Obecná část
Návrh vychází z možnosti dané čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, který umožňuje, aby obyčejným zákonem byly měněny hranice krajů z důvodů, které považuje zákonodárce za důležité.
Realizace ústavního zákona si nevyžádá prostředky ze státního rozpočtu, jelikož se mění jen území dvou krajů, nikoliv jejich počet a kraje de facto neexistují. Návrh je v souladu s Ústavou ČR a ústavním pořádkem.
Zvláštní část
§ 1
Navrhovatelé vycházejí z přesvědčení, že obyvatelé dotčených okresů považují ve své většině za svoje přirozené spádové regionální centrum Brno a nikoliv Jihlavu. Jde o přirozené vazby dané směřováním za kulturou, vzděláním i zaměstnáním. Pro většinu obyvatel obou okresů je Brno rovněž snadněji dopravně dostupné než Jihlava, což se týká zejména okresu Žďár nad Sázavou. O tom, že navrhovatelé vycházejí z místních skutečností svědčí i existence občanského sdružení Za brněnskou spádovost. Navrhovatelé se domnívají, že mínění místních obyvatel i jejich politických představitelů (zastupitelů) je důležitým důvodem, pro něž čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. umožňuje obyčejným zákonem měnit území krajů. Z tohoto důvodu navrhovatelé provedli před podáním návrhu zákona dotaz na vůli obcí v obou okresech, kdy výsledky jsou uvedeny v příloze. Obce byly dotázány, zda-li chtějí setrvat v Jihlavském kraji nebo zda si přejí připojení příslušného okresu k Brněnskému kraji.
Navrhovatelé jsou si též vědomi důležitosti funkčního uspořádání daných okresů jako celku a proto navrhují jejich přeřazení do Brněnského kraje jako celků, aby předešly případnému hromadnému přechodu jednotlivých obcí z dotčených okresů do okresu Brno-venkov a tím rozbití vnitrookresních vazeb a infrastruktury.
Navrhovatelé se domnívají, že smyslem vyšší územní samosprávy je umožnit občanům samostatně rozhodovat o vymezených věcech veřejné správy a veřejných službách, které používají. Jestliže občané obou okresů používají ve své většině služby, které budou spojeny se samosprávným regionem (dopravní obslužnost, regionální politika zaměstnanosti, regionální zařízení kultury a zdravotnictví, střední školství), povětšinou v Brněnském kraji, mělo by jim být dáno právo také účastnit se samosprávného rozhodování v tomto kraji a o tomto kraji.
§ 2
Území dotčených okresů je definováno ke dni účinnosti tohoto zákona.
§ 3
Účinnost zákona je dána ke stejnému dni jako je stanovena účinnost ústavního zákona č. 347/1997 Sb., aby tak dotčené kraje mohly začít fungovat již v nově stanovených územích od počátku své existence a k nově stanovenému území bylo přihlédnuto v přípravě zřízení krajů (stanovení počtu krajských zastupitelů apod.).
Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Třebíč
k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje
Za správnost údajů odpovídá poslanec Vojtěch Vymětal, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.
| VÚSC Jihlava | Není rozhodnuto | Nedošla / odpověď | VÚSC / Brno | Celkem | |
|---|---|---|---|---|---|
| Počet obcí | 13 / (7,6%) | 1 / (0,6%) | 62 / (36%) | 96 / (55,8%) | 172 |
| Zastupující občanů | 13.578 / (11,5%) | 278 / (0,2%) | 19.710 / (16,8%) | 84.054 / (71,5%) | 117.620 |
Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Žďár nad Sázavou
k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje
Za správnost údajů odpovídá poslanec Karel Černý, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.
| VÚSC Jihlava | Není rozhodnuto | Nedošla / odpověď | VÚSC / Brno | VÚSC Pardubice | Celkem | |
|---|---|---|---|---|---|---|
| Počet obcí | 13 / (6,6%) | 9 / (4,6%) | 65 (33,16%) | 105 / (53,57%) | 1 / (0,51%) | 196 |
| Zastupující občanů | 5.658 / (4,5%) | 29.884 / (23,7%) | 37.474 / (29,7%) | 52.806 / (41,9%) | 220 / (0,2%) | 126.042 |
Seznam předkladatelů
návrhu zákona
o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje
z června 1999
3Pavel Kováčikv.r.
4Petr Hortv.r.
5Ladislav Skopalv.r.
6Zdeněk Koudelkav.r.
7Václav Píclv.r.
9Jiří Václavekv.r.
10Rudolf Tomíčekv.r.
11Antonín Macháčekv.r.
12František Chobotv.r.