Dohoda ČR a Mongolska o podpoře a ochraně investic

IV

P ř e d k l á d a c í z p r á v a

pro Parlament České republiky

I.

Dne 13.února 1998 byla v Ulánbátaru podepsána Dohoda mezi vládou České republiky a vládou Mongolska o podpoře a vzájemné ochraně investic, která byla schválena usnesením vlády ČR ze dne ...........................1998 č. .

Dohoda, vychází ze zásad ”vzorové dohody”, za kterou je podle usnesení vlády ČR č. 12 ze dne 6.1.1993 považována dohoda s Maďarskem, tj. upravuje všechny záruky a zásady pravidelně zakotvené v tomto typu dohod, zejména:

- závazek umožnit na svém území a v souladu se svým právním řádem investice investorů druhého státu,

- princip národního zacházení a doložku nejvyšších výhod (tj. záruku proti diskriminačnímu zacházení ve srovnání s domácími a zahraničními investory ze třetích zemí)

- záruku proti vyvlastnění majetku zahraničních investorů s výjimkou vyvlastnění na základě zákona, ve veřejném zájmu a proti vyplacení okamžité a adekvátní náhrady,

- záruku volného převodu plateb souvisejících s investicí do zahraničí ve volně směnitelné měně,

- způsob řešení sporů mezi investorem a přijímající smluvní stranou nebo mezi smluvními stranami navzájem.

Platnost Dohody je sjednána na deset let . Její platnost bude poté pokračovat po neomezenou dobu, pokud dvanáct měsíců předem jedna ze smluvních stran Dohodu písemně nevypoví. V případě ukončení platnosti Dohody zůstanou její ustanovení účinná po další období deseti let. Ustanovení Dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující na území smluvní strany v souladu s jejím právním řádem ke dni vstupu této dohody v platnost. Dohoda nemá zpětnou účinnost,což je zdůrazněno pokud jde o spory nebo nároky, které vznikly nebo byly vyřešeny před vstupem této dohody v platnost.

Návrh Dohody byl sjednán v jazyce českém, mongolském a anglickém, který je v případě rozdílnosti ve výkladu rozhodující.

II.

Mongolsko má rozlohu 1.566.500 km2 a pouze 2,38 mil. obyvatel. Mongolsko uznalo Českou republiku ke dni 1.1.1993 a dalo tak najevo svůj zájem o rozvoj vzájemných politických a obchodně ekonomických vztahů, které se datují od r. 1950.

Mongolský průmysl má zastaralé zařízení, trpí nedostatkem paliv a pohonných hmot. Zásobování potravinami není plynulé. Při značném růstu cen a 8%ní nezaměstnanosti se nejméně 30% obyvatelstva nachází na hranici životního minima. Tyto zdánlivé nevýhody však začíná vyvažovat atraktivita využitelnosti velkého surovinového bohatství země (např. měď, molybden, cín, wolfram, fluorit, uhlí), tranzitní poloha mezi Ruskou federací a Čínskou lidovou republikou a možnosti vysokého zhodnocení investic do ekonomiky země. Mezi největší investory patří USA, Rusko, Čína, Japonsko a Itálie, Česká republika je přesto považována za jednoho z předních tradičních partnerů. Mongolský zájem o všestrannou spolupráci s Českou republikou včetně oblasti školství dokládá otevření střediska češtiny na fakultě slovanských jazyků VŠ v Ulánbátaru v r.1994 a 50 mongolských občanů, kteří studují v České republice.

Pokud jde o obchodní výměnu, Mongolsko má zájem o stroje a zařízení, dopravní prostředky, náhradní díly, stavebniny, některé nerostné suroviny a kovy, pohonné hmoty, potraviny a spotřební zboží.

Místní měna tugrik si po několik let udržuje stabilní kurs k US dolaru (700 tugriků za l USD) a je vnitřně převoditelná. Dolary je možno volně koupit i prodat ve vybraných bankách.

Značný vliv na rozvoj Mongolska mají mezinárodní finanční organizace, které poskytují výhodné úvěry i bezplatnou pomoc. Pomoc tvoří dovoz paliv, vozidel, náhradních dílů, léků a potravin. Světová banka zpracovává projekt privatizace vysokoškolských zařízení, pomoc přislíbila i nadace amerického miliardáře maďarského původu Sorose.

Od r. 1990 mohou v Mongolsku působit zahraniční firmy i se 100 % majetkovou účastí. Ve společném podniku musí zahraniční účast být minimálně 20% základního kapitálu. Všechny registrované hospodářské subjekty mají právo obchodovat se zahraničím, licence a dovozní kvóty jsou stanoveny velmi volně. Od května 1997 jsou zrušeny celní poplatky, s výjimkou spotřební daně za alkohol a cigarety.

V Mongolsku je zaregistrována řada českých majetkových účastí a firem, které mají v zemi své stálé představitele. Například v r.1995 získala Karosa Vysoké Mýto tendr ve výši 4 mil. USD na dodávku 44 autobusů krytý financováním Světové banky a buduje zde své servisní středisko. Další česká fa Ramill Litoměřice jako první zahraniční účastník privatizovala 51% největšího ulánbátarského mlýna. Pražská fa Alphacon buduje cukrovar, který bude z 50% zásobovat místní trh cukrem, a již zde postavila minipivovary a minipekárny. Mladoboleslavská automobilka Škoda má v Ulánbátaru zastoupení u fy Khun, jež buduje síť taxislužby. V hlavním městě působí již 2 roky česko-mongolská restaurace Club Praha. Ingol Zlín podniká v oblasti turistiky a fa VH-VOP z Uherského Hradiště vyvíjí aktivity v oblasti potravinářského a energetického průmyslu.V loňském roce česko-mongolská společnost Asia Investment Capital Group Holding v Ulánbátaru uvedla do provozu pekárnu s mlýnem vybavenou technologií české fy Peto Praha a v prosinci 1997 uvedla do provozu největší mongolský pivovar s kompletní českou technologií, jež bude vyrábět 15.000 hl piva ročně.

Tento obsáhlejší, ale nikoliv úplný výčet českých investičních aktivit v Mongolsku naznačuje, že Mongolsko je zemí, která vyvolala zájem českých investorů. Je proto velmi důležité, aby byla schválena Dohoda o ochraně investic, která vytvoří mezinárodní smluvně právní ochranu. českých firem při jejich investování v Mongolsku, zejm. pokud jde o náhradu za způsobenou škodu a při event. vyvlastnění ve veřejném zájmu.

III.

Předkládaná Dohoda nevyžaduje změnu v právním řádu České republiky, nedotýká se závazků obsažených v jiných mezinárodních smlouvách, kterými je Česká republika vázána a není v rozporu s právem Evropské Unie a se zahraničně politickými zájmy České republiky.

Tato dohoda je mezinárodní dvoustrannou hospodářskou smlouvou všeobecné povahy, která z hlediska právního řádu ČR má charakter prezidentské smlouvy.

V souladu s čl. 49 odst. 2 Ústavy České republiky bude Dohoda předložena Parlamentu České republiky k vyslovení souhlasu a podle čl. 63 k ratifikaci prezidentovi České republiky.

Provádění Dohody nebude mít bezprostřední dopad na státní rozpočet.

V Praze dne

Předseda vlády

D o h o d a

mezi vládou České republiky a vládou Mongolska

o podpoře a vzájemné ochraně investic

Vláda České republiky a vláda Mongolska (dále jen ”smluvní strany”),

vedeny přáním rozvíjet hospodářskou spolupráci k vzájemnému prospěchu obou států,

hodlajíce vytvořit a udržovat příznivé podmínky pro investice investorů jednoho státu na území druhého státu a

vědomy si, že podpora a vzájemná ochrana investic ve smyslu této dohody podněcuje podnikatelskou iniciativu v této oblasti,

se dohodly na následujícím:

Článek 1

Definice

Pro účely této dohody:

1. Pojem ”investice” označuje každou majetkovou hodnotu investovanou v souvislosti s hospodářskými aktivitami investorem jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany v souladu s právním řádem druhé smluvní strany a zahrnuje zejména, nikoli však výlučně:

a) movitý a nemovitý majetek, jakož i jakákoli jiná věcná práva, jako jsou hypotéky, zástavy, záruky a podobná práva;

b) akcie, obligace, nezajištěné dluhopisy společností nebo jakékoli jiné formy účasti ve společnostech;

c) peněžní pohledávky nebo nároky na jakékoli plnění na základě smlouvy mající finanční hodnotu související s investicí;

d) práva z oblasti duševního vlastnictví včetně autorských práv, práv z ochranných známek, patentů, průmyslových vzorů, technických postupů, know-how, obchodních tajemství, obchodních jmen a goodwill, spojená s investicí;

e) jakákoli práva vyplývající ze zákona nebo ze smluvního ujednání, licence a povolení vydané podle zákona, včetně koncesí k průzkumu, těžbě, kultivaci nebo využití přírodních zdrojů.

Jakákoliv změna formy, ve které jsou hodnoty investovány, nemá vliv na jejich charakter jako investice.

2. Pojem ”investor” znamená jakoukoli fyzickou nebo právnickou osobu, která investuje na území druhé smluvní strany.

a) Pojem ”fyzická osoba” znamená jakoukoli fyzickou osobu mající státní občanství některé ze smluvních stran v souladu s jejími zákony.

b) Pojem ”právnická osoba” znamená s ohledem na obě smluvní strany jakoukoli společnost zaregistrovanou nebo zřízenou v souladu s jejími zákony a uznanou jimi za právnickou osobu, která má trvalé sídlo na území některé ze smluvních stran.

3. Pojem ”výnosy” znamená částky plynoucí z investice a zahrnuje zejména, ne však výlučně, zisky, úroky z půjček, přírůstky kapitálu, podíly, dividendy, licenční nebo jiné poplatky.

4. Pojem ”území” znamená území České republiky a území Mongolska jak je definováno v jejich právních řádech, nad kterým vykonávají v souladu s mezinárodním právem svrchovanost, svrchovaná práva nebo jurisdikci.

Článek 2

Podpora a ochrana investic

1. Každá smluvní strana bude podporovat a vytvářet příznivé podmínky pro investory druhé smluvní strany, aby investovali na jejím území, a bude takové investice připouštět, a to v souladu se svým právním řádem.

2. Investicím investorů každé ze smluvních stran bude za každých okolností poskytováno řádné a spravedlivé zacházení a budou požívat plné ochrany a bezpečnosti na území druhé smluvní strany.

Článek 3

Národní zacházení a doložka nejvyšších výhod

1. Každá smluvní strana poskytne na svém území investicím a výnosům investorů druhé smluvní strany zacházení, které je řádné a spravedlivé a není méně příznivé než jaké poskytuje investicím a výnosům svých vlastních investorů nebo investicím a výnosům investorů jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.

2. Každá smluvní strana poskytne na svém území investorům druhé smluvní strany, pokud jde o řízení, udržování, užívání, využití nebo nakládání s jejich investicí, zacházení, které je řádné a spravedlivé a ne méně příznivé, než jaké poskytuje svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu, je-li výhodnější.

3. Ustanovení odstavců 1 a 2 tohoto článku nelze vykládat tak, že zavazují jednu smluvní stranu poskytnout investorům druhé smluvní strany takové zacházení, výhody nebo výsady, které může jedna smluvní strana poskytovat na základě:

1. jakékoli celní unie nebo zóny volného obchodu nebo měnové unie nebo podobné mezinárodní dohody vedoucí k takovým uniím nebo institucím nebo jiných forem regionální spolupráce, jejichž členem jedna ze smluvních stran je nebo může být;

b) jakékoli mezinárodní dohody nebo ujednání týkajících se zcela nebo převážně zdanění.

Článek 4

Náhrada škod

1. Jestliže investice investorů jedné nebo druhé smluvní strany utrpí škody následkem války, ozbrojeného konfliktu, výjimečného stavu, nepokojů, povstání, vzpoury nebo jiných podobných událostí na území druhé smluvní strany, poskytne jim tato smluvní strana, pokud jde o náhradu, odškodnění, vyrovnání nebo jiné vypořádání, zacházení ne méně příznivé než jaké poskytne tato smluvní strana svým vlastním investorům nebo investorům jakéhokoli třetího státu.

2. Bez ohledu na odstavec 1 tohoto článku bude investorům jedné smluvní strany, kteří při jakýchkoli událostech uvedených v předchozím odstavci utrpí škody na území druhé smluvní strany spočívající v :

a) zabavení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, nebo

b) zničení jejich majetku ozbrojenými silami nebo orgány druhé smluvní strany, které nebylo způsobeno bojovými akcemi nebo nebylo vyvoláno nezbytností situace,

poskytnuta restituce nebo spravedlivá a přiměřená náhrada za škody utrpěné během zabírání nebo v důsledku zničení majetku. Výsledné platby budou bez prodlení volně převoditelné ve volně směnitelné měně.

Článek 5

Vyvlastnění

1. Investice investorů kterékoli ze smluvních stran nebudou znárodněny, vyvlastněny nebo podrobeny opatřením majícím podobný účinek jako znárodnění nebo vyvlastnění (dále jen ”vyvlastnění”) na území druhé smluvní strany s výjimkou veřejného zájmu. Vyvlastnění bude provedeno podle zákona, na nediskriminačním základě a bude provázeno opatřeními k zaplacení okamžité, přiměřené a účinné náhrady. Taková náhrada se bude rovnat hodnotě vyvlastněné investice bezprostředně před vyvlastněním nebo než se zamýšlené vyvlastnění stalo veřejně známým, bude zahrnovat úroky od data vyvlastnění, bude uskutečněna bez prodlení, bude okamžitě realizovatelná a volně převoditelná ve volně směnitelné měně.

2. Dotčený investor má právo na neodkladné přezkoumání svého případu a ohodnocení své investice soudním nebo jiným nezávislým orgánem smluvní strany v souladu s principy obsaženými v tomto článku.

Článek 6

Převody

1. Smluvní strany zajistí převod plateb spojených s investicemi a výnosy. Převody budou provedeny ve volně směnitelné měně bez jakýchkoli omezení a zbytečných prodlení. Takové převody zahrnují zejména, nikoliv však výlučně:

a) kapitál a dodatečné částky k udržení nebo zvětšení investice;

b) zisky, úroky, dividendy a jiné běžné příjmy;

c) částky na splacení půjček;

d) licenční nebo jiné poplatky;

e) výnosy z prodeje nebo likvidace investice;

f) příjmy zahraničních zaměstnanců, kteří jsou zaměstnáni a mají povolení pracovat v souvislosti s investicí na území druhé smluvní strany.

2. Pro účely této dohody bude jako přepočítací kurs použit převládající kurs pro běžné transakce k datu převodu, pokud nebude dohodnuto jinak.

3. Za převody provedené ”bez zbytečného prodlení” ve smyslu odstavce 1 tohoto článku budou považovány převody uskutečněné ve lhůtě, která je běžně nezbytná pro provedení takového převodu. Taková lhůta za žádných okolností nepřekročí dva měsíce.

Článek 7

Postoupení práv

1. Jestliže jedna smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou provede platbu svému vlastnímu investorovi z důvodu záruky, kterou poskytla ve vztahu k investici na území druhé smluvní strany, uzná druhá smluvní strana:

a) postoupení každého práva nebo nároku investora smluvní straně nebo agentuře zmocněné smluvní stranou, ať k postoupení došlo ze zákona nebo na základě právního ujednání v této zemi, jakož i,

b) že smluvní strana nebo agentura zmocněná smluvní stranou je z titulu postoupení práv oprávněna uplatňovat práva a vznášet nároky tohoto investora a převzít závazky vztahující se k investici.

2. Postoupená práva nebo nároky nepřekročí původní práva nebo nároky investora.

Článek 8

Řešení sporů z investic mezi smluvní stranou

a investorem druhé smluvní strany

1. Jakýkoli spor, který může vzniknout mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou v souvislosti s investicí na území této druhé smluvní strany, bude předmětem jednání mezi stranami ve sporu.

2. Jestliže spor mezi investorem jedné smluvní strany a druhou smluvní stranou nebude takto urovnán ve lhůtě šesti měsíců od data písemného oznámení nároku, je investor oprávněn předložit spor k vyřešení buď:

a) Mezinárodnímu středisku pro řešení sporů z investic (ICSID) s přihlédnutím k použitelným ustanovením Úmluvy o řešení sporů z investic mezi státy a občany jiných států, otevřené k podpisu ve Washingtonu D.C. 18. března 1965 v případě, že obě smluvní strany jsou stranami této Úmluvy;

nebo

b) rozhodci nebo mezinárodnímu rozhodčímu soudu zřízenému ad hoc, ustavenému podle rozhodčích pravidel Komise Organizace spojených národů pro mezinárodní právo obchodní (UNCITRAL). Strany ve sporu se mohou písemně dohodnout na změnách těchto pravidel. Rozhodčí nález je konečný a závazný pro obě strany ve sporu a je vynutitelný v souladu s domácím zákonodárstvím.

Článek 9

Řešení sporů mezi smluvními stranami

1. Spory mezi smluvními stranami týkající se výkladu nebo použití této dohody budou, pokud to bude možné, vyřešeny konzultacemi nebo jednáními.

2. Pokud spor nemůže být takto vyřešen ve lhůtě šesti měsíců, bude na žádost jedné ze smluvních stran předložen rozhodčímu soudu v souladu s ustanoveními tohoto článku.

3. Rozhodčí soud bude ustaven pro každý jednotlivý případ následujícím způsobem. Každá smluvní strana určí jednoho rozhodce ve lhůtě dvou měsíců od obdržení žádosti o rozhodčí řízení. Tito dva rozhodci pak vyberou občana třetího státu, který bude se souhlasem obou smluvních stran jmenován předsedou soudu (dále jen ”předseda”). Předseda bude jmenován do tří měsíců ode dne jmenování obou rozhodců.

4. Pokud v některé ze lhůt uvedených v odstavci 3 tohoto článku nebylo provedeno nezbytné jmenování, může být požádán předseda Mezinárodního soudního dvora, aby provedl jmenování. Je-li předseda občanem některé smluvní strany nebo z jiného důvodu nemůže vykonat tento úkon, bude o jmenování požádán místopředseda. Je-li také místopředseda občanem některé smluvní strany nebo nemůže vykonat tento úkon, bude o provedení nezbytného jmenování požádán služebně nejstarší člen Mezinárodního soudního dvora, který není občanem žádné smluvní strany.

5. Rozhodčí soud přijímá své rozhodnutí většinou hlasů. Takové rozhodnutí je závazné. Každá smluvní strana uhradí pouze náklady svého rozhodce a své účasti v rozhodčím řízení; náklady předsedy a ostatní výdaje budou hrazeny smluvními stranami rovným dílem. Rozhodčí soud určí vlastní jednací pravidla.

Článek 10

Použití jiných předpisů a zvláštní závazky

1. V případě, že je některá otázka řešena současně touto dohodou a jinou mezinárodní dohodou, jejímiž stranami jsou obě smluvní strany, nic v této dohodě nebrání, aby jakákoli smluvní strana nebo jakýkoli její investor, který vlastní investice na území druhé smluvní strany, využil jakýchkoli pravidel, která jsou pro něho příznivější.

2. Jestliže zacházení poskytnuté jednou smluvní stranou investorům druhé smluvní strany v souladu s jejím právním řádem nebo jinými zvláštními smluvními ustanoveními je příznivější, než které je poskytováno touto dohodou, bude poskytnuto toto příznivější zacházení.

Článek 11

Použitelnost Dohody

Ustanovení této dohody se použijí na budoucí investice uskutečněné investory jedné smluvní strany na území druhé smluvní strany a také na investice existující v souladu s právními řády smluvních stran k datu vstupu této dohody v platnost. Ustanovení této dohody se však nepoužijí na žaloby vzniklé v důsledku událostí, které se staly před jejím vstupem v platnost nebo na žaloby, které byly vyřešeny před jejím vstupem v platnost.

Článek 12

Vstup v platnost, trvání a ukončení

1. Každá smluvní strana oznámí druhé smluvní straně splnění požadavků svého právního řádu pro vstup této dohody v platnost. Tato dohoda vstoupí v platnost dnem druhé notifikace.

2. Tato dohoda zůstane v platnosti po dobu deseti let. Potom zůstane v platnosti až do uplynutí dvanáctiměsíční lhůty běžící ode dne, kdy některá ze smluvních stran písemně oznámí druhé smluvní straně svůj úmysl ukončit platnost Dohody.

3. Pro investice uskutečněné před ukončením platnosti této dohody zůstanou ustanovení této dohody účinná po dobu deseti let od data ukončení platnosti.

Na důkaz toho níže podepsaní, řádně zmocněni, podepsali tuto dohodu.

Dáno v ......................dne ....................... 199..... ve dvojím vyhotovení v jazyce českém,.mongolském a anglickém. V případě jakéhokoli rozporu ve výkladu je rozhodující anglické znění.

Za vládu Za vládu

České republiky Mongolska