Důvodová zpráva

Návrh na vydání zák. o změně hranice Brněnského a JI. kraje

Sněmovní tisk: č. 253, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Návrh vychází z možnosti dané čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územně samosprávných celků, který umožňuje, aby obyčejným zákonem byly měněny hranice krajů z důvodů, které považuje zákonodárce za důležité.

Realizace ústavního zákona si nevyžádá prostředky ze státního rozpočtu, jelikož se mění jen území dvou krajů, nikoliv jejich počet a kraje de facto neexistují. Návrh je v souladu s Ústavou ČR a ústavním pořádkem.

§ 1

Navrhovatelé vycházejí z přesvědčení, že obyvatelé dotčených okresů považují ve své většině za svoje přirozené spádové regionální centrum Brno a nikoliv Jihlavu. Jde o přirozené vazby dané směřováním za kulturou, vzděláním i zaměstnáním. Pro většinu obyvatel obou okresů je Brno rovněž snadněji dopravně dostupné než Jihlava, což se týká zejména okresu Žďár nad Sázavou. O tom, že navrhovatelé vycházejí z místních skutečností svědčí i existence občanského sdružení Za brněnskou spádovost. Navrhovatelé se domnívají, že mínění místních obyvatel i jejich politických představitelů (zastupitelů) je důležitým důvodem, pro něž čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb. umožňuje obyčejným zákonem měnit území krajů. Z tohoto důvodu navrhovatelé provedli před podáním návrhu zákona dotaz na vůli obcí v obou okresech, kdy výsledky jsou uvedeny v příloze. Obce byly dotázány, zda-li chtějí setrvat v Jihlavském kraji nebo zda si přejí připojení příslušného okresu k Brněnskému kraji.

Navrhovatelé jsou si též vědomi důležitosti funkčního uspořádání daných okresů jako celku a proto navrhují jejich přeřazení do Brněnského kraje jako celků, aby předešly případnému hromadnému přechodu jednotlivých obcí z dotčených okresů do okresu Brno-venkov a tím rozbití vnitrookresních vazeb a infrastruktury.

Navrhovatelé se domnívají, že smyslem vyšší územní samosprávy je umožnit občanům samostatně rozhodovat o vymezených věcech veřejné správy a veřejných službách, které používají. Jestliže občané obou okresů používají ve své většině služby, které budou spojeny se samosprávným regionem (dopravní obslužnost, regionální politika zaměstnanosti, regionální zařízení kultury a zdravotnictví, střední školství), povětšinou v Brněnském kraji, mělo by jim být dáno právo také účastnit se samosprávného rozhodování v tomto kraji a o tomto kraji.

§ 2

Území dotčených okresů je definováno ke dni účinnosti tohoto zákona.

§ 3

Účinnost zákona je dána ke stejnému dni jako je stanovena účinnost ústavního zákona č. 347/1997 Sb., aby tak dotčené kraje mohly začít fungovat již v nově stanovených územích od počátku své existence a k nově stanovenému území bylo přihlédnuto v přípravě zřízení krajů (stanovení počtu krajských zastupitelů apod.).

Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Třebíč

k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje

Za správnost údajů odpovídá poslanec Vojtěch Vymětal, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.

VÚSC Jihlava

Není rozhodnuto

Nedošla

odpověď

VÚSC

Brno

Celkem

Počet obcí

13

(7,6%)

1

(0,6%)

62

(36%)

96

(55,8%)

172

Zastupující občanů

13.578

(11,5%)

278

(0,2%)

19.710

(16,8%)

84.054

(71,5%)

117.620

Vyhodnocení stanovisek obcí okresu Žďár nad Sázavou

k zařazení do Jihlavského nebo Brněnského kraje

Za správnost údajů odpovídá poslanec Karel Černý, u něhož jsou archivovány odpovědi obcí.

VÚSC Jihlava

Není rozhodnuto

Nedošla

odpověď

VÚSC

Brno

VÚSC Pardubice

Celkem

Počet obcí

13

(6,6%)

9

(4,6%)

65 (33,16%)

105

(53,57%)

1

(0,51%)

196

Zastupující občanů

5.658

(4,5%)

29.884

(23,7%)

37.474

(29,7%)

52.806

(41,9%)

220

(0,2%)

126.042

Seznam předkladatelů

návrhu zákona

o změně hranice Brněnského a Jihlavského kraje

z června 1999

1 Vojtěch Vymětal v.r.

2 Karel Černý v.r.

3 Pavel Kováčik v.r.

4 Petr Hort v.r.

5 Ladislav Skopal v.r.

6 Zdeněk Koudelka v.r.

7 Václav Pícl v.r.

8 Olga Sehnalová v.r.

9 Jiří Václavek v.r.

10 Rudolf Tomíček v.r.

11 Antonín Macháček v.r.

12 František Chobot v.r.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací