Novela zák. souvisejících s Veř. ochr. práv - EU
K čl. I –návrh novely zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění pozdějších předpisů
Ve formě přímé novely, která je odůvodněna svébytností institutu ústavního soudnictví, se navrhuje, aby se veřejný ochránce práv (dále jen ”ochránce”) mohl podílet - jako vedlejší účastník (§ 28 zákona č. 182/1993 Sb.) – na řízení o návrhu na zrušení právního předpisu probíhajícího u Ústavního soudu (§ 64 a další zákona č. 182/1993 Sb.). Dané oprávnění úzce souvisí s oprávněním ochránce činit návrhy na změny, doplnění či zrušení právních předpisů (§ 22 návrhu zákona o Veřejném ochránci práv). Jde o to využít jeho konkrétních zkušeností z praxe, což může být prospěšné, i když jeho návrhy zpravidla nebudou odůvodněny neústavností právního předpisu.
Nenavrhuje se vybavit ochránce oprávněním podat ústavní stížnost na základě podnětu stěžovatele, jak je tomu v některých zemích (např. Portugalsko a Polsko), neboť zde ombudsman v podstatě zaplňuje mezeru vzniklou tím, že v těchto státech nelze podat individuální ústavní stížnost (což naše úprava připouští).
K čl. II - návrh novely zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů
Novela zákona o ochraně utajovaných skutečností je potřebná k zajištění ochrany zájmu státu v utajování některých skutečností, o kterých se ochránce při své činnosti doví.
K čl. III a VI - návrh novely zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb. a návrh novely zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění
Ochránce a jeho zástupce nejsou zaměstnanci v pracovním poměru nebo jiném pracovním vztahu, a proto bez výslovného založení účasti na nemocenském pojištění a důchodovém pojištění by nebyli účastni těchto systémů, neboť okruh osob účastných těchto systémů je vymezen taxativně. Vzhledem k tomu je třeba výslovně doplnit do okruhu pojištěných osob ochránce a jeho zástupce.
K čl. IV - návrh novely zákona č. 582/1991 Sb., o organizaci a provádění sociálního zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů
Do zákona o organizaci a provádění sociálního zabezpečení je navrženo zapracovat, že nemocenské pojištění a důchodové pojištění ochránce a jeho zástupce provádí Kancelář Veřejného ochránce práv. Vzhledem k tomu, že tito činitelé budou účastni nemocenského i důchodového pojištění, je třeba konkrétně stanovit, kdo toto pojištění bude provádět.
K čl. V - návrh novely zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
Vzhledem k zakládané účasti ochránce a jeho zástupce na nemocenském a důchodovém pojištění je nezbytné uvést je také v okruhu poplatníků pojistného na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti.
K č. VII - návrh novely zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
Ochránce a jeho zástupce jsou účastni veřejného zdravotního pojištění z titulu trvalého pobytu na území České republiky. Vzhledem k tomu, že jim za výkon jejich funkce náleží plat, neměli by být považováni za osoby bez příjmu, nýbrž za osoby, které pro účely veřejného zdravotního pojištění mají stejné postavení jako zaměstnanci v pracovním poměru. Z tohoto důvodu je třeba ochránce a jeho zástupce výslovně zahrnout do okruhu plátců pojistného na veřejné zdravotní pojištění.
K čl. VIII – účinnost
Den nabytí účinnosti tohoto zákona je navržen shodně s dnem nabytí účinnosti navrženým u zákona o Veřejném ochránci práv.
V Praze dne 14. dubna 1999
předseda vlády
místopředseda vlády
a předseda Legislativní rady vlády
ZÁKON
č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění
s vyznačením navrhovaných změn
HLAVA DRUHÁ
Zvláštní ustanovení o řízení před Ústavním soudem
Oddíl první
Řízení o zrušení zákonů a jiných právních předpisů
§ 64
Podání návrhu
(1) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy je oprávněn podat
a) prezident republiky,
b) skupina nejméně 41 poslanců nebo skupina nejméně 17 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona.
(2) Návrh na zrušení jiného právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy je oprávněn podat
a) vláda,
b) skupina nejméně 25 poslanců nebo skupina nejméně 10 senátorů,
c) senát Ústavního soudu v souvislosti s rozhodováním o ústavní stížnosti,
d) ten, kdo podal ústavní stížnost za podmínek uvedených v § 74 tohoto zákona,
e) zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku,
f) Veřejný ochránce práv.
(3) Návrh na zrušení právního předpisu nebo jeho jednotlivých ustanovení vydaného obcí v její samostatné působnosti může podat i přednosta okresního úřadu a zastupitelstvo vyššího územního samosprávného celku.
(4) Návrh na zrušení zákona nebo jeho jednotlivých ustanovení je oprávněn podat též soud v souvislosti se svou rozhodovací činností podle čl. 95 odst. 2 Ústavy.
(5) Řízení o zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení může též zahájit plénum, jsou-li dány důvody podle § 78 odst. 2.
(6) Návrh skupiny poslanců nebo skupiny senátorů podle odstavce 1 písm. b) a odstavce 2 písm. b) musí být podepsán požadovaným počtem poslanců nebo senátorů.
(7) Pokud se v tomto oddílu mluví o zákonu, rozumí se jím též zákonné opatření Senátu, které bylo schváleno Poslaneckou sněmovnou podle čl. 33 odst. 5 Ústavy. Ústavním zákonem se pro podání návrhu na zahájení řízení soudem v souvislosti s jeho rozhodovací činností rozumí též mezinárodní smlouva podle čl.10 Ústavy.
§ 65
zrušen
§ 66
Nepřípustnost návrhu
(1) Návrh je nepřípustný, jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů nebo jiným zákonem stanoveným způsobem.
(2) Návrh je dále nepřípustný, jestliže ústavní zákon, zákon nebo mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž jsou podle návrhu přezkoumávané předpisy v rozporu, pozbyly před doručením návrhu Ústavnímu soudu platnosti nebo dosud nebyly vyhlášeny ve Sbírce zákonů.
§ 67
Zastavení řízení
(1) Jestliže zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, pozbudou platnosti před skončením řízení před Ústavním soudem, řízení se zastaví.
(2) Řízení se rovněž zastaví, jestliže pozbude platnosti ústavní zákon nebo zákon, anebo jestliže přestane být pro Českou republiku závazná mezinárodní smlouva podle čl. 10 Ústavy, s nimiž je podle návrhu zákon, jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení, jejichž zrušení je navrhováno, v rozporu.
§ 68
Postup řízení
(1) Nebyl-li návrh odmítnut a nevzniknou-li v průběhu řízení důvody pro zastavení řízení, je Ústavní soud povinen návrh projednat a rozhodnout o něm i bez dalších návrhů.
(2) Při rozhodování posuzuje Ústavní soud obsah zákona nebo jiného právního předpisu z hlediska jejich souladu s ústavními zákony, mezinárodními smlouvami podle čl. 10 Ústavy, popřípadě zákony, jedná-li se o jiný právní předpis, a zjišťuje, zda byly přijaty a vydány v mezích Ústavou stanovené kompetence a ústavně předepsaným způsobem.
§ 69
Účastníci řízení
(1) Účastníkem řízení je též ten, kdo zákon nebo jiný právní předpis, jehož zrušení je navrhováno, vydal; soudce zpravodaj mu neprodleně zašle návrh na zahájení řízení s tím, aby se k návrhu písemně vyjádřil do 30 dnů ode dne, kdy mu byl doručen.
(2) Soudce zpravodaj neprodleně zašle návrh na zahájení řízení také Veřejnému ochránci práv, jenž může Ústavnímu soudu do 10 dnů od doručení návrhu sdělit, že vstupuje do řízení; učiní-li tak, má postavení vedlejšího účastníka řízení.
Nález a jeho právní následky
§ 70
(1) Dojde-li po provedeném řízení Ústavní soud k závěru, že zákon nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nebo že jiný právní předpis nebo jeho jednotlivá ustanovení jsou v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy, nálezem rozhodne, že takový zákon nebo jiný právní předpis nebo jejich jednotlivá ustanovení se zrušují dnem, který v nálezu určí.
(2) Dojde-li Ústavní soud po provedeném řízení k závěru, že nejsou dány důvody ke zrušení zákona, jiného právního předpisu nebo jejich jednotlivých ustanovení, návrh zamítne.
(3) Jestliže k zákonu nebo k jeho jednotlivým ustanovením, které Ústavní soud ruší, byly vydány prováděcí předpisy, Ústavní soud v nálezu současně vysloví, které prováděcí předpisy, popřípadě která jejich jednotlivá ustanovení pozbývají současně se zákonem platnosti.
§ 71
(1) Byl-li na základě právního předpisu, který byl zrušen, vydán soudem v trestním řízení rozsudek, který nabyl právní moci, ale nebyl dosud vykonán, je zrušení takového právního předpisu důvodem pro obnovu řízení podle ustanovení zákona o trestním řízení soudním.
(2) Ostatní pravomocná rozhodnutí vydaná na základě právního předpisu, který byl zrušen, zůstávají nedotčena; práva a povinnosti podle takových rozhodnutí však nelze vykonávat.
(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí i v případech, kdy byly zrušeny části právních předpisů, popřípadě některá jejich ustanovení.
(4) Jinak práva a povinnosti z právních vztahů vzniklých před zrušením právního předpisu zůstávají nedotčena.
ZÁKON
Č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů
s vyznačením navrhované změny
HLAVA PÁTÁ
oprávnění fyzických osob
seznamovat se s utajovanými
skutečnostmi
Díl třetí
Určování fyzických osob ke styku s utajovanými skutečnostmi
§ 32
Postup určování
(1) Výběr navrhované osoby provede statutární orgán.
(2) Statutární orgán je povinen navrhovanou osobu předem seznámit s podmínkami a způsobem provedení bezpečnostní prověrky, informovat ji o zásadách ochrany utajovaných skutečností, jejích právech, povinnostech a následcích porušení ochrany utajovaných skutečností a vyžádat si její písemný souhlas s provedením bezpečnostní prověrky.
(3) V případě souhlasu navrhované osoby s provedením bezpečnostní prověrky si statutární orgán od této osoby vyžádá předložení podkladových materiálů, ne starších čtyř měsíců.
(4) Navrhovaná osoba je povinna v podkladových materiálech uvádět úplné a pravdivé údaje.
(5) Pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky I. stupně tvoří součást podkladových materiálů čestné prohlášení o bezúhonnosti a pro potřeby bezpečnostní prověrky II., III. nebo IV. Stupně výpis z evidence Rejstříku trestů.2)
------------------------------------------------------------------
2) § 11 zákona č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů.
§ 33
Bezpečnostní dotazník
(1) Bezpečnostní dotazník se dělí na část základní a část doplňující.
(2) Část základní vyplní každá navrhovaná osoba a předá ji statutárnímu orgánu.
(3) Část doplňující vyplní navrhovaná osoba pouze pro účely bezpečnostní prověrky II. až IV. stupně a předá ji statutárnímu orgánu v podobě vylučující možnost, aby se statutární orgán seznámil s jejím obsahem.
(4) V části základní navrhovaná osoba uvádí
a) jméno a příjmení, titul, vědeckou hodnost,
b) datum a místo narození, rodné číslo,
c) adresu trvalého a přechodného pobytu,
d) rodinný stav,
e) jméno, příjmení, rodné číslo, místo narození manžela, manželky, druha, družky,
f) státní občanství včetně změn,
g) číslo občanského průkazu, cestovního pasu, řidičského průkazu, místo jejich vydání,
h) současného zaměstnavatele a jeho sídlo,
i) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání v posledních pěti letech,
j) přehled navštěvovaných škol,
k) je-li voják nebo nevoják, u vojáka číslo vojenské knížky, evidenční místo a dosaženou vojenskou hodnost,
l) je-li policista, číslo služebního průkazu a dosaženou hodnost policisty,
m) název zdravotní pojišťovny, u níž je pojištěncem,
n) je-li cizinec, pobyty na území České republiky delší než 30 dnů v posledních sedmi letech,
o) zda je nebo byla závislá na požívání alkoholických nápojů,
p) zda užívá nebo užívala omamné nebo psychotropní látky,
q) všechna vznesená a sdělená obvinění z trestných činů vůči své osobě,
r) životopis psaný vlastní rukou.
(5) V části doplňující navrhovaná osoba uvádí
a) jméno, příjmení, rodné číslo, datum a místo narození
1. bývalého manžela nebo manželky,
2. dětí a sourozenců, i nevlastních,
3. rodičů nebo pěstounů, i manžela, manželky,
4. dalších osob starších 18 let, pokud žijí s navrhovanou osobou v domácnosti,
b) přehled předchozích zaměstnavatelů a povolání,
c) členství v orgánech organizací,
d) vykonávání podnikatelské činnosti,
e) pobyty v zahraničí delší než 30 dnů po dosažení věku 18 let,
f) majetkové poměry,
g) exekuce a výkony rozhodnutí nařízené proti ní v posledních sedmi letech,
h) příslušnost a vztahy k občanským sdružením, spolkům, politickým stranám, církvím nebo náboženským společenstvím,
i) kontakty a vazby na bývalé i současné zpravodajské a výzvědné služby cizí moci nebo na zpravodajské služby bývalé Československé socialistické republiky,
j) postih za přestupky, jiné správní delikty a kárná opatření v posledních třech letech,
k) přehled předchozích bezpečnostních prověrek provedených podle tohoto zákona,
l) jména a adresy tří osob, které nejsou uvedeny v bezpečnostním dotazníku z jiného důvodu, a mohou se vyjádřit k údajům v něm uvedeným,
m) souhlas k ověření stavu bankovního účtu a souhlas k ověření daňového přiznání,10)
n) dodatek životopisu vztahující se ke skutečnostem uvedeným v této části dotazníku.
(6) Součástí bezpečnostního dotazníku je
a) fotografie odpovídající současné podobě navrhované osoby,
b) čestné prohlášení o pravdivosti uvedených údajů,
c) souhlas s provedením bezpečnostní prověrky,
d) souhlas se shromažďováním a vedením údajů v souladu se zvláštním předpisem.11)
(7) Vyplněný bezpečnostní dotazník slouží pouze pro potřeby provedení bezpečnostní prověrky. Údaje v něm uvedené musí být chráněny před neoprávněným nakládáním.
(8) Úřad stanoví právním předpisem způsob vyplňování a vzor bezpečnostního dotazníku.
------------------------------------------------------------------
10) § 24 odst. 4 zákona č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků.
11) Zákon č. 256/1992 Sb.
§ 34
Určování pro stupeň utajení "Vyhrazené"
(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou provede statutární orgán bezpečnostní prověrku I. stupně. V odůvodněných případech může statutární orgán požádat Úřad o ověření údajů uvedených v podkladových materiálech.
(2) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18, může provést její určení podle § 38.
(3) V případě, že statutární orgán bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba některou z podmínek uvedených v § 18 nesplňuje, oznámí jí písemně tuto skutečnost.
§ 35
Určování pro stupeň utajení
"Důvěrné", "Tajné" nebo "Přísně tajné"
(1) Po předložení podkladových materiálů navrhovanou osobou a po provedení jejich vyhodnocení statutárním orgánem požádá statutární orgán Úřad o vydání osvědčení. V žádosti uvede stupeň utajení, pro který má být osvědčení vydáno. Spolu se žádostí zašle statutární orgán podkladové materiály.
(2) Statutární orgán není oprávněn seznámit se při vyhodnocování podkladových materiálů s doplňuující části bezpečnostního dotazníku.
(3) Statutární orgán je oprávněn žádat o vydání osvědčení pouze pro potřeby toho orgánu státu nebo organizace, za kterou je oprávněn jednat, pokud tento zákon nestanoví jinak.
(4) Na základě žádosti statutárního orgánu Úřad zajistí provedení bezpečnostní prověrky příslušného stupně.
(5) O skončení bezpečnostní prověrky informuje Úřad statutární orgán.
§ 36
Osvědčení
(1) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba splňuje podmínky uvedené v § 18, může vydat osvědčení, které této osobě doručí. Po předložení platného osvědčení může statutární orgán provést určení navrhované osoby podle § 38.
(2) U stupně utajení "Vyhrazené" se osvědčením uvedeným v odstavci 1 rozumí písemný záznam podle § 38.
(3) V případě, že Úřad bezpečnostní prověrkou ověří, že navrhovaná osoba nesplňuje některou z podmínek uvedených v § 18, osvědčení nevydá a tento výsledek navrhované osobě oznámí. Důvody nevydání osvědčení Úřad v oznámení neuvádí.
(4) Zjistí-li se v průběhu bezpečnostní prověrky, že navrhovaná osoba prokazatelně nesplňuje některouu z podmínek uvedených v § 1 písm. a) až d), bezpečnostní prověrka se ukončí. O ukončení bezpečnostní prověrky Úřad písemně informuje statutární orgán a navrhovanou osobu.
(5) Vyskytnou-li se po vydání osvědčení skutečnosti nasvědčující tomu, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18, je Úřad oprávněn zajistit a provést opatření potřebná k ověření těchto skutečností.
(6) Zjistí-li Úřad, že osoba, které bylo vydáno osvědčení, některou z podmínek uvedených v § 18 přestala splňovat, Úřad oznámí tuto skutečnost této osobě a statutárnímu orgánu, který osobu určil. Statutární orgán neprodleně zruší určení osoby.
§ 37
Platnost osvědčení a zánik platnosti
(1) Doba platnosti osvědčení je
a) pro stupeň utajení "Vyhrazené" nejdéle šest let,
b) pro stupeň utajení "Důvěrné" pět let,
c) pro stupeň utajení "Tajné" pět let,
d) pro stupeň utajení "Přísně tajné" pět let.
(2) Platnost osvědčení zaniká
a) uplynutím doby platnosti podle odstavce 1, nebo
b) oznámením podle § 36 odst. 6, že osoba přestala splňovat některou z podmínek uvedených v § 18.
(3) Zanikla-li platnost osvědčení podle odstavce 2 písm. b), je osoba, které bylo osvědčení vydáno Úřadem, povinna jej odevzdat do pěti pracovních dnů ode dne oznámení o tomto zániku Úřadu.
Určení
§ 38
(1) Určení navrhované osoby provádí statutární orgán. O určení provede statutární orgán písemný záznam (dále jen "záznam o určení"), který podepíše statutární orgán a určená osoba.
(2) Součástí záznamu o určení je písemné prohlášení určené osoby, že byla poučena o právech a povinnostech vyplývajících z určení, seznámena s předpisy vztahujícími se k ochraně utajovaných skutečností a s následky jejich porušení (dále jen "poučení"). Poučení provede nebo provedení zajistí statutární orgán.
(3) Určení statutárního orgánu organizace, které mají být poskytnuty utajované skutečnosti, provede statutární orgán, který utajované skutečnosti bude poskytovat. Jde-li o utajované skutečnosti poskytované cizí mocí, provede určení statutárního orgánu Úřad.
(4) Určení statutárního orgánu organizace, ve které utajované skutečnosti vznikají, provede ministr nebo vedoucí ústředního úřadu, do jehož působnosti utajované skutečnosti náleží; není-li jej, Úřad.
(5) Nové určení se provede při změně zaměstnavatele nebo změně oblasti vymezené činnosti, přičemž bezpečnostní prověrka se neprovádí, trvá-li platnost osvědčení.
(6) Určení navrhované osoby statutární orgán písemně oznámí Úřadu do 30 dnů ode dne určení.
§ 39
Zánik určení
(1) Určení zaniká
a) zánikem platnosti osvědčení,
b) skončením výkonu povolání nebo funkce,
c) jeho ukončením provedeným statutárním orgánem,
d) pominutím důvodu určení, nebo
e) úmrtím nebo prohlášením za mrtvého.
(2) Statutární orgán provede o zániku určení písemný záznam a učiní taková opatření, aby se osoba, u které určení zaniklo podle odstavce 1 písm. a) až d), již nemohla dále seznamovat s utajovanými skutečnostmi.
(3) Povinnost zachovávat mlčenlivost trvá i po zániku určení, nejdéle však do doby, do kdy je skutečnost, na kterou se mlčenlivost váže, utajovanou skutečností.
(4) Statutární orgán je povinen do 30 dnů ode dne zániku určení o této skutečnosti písemně vyrozumět Úřad.
Zvláštní způsoby určování a osoby určené ke styku
s utajovanými skutečnostmi ze zákona
§ 40
(1) Ve výjimečných případech, na dobu nezbytně nutnou, nejdéle však na dva měsíce, může statutární orgán provést určení pro stupně utajení "Důvěrné", "Tajné" nebo "Přísně tajné" bez předchozího provedení bezpečnostní prověrky. Podmínkou je souhlas navrhované osoby s tímto způsobem určení a s následným provedením bezpečnostní prověrky.
(2) Před určením podle odstavce 1 je statutární orgán povinen předložit Úřadu podkladové materiály k navrhované osobě a požádat o souhlas s takovým způsobem určení.
(3) Úřad provede k navrhované osobě šetření v evidencích Ministerstva vnitra, zajistí provedení šetření v evidencích Policie České republiky a zpravodajských služeb a bez zbytečného odkladu vyhodnotí získané předložené materiály.
(4) Na základě souhlasu Úřadu může statutární orgán navrhovanou osobu určit pro požadovaný stupeň utajení a vymezenou oblast činnosti. Při určení a poučení osoby se postupuje podle § 38 odst. 1 a 2.
(5) Statutární orgán je povinen bez zbytečného odkladu o určení písemně informovat Úřad, který zajistí dodatečné provedení příslušné bezpečnostní prověrky. Po ukončení této prověrky lze osobě uvedené v odstavci 1 vydat osvědčení.
(6) Souhlas s provedením bezpečnostní prověrky podle odstavce1 nelze odvolat.
§ 41
(1) Statutární orgán je oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu. V případě, že statutární orgán je kolektivní, může požádat o vydání osvědčení pro kteréhokoli svého člena.
(2) Každý, u kterého nelze požádat o vydání osvědčení prostřednictvím statutárního orgánu a u něhož je předpoklad, že se bude seznamovat s utajovanými skutečnostmi, je v odůvodněných případech oprávněn požádat Úřad o vydání osvědčení pro svou osobu.
(3) O vydání osvědčení mohou požádat i osoby uvedené v § 42 odst. 1 a § 43 odst. 1. Ustanovení § 42 odst. 2 a § 43 odst. 2 nejsou nevydáním osvědčení dotčena.
(4) V případě žádosti podle odstavců 1 a 2 plní úkoly statutárního orgánu Úřad, s výjimkou poučení a určení.
(5) Poučení a určení osob uvedených v odstavcích 1 a 2 provede ten, kdo takovou osobu s utajovanou skutečností seznámí, přičemž kopii záznamu o určení zašle Úřadu.
§ 42
(1) U poslanců a senátorů s výjimkou členů kontrolních orgánů podle zvláštních zákonů12) a u obhájců se bezpečnostní prověrka neprovádí.
(2) Pokud se některá z osob uvedených v odstavci 1 bude při výkonu své funkce seznamovat s utajovanou skutečností, je ten, kdo bude tuto osobu s utajovanou skutečností seznamovat, povinen předem provést její poučení a pořídit o tom písemný záznam. Podpisem záznamu se taková osoba stává osobou určenou v rozsahu potřeby seznámení se s utajovanou skutečností podle předchozí věty.
(3) Pro jednání Poslanecké sněmovny, Senátu nebo jejich orgánů, jehož předmětem jsou utajované skutečnosti, je povinen ten, kdo bude poslance nebo senátory s utajovanými skutečnostmi seznamovat, předem provést jejich poučení. Za písemný záznam o tomto poučení se považuje zápis o schůzi příslušné komory nebo jejího orgánu.
(4) Ten, kdo osobu uvedenou v odstavci 1 s utajovanou skutečností seznámí, je povinen písemně vyrozumět Úřad do 30 dnů o poučení podle odstavce 2.
------------------------------------------------------------------
12) § 18 zákona č. 154/1994 Sb.
§ 23a zákona č. 67/1992 Sb.
§ 43
Určené osoby ze zákona
(1) Určenými osobami ze zákona jsou
a) prezident republiky,
b) předseda Poslanecké sněmovny,
c) předseda Senátu,
d) členové vlády,
e) prezident Nejvyššího kontrolního úřadu,
f) soudci,
g) Veřejný ochránce práv.
(2) Osoby podle odstavce 1 se stávají osobami určenými pro všechny stupně utajení dnem zvolení nebo jmenováním do funkce. Určenými osobami podle předchozí věty jsou pouze po dobu výkonu funkce a pro účely jejího výkonu.
ZÁKON
č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění
s vyznačením navrhované změny
§ 2
(1) Podle tohoto zákona jsou pojištěni, pokud splňují podmínky stanovené pro účast na nemocenském pojištění a jsou činni v České republice:
zaměstnanci v pracovním poměru,
členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
soudci,
členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
ch) dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
studenti a žáci (dále jen "zaměstnanci").
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
ZÁKON
č. 582/1991 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, v platném znění
s vyznačením navrhovaných změn
§ 18
(1) Nemocenské pojištění
a) zaměstnanců v pracovním poměru provádí organizace, k níž jsou v pracovním poměru,
b) členů družstva, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, provádí toto družstvo,
c) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, provádí tato společnost,
d) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti provádí organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
e) soudců provádí soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
f) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, provádí orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce,
g) poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu provádí příslušná kancelář zákonodárného sboru,
h) členů vlády provádí orgán, který členům vlády vyplácí plat,
ch) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu provádí Nejvyšší kontrolní úřad,
i ředitele Bezpečnostní informační služby provádí tato služba,
j) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby provádí právnická osoba, která těmto pracovníkům vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
k) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, provádí okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče,
l) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě provádí věznice,
m) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění provádí orgán, který těmto osobám vyplácí příspěvek po dobu přípravy pro pracovní uplatnění,
n) studentů a žáků provádějí orgány, které provádějí nemocenské pojištění zaměstnanců školy, na které student nebo žák studuje; jde-li o studenty a žáky, kteří jsou českými občany a jsou vysláni ke studiu nebo studijnímu pobytu v zahraničí příslušným orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění tento orgán nebo tato právnická osoba, a jde-li o studenta nebo žáka, který do zahraničí nebyl vyslán tímto orgánem nebo jinou právnickou osobou, provádí nemocenské pojištění příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
o) interních vědeckých aspirantů54) provádí organizace, která vyřizuje osobní věci aspiranta; jde-li o interního vědeckého aspiranta vyslaného ke stipendijnímu pobytu v zahraničí, provádí jeho nemocenské pojištění organizace, která ho ke stipendijnímu pobytu vyslala,
Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv provádí Kancelář Veřejného ochránce práv.
(2) Nemocenské pojištění zaměstnanců se provádí v organizaci, i když zaměstnanci byli vysláni na práci mimo organizaci nebo nevykonávají práci pro nemoc nebo z jiného důvodu, pokud se v tomto zákoně nestanoví jinak.
(3) Organizace též poskytuje dávky nemocenského pojištění svým bývalým zaměstnancům, pokud jsou ještě oprávněni uplatnit nárok na ně v organizaci, a jejich rodinným příslušníkům.
------------------------------------------------------------------
54) § 59 zákona č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 160/1995 Sb.
§ 36
Příslušnost organizací k plnění úkolů při provádění důchodového pojištění
Úkoly v důchodovém pojištění plní u
a) zaměstnanců v pracovním poměru zaměstnavatel, k němuž je zaměstnanec v pracovním poměru,
b) osob ve služebním poměru příslušné útvary, v nichž tyto osoby konají službu,
c) členů družstev, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni, toto družstvo,
d) společníků a jednatelů společnosti s ručením omezeným a komanditistů komanditní společnosti, kteří nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni, tato společnost,
e) osob samostatně výdělečně činných příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
f) zaměstnanců činných na základě dohody o pracovní činnosti organizace, která uzavřela se zaměstnancem tuto dohodu,
g) soudců soud, k němuž je soudce přidělen k výkonu funkce,
h) členů obecních zastupitelstev, kterým jsou vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev, orgán, který vyřizuje osobní věci zaměstnanců obce,
ch)poslanců Poslanecké sněmovny a senátorů Senátu Parlamentu příslušná kancelář zákonodárného sboru,
i) prezidenta republiky Kancelář prezidenta republiky,
j) členů vlády orgán, který členům vlády vyplácí plat,
k) prezidenta, viceprezidenta a členů Nejvyššího kontrolního úřadu Nejvyšší kontrolní úřad,
l) ředitele Bezpečnostní informační služby tato služba,
m) dobrovolných pracovníků pečovatelské služby právnická osoba, která vyplácí odměnu za výkon pečovatelské služby,
n) pěstounů, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních, okresní úřad, který pěstounům vyplácí odměnu za výkon pěstounské péče,
o) osob zařazených k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě věznice,
p) osob, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vysoké škole v České republice, tato škola,
q) osob vedených v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání úřad práce,
r) osob se změněnou pracovní schopností připravujících se pro pracovní uplatnění organizace, u níž se příprava provádí, nebo výcvikové středisko (zařízení) pro občany se změněnou pracovní schopností, v němž se tato osoba připravuje pro pracovní uplatnění,
s) osob konajících civilní službu příslušný orgán, který vydal povolávací příkaz k nastoupení civilní služby,
t) osob pobírajících dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění (péči), z něhož jsou tyto dávky vypláceny, organizace nebo okresní správa sociálního zabezpečení, které tyto dávky vyplácejí,
u) osob dobrovolně účastných důchodového pojištění53) příslušná okresní správa sociálního zabezpečení,
v) Veřejného ochránce práv a zástupce Veřejného ochránce práv Kancelář Veřej-ného ochránce práv.
------------------------------------------------------------------
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
ZÁKON
č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, v platném znění
s vyznačením navrhované změny
§ 3
Poplatníci pojistného
(1) Pojistné jsou povinni platit tito poplatníci:
organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají více než 25 zaměstnanců, anebo sice méně, avšak evidenci mezd pro ně vede jiná fyzická nebo právnická osoba, která zaměstnává více než 25 zaměstnanců,
malé organizace, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí právnické nebo fyzické osoby, které zaměstnávají alespoň jednoho zaměstnance a nesplňují podmínky uvedené pod písmenem a),
zaměstnanci, jimiž se pro účely tohoto zákona rozumějí
1. zaměstnanci v pracovním poměru; za zaměstnance v pracovním poměru se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik,
2. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
3. členové družstev, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezený a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
5. soudci,
6. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,
8. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
9. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
10. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
11. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
12. občané se změněnou pracovní schopností připravující se na pracovní uplatnění, pokud jsou účastni nemocenského pojištění podle předpisů o nemocenském pojištění;1) za zaměstnance se považuje též občan, jemuž po skončení zaměstnání zakládajícího účast na nemocenském pojištění byly zúčtovány příjmy z tohoto zaměstnání, které jsou započitatelné do vyměřovacího základu podle § 5 odst. 1 písm. a) a odst. 2.
(2) Osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, pokud jsou účastny důchodového pojištění podle předpisů o důchodovém pojištění,2) a za podmínek stanovených tímto zákonem též zálohy na pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti; osoby samostatně výdělečně činné jsou povinny platit pojistné na nemocenské pojištění, pokud jsou účastny nemocenského pojištění podle předpisů o sociálním zabezpečení.51) Kdo se považuje za osobu samostatně výdělečně činnou, stanoví zákon o důchodovém pojištění.52)
(3) Osoby dobrovolně účastné důchodového pojištění53) jsou za dobu dobrovolné účasti na důchodovém pojištění povinny platit pojistné na důchodové pojištění.
------------------------------------------------------------------
Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
Vyhláška Ústřední rady odborů č. 165/1979 Sb., o nemocenském pojištění některých pracovníků a o poskytování dávek nemocenského pojištění občanům ve zvláštních případech, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 79/1984 Sb., vyhlášky č. 135/1984 Sb., vyhlášky č. 59/1987 Sb., vyhlášky č. 148/1988 Sb., vyhlášky č. 123/1990 Sb. a vyhlášky č. 263/1990 Sb. § 10 odst. 2 zákona č. 50/1973 Sb., o pěstounské péči, ve znění zákona č. 118/1992 Sb. (úplné znění č. 452/1992 Sb.).
Vyhláška Ústřední rady odborů a Státního úřadu sociálního zabezpečení č. 141/1958 Ú.l., o nemocenském pojištění a o důchodovém zabezpečení odsouzených, ve znění vyhlášky č. 155/1983 Sb., vyhlášky č. 263/1990 Sb. a zákona České národní rady č. 582/1991 Sb.
2) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
51) § 145a a násl. zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 241/1994 Sb. a zákona č. 160/1995 Sb.
52) § 9 zákona č. 155/1995 Sb.
53) § 6 zákona č. 155/1995 Sb.
ZÁKON
č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, v platném znění
s vyznačením navrhované změny
§ 5
(1) Pojištění jsou při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně účastni
zaměstnanci v pracovním poměru,
osoby ve služebním poměru a vojáci v další službě,5)
členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni,
společníci a jednatelé společnosti s ručením omezeným a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni,
osoby samostatně výdělečně činné,
zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti,
soudci,
členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev,4)
ch)poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu,
prezident republiky, členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby,
dobrovolní pracovníci pečovatelské služby,
pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních,
osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě,
osoby, které se soustavně připravují na budoucí povolání studiem na střední nebo vyšší odborné škole (dále jen "střední škola") nebo vysoké škole v České republice, a to po dobu prvních šesti let tohoto studia po dosažení věku 18 let,
osoby vedené v evidenci úřadu práce jako uchazeči o zaměstnání po dobu, po kterou jim náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání, a v rozsahu nejvýše tří let též po dobu, po kterou jim toto hmotné zabezpečení nenáleží, s tím, že tato doba tří let se zjišťuje zpětně ode dne vzniku nároku na důchod a nezapočítává se do ní doba účasti na pojištění podle § 6 odst. 1 písm. a); podmínka vedení v evidenci úřadu práce jako uchazeče o zaměstnání se pro účely tohoto zákona považuje za splněnou po dobu, za kterou podle zvláštního zákona náleží hmotné zabezpečení uchazečů o zaměstnání před vzetím do této evidence,28)
osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění,
osoby konající vojenskou službu v Armádě České republiky, pokud nejde o vojáky z povolání a vojáky v další službě,5)
osoby konající civilní službu,
osoby pečující o dítě ve věku do čtyř let nebo o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči,
osoby pečující osobně o blízkou převážně nebo úplně bezmocnou osobu nebo blízkou částečně bezmocnou osobu starší 80 let,
poživatelé plného invalidního důchodu z českého pojištění, a to do dosažení věku potřebného pro vznik nároku na starobní důchod podle § 32; za poživatele plného invalidního důchodu se pro účely účasti na pojištění považují též osoby, které nepobírají plný invalidní důchod, avšak splňují podmínky nároku na tento důchod a pobírají výsluhový příspěvek nebo příspěvek za službu podle zvláštních zákonů,6)
osoby pobírající dávky nemocenského pojištění (péče) nahrazující ušlý příjem po skončení výdělečné činnosti, která zakládala nemocenské pojištění, z něhož jsou tyto dávky vypláceny.
(2) Za zaměstnance v pracovním poměru [odstavec 1 písm. a)] se pro účely tohoto zákona považuje též osoba činná v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik.
(3) Osobou uvedenou v odstavci 1 písm. r) se rozumí rodič dítěte, osoba, jíž bylo dítě svěřeno do pěstounské péče rozhodnutím soudu nebo jíž bylo dítě svěřeno do péče rozhodnutím příslušného orgánu, a manžel (manželka) rodiče dítěte, bylo-li dítě svěřeno druhému manželu do výchovy rozhodnutím soudu nebo zemřel-li druhý rodič, anebo není-li znám; rodičem se zde rozumí též osvojitel dítěte. Muž se považuje za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r), jen pokud podal přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o dítě; nepodal-li v této lhůtě tuto přihlášku, nelze ho považovat za osobu uvedenou v odstavci 1 písm. r). Ustanovení věty druhé platí obdobně též pro osobu, která pečuje o dítě ve věku do 18 let, je-li dlouhodobě těžce zdravotně postižené vyžadující mimořádnou péči.
(4) Účast na pojištění osoby uvedené v odstavci 1 písm. s) vzniká, jen pokud podala přihlášku k účasti na pojištění nejpozději do dvou let od skončení péče o blízkou osobu; ustanovení odstavce 3 části věty druhé za středníkem platí zde přiměřeně.
------------------------------------------------------------------
4) Nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích.
5) § 37 odst. 2 písm. b) branného zákona.
6) § 33 zákona č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění zákona č. 226/1992 Sb.
§ 116 až 119 zákona ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění zákona č. 26/1993 Sb.
§ 119 až 123 zákona č. 154/1994 Sb., o Bezpečnostní informační službě.
28) § 12 odst. 3 zákona č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti.
ZÁKON
č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění
s vyznačením navrhované změny
§ 5
Pojištěnec je plátcem pojistného, pokud
je zaměstnancem v pracovním poměru účastným nemocenského pojištění (péče). Pro účely zdravotního pojištění se za zaměstnance v pracovním poměru (dále jen "zaměstnanec") dále považují:
1. osoby činné v poměru, který má obsah pracovního poměru, avšak pracovní poměr nevznikl, neboť nebyly splněny všechny podmínky stanovené pracovněprávními předpisy pro jeho vznik;
2. osoby ve služebním poměru;
3. členové družstva, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k družstvu, ale vykonávají pro družstvo práci, za kterou jsou jím odměňováni;
4. společníci a jednatelé společnosti s ručením omezený a komanditisté komanditní společnosti, jestliže nejsou v pracovněprávním vztahu k této společnosti, ale vykonávají pro ni práci, za kterou jsou touto společností odměňováni;
5. zaměstnanci činní na základě dohody o pracovní činnosti;
6. soudci;
7. členové obecních zastupitelstev, jestliže jsou jim vypláceny odměny jako dlouhodobě uvolněným členům obecních zastupitelstev;
8. poslanci Poslanecké sněmovny a senátoři Senátu Parlamentu;
9. členové vlády, prezident, viceprezident a členové Nejvyššího kontrolního úřadu, Veřejný ochránce práv, zástupce Veřejného ochránce práv a ředitel Bezpečnostní informační služby;
10. dobrovolní pracovníci pečovatelské služby;
11. pěstouni, kteří vykonávají pěstounskou péči ve zvláštních zařízeních;
12. osoby zařazené k pravidelnému výkonu prací ve výkonu trestu odnětí svobody nebo ve vazbě;
13. osoby se změněnou pracovní schopností připravující se pro pracovní uplatnění;
14. interní vědečtí aspiranti, pokud jsou účastni nemocenského pojištění (péče) podle předpisů o nemocenském pojištění (péči),
b) je osobou samostatně výdělečně činnou. Za osoby samostatně výdělečně činné se pro účely zdravotního pojištění považují:
1. osoby provozující zemědělskou výrobu, hospodaření v lesích a na vodních plochách;1)
2. osoby provozující živnost;2)
3. osoby provozující podnikání podle zvláštních předpisů;3)
4. osoby vykonávající uměleckou nebo jinou tvůrčí činnost na základě autorsko-právních vztahů;4)
5. společníci veřejných obchodních společností a komplementáři komanditních společností;5)
6. osoby vykonávající nezávislé povolání, které není živností ani podnikáním podle zvláštních předpisů;6)
7. spolupracující osoby osob samostatně výdělečně činných pokud podle zákona o daních z příjmů lze na ně rozdělovat příjmy dosažené výkonem spolupráce a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení,
c) má na území České republiky trvalý pobyt, avšak není uveden pod předchozími písmeny a není za něj plátcem pojistného stát.
------------------------------------------------------------------
1) § 12a zákona č. 105/1990 Sb., o soukromém podnikání občanů, ve znění zákona č. 219/1991 Sb.
2) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
3) Např. zákon ČNR č. 85/1996 Sb., o advokacii, zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti (notářský řád), zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a o Komoře daňových poradců České republiky, zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících, zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, zákon ČNR č. 360/1992 Sb., o výkonu povolání autorizovaných architektů a o výkonu povolání autorizovaných inženýrů a techniků činných ve výstavbě, ve znění pozdějších předpisů.
4) Např. zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.
5) § 76 a násl. a § 93 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.
6) § 7 odst. 2 písm. b) zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů.