základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál, je povinna vést záznamy o

a) hmotnosti nebo počtu kusů a původu rozmnožovacího materiálu, z něhož byl základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál vyroben,

b) hmotnosti nebo počtu kusů a o vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu,

c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku,

d) tom, které osobě byl vyrobený rozmnožovací materiál předán,

a uchovávat tyto záznamy po dobu tří let.

(11) Ústav je oprávněn přezkoumat odrůdovou pravost, čistotu a zdravotní stav uznaného rozmnožovacího materiálu uvedeného do oběhu. Prokáže-li následná kontrola, že rozmnožovací materiál nesplňuje požadavky odrůdové pravosti, čistoty nebo zdravotního stavu, zruší ústav rozhodnutí o uznání rozmnožovacího materiálu a zakáže jeho uvádění do oběhu.

(12) Ustanovení odstavců 1 až 11 se nevztahují na uznávání porostů pro sběr semen určených k založení nebo obnově lesa.

(13) Náklady za odborné úkony spojené s uznáváním hradí žadatel o uznání.

§ 23

Standardní rozmnožovací materiál

(1) Standardní rozmnožovací materiál musí být vyroben( z rozmnožovacího materiálu uznaného ústavem podle § 22 ) pod dohledem udržovatele.

(2) Standardní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí být odrůdově pravý, odrůdově čistý a jeho zdravotní stav a jiné vlastnosti musí splňovat požadavky, které stanoví ministerstvo vyhláškou. Za tyto vlastnosti rozmnožovacího materiálu odpovídá výrobce, který je povinen je písemně deklarovat odběrateli.

(3) Standardní rozmnožovací materiál podléhá následné kontrole prováděné ústavem. Zjistí-li ústav, že rozmnožovací materiál nemá vlastnosti standardního rozmnožovacího materiálu stanovené tímto zákonem a právními předpisy vydanými na jeho základě, zakáže tomu, kdo rozmnožovací materiál uvedl do oběhu, jeho další prodej a nařídí mu odstranění označení deklarujícího rozmnožovací materiál jako standardní.

(4) Osoba, která vyrábí standardní rozmnožovací materiál, je povinna vést záznamy o

a) původu, hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého k výrobě,

b) hmotnosti nebo počtu kusů vyrobeného rozmnožovacího materiálu a o osobě, jíž byl předán,

c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku,

d) vlastnostech vyrobeného rozmnožovacího materiálu zjištěných výrobcem.

(5) Osoba, která uvádí do oběhu standardní rozmnožovací materiál v České republice jako první nebo tento rozmnožovací materiál přebalí, je povinna vést záznamy o

a) hmotnosti nebo počtu kusů a původu rozmnožovacího ma­teriálu určeného k prodeji,

b) hmotnosti nebo počtu kusů, vlastnostech rozmnožovací­ho materiálu a osobě, jíž byl materiál předán,

c) hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu použitého ve vlastním podniku.

(6) Osoby uvedené v odstavcích 4 a 5 jsou povinny

a) uchovávat záznamy podle odstavců 4 a 5 po dobu tří let,

b) odebírat vzorky z každé vyrobené partie rozmnožovacího materiálu a uchovávat je pro účely následné kontroly po dobu dvou let.

§ 24

Obchodní rozmnožovací materiál

Rozmnožovací materiál druhů neuvedených v druhovém seznamu se smí uvádět do oběhu jako obchodní. Zdravotní stav a jiné vlastnosti obchodního rozmnožovacího materiálu musí splňovat požadavky stanovené vyhláškou ministerstva ( pro standardní rozmnožovací materiál), s výjimkou odrůdové čistoty a odrůdové pravosti.

§ 25

Označování rozmnožovacího materiálu názvem druhu a odrůdy

( (1) )Základní, certifikovaný a standardní rozmnožovací materiál uváděný do oběhu musí nést označení druhu a odrůdy; obchodní rozmnožovací materiál označení druhu, a je-li to pro způsob pěstování daného druhu nezbytné, též označení, zda se jedná o ozimou, jarní, popřípadě jinou formu.

( (2) Název odrůdy smí obchodní rozmnožovací materiál nést jen, je-li odrůdově pravý a

a) jedná-li se o chráněnou odrůdu, nebo

b) jedná-li se o registrovanou odrůdu, anebo

c) je-li popis odrůdy uložen u ústavu a název odrůdy zapsán do seznamu uložených popisů vedeného ústavem.

(3) Ústav zapíše název odrůdy a uloží její popis podle odstavce 2 písm. c), jestliže popis jednoznačně odrůdu odlišuje od jiných odrůd všeobecně známých podle § 8 odst. 1 a název odrůdy splňuje požadavky stanovené v § 9.

(4) Za správnost popisu odrůdy podle odstavce 3 odpovídá ten, kdo popis odrůdy předal ústavu.

(5) Seznam uložených popisů odrůd podle odstavce 3 ústav každoročně zveřejňuje ve věstníku.

(6) Na postup podle § 25 odst. 3 se nevztahují obecná ustanovení o správním řízení.⁵⁾)

§ 26

Směsi druhů a odrůd

(1) Rozmnožovací materiál směsidruhů a odrůd (dále jen "směs"), uváděný do oběhu smí obsahovat jen takový rozmnožovací materiál jednotlivých odrůd, jaký dovoluje tento zákon uvádět na trh samostatně.

(2) Směs uváděná do oběhu, musí být zřetelně označená jako směs a musí být označena údaji podle § 28 odst. 3.

(3) Kdo hodlá vyrábět směs určenou k uvádění do oběhu, je povinen sdělit ústavu ( její množství, ) podíl jednotlivých druhů a názvy odrůd ve směsi a případný obchodní název směsi.

(4) Z každé vyrobené směsi odebere ústav vzorek a uchovává jej pro případ následné kontroly po dobu dvou let.

§ 27

Dovoz rozmnožovacího materiálu

(1) Celní orgán propustí rozmnožovací materiál do celního režimu volného oběhu ⁶⁾nebo aktivního zušlechťovacího styku,⁶⁾ pokud při podání celního prohlášení deklarant⁶⁾předloží povolení k dovozu rozmnožovacího materiálu vydané ústavem. Povolení není nutné předkládat u dovozu rozmnožovacího materiálu

a) odrůdy, která se může podle § 4 tohoto zákona v České republice uvádět do oběhu,

b) druhů neuvedených v druhovém seznamu podle § 4 odst. 4 .

(2) Povolení k dovozu rozmnožovacího materiálu, který bude na základě smlouvyupravován, rozmnožován nebo pěstován výhradně pro vývoz, vydá ústav na žádost osoby, která hodlá rozmnožovací materiál dovézt (dále jen “dovozce"),

a) je-li uhrazen správní poplatek, a

b) je-li zabezpečen odběr vzorků ústavem pro následnou kontrolu ( nebo odebere-li pověřený pracovník ústavu na hraničních přechodech stanovených zvláštním zákonem⁶⁾vzorky rozmnožovacího materiálu, a

c) je-li dovážený rozmnožovací materiál na základě smlouvy upravován, rozmnožován nebo pěstován výhradně pro vývoz.

Jedná-li se o základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál,je povolení k dovozu vydáno, jen je-li v zemi původu úředně uznán jako základní nebo certifikovaný a je opatřen příslušným úředním dokladem. ).

(3) V žádosti o povolení dovozu je nutno uvést

a) jméno a trvalý pobyt nebo sídlo dovozce,

b) množství a kategorii rozmnožovacího materiálu,

c) latinský název druhu a název odrůdy,

d) jméno a trvalý pobyt nebo sídlo osoby, která má v České republice právo s rozmnožovacím materiálem po propuštění celním orgánem nakládat,

e) v případě, že rozmnožovací materiál má být na základě smlouvy upravován, rozmnožován nebo pěstován výhradně pro vývoz, též jméno a trvalý pobyt nebo sídlo osoby, které je produkt vyrobený z dovezeného rozmnožovacího materiálu smluvně určen.

(4) Základní nebo certifikovaný rozmnožovací materiál může být dovezen a uveden do oběhu ⁶⁾ , jen je-li v zemi původu úředně uznán jako základní nebo certifikovaný a je opatřen příslušným úředním dokladem.

(5) Dovozce je povinenoznámit předem ústavu každý jednotlivý případ dovozu základního certifikovaného a standardního rozmnožovacího materiálu.

(6) Ustanoveními § 27 nejsou dotčena ustanovení zvláštních předpisů o rostlinolékařské péči⁷⁾a o celním řízení ⁶⁾.

§ 28

Označování a balení rozmnožovacího materiálu

(1) Rozmnožovací materiál smí být uváděn do oběhu jen v obalech zamezujících účinně jeho

záměně a uzavřených tak, že je zachována možnost kontroly původnosti obsahu. Obalem se rozumí i materiál použitý k vytvoření svazku rostlin, velkoobjemové vaky a kontejnery z tuhého materiálu.

(2) Údaje na obalu rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu a vyžadované tímto zákonem musí být dobře čitelné a nesmazatelné.

(3) Obaly rozmnožovacího materiálu uváděného do oběhu, s výjimkou malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí nést

a) označení druhu, nebo druhů, jde-li o směs, včetně procentuálního zastoupení ve směsi,

b) označení odrůdy (odrůd u směsi), nejde-li o obchodní rozmnožovací materiál nebo směs,

c) údaj, zda jde o základní, certifikovaný, standardní nebo obchodní rozmnožovací materiál,

d) údaj identifikující rozmnožovací materiál,

e) údaj o hmotnosti nebo počtu kusů rozmnožovacího materiálu,

f) datum posledního odběru vzorků pro zjištění vlastností rozmnožovacího materiálu,

g) vyznačení lhůty, po kterou je rozmnožovací materiál pro předpokládaný způsob využití vhodný,

h) druh chemického ošetření,

i) název osoby¹⁾, která zajišťuje výrobu nebo dovoz rozmnožovacího materiálu.

(4) Obaly základního a certifikovaného rozmnožovacího materiálu, s výjimkou malých balení určených pro konečného spotřebitele, musí být pod dozorem ústavu opatřeny úřední návěskou a úřední pojistkou. Náklady na pořízení úředních návěsek a pojistek hradí žadatel.

(5) Návěsky a případné pojistky obalů standardního a obchodního rozmnožovacího materiálu nesmí být svým vzhledem zaměnitelné s návěskami a pojistkami uzávěrů základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu.

(6) Rozmnožovací materiál uváděný do oběhu v malém balení musí být zajištěn tak, aby obal nebylo možno otevřít bez zjevného poškození a údaje na něm musí být srozumitelné pro spotřebitele. Hmotnost nebo počet kusů rozmnožovacího materiálu, které se považují za malá balení, a údaje, jimiž musí být označena, stanoví ministerstvo pro jednotlivé druhy vyhláškou.

(7) Ministerstvo stanoví vyhláškou

a) způsob označování obalů, jejich uzavírání a zabezpečení uzávěru,

b) opatření, která jsou považována za úřední pojistku podle odstavce 4,

c) požadavky, které musí splňovat úřední návěska,

d) další údaje, jimiž musí být označen vymezený rozmnožovací materiál.

§ 29

Zákaz klamání

(1) Rozmnožovací materiál nesmí být uváděn do oběhu s údaji, které jsou nepravdivé, neúplné, přehnané nebo jinak klamající, ani v obalech vzbuzujících nesprávné představy o jejich obsahu.

(2) Rostlinný materiál, který nemá vlastnosti rozmnožovacího materiálu stanovené tímto zákonem, nesmí být uváděn do oběhu jako rozmnožovací materiál nebo způsobem, který může vést k jeho záměně s rozmnožovacím materiálem.

(3) Ustanoveními předchozích odstavců není dotčena obecná úprava nekalé soutěže. ⁸⁾

§ 30

Zvláštní ustanovení o odpovědnosti za vady

(1) Při koupi rozmnožovacího materiálu nastupuje na místo šestiměsíční záruční doby podle občanského zákoníku ⁹⁾u jednoletých druhů záruční doba 1 rok, u víceletých druhů záruční doba, která končí jeden rok po dosažení vývojového stadia potřebného k určení pravosti odrůdy.

(2) Ustanoveními tohoto zákona nejsou dotčena ustanovení o odpovědnosti za vady podle obecně závazných právních předpisů.^8),9).

§ 31

Registrace činnosti, povinnost ohlašování a vedení záznamů

(1) Osoba¹⁾ , která zajišťuje výrobu nebo dovoz rozmnožovacího materiálu za účelem jeho uvedení do oběhu, ⁶⁾( Uvádět osivo a jiný rozmnožovací materiál na trh mohou pouze osoby právnické nebo fyzické registrované )musí být pro tuto činnost registrována u ústavu. Ústav na základě žádosti registruje ( každou právnickou nebo fyzickou ) osobu¹⁾, která je odborně způsobilá pro uvedenou činnost. Záznam do registru je osobě¹⁾ oznámen po úhradě správního poplatku. Při porušení zákona touto osobou¹⁾ může být registrace( změněna ) zrušena.

(2) Osoba¹⁾, která rozmnožovací materiál uvádí do oběhu, balí jej nebo zpracovává pro jiného, je povinna

a) do jednoho měsíce ohlásit ústavu zahájení a ukončení této činnosti. To neplatí pro toho, kdo u téhož rozmnožovacího materiálu splnil povinnost stanovenou v odstavci 1 nebo kdo rozmnožovací materiál prodává v malém balení spotřebiteli;

b) vést záznamy o získaném a prodaném rozmnožovacím mate­riálu a uchovávat je po dobu tří let.

(3) Evidenci osob uvedených v odstavcích 1 a 2 vede ústav.

§ 32

Oprávnění ministerstva v mimořádných případech

(1) Ministerstvo může, je-li vážně ohroženo zásobení trhu certifikovaným rozmnožovacím materiálem některých druhů uvedených v druhovém seznamu, vymezit vyhláškou druhy, jejichž rozmnožovací materiál se smí po dobu jednoho roku uvést do oběhu jako obchodní, a stanovit vyhláškou vlastnosti, které musí mít, a způsob jeho kontroly.

(2) Ministerstvo může, jde-li o odvracení škod v důsledku nedostatku rozmnožovacího materiálu registrovaných odrůd, stanovit vyhláškou, že rozmnožovací materiál vymezených neregistrovaných odrůd je dovoleno uvádět do oběhu na dobu nejvýše jednoho roku.

(3) Ministerstvo může stanovit vyhláškou, že rozmnožovací materiál neregistrované odrůdy smí být uváděn do oběhu po dobu trvání zkoušek podle § 7 odst. 2, nejdéle však po dobu tří let, jde-li o druh uvedený v druhovém seznamu a ve Státní odrůdové knize není zapsána žádná odrůda daného druhu, ale pěstování tohoto druhu je pěstiteli vyžadováno.

§ 33

Kontrola výroby a oběhu rozmnožovacího materiálu

(1) Ústav

a) kontroluje, zda osoby, které vyrábějí, zpracovávají, skladují, označují, balí a uvádějí do oběhu rozmnožovací materiál, dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem,

b) podle povahy zjištěných nedostatků může uložit rozhodnutím způsob a lhůtu k odstranění nedostatků a jejich příčin.

(2) Pověření pracovníci ústavu jsou oprávněni

a) vstupovat na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí, až do okruhu izolační vzdálenosti stanovené vyhláškou, a do prostor, kde se rozmnožovací materiál upravuje, skladuje, označuje, balí a prodává, jakož i na dopravní prostředky, kterými je přepravován,

b) vyžadovat od osob uvedených v odstavci 1 písm. a) potřebné doklady, informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu činnosti včetně odběru kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu,

c) kontrolovat v uzavřené oblasti pro výrobu základní sadby brambor dodržování ustanovení § 22 odst. 9.

(3) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou povinny umožnit pracovníkům ústavu

a) vstup na pozemky, kde se rozmnožovací materiál vyrábí, včetně kontroly izolační vzdálenosti stanovené vyhláškou, a do prostor, kde se rozmnožovací materiál skladuje, označuje, balí a obchoduje se s ním, jakož i na dopravní prostředky, kterými je přepravován,

b) poskytnout potřebné doklady, informace a nezbytnou věcnou, osobní a jinou součinnost potřebnou k výkonu jejich činnosti včetně poskytnutí kontrolních vzorků rozmnožovacího materiálu.

(4) Osoby uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou oprávněny vyžadovat od ústavu úhradu výrobních nákladů za odebrané kontrolní vzorky, pokud mají vlastnosti vyžadované tímto zákonem.

(5) Při výkonu kontroly postupuje ústav podle zvláštního zákona¹⁰⁾, nestanoví-li tento zákon jinak.

(6) Ústav může uložit osobě, která uvede rozmnožovací materiál do oběhu, zvláštní opatření pro ochranu zdraví lidí a zvířat, ochranu spotřebitele a životního prostředí.

(7) Jako zvláštní opatření nařídí ústav likvidaci rozmnožovacího materiálu, jehož uvádění do oběhu by ohrozilo zdraví lidí nebo zvířat nebo životní prostředí, a určí způsob jeho likvidace.

(8) Jako zvláštní opatření může ústav nařídit v oblastech stanovených podle § 22 odst. 9 vlastníkovi porostu, který nebyl vysázen ze základního nebo certifikovaného rozmnožovacího materiálu a jehož zdravotní stav by mohl ohrozit množitelské porosty a mohl by být příčinou neuznání množitelského porostu v přihlášené kategorii, likvidaci takového porostu na náklady vlastníka. Současně ústav stanoví lhůtu likvidace. Likvidaci porostu může ústav nařídit ve vzdálenosti od množitelského porostu stanovené ministerstvem podle § 22 odst.8 písm. a).

(9) Jako zvláštní opatření zakáže ústav uvádět do oběhu rozmnožovací materiál, který není označen podle tohoto zákona nebo a nesplňuje požadavky jakosti stanovené tímto zákonem.

§ 34

Pokuty

(1) Pokutu do výše 200 000 Kč uloží ústav osobě, která ztěžuje nebo maří výkon kontroly prováděné v souladu s tímto zákonem.

(2) Pokutu do výše 500 000 Kč uloží ústav osobě, která

a) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, který podle tohoto zákona není dovoleno uvádět do oběhu,

b) nevede záznamy vyžadované tímto zákonem nebo neuchovává je po dobu stanovenou tímto zákonem,

c) neuchovává vzorky, které tento zákon přikazuje uchovávat,

d) uvede do oběhu rozmnožovací materiál, který není balen a označen způsobem vyžadovaným v § 28,

e) nesplníregistrační nebo ohlašovací povinnost podle § 31,

f) v uzavřené oblasti pro výrobu základní sadby brambor nedodržuje ustanovení podle § 22 odst. 9,

(3) Pokutu do výše 1 000 000 Kč uloží ústav osobě, která

a) uvede do oběhu rozmnožovací materiál odrůdy, jejíž registrace skončila z důvodu ohrožení zdraví lidí, zvířat, rostlin nebo životního prostředí podle § 16 odst. 1 písm. e),

b) uvede do oběhu rozmnožovací materiál s údaji, které nesplňují požadavky § 29,

c) vydává za rozmnožovací materiál a uvádí do oběhu materiál, který není rozmnožovacím materiálem ve smyslu tohoto zákona,

d) nedodrží ústavem nařízené zvláštní opatření podle § 33.

(4) Pokutu do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 2 a 3 uloží ústav osobě, která se dopustila jednání podle odstavce 2 nebo 3 opětovně. Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení povinnosti stanovené tímto zákonem stejnou osobou v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž jí byla uložena pokuta za předchozí porušení povinnosti podle tohoto zákona.

(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy ústav zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let, ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokutu vybírá ten orgán, který ji uložil.

(8) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

§ 35

Přechodná ustanovení

(1) Odrůda zapsaná ve Státní odrůdové knize před nabytím účinnosti tohoto zákona může zůstat zapsána ve Státní odrůdové knize, požádá-li žadatel nejdéle do jednoho roku od nabytí účinnosti tohoto zákona o prodloužení registrace.

(2) Po dobu pěti let po nabytí účinnosti tohoto zákona může ústav osobě, která vyrábí nebo uvádí jako první do oběhu rozmnožovací materiál, při opětovném porušení povinností stanovených tímto zákonem zakázat další provozování této činnosti.

§ 36

Výjimky z působnosti zákona

(1) Ustanovení tohoto zákona, s výjimkou § 36 odst. 2, se nevztahují na rozmnožovací materiál používaný pro výzkumné a pokusné účely nebo pro šlechtění nových odrůd.

(2) Rozmnožovací materiál určený pro výzkumné a pokusné účely nebo pro šlechtění nových odrůd nesmí být použit k jiným účelům ani být uveden do oběhu.

§ 37

Vztah ke správnímu řádu

(1) Není-li v tomto zákoně stanoveno jinak, vztahují se na rozhodování správních orgánů podle tohoto zákona obecné předpisy o správním řízení⁵⁾, s výjimkou ustanovení o lhůtách pro rozhodování.

(2) Ústav rozhodne v případech, na něž se vztahuje správní řád, do 30 dnů po ukončení zkoušek nezbytných pro rozhodnutí.

(3) O odvolání proti rozhodnutí ústavu rozhoduje ministerstvo, které k tomu účelu zřizuje státní odvolací komisi. Odvolací komise projednává a vydává stanovisko k odvolání proti rozhodnutí ve věci

a) registrace odrůdy ve Státní odrůdové knize, nebo její zamítnutí,

b) metodických podkladů pro uvedená rozhodnutí,

c) udělení - neudělení pokuty,

d) udělení nebo odebrání registrace podle § 31 tohoto zákona,

e) následné kontroly,

jako podklad pro rozhodnutí ve správním řízení.

_______________________________________

¹⁾ § 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

²⁾ § 3 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

³⁾ Zákon č.132/1989 Sb., o ochraně práv k novým odrůdám rostlin a plemenům zvířat.

⁴⁾ Zákon č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích vybíraných správními orgány České   republiky, ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾ Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

⁶⁾ Zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^{7) Zákon č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění pozdějších předpisů.}

^{Vyhláška Ministerstva zemědělství, lesního a vodního hospodářství č. 63/1964 Sb., o ochraně proti zavlékání škůdců a chorob rostlin a plevelů při dovozu, průvozu a vývozu (vnější karanténa).}

⁸⁾ Zákon č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾ Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁰⁾ Zákon č. 522/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

č. 1 k zákonu č. 92/1996 Sb.

Druhový seznam podle § 4 odst. 1 zákona

Latinský název ^{11) ( Český )} Obecnýnázev

Agrostis tenuis Sibth. psineček tenký

Agrostis stolonifera L. psineček výběžkatý

Allium cepa L. cibule

Allium porrum L. pór

Allium sativum L. česnek

Alopecurus pratensis L. psárka luční

Apium graveolens L. celer

Arrhenatherum elatius (L.) P.Beauv. ovsík vyvýšený

Avena sativa L. oves

Beta vulgaris L. řepa (mimo odrůdy mangoldu)

Brassica napus L.( var. napus )(partim) řepka

Brassica oleracea L. convar.

oleracea L. var. gemmifera DC. kapusta růžičková

acephala (DC.) Alef. var. sabellica L. kadeřávek

acephala (DC.) Alef. var. gongylodes L. kedluben

acephala (DC.) Alef. var. medullosa Thell. + var. viridis L.kapusta krmná

capitata (L.) Alef. var. sabauda kapusta hlávková

capitata (L.) Alef. var. capitata L. zelí hlávkové

botrytis (L.) Alef. var. botrytis L. květák

botrytis (L.) Alef. var. cymosa Duch. brokolice

Brassica pekinensis (Lour.) Rupr. zelí pekingské

Cannabis sativa L. konopí

Capsicum annuum L. paprika

Carum carvi L. kmín

Cichorium intybus L. čekanka

Cucumis sativus L. okurka

Cydonia oblonga Mill.kdouloň (jen odrůdy využívanéjako podnože)

Dactylis glomerata L. srha laločnatá

_

_______________________________________________

^{11) Názvy odpovídají “ISTA List of Stabilized Plant Names”, vyd., International Seed Testing Association (ISTA), Zurich, 1998}

Daucus carota L. mrkev

Deschampsia c(a)espitosa (L.) P.Beauv. metlice trsnatá

Digitalis sp. náprstník

Festuca arundinacea Schreb. kostřava rákosovitá

Festuca ovina L. kostřava ovčí

Festuca pratensis Huds. kostřava luční

Festuca rubra L. kostřava červená

X Festulolium festulolium (hybrid rodů Festuca x Lolium)(hybrid rodů kostřava

x jílek)

Fragaria(sp. L.) x ananassa Duch. jahodníkvelkoplodý

Glycine max (L.) Merr. soja

Helianthus annuus L. slunečnice

Hordeum vulgare L. ječmen

Humulus lupulus L. chmel

Juglans regia L. ořešák vlašský

Lactuca sativa L. (var. capitata L.) salát (hlávkový)

Lens culinaris Medik. čočka

Linum usitatissimum L. len

Lolium multiflorum Lam. jílek mnohokvětý ((italský))

Lolium perenne L. jílek vytrvalý ((anglický))

Lolium x boucheanum Kunth.jílek hybridní

Lupinus albus L. lupina bílá

Lupinus luteus L. lupina žlutá

Lycopersicon lycopersicum (L.) Karst. ex Farwell rajče

Malus Mill. jabloň

Matricaria recutita L. heřmánek pravý

Medicago sativa L. vojtěška setá

Medicago x varia T. Martynvojtěška proměnlivá

Mentha x piperita L. máta peprná

Papaver somniferum L. mák

Petroselinum crispum (Mill.) Nym. ex A.W.Hill petržel

Phacelia tanacetifolia Benth. svazenka

Phaseolus vulgaris L. fazol

Phleum pratense L. bojínek luční

Pisum sativum L. hrách a peluška

Poa compressa L. lipnice smáčknutá

Poa nemoralis L. lipnice hajní

Poa pratensis L. lipnice luční

Prunus amygdalus (Bartock )Batsch mandloň

Prunus armeniaca L. meruňka

Prunus avium (L.) L. třešeň

Prunus cerasus L. višeň

Prunus domestica L. slivoň

Prunus mahaleb L.mahalebka^{(jen odrůdyvyužívané jako podnože)}

Prunus persica (L.) Batsch broskvoň

Pyrus communis L. hrušeň

Raphanus sativus L. ředkev a ředkvička

Ribes(sp.) L. rybíz, angrešt

(Ribes uva-crispa L).(angrešt)

Rubus fruticosus L. ostružiník

Rubus idaeus L. maliník

Secale cereale L. žito

Sinapis alba L. hořčice bílá

Solanum tuberosum L. brambor

Spinacia oleracea L. špenát

(Trifolium sp. L.)(jetel)

Trifolium hybridum L.jetel švédský

Trifolium incarnatum L.jetel nachový

Trifolium pratense L.jetel luční

Trifolium repens L.jetel plazivý

Trisetum flavescens (L.) P. Beauv. trojštět žlutavý

Triticosecale Wittm. tritikale

Triticum aestivum L. emend. Fiori et Paol. pšenice obecná

Triticum durum Desf. pšenice tvrdá

Triticum spelta L.pšenice špalda

Vicia faba L. bob

Vicia sativa L. vikev setá

Vicia villosa Roth vikev huňatá

Vitis sp. L. vinná réva

Zea mays L. kukuřice (mimo odrůdy

pukancové a cukrové)

č. 2 k zákonu č. 92/1996 Sb.

Seznam druhů, pro něž jsou vydávány Seznamy doporučených odrůd podle § 17 zákona

Latinský název ( Český ) Obecnýnázev

Allium cepa L. cibule

Avena sativa L. oves

Beta vulgaris L. var. altissima cukrovka

Brassica napus L. (var. napus ) (partim)řepka

Brassica oleracea L. convar. capitata (L.) Alef. var. capitata L. zelí hlávkové

Daucus carota L. mrkev

Helianthus annuus L. slunečnice

Hordeum vulgare L. ječmen

Malus Mill. jabloň

Phaseolus vulgaris L. fazol

Pisum sativum L. hrách a peluška

Prunus armeniaca L. meruňka

Prunus avium ((L.)) L. třešeň

Prunus cerasus L. višeň

Prunus domestica L. slivoň

Prunus persica (L.) Batsch broskvoň

Pyrus communis L. hrušeň

Secale cereale L. žito

Solanum tuberosum L. brambor

Triticum aestivum L.emend. Fiori et Paol. pšenice obecná

Vicia faba L. bob

Vitis sp. L. vinná réva

Zea mays L. kukuřice (mimo odrůdy pukancové a cukrové)

Poznámka: Tučným písmem a podtrženě je uveden nový navrhovaný text.

V kulatých závorkách a kurzívou je uveden text, který se vypouští nebo nahrazuje.

Platné znění části zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, s vyznačením navrhovaných změn :

“Položka 92a

Podání žádosti

a) o registraci hnojiva, pomocné půdní látky, pomocného rostlinného přípravku

nebo substrátu Kč 3000,

b) o prodloužení platnosti rozhodnutí o registraci hnojiva, pomocné půdní látky,pomocného rostlinného přípravku nebo substrátu Kč 500.