Vládní návrh zákona o dráhách

K bodu 1 (§ 3 odst. 1)

Navrhuje se upřesnit definici dráhy regionální tak, aby vyhovovala pro potřeby budoucích VÚSC.

K bodu 2 (§ 4a)

Navrhuje se zařadit nové ustanovení s cílem vymezit místa na dráze a v obvodu dráhy přístupná veřejnosti a v nich stanovit pravidla chování. Provozování dráhy a drážní dopravy může svým charakterem ohrožovat zdraví a majetek osob, pokud by tyto nezachovávaly přiměřenou opatrnost v obvodu dráhy a vstupovaly do míst, v nichž by mohlo docházet k újmě na jejich zdraví nebo majetku. Je proto potřebné vymezit prostory, kam mohou osoby vstupovat, aniž by byly bezprostředně vystaveny uvedenému nebezpečí a stanovit pravidla chování osob v obvodu dráhy. Tato úprava je požadována zejména ze strany Českých drah, ale i Policií České republiky jako prevence proti vzniku újmy na zdraví občanů i škodám na majetku provozovatelů drah a dopravců. Zvláštním předpisem upravujícím vstup na dráhu je kupř. zákon č. 222/1994 Sb., podle kterého má dodavatel rozvodných zařízení právo vstupovat na cizí nemovitost v souvislosti se zřizováním, provozem, opravou a údržbou rozvodných zařízení.

K bodu 3 (§ 5a)

Navrhuje se doplnit právní úpravu o ustanovení, řešící styk dráhy s jinými inženýrskými sítěmi, které neslouží provozování dráhy a drážní dopravy a nacházejí se v obvodu dráhy. Praxe v používání zákona o dráhách prokázala, že uvedenou úpravu neřeší příslušné zvláštní právní předpisy dostatečně a především neodůvodněně zatěžují vlastníka dráhy. Proto je potřebné zavést pro vlastníka dráhy potřebnou ochranu a smluvně upravit podmínky umisťování těchto sítí v obvodu dráhy za jednorázovou úhradu, upravit problematiku jejich oprav a přeložek v případě rekonstrukce dráhy nebo výstavby nové dráhy. Navrhovaná právní úprava vychází z obdobné právní úpravy podle ustanovení § 36 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích.

K bodu 4 a 5 (§ 6)

Navrhuje se doplněním § 6 zákona zavést řízení týkající se rozsahu zabezpečení úrovňového křížení a změny tohoto zabezpečení. Praxe potvrdila nezbytnost předchozího rozhodování o rozsahu zabezpečení přejezdu, protože rozhodnutí o zabezpečení nového přejezdu musí předcházet územnímu řízení a u změny zabezpečení přejezdu musí toto rozhodnutí předcházet stavebnímu řízení z důvodu zajištění podkladů pro vypracování příslušné projektové dokumentace.

K bodu 6 (§ 7 odst. 2)

Upřesňuje se u kterých staveb drah musí být pro kolaudační rozhodnutí nařízen zkušební provoz.

K bodu 7 (§ 9 odst. 2)

Bezpečnost provozování dráhy a drážní dopravy a skutečnost, že provoz dráhy mohou narušit různé překážky, které jsou mimo vliv provozovatele dráhy, vyžaduje nástroj, na jehož základě bude moci provozovatel dráhy požadovat od vlastníků přilehlých pozemků k dráze provedení určitých prací spočívajících v oklešťování větví a odstraňování porostů, který brání nebo ohrožuje provoz dráhy.

K bodu 8 (§ 9 odst. 4)

Návrh na zřizování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení tramvajových a trolejbusových drah na cizích nemovitostech jako věcné břemeno za náhradu je obdobný jako oprávnění pro vlastníka pozemní komunikace v zastavěném území obce podle § 35 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích. Cílem úpravy § 9 odst. 4 je umožnit zřizování trakčních vedení tramvajových a trolejbusových drah v intravilánu měst a obcí, ve kterých je nezbytné umísťovat kotvení trakčního vedení na nemovitostech sousedících s dráhou.

K bodu 9 (§ 10)

Navrhuje se doplnění § 10 zákona. Podzemní a nadzemní vedení zabezpečující provozování dráhy a drážní dopravy jsou stavbami dráhy, které bývají v některých případech situovány i mimo obvod a ochranné pásmo dráhy. V takovém případě uvedené stavby dráhy nejsou chráněny obvodem dráhy nebo ochranným pásmem dráhy. Ochrana podzemního a nadzemního vedení dráhy je však z hlediska zajištění nepřerušovaného a bezpečného provozování dráhy a drážní dopravy potřebná. Jakékoliv narušení provozování dráhy např. při stavebních činnostech v okolí dráhy má negativní vliv na bezpečné a plynulé provozování dráhy a drážní dopravy.

Za účelem ochrany podzemních a nadzemních vedení dráhy se nejeví jako vhodné zřizovat obvod dráhy nebo ochranné pásmo dráhy (na pozemních komunikacích v intravilánu obcí tato ochrana není věcně únosná). Ochranu těchto vedení lze zajistit stanovením povinnosti získat pro provádění předmětných činností v trase příslušných vedení souhlas drážního správního úřadu. Navrženou úpravou se dosáhne dostatečné ochrany staveb dráhy, umístěných mimo obvod dráhy.

K bodu 10 až 25 (§ 11, § 12, § 14, § 14a, § 15, § 16 a § 17)

Vzhledem k tomu, že provozování infrastruktury není klasickým podnikáním a klade na provozovatele vysokou odpovědnost za zabezpečení předpokladů dopravní obslužnosti státu a regionu, je nutno, aby provozovatelem byla pouze osoba, která prokáže způsobilost jednak odbornou a jednak i finanční. Doplňují se proto povinnosti provozovatele dráhy celostátní a regionální zejména o požadavek prokázání jeho finanční způsobilosti. S ohledem na tyto nové skutečnosti a potřebu důkladnější analytické evidence provozovatelů dráhy z hlediska transparentnosti jejich finančního hospodaření se zavádí pro provozovatele dráhy povinnost obligatorního zápisu v obchodním rejstříku. Tato povinnost se ovšem dotkne pouze okrajové části těchto subjektů, pro něž byl zápis v obchodním rejstříku podle obchodního zákoníku doposud pouze fakultativním.

K bodu 26 a 27 (§ 17 a § 18)

Precizují se náležitosti rozhodnutí o úředním povolení a současně i na základě zkušeností z praxe stávající právní úpravy se umožňuje ve vymezených případech provedení změny tohoto rozhodnutí.

Do návrhu se zařazuje jako důvod zániku úředního povolení zrušení dráhy.

K bodu 29 (§ 20)

Novelou zákona se ukládá vlastníku dráhy celostátní a regionální pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu, který je nezbytný pro bezpečné a plynulé provozování drážní dopravy, kterou se ve veřejném zájmu zajišťují přepravní potřeby státu a regionu. Tím dochází k potřebnému zprůhlednění a vyjasnění práv a povinností a současně tedy i odpovědnosti vlastníka dráhy na straně jedné a provozovatele dráhy na straně druhé nutnému pro transparentní vymezení smluvních vztahů při podnikání na dráhách.

K bodu 30 a 31 (§ 22 a § 23)

Navrhuje se rozšířit ustanovení upravující povinnosti provozovatele dráhy o povinnosti vztahující se k prokazování trvání finanční způsobilosti provozovatele a o povinnosti vztahující se k zajištění procesu zahájení a řádného provozování dopravní infrastruktury. Zejména se stanovuje jako prvořadá povinnost každého provozovatele provozovat dráhu pro potřeby bezpečné a plynulé drážní dopravy. Ustanovení se dále rozšiřuje o oprávnění provozovatele dráhy při organizování drážní dopravy udílet dopravcům pokyny. Rovněž se umožňuje, aby provozovatel udílel pokyny osobám nacházejícím se na dráze nebo v obvodu dráhy, pro jejich bezpečnost a bezpečnost provozu a ochrany majetku.

Každý provozovatel dráhy celostátní, regionální ale i vlečky je povinen zpřístupnit dráhu dopravci, který má platnou licenci a platné osvědčení dopravce . Pro přístup na dráhu je však potřebná smlouva o podmínkách tohoto přístupu, kterou uzavírá provozovatel s dopravcem. Za přístup na dopravní infrastrukturu platí dopravce provozovateli cenu podle cenových předpisů. Do ustanovení § 23 se doplňuje významná povinnost provozovatele stanovovat pro potřeby dopravců a drážního správního úřadu kapacitu dopravní cesty, která je dopravcům k dispozici. Tato povinnost vychází z práva ES - Směrnice Rady 95/19/ES o alokaci kapacity železniční infrastruktury a stanovení poplatku za infrastrukturu.

K bodu 32 (§ 23a a § 23b)

Navrhuje se nově do zákona včlenit ustanovení, která umožňují provozovateli dráhy v zákonem taxativně vymezených případech učinit výjimku z povinnosti provozovat dráhu pro drážní dopravu. Stávající právní úprava je v této oblasti zcela nevyhovující, protože neupravuje možnosti omezení provozování dráhy vůbec, a pouze zprostředkovaně, přes institut omezení drážní dopravy lze dovodit situaci, kdy provozovatel je oprávněn omezit provozování dráhy.

Navrhuje se proto úprava institutu omezení provozování dráhy. Bylo-li drážním správním úřadem rozhodnuto o zastavení drážní dopravy na dráze nebo její části, není potřebné, aby provozovatel dráhy zajišťoval provozování předmětné dráhy v plném rozsahu. Takovou dráhu však musí provozovatel dráhy nadále udržovat v provozuschopném stavu, přičemž není potřebné zajišťovat obsluhu dráhy a organizovat drážní dopravu na ní. Vznikne-li potřeba obnovit provozování drážní dopravy na takové dráze a nový dopravce obdrží licenci k provozování drážní dopravy, povinnost provozovatele dráhy zajistit obsluhu dráhy a organizování drážní dopravy na této dráze opět vznikne.

K bodu 33 až 45 (§ 24 , § 25, § 27, § 27a, § 28, § 29, § 30)

Do zákona se nově zařazuje členění drážní dopravy na dopravu veřejnou a neveřejnou. Uvedené členění má význam z hlediska tvorby přepravního řádu.

Provozování drážní dopravy se nově navrhuje umožnit pouze těm osobám, které prokážou způsobilost k provozování drážní dopravy.

V zákoně se navrhuje precizovat podmínky pro získání licence k provozování drážní dopravy v souladu s právem ES. Zdůrazňuje se dvojí postavení drážního správního úřadu v procesu rozhodování o licenci - jednak jako úřadu, který prověřuje způsobilost budoucího dopravce k provozování dopravy a jednak jako alokačního orgánu, který alokuje volnou kapacitu dopravní infrastruktury způsobilému dopravci. Při alokaci dopravní infrastruktury musí úřad postupovat nediskriminačním způsobem tak, aby byla volná kapacita dopravní infrastruktury optimálně využitá. V souladu s právem ES zákon připouští, aby úřad přednostně alokoval v licenčním řízení volnou kapacitu dopravní infrastruktury těm dopravcům, kteří zajišťují veřejnou dopravu pro potřeby státu nebo vymezenou mezinárodní dopravu, je-li kapacita dopravní cesty omezena.

Nově se vyžaduje splnění podmínky finanční způsobilosti dopravce. Finanční způsobilost dopravce k provozování drážní dopravy se navrhuje pouze pro dopravce, který provozuje drážní dopravu na základě udělené licence na celostátní dráze a na dráze regionální. České dráhy svojí finanční způsobilost k provozování drážní dopravy na dráze celostátní odvozují ze své státní formy a dotacemi ze státního rozpočtu a další forma prokazování finanční způsobilosti již není potřebná. Podle návrhu však budou muset nově prokazovat finanční způsobilost k provozování regionální dopravy. Zavedením institutu finanční způsobilosti se v plném rozsahu přebírá do českého práva právo ES týkající se podmínek provozování drážní dopravy. Ztráta finanční způsobilosti může být důvodem pro odejmutí licence.

K bodu 46 (§ 31)

Navrhuje se změna § 31 spočívající v pravomoci drážního správního úřadu rozhodovat pouze ve věci vlastního přístupu na dopravní cestu, pokud se dopravce, který je držitelem licence nedohodl s provozovatelem dráhy. Odstraní se tím stávající ustanovení, podle kterého orgán státní správy rozhodoval o všech právech a povinnostech, včetně obchodních, vyplývajících ze smlouvy o přístupu na dopravní cestu. Tímto není dotčena působnost Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže ve věci přezkoumávání na návrh dopravce nepřidělení kapacity dopravní cesty provozovatelem dráhy, jde-li o zneužití jeho monopolního nebo dominantního postavení. Rovněž není dotčena působnost Ministerstva financí posuzovat na žádost dopravce výši ceny za použití dopravní cesty stanovenou provozovatelem dráhy, jde-li o cenu regulovanou.

K bodu 47 až 49 (§ 32 až § 34)

Nově se upravují možnosti drážního správního úřadu změnit rozhodnutí o licenci. Nově se doplňuje důvod pro pozbytí platnosti licence. Tímto důvodem je zrušení dráhy. Toto ustanovení je vyvoláno potřebou rozlišovat mezi náležitostmi žádosti a dokladovaných údajů pro udělení licence a jejich důsledky. Zatímco rozsah a četnost dopravy je náležitostí, která sebou nutně ponese rozhodování o změně nebo odnětí licence, v ostatních případech náležitostí žádosti postačí rozhodnutí o pouhé změně licence.

K bodu 50 (§ 34a, § 34b)

Do návrhu novely zákona byla převzata ze Směrnice Rady 95/18/ES o udělování licencí železničním podnikům základní podmínka pro získání licence k provozování drážní dopravy, spočívající v prokázání tzv. bezpečnostního certifikátu. Bezpečnostním certifikátem se osvědčuje, že budoucí dopravce vyhoví požadavkům technickým, organizačním a personálním, které jsou nezbytné pro bezpečné provozování drážní dopravy.

Navrhují se upravit příslušná ustanovení s cílem nevydávat pro lanové dráhy dvě rozhodnutí (úřední povolení a licenci), ale pouze rozhodnutí jedno, obsahující náležitosti úředního povolení i licence. U lanové dráhy je provozovatel dráhy a dopravce na ní vždy jeden subjekt, proto je vhodné povolovací systém sloučit a tím zjednodušit.

K bodu 51 (§ 35, § 36 a § 37)

Doplňují se povinnosti dopravce provozujícího drážní dopravu na dráze celostátní a regionální v souvislosti se zavedením požadavku finanční způsobilosti tohoto dopravce jako podmínky k udělení licence a dále jeho povinnost sjednání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy.

Je nezbytné stanovit obsah prováděcího předpisu - přepravního řádu k úpravě podrobných přepravních podmínek.

Zkušenosti z aplikace zákona o dráhách prokázaly, že zákon postrádal právní úpravu vztahů mezi cestujícím a dopravcem ve veřejné dopravě. Dopravce neměl podle předchozí právní úpravy možnost zasáhnout vůči cestujícím z bezpečnostních důvodů a na druhé straně neměl povinnost garantovat minimální standard přepravní služby. Stát má nesporně zájem na tom, aby při přepravě osob byla zajištěna ochrana cestující veřejnosti, aby byla zajištěna bezpečnost drážního provozu a aby každý dopravce provozující drážní osobní dopravu garantoval jednotný minimální standard služeb ve veřejné přepravě osob. Vztah dopravce a přepravované osoby má tedy kromě soukromoprávní povahy i prvky veřejnoprávní povahy. Novela zákona přináší významná oprávnění dopravce v zájmu zajištění bezpečnosti a plynulosti dopravy a bezpečnosti všech cestujících jako jsou

• právo vyloučit cestujícího z přepravy,

• právo nepřipustit cestujícího k přepravě,

• právo udělovat pokyny a přikazovat cestujícím chovat se určitým způsobem v dopravním prostředku,

• právo legitimovat cestujícího,

• právo požadovat zaplacení přirážky.

  Těmto oprávněním dopravce pak korespondují v novele zákona vymezené povinnosti cestujících.

  V zájmu zajištění minimálního standardu přepravních služeb stanovila novela zákona řadu povinností dopravcům ve veřejné dopravě jako jsou

• pečovat o bezpečnost přepravovaných osob a jejich zavazadel,

• zabezpečit první pomoc při dopravní nehodě nebo technické závady,

• vytvořit podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace.

  V novele zákona je dále nově zařazeno zmocnění k vydání přepravního řádu, který vymezí podrobně vztahy dopravce a cestující veřejnosti.

  Současně se předpokládá přepravní řád pro nákladní dopravu, kde zejména budou vymezeny věci, které nelze přepravovat drážní dopravou vůbec a věci, které lze přepravovat pouze při dodržení předepsaných podmínek. Přepravní řád současně vymezí způsob převzetí zásilky od odesílatele a stejně tak i způsob jejího vydání příjemci.

  K bodu 51 (§ 38)

  Navrhuje se nově upravit ustanovení § 38, neboť je částečně duplicitní s ustanovením § 19 zákona. V praxi dochází k situaci, kdy drážní správní úřad rozhodne o omezení provozování dráhy z důvodu rekonstrukce dráhy. Následně na žádost příslušného dopravce musí rozhodnout ze stejného důvodu (rekonstrukce dráhy) o omezení provozování drážní dopravy. Proto je potřebné omezit administrativní duplicitu tohoto rozhodovacího procesu. Jestliže drážní správní úřad rozhodl o omezení provozování dráhy, je nadbytečné, aby rozhodoval následně o omezení provozování drážní dopravy na příslušné dráze. O omezení provozování dráhy se rozhoduje ve správním řízení, jehož účastníkem je též dopravce, a proto omezení provozování drážní dopravy z toho vyplývající důsledky není potřebné zajišťovat dalším správním rozhodnutím za předpokladu, že sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy bude zabezpečena jiným způsobem (náhradní dopravou), nebo vedením vlaků po jiných traťových úsecích.

  Dále se navrhuje doplnit ustanovení, které umožní drážnímu správnímu úřadu, rozhodnout o zastavení drážní dopravy na dopravní cestě. Rozhodnutí připadá v úvahu v případech, kdy trvale zanikly přepravní potřeby a není veřejný zájem, ani zájem dopravce na provozování drážní dopravy. Navrhovaná změna koresponduje s nově navrhovaným způsobem financování drážní dopravy a nově zaváděným institutem závazků veřejné služby

  K bodu 51 a 52 (§ 39, 39a, § 39b, § 39c a § 39d))

  Navrhuje se zapracovat do zákona v nové samostatné ustanovení o uplatňování závazků veřejné služby ve veřejné drážní dopravě ve veřejném zájmu na dráze celostátní a regionální a využít přitom Nařízení Rady EHS č. 1191/69 ve znění nařízení č. 1893/91. Institut závazku veřejné služby přímo souvisí s nově navrhovaným modelem financování veřejné drážní dopravy. Současně se nově zavádí pojem “dopravní obslužnost. Navrhovaný model financování veřejné drážní dopravy spočívá v následujícím:

• Dálková osobní doprava a související přeprava zavazadel a nákladní doprava včetně přepravy kontejnerů jsou vymezeny jako tržní hospodářské výkony, na jejichž financování se v zásadě stát nebude podílet s výjimkou kompenzace důsledků státní cenové regulace; dopravní potřeby státu ve veřejném zájmu budou zajišťovány prostřednictvím závazků veřejné služby, které bude uzavírat jménem státu Ministerstvo dopravy a spojů po dohodě s Ministerstvem financí.

• Veřejná drážní doprava na dráze celostátní a regionální, kterou se ve veřejném zájmu zajišťuje základní dopravní obslužnost příslušného regionu, bude dotována z rozpočtů okresních úřadů prostřednictvím závazků veřejné služby.

  Nový systém financování by měl zajistit zprůhlednění finančních toků na železnici a harmonizovat financování drážní dopravy s financováním silniční dopravy při respektování přednosti zajišťovat dopravní obslužnost železniční dopravou a zabránit duplicitnímu financování souběžné dopravy ze státních prostředků.

  Dále se navrhuje doplnit zákon o možnost zavést výběrové řízení pro případ, že stávající dopravce odmítne realizovat dopravní obslužnost formou závazků veřejné služby. Ke zvýšení objektivnosti rozhodování státu a jeho územních orgánů o financování základní dopravní obslužnosti drážní dopravou zavádí proto novela zákona nový institut výběrového řízení, jež má především sloužit k určení takového dopravce, který objednané dopravní výkony státu bude realizovat v daném územním obvodu za podmínek, jež jsou optimální jak pro uživatele služeb tak pro stát.

  K bodu 53 až 57 (§ 40 - § 42)

  Navrhuje se nově precizovat tvorbu jízdního řádu veřejné osobní drážní dopravy, a to jak na dráze celostátní, tak na dráze regionální. Současně se umožňuje okresním úřadům a obcím uplatňovat účinněji své požadavky na tvorbu jízdního řádu a tím zajišťovat dopravní obslužnost regionu. Navrhovaný model souvisí s nově navrhovaným systémem financování veřejné drážní dopravy na celostátní a regionální dráze.

  K bodu 58 až 60 (§ 43)

  Navrhuje se doplnit ustanovení, kterým se prolomí dosavadní "tvrdost zákona", která nedovoluje provozovat vozidlo neschváleného typu. Na dráze je potřebné provozovat i drážní vozidla bez schváleného typu v případech, jedná-li se o zkušební provozování drážního vozidla před schválením typu vozidla nebo pro účely provádění zkoušek potřebných pro schválení typu nebo změn na schváleném typu drážního vozidla. Provozovat tato drážní vozidla lze jen po dobu určitou a za podmínek stanovených drážním správním úřadem. Uvedené podmínky se odlišují v závislosti na typu a technických a provozních vlastnostech zkoušeného vozidla a proto je nelze předem taxativně právním předpisem stanovit. Jejich stanovení se proto ponechává úpravě individuálním správním aktem drážního správního úřadu podle konkrétních podmínek zkušebního provozu a místa jeho provádění. Na základě mezinárodních smluv se provozují na tuzemské celostátní dráze, dráhách regionálních a na vlečkách drážní vozidla zahraničních drážních dopravců, která nepodléhají režimu schvalování podle českého právního řádu. Zajistit požadovanou technickou způsobilost těchto drážních vozidel lze příslušnou mezinárodní smlouvou.

  Dále se navrhuje rozšířit okruh osob oprávněných žádat schválení typu drážního vozidla.

  K bodu 61 (§ 45 odst. 5 a 6)

  Navrhuje se doplnit § 45 s cílem umožnit drážnímu správnímu úřadu pružně reagovat na okamžité nedostatky, zjištěné ve zdravotní nebo odborné způsobilosti osob k řízení drážního vozidla, obdobně, jako je tomu v silniční dopravě (například při nehodě).

  Doplněním ustanovení § 45 se řeší aktuální problém řízení hnacího drážního vozidla osobami, které nemají ověřenu odbornou způsobilost k řízení drážního vozidla. Jde o osoby při jízdním výcviku a zkouškách, při jízdních zkouškách prototypu vozidla, které jsou řízeny zaměstnancem výrobce, znalého obsluhy nového vozidla a dále o zaměstnance zahraničního dopravce, zejména na pohraničních přechodových tratích a v pohraničních přechodových stanicích, kde podle jízdního řádu a vzájemně sjednaných technologických postupů sousedících železnic denně dochází k případům řízení drážního vozidla zaměstnancem zahraničního železničního dopravce na celostátní dráze v České republice. Úprava vychází přiměřeně z ustanovení § 9 odst. 2 zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích.

  K bodu 62 a 63 (§ 47, § 48)

  Navrhuje se doplnění § 47 a § 48, jímž se sleduje nezbytné doplnění povinnosti pro provozovatele určených technických zařízení, a to i ve vazbě na zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky, které doposud zákon neobsahuje. Vzhledem k možnému ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy, které vyplývá z provozování určených technických zařízení, je nezbytné obdobně jako u drážních vozidel stanovit povinnost pro provozovatele určených technických zařízení zajistit nezbytnou péči o tato zařízení.

  K bodu 64 a 65 (§ 49)

  Novela precizuje mimořádné události v drážní dopravě na základě zhodnocení praxe a stanovuje povinnosti provozovatele dráhy a dopravce ve vztahu k mimořádným událostem.

  K bodu 66 až 68 (§ 50, § 51)

  Navrhuje se úprava § 50 s cílem:

• rozšířit možnost uložení pokuty vlastníkům všech drah; stávající sankce, se vztahuje pouze na vlastníky dráhy celostátní nebo regionální,

• rozšířit možnost uložení pokuty pro vlastníka, který nesplní nabídkovou povinnost, tj. povinnost přednostně nabídnout dráhu k odkoupení státu,

• rozšíření možnosti ukládání pokuty i v případech, kdy jde při provozování dráhy nebo drážní dopravy o umožnění výkonu činnosti osobě, která není odborně způsobilá; jedná se o vynucení povinností provozovatele dráhy a dopravce, stanovené v § 22 resp. § 35 zákona: "provozování dráhy a provozování drážní dopravy mohou provádět osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé",

• vynutit bezzávadové provozování určeného technického zařízení; u určeného technického zařízení pouhá platnost průkazu způsobilosti nezajišťuje, že toto zařízení bude v takovém stavu, který neohrožuje jeho bezpečné provozování. Proto je nutné použít stejnou formulaci, jako u drážních vozidel.

Dále se navrhuje zařazení nového ustanovení k vynucení umožnění výkonu státního dozoru ve věcech drah. Neumožnění výkonu státního dozoru ve věcech drah pověřené osobě není zákonem sankcionováno, proto odpovědná osoba kontrolovaného objektu může provedení výkonu státního dozoru odmítnout, aniž by se vystavovala nebezpečí postihu.

K bodu 70 a 71 (§ 58 a § 59)

Navrhuje se úprava a doplnění § 58 s cílem pověřit výkonem státního dozoru ve věcech drah i drážní správní úřady - obce s tím, že navrhovaná právní úprava přesně vymezí věcnou a místní příslušnost pro výkon tohoto dozoru. V této souvislosti se navrhuje zavést institut vrchního státního dozoru obdobně, jako je tomu např. v zákoně č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, a zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přičemž působnost tohoto vrchního státního dozoru bude celostátní a ve věcech všech drah. Dále je potřebné doplnit stávající ustanovení zákona ve věci vydávání dokladu o pověření k výkonu vrchního státního dozoru a státního dozoru ve věcech drah a zveřejnění vzoru tohoto dokladu.

Navrhuje se úprava s cílem zajistit dozor nad dodržováním i jiných právních předpisů k zajištění bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy. Dále je nutno rozšířit působnost dozoru nejen na podnikatelské subjekty provozující dráhu a drážní dopravu, ale obecně na všechny osoby, jejichž prostřednictvím je dráha a drážní doprava provozována (tj. zaměstnanci provozovatele dráhy nebo dopravce). Působnost dozoru je nutno dále rozšířit i na vlastníka dráhy, zejména ve vztahu k povinnosti vlastníka dráhy zajišťovat provozuschopnost dráhy a umožnit její styk s dráhami jinými.

K čl. II (§ 62a)

Doplňuje se přechodné ustanovení ve vazbě na nově požadované podmínky pro udělení licence dopravci na celostátních a regionálních dráhách a pro nově zařazenou podmínku finanční způsobilosti pro provozovatele dráhy.

K čl. IV

Navrhuje se, aby zákon, kromě těch článků, kterými se zavádí nový model financování drážní dopravy, nabyl účinnosti k 1. 1. 2000. Vzhledem k tomu, že se nový model financování dotkne zákona o státním rozpočtu, je třeba určitého přechodného období pro realizaci těchto kroků. Je proto nutné termín nabytí účinnosti ustanovení týkajících se nového způsobu financování odsunout alespoň o dobu jednoho roku.

V Praze dne 21. dubna 1999

předseda vlády

ministr dopravy a spojů

Úplný text zákona s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Z á k o n

ze dne 14. prosince 1994,

o d r á h á c h

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Č Á S T P R V N Í

Úvodní ustanovení

§ 1

Předmět úpravy

(1) Tento zákon upravuje

a) podmínky pro stavbu drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových a stavby na těchto dráhách,

b) podmínky pro provozování drah podle písmene a), pro provozování drážní dopravy na těchto dráhách, jakož i práva a povinnosti fyzických a právnických osob s tím spojené,

c) výkon státní správy a státního dozoru ve věcech drah železničních, tramvajových, trolejbusových a lanových.

(2) Zákon se nevztahuje na dráhy důlní, průmyslové a přenosné a na lyžařské vleky.

§ 2

Základní pojmy

(1) Dráhou je cesta určená k pohybu drážních vozidel včetně pevných zařízení potřebných pro zajištění bezpečnosti a plynulosti drážní dopravy.

(2) Provozuschopností dráhy je technický stav dráhy zaručující její bezpečné a plynulé provozování.

(3) Provozováním dráhy jsou činnosti, kterými se zabezpečuje a obsluhuje dráha a organizuje drážní doprava.

(4) Provozováním drážní dopravy je činnost, při níž mezi provozovatelem této dopravy (dále jen "dopravce") a osobou, jejíž přepravní potřeba se uspokojuje, vzniká právní vztah, jehož předmětem je přeprava osob nebo věcí anebo činnost, kterou se zajišťuje podnikání podle zvláštních předpisů.¹⁾

1 ) Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

(5) Tarif je sazebník cen za jednotlivé přepravní výkony při poskytování přepravních služeb a podmínky jejich použití.

Č Á S T D R U H Á

Dráhy

§ 3

Kategorie železničních drah

(1) Železniční dráhy se z hlediska významu, účelu a technických podmínek, stanovených prováděcím předpisem, člení do jednotlivých kategorií. Kategoriemi železničních drah jsou:

a) dráha celostátní, jíž je dráha, která slouží mezinárodní a celostátní veřejné železniční dopravě a je jako taková označena,

b) dráha regionální, jíž je dráha regionálního nebo místního významu, která slouží veřejné železniční dopravě a je zaústěná do celostátní nebo jiné regionální dráhy,

c) vlečka, jíž je dráha, která slouží vlastní potřebě provozovatele nebo jiného podnikatele a je zaústěná do celostátní nebo regionální dráhy, nebo jiné vlečky,

d) speciální dráha, která slouží zejména k zabezpečení dopravní obslužnosti obce.

(2) O zařazení železniční dráhy do příslušné kategorie dráhy a o změnách tohoto zařazení rozhoduje drážní správní úřad.

§ 4

Obvod dráhy

(1) Obvod dráhy je území určené územním rozhodnutím pro umístění stavby dráhy.

(2) Obvod dráhy u celostátní dráhy a u regionální dráhy je vymezen svislými plochami vedenými hranicemi pozemků, které jsou určeny pro umístění dráhy a její údržbu.

3. Obvod dráhy u ostatních drah je vymezen svislými plochami vedenými 3 m od osy krajní koleje, krajního nosného nebo dopravního lana, krajního vodiče trakčního vedení, nebo hranicemi pozemku, určeného k umístění dráhy a její údržby, nejméně však 1,5 m od vnějšího okraje stavby dráhy, pokud není dopravní cesta dráhy vedena po pozemní komunikaci.

§ 4a

Ochrana dráhy

(1) Nikdo nesmí bez povolení provozovatele dráhy vykonávat v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání, vstupovat na dráhu a v obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná, pokud zvláštní zákon^1a) nestanoví jinak.

_________

1a) Např. zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

(2) Všechna místa na dráze a v obvodu dráhy jsou veřejnosti nepřístupná s výjimkou

1. dráhy a jejího obvodu, pokud je dráha vedena po pozemní komunikaci,

2. dráhy a jejího obvodu v místě křížení dráhy s pozemní komunikací,

3. prostor určených pro veřejnost, nástupišť a přístupových cest k nim a prostor v budovách nacházejících se v obvodu dráhy, pokud jsou v nich poskytovány služby související s drážní dopravou,

4. účelových komunikací v obvodu dráhy veřejně přístupných,

5. volných ploch vzdálených nejméně 2,5 m od osy krajní koleje dráhy.

§ 5

Stavba dráhy a stavba na dráze

(1) Stavbou dráhy je stavba cesty určené k pohybu drážních vozidel a stavba, která rozšiřuje, doplňuje, mění nebo zabezpečuje dráhu bez ohledu, zda je v obvodu dráhy či nikoliv.

2. Stavbou na dráze jsou všechny stavby v obvodu dráhy, které nejsou stavbou dráhy, bez ohledu na účel, jemuž slouží.

(3) Stavba dráhy a stavba na dráze musí splňovat technické podmínky²⁾ a požadavky bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy. Technické podmínky a požadavky jednotlivých druhů drah stanoví prováděcí předpis.

(4) Dráhu jako cestu určenou k pohybu drážních vozidel lze zrušit jen na návrh vlastníka. O zrušení dráhy rozhoduje drážní správní úřad.

§ 5a

Styk dráhy s cizím vedením

(1) Z důvodů veřejného zájmu se dráha může křížit nebo stýkat s energetickými, vodovodními, stokovými, telekomunikačními, popřípadě jinými sítěmi technického vybavení, které neslouží k provozování drah a drážní dopravě na dráhách (dále jen “sítě technického vybavení”) tak, aby práva a povinnosti vlastníků a provozovatelů těchto zařízení byly zabezpečeny ve shodě s právy a povinnostmi vlastníků a provozovatelů drah a drážní dopravy na dráze.

(2) Sítě technického vybavení mohou být umísťovány v obvodu železniční dráhy jen na základě písemné smlouvy o zřízení věcného břemene, uzavřené mezi vlastníkem dráhy a vlastníkem sítě technického vybavení, a to za úhradu. Nedojde-li k uzavření smlouvy, lze vlastnická práva omezit jen rozhodnutím speciálního stavebního úřadu. V řízení o omezení vlastnických práv postupuje speciální stavební úřad podle zvláštního zákona.^2a)

__________

2) Vyhláška č. 174/1994 Sb., kterou se stanoví obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.

2a) § 108 a násl. zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Při havárii sítě technického vybavení umístěné v obvodu dráhy je vlastník sítě technického vybavení povinen neprodleně oznámit provozovateli dráhy tuto havárii a rozsah nezbytných prací k jejímu odstranění. Vlastník sítě technického vybavení je povinen ve věcech týkajících se dráhy postupovat podle pokynů provozovatele dráhy a zajistit následné uvedení dotčeného úseku dráhy do původního stavu a není-li to možné, s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčeného úseku dráhy.

(4) Při změně stavby dráhy nebo stavbě nové dráhy stavebník hradí náklady spojené se změnami sítí technického vybavení vyvolané stavbou nebo její změnou uvedené v rozhodnutí speciálního stavebního úřadu.

§ 6

Křížení dráhy

(1) Pokud se železniční dráha kříží s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí, musí být křížení označeno a zabezpečeno. Způsob označení (a zabezpečení) křížení stanoví prováděcí předpis.

(2) O rozsahu a způsobu zabezpečení křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí a jeho změně rozhoduje drážní správní úřad po předchozím vyjádření příslušného orgánu Policie České republiky. Rozhodnutí o rozsahu a způsobu zabezpečení křížení nenahrazuje povolení vydávaná správními úřady podle zvláštních předpisů.^2b) Technické způsoby zabezpečení křížení stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Při křížení železniční dráhy s pozemními komunikacemi v úrovni kolejí má drážní doprava přednost před provozem na pozemních komunikacích.

§ 7

Stavební řízení

(1) Speciálním stavebním úřadem³⁾ pro stavby dráhy a stavby na dráze je drážní správní úřad.

2. Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního rozhodnutí ověřena technickobezpečnostní zkouškou a zkušebním provozem. Rozsah a podmínky technickobezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí předpis.

2b) Např. zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

3)  § 120 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním  řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(2) Způsobilost stavby dráhy k užívání musí být před vydáním kolaudačního rozhodnutí ověřena technickobezpečnostní zkouškou. U staveb, které svým charakterem a účelem ovlivňují podmínky bezpečného a plynulého provozování dráhy a drážní dopravy, stanoví drážní správní úřad ve stavebním povolení též zavedení zkušebního provozu. Zkušební provoz může být zahájen se souhlasem drážního správního úřadu před vydáním kolaudačního rozhodnutí. Rozsah a podmínky technickobezpečnostní zkoušky a zkušebního provozu stanoví prováděcí právní předpis.

(3) Stavbu, která není stavbou dráhy a zasahuje zčásti do jejího obvodu, lze zřizovat a provozovat jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

Ochranné pásmo dráhy

§ 8

(1) Ochranné pásmo dráhy tvoří prostor po obou stranách dráhy, jehož hranice jsou vymezeny svislou plochou vedenou

a) u dráhy celostátní a u dráhy regionální 60 m od osy krajní koleje, nejméně však ve vzdálenosti 30 m od hranic obvodu dráhy,

b) u dráhy celostátní, vybudované pro rychlost větší než 160 km/h, 100 m od osy krajní koleje, nejméně však 30 m od hranic obvodu dráhy,

c) u vlečky 30 m od osy krajní koleje,

d) u speciální dráhy  30 m od hranic obvodu dráhy, u tunelů speciální dráhy 35 m od osy krajní koleje,

e) u dráhy lanové 10 m od nosného lana, dopravního lana nebo osy krajní koleje,

6. u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové, 30 m od osy krajní koleje nebo krajního trolejového drátu.

(2) Pro dráhu vedenou po pozemních komunikacích a vlečku v uzavřeném prostoru provozovny nebo v obvodu přístavu se ochranné pásmo nezřizuje.

§ 9

(1) V ochranném pásmu dráhy lze zřizovat a provozovat stavby, provádět hornickou činnost a činnost prováděnou hornickým způsobem, provozovat střelnici, skladovat výbušniny, nebezpečné odpady a zřizovat světelné zdroje a barevné plochy zaměnitelné s návěstními znaky jen se souhlasem drážního správního úřadu a za podmínek jím stanovených.

(2) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn v ochranném pásmu dráhy vstupovat na cizí pozemky, popřípadě na stavby na nich stojící, za účelem oprav, údržby a provozování dráhy, odstraňování následků nehod nebo poškození dráhy a za účelem odstraňování jiných překážek omezujících provozování drážní dopravy. Přitom je povinen dbát toho, aby užívání pozemků, popřípadě staveb na nich stojících, bylo co nejméně rušeno a aby vstupem a činnostmi nevznikly škody, kterým je možno zabránit. Výkon těchto oprávnění musí být omezen na nezbytnou dobu a nezbytnou míru. Tímto ustanovením není dotčeno právo na náhradu škody podle občanského zákoníku. Vlastník pozemku je povinen na výzvu provozovatele dráhy bez nároku na náhradu oklestit popřípadě odstranit na něm rostoucí keře a stromy, které ruší provozování drážní dopravy nebo omezují potřebný rozhled. Tím nejsou dotčena ustanovení zvláštního zákona. ^3a)

(3) Provozovatel dráhy a dopravce je oprávněn ve stavu nouze nebo v naléhavém veřejném zájmu na provozování dráhy nebo na provozování drážní dopravy na nezbytnou dobu v nezbytné míře a za náhradu použít nemovitost vlastníka v ochranném pásmu dráhy, nelze-li dosáhnout účelu jinak.

4. K zajištění provozu tramvajových a trolejbusových drah lze na základě zvláštního zákona⁴⁾ v nezbytné míře omezit užívací právo vlastníka přilehlé nemovitosti.)

(4) Vlastník nemovitosti přilehlé k dráze tramvajové nebo dráze trolejbusové je v nezbytně nutných případech na nezbytnou dobu povinen za jednorázovou úhradu strpět omezení vlastnického práva ke své nemovitosti spočívající v umístění a provozování pevných trakčních, signalizačních nebo zabezpečovacích zařízení. Rozhodnutí o omezení vlastnického práva a o výši úhrady vydává na návrh provozovatele dráhy tramvajové nebo trolejbusové drážní správní úřad. Provozovatel dráhy je povinen při umístění a odstranění tohoto zařízení na cizí nemovitosti uvést nemovitost při ukončení prací do původního stavu, a není-li to možné s ohledem na povahu provedených prací, do stavu odpovídajícího původnímu účelu nebo užití dotčené nemovitosti.

§ 10

Zdroj ohrožení dráhy

(1) Stavební činnost nebo jiná činnost, které by mohly ohrozit podzemní a nadzemní vedení a zařízení zabezpečující provozování dráhy nebo drážní dopravy umístěné mimo ochranné pásmo dráhy, mohou být prováděny jen po předchozím souhlasu drážního správního úřadu.

(2) Drážní správní úřad zjišťuje zdroje ohrožování, poškozování nebo rušení provozování drah, drážní dopravy, drážních telekomunikačních zařízení a vedení a drážních zabezpečovacích zařízení (dále jen "zdroj ohrožení"). Při zjištění zdroje ohrožení nařídí provozovateli nebo majiteli zdroje ohrožení jeho odstranění. Nevyhoví-li provozovatel nebo majitel zdroje ohrožení, drážní správní úřad rozhodne o odstranění zdroje ohrožení na jeho náklady. Odvolání proti tomuto rozhodnutí nemá odkladný účinek.

______________

3a) § 8 odst. 2 zák. č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů.

4) Např. § 128 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T T Ř E T Í

Regulace provozování dráhy

Úřední povolení

§ 11

(1) Provozovat dráhu může právnická nebo fyzická osoba na základě úředního povolení, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,⁵⁾ je-li zapsána vobchodním rejstříku.^5a)

(2) Úřední povolení vydává drážní správní úřad.

§ 12

(1) Úřední povolení může být vydáno za podmínky, že:

a) fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,

2. členové statutárního orgánu statutární orgán nebo člen statutárního orgánu právnické osoby dosáhli věku 21 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý,

3. žadatel, který hodlá provozovat dráhu celostátní a dráhu regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování této dráhy (§ 14a).

(2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) je právnická osoba povinna osvědčit ve lhůtě do 30 dnů při personálních změnách ve statutárním orgánu.

§ 13

Za bezúhonného se podle § 12 nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s povolovanou činností, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

§ 14

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru provozování drah.

____________

5) Zákon č. 9/1993 Sb., o Českých dráhách, ve znění zákona č. 212/1993 Sb.

5a) § 3 odst. 2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 14a

1. Finanční způsobilostí k provozování dráhy celostátní nebo dráhy regionální se rozumí schopnost provozovatele dráhy finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování dráhy pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy.

2. Finanční způsobilost se prokazuje zejména:

3. podrobným obchodním rozpočtem na roční účetní období, ve kterém příjmy z poplatků za použití dopravní cesty dráhy, náklady na údržbu a opravy dráhy pro účely zajištění její provozuschopnosti a další náklady na zajištění provozování dráhy musí být uvedeny odděleně, s uvedením ostatních obchodních a provozních příjmů a plateb a přehledu dlužníků a věřitelů,

4. objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,

5. provozním kapitálem,

6. účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu (výkaz o peněžních tocích) v případě, že provozovatel dráhy v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost.

7. Podrobnější členění údajů podle odstavce 2 a způsob jejich výpočtu stanoví prováděcí právní předpis.

§ 15

(1) Žádost o vydání úředního povolení musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která hodlá provozovat dráhu, a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem, a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která hodlá provozovat dráhu, jakož i stejné údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven,

b) označení vlastníka dráhy,

c) označení dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy.

4. údaje o časovém rozsahu provozování dráhy.

(2) Žádost o vydání úředního povolení musí být doložena:

a) výpisem z rejstříku trestů fyzické osoby a výpisem z rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba; výpis z evidence rejstříku trestů nesmí být starší než 6 měsíců,

b) výpisem z obchodního rejstříku, jde-li již o zapsanou právnickou osobu, je-li žadatelem právnická osoba, nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,

c) písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,

d) dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,

e) dokladem osvědčujícím právní vztah žadatele k dráze,

6. dokladem prokazujícím technickou způsobilost dráhy k jejímu provozování,

7. doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat dráhu celostátní nebo dráhu regionální,

h) dokladem o zaplacení správního poplatku.

§ 16

(1) Drážní správní úřad rozhodne o vydání úředního povolení ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o vydání úředního povolení.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o vydání úředního povolení stanoví podmínky provozování dráhy týkající se zajištění řádného a bezpečného provozování dráhy. zejména podmínku pro provozovatele dráhy vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpisy o organizování dráhy a drážní dopravy, o odborné způsobilosti zaměstnanců zajišťujících provozování dráhy a organizování drážní dopravy, a zajistit jejich dodržování.

3. Úřední povolení je nepřenosné.

(4) Na vydání úředního povolení není právní nárok.

§ 17

(1) V rozhodnutí o vydání úředního povolení drážní správní úřad uvede:

1. obchodní jméno, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení členů statutárního orgánu statutárního orgánu nebo členů statutárního orgánu,jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení provozovatele dráhy, obchodní jméno, rodné číslo, jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce též údaje týkající se jeho osoby, jedná-li se o fyzickou osobu,

2. vlastníka dráhy,

c) označení provozované dráhy a její popis, včetně určení začátku a konce dráhy, místa styku vzájemně zaústěných drah a stavební délku dráhy,

4. časový rozsah provozování dráhy,

d) datum zahájení provozování dráhy,

e) dobu, na kterou se úřední povolení vydává,

f) další podmínky provozování dráhy.

(2) Provozovatel dráhy je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o vydání úředního povolení podle § 15 a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o změně úředního povolení nebo rozhodne o zrušení úředního povolení.

(3) Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o změně úředního povolení, došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých bylo rozhodováno o vydání úředního povolení.

§ 18

Zánik úředního povolení

(1) V případě, že provozovatel dráhy nechce provozovat dráhu, je povinen o této skutečnosti vyrozumět příslušný drážní správní úřad ve lhůtě jednoho roku před podáním návrhu na zrušení úředního povolení k provozování dráhy. Současně též je povinen ve stejné lhůtě vyrozumět vlastníka dráhy.

(2) Úřední povolení k provozování dráhy zaniká

a) rozhodnutím drážního správního úřadu o zrušení úředního povolení, jestliže provozovatel dráhy

1. přestal splňovat předpoklady pro vydání úředního povolení,

2. porušil ustanovení tohoto zákona,

3. podal návrh na zrušení úředního povolení k provozování dráhy,

2. uplynutím doby, na kterou bylo úřední povolení vydáno,

3. dnem zániku právnické osoby, která je držitelem úředního povolení,

4. uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem úředního povolení,

e) dnem zrušení dráhy.

§ 19

Omezení provozování dráhy

1. Drážní správní úřad rozhodne o omezení provozování dráhy nebo její části na základě žádosti provozovatele dráhy z důvodu rekonstrukce dráhy nebo její části.

(2) Provozovatel dráhy je oprávněn omezit provozování dráhy nebo její části z důvodů narušení provozuschopnosti dráhy nebo její části v důsledku živelní události, provozní havárie nebo nehody, a to na dobu nutnou k odstranění překážek provozuschopnosti dráhy.

§ 20

Povinnosti vlastníka dráhy

(1) Vlastník dráhy je povinen udržovat dráhu tak, aby byla zajištěna její provozuschopnost a umožněn styk s jinými dráhami.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Stát zastupuje Ministerstvo dopravy.

(3) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí předpis.

§ 20

Povinnosti vlastníka dráhy

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit údržbu a opravu dráhy v rozsahu nezbytném pro její provozuschopnost a umožnit styk dráhy s jinými dráhami.

(2) Vlastník dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen pečovat o rozvoj a modernizaci dráhy v rozsahu nezbytném pro zajištění dopravních potřeb státu a dopravní obslužnosti územního obvodu okresu.

(3) Pokud není vlastníkem dráhy celostátní nebo dráhy regionální stát a vlastník dráhy není schopen zajistit její provozuschopnost, je povinen dráhu nabídnout státu k jejímu odkoupení. Jménem státu jedná Ministerstvo dopravy a spojů.

(4) Technické podmínky provozuschopnosti dráhy a technické podmínky styku drah stanoví prováděcí právní předpis.

§ 21

(1) Vlastník dráhy je povinen zajistit provozování dráhy. Není-li vlastník dráhy celostátní nebo regionální současně jejím provozovatelem, je povinen umožnit provozování dráhy jinou oprávněnou osobou.

(2) Nemůže-li vlastník dráhy zajistit provozování dráhy, je povinen nabídnout dráhu k zajištění jejího provozování:

a) státu zastoupenému Ministerstvem dopravy, jedná-li se o dráhu celostátní nebo regionální,

b) obci nebo obcím, v jejichž územním obvodu se dráha nachází, jedná-li se o dráhu tramvajovou, trolejbusovou, speciální nebo lanovou.

Povinnosti provozovatele dráhy

§ 22

(1) Provozovatel dráhy je povinen

1. provozovat dráhu podle pravidel pro provozování dráhy a platného úředního povolení,

2. zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

3. označit prostory v obvodu dráhy, které nejsou přístupné veřejnosti,

d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,

e) označit názvem stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice.

(2) Pravidla pro provozování dráhy stanoví prováděcí předpis.

Práva a povinnosti provozovatele dráhy a povinnosti osob

nacházejících se na dráze a v obvodu dráhy

§ 22

(1) Provozovatel dráhy je povinen

a) provozovat dráhu pro potřeby plynulé a bezpečné drážní dopravy podle pravidel pro provozování dráhy a úředního povolení,

b) vydat ke dni zahájení provozování dráhy vnitřní předpis o provozování dráhy a o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování dráhy a způsobu jejich ověřování včetně systému pravidelného školení,

c) zajistit, aby provozování dráhy prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

d) pro veřejnou drážní osobní dopravu zveřejnit jízdní řády a jejich změny,

5. označit názvy stanice (zastávky), které provozuje; provozovatel dráhy celostátní a regionální je v tomto směru vázán rozhodnutím drážního správního úřadu o názvu stanice (zastávky),

6. provozovat určené technické zařízení jen s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti.

(2) Provozovatel dráhy celostátní nebo dráhy regionální je dále povinen

1. finančně zabezpečit řádné provozování dráhy po celou dobu platnosti úředního povolení,

2. poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování dráhy,

3. na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k provozování dráhy.

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn

1. udílet dopravcům při organizování drážní dopravy pokyny pro zajištění plynulé a bezpečné drážní dopravy,

2. dávat osobám nacházejícím se v obvodu dráhy pokyny k zajištění jejich bezpečnosti, bezpečnosti jiných osob a pokyny k ochraně majetku a veřejného pořádku a k zabránění možného rušení nebo ohrožení provozování dráhy a drážní dopravy na dráze.

(4) Osoby nacházející se v obvodu dráhy jsou povinny dbát o svoji bezpečnost, dbát pokynů provozovatele dráhy k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a pokynů k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku a jsou povinny zdržet se všeho, co by mohlo rušit nebo ohrozit provozování dráhy a drážní dopravy nebo mít za následek vznik škody na součástech dráhy nebo na drážním vozidle nebo narušit veřejný pořádek.

(5) Pravidla pro provozování dráhy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 23

Provozovatel dráhy celostátní, dráhy regionální je kromě povinností uvedených v § 22 povinen:

a) umožnit dopravci, který má platnou licenci, na základě smlouvy provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů,⁶⁾

2. poskytnout svou dopravní cestu na nezbytnou dobu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou,

3. stanovit v jednotlivých stanicích rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí a zveřejnit jej.

§ 23

(1) Provozovatel dráhy celostátní, dráhy regionální a vlečky je kromě povinností uvedených v § 22 povinen:

a) umožnit dopravci, který má platnou licenci a platné osvědčení dopravce, na základě smlouvy provozovat drážní dopravu na dráze za cenu sjednanou podle cenových předpisů,⁶⁾

2. poskytnout svou dopravní cestu na nezbytnou dobu jinému provozovateli dráhy pro objezdy nesjízdného úseku dopravní cesty, byla-li tato nesjízdnost způsobena živelní událostí nebo nehodou.

Tyto povinnosti se nevztahují na vlečky, jejichž provozovatelem je Ministerstvo obrany.

2. Provozovatel dráhy celostátní a dráhy regionální je dále povinen stanovit

3. každoročně volnou kapacitu dopravní cesty, která je k dispozici pro přidělení dopravcům a oznámit ji drážnímu správnímu úřadu; při stanovení kapacity vychází provozovatel dráhy z propustnosti dopravní cesty odvozené z počtu pravidelně provozovaných vlaků,

4. rozsah poskytovaných přepravních služeb pro přepravu osob a věcí v jednotlivých stanicích a zveřejnit jej v Přepravním a tarifním věstníku.

§ 23a

Omezení provozování dráhy

1. Provozovatel dráhy je oprávněn na dobu nezbytně nutnou omezit provozování dráhy nebo její části z důvodů provádění údržby nebo opravy dráhy nebo z důvodu narušení provozuschopnosti dráhy v důsledku živelní události, nehody nebo mimořádné události, která ohrožuje bezpečné provozování dráhy nebo drážní dopravy.

__________

6) Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění pozdějších předpisů.

2. Překročí-li doba omezení provozování dráhy nebo její části 24 hodin a omezení naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy, je provozovatel dráhy povinen neprodleně vyrozumět o důvodech a době předpokládaného omezení drážní správní úřad, vlastníka dráhy a dopravce, kteří provozují dopravu na dráze, jejíž provozování je omezeno. Drážní správní úřad na základě vyrozumění provozovatele dráhy může rozhodnout o době a podmínkách omezeného provozování dráhy nebo její části.Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.

(3) Provozovatel dráhy je oprávněn provozovat dráhu v omezeném rozsahu z důvodu zastavení drážní dopravy na dráze nebo její části v souladu s rozhodnutím drážního správního úřadu podle § 38. Provozovatel dráhy v rámci omezeného provozování dráhy zajistí pravidelné prohlídky a kontrolu stanovených technických parametrů součástí dráhy podle pravidel pro provozování dráhy.

§ 23b

1. Drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti provozovatele dráhy rozhodne o omezení provozování dráhy nebo její části, které naruší sjednaný rozsah a četnost drážní dopravy z důvodů rekonstrukce dráhy nebo její části podle stavebního povolení.

(2) Drážní správní úřad žádost projedná s vlastníkem dráhy a s dopravcem, který provozuje dopravu na dráze nebo její části, jejíž provozování má být omezeno.

(3) Drážní správní úřad v rozhodnutí stanoví dobu a podmínky omezeného provozování dráhy nebo její části. Tímto postupem není dotčeno právo dopravců na náhradu škody.

Č Á S T Č T V R T Á

Regulace drážní dopravy

Licence

§ 24

(1) Provozovat drážní dopravu na dráze může právnická nebo fyzická osoba na základě platné licence, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak^5/, a uzavřené smlouvy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba.

(2) Licenci uděluje na základě žádosti drážní správní úřad.

§24

1. Drážní doprava může být provozována veřejně nebo neveřejně.

2. Veřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování obecných přepravních potřeb podle předem vyhlášených přepravních podmínek, zveřejněného jízdního řádu a tarifu.

3. Neveřejná drážní doprava je doprava provozovaná dopravcem k uspokojování individuálních přepravních potřeb podle smluvních podmínek.

(4) Provozovat drážní dopravu na dráze může právnická nebo fyzická osoba, zapsaná v obchodním rejstříku, na základě platné licence, platného osvědčení dopravce, pokud tento zákon nebo zvláštní zákon nestanoví jinak^5/, a uzavřené smlouvy o provozování drážní dopravy, není-li provozovatel dráhy a dopravce jedna osoba.

(5) Licenci uděluje na základě žádosti drážní správní úřad.

§ 25

(1) Licence může být udělena za podmínky, že:

1. fyzická osoba a její odpovědný zástupce, byl-li ustanoven, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, bezúhonní a odborně způsobilí; žadatel nemusí splňovat podmínku odborné způsobilosti, jestliže ji splňuje jeho odpovědný zástupce,

2. členové statutárního orgánu, statutární orgán nebo člen statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba, dosáhli věku 18 let, jsou způsobilí k právním úkonům, jsou bezúhonní a alespoň jeden člen statutárního orgánu je odborně způsobilý,

3. žadatel, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, prokáže finanční způsobilost k provozování drážní dopravy,

4. pro požadovanou drážní dopravu je k dispozici volná kapacita dopravní cesty,

5. technické podmínky dráhy to umožňují.

(2) Skutečnosti uvedené v odstavci 1 písm. b) je právnická osoba povinna osvědčit ve lhůtě do 30 dnů při personálních změnách ve statutárním orgánu.

(2) Drážní správní úřad je povinen udělovat licenci tak, aby při využití dopravní cesty nedošlo ke zvýhodnění některého z žadatelů. Při omezené kapacitě dopravní cesty je drážní správní úřad oprávněn přednostně udělit licenci žadateli, který hodlá provozovat

1. veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravních potřeb státu, nebo veřejnou drážní dopravu k zajištění dopravní obslužnosti územního obvodu okresu,

2. mezinárodní tranzitní drážní dopravu,

3. nákladní drážní dopravu pro potřeby vývozu českého zboží nebo pro potřebu českých výrobců.

§ 26

Za bezúhonného se podle § 25 nepovažuje ten, kdo byl pravomocně odsouzen pro trestný čin spáchaný z nedbalosti za jednání související s udělovanou licencí, nebo pro trestný čin spáchaný úmyslně.

§ 27

Odbornou způsobilost prokazuje žadatel dokladem o ukončeném vysokoškolském vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického nebo právního zaměření a dokladem o vykonání tříleté praxe v řídící činnosti v oboru drážní dopravy nebo dokladem o ukončení úplného středního odborného vzdělání ekonomického nebo dopravního nebo technického zaměření a dokladem o vykonání pětileté praxe v řídící činnosti v oboru drážní dopravy.

§ 27a

1. Finanční způsobilostí k provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální se rozumí schopnost dopravce finančně zabezpečit zahájení a řádné provozování drážní dopravy a schopnost zabezpečit současné a budoucí závazky minimálně na období jednoho roku.

2. Finanční způsobilost se prokazuje zejména

3. obchodním majetkem,

4. objemem dostupných finančních prostředků, včetně stavu bankovních účtů a úvěrů,

5. provozním kapitálem,

6. podnikatelským plánem na první rok provozování drážní dopravy,

7. účetní závěrkou ověřenou auditorem, včetně její přílohy v úplném rozsahu (výkaz o peněžních tocích v případě, že dopravce v předcházejícím ročním účetním období vykonával podnikatelskou činnost),

8. dokladem o financování drážních vozidel.

9. Dopravce není finančně způsobilý, zejména jestliže dluží významné nedoplatky na daních, pojistném na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistném na všeobecné zdravotní pojištění.

10. Podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k zahájení a provozování drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální stanoví prováděcí právní předpis.

§ 28

(1) Žádost o udělení licence musí obsahovat:

a) obchodní jméno, sídlo a právní formu právnické osoby, která hodlá provozovat drážní dopravu, a jméno a bydliště osoby nebo osob, které jsou jejím statutárním orgánem a identifikační číslo, bylo-li přiděleno, nebo jméno a trvalý pobyt, obchodní jméno a rodné číslo fyzické osoby, která hodlá provozovat drážní dopravu, jakož i stejné údaje týkající se odpovědného zástupce, je-li ustanoven,

2. údaje o dráze, na které má být drážní doprava provozována, a údaj, v kterých úsecích dráhy (traťový úsek, trasa linky) hodlá žadatel provozovat drážní dopravu,

3. označení provozovatele dráhy,

4. údaje vztahující se k druhu dopravy a rozsahu služeb poskytovaných v souvislosti spřepravou osob a věcí,

5. údaje o rozsahu a četnosti dopravy v určitém časovém období,

f) údaje o počtu a druhu provozovaných drážních vozidel,

g) návrh časového vedení požadovaných spojů, pokud se jedná o veřejnou drážní osobní dopravu; u dráhy tramvajové, trolejbusové a speciální dráhy i návrh tras linek, včetně zastávek pro nástup a výstup a určení výchozí a cílové zastávky.

(2) Žádost o licenci musí být doložena:

1. výpisem z rejstříku trestů fyzické osoby a výpisem z rejstříku trestů odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo výpisem z rejstříku trestů všech členů statutárního orgánu, osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, je-li žadatelem právnická osoba, který není starší než 6 měsíců,

2. písemným dokladem o existenci smluvního vztahu mezi žadatelem a odpovědným zástupcem, byl-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba,

3. výpisem z obchodního rejstříku, je-li žadatelem zapsaná právnická osoba,

c) výpisem z obchodního rejstříku nebo dokladem prokazujícím založení právnické osoby,

4. dokladem prokazujícím odbornou způsobilost fyzické osoby, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost odpovědného zástupce, je-li ustanoven, je-li žadatelem fyzická osoba, nebo dokladem prokazujícím odbornou způsobilost alespoň jednoho z členů statutárního orgánu, je-li žadatelem právnická osoba,

5. doklady prokazujícími finanční způsobilost, jedná-li se o žadatele, který hodlá provozovat drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální,

f) dokladem o zaplacení správního poplatku.

§ 29

(1) Drážní správní úřad rozhodne o udělení licence ve lhůtě 60 dnů od doručení žádosti o udělení licence. Na udělení licence není právní nárok.

(2) Drážní správní úřad licenci neudělí, jestliže to neumožňuje dopravní propustnost dráhy, na které má být drážní doprava provozována, nebo technické podmínky dráhy.

(2) Drážní správní úřad v rozhodnutí o udělení licence stanoví podmínky provozování drážní dopravy, týkající se zejména zajištění dopravní obslužnosti území a bezpečnosti drážní dopravy.

§ 30

(1) V rozhodnutí o licenci drážní správní úřad uvede:

a) obchodní jméno, včetně právní formy, sídlo a identifikační číslo, bylo-li již přiděleno, jméno a příjmení členů statutárního orgánu, osoby nebo osob, které jsou statutárním orgánem nebo jeho členy, jedná-li se o právnickou osobu, nebo jméno a příjmení dopravce, rodné číslo, obchodní jméno a jeho trvalý pobyt; je-li ustanoven odpovědný zástupce též údaje týkající se jeho osoby, jedná-li se o fyzickou osobu,

b) označení dráhy (traťového úseku, trasy linky), na níž je dopravce oprávněn drážní dopravu provozovat, názvy stanic (zastávek) a určení výchozí a cílové stanice (zastávky),

c) označení provozovatele dráhy,

d) druh dopravy, rozsah poskytovaných služeb a rozsah a četnost dopravy, včetně rozsahu bezbariérové přepravy cestujících s omezenou schopností pohybu a orientace,

e) datum zahájení provozování drážní dopravy,

f) doba, na kterou se licence uděluje,

7. další podmínky provozování drážní dopravy.

(2) Byla-li žádost zamítnuta, drážní správní úřad uvede v rozhodnutí důvody, pro které nebyla licence udělena. Byla-li žádost o licenci zamítnuta z nedostatku volné kapacity dopravní cesty, musí být při změně jízdního řádu opětovně přezkoumána.

§ 31

(1) Dopravce a provozovatel dráhy, na níž má být doprava provozována, jsou při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze vázáni rozsahem a podmínkami stanovenými v rozhodnutí o licenci.

2. Spory o uzavření smlouvy o provozování drážní dopravy na dráze a o výkonu práv a povinností plynoucích z této smlouvy rozhoduje drážní správní úřad. Odvolání proti rozhodnutí drážního správního úřadu nemá odkladný účinek.

(2) Pokud při uzavírání smlouvy o provozování drážní dopravy mezi provozovatelem dráhy a dopravcem vznikne spor o stanovení konkrétních podmínek provozování drážní dopravy nebo o časové vedení vlaků, rozhodne na žádost jednoho z nich drážní správní úřad.

§ 32

(1) Drážní správní úřad rozhodne o změně licence:

a) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,

b) došlo-li ke změně údajů uvedených v žádosti o udělení licence,

c) vyžaduje-li to veřejný zájem na uspokojování přepravních potřeb nebo bezpečnost drážní dopravy.

(2) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů uvedených v žádosti o licenci nebo plnění podmínek stanovených v licenci do 15 dnů od vzniku těchto změn.

§ 32

Změna licence

(1) Držitel licence je povinen oznámit drážnímu správnímu úřadu všechny změny týkající se údajů a dokladů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o udělení licence podle § 28 s výjimkou údajů týkajících se rozsahu a četnosti dopravy a předložit o nich doklady do 15 dnů od vzniku změn. Drážní správní úřad podle okolností případu rozhodne o odejmutí licence. O změně rozsahu a četnosti dopravy rozhoduje drážní správní úřad na základě odůvodněné žádosti dopravce.

(2) Drážní správní úřad rozhodne o změně licence

a) je-li to nezbytné k dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů,

b) došlo-li ke změně skutečností, na základě kterých se rozhodovalo o udělení licence,

c) na základě odůvodněné žádosti dopravce.

§ 33

Drážní správní úřad může licenci odejmout, rozhodne o odejmutí licence,jestliže držitel licence:

1. porušuje povinnosti stanovené tímto zákonem,

2. neplní podmínky stanovené v licenci,

3. odejmutí licence požádal.

§ 34

Licence pozbývá platnosti:

a) uplynutím doby, na kterou byla udělena,

b) dnem zániku právnické osoby, která je držitelem licence,

3. uplynutím 30 dnů od smrti fyzické osoby, která je držitelem licence,

d) dnem zrušení dráhy,

e) rozhodnutím drážního správního úřadu o odejmutí licence.

34a

Osvědčení dopravce

1. Dopravce musí mít ke dni zahájení drážní dopravy na dráze celostátní nebo na dráze regionální provozované na základě licence osvědčení. Osvědčení vydává drážní správní úřad na základě žádosti dopravce.

2. Osvědčením dopravce se dokládá, že dopravce

3. splňuje podmínky odborné způsobilosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy,

4. splňuje podmínky stanovené tímto zákonem pro provozování drážních vozidel a určených technických zařízení,

5. má vnitřní organizační strukturu a systém řízení pro zajištění drážní dopravy.

§ 34b

1. Licence k provozování drážní dopravy na dráze lanové se neuděluje. Drážní dopravu na dráze lanové může provozovat právnická osoba na základě úředního povolení k provozování dráhy. Žádost o vydání úředního povolení a rozhodnutí o vydání úředního povolení musí obsahovat též údaje vztahující se k drážní dopravě obdobně, jako je požadováno při rozhodování o licenci.

2. Má-li dopravce platnou licenci k provozování drážní dopravy na určité dráze, opravňuje jej tato licence k provozování drážní dopravy rovněž na styku vzájemně zaústěných drah podle podmínek stanovených v licenci a ve smlouvě uzavřené s provozovatelem zaústěné dráhy.

Povinnosti dopravce

§ 35

(1) Dopravce je povinen:

1. provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,

2. při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,

3. zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,

4. zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

5. se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.

(2) Pravidla provozování drážní dopravy stanoví prováděcí předpis.

Povinnosti dopravce

§ 35

(1) Dopravce je povinen:

1. provozovat drážní dopravu podle pravidel provozování drážní dopravy, platné licence a smlouvy uzavřené s provozovatelem dráhy o provozování drážní dopravy na dráze,

2. vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o odborné způsobilosti a znalosti osob zajišťujících provozování drážní dopravy a způsob jejich ověřování, včetně systému pravidelného školení,

3. vydat ke dni zahájení provozování drážní dopravy vnitřní předpis o organizačním zajištění údržby drážních vozidel,

4. při provozování drážní dopravy používat drážní vozidla a určená technická zařízení s platným průkazem způsobilosti a v technickém stavu, který odpovídá schválené způsobilosti,

5. zajistit, aby drážní vozidla řídily osoby, které mají platný průkaz způsobilosti k řízení,

6. zajistit, aby drážní dopravu prováděly osoby, které jsou zdravotně a odborně způsobilé,

7. se řídit při provozování drážní dopravy pokyny provozovatele dráhy udílenými při organizování drážní dopravy.

(2) Dopravce, který provozuje drážní dopravu na dráze celostátní nebo na dráze regionální, který je držitelem platné licence je dále povinen:

1. finančně zajistit řádné provozování drážní dopravy po celou dobu platnosti licence ,

2. poskytnout drážnímu správnímu úřadu za každý kalendářní rok nejpozději do 30. června roku následujícího doklady o trvání finanční způsobilosti k řádnému provozování drážní dopravy,

3. na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání finanční způsobilosti k drážní dopravě,

4. ke dni zahájení drážní dopravy sjednat pojištění z odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy a zaplatit pojistné a po celou dobu provozování drážní dopravy mít sjednáno toto pojištění a zaplacené pojistné,

5. na výzvu drážního správního úřadu poskytnout informace potřebné pro ověření trvání pojištění odpovědnosti za škody z provozu drážní dopravy .

(3) Pravidla provozování drážní dopravy stanoví prováděcí právní předpis.

§ 36

Dopravce, který provozuje veřejnou drážní osobní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen:

1. provozovat drážní dopravu podle jízdního řádu a tarifu,

b) označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob, s výjimkou dráhy lanové, názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti; u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem linky, názvy zastávek a evidenčním číslem vozidla.

§ 36

Dopravce, který provozuje veřejnou drážní dopravu, je kromě povinností uvedených v § 35 povinen:

1. provozovat veřejnou drážní osobní nebo nákladní dopravu podle jízdního řádu a tarifu a předem vyhlášených smluvních přepravních podmínek v tarifním a přepravním věstníku,

2. ve veřejné drážní osobní dopravě přepravit každého, kdo má uzavřenou přepravní smlouvu a přijmout k přepravě zavazadlo, pokud jsou splněny přepravní podmínky a přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit,

3. ve veřejné drážní nákladní dopravě přepravit věci pokud lze přepravu provést dopravcem a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,

4. na žádost uzavřít přepravní smlouvu i na úsek dráhy celostátní nebo dráhy regionální provozovaný jiným dopravcem,

5. vytvářet ve veřejné drážní osobní dopravě podmínky pro přepravu osob s omezenou schopností pohybu a orientace a rodičů s dětmi,

6. ve veřejné drážní osobní dopravě zabezpečit předlékařskou první pomoc v případě nehody,

7. zabezpečit náhradní dopravu za přerušenou veřejnou drážní osobní dopravu z důvodu nehody nebo z provozních důvodů, pro které nelze přepravu dokončit drážním vozidlem, kterým bylo započato plnění přepravní smlouvy,

8. označit jednotlivá drážní vozidla nebo jejich soupravy určené pro přepravu osob, s výjimkou dráhy lanové, názvem výchozí a konečné stanice (zastávky) a drážní vozidla bezbariérově přístupná cestujícím s omezenou schopností pohybu a orientace mezinárodním symbolem přístupnosti; u dráhy tramvajové a dráhy trolejbusové dále číslem nebo jiným označením linky, názvy zastávek a evidenčním číslem vozidla na přední a zadní straně vozidla čitelným i za tmy.

§ 37

Přeprava osob a věcí

(1) Dopravce přepraví za sjednanou cenu osobu, která o přepravu požádá, a přijme za sjednanou cenu k přepravě zavazadlo a zásilku podanou k přepravě, jestliže:

a) přepravu je možné provést pracovníky dopravce a zařízeními vyhovujícími obvyklým přepravním potřebám,

2. přepravě nebrání okolnosti, které dopravce nemůže odvrátit a jejich odstranění není v jeho moci,

c) jsou splněny (smluvní) přepravní podmínky a podmínky stanovené zvláštním předpisem.⁷⁾

(2)Dopravce je povinen na žádost cestujícího zajistit prodej přepravních dokladů i na úseky provozované jinými dopravci.

7 ) Například zákon č. 238/1991 Sb., o odpadech, vyhláška č.72/1988 Sb., o používání výbušnin, ve znění pozdějších předpisů, a