Návrh vychází z možnosti dané čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, který umožňuje, aby obyčejným zákonem byly měněny hranice krajů z důvodů, které považuje zákonodárce za důležité.
Realizace ústavního zákona si nevyžádá prostředky ze státního rozpočtu, jelikož se mění jen území dvou krajů, nikoliv jejich počet a kraje de facto neexistují. Návrh je v souladu s Ústavou ČR a ústavním pořádkem.
§ 1
Navrhovatelé vycházejí z přesvědčení, že obyvatelé dotčených okresů považují ve své většině za svoje přirozené spádové regionální centrum Brno a nikoliv Jihlavu. Jde o přirozené vazby dané směřováním za kulturou, vzděláním i zaměstnáním. Pro většinu obyvatel obou okresů je Brno rovněž snadněji dopravně dostupné než Jihlava, což se týká zejména okresu Žďár nad Sázavou. O tom, že navrhovatelé vycházejí z místních skutečností svědčí i existence občanského sdružení Za brněnskou spádovost. Navrhovatelé se domnívají, že mínění místních obyvatel i jejich politických představitelů (zastupitelů) je důležitým důvodem, pro něž čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. umožňuje obyčejným zákonem měnit území krajů. Z tohoto důvodu navrhovatelé provedli před podáním návrhu zákona dotaz na vůli obcí v obou okresech, kdy výsledky jsou uvedeny v příloze. Obce byly dotázány, zda-li chtějí setrvat v Jihlavském kraji nebo zda si přejí připojení příslušného okresu k Brněnskému kraji.
Navrhovatelé jsou si též vědomi důležitosti funkčního uspořádání daných okresů jako celku a proto navrhují jejich přeřazení do Brněnského kraje jako celků, aby předešly případnému hromadnému přechodu jednotlivých obcí z dotčených okresů do okresu Brno-venkov a tím rozbití vnitrookresních vazeb a infrastruktury.
Navrhovatelé se domnívají, že smyslem vyšší územní samosprávy je umožnit občanům samostatně rozhodovat o vymezených věcech veřejné správy a veřejných službách, které používají. Jestliže občané obou okresů používají ve své většině služby, které budou spojeny se samosprávným regionem (dopravní obslužnost, regionální politika zaměstnanosti, regionální zařízení kultury a zdravotnictví, střední školství), povětšinou v Brněnském kraji, mělo by jim být dáno právo také účastnit se samosprávného rozhodování v tomto kraji a o tomto kraji.
§ 2
Území dotčených okresů je definováno ke dni účinnosti tohoto zákona.
§ 3
Účinnost zákona je dána ke stejnému dni jako je stanovena účinnost ústavního zákona č. 347/1997 Sb., aby tak dotčené kraje mohly začít fungovat již v nově stanovených územích od počátku své existence a k nově stanovenému území bylo přihlédnuto v přípravě zřízení krajů (stanovení počtu krajských zastupitelů apod.).
Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Třebíč
k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje
Za správnost údajů odpovídá poslanec Vojtěch Vymětal, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.
|
VÚSC Jihlava |
Není rozhodnuto |
Nedošlaodpověď |
VÚSCBrno |
Celkem |
Počet obcí |
13 (7,6%) |
1 (0,6%) |
62 (36%) |
96 (55,8%) |
172 |
Zastupující občanů |
13.578(11,5%) |
278 (0,2%) |
19.710(16,8%) |
84.054(71,5%) |
117.620 |
Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Žďár nad Sázavou
k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje
Za správnost údajů odpovídá poslanec Karel Černý, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.
|
VÚSC Jihlava |
Není rozhodnuto |
Nedošlaodpověď |
VÚSCBrno |
VÚSC Pardubice |
Celkem |
Počet obcí |
13 (6,6%) |
9 (4,6%) |
65 (33,16%) |
105 (53,57%) |
1 (0,51%) |
196 |
Zastupující občanů |
5.658(4,5%) |
29.884(23,7%) |
37.474(29,7%) |
52.806(41,9%) |
220 (0,2%) |
126.042 |
Seznam předkladatelů
návrhu zákona
o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje
z června 1999
1 Vojtěch Vymětal v.r.
2 Karel Černý v.r.
3 Pavel Kováčik v.r.
4 Petr Hort v.r.
5 Ladislav Skopal v.r.
6 Zdeněk Koudelka v.r.
7 Václav Pícl v.r.
8 Olga Sehnalová v.r.
9 Jiří Václavek v.r.
10 Rudolf Tomíček v.r.
11 Antonín Macháček v.r.
12 František Chobot v.r.