Vládní závrh zákona o dani z nemovitostí

.

K bodu 1 - Rozšiřuje se okruh poplatníků daně z pozemků o spoluvlastníky pozemků, příslušející ke stavbám, ve kterých jsou byty nebo nebytové prostory samostatně evidovány v katastru nemovitostí. Daňové přiznání k dani z části pozemku odpovídající spoluvlastnickému podílu, podává samostatně poplatník daně z bytu nebo nebytového prostoru. V tomto případě se neuplatňuje zásada solidární odpovědnosti, podle které jsou daňové subjekty mající k pozemku vlastnické právo, povinny platit daň společně a nerozdílně.

K bodu 2 - Jedná se o legislativně technickou úpravu.

K bodu 3 - Rozšiřuje se osvobození od daně z pozemků na pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol, které slouží ke studijním účelům podle akreditovaných studijních programů.

K bodu 4 - V § 4 odst.3 se osvobození od daně z pozemků podmiňuje tím, že rozpočtová organizace nebude vykonávat podnikatelskou činnost. Současně se rozšiřuje toto ustanovení i na příspěvkové organizace, neboť v případě splnění této podmínky je charakter organizací obdobný.

K bodu 5 - Osvobození od daně z pozemků uvedených v § 4 odst. 1 písm. e) až g), l) a r) je podmíněno tím, že pozemky, u nichž je možno uplatnit nárok na osvobození od daně, nebudou využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.

K bodu 6 - K osvobození od daně u pozemků podle § 4 odst.1 písm. e) až h), j), k), m) n) p), a r) dojde pouze za podmínky, že nárok na jejich osvobození uplatní poplatník daně v daňovém přiznání, aby správce daně mohl oprávněnost údajů posoudit a kontrolovat.

K bodu 7 - V § 6 odst. 2 dochází ke zvýšení sazby daně u pozemků evidovaných v katastru nemovitostí jako “zastavěné plochy a nádvoří” z dosavadních 0,10 Kč na 0,30 Kč za 1 m² z důvodu sbližovaní těchto sazeb se sazbou daně za stavební pozemky, která činí 1 Kč za 1 m² z důvodu obdobného využití těchto druhů pozemků.

K bodu 8 - V § 6 odst.4 písm.b) se rozšiřuje možnost uplatnění vyššího koeficientu o další 2 kategorie z důvodu umožnit obcím na principu daňové spravedlnosti využít stejný rozsah pro snížení i zvýšení sazby daně v jednotlivých částech obce.

K bodu 9 - V § 7 odst. 1 se rozšiřuje předmět daně ze staveb o byty a nebytové prostory včetně spoluvlastnického podílu na společných částech staveb, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v katastru nemovitostí podle zákona č. 72/1994 Sb, o vlastnictví bytů, neboť daň z nemovitostí má charakter majetkové daně, a proto poplatníkem daně má být především vlastník stavby.

K bodu 10 - V § 7 odst. 2 se rozšiřuje negativní vymezení předmětu daně o stavby, v nichž se nacházejí byty a nebytové prostory, které jsou předmětem daně, z důvodu specifikace předmětu zdanění, aby nedocházelo k možnému dvojímu zdanění.

K bodu 11 - V § 7 odst.2 se vypouští slova “veřejných dopravních cest” se současným zpřesněním tohoto pojmu na “stavby sloužící veřejné dopravě”.

  K  bodu 12 -V § 7 odst. 3 se vymezují taxativně stavby sloužící veřejné dopravě tak, aby bylo z ustanovení jasně patrné, že se jedná o stavby, které k veřejné dopravě skutečně slouží. Právní úprava provedená zákonem č. 266/1994 Sb., o drahách a zákonem č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské vodní plavbě, připouští, aby stavby drah a na dráze (např.garáže, rodinné domy, byty, nebo vlečky uvnitř závodu) a stavby ve veřejných přístavech  (např. bývalá překladiště sloužící dnes jako obchody s nábytkem)  nesloužily k veřejné dopravě.

K bodu 13 - Daňová povinnost u daně z nemovitostí vychází především z vlastnického práva. Novým zněním § 8 odst. 1 se okruh poplatníků proto rozšiřuje o vlastníky bytu nebo nebytového prostoru, pokud je jejich vlastnictví samostatně evidováno v katastru nemovitostí. Umožní se tak vlastníkům plnit daňovou povinnost vlastním jménem na vlastní účet u správce daně. Podle dosavadní právní úpravy je nutno plnit tyto daňové povinnosti prostřednictvím společného zástupce. Současně se § 8 odst. 2 rozšiřuje o poplatníky, kteří mají k předmětu daně právo nájmu, aby došlo k narovnání právních vztahů mezi právem hospodaření, právem trvalého užívání a právem nájmu.

K  bodu 14, 15, 16 - Osvobození od daně ze staveb vychází ze současné právní úpravy daně z nemovitostí, avšak jeho rozsah je upraven s přihlédnutím k celospolečenským zájmům a k rovnému postavení poplatníků daně o osvobození bytů a nebytových prostorů, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v katastru nemovitostí.

K bodu 17 - Omezuje se rozsah osvobození u daně ze staveb v případě změny systému vytápění především z důvodů rozsáhlých plynofikací obcí, při kterých vzniká a je uplatňován nárok na osvobození ze strany vlastníků staveb v rámci celé obce. Dochází tak v pětiletém období k výraznému omezení výnosu daně z nemovitostí a tím ke k snížení příjmů do rozpočtů obcí.

K bodu 18 - Osvobození od daně ze staveb vychází ze současné právní úpravy daně z nemovitostí, avšak jeho rozsah je upraven s přihlédnutím k celospolečenským zájmům a k rovnému postavení poplatníků daně o osvobození bytů a nebytových prostorů, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v katastru nemovitostí.

K bodu 19 - V § 9 odst.5 se osvobození od daně ze staveb, obdobně jako v § 4 odst.3,  podmiňuje tím, že rozpočtová organizace nebude vykonávat podnikatelskou činnost se současným rozšířením tohoto ustanovení i na příspěvkové organizace, neboť v případě splnění této podmínky je charakter organizací obdobný.

K bodu 20 - Se zavedením nového předmětu daně (byty, samostatné nebytové prostory) je nezbytné zpřesnit základ daně u staveb a nově vymezit základ daně pro byty a nebytové prostory. Zastavěná plocha bytů a nebytových prostorů včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby v m² odpovídající velikosti jednotlivých spoluvlastnických podílů na společných částech stavby se jako základ daně pro byty a nebytové prostory zavádí proto, že se jedná o údaje, které jsou snadno zjistitelné a tím dostupné pro poplatníky i správce daně.

K bodu 21 - Jedná se o legislativně technickou úpravu v návaznosti na nové vymezení předmětu daně ze staveb.

K bodu 22 - Změna sazby daně u staveb určených nebo užívaných k individuální rekreaci navazuje na rozšíření stupnice koeficientů, které může uplatnit obec u obytných domů v jednotlivých částí obce, neboť stávající daň ze staveb je založena na progresivitě zdanění tzv.”druhého bydlení” a je nezbytné, aby byla v souladu se zdaněním obytných domů

K bodu 23 - Nově se zavádí sazba daně pro byty a nebytové prostory, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v katastru nemovitostí, a to ve výši 1 Kč za 1 m² zastavěné plochy včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby v souladu s výší sazeb pro obytné domy.

K bodu 24 a 25 - Doplnění je prováděno z důvodu zachování kontinuity základu daně u staveb.

K bodu 26 - V § 11 odst.3 se rozšiřuje možnost uplatnění vyššího koeficientu pro sazby daně u obytných budov pro jednotlivé části obce o další 2 kategorie z důvodu umožnit obcím na principu daňové spravedlnosti využít stejný rozsah snížení i zvýšení sazby daně v jednotlivých částech obce.

K bodu 27 - Úpravy provedené v § 11 odst.5) se vztahují k nově vymezenému předmětu daně ze staveb (samostatné nebytové prostory) tak, aby byl zachován současný právní rámec pro všechny nebytové prostory bez ohledu na charakter vlastnických vztahů.

K bodu 28 - Doplnění § 13a odst.1 se zavádí z důvodu zamezení nárůstu administrativy u správců daně, neboť poplatník nemusí podávat v případě změny sazby daně nové daňové přiznání.

K bodu 29 - Znění § 13b odst.2 se vypouští z důvodu přechodu vybírání a vymáhání daně z nemovitostí do stejného režimu s ostatními daněmi podle zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, tak, aby v případě neplnění daňové povinnosti byl daňovými nedoplatky zatížen ten daňový dlužník, který je zapříčinil.

K bodu 30 - Úprava § 14 je prováděna pro zachování jednotného principu zaokrouhlování daně z nemovitostí, a proto se způsob zaokrouhlování rozšiřuje i na byty a nebytové prostory, pokud budou předmětem daně.

K bodu 31 - Jedná se legislativně technickou úpravu umožňující správci daně, bez předpisu platby při zachování daně prostého minima, vyměřit daňovou povinnost.

K bodu 32 - Ustanovení § 16 se ruší v plném rozsahu, neboť text tohoto ustanovení je nadbytečný a nepřesný s ohledem na stávající znění zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K čl.II - Tímto ustanovením je umožněno rozložení doby podání daňových přiznání na větší časový úsek z důvodu snížení administrativního zatížení správců daně a plynulého zpracování daňových přiznání. Současně je řešen postup po ukončení osvobození v souvislosti se změnou ustanovení § 9 odst.1 písm.r).

V Praze dne 14.dubna 1999

Předseda vlády České republiky

Ing. Miloš Z e m a n v.r.

Ministr financí České republiky

Mgr. Ivo S v o b o d a v.r.

ZÁKON

České národní rady

č. 338/1992 Sb.,

o dani z nemovitostí, ve znění zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 242/1994 Sb., a zákona č. 248/1995 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:

§ 1

Úvodní ustanovení

Tento zákon upravuje daň z nemovitostí, kterou tvoří

1. daň z pozemků,

2. daň ze staveb.

ČÁST PRVNÍ

DAŇ Z POZEMKŮ

§ 2

Předmět daně

(1) Předmětem daně z pozemků jsou pozemky na území České republiky vedené v katastru nemovitostí¹⁾ .

(2) Předmětem daně z pozemků nejsou:

a) v rozsahu půdorysu stavby pozemky zastavěné stavbami, a to i v případě, že stavby nejsou předmětem daně ze staveb podle § 7 odst. 2 tohoto zákona,

b) lesní pozemky, na nichž se nacházejí lesy ochranné a lesy zvláštního určení²⁾ ,

c) vodní plochy¹) s výjimkou rybníků sloužících k intenzivnímu a průmyslovému chovu ryb,

d) pozemky určené pro obranu státu.

§ 3

Poplatníci daně

(1) Poplatníkem daně z pozemků je vlastník pozemku. U pozemků ve vlastnictví České republiky (dále jen "stát") je poplatníkem daně právnická osoba, která k nim má právo hospodaření ⁴⁾ nebo které bylo zřízeno právo trvalého užívání ⁵⁾ .

(2) Nájemce je poplatníkem daně u pronajatých pozemků, jde-li o pozemky, jejichž původní vlastnické hranice v terénu neexistují, protože byly sloučeny do pozemků s hranicemi v terénu reálně existujícími, nebo o pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo Správou státních hmotných rezerv nebo o pozemky převedené na Fond národního majetku.

(3) Uživatel je poplatníkem daně v případě, že vlastník pozemku není znám, nebo u pozemků, jejichž hranice v terénu reálně vznikly po předání pozemků jako náhradních za původní pozemky sloučené.

((4) Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření více subjektů nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání více subjektům, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.)

(4) Má-li k pozemku vlastnické právo nebo právo hospodaření ⁴) více subjektů, nebo je-li k němu zřízeno právo trvalého užívání ⁵) více subjektům, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně, s výjimkou případů, kdy podle zvláštního právního předpisu^5a) vzniklo spoluvlastnictví k pozemku v souvislosti s převodem nebo přechodem bytu nebo nebytového prostoru do vlastnictví. V těchto případech je poplatníkem daně z pozemku ve výši odpovídající jeho spoluvlastnickému podílu každý spoluvlastník pozemku.

((5) Nájemce pozemku, není-li sám poplatníkem za daň ručí.)

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně z pozemků jsou osvobozeny

a) pozemky ve vlastnictví státu,

b) pozemky ve vlastnictví obce,

c) pozemky užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,

d) pozemky spravované Pozemkovým fondem České republiky,⁶⁾ nebo převedené na Fond národního majetku České republiky,⁷⁾ pokud nejsou pronajaty,

e) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou nebo její částí sloužící k vykonávání náboženských obřadů církví a náboženských společností státem uznaných,⁸⁾ dále se stavbou nebo její částí sloužící k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,

f) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou ve vlastnictví sdružení občanů ⁹⁾ a obecně prospěšných společností,

g) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbou sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, knihovnám, státním archivům, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče,¹⁰⁾ nadacím a se stavbou památkových objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,

h) pozemky tvořící jeden funkční celek se stavbami sloužícími výlučně k účelu zlepšení stavu životního prostředí, stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky,

i) pozemky, na nichž jsou zřízeny hřbitovy,¹)

j) pozemky území zvláště chráněných podle předpisů o ochraně přírody a krajiny ¹¹⁾ s výjimkou národních parků a chráněných krajinných oblastí; v národních parcích a chráněných krajinných oblastech pozemky zařazené do jejich I. zóny,

k) pozemky remízků, hájů a větrolamů a mezí na orné půdě, loukách a pastvinách, pozemky pásma hygienické ochrany vod I. stupně ¹²⁾ a pozemky ostatních ploch,¹) které nelze žádným způsobem využívat,

l) pozemky veřejně přístupných parků, prostor a sportovišť,¹)

m) zemědělské pozemky na dobu pěti let a lesní pozemky na dobu 25 let, počínaje rokem následujícím po roce, kdy byly po rekultivaci technickým opatřením nebo biologickým zúrodňováním vráceny zemědělské nebo lesní výrobě,

n) na dobu pěti let od nabytí účinnosti tohoto zákona zemědělské pozemky a do výměry 10 ha pozemky hospodářských lesů vydané vlastníkům na základě zvláštního předpisu,¹³⁾ a to i v případech, kdy za tyto pozemky byly přiděleny pozemky náhradní, pokud na nich vlastníci nebo osoby blízké¹⁴) sami hospodaří a nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,¹⁴⁾

15. pozemky určené pro veřejnou dopravu,

16. části pozemků, na kterých jsou zřízeny měřické značky, signály a jiná zařízení geodetických bodů,¹⁵⁾ a pásy pozemků v lesích, vyčleněné pro rozvody elektrické energie a topných plynů.¹⁶⁾

r) pozemky ve vlastnictví veřejných vysokých škol^16a) , které slouží k uskutečňování akreditovaných studijních programů.

(2) Pozemkem tvořícím jeden funkční celek se stavbou se rozumí část pozemku nezbytně nutná k provozu a plnění funkce stavby.

(3) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány (,s výjimkou pronájmu rozpočtovýmorganizacím) ; jsou-li tyto pozemky pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. (Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g) a l) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.) Pozemky uvedené v odstavci 1 písm. e) až g), l) a r) jsou osvobozeny od daně z pozemků, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronajímány.

((4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n) a p) v daňovém přiznání.)

(4) Poplatník daně uplatní nárok na osvobození od daně z pozemků podle odstavce 1 písm. e) až h), j), k), m), n), p) a r) v daňovém přiznání.

(5) Při uplatnění nároku na osvobození podle odstavce 1 písm. n) doloží poplatník daně samostatné provozování zemědělské výroby na zemědělské půdě zápisem do evidence podle zvláštních předpisů.^16b)

§ 5

Základ daně

(1) Základem daně u pozemků orné půdy, chmelnic, vinic,zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin ¹) je cena půdy zjištěná násobením skutečné výměry pozemku v m² průměrnou cenou půdy stanovenou na 1 m² ve vyhlášce^16c)vydané na základě zmocnění v § 17 tohoto zákona.

(2) Základem daně u pozemků hospodářských lesů ²) a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb¹) je cena pozemku zjištěná podle platných cenových předpisů k 1. lednu zdaňovacího období. Základem daně u pozemků hospodářských lesů může být i součin skutečné výměry pozemku v  m² a částky 3,80 Kč za 1 m².

3. Základem daně u ostatních pozemků je skutečná výměra pozemku v m² zjištěná k 1. lednu zdaňovacího období.

§ 6

Sazba daně

(1) Sazba daně činí u pozemků

a) orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů 0,75 %,

b) luk a pastvin, hospodářských lesů a rybníků s intenzivním a průmyslovým chovem ryb 0,25 %.

(2) Sazba daně u ostatních pozemků činí za každý 1 m² u

a) zastavěných ploch a nádvoří (0,10 Kč,) 0,30 Kč,

b) stavebních pozemků 1,00 Kč,

c) ostatních ploch, pokud jsou předmětem daně 0,10 Kč.

(3) Stavebními pozemky se rozumějí nezastavěné pozemky určené k zastavění rozhodnutím o umístění stavby nebo stavebním povolením, pokud je sloučeno územní řízení se stavebním řízením; rozhodná je výměra pozemku, na který se rozhodnutí o umístění stavby nebo uvedené stavební povolení vztahuje.

(4) Základní sazba daně podle odstavce 2 písm. b) se násobí koeficientem

a) 0,3 v obcích do 300 obyvatel

0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel

1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze.

Pro přiřazení koeficientu k jednotlivým obcím je rozhodný počet obyvatel obce podle posledního sčítání lidu;

((b) pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení písmene a); koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0.)

b) pro jednotlivé části obce může obec koeficient, který je pro ni stanoven v ustanovení písmene a), obecně závaznou vyhláškou zvýšit nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů v ustanovení písmene a); koeficient 2,5 lze zvýšit až na koeficient 5,0, koeficient 3,5 lze zvýšit na koeficient 4,5, nebo 5,0 anebo 6,0 a koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0, nebo 6,0 anebo 7,0.

ČÁST DRUHÁ

DAŇ ZE STAVEB

§ 7

Předmět daně

(1) Předmětem daně ze staveb jsou stavby na území České republiky, na které bylo vydáno kolaudační rozhodnutí¹⁷⁾ nebo kolaudačnímu rozhodnutí podléhající a užívané a nebo podle dříve vydaných obecně závazných právních předpisů dokončené, byty včetně podílu na společných částech stavby, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v katastru nemovitostí^17a) (dále jen “byty”) a nebytové prostory, včetně podílu na společných částech stavby, jejichž vlastnictví je samostatně evidováno v  katastru nemovitostí^17a) (dále jen “samostatné nebytové prostory”).

(2) Předmětem daně ze staveb nejsou stavby, v nichž jsou byty nebo samostatné nebytové prostory, které jsou předmětem daně podle odstavce 1,stavby přehrad, stavby, jimiž se upravuje vodní tok, stavby vodovodních řadů a vodárenských objektů včetně úpraven vody, kanalizačních stok a kanalizačních objektů včetně čistíren odpadních vod, jakož i stavby určené k předchozímu čištění vod před jejich vypouštěním do kanalizací, stavby na ochranu před povodněmi, stavby k zavlažování a odvodňování pozemků,^17b)stavby rozvodů energií a (veřejných dopravních cest ) stavby sloužící veřejné dopravě.

((3) Veřejnými dopravními cestami se rozumějí stavby pozemních komunikací (dálnice, silnice, místní komunikace a veřejné účelové komunikace), stavby leteckých zařízení, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů.)

(3) Stavbami sloužícími veřejné dopravě se rozumějí stavby dálnic, silnic, místních komunikací, veřejných účelových komunikací, letecké stavby, stavby drah a na dráze, stavby vodních cest a přístavů, pokud užívání stavby k veřejné dopravě vyplývá z rozhodnutí příslušného stavebního úřadu^17c) , nebo z dříve vydaných rozhodnutí o užívání stavby.

§ 8

Poplatníci daně

((1) Poplatníkem daně je vlastník stavby; jde-li o stavbu ve správě Pozemkového fondu České republiky nebo Správy státních hmotných rezerv nebo stavbu převedenou na Fond národního majetku České republiky, která je pronajata, je jím nájemce. Má-li právnická osoba ke stavbě právo hospodaření⁴) nebo trvalého užívání⁵), je poplatníkem daně nositel tohoto práva.

(2) Má-li ke stavbě vlastnické právo, právo hospodaření nebo trvalého užívání více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.)

(1) Poplatníkem daně je vlastník stavby, bytu nebo samostatného nebytového prostoru. Jde-li o stavbu nebo samostatný nebytový prostor, spravované Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedené podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, je poplatníkem daně nájemce. Jde-li o obytný dům nebo byt spravovaný Pozemkovým fondem České republiky, Správou státních hmotných rezerv nebo převedený podle zvláštního právního předpisu na Fond národního majetku České republiky, jsou poplatníky daně tyto subjekty. Má-li právnická osoba ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru právo hospodaření ⁴) nebo k nim bylo zřízeno právo trvalého užívání ⁵) , je poplatníkem daně nositel tohoto práva.

(2) Má-li ke stavbě, bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru vlastnické právo, právo hospodaření, právo trvalého užívání nebo právo nájmu více subjektů, jsou tyto povinny platit daň společně a nerozdílně.

§ 9

Osvobození od daně

(1) Od daně ze staveb jsou osvobozeny

a) stavby ve vlastnictví státu,

b) stavby ve vlastnictví obce,

c) stavby ve vlastnictví jiného státu užívané diplomatickými zástupci pověřenými v České republice, konzuly z povolání a jinými osobami, které podle mezinárodního práva požívají diplomatických a konzulárních výsad a imunity, a to za předpokladu, že nejsou občany České republiky, a že je zaručena vzájemnost,

(d) stavby spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené na Fond národního majetku České republiky, pokud nejsou pronajaty,)

d) stavby, s výjimkou obytných domů, samostatné nebytové prostory spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené podle zvláštních právních předpisů na Fond národního majetku České republiky, pokud nejsou pronajaty; obytné domy nebo byty spravované Pozemkovým fondem České republiky nebo převedené podle zvláštních právních předpisů na Fond národního majetku České republiky,

e) stavby ve vlastnictví církví a náboženských společností státem uznaných,⁸) sloužící k vykonávání náboženských obřadů a k výkonu duchovní správy těchto církví a náboženských společností,

f) stavby ve vlastnictví sdružení občanů ⁹) a obecně prospěšných společností,

(g) na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob, pokud slouží k trvalému bydlení vlastníka nebo osob blízkých, a novostavby obytných domů, v nichž jsou byty výhradně ve vlastnictví fyzických osob,)

g) na dobu 15 let, počínaje rokem následujícím po vydání kolaudačního rozhodnutí, novostavby obytných domů ve vlastnictví fyzických osob a byty ve vlastnictví fyzických osob v novostavbách obytných domů, pokud slouží k  trvalému bydlení vlastníků nebo osob blízkých,

h) na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy vrácené do vlastnictví fyzickým osobám z titulu restituce podle zvláštních předpisů,¹⁸⁾ pokud nedošlo k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

i) na dobu 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, pokud byly postaveny do roku 1948 a je v nich buď nadpoloviční většina nájemních bytů, nebo byty v nich byly nejméně 15 let obsazeny též jinými uživateli než vlastníkem a osobami mu blízkými podle dřívějších zákonů o hospodaření s byty a s přikázaným nájemným, pokud nedošlo od roku 1948 k převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

(j) na dobu 10 let od nabytí účinnosti tohoto zákona obytné domy s byty převedenými do vlastnictví fyzických osob z vlastnictví státu, obcí a družstev,^18a) pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,)

j) do zdaňovacího období roku 2002 včetně, byty převedené do vlastnictví fyzických osob z  vlastnictví státu, obcí a družstev podle zvláštního právního předpisu^18a), pokud nedošlo k dalšímu převodu nebo přechodu vlastnického práva na jiné osoby než osoby blízké,

k) stavby sloužící školám a školským zařízením, muzeím a galeriím, budou-li tato muzea a galerie vymezeny zvláštním předpisem, státním archivům, knihovnám, zdravotnickým zařízením, zařízením sociální péče, nadacím, občanským sdružením zdravotně postižených občanů a dále stavby památkových veřejně přístupných objektů stanovených vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem kultury České republiky,

l) stavby sloužící k zajištění hromadné osobní přepravy,

m) stavby sloužící výlučně k účelům zlepšení stavu životního prostředí stanovené vyhláškou Ministerstva financí České republiky v dohodě s Ministerstvem životního prostředí České republiky,

n) obytné domy ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti ^18b) a jsou držiteli průkazů ZTP a ZTP/P, a to v rozsahu, v jakém slouží k jejich trvalému bydlení,

o) stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví fyzických osob, které pobírají dávky sociální péče na základě zákona o sociální potřebnosti a jsou držiteli průkazu ZTP, a stavby pro individuální rekreaci ve vlastnictví držitelů průkazu ZTP/P,

p) stavby kulturních památek^18c) na dobu osmi let, počínaje rokem následujícím po vydání stavebního povolení na stavební úpravy prováděné vlastníkem,

18. stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv (na vytápění plynem, elektřinou nebo) na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.)

r) stavby na dobu pěti let od roku následujícího po provedení změny spočívající ve změně systému vytápění přechodem z pevných paliv na systém využívající obnovitelné energie solární, větrné, geotermální, biomasy, anebo změny spočívající ve snížení tepelné náročnosti stavby stavebními úpravami, na které bylo vydáno stavební povolení.

(2) Podléhá-li osvobození podle odstavce 1 pouze část stavby, zjistí se nárok na osvobození z poměru, v jakém je podlahová plocha nadzemní části stavby podléhající osvobození k celkové podlahové ploše nadzemních částí stavby.

(3) Osvobození podléhají též byty a samostatné nebytové prostory splňující podmínky pro osvobození podle odst.1 písm. a) až c), e), f), h) až i), k) až n), p) a r).

(4) Osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. g) až i) nepodléhají nebytové prostory staveb sloužící výlučně k podnikatelské činnosti.

(5) Stavby a jejich části uvedené v odstavci 1 písm. a) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu (,s výjimkou pronájmu rozpočtovým organizacím.) ; jsou-li tyto stavby pronajaty rozpočtové nebo příspěvkové organizaci, jsou osvobozeny za předpokladu, že nejsou využívány k podnikatelské činnosti. Stavby a jejich části uvedené v ustanoveních písmen d), e) a f) jsou osvobozeny od daně ze staveb, nejsou-li využívány k podnikatelské činnosti nebo pronájmu. Podle ustanovení odstavce 1 písm. i) postupují obdobně bytová družstva, označovaná podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva.^18d)

(6) Poplatník uplatní nárok na osvobození od daně ze staveb podle odstavce 1 písm. e) až k), m) až r) v daňovém přiznání.

(7) Osvobození od daně podle odstavce 1 písm. h), i) a p) je vázáno na poplatníkem prokázané použití finančních prostředků získaných osvobozením na stavební opravy, rekonstrukci a modernizaci obytných domů a stavební úpravy kulturních památek (dále jen "prostředky"). Účinnost osvobození vzniká již ve zdaňovacím období, v němž byl nárok na osvobození uplatněn. První doklady osvědčující vynaložení prostředků je poplatník povinen předložit do dvou let od účinnosti osvobození, jinak poskytnuté osvobození zaniká. Poslední doklady osvědčující vynaložení prostředků je možno předložit nejdéle do jednoho roku po zániku účinnosti osvobození. Pokud nebyly prokázány všechny prostředky získané z osvobození od daně, rozdíl prokázaných prostředků a daňové povinnosti se předepíše poplatníkovi k přímému placení jako daň.

(8) Pokud dojde k zániku osvobození od daně podle předchozího odstavce, může poplatník požádat o osvobození znovu kdykoli v době do 15 let od nabytí účinnosti tohoto zákona. K této žádosti je poplatník povinen současně předložit doklady osvědčující vynaložení prostředků. Osvobození se při splnění těchto podmínek poskytne již na zdaňovací období, v němž byl nárok uplatněn, pro zbytek zákonné lhůty dané pro osvobození. Další postup je shodný s ustanovením uvedeným v odstavci 7.

(9) Po dobu přiznaného osvobození podle odstavce 1 písm. h), i) a p) se staví běh prekluzivní lhůty pro vyměření nebo doměření daně a promlčecí lhůta pro placení daně.

§ 10

Základ daně

(Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v m² (dále jen "zastavěná plocha") podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. Půdorysem se rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.)

(1) Základem daně ze stavby je výměra půdorysu nadzemní části stavby v  m² (dále jen “zastavěná plocha”), podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období. U stavby bez svislé nosné konstrukce se půdorysem rozumí plocha ohraničená průmětem obvodu stavby dotýkající se povrchu přilehlého pozemku ve vodorovné rovině. U stavby se svislou nosnou konstrukcí se půdorysem rozumí průmět obvodového pláště stavby na pozemek.

2. Základem daně u bytu nebo samostatného nebytového prostoru je zastavěná plocha bytu včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby v m² nebo zastavěná plocha samostatného nebytového prostoru včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby v  m², podle stavu k 1. lednu zdaňovacího období .

3. Zastavěná plocha bytu nebo zastavěná plocha samostatného nebytového prostoru včetně jejich podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby příslušející k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru se zjistí jako součin velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech stavby^18e) příslušejícího k bytu nebo samostatnému nebytovému prostoru a celkové výměry zastavěných ploch všech podlaží stavby v m².

(4) Zastavěnou plochou bytu nebo zastavěnou plochou samostatného nebytového prostoru se rozumí podlahová plocha bytu nebo podlahová plocha nebytového prostoru vynásobená koeficientem 1,15.

(5) Zastavěnou plochou podlaží stavby se rozumí plocha ohraničená průmětem vnějšího obvodového pláště podlaží stavby na pozemek, pokud nevyplývá z projektové dokumentace jinak.

§ 11

Sazba daně

(1) Základní sazba daně (u jednotlivých staveb)činí

a) u obytných domů^18f) 1 Kč za 1 m² zastavěné plochy; u ostatních staveb tvořících příslušenství k obytným domům z výměry přesahující 16 m² zastavěné plochy 1 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

b) u staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů^18f) využívaných pro individuální rekreaci (3 Kč)6Kč za 1 m² zastavěné plochy a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, 1 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

c) u garáží vystavěných odděleně od obytných domů 4 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

d) u staveb pro podnikatelskou činnost

1. u staveb sloužících pro zemědělskou prvovýrobu, staveb pro lesní a vodní hospodářství 1 Kč za 1 m2 zastavěné plochy,

2. u staveb sloužících pro průmysl, stavebnictví, dopravu, energetiku a ostatní zemědělskou výrobu 5 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

3. u staveb sloužících pro ostatní podnikatelskou činnost 10 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

e) u ostatních staveb 3 Kč za 1 m² zastavěné plochy,

f) u bytů včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby a u samostatných nebytových prostorů včetně podílu na zastavěné ploše všech podlaží stavby 1 Kč za 1 m² zastavěné plochy.

2. Základní sazby daně za 1 m² zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 písm. a) až c) , e) se zvyšují o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží, jestliže zastavěná plocha nadzemního podlaží přesahuje dvě třetiny zastavěné plochy. U staveb pro podnikatelskou činnost se základní sazba daně za 1 m² zastavěné plochy zjištěné podle odstavce 1 zvyšuje o 0,75 Kč za každé další nadzemní podlaží. Za první nadzemní podlaží se považuje každé konstrukční podlaží, které má úroveň podlahy nebo i její části do 0,80 m pod nejnižším bodem přilehlého terénu, není-li v projektové dokumentaci stanoveno jinak. Všechna podlaží umístěná nad tímto podlažím včetně účelově určeného podkroví se považují za další nadzemní podlaží.

3. Základní sazba daně

a) (podle odstavce 1 písm. a))podle odstavce 1 písm. a) a f), případně zvýšená podle odstavce 2, se násobí koeficientem přiřazeným k jednotlivým obcím podle počtu obyvatel z posledního sčítání lidu

0,3 v obcích do 300 obyvatel

0,6 v obcích nad 300 obyvatel do 600 obyvatel

1,0 v obcích nad 600 obyvatel do 1000 obyvatel

1,4 v obcích nad 1000 obyvatel do 6000 obyvatel

1,6 v obcích nad 6000 obyvatel do 10 000 obyvatel

2,0 v obcích nad 10 000 obyvatel do 25 000 obyvatel

2,5 v obcích nad 25 000 obyvatel do 50 000 obyvatel

3,5 v obcích nad 50 000 obyvatel a ve Františkových Lázních, Luhačovicích, Mariánských Lázních a Poděbradech

4,5 v Praze.

(Pro jednotlivé části obce může obec obecně závaznou vyhláškou koeficient, který je pro ni stanoven, zvýšit o jednu kategorii nebo snížit o jednu až tři kategorie v členění koeficientů; koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0;)

Pro jednotlivé části obce může obec koeficient, který je pro ni stanoven obecně závaznou vyhláškou, zvýšit nebo snížit o jednu až tři kategorie podle členění koeficientů;

koeficient 2,5 lze zvýšit až na koeficient 5,0, koeficient 3,5 lze zvýšit na koeficient 4,5 nebo 5,0 anebo 6,0 a koeficient 4,5 lze zvýšit na koeficient 5,0 nebo 6,0 anebo 7,0.

b) u jednotlivých druhů staveb podle odstavce 1 písm. b) až d) v jednotlivých bodech, případně zvýšená podle odstavce 2, se v celé obci násobí koeficientem 1,5, který může obec stanovit obecně závaznou vyhláškou.

(4) U staveb pro individuální rekreaci a rodinných domů ^18f) využívaných pro individuální rekreaci a u staveb, které plní doplňkovou funkci k těmto stavbám, s výjimkou garáží, se základní sazba daně podle odstavce 1 písm. b), případně zvýšená podle odstavce 2, násobí koeficientem 2,0 nebo se koeficient, je-li stanoven podle odstavce 3 písm. b), násobí koeficientem 2,0, pokud jsou tyto stavby umístěny v národních parcích a v zónách I. chráněných krajinných oblastí vyhlášených podle zvláštních předpisů.

(5) Daň zjištěná podle § 10 a § 11 odst. 3 se zvyšuje o 2 Kč za každý 1 m² podlahové plochy nebytového prostoru sloužícího v obytném domě k podnikatelské činnosti nebo samostatného nebytového prostoru sloužícího k podnikatelské činnosti s výjimkou zemědělské prvovýroby nebo případů, kdy jsou pro tento nebytový prostor důvody pro osvobození podle § 9 tohoto zákona.

(6) U staveb uvedených v § 11 odst. 1 písm. d), které slouží více účelům, se použije základní sazba daně odpovídající podnikatelské činnosti, jíž slouží převažující část podlahové plochy nadzemní části stavby a při stejném poměru podlahových ploch připadajících na jednotlivé činnosti se použije vyšší příslušná sazba. Pokud je ve stavbách uvedených v § 11 odst. 1 písm. a), b), c) a e) provozována podnikatelská činnost na převažující části podlahové plochy nadzemních částí staveb, použije se sazba daně jako u staveb v § 11 odst. 1 písm. d).

ČÁST TŘETÍ

SPOLEČNÁ USTANOVENÍ

§ 12

zrušen

§ 13

Zdaňovací období

Zdaňovacím obdobím je kalendářní rok. Ke změnám skutečností rozhodných pro daňovou povinnost, které nastanou v průběhu zdaňovacího období, se nepřihlíží.

§ 13a

Daňové přiznání

(1) Daňové přiznání je poplatník povinen podat příslušnému správci daně do 31. ledna zdaňovacího období. Daňové přiznání se nepodává, pokud je poplatník podal v některém z předchozích zdaňovacích období. Dojde-li však ve srovnání s předchozím zdaňovacím obdobím ke změně okolností rozhodných pro vyměření daně včetně změny v osobě poplatníka, je poplatník povinen daň do 31. ledna zdaňovacího období přiznat; v těchto případech lze daň přiznat rovnocenně buď podáním daňového přiznání, nebo podáním dílčího daňového přiznání. Dílčí daňové přiznání se podává na tiskopise vydaném Ministerstvem financí a poplatník v něm uvede jen nastalé změny a výpočet celkové daňové povinnosti. Dojde-li pouze ke změně sazeb daně nebo průměrné ceny půdy přiřazené ke stávajícím jednotlivým katastrálním územím způsobem uvedeným v § 5 odst. 1 tohoto zákona nebo ke změně koeficientu stanoveného obcí podle § 6 odst. 4 písm. b) nebo podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) a odst. 4 tohoto zákona, poplatník není povinen podat správci daně daňové přiznání, dílčí daňové přiznání, ani mu sdělit tyto změny. Bylo-li daňové přiznání podáno v předchozích zdaňovacích obdobích a do 31. ledna běžného zdaňovacího období nebylo podáno daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, vyměří se daň k 31. lednu běžného zdaňovacího období ve výši poslední známé daňové povinnosti případně upravené změnou průměrné ceny nebo koeficientu.

(2) Podá-li daňové přiznání jeden z poplatníků majících vlastnická nebo jiná práva k téže nemovitosti, považuje se tento poplatník za jejich společného zástupce, pokud si poplatníci nezvolí jiného společného zástupce.

(3) Přestane-li být fyzická nebo právnická osoba poplatníkem daně z nemovitostí proto, že v průběhu zdaňovacího období se změnila vlastnická nebo jiná práva ke všem nemovitostem v územním obvodu téhož správce daně, které u něho podléhaly dani z nemovitostí, nebo tyto nemovitosti zanikly, je povinen oznámit tuto skutečnost správci daně nejpozději do 31. ledna následujícího zdaňovacího období.

(4) Dojde-li ke změně ostatních údajů uvedených v daňovém přiznání, je poplatník povinen tyto změny oznámit správci daně do 30 dnů ode dne, kdy nastaly.

§ 13b

Vyměření daně

Daň z nemovitostí se vyměřuje na zdaňovací období podle stavu k 1.lednu roku, na který je daň vyměřována.

((2) Dojde-li v průběhu zdaňovacího období ke změně vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem, přechází povinnost uhradit případný daňový nedoplatek počínaje 1. lednem následujícího zdaňovacího období na nové poplatníky s výjimkou případů, kdy jsou nemovitosti předány na základě zvláštního předpisu ¹⁸). V územním obvodu jednoho správce daně se daňový nedoplatek k těmto nemovitostem zjistí z poměru, v jakém se podílí daň připadající na tyto nemovitosti na celkové daňové povinnosti původního poplatníka. Za období od změny vlastnických nebo jiných práv k nemovitostem do 1. ledna následujícího zdaňovacího období nový nabyvatel za daňový nedoplatek ručí.)

§ 14

Zaokrouhlování

(1) Základ daně z nemovitostí podle § 5 odst. 1 a 2 se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

(2) Daň z pozemků za jednotlivé druhy pozemků a daň ze staveb za jednotlivé stavby nebo souhrn staveb, byty nebo souhrn bytů, samostatné nebytové prostory nebo souhrn samostatných nebytových prostorů se zaokrouhluje na celé Kč nahoru.

§ 15

Placení daně

(1) Daň z nemovitostí je splatná

a) u poplatníků daně provozujících zemědělskou výrobu a chov ryb ve dvou stejných splátkách, a to nejpozději do 31. srpna a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období,

b) u ostatních poplatníků daně ve čtyřech stejných splátkách, a to nejpozději do 31. května, do 30. června, do 30. září a do 30. listopadu běžného zdaňovacího období.

(2) Nepřesáhne-li roční daň z nemovitostí částku 1000 Kč, je splatná najednou, a to nejpozději do 31. května běžného zdaňovacího období. Ke stejnému datu lze daň z nemovitostí zaplatit najednou i při vyšší částce.

(3) Činí-li u jednoho poplatníka celková daňová povinnost z nemovitostí nacházejících se v obvodu územní působnosti jednoho správce daně méně než 30 Kč, daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání se za podmínek uvedených v § 13a tohoto zákona podává, (ale daň se nevyměří ani neplatí) daň se vyměří, ale nepředepíše.

( § 16

Správa daně

Správa a řízení ve věcech daně a sankce za nesplnění daňových povinností se řídí zvláštním předpisem²¹⁾, pokud tento zákon nestanoví jinak.)

§ 16

Vypouští se.

§ 16a

Obecně závaznou vyhlášku vydanou obcí podle ustanovení § 6 a 11 je obec povinna zaslat v jednom vyhotovení příslušnému správci daně do pěti kalendářních dnů ode dne nabytí její platnosti, přičemž obecně závazná vyhláška musí nabýt platnosti nejpozději do 1. srpna předchozího zdaňovacího období a účinnosti nejpozději do 1. ledna následujícího zdaňovacího období; má-li vyhláška zpětnou účinnost, je neplatná. Pro vyměření daně na zdaňovací období roku 1994 se použijí koeficienty stanovené obcí obecně závaznou vyhláškou i v případě, že vyhláška nabude účinnosti do 31. ledna 1994.

ČÁST ČTVRTÁ

ZMOCŇOVACÍ USTANOVENÍ

§ 17

Ministerstvo zemědělství České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky upraví vyhláškou seznam katastrálních území s přiřazenými průměrnými cenami pozemků orné půdy, chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, luk a pastvin odvozenými z bonitovaných půdně ekologických jednotek.

ČÁST PÁTÁ

PŘECHODNÁ A ZÁVĚREČNÁ USTANOVENÍ

§ 18

(1) Osvobození od daně z pozemků podle § 4 zákona č. 172/1988 Sb., o zemědělské dani, a nařízení vlády České republiky č. 554/1991 Sb., o osvobození některých příjmů od daně z příjmů obyvatelstva a daňových úlevách pro začínající samostatně hospodařící rolníky, zůstává v platnosti až do uplynutí lhůty rozhodné pro osvobození, pokud tento zákon nestanoví nové lhůty.

(2) Úlevy, na které vznikl nárok podle nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani, se poskytnou poplatníkům formou odpočtu od vypočtené daně z nemovitosti.

§ 19

U staveb, kde vznikla daňová povinnost platit domovní daň podle nájemného a ceny užívání podle zákona č. 143/1961 Sb., o domovní dani, v roce 1992, vyměří příslušný obecní úřad daň na rok 1992 po jeho uplynutí z nájemného a ceny užívání připadající na dobu ode dne vzniku daňové povinnosti do konce roku 1992, po srážce odčitatelných položek připadajících na tuto dobu.

§ 19a

Ve zdaňovacím období roku 1994 budou poplatníci, kteří nemají povinnost podat daňové přiznání nebo dílčí daňové přiznání, platit zálohy na daň ve výši daně splatné v předchozím zdaňovacím období k termínům uvedeným v § 15 odst. 1 a 2 až do doby doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Rozdíl mezi splatnou daňovou povinností a zaplacenými zálohami poplatníci zaplatí ve lhůtě do 15 dnů po doručení hromadného předpisného seznamu nebo platebního výměru. Přeplatek, který je rozdílem mezi zaplacenými zálohami a roční daňovou povinností, se vrátí za podmínek stanovených zvláštním předpisem.²¹⁾

§ 20

Daň z nemovitostí se vyměří podle tohoto zákona poprvé na rok 1993 podle stavu k 1. lednu 1993.

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

1. S působností pro Českou republiku zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani, ve znění zákona č. 129/1974 Sb.

2. § 1 písm. g) a § 8 zákona České národní rady č. 565/1990 Sb., o místních poplatcích.

3. Nařízení vlády České socialistické republiky č. 82/1978 Sb., o osvobození obytných domů s byty v osobním vlastnictví od domovní daně.

4. Nařízení vlády České republiky č. 579/1990 Sb., o úlevách na domovní dani.

5. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č. 144/1961 Sb., kterou se provádí zákon č. 143/1961 Sb., o domovní dani.

6. S působností pro Českou republiku vyhláška Ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

7. Vyhláška Ministerstva financí České socialistické republiky č. 101/1976 Sb., kterou se doplňuje vyhláška Ministerstva financí č. 14/1968 Sb., o úlevách na domovní dani.

8. Vyhláška Ministerstva financí, cen a mezd České socialistické republiky č. 217/1988 Sb., o odvádění nájemného na zvláštní účty nájemného, ve znění vyhlášky č. 29/1991 Sb.

9. Opatření Ministerstva financí České republiky ze dne 25.1.1991 k odstranění nesrovnalostí při vyměřování domovní daně (vyhlášeno v částce 55/1991 Sb.).