Oblast prevence vzniku závažných průmyslových havárií není legislativně zajištěna tak, aby odpovídala současným požadavkům na ochranu člověka, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku vyjádřeným směrnicemi ES, úmluvami OSN a doporučeními OECD.
Nejsou zákonným způsobem stanoveny povinnosti jednotlivých subjektů na realizaci prevence vzniku závažných havárií. Rovněž stávající informační zajištění neposkytuje dostatek včasných informací potřebných pro vytváření účinného systému prevence závažných havárií.
Informace o zdrojích rizik v okresech nejsou získávány systémově a nejsou pravidelně aktualizovány. Na dostatečné úrovni není zabezpečena informovanost obyvatelstva o existujících rizicích a žádoucím chování pro případ vzniku závažné havárie.
Tyto skutečnosti ovlivňuje nejen výskyt havárií negativně působících na zdraví člověka, hospodářských zvířat a životní prostředí, ale i nárůst závažnosti jejich následků. Navíc v důsledku privatizace (rozpad velkých podniků a nárůst počtu malých a středních podniků) lze očekávat další zvyšování výskytu nežádoucích mimořádných událostí, protože v těchto podnicích není dostatečně vytvářen systém prevence vzniku závažných havárií.
Ministerstvo životního prostředí zavedlo a v současné době aktualizuje informační systém o průmyslových haváriích, o jejich následcích a o používaných zásahových prostředcích. Aktualizace v regionech zatím probíhá na základě dobrovolnosti. Pro dosažení funkčnosti celého systému je nutné zajistit jeho udržování na základě zákonem uložených povinností.
Z dosavadních informací lze učinit odhad, že v 80 podnicích je umístěna alespoň jedna z látek uvedených v příloze č. 1 tohoto zákona v množství přesahujícím limitní množství uvedené ve sloupci 1 (nižší limitní množství) a ve 30 podnicích je umístěna alespoň jedna z látek přílohy č. 1 tohoto zákona v množství převyšujícím limitní množství uvedené ve sloupci 2 této přílohy (vyšší limitní množství).
Problematika prevence průmyslových havárií se dotýká řady právních předpisů a podzákonných norem, které definují buď pouze obecné zásady, nebo naopak detailně zpracovávají některý z dílčích aspektů prevence havárií (vzduch, voda).
Uvedené právní předpisy však netvoří systém, který by zajistil ochranu zdraví člověka, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku před následky závažných průmyslových havárií.
Nově navrhovaná právní úprava bude základním nástrojem zejména pro prevenci závažných havárií, harmonizuje náš právní systém s požadavky ES a OECD a splňuje podmínky pro přistoupení k mezinárodním úmluvám na tomto úseku. Tato úprava stanovuje také povinnosti vzhledem k náhradě škod vzniklých v důsledku havárie.
Mezinárodní souvislosti a vazba na právní předpisy ES
Vrámci ES byla problematika prevence závažných havárií upravena do února 1997 Směrnicí 82/501/EHS a jejími dodatky a následně Směrnicí 96/82/ES, která je v členských zemích EU uplatňována od února 1999, kdy Směrnice 82/501/EHS pozbyla platnost. V dvouletém přechodném období se uplatňovaly směrnice obě. V systému nástrojů politiky životního prostředí (OECD) je prevence havárií předmětem 5 předpisů. Seznam těchto předpisů, které jsou zároveň implementovány do předkládaného návrhu, je uveden v příloze 1 důvodové zprávy.
Směrnice 96/82/ES ukládá provozovatelům, v jejichž podnicích se nachází definované množství jmenovitě uvedených látek a skupin látek podle jejich nebezpečnosti, povinnost identifikovat a zhodnotit rizika havárií, přijmout příslušná bezpečnostní opatření, splnit ohlašovací a informační povinnost a zajistit výcvik a potřebné vybavení pro případ havárie.
Tam, kde se jedná o rizika vzniku havárií se závažnými následky pro zdraví a životní prostředí, ukládá povinnost formulovat bezpečnostní politiku podniku (bezpečnostní program) a zavést bezpečnostní management, zpracovat bezpečnostní zprávu, kterou musí schválit příslušný správní úřad a vnitřní a vnější havarijní plány.
Příslušným správním úřadům ukládá povinnosti, a to zejména uplatňovat bezpečnostní hlediska v územním plánování, vytvořit havarijní informační systém, zajistit informování obyvatelstva ohroženého možnou havárií a vytvořit efektivní způsob kontroly plnění povinností provozovatelů.
Směrnice zakotvuje požadavek na vytvoření jednotného evropského informačního systému jak v oblasti prevence, tak i pro případ vzniku závažné havárie umožňujícího přístup k informacím důležitým pro další rozvoj systému prevence vzniku závažných havárií.
Mezinárodní úmluvy
Úmluva OSN o přeshraničních důsledcích závažných průmyslových havárií se vztahuje na prevenci a likvidaci průmyslových havárií, které mohou způsobit poškození přesahující hranice státu původce havárie. Dále se týká mezinárodní spolupráce a vzájemné pomoci v oblasti výzkumu a rozvoje, výměny informací a technologií zaměřených na prevenci a likvidaci závažných průmyslových havárií.
V porovnání se Směrnicí 96/82/EHK obsahuje úmluva řadu ustanovení týkajících se spolupráce smluvních stran v oblasti prevence, při likvidaci průmyslových havárií, při poskytování informací, vzájemné pomoci a při poskytování poradenské činnosti.
Úmluvu k 31. 12. 1998 podepsalo 26 států a ES, nebyla však dosud ratifikována požadovaným počtem 16 států, aby vstoupila v platnost.
Úmluva Mezinárodní organizace práce (ILO) je zaměřena především na povinnosti provozovatele v oblasti prevence závažných havárií. Jedná se o obecnější formulace hlavních zásad prevence závažných havárií uvedených v příslušných směrnicích ES.
Na rozdíl od těchto směrnic jsou však v úmluvě podrobněji uvedena práva a povinnosti zaměstnavatelů a jejich zástupců při provozu vysoce rizikových zařízení (provádění vysoce rizikových činností).
Úmluva rovněž obsahuje povinnost při vývozu zařízení a technologií, jejichž používání je v exportující zemi zakázáno, informovat dovážející stranu o důvodech tohoto zákazu.
Úmluva nebyla dosud vyhlášena, protože ji ratifikovalo pouze Švédsko.
Vzhledem k absenci příslušné národní legislativy nemohly být úmluvy Českou republikou dosud přijaty. Přijetí tohoto zákona vytvoří předpoklady pro přijetí a ratifikaci obou úmluv.
Ekonomické souvislosti
V České republice neexistuje obecně rozšířená zkušenost se zpracováním bezpečnostní dokumentace nebo výkonem státní správy, tak jak jsou požadovány směrnicí Seveso II, také z toho důvodu, že předchozí směrnice 82/501/EEC (Seveso I) nebyla českým právním systémem převzata. Na jedné straně tedy není tato přímá zkušenost, na druhé straně ale existuje mnoho zkušeností se zaváděním havarijních plánů, požadavků na bezpečnost práce, požární ochranou a prováděním inspekce v těchto oblastech stejně jako přípravou okresních havarijních plánů.
Uvedení navrhovaného zákona do praxe je podmíněno:
personálním a technickým zajištěním výkonu státní správy, zejména v důsledku nárůstu správních výkonů prováděných okresními úřady a Ministerstvem životního prostředí a inspekční činnosti prováděné odbornými orgány,
vytvořením systému prevence závažných havárií, včetně vytvoření bezpečnostní dokumentace a v některých podnicích i zvýšení bezpečnosti některých zařízení,
zajištěním nezbytných finančních prostředků pro příspěvkové a rozpočtové organizace, na které se bude zákon vztahovat. Podle předběžného průzkumu se bude jednat o cca 2 sklady motorových paliv v rámci Ministerstva vnitra a o sklady Státních hmotných rezerv v různých podnicích. Tyto prostředky, které mohou činit řádově 10 milionů Kč, bude nutno vynaložit v průběhu cca 3 let a jsou srovnatelné s náklady srovnatelných podniků v podnikové sféře.
Dopady na státní rozpočet
V příslušných správních úřadech (ministerstva, okresní úřady, státní odborný dozor) se nepředpokládá výrazné personální rozšíření. Požadavek na nové pracovníky by se měl pohybovat v několika desítkách osob. Bude však nezbytné zvýšení kvalifikace pracovníků provádějících činnosti vyžadované zákonem. Bude se proto jednat o řádově jednotky až desítky milionů Kč vynaložených v jednotlivých organizacích na zvýšení počtu a na školení a výcvik těchto pracovníků. Tyto prostředky nebudou vynaloženy rovnoměrně, protože podniky spadající pod působnost tohoto zákona se nacházejí pouze v 50 okresech České republiky. Ve většině okresů se nachází pouze malý počet těchto podniků, větší množství podniků je v Praze a v okresech Ústí nad Labem, Náchod, Kolín, Ústí nad Orlicí, Přerov, Brno a Zlín. Počet podniků celkově a jejich rozložení v rámci okresů určuje finanční náročnost na uplatnění navrhovaného zákona.
Z charakteru činností ukládaných zákonem okresním úřadům je zřejmé, že v některých případech bude nezbytné využít i služeb poradenských organizací na zpracování nebo posouzení některých speciálních podkladů. V těchto případech lze předpokládat zvýšení nákladů u jednoho OkÚ průměrně o sto tisíc Kč.
Zákon ukládá vytvoření a udržování informačního systému. Za předpokladu, že pro tyto účely bude využíván jak informační systém státní správy, tak připravovaný celostátní systém výstrahy a varování, nebude splnění tohoto požadavku vyžadovat vysoké dodatečné finanční prostředky a proto nejsou samostatně vyčísleny pro uplatnění tohoto zákona.
Kontrolní činnost, která bude prováděna orgány inspekce, musí být oproti stávajícímu stavu nově zaměřena na kontrolu dokumentace vyžadované zákonem a na shodu údajů uvedených v dokumentaci se skutečností u kontrolovaného subjektu. Na nově prováděné činnosti se u inspekce předpokládá zřízení cca 15 pracovních míst. Náklady ze státního rozpočtu spojené se zřízením těchto pracovních míst představují asi 20 mil. Kč/ročně (12 mil. Kč mzdy a dávky SPZ, 4 mil. Kč investičních a 4 mil. Kč neinvestičních nákladů).
Dopad na podnikovou sféru
Přijetí zákona vyvolá řadu nezbytných aktivit a s nimi spojených nákladů u podnikatelů, zejména u provozovatelů, kde jsou umístěna značná množství vybraných nebezpečných látek. V těchto podnicích bude třeba provést některá systémová bezpečnostní opatření, zpracovat zákonem uložené dokumenty (popis systému řízení bezpečnosti, vypracování bezpečnostní zprávy a havarijních plánů), popřípadě i zvýšit bezpečnost některých technologií používaných provozovatelem.
Vypracování požadovaných dokumentů bude vyžadovat znalost metod identifikace, analýzy a hodnocení rizik i způsobů posuzování adekvátnosti a efektivnosti bezpečnostních opatření. Zahraniční zkušenosti ukazují, že pro zpracování bezpečnostní zprávy a havarijních plánů je ve většině případů nutná spolupráce odborné poradenské firmy.
Náklady na zpracování bezpečnostní dokumentace jsou závislé na míře zapojení pracovníků podniku do těchto prací. Náklady na bezpečnostní opatření jsou přímo závislé jak na množství umístěných nebezpečných látek a charakteru činnosti podniku, tak na charakteru nově přijímaných bezpečnostních opatření. Může jít o organizační opatření vyžadující minimální náklady, až po technická opatření u některých provozů a zařízení nebo vybavenost specifickými zásahovými prostředky, kdy se může jednat o miliónové částky.
Bylo odhadnuto, že náklady jednotlivých podniků se budou pohybovat ve výši okolo 5 mil. Kč pro podniky ve skupině, kde je umístěno menší množství nebezpečných látek, a ve výši 50 mil. Kč pro jednotlivé podniky, kde je umístěno větší množství nebezpečných látek. V České republice je 80 potenciálních podniků první skupiny a 30 potenciálních podniků druhé skupiny. Po přijetí zákona o prevenci průmyslových havárií bude průmyslová sféra nucena vynaložit v období let 1999 až 2002 cca 1,5 miliardy Kč na zavedení opatření vyžadovaných zákonem. Tyto výdaje se odrazí negativně v daňových příjmech státního rozpočtu nebo se zvedne cena výrobků.
Současný stav v České republice ukazuje, že u některých významných podniků, především chemického průmyslu, je řada požadovaných bezpečnostních opatření již realizována, a proto výše uvedený dopad nebude v takové výši.
K části první
K hlavě první
K § 1
V úvodním ustanovení je vymezen předmět zákona, který je založen na přítomnosti (umístění) určitého množství vybraných nebezpečných látek v objektu nebo zařízení. Působnost zákona je zaměřena na podnikatele (právnické a fyzické osoby ) a na výkon státní správy na úseku prevence závažných havárií v objektech a zařízeních, kde jsou umístěny nebezpečné látky v množství, která jsou uvedená v příloze zákona. Množství látek jsou převzata beze změny ze Směrnice 96/82/ES.
K § 2
Mezi základními pojmy jsou uvedeny ty, které jsou přímo použity v textu zákona a u nichž je potřebné jasné vymezení. Všechny uvedené definice jsou v souladu s definicemi uvedenými ve Směrnici 96/82/ES. Jsou definovány zejména objekt a zařízení, umístění nebezpečných látek, provozovatel a zóna havarijního plánování.
K hlavě druhé
K § 3
Každý podnikatelský subjekt bude s účinností zákona povinen zkontrolovat, zdali se na jeho provoz nebo zařízení tento zákon vztahuje. Pokud se zákon na provoz nebo zařízení vztahuje, podnikatelský subjekt se stává provozovatelem a jeho povinností je zařadit provoz nebo zařízení ke konkrétní skupině podle množství přítomné látky a dále se řídit požadavky tohoto zákona. Pokud je v provozu nebo zařízení umístěno množství látek odpovídající sloupci 1 v příloze č. 1 (nižší než ve sloupci 2), představuje toto umístění látek menší rizika (než v případě většího množství látek), a proto zařadí provozovatel provoz nebo zařízení do skupiny A a vztahují se na něj pouze některá ustanovení zákona. Pokud je v provozu nebo zařízení umístěno množství látek odpovídající sloupci 2 v příloze č. 1 (vyšší než ve sloupci 1), představuje toto umístění látek větší rizika (než v případě umístění menšího množství látek), a proto zařadí provozovatel provoz nebo zařízení do skupiny B a vztahují se na něj všechna (přísnější) ustanovení zákona. Na základě zvážení rizika kumulativních a synergických účinků vyplývajících z okolních provozů nebo zařízení je dána okresnímu úřadu možnost zařadit do skupiny A i provozovatele, v jehož provozu nebo zařízení je umístěno menší množství, než stanoví
K § 4
Každý provozovatel je povinen uzavřít pojištění odpovědnosti za škody, které může případná havárie způsobit třetím osobám. Výše možných škod je odhadnuta v bezpečnostní dokumentaci popisované v dalších částech zákona (programu nebo bezpečnostní zprávě). Místně příslušnému okresnímu úřadu je provozovatel povinen prokázat, že pojištění uzavřel. Povinnost pojištění vychází z obecného ustanovení v občanském zákoníku.
K hlavě třetí
K § 5
Hodnocení rizika je zásadní metoda pro přijímání preventivních opatření. Provozovatel musí identifikovat rizika, zhodnotit rizika a přijmout odpovídající bezpečnostní opatření, aby míra rizika byla přijatelná. Různé metody (kvalitativní, semikvantitativní a kvantitativní) hodnocení rizika jsou používané při přípravě bezpečnostní dokumentace popisované v dalších částech zákona.
K § 6
Oznámení je základním krokem provozovatele, kterým informuje orgány státní správy o tom, že identifikoval a kvalitativně ohodnotil zdroje rizika ležící na jeho území.
K § 7
Toto ustanovení zavádí do právního řádu ČR povinnost písemně vypracovat a zavést bezpečnostní program prevence závažné havárie. Tento dokument vypracovávají provozovatelé skupiny A, u kterých je umístěno definované množství nebezpečných látek. Dokument nutí provozovatele, aby přistoupil k problému zajištění bezpečnosti provozu systémově, ne v rámci současně uplatňované složkové ochrany pracovníků, vody, ovzduší, požárního zajištění apod. Provozovatel musí prokázat, že si stanovil celkové cíle prevence vzniku havárie a systém řízení bezpečnosti provozované činnosti, který zajišťuje splnění vytyčených cílů v rámci jím provozovaných provozů a zařízení nebo celého podniku. Pro hodnocení rizika se obvykle používá semikvantitativních metod.
K § 8 a 9
Tato ustanovení zavádějí do právního řádu ČR nově povinnost písemně vypracovat a zavést bezpečnostní zprávu. Tento dokument vypracovávají provozovatelé skupiny B, u kterých je umístěno definované množství nebezpečných látek, které je několikanásobně vyšší než u předchozí skupiny provozovatelů, a tedy i následky případné havárie mohou být mnohonásobně závažnější. Dokument vychází opět ze systémového hodnocení problematiky, obsahuje všechny náležitosti programu, ale je mnohem podrobnější a vychází z kvantitativního hodnocení rizika vzniku havárie. Zjištěné riziko vzniku havárie a přijatá bezpečnostní opatření jsou posuzována z hlediska přijatelné míry rizika, které je řízeno státem přijímanou politikou v oblasti ochrany zdraví člověka, zvířat, životního prostředí a majetku.
K hlavě čtvrté
K § 10 až 12
Provozovatel, který zpracoval bezpečnostní zprávu, je povinen písemně zpracovat a zavést komplexní havarijní plán minimalizace následků v rámci provozu nebo zařízení v případě, že dojde k některé z typových havárií. Tato povinnost není pro podniky nová, ale je v současné době uplatňována na jednotlivé složky ochrany - ochrana vod před znečištěním, havarijní stavy ovzduší, ochrana pracovního prostředí, požární nebezpečí apod. Nově požadovaný plán integruje tyto složky do jednoho uceleného systému a s aktivní účastí pracovníků podniku při jeho vytváření a naplňování. Takto ucelený systém může být lépe řízen, jeho složky na sebe navazují a je možno lépe integrovat zásahové prostředky. Provozovatel je dále povinen poskytnout údaje o možných následcích havárií za hranicí podniku a umožnit tak místně příslušnému okresnímu úřadu zpracovat a zavést vnější havarijní plán s cílem ochránit obyvatele žijící v jeho okolí. Tyto informace jsou důležité z hlediska integrované ochrany, která se vytváří podle nových předpisů v rámci územních celků i celé ČR.
K hlavě páté
K § 13
Přístup k informacím a účast veřejnosti na rozhodování patří k důležitým aspektům ochrany zdraví občanů, životního prostředí a majetku na jedné straně a ekonomického rozvoje oblasti na straně druhé. Před schválením programu nebo bezpečnostní zprávy je okresní úřad povinný umožnit občanům žijícím v zóně havarijního plánování provozu nebo zařízení a dotčeným orgánům státní správy vyjádřit se k rizikům a přijatým opatřením uvedeným v projednávaných dokumentech. Ministerstvo životního prostředí vydá závazné vyjádření k hodnocení rizika vzniku havárie a k adekvátnosti přijatých bezpečnostních opatření. Posuzování všech dokumentů jedním orgánem (MŽP) zabezpečí jednotnou úroveň tohoto hodnocení v rámci státem přijaté politiky na celém území ČR. Na základě těchto vyjádření okresní úřad vydá souhlas s předloženým programem nebo bezpečnostní zprávou.
Provozovatel má právo z materiálů určených k veřejnému projednání po dohodě s okresním úřadem vyjmout údaje, jejichž zveřejnění by mohlo poškodit jeho obchodní zájmy.
K § 14
Občané žijící v okolí provozů a zařízení, na které se vztahuje tento zákon, mají nárok na informace o zdrojích rizika a o přijatých bezpečnostních opatřeních a o tom, jak se mají nejlépe ochránit v případě havárie u provozovatele. Informaci na základě získaných údajů z programů, bezpečnostních zpráv a havarijních plánů poskytuje místně příslušný okresní úřad ve spolupráci s provozovatelem.
K § 15
Poskytování informací o prakticky všech nehodách a haváriích je uloženo různými právními předpisy, které zůstávají v platnosti. Pro přijímání systémových opatření při prevenci vzniku závažných havárií a vyvozování poučení z těchto havárií, včetně poskytování takových informací ostatním státům v Evropě a ve světě, je nutné zajistit jednotný systém poskytování minimální informace. V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity určené v příloze zákona (úmrtí, zranění více osob, finanční škoda, poškození životního prostředí na rozsáhlém území), je každý provozovatel povinen zpracovat okamžitě hlášení o vzniku havárie a po stanoveném čase podrobnou zprávu o havárii.
K hlavě šesté
K § 16
Nutnou podmínkou pro uplatnění zákona je výkon státní správy. V této oblasti je navrhováno rozdělení tohoto výkonu mezi Ministerstvo životního prostředí, Ministerstvo vnitra a další orgány státní správy (okresní úřady, ČIŽP, ČÚBP, orgány vykonávající státní požární dozor, orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce a technických zařízení, ČBÚ a orgány hygienické služby).
K § 17 až 21
Ministerstvo životního prostředí je ústředním orgánem státní správy v oblasti prevence vzniku havárií, místně příslušný okresní úřad eviduje a schvaluje dokumentaci předkládanou provozovatelem a na základě údajů od provozovatele zpracovává dokumentaci pro okolí podniků, ČIŽP koordinuje provádění kontroly nad dodržováním zákona v rámci specializací ostatních orgánů provádějících inspekci. Pokud to není výslovně uvedeno, zákonem není dotčena působnost příslušných správních úřadů, vyplývající ze zvláštních právních předpisů.
K § 22 až 23
Do návrhu zákona jsou zapracovány principy pro provádění kontroly, oprávnění a povinnosti pracovníků kontroly.
K § 24
Za porušení konkrétních povinností stanovených zákonem lze uložit pokutu. Výše pokut byla stanovena tak, aby korespondovala s obdobnými sankcemi legislativy v oblasti životního prostředí.
K části druhé
K § 25 a 26
Přechodná ustanovení vytvářejí prostor pro provozovatele existujících provozů a zařízení, aby měli možnost uvést své činnosti do souladu se zákonem v přiměřeném časovém období po jeho nabytí účinnosti.
K části třetí
K § 27
Tato ustanovení zabezpečují vztah mezi vnitřním a vnějším havarijním plánem a zpracováním vnějšího havarijního plánu okresním úřadem.
K části čtvrté
K § 28
Toto ustanovení stanoví nabytí účinnosti zákona dnem vyhlášení.
V Praze dne 7. dubna 1999
Předseda vlády
Ing. Miloš Zeman, v.r.
Ministr životního prostředí
RNDr. Miloš Kužvart, v.r.
důvodové zprávy
SEZNAM PRÁVNÍCH PŘEDPISŮ, KTERÉ SOUVISEJÍ S NÁVRHEM ZÁKONA
O PREVENCI ZÁVAŽNÝCH HAVÁRIÍ V PODNICÍCH, KDE JSOU UMÍSTĚNY VYBRANÉ NEBEZPEČNÉ LÁTKY
Prevence vzniku havárií se v současné době dotýkají zejména následující právní předpisy:
Zákon č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů
Zakotvil ve své novele vedle preventivní ochrany zdraví a majetku také ochranu přírody a životního prostředí (§ 415) a odpovědnost za škodu, která vznikne při provozní činnosti (§ 420a) a tzv. zvláštní odpovědnost za škodu způsobenou provozem dopravních prostředků (§ 426).
Zákon ČNR č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb.
Stanovuje povinnosti orgánů, organizací a občanů, postavení a působnost orgánů státní správy na úseku požární ochrany, jakož i postavení a povinnosti jednotek požární ochrany tak, aby byly vytvořeny podmínky pro účinnou ochranu života a zdraví občanů a majetku před požáry a pro poskytování pomoci při živelních pohromách a jiných mimořádných událostech.
Zákon č. 283/91 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů
V § 42b odst. 3 je uvedeno, že zásahové jednotky je možno nasadit dále i k záchranným akcím, zejména v případě vzniku živelních pohrom a katastrof, velkých dopravních nehod a průmyslových havárií.
Zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zakotvuje vedle jiného povinnost investora požádat o vyjádření, zda je plánovaná investice z vodohospodářského hlediska možná, popřípadě za jakých podmínek. Dále stanovuje tomu, kdo nakládá s látkami, které mohou ohrozit jakost nebo zdravotní nezávadnost vod, zvláštní předpisy. Ukládá také povinnosti při havarijním zhoršení jakosti vod a opatření k nápravě.
Zákon č. 334/1992 Sb., o ochraně zemědělského půdního fondu, ve znění pozdějších předpisů
Upravuje státní správu na úseku péče o půdu a zemědělský půdní fond, ochranu zemědělského půdního fondu, rekultivace půdy po těžbě nerostů atd.Udává hodnoty nejvýše přípustného obsahu škodlivých látek v půdě, které ohrožují zdraví nebo život lidí a existenci živých organismů.
Zákon č. 44/1988 Sb., o ochraně a využití nerostného bohatství (horní zákon), ve znění pozdějších předpisů
Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce ve znění pozdějších změn (575/1990 Sb., 159/1992 Sb.)
V rámci státního odborného dozoru nad bezpečností práce řeší také vyšetřování provozních nehod (havárií), technických poruch atd. a vydávání předpisů k hlášení provozních nehod (havárií).
Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů
Upravuje podmínky provozování silniční dopravy, práva a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy na tomto úseku.
Zákon č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů
upravuje podmínky a povinnosti právnických a fyzických osob s tím spojené a pravomoc a působnost orgánů státní správy při nakládání s chemickými látkami a chemickými přípravky a jejich klasifikaci, které jsou v předkládaném zákoně využívány.
Nařízení vlády ČSFR č. 284/1992 Sb., o opatřeních hospodářské mobilizace
Tímto nařízením jsou prováděna opatření hospodářské mobilizace s cílem zajistit nezbytné potřeby ozbrojených sil a obyvatelstva při branné pohotovosti státu. Tato opatření se využívají i v jiných krizových situacích, např. při velkých průmyslových haváriích.
Vyhláška MLVH ČSR č. 6/1977 Sb.,o ochraně jakosti povrchových a podzemních vod
Řeší havárie způsobující zhoršení jakosti povrchových a podzemních vod včetně techniky odstraňování vodohospodářské havárie, hygienické a protiepidemiologické péče, požární ochrany atd. Stanovuje závadné látky a podmínky, za kterých lze zacházet se závadnými látkami. Definuje havarijní zhoršení jakosti vod, havárie mimořádného rozsahu, jejich zneškodňování a odstraňování jejich škodlivých následků.
Vyhláška MŽP č. 338/1997 Sb.,o podrobnostech nakládání s odpady
Stanovuje povinnost zapracovat postup v případě havárie do provozního řádu pro sklad nebezpečných odpadů.
Vyhláška ČÚBP č. 48/1982 Sb., kterou se stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení
Stanoví základní požadavky k zajištění bezpečnosti práce a technických zařízení, které jsou organizace podléhající dozoru orgánů státního odborného dozoru nad bezpečností práce a právnické a fyzické osoby, které vykonávají podnikatelskou činnost podle zvláštních předpisů ve své výrobní i nevýrobní činnosti povinny zabezpečit.
Vyhláška ČÚBP a ČBÚ č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení
Určuje v rámci povinností organizací zjišťovat a soustavně sledovat zdroje, příčiny, četnost a závažnost pracovních úrazů, provádět rozbory stavu a vývoje pracovní úrazovosti, stanovit opatření k odstraňování příčin a vytvářet předpoklady ke snížení těchto jevů, hlásit také provozní nehody (havárie) a poruchy technických zařízení.
Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí ADR
Upravuje podmínky silniční přepravy nákladů podle mezinárodních smluv.
Vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF)
Upravuje podmínky provozu železniční dopravy podle mezinárodní smlouvy.
Vyhláška č. 22/1996 Sb., kterou se upravují podrobnosti o úkolech jednotek požární ochrany, stanoví se činnost osob zúčastněných na jejich plnění a zásady velení při zásahu
Kromě právních předpisů ve výše uvedeném výčtu existují další předpisy, které se však uvedené problematiky dotýkají pouze okrajově.
Žádný z uvedených právních předpisů nebude vyžadovat novelizaci v souvislosti s předkládaným návrhem.
důvodové zprávy
1. SMĚRNICE ES
Směrnice Rady EU 96/82/EC o řízení rizik závažných havárií v souvislosti s nebezpečnými látkami (Seveso II ) a rozhodnutí Komise C(1998) 1758 o harmonizovaných kritériích pro udělování výjimek podle článku 9 Směrnice Rady EU 96/82/EC.
Rozhodnutí Rady 98/685/EC o uzavření Úmluvy o přeshraničních účincích průmyslových havárií.
2. DOPORUČENÍ OECD
Povinnosti a doporučení obsažená v dále uvedených právních předpisech nejsou v požadovaném rozsahu zakotveny ve stávající legislativě České republiky.
Guiding Principles for Chemical Accident Prevention (Env. Monograph No 51)
“Hlavní zásady pro prevenci havárií spojených s chemickými látkami.” V zásadách je zdůrazněna nezbytnost zavedení bezpečnostního managementu v podnicích, význam územního plánování pro minimalizaci možných následků havárií, připravenosti na likvidaci havárií včetně vytvoření dvou- a mnohostranných programů pomoci.
Guidance Concerning Chemical Safety in Port Areals (Env. Monograph No 118)
“Řídicí směrnice zaměřené na ochranu před haváriemi s účastí chemických látek v přístavech.”
C(88)84
“Rozhodnutí Rady o výměně informací o možných haváriích s vlivem přesahujícím hranice státu.”
C(88)85
“Rozhodnutí-doporučení Rady o poskytování informací veřejnosti a účasti veřejnosti v rozhodovacím procesu vztahujícím se k prevenci a likvidaci havárií, při kterých se vyskytují nebezpečné látky.”
C(92)1
“Doporučení Rady o prevenci, připravenosti a likvidaci chemických havárií.”
APROXIMACE LEGISLATIVY ES
Ustanovení legislativního dokumentuEvropského společenství |
Implementace v rámci zákonao prevenci a likvidaci průmyslových havárií |
SMĚRNICE 96/82/EC řízení bezpečnosti závažných havárií s nebezpečnými látkami |
|
Článek 1 - Cíl |
§ 1 Předmět úpravy (1) |
Článek 2 - Rozsah (1) - vztahuje (“přítomnost nebezpečných látek”) (2) - nejsou dotčena |
§ 1 - Předmět úpravy (1) § 2 - Základní pojmy - umístění (h) viz odkazy na příslušnou legislativu |
Článek 3 - Definice |
§ 2- Základní pojmy (nejsou všechny - ostatní v zákonu 157/1988 Sb. a vyhláškách) |
Článek 4 - Výjimky |
§ 1 - Tento zákon se nevztahuje (3) |
Článek 5 - Obecně provozovatel (1) - provozovatel provede nezbytná opatření (2) - prokáže inspekci, že provedl |
§ 3 Obecné podmínky prevence havárií (1) § 22 - Provádění kontroly |
Článek 6 - Oznámení (1) - nové podniky, existující podniky (2) - obsah oznámení(4) - podnik se změnou, podnik uzavíraný |
§ 6 - Zaslat (3) § 6 - Zpracovat podle přílohy č. 2 (2) § 6 - Oznámení o změně (4) |
Článek 7 - Program (1) - vypracuje a zavede program (2) - obsah programu(3) - nevztahuje se na podniky s BZ |
§ 6 - Zpracuje podle vyhlášky (2 a 4) § 7 - Obsah programu (3 a 4) nezařazen |
Článek 8 - Domino efekt (1) - určení podniků (2)-vzájemná informovanost podniků, informace veřejnosti |
§ 3 - Okresní úřad určí (5 až 7) § 3 - Okresní úřad určí (7) § 3 - Okresní úřad zajistí (6) |
Článek 9 - Bezpečnostní zpráva (1) - provozovatel prokáže: prevenci, určení rizika, zohlednění rizika do výstavby a provozu, zpracování bezpečnostních plánů, poskytnutí informací OkÚ (2) - obsah bezpečnostní zprávy(3) - zašle OkÚ: před výstavbou, existující podniky, neprodleně pro revizi (4) - OkÚ: sdělí výsledek nebo chce doplněk, zakáže provoz (5) - audit BZ a její aktualizace: pět let, kdykoliv, když chce provozovatel nebo OkÚ (6) - omezení informace v BZ |
§ 8 Bezpečnostní zpráva (3) § 8 Obsah podle vyhlášky (1 a 6) § 8 Zašle v termínu (3), § 8 OkÚ (5) § 9 Posouzena, aktualizována (1 a 2) nezařazen |
Článek 10 - Úpravy v podniku - provozovatel zhodnotí a upraví program a bezpečnostní zprávu |
§ 7 Program (9), § 9 Bezpečnostní z. (1) |
Článek 11 - Havarijní plány (1) - zpracuje provozovatel s BZ - vnitřní HP: nové a existující - informace pro vnější HP: nové existující - OkÚ vypracuje vnější HP (2) - cíl HP: řízení událostí, zavedení opatření, poskytnout informace (veřejnosti, službám, úřadům) a sanace - obsah havarijních plánů(3) - podíl zaměstnanců na vnitřním HP a podíl veřejnosti na vnějším HP (4) - prověření HP každé tři roky (5) - provozovatel musí uplatnit HP: v případě havárie, možnosti vzniku havárie (6) - vnější HP nemusí být |
§ 10 Provozovatel s Bezpečnostní z. (1) § 11 Pro podniky (1) § 12 Provozovatel poskytne (1) § 12 Okú (3) § 11 Ministerstvo vyhláškou (5) § 11 Provozovatel musí informovat (4) neuveden § 11 Každé tři roky (4) § 11 Povinen postupovat (4) nezařazen |
Článek 12 - Územní plánování (1) - umístění nových podniků - úprav podniků s plánem a BZ - rozvoje oblasti - udržení dostatečné vzdálenosti (2) - územní plánování při přijímání rozhodnutí |
§ 7 Okú (10) § 7 Okú (10) |
Článek 13 - Informace o bezp. opatření (1) - provozovatel a OkÚ musí informovat osoby o možnosti havárie a chování v případě podniku s BZ - prověření obsahu informace každé 3 roky - informace trvale přístupná - opakování informace každých 5 let - obsah informace(2) - MŽP informuje okolní státy v rozsahu pro vnější HP (3) - MŽP informuje okolní státy, že není vnější HP (4) - OkÚ zajistí veřejný přístup k BZ nebo k upravené BZ (5) - veřejnost uplatní názor: na nový podnik s BZ, na úpravy podniků s plánem a BZ, při rozvoji okolí těchto podniků (6) - seznam nebezpečných látek nelze utajit |
§ 13 Okú hodnotí informace provozovatele a poskytuje informace (1 a 2) § 12 OkÚ aktualizuje (6) neuveden § 14 Poskytování informací (2) § 14 Poskytování informace (4) § 17 MŽP (h) nezařazen, protože nezařazen 11 (6) § 20 Okú přístup na požádání (1 g) § 13 Uplatnění připomínek (2) § 13 Seznam nelze utajit (4) |
Článek 14 - Informace po havárii (1) - PROVOZOVATEL - informace OkÚ - obsah informace- informace o následných krocích - doplňkové informace (2) - OKRESNÍ ÚŘAD - kontrola (uložení) opatření - technická analýza - uložení opatření - vypracovat doporučení |
§ 15 Podat informaci (1) § 15 Ministerstvo vyhláškou (4) § 15 Ministerstvo (d, f) Okú (2) |
Článek 15 - Informace komisi |
Není závazné z hlediska EU - § 17 Ministerstvo (a) |
Článek 16 - Kompetentní úřad - OkÚ - pomocný orgán |
§ 16 Státní správa § 17 Ministerstvo (b) |
Článek 17 - Zákaz provozu (1) - zakázat provoz (2) - poskytnout možnost odvolání |
§ 20 OkÚ odejme souhlas (1) § 24 Správní řízení (7) |
Článek 18 - Inspekce (1) - OkÚ zajistí inspekce s cílem: přijatá opatření, vhodné prostředky, údaje = skutečnost, veřejnost informována (2) - podmínky inspekce: systematicky, min. jednou ročně při BZ, vypracovat zprávu, projednat zprávu, (3) - OkÚ má právo vyžádat další informace |
§ 22 Provádění kontroly § 23 Minimálně (2) zprávu (7) nezařazen |
Článek 19 - Výměna informací (1) - členské státy a komise se informují (2) - komise vytvoří registr (3) - registr je omezeně přístupný (4) - členské státy poskytují zprávu |
Není závazné z hlediska EU - § 17 Ministerstvo (a) |
Článek 20 - Důvěrnost (1) - OkÚ na vyžádání poskytne informace, pokud nejsou důvěrné: (vzhledem ke komisi), národní obrana, veřejná bezpečnost, vyšetřování, obchodní a průmyslové tajemství, osobní data, poskytnuté jako důvěrné třetí stranou (2) - respektuje směrnici právo na informace |
§ 20 Poskytování informace (1 i) |
Článek 21 - Pravomoci výboru |
Není závazné z hlediska EU |
Článek 22 - Výbor |
Není závazné z hlediska EU |
Článek 23 - Zrušení směrnice 82/501 |
Není závazné z hlediska EU |
Článek 24 - Zavedení (1) - 24 měsíců po uvedení v platnost (2) - podat hlavní ustanovení komisi |
uveden u jednotlivých paragrafů pro nové podniky, pro existující podniky § 26 |
Článek 25 - Počátek platnosti - uveřejněním v OJ |
Není závazné z hlediska EU § 28 dnem vyhlášení |
Článek 26 - určeno členským zemím 9. prosince 1996 |
Není závazné z hlediska EU |
NÁVRHY PROVÁDĚCÍCH PŘEDPISŮ
(k návrhu zákona o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií)
Návrh
NAŘÍZENÍ VLÁDY České republiky
č. .......
ze dne.......
kterým se stanoví způsob hodnocení programu a bezpečnostní zprávy, obsah ročního plánu kontrol, postup při provádění kontroly, obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole
Vláda stanoví podle § 20 až 22 zákona č. ..../...... Sb., o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, (zákon o prevenci závažných havárií)
Část první
Hodnocení programu a bezpečnostní zprávy
Jednotné hodnocení programů a bezpečnostních zpráv (dále jen “dokumentace”) v rámci České republiky provádí Ministerstvo životního prostředí (dále jen “ministerstvo”).
Pro hodnocení dokumentace jsou použita hodnotící kritéria, která jsou uvedena v příloze č. 1.
Ministerstvo vydá o výsledku hodnocení dokumentace vyjádření, které zašle okresnímu úřadu.
Část druhá
Roční plán kontrol
Česká inspekce životního prostředí zpracuje návrh ročního plánu kontrol, který schválí ministerstvo.
Roční plán kontrol obsahuje
seznam provozovatelů skupiny B a datum do kterého je třeba provést kontrolu,
seznam provozovatelů skupiny A u kterých nebyla v minulých dvou letech provedena kontrola.
Na základě ročního plánu kontrol, který schválí ministerstvo, a existující dokumentace, popřípadě zpráv z provedených kontrol, vypracuje místně příslušná Česká inspekce životního prostředí plán kontrol u provozovatelů.
Plán kontrol u provozovatelů obsahuje
seznam provozovatelů u kterých bude v daném roce provedena kontrola, s uvedením provozovatelů, kde bude provedena první kontrola po schválení dokumentace a provozovatelů, kde bude provedena opakovaná kontrola,
plánované datum zahájeni kontroly nebo plánované období provedení kontroly (délka kontroly je cca 1 až 7 dní),
zvláštní zaměření kontroly u provozovatelů na základě existující možnosti vzniku kumulativních a synergických jevů, přeshraničních následků možné závažné havárie, doporučení stanoviska ministerstva o hodnocení dokumentace, výsledků a doporučení z minulé kontroly a zkušeností z minulých závažných havárií.
Část třetí
Postup při provádění kontroly
1.1 Předmětem kontroly jsou:
opatření přijatá k prevenci závažné havárie v objektu nebo zařízení podle zákona o prevenci závažných havárií,
vhodnost a dostatečnost prostředků minimalizujících možné následky závažné havárie,
dodržování preventivních bezpečnostních opatření uvedených v programu, bezpečnostní zprávě a vnitřním havarijním plánu,
podklady poskytnuté okresnímu úřadu pro zpracování vnějšího havarijního plánu a pro stanovení zóny havarijního plánování.
Provedení první kontroly u provozovatele se provádí na základě obecných principů kontroly a soustředí se zejména na podmínky uvedené ve vyjádření ministerstva o výsledku hodnocení dokumentace.
Provádění opakované kontroly se vedle obecných principů kontroly soustředí zejména na podmínky uvedené ve zprávě o předchozí kontrole.
Část čtvrtá
Obsah informace a obsah výsledné zprávy o kontrole
Jednotlivé správní úřady které provádějí kontrolu zpracují o výsledcích kontroly informaci, jejíž osnova je uvedena v příloze č. 2.
Česká inspekce životního prostředí zpracuje na základě výsledku kontroly provedené inspekcí a informací zaslaných ostatními správními úřady se kterými prováděla kontrolu výslednou zprávu o provedené kontrole, jejíž osnova je uvedena v příloze č. 3.
Rámcová kritéria hodnocení dokumentace
Při hodnocení dokumentace hodnotitelé posuzují:
zda dokumentace obsahuje dostatečné informace (úplnost, podrobnost), minimálně však informace požadované ve vyhlášce ministerstva (rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažných havárií a bezpečnostní zprávy),
zda dokumentace ukazuje, že v projektu, konstrukci, provozu a údržbě jsou zohledněna hlavní rizika závažné havárie a že provoz objektu nebo zařízení je přiměřeně bezpečný a spolehlivý,
zda je dokumentován systém řízení bezpečnosti,
zda v dokumentaci byla identifikována hlavní rizika závažné havárie.
zda byla provedena v dokumentaci uváděná opatření k prevenci a pro omezení následků závažné havárie.
Rámcový obsah informace o výsledku kontroly
Adresa správního úřadu který prováděl kontrolu.
Jméno kontrolního pracovníka.
Rozsah opatření zavedených k prevenci omezení následků závažné havárie.
Zda provozovatel zavedl preventivní opatření odpovídající rizikům obsaženým v dokumentaci.
Existence vhodných prostředků omezujících následky závažné havárie.
Zda byl vypracován vnitřní havarijní plán.
Zda informace poskytnuté okresnímu úřadu jsou dostatečné pro zpracování informace pro veřejnost zóny havarijního plánování a vnějšího havarijního plánu.
Zda dokumentace poskytuje okresnímu úřadu dostatečné informace pro koordinaci v rámci územního plánu a pro hodnocení možnosti vzniku synergických a kumulativních jevů.
Nález kontrolního pracovníka a návrh opatření včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy.
Rámcový obsah zprávy o výsledku kontroly
Adresa místně příslušné Inspekce životního prostředí.
Jméno vedoucího inspektora.
Jména ostatních kontrolních pracovníků.
Prověřovaná opatření k prevenci vzniku závažné havárie.
Zda provozovatel zavedl preventivní opatření odpovídající rizikům obsaženým v dokumentaci.
Vhodnost a rozsah zavedených prostředků omezujících následky závažné havárie.
Zda byl vypracován vnitřní havarijní plán.
Zda informace poskytnuté okresnímu úřadu jsou dostatečné pro zpracování informace pro veřejnost zóny havarijního plánování a vnějšího havarijního plánu.
Zda dokumentace poskytuje okresnímu úřadu dostatečné informace pro koordinaci v rámci územního plánu a pro hodnocení možnosti vzniku synergických a kumulativních jevů.
Nález kontrolního pracovníka a návrh opatření včetně stanovení podmínek a lhůt pro zjednání nápravy a uložené pokuty.
Zápis z projednání výsledků kontroly s provozovatelem.
Návrh
Vyhlášky MŽP ČR
č. ....
ze dne .........
kterou se stanoví zásady hodnocení rizik závažné havárie
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 5 odst. 3 zákona č. ../... Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
Část první
Principy hodnocení rizik
Hodnocení rizik závažné havárie zahrnuje zejména
určení zdrojů, pravděpodobnosti a závažnosti rizik,
vyjádření rizik ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku,
popis možných následků závažné havárie,
finanční vyjádření rozsahu předpokládaných škod,
posouzení přijatelnosti rizik.
Část druhá
Určení zdrojů, pravděpodobnosti a závažnosti rizik
Identifikace nebezpečných látek a objektů nebo zařízení ve kterých jsou používány.
Posouzení pravděpodobnosti vzniku závažné havárie s předpokládanou škodou se provádí na základě znalosti četnosti, příp. pravděpodobnosti výskytu provozních selhání vlastních zařízení i zařízení obdobných, která měla nebo mohla mít za následek havárii uvažovaného typu.
Pravděpodobnost výskytu selhání provozních zařízení je zjišťována z domácích a zahraničních databází o selhání zařízení nebo výpočtem na základě spolehlivostních údajů o jednotlivých komponentách zařízení.
Část třetí
Vyjádření rizik ohrožení života a zdraví občanů, hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku
Riziko se vyjadřuje graficky pomocí diagramu pro každý typ závažné havárie. Svislá osa (y) vyjadřuje pravděpodobnost, s jakou je třeba počítat se vznikem závažné havárie, vedoucí k uvažovanému rozsahu škod. Vodorovná osa (x) vyjadřuje závažnost uvažované škody, vyjádřené pomocí indikátoru škod.
Má-li pro znázornění rizika význam více indikátorů škod, zakreslí se do souřadnic diagramu poloha každého indikátoru zvlášť.
Část čtvrtá
Popis možných následků závažné havárie,
Závažná havárie může způsobit různé škody, poškození zdraví či ohrožení života lidí, životního prostředí a majetku. Nejrůznější škody jsou charakterizovány pomocí indikátorů škod, umožňujících vyjádřit závažnost škod jednoduchým a prakticky použitelným způsobem.
Indikátorem škod jsou:
n1 oběti na životech (počet)
n2 zranění, včetně možného budoucího poškození zdraví v důsledku závažné havárie (počet)
n3 znečištění povrchové vody - toku (délka km) nebo nádrže (plocha ha)
n4 znečištění kolektoru podzemní vody (ha)
n5 půda s poškozenou úrodností (plocha ha)
n6 materiální škody (mil. Kč, index r.19..)
Popis jednotlivých indikátorů škod je v tab. č.1
Podle charakteru následků potenciálních havárií se použije jeden nebo více indikátorů škod.
Ve zvláštních případech (např. chráněná území, rekreační oblasti, biotopy národního nebo regionálního významu), je možné, že uvedené indikátory škod nebudou pro dané podmínky dostačovat. V takových případech může příslušný orgán státní správy (okresní úřad) vyjímečně vyžadovat od provozovatele použití jiného indikátoru.
Škody v důsledku závažné havárie se stanoví na základě havarijních scénářů s přihlédnutím k nejhorším možným následkům.
Část pátá
Finanční vyjádření rozsahu předpokládaných škod
Posouzení závažnosti možných škod se provádí na základě jednotlivých indikátorů škod.
Rozsah poškození je finačně vyčíslen.
Část šestá
Posouzení přijatelnosti rizika
Riziko působené činností provozovatele je vyjádřeno provozovatelem na základě zjištění závažnosti možných škod a na základě pravděpodobnosti, s níž tyto škody mohou nastat.
Pro posuzování přijatelnosti rizika je diagram rozdělen do tří zón (oblastí):
oblast nepřijatelného rizika
oblast přechodová
oblast přijatelného rizika.
Hranice oblasti nepřijatelného rizika a hranice přijatelného rizika jsou stanoveny Ministerstvem životního prostředí.
V případě, že
indikátor škody se nachází v oblasti přijatelného rizika, je posuzování ukončeno a provozovatel je povinen se řídit všeobecně platnými bezpečnostními předpisy
indikátor škody se nachází v oblasti přechodové, je třeba zvážit zájmy a možnosti jak na straně provozovatele, tak i na straně okresního (místního) úřadu. Převažují-li veřejné zájmy na provozu, pak riziko je únosné. Pokud převáží potřeba ochrany obyvatelstva a životního prostředí, nařídí příslušný orgán státní správy (okresní úřad) přijetí takových bezpečnostních opatření, která by snížila pravděpodobnost vzniku závažné havárie a závažnost jejích následků
indikátor škod se nachází v oblasti nepřijatelného rizika, nařídí příslušný orgán státní správy přijetí bezpečnostních opatření snižujících pravděpodobnost vzniku závažné havárie a závažnost jejich následků tak, aby výsledný indikátor škod byl mimo tuto oblast.
Tab. č.1: Popis šesti indikátorů škod pro odhad rozsahu možných škod
Indikátor škod |
Popis |
Poznámky |
|
|
Člověk |
n1, oběti na životech (počet) |
Za oběti na životech se považují osoby, které zemřou na přímé následky závažné havárie během 30 dnů. |
Pokud se v provozním areálu při možné havárii nacházejí třetí osoby (například sportující nebo diváci na umělých kluzištích a zimních stadionech, koupající se na koupalištích a pod.), pak je třeba k tomu přihlédnout při odhadu rozsahu možných poškození. |
n2, zranění (počet) |
Za zraněné jsou považováni lehce zranění, pokud vyžadují lékařskou péči, a vážně zranění, jakož i osoby s trvalým poškozením zdraví. |
Osoby, které jsou v šetřeném provozu zaměstnány, se nepočítají. Stejně tak se nepřihlíží k příslušníkům armády, kteří v provozu vykonávají svou vojenskou službu. |
|
|
Životní základna |
n3, znečištěné povrchové vody (objem, plocha) |
Za povrchové vody jsou považovány vody a řečiště včetně dna a svahu jakož i tyto obývající flora a fauna Povrchové vody jsou ve smyslu těchto směrnic znečištěny:
|
V odhadech a modelových výpočtech je třeba přihlížet k podstatným chemickým a biologickým změnám (např. pyrolýza, hydrolýza). K ČOV je třeba přihlížet, pokud v důsledku jejich výpadku dojde k znečištění povrchových vod. U přípraven pitné vody je třeba zohlednit vliv chemicko-fyzikálních procesů přípravy. |
n4, znečištěné podzemní vody (výpadek v osobo měsících) |
Za podzemní vody se považují spodní vody (včetně pramenité vody), vrstvy a zdrže podzemní vody. Spodní voda je ve smyslu této směrnice znečištěna tehdy, jestliže již nejsou splněny požadavky na pitnou vodu u jednoho dotčeného místa odběru podzemní vody. |
Pod pojmem výpadek v osoboměsících se rozumí součin počtu postižených osob a počtu měsíců, během nichž požadavky již nejsou splněny. Stávající náhradní řešení nesmí být zohledněna. |
|
n5, půda s poškozenou úrodností (plochoroky) |
Pod pojmem půda se rozumí nejvyšší neuzavřená vrstva země, v níž mohou růst rostliny. Úrodnost půdy je ve smyslu této směrnice poškozena tehdy, jestliže není možné její zemědělské, lesnické či zahradnické využití po době nejméně jednoho roku. |
Pod poškozením úrodnosti půdy vyjádřeným v plochorocích se rozumí součin postižených ploch a počtu let jejich poškození. |
|
Mater. hodno-ty |
n6, materiální škody (Kč) |
Materiální škody jsou na objektech mimo území provozovatele jako stavby, zařízení infrastruktury, vozidla atd., které dosud nebyly pokryty jinými indikátory škod. |
Nepatří sem nemocniční náklady na překlenovací opatření, ušlé příjmy v důsledku přerušení provozu atd. Materiální škody se uvádějí pouze tehdy, nejsou-li již pokryty jiným indikátorem (nekumulovat). |
Návrh
Vyhlášky MŽP ČR
č. ....
ze dne .........
kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažné havárie bezpečnostní zprávy
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 7 odst. 12 a § 8 odst. 7 zákona č. ../.... Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákona o prevenci závažných havárií).
Účelem této vyhlášky je stanovit
rozsah a způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažných havárií (dále jen “program”) včetně systému řízení bezpečnosti v objektu nebo zařízení, zajišťujícího dosažení vysoké úrovně prevence závažných rizik a prokazujícího, že systémem řízení bezpečnosti práce jsou pokryty všechny požadované prvky,
rozsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy dokumentující, že byla stanovena rizika vzniku a určeny následky možných havárií, a že byla provedena nezbytná bezpečnostní opatření k prevenci těchto havárií a k omezení jejich následků pro člověka a životní prostředí.
Část první
Způsob zpracování bezpečnostního programu prevence závažných havárií
Zpracování a zavedení bezpečnostního programu prevence havárií(dále jen “program”) zajišťuje dosažení vysoké úrovně prevence rizik havárií.
Program je zpracován a zavedení dokumentováno takovým způsobem, aby provozovatel mohl dokladovat, že systém řízení bezpečnosti práce pokrývá všechna rizika vzniku havárií.
Způsob zpracování programu je uveden v příloze č. 1.
Část druhá
Způsob zpracování bezpečnostní zprávy
Předmětem bezpečnostní zprávy jsou obecné údaje o objektu nebo zařízení, jeho organizační struktuře, umístění, a zařízeních obsahujících nebezpečné látky, které jsou doplněny o specifické údaje pro každé zařízení, které může být zdrojem havárií.
Bezpečnostní zpráva obsahuje všechny údaje a informace potřebné pro posouzení vhodnosti přijatých bezpečnostních opatření příslušnými orgány státní správy.
Bezpečnostní zpráva obsahuje nebo se odkazuje na program prevence závažných havárií.
Obsah a způsob zpracování bezpečnostní zprávy je uveden v příloze č. 2.
Rozsah a způsob zpracování programu
Obsah programu
Program prevence havárií obsahuje
Celkové cíle a zásady prevence vzniku havárií a zásady omezení jejich možných následků.
Popis systému řízení bezpečnosti s jasně stanovenými úkoly a cíli zaměřenými na snížení pravděpodobnosti vzniku havárií a na omezení jejich možných následků.
1.3 Program prevence havárií je zpracován písemnou formou.
Způsob řízení bezpečnosti
2.1 Způsob řízení bezpečnosti je součástí celkového řízení objektu nebo zařízení a zahrnuje všechny úrovně řízení.
2.2 Způsob řízení bezpečnosti zahrnuje,
způsob řízení bezpečnosti provozu,
organizaci řízení bezpečnosti objektu nebo zařízení,
hodnocení rizika vzniku závažné havárie,
plánování a realizaci bezpečnostních opatření,
sledování plnění bezpečnostních opatření,
kontrolu plnění stanovených cílů prevence.
2.3 Způsob řízení bezpečnosti obsahuje jasné, konkrétní a kontrolovatelné cíle (včetně cílů vyplývajících z programu prevence havárií) v oblasti bezpečnosti provozu.
Zabezpečení a řízení bezpečnosti objektu nebo zařízení, včetně účasti zaměstnanců
3.1 Organizace u provozovatele umožňuje splnění stanovených cílů.
3.2 V rámci organizace u provozovatele jsou na všech úrovních stanoveny úkoly a povinnosti pracovníků podílejících se na omezování rizik závažných havárií a stanovena odpovědnost jednotlivých osob za splnění úkolů.
3.3 Jsou identifikovány činnosti vyžadující zvláštní výcvik a zajištěn výcvik příslušných pracovníků.
3.4 Účast pracovníků a dosažené výsledky jsou dokumentovány.
Hodnocení rizika závažné havárie
4.1 Pro identifikaci a hodnocení rizik jsou přijaty a zavedeny postupy zajišťující systematické provádění posuzování rizik vyplývajících jak z normálních, tak i mimořádných stavů (situací) a odhad pravděpodobnosti jejich vzniku a závažnost možných následků.
4.2 Hodnocení rizik obsahuje kvalitativní nebo kvantitativní vyjádření rizika a popis a vyjádření rozsahu možných škod v důsledku závažné havárie.
4.3 Rozsah možných škod se vyjadřuje v kategoriích
ohrožení zdraví a životů osob
ohrožení životního prostředí
ohrožení majetku.
4.4 Hodnocení rizik je dokumentováno včetně uvedení užitých metod a základních přístupů k vyloučení nebo omezení rizik.
Plánování a zavádění preventivních bezpečnostních opatření
5.1 Plánování postupu realizace stanovených úkolů vychází z výsledků identifikace a hodnocení rizik.
5.2 Pro dosažení cílů jsou plánovány i potřebné zdroje technické, finanční i lidské.
5.3 Součástí plánování je i zajištění odpovídajícího řízení lidských zdrojů, tj.
výběr pracovníků pro činnosti přímo ovlivňující možnost vzniku závažné havárie,
zabezpečení potřebné výchovy a výcviku zaměstnanců objektu nebo zařízení a v případě potřeby i zaměstnanců spolupracujících organizací pracujících na území objektu nebo zařízení.
5.4 V rámci plánování jsou vytvořeny a zavedeny vhodné ukazatele, parametry a kritéria potřebná pro následné hodnocení účinnosti realizovaných opatření.
5.5 Pro řízení provozu jsou přijaty a zavedeny postupy pro bezpečné provádění činností v objektu nebo zařízení, včetně údržby provozů, technologií, zařízení a dočasných odstávek. Dokumentace se může v detailech odkázat na související podnikové předpisy.
5.6 Pro řízení změn jsou přijaty, zavedeny a dokumentovány postupy plánování změn nebo návrhů nových zařízení, technologií či skladovacích zařízení. Plánované změny a modifikace musí být posuzovány z hlediska jejich vlivu na bezpečnost provozu.
5.7 Pro havarijní plánování jsou přijaty a zavedeny postupy stanovení předpokládaných havarijních situací vycházejících z identifikovaných rizik závažných havárií, včetně způsobů ověřování a posuzování, zda havarijní plány odpovídají identifikovaným situacím.
Způsob sledování realizace preventivních bezpečnostních opatření
6.1 Jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro průběžné sledování plnění stanovených úkolů vyplývajících z programu prevence havárií a strategie řízení bezpečnosti.
6.2 Dosahované výsledky plnění úkolů jsou sledovány průběžně a jsou porovnávány se stanovenými cíli tak, aby mohly být identifikovány odchylky plnění úkolů a analyzovány jejich příčiny.
6.3 Jsou stanoveny, zavedeny a dokumentovány postupy pro provádění nápravných opatření.
6.4 V rámci monitorování je zaveden systém hlášení o nehodách (úrazy, havárie) a skoronehodách, a to především těch, které vznikly v souvislosti se selháním ochranných systémů.
6.5 Jsou stanoveny postupy evidence a vyšetřování nehod i skoronehod a postupy pro provádění nápravných opatření.
Způsob kontroly plnění stanovených cílů a zásad prevence závažné havárie
7.1 Jsou přijaty a zavedeny postupy pro periodické a systematické hodnocení programu a efektivnosti řízení bezpečnosti.
7.2 Výsledky kontrol a další zjištění jsou dokumentovány.
7.3 Výsledky kontrol jsou projednány vedením provozovatele a na jejich základě je případně aktualizována strategie bezpečnosti a z ní vyplývající činnosti.
7.4 Zvláštní formou kontroly je audit, který může být prováděn nezávislou organizací. Výsledky auditu slouží jako objektivní ukazatel funkce systému řízení bezpečnosti.
Způsob zpracování bezpečnostní zprávy
Popis programu
Součástí bezpečnostní zprávy je program, případně odvolávka na něj.
Popis a grafické vymezení okolí objektu nebo zařízení
2.1 Popis okolí objektu nebo zařízení odpovídá svým rozsahem možným rizikům. Z popisu je zřejmé, že byly podrobně analyzovány následky možných havárií pro obyvatele, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek.
2.2 V rozsahu, který odpovídá možným následkům závažné havárie, obsahuje popis okolí objektu nebo zařízení informace o
obydlených oblastech,
zařízeních určených pro veřejnost,
c) zvláště ohrožených veřejných budovách,
d) přírodních rezervacích a chráněných územích,
inženýrských sítích.
2.3 V popisu jsou uvedeny i okolní průmyslové činnosti a přepravní cesty, které mohou být rovněž zdrojem rizik pro objekt nebo zařízení a nebo mohou být ovlivněny závažnými haváriemi majícími původ v daném objektu nebo zařízení.
2.4 Údaje popisující příslušné faktory prostředí:
meteorologické
průměrné a maximální srážky (déšť, sníh, kroupy)
bouřková činnost
vlhkost, mlhy, mráz
charakter větrů (směr, rychlost)
třída stability
max. a min. teploty
geologické, vodohospodářské a hydrogeologické
obecná geologická charakteristika
údaje o seismické činnosti
zátopy, sesuvy půdy
ostatní specifická ohrožení objektu nebo zařízení, např. nekontrolované požáry
ostatní údaje ovlivňující zranitelnost objektu nebo zařízení
letecké koridory.
2.5 V případě vynechání některých údajů je uveden důvod.
Popis objektu nebo zařízení
3.1 Bezpečnostní zpráva obsahuje popis objektu nebo zařízení, který umožňuje oprávněným kontrolním orgánům udělat si jasný obraz o účelu objektu nebo zařízení, umístění, činnostech a vnitřních rizikách, službách a technickém vybavení pro bezpečný provoz. Rozsah popisu musí odpovídat rizikům, přítomným v objektu nebo zařízení. Popis rovněž objasňuje vzájemné vztahy mezi jednotlivými zařízeními a systémy v rámci objektu nebo zařízení, a to jak z hlediska společné služby, tak celkového řízení objektu nebo zařízení.
3.2 Úvodní část obsahuje obecné informace o objektu nebo zařízení:
jméno, příjmení, státní občanství, bydliště a rodné číslo, jde-li o fyzickou osobu oprávněnou k podnikání, obchodní jméno (název), sídlo a adresu provozovatele pokud není shodná se sídlem a identifikační číslo, jde-li o právnickou osobu,
registrované místo podnikání provozovatele s úplnou adresou,
jméno statutárního zástupce,
hlavní provozované činnosti,
rok založení a nejdůležitější etapy rozvoje objektu nebo zařízení včetně rozsahu oprávnění pro provádění jednotlivých činností,
počet osob pracujících v objektu nebo zařízení, včetně pracovníků dodavatelů,
počty pracovníků v jednotlivých směnách, průměrné počty návštěvníků apod.,
obecný popis objektu nebo zařízení s přihlédnutím k hlavním rizikům existujícím v důsledku přítomnosti nebezpečných látek a provozovaných technologií.
3.3 Popis organizační struktury provozovatele, včetně rozdělení funkcí a pravomocí, vztahujících se k zajištění bezpečnosti provozu objektu nebo zařízení a jejich částí.
3.4 Charakteristika umístění objektu nebo zařízení obsahuje základní topografické jednotky objektu nebo zařízení s vyznačením přístupnosti zařízení v rozsahu odpovídajícím míře rizik a zranitelnosti okolí.
3.5 Přehledné topografické mapy odpovídajícího měřítka znázorňují plánovaný rozvoj objektu nebo zařízení a územní plán okolí s vyznačeným účelem využití pozemků v takovém rozsahu, který by odpovídal možnému působení závažné havárie.
3.6 Na mapách jsou zřetelně vyznačeny
přístupové cesty k objektu nebo zařízení i únikové cesty z objektu nebo zařízení,
ostatní komunikace mající význam pro záchranné operace,
okolní stavby (průmyslová i občanská zástavba),
infrastruktura (nemocnice, školy, komunikace),
ekologicky citlivé oblasti.
3.7 Objekty nebo zařízení jako celek a jejich jednotlivá zařízení jsou zřetelně vyznačeny na plánech v odpovídajícím měřítku. Příslušné plánky nebo vyobrazení částí nebo vybavení, která jsou z hlediska bezpečnosti nejdůležitější by měly být k dispozici v náležitém zvětšení.
3.8 Plány objektu nebo zařízení by měly odpovídajícím způsobem vymezit zařízení a místa činnosti objektu nebo zařízení včetně:
hlavních skladovacích míst a výrobních zařízení,
umístění nebezpečných látek a jejich množství,
infrastruktury objektu nebo zařízení (včetně potrubí a nádrží),
vzdáleností mezi jednotlivými zařízeními a jejich jednotlivými částmi,
únikových cest ze zařízení a uvnitř objektu nebo zařízení,
řídících a správních míst.
Podrobné hodnocení rizik závažné havárie
4.1 V bezpečnostní zprávě je uveden seznam přítomných nebezpečných látek. Tyto látky jsou členěny do následujících kategorií:
a) suroviny
b) meziprodukty
c) hotové výrobky
d) vedlejší produkty
e) odpadní a pomocné produkty
f) produkty vzniklé jako výsledek neřízených chemických procesů.
Údaje o nebezpečných látkách obsahují:
druh a klasifikaci látky (CAS, IUPAC, obchodní název, chemický vzorec, chemické složení, stupeň čistoty, nejdůležitější znečištění),
fyzikální a chemické vlastnosti,
údaje týkající se toxicity, hořlavosti a výbušnosti,
ostatní specifické vlastnosti (např. podpora koroze aj.)
4.2 Popis rizikových činností:
a) popis základní provozní činnosti,
b) chemické reakce, fyzikální a biologické přeměny a transformace,
c) dočasné skladování na pozemcích objektu nebo zařízení,
d) ostatní činnosti související s manipulací jako je např. nakládání, vykládání, přeprava včetně potrubní přepravy, atd.
e) vypouštění, zadržování, opětovné použití a recyklace nebo likvidace zbytků a odpadů,
f) vypouštění a úprava odpadních plynů,
g) ostatní, zejména zpracovatelské a úpravárenské výrobní fáze.
4.3 Podstatné informace o technologii:
a) postupové diagramy a schémata potrubí a zařízení,
b) strojové zařízení a vybavení potřebné pro výrobu,
c) parametry technologického procesu v normálních i mimořádných podmínkách,
d) vybavení a kontrolní systémy,
e) důležité kvalitativní a kvantitativní informace o tocích energií a materiálů (energetické a materiálové bilance),
f) charakteristika výrobních podmínek a parametrů látek.
4.4 Popis stavebních jednotek provozovatele, ve kterých se manipuluje s nebezpečnými látkami, včetně zabezpečení proti vnějším vlivům.
4.5 Popis opatření, postupů a operací k zajištění bezpečnosti ve všech stádiích provozu.
4.6 Charakteristiky a projektované údaje o kritických částech zařízení, představujících riziko závažných havárií.
4.7 V bezpečnostní zprávě provozovatel jednoznačně dokladuje, že byly identifikovány zdroje závažných havárií a stanovena rizika příslušných zařízení a dalších činností v objektu nebo zařízení.
4.8 Kvalitativní nebo kvantitativní postup při analýze a stanovení rizik je aplikován odpovídajícím způsobem tak, aby poskytl komplexní pohled na bezpečnostní situaci a postihl ohrožení zdraví a životů lidí a hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku.
4.9 Výběr specifického postupu závisí na povaze místa nebo rizika. V každém případě však analýza rizik plní čtyři cíle:
určení zařízení nebo části zařízení významných z hlediska bezpečnosti,
určení zdrojů rizik,
stanovení následků možných havárií,
stanovení a určení adekvátnosti preventivních monitorovacích a zmírňujících opatření.
4.10 Vybrané metody použité při analýze rizik jsou v bezpečnostní zprávě vysvětleny a zdůvodněny.
4.11 Analýza rizik zahrnuje
provedení identifikace a analýzy sekcí, ve kterých může dojít k havárii. Přitom nejsou vyloučeny ani ostatní sekce, pokud mají vliv na bezpečnost provozu zařízení,
stanovení zdrojů rizik, tj. podmínek nebo událostí ohrožujících bezpečný provoz objektu nebo zařízení, určení podmínek, za kterých k havárii může dojít a možných následků těchto událostí,
podrobný popis scénářů možných havárií, pravděpodobnosti jejich vzniku, včetně podmínek, za kterých mohou nastat, odhad rozsahu a následků možných havárií,
zhodnocení přijatých preventivních opatření a opatření na zmírnění následků případných havárií.
4.12 Postupy a výsledky analýzy rizik a hodnocení pravděpodobnosti a závažnosti možných následků jsou dokumentovány.
Podrobný popis přijatých preventivních bezpečnostních opatření
5.1 Z popisu služeb je zřejmé, které služby či dodávky jsou společné pro všechna zařízení a které jsou specifické pro některá zařízení. V popisu jsou rovněž uvedeny příslušné zálohovací či nouzové systémy.
5.2 Popis přijatých opatření obsahuje:
vnější dodávky energie, vody a jiných kapalin či pevných látek,
vnitřní služby a vybavení objektu nebo zařízení, včetně protipožárních opatření a komunikačních a zabezpečovacích systémů,
lékařskou, bezpečnostní, záchrannou a údržbářskou službu,
kanalizační systémy a kontrolu a sběr vody pro protipožární účely,
monitoring klimatických podmínek a detekci toxických látek, detekci výbušných koncentrací.
Podrobný popis ochranných a zásahových prostředků omezujících následky závažné havárie
Technického vybavení instalovaného v objektu nebo zařízení určeného k omezení následků havárií.
6.2 Organizace výstrahy a zásahu.
6.3 Vnitřních nebo vnějších zdrojů a disponibilních prostředků, které lze pro zásah použít.
Návrh
Vyhlášky MŽP ČR
č. ....
ze dne ........
kterou se stanoví rozsah a způsob zpracování vnitřního havarijního plánu a rozsah a způsob zpracování podkladů pro stanovení zóny havarijního plánování a pro vypracování vnějšího havarijního plánu
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 11 odst. 6 a § 12 odst. 9 zákona č. ../.... Sb. o prevenci havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
Část první
Vnitřní havarijní plán
1.1 Vnitřní havarijní plán je základním dokumentem provozovatele, kterým se stanoví opatření a postupy k minimalizaci následků závažné havárie.
1.2 Vnitřní havarijní plán popisuje
způsob zajištění havarijní připravenosti materiálních, lidských a ekonomických zdrojů pro případ vzniku závažné havárie,
způsob ovládání a řízení možné závažné havárie tak, aby její následky pro člověka, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetkové hodnoty byly minimalizovány,
opatření zajišťující optimální sanaci místa závažné havárie.
1.3 Vnitřní havarijní plán je zpracován tak, aby v něm uvedené činnosti a postupy v rámci souboru plánovaných opatření k provádění likvidace závažné havárie:
maximálně snížily možnost vzniku dalších havárií jako důsledku původní závažné havárie,
směřovaly k ochraně zdraví zaměstnanců a osob na území provozovatele i mimo ně,
směřovaly k ochraně hospodářských zvířat, životního prostředí a majetku v okolí území provozovatele,
efektivně a bezpečně využívaly všech dostupných technických a organizačních prostředků, záchranných a zásahových jednotek, především v rámci integrovaného záchranného systému okresu a dalších subjektů,
zabezpečovaly kvalitní zdravotnickou péči postiženým osobám.
1.4 Vnitřní havarijní plán je průběžně aktualizován a prověřován praktickým cvičením. O výsledku praktického cvičení je vyhotoven písemný zápis s uvedením zjištěných nedostatků včetně termínů jejich odstranění.
1.5 Jeden kompletní výtisk havarijního plánu obdrží referát obrany a ochrany okresního úřadu.
1.6 Základní struktura a obsah vnitřního havarijního plánu jsou uvedeny v příloze č. 1.
Struktura a obsah vnitřního havarijního plánu
Vnitřní havarijní plán obsahuje tři hlavní okruhy informací:
informační
operativní,
plány konkrétních činností.
Ve vnitřním havarijním plánu provozovatel uvede zejména:
Identifikaci odpovědných osob
jména, příjmení a funkční zařazení fyzických osob, které mají pověření provozovatele realizovat preventivní opatření, uvedená ve vnitřním havarijním plánu, a které jsou ve spojení s okresním úřadem
Popis možných následků závažné havárie a finanční vyjádření škod, které mohou být způsobeny závažnou havárií
V táto části provozovatel uvede zejména:
popis a grafické znázornění objektu nebo zařízení a jeho okolí
popis klimatických podmínek
vyznačení vnitropodnikových komunikací
přehled pravděpodobných havárií na území provozovatele s uvedením
místa výskytu
pravděpodobnosti výskytu
možného rozsahu v závislosti na čase a dalších podmínkách
možných následků pro zdraví lidí (zaměstnanci a okolní obyvatelstvo, životní prostředí a majetek uvnitř i vně objektu nebo u zařízení)
možných následně vyvolaných havárií
Zvlášť jsou vytipovány závažné havárie, které svými následky mohou přesáhnout areál objektu nebo zařízení.
Popis preventivních bezpečnostních opatření na ochranu života a zdraví občanů, zvířat, životního prostředí a majetku
Monitoring
Umístění, způsob provozování, vyhodnocování a využívání monitoringu pro potřeby:
zjišťování havárií
meteorologické situace
znečištění ovzduší
Způsoby sanace jednotlivých druhů havárií
způsoby sanace
odpovědnost za provedení sanace
složky provádějící sanaci
skládky a spalovny nebezpečných látek
dozor nad sanačními pracemi
Traumatologický plán
systém zabezpečení zdravotnických opatření postiženým osobám
Ukrytí zaměstnanců
zásady zabezpečení ukrytím
přehled úkrytů na území objektu nebo zařízení podle typu
odpovědnost za provedení ukrytí
Individuální ochrana
prostředky pro individuální ochranu
místa uskladnění
systém výdeje prostředků pro individuální ochranu
systém zpětného přebírání prostředků pro individuální ochranu
odpovědnost za provedení
Evakuace
zásady provádění evakuace
předpokládané počty evakuovaných
zabezpečení evakuace
evakuační trasy
přehled míst ubytování
řízení evakuace
Povodňový plán a ostatní havarijní plány objektu nebo zařízení.
Popis činností nutných k minimalizaci následků závažné havárie
V této části provozovatel uvede zejména:
postupy likvidace závažné havárie
potřebné množství sil a prostředků na likvidaci závažné havárie
úkoly jednotlivých podnikových složek a osob při likvidaci závažné havárie.
Řízení zásahu
kompetence k řízení zásahu
předávání řízení zásahu
předávání informací o průběhu zásahu
Spojení
radiové spojení
telefonní spojení
náhradní spojení
Přehled ochranných a zásahových prostředků, se kterými disponuje provozovatel a které jsou provozovateli k dispozici
subjekty působící v areálu objektu nebo u zařízení
název
místa jejich dislokace
síly a prostředky, s nimiž disponují
odpovědnost za nasazení
úkoly při likvidaci jednotlivých druhů havárií
síly a prostředky, které mohou být poskytnuty z mimopodnikových zdrojů
závažné havárie, při nichž bude zpravidla pomoc vyžadována
složky určené k výpomoci a způsob jejich zajištění
způsob povolání složek určených k výpomoci a jejich zapojení do likvidace závažné havárie
způsoby velení
odpovědnost za vyslání
Způsob vyrozumění dotčených orgánů státní správy a varování občanů
Varování zaměstnanců
prostředky pro varování
způsoby varování o možném nebezpečí
druhy varovných signálů a jejich význam
předání informací o nutné činnosti
způsoby informování o ukončení ohrožení
odpovědnost za provedení
Vyrozumění o havárii a předávání informací
způsoby předání prvotní informace o havárii
systém předání informace základním složkám a osobám určeným pro likvidaci závažné havárie v objektu nebo zařízení
způsob a forma povolání složek působících v záchranném systému
způsob informování přednosty okresního úřadu a jeho poradního orgánu
podávání informací o havárii sousedním okresním úřadům a orgánům s regionální a republikovou působností
podávání informací o havárii sdělovacím prostředkům a veřejnosti
činnost operačních středisek složek působících v záchranném systému
Havarijní informační systém
způsob provozování
způsob využití po havárii
Plán havarijních cvičení
V této části provozovatel uvede zejména:
časový plán a určení rozsahu
odpovědnost za provedení
způsob hodnocení
Operativní část havarijního plánu okresu se případně doplní o další údaje potřebné pro funkčnost havarijního plánu okresu.
Část druhá
Podklady pro vnější havarijní plán
Obecná ustanovení
Vnější havarijní plán je zpracováván okresním úřadem na základě podkladů a informací o rizicích vzniku havárií a přijatých opatřeních k minimalizaci jejich následků poskytnutých provozovatelem, který je zařazen do kategorie B.
Informace předávané okresnímu úřadu provozovatelem obsahují zejména:
jméno a příjmení (název), adresu bydliště (sídlo), rodné číslo (identifikační číslo) provozovatele,
jméno a příjmení fyzické osoby odpovědné za zpracování podkladů,
popis závažné havárie, která může vzniknout v objektu nebo zařízení, a jejíž následky se mohou projevit mimo objekt nebo zařízení,
přehled možných následků závažné havárie na život a zdraví občanů, hospodářská zvířata, životní prostředí a majetek, včetně způsobů účinné ochrany před těmito následky,
přehled preventivních bezpečnostních opatřeních k minimalizaci následků závažné havárie,
seznam a popis technických prostředků využitelných při odstraňování následků závažné havárie, které jsou umístěny mimo objekt nebo zařízení provozovatele,
další nezbytné údaje vyžádané okresním úřadem (například podrobnější specifikace technických prostředků na odstraňování následků závažné havárie, podrobnější plán únikových cest, evakuačních prostorů apod.).
Návrh
Vyhlášky MŽP ČR
č. ....
ze dne .........
kterou se stanoví rozsah a způsob informace určené veřejnosti a postup při zabezpečování informování veřejnosti v zóně havarijního plánování
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 14 odst. 4 zákona č. ../... Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
Část první
Obecné zásady poskytování informací v okolí objektů a zařízení
1.1 Podklady provozovatelů pro informování veřejnosti, které zabezpečují okresní úřady, jsou obsahově připraveny a poskytovány v závislosti na charakteru objektu nebo zařízení a na reálných potřebách lokality.
1.2 Podklady jsou v určených časových intervalech prověřovány, popřípadě aktualizovány a opakovaně poskytovány s ohledem na:
změny v oblasti průmyslové aktivity,
nově zaváděné technologie,
aktuální úpravu spolupráce subjektů v rámci prevence a likvidace
závažných havárií,
změny v místních populacích způsobené migrací,
nutnost opakování informace u osob již informovaných.
1.3 Za maximální periodu pro prověření poskytnutí podkladů okresním úřadům se považuje doba 48 měsíců.
1.4 Opakované podklady jsou poskytovány při jakékoliv změně charakteru průmyslové činnosti.
1.5 Veřejnost má právo na stejnou informaci (rozsahem i obsahově) v souvislosti s bezpečností a ochranou zdraví v okolí provozování příslušného objektu nebo zařízení, jako zaměstnanci provozovatele objektu nebo zařízení.
1.6 Poskytování informací veřejnosti respektuje potřebu ochrany utajovaných skutečností a obchodního tajemství.
1.7 Informace týkající se akutního ohrožení lidských životů jsou poskytovány bez ohledu na odst. 1.6.
Část druhá
Způsob informování o provozních činnostech, následcích možných závažných havárií a ochraně před nimi
2.1 Informace poskytované ohroženým subjektům v okolí příslušného objektu nebo zařízení okresními úřady vycházejí z podkladů, bezpečnostních zpráv, vnitřních havarijních plánů a dalších havarijních plánů.
Informace obsahují následující položky:
název provozovatele a adresa příslušného objektu nebo zařízení,
identifikace funkce a osoby, která poskytuje informaci,
doklady potvrzující, že objekt nebo zařízení je subjektem legislativních nebo správních opatření zákona o prevenci závažných havárií, a že příslušným orgánům státní správy bylo předloženo oznámení, program, nebo bezpečnostní zpráva,
vysvětlení (pomocí jednoduché a srozumitelné terminologie) činností prováděných v objektu nebo zařízení,
obecné názvy, v případě kategorií nebezpečných látek uvedených v příloze č. 1, tabulce č. 2, zákona o prevenci závažných havárií obecně používané názvy a obecná klasifikace nebezpečí látek a přípravků v objektu nebo zařízení, které by mohly představovat potenciál závažné havárie, včetně stanovení charakteristik významných nebezpečí těchto látek nebo přípravků,
obecné informace o charakteru rizika vzniku závažné havárie, včetně potenciálních účinků takové závažné havárie na obyvatelstvo a životní prostředí,
odpovídající informace o způsobu varování a průběžného informování obyvatelstva v případě vzniku závažné havárie,
odpovídající informace o činnosti a vhodném chování ohrožené veřejnosti v případě vzniku závažné havárie,
prokázání, že provozovatel provedl odpovídající opatření v objektu nebo zařízení, zejména v oblasti navázání spolupráce se zásahovými složkami za účelem provedení kvalitního zásahu v případě vzniku závažné havárie a omezení následků takové závažné havárie,
vazby na vnější havarijní plán v souvislosti se zvládáním všech vnějších účinků závažné havárie vzniklé v objektu nebo zařízení. Jedná se o části vnějšího havarijního plánu, které obsahují kvalifikovaná doporučení ke koordinaci všech postupů, instrukcí a požadavků zásahových složek v průběhu závažné havárie,
specifikace, kde lze získat další důležité informace, včetně informací na které se vztahují legislativní požadavky na zachování jejich důvěrnosti,
2.2 Informace musí být přístupné veřejnosti na příslušných okresních a obecních úřadech v platných úředních hodinách.
2.3 Informace v rámci havarijního plánování a připravenosti, které poskytují veřejnosti okresní a obecní úřady, obsahují
způsob výstrahy a varování obyvatel užívaný na příslušném území,
přehled používaných signálů,
následné činnosti a opatření,
seznam nejdůležitějších telefonních čísel (policie, hasiči, zdravotní záchranná služba aj.),
možnosti získání dalších informací.
2.4 Informace podle odstavce 2.3 obdrží každá domácnost na území vymezeném vnějším havarijním plánem minimálně jednou za pět let.
4.5 Informace poskytovaná okresními úřady právnickým, případně fyzickým osobám obsahuje
důležitá telefonní čísla,
mapu okresu s vyznačením nejzávažnějších zdrojů rizik, názvů a charakteristik nebezpečných látek včetně doporučených bezpečnostních opatření, hlavních komunikací, umístění záchranných a zásahových sborů a jednotek, územních částí ozvučených sirénami atd.,
přehled názvů a fyzikálně chemických vlastností látek na území okresu s uvedením kódového označení, včetně HAZCHEM kódu, základních fyzikálně chemických vlastností, nejvhodnějších zásahových a záchranných prostředků a způsobů ochrany,
způsoby výstrahy a varování a postup při vzniku závažné havárie,
základní úkoly složek integrovaného záchranného systému,
možnosti havarijního informačního systému,
pokyny pro činnost při závažné havárii v souvislosti s dopravou po veřejných komunikacích (význam varovných značení, tabulí, nálepek a příslušné činnosti, bezpečnostní požadavky na přepravu nebezpečných věcí),
zásady první pomoci.
Část třetí
Informace poskytované v průběhu závažné havárie
3.1 Informace o vzniku a v průběhu závažné havárie obsahuje následující položky:
identifikaci provozovatele,
údaje o místě vzniku a dalších okolnostech závažné havárie,
názvy a charakteristiky nebezpečných látek, včetně doporučených bezpečnostních opatření,
výzvy a instrukce obyvatelstvu.
3.2 Informace se poskytuje prostřednictvím systému výstrahy a varování v rozsahu zón ohrožení.
3.3 Zóny ohrožení a způsoby informování jsou uvedeny a vyznačeny v havarijních plánech.
Část čtvrtá
Informace poskytované v průběhu závažné havárie územně příslušným orgánům státní správy a samosprávy a operačnímu středisku integrovaného záchranného systému
4.1 Informace poskytované bezprostředně po vzniku závažné havárie obsahují
přesné údaje o místě vzniku závažné havárie,
charakteristiku a okolnosti závažné havárie (požár, výbuch, únik),
názvy a charakteristiky nebezpečných látek,
možná ohrožení a následky pro zdraví osob a domácích zvířat a ohrožení životního prostředí
učiněná naléhavá opatření,
kroky provedené v objektu nebo u zařízení, nutné ke zmírnění středně a dlouhodobých následků závažné havárie,
kroky provedené v objektu nebo u zařízení, nutné k zabránění opakování takové závažné havárie.
4.2 Způsob, jakým poskytuje provozovatel informace o vzniku závažné havárie územně příslušným orgánům státní správy a samosprávy, je uveden ve vnitřním havarijním plánu provozovatele průmyslové činnosti.
Část pátá
Informace poskytované po skončení likvidace závažné havárie
5.1 Zpráva provozovatele o vzniku a následcích závažné havárie po ukončení likvidace závažné havárie je podána písemnou formou a obsahuje:
identifikaci provozovatele,
název nebezpečné látky,
místo, kde k závažné havárii došlo,
předpokládané množství uniklé nebezpečné látky,
dobu a trvání závažné havárie,
předpoklad úniku do vzduchu, půdy nebo vody nebo kombinovaného úniku,
předpokládaný vliv na zdraví osob a hospodářských zvířat a životní prostředí,
návrh bezpečnostních opatření,
jméno kontaktní osoby u provozovatele.
Část šestá
Závěrečná ustanovení
6.1 Informace poskytované podle této vyhlášky jsou znovu posouzeny každé dva roky a aktualizovány v případě jakékoliv změny.
6.2 Informace poskytované podle této vyhlášky jsou neustále dosažitelné pro veřejnost, která je ohrožena.
6.3 Informace poskytované podle této vyhlášky jsou poskytnuty okolním státům v případě, že se jedná o provozování průmyslových činností, které mohou ohrozit tyto státy vznikem závažné havárie s přeshraničními následky. Na poskytování těchto informací se přiměřeně vztahují všechna ustanovení uvedená ve vyhlášce.
6.4 Provozovatel průmyslové činnosti, který poskytuje veřejnosti informace podle této vyhlášky může požádat příslušný orgán státní správy, aby neposkytl veřejnosti některé části bezpečnostní zprávy a vnitřního havarijního plánu z důvodů zachování důvěrnosti průmyslových, komerčních a personálních informací, včetně informací souvisejících se státní bezpečností a obranou státu.
Návrh
Vyhlášky MŽP ČR
č. ....
ze dne .........
kterou se stanoví rozsah a postup zpracování hlášení o závažné havárii a konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie
Ministerstvo životního prostředí stanoví podle § 15 odst. 4 zákona č. ../... Sb. o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
Část první
Rozsah zpracování hlášení o závažné havárii
V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity stanovené zákonem o prevenci závažných havárií, poskytne provozovatel okresnímu úřadu (do 24 hodin od vzniku závažné havárie) stručné písemné údaje v rozsahu uvedeném v příloze č. 1. Údaje mohou být poskytnuty též v elektronické formě.
Část druhá
Rozsah zpracování konečné zprávy o vzniku a následcích závažné havárie
V případě, že následky závažné havárie přesáhnou limity stanovené zákonem o prevenci závažných havárií, poskytne provozovatel okresnímu úřadu (do 3 měsíců od vzniku závažné havárie) podrobné písemné údaje v rozsahu uvedeném v příloze č. 2. Údaje mohou být poskytnuty též v elektronické formě.
HLÁŠENÍ O ZÁVAŽNÉ HAVÁRII
-
Hlášení o závažné havárii č.j.
Datum závaž. havárie |
začátek |
Čas závažné havárie |
začátek |
||||||||||||||||
konec |
konec |
||||||||||||||||||
Podnik (provozovatel) |
jméno |
||||||||||||||||||
adresa |
|||||||||||||||||||
průmysl |
|||||||||||||||||||
sdstatus |
|||||||||||||||||||
|
|
vztah objektu k zákonu č.. |
|
zákon se na objekt nevztahuje |
|
provozovatel zaslal oznámení |
|||||||||||||
|
objekt s bezpečnostním programem |
|
objekt s bezpečnostní zprávou |
||||||||||||||||
Datum podání zprávy |
krátké |
||||||||||||||||||
o závažné havárii |
úplné |
||||||||||||||||||
Zpracovatel zprávy |
jméno |
||||||||||||||||||
o závažné havárii |
adresa |
||||||||||||||||||
Kontaktní osoba |
jméno |
||||||||||||||||||
telefon |
|||||||||||||||||||
fax |
|||||||||||||||||||
Krátký popis závažné havárie (hlášení o závažné havárii) |
|||||||||||||||||||
Druh závažné havárie: *únik/kontaminace vody/oheň/exploze/ostatní |
|||||||||||||||||||
- krátký popis události, a vážnosti následků závažné havárie pokud jsou známé |
|||||||||||||||||||
Druh látek při závažné havárii: *jedovaté/ekotoxické /hořlavé/výbušné/ostatní |
|||||||||||||||||||
- název látky a/nebo CAS, její množství, atd. |
|||||||||||||||||||
Místo vzniku závažné havárie: *skladování/proces/transport/ostatní |
|||||||||||||||||||
- krátký popis místa jeho lokalizace, druh, velikost, atd. |
|||||||||||||||||||
Předpokládaná příčina závažné havárie : *chyba zařízení/lidský faktor/okolní podmínky/ostatní |
|||||||||||||||||||
- krátký popis příčin chyby, selhání, řetěz událostí při závažné havárii, atd. |
|||||||||||||||||||
Okamžité následky: *počet mrtvých, počet zraněních, poškození životního prostředí, škody na majetku |
|||||||||||||||||||
- krátký popis škod u původce a mimo původce,velikost nákladů, rozloha poškozené lokality, atd. |
|||||||||||||||||||
Kroky k likvidaci závažné havárie: *umístění, externí servis , útočiště, evakuace, dekontaminace, obnovení, |
|||||||||||||||||||
- krátký popis průběhu likvidace u původce a mimo původce, počet jednotek, trvání zásahu a jeho typ, atd. |
|||||||||||||||||||
Okamžitě přijaté opatření: * v oblasti prevence, pro minimalizaci následků, ostatní |
|||||||||||||||||||
- krátký popis [souhrn bezpečnostních opatření] |
|||||||||||||||||||
* nehodící se škrtněte
KONEČNÁ ZPRÁVA O ZÁVAŽNÉ HAVÁRII
1. Popis závažné havárie
typ závažné havárie,
nebezpečné látky v objektu nebo zařízení, které se přímo podílely na závažné havárii,
popis objektu nebo zařízení a příčina závažné havárie,
meteorologické podmínky během závažné havárie.
Následky závažné havárie
oblast zasažená závažnou havárií,
vliv závažné havárie na zdraví občanů, hospodářských zvířat, životní prostředí a majetek.
3. Postup při likvidaci závažné havárie a jejích následků
popis zásahu při závažné havárii,
vztah závažné havárie a bezpečnostní dokumentace podle zákona o prevenci závažných havárií,
uložená opatření ve správním řízení v důsledku závažné havárie,
poučení ze závažné havárie,
projednání konečné zprávy o závažné havárii.
Změna zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech
§ 5
(2) Okresní úřad dále plní úkoly spojené s řešením mimořádných událostí v případě živelních pohrom, havárií nebo jiného nebezpečí, které ohrožuje životy, zdraví, značné majetkové hodnoty nebo životní prostředí. Pro řešení mimořádných událostí zpracovává havarijní plán okresu, případně i vnější havarijní plán podle zvláštních předpisů4d) a ověřuje havarijní připravenost určenou havarijním plánem. Za účelem řešení mimořádných situací zabezpečuje koordinovaný postup záchranných, pohotovostních, odborných a jiných služeb, správních úřadů, obcí, fyzických a právnických osob při likvidaci následků mimořádných události (dále jen “integrovaný záchranný systém”). Pro případ havárie, která by mohla zasáhnout více okresů, zabezpečuje koordinaci přípravy havarijního plánu pro území zóny havarijního plánování podle zvláštního zákona4d) a společného řešení havárie přednosta okresního úřadu, na jehož území se zdroj nebezpečí nachází.
__________________________
4d) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů.
Zákon č. .../1999, o prevenci závažných havárií způsobených vybranými nebezpečnými chemickými látkami a chemickými přípravky a o změně zákona č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících (zákon o prevenci závažných havárií).
§ 15
(1) Ministerstvo vnitra k zabezpečení úkolů vlády ve vztahu k okresním úřadům
koordinuje vydávání směrnic ústředních orgánů státní správy, jež se týkají okresních a obecních úřadů,
kontroluje dodržování opatření vlády v činnosti okresních úřadů a poskytování odborné pomoci okresními úřady obecním úřadům,
ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy organizuje kontroly na vybraných úsecích činnosti okresních úřadů, vyhodnocuje jejich výsledky a předkládá vládě návrhy na potřebná opatření,
metodicky usměrňuje a ve spolupráci s příslušnými ústředními orgány státní správy koordinuje informační systém okresních úřadů,
usměrňuje činnost Integrovaného záchranného systému,
v dohodě se Státním úřadem pro jadernou bezpečnost metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech havarijní připravenosti a likvidace následků radiační havárie,
organizuje porady přednostů okresních úřadů,
zabezpečuje na úseku státní správy odbornou přípravu pracovníků okresních a obecních úřadů,
v dohodě s Ministerstvem životního prostředí metodicky řídí a koordinuje okresní úřady ve věcech prevence závažných havárií4d).
1)Zákon č. 15/1993 Sb., o armádě České republiky a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.
2) Zákon č. 125/1997 Sb., o odpadech, ve znění zákona č. 167/1998 Sb.
3) Například zákon č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb., zákon č.266/1994 Sb., o drahách, zákon č. 114/1995 Sb., o vnitrozemské plavbě, vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě nebezpečných věcí (ADR), ve znění sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 159/1997 Sb., č. 186/1998 Sb. a č. 54/1999 Sb., vyhláška č. 8/1985 Sb., o Úmluvě o mezinárodní železniční přepravě (COTIF), ve znění vyhlášky č. 61/1991 Sb., vyhlášky č. 251/1991 Sb., a sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 274/1996 Sb., č. 29/1998 Sb. a č. 60/1999 Sb.
4) Například zákon č. 222/1994 Sb., o podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci, ve znění zákona č. 83/1998 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., o vodách (vodní zákon), ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 114/1995 Sb., zákona č. 14/1998 Sb. a zákona č. 58/1998 Sb.
5) Zákon č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 542/1991 Sb. a zákona č. 169/1993 Sb.
Zákon č. 62/1988 Sb., o geologických pracích a o Českém geologickém úřadu, ve znění zákona č. 543/1991 Sb. a zákonného opatření č. 369/1992 Sb.
6) Zákon č. 18/1997 Sb., o mírovém využívání jaderné energie a ionizujícího záření (atomový zákon) a o změně a doplnění některých zákonů, ve znění zákona č. 83/1998 Sb.
7) § 3 až 5 zákona č. 157/1998 Sb., o chemických látkách a chemických přípravcích a o změně některých dalších zákonů.
8) § 2 písm. j) zákona č. 91/1996 Sb., o krmivech.
9) Například § 789 občanského zákoníku, zákon č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona
č. 320/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb. a zákona č. 149/1995 Sb.
11) Zákon č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů (úplné znění vyhlášeno pod č. 197/1998 Sb.).
12) Zákoník práce.
13) Například zákon č. 138/1973 Sb., zákon č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 203/1994 Sb. a zákona č. 163/1998 Sb.
14) Například zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů, obchodní zákoník.
15) Zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí.
16) Například zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 138/1973 Sb., vyhláška ČÚBP č. 110/1975 Sb., o evidenci a registraci pracovních úrazů a o hlášení provozních nehod (havárií) a poruch technických zařízení, ve znění vyhlášky č. 274/1991 Sb.
17) Například zákoník práce, zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 542/1991 Sb., zákona č. 321/1992 Sb., zákona č. 254/1994 Sb., zákona č. 18/1997 Sb. a zákona č. 48/1997 Sb.
19) Například zákon č. 133/1985 Sb., zákon č. 61/1988 Sb., zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění zákona č. 575/1990 Sb., zákona č. 159/1992 Sb. a zákona č 47/1994 Sb., zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 83/1998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.
20)Zákon č. 388/1991 Sb., o Státním fondu životního prostředí České republiky, ve znění zákona
21) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 168/1998 Sb.
22) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).