Vládní návrh zákona o vlastnictví bytů

k prohlášení.

Z obsahu prohlášení se vypouští ustanovení o pravidlech pro správu společných částí domu (dosavadní písmeno g)) a ustanovení o správci (dosavadní písmeno h)) a to v souladu s novým pojetím společenství vlastníků jednotek (bod 8). Ponechává se na vůli samotného společenství, kterou osobu a v jakém rozsahu pověří výkonem prací spojených se zajišťováním správy domu.

Z výčtu příloh přikládaných k prohlášení se naopak pro nadbytečnost vypouštějí údaje o velikosti společných částí domu.

K bodu 3 ( § 5 )

Není logické, aby vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu vznikalo prohlášením vlastníka budovy, jestliže se současně nepřevádí vlastnictví jednotky; stejně tak vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu nevzniká samotnou smlouvou o výstavbě, ale teprve až jejím dokončením na základě této smlouvy.

Proto se v § 5 odst. 1 upravuje vznik vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu (zavedena legislativní zkratka ”vlastnictví jednotky”) tak, že vzniká buď převodem první jednotky nebo výstavbou provedenou na základě smlouvy o výstavbě, jakmile je dům s rozestavěnými jednotkami v takovém stupni rozestavěnosti, že rozestavěné jednotky mohou být zapsány do katastru nemovitostí.

V odstavci 2 je řešena přeměna podílového (ideálního) spoluvlastnictví k budově na podílové spoluvlastnictví domu představované podle tohoto zákona kombinací výlučného vlastnictvíjednotky a podílového spoluvlastnictví společných částí domu. Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody spoluvlastníků budovy nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy a dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů, je-li předmětem vypořádání budova. Musí však být současně splněna podmínka, že velikost spoluvlastnických podílů budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu stanovených podle § 8 odst. 2.

Vznikem vlastnictví jednotek, popřípadě rozestavěných jednotek vzniká spoluvlastnictví společných částí domu (odstavec 4).

Nezbytné však je, aby dohoda nebo rozhodnutí soudu ve výše uvedených případech vypořádání obsahovala i ty náležitosti, které jsou nezbytné pro prohlášení vlastníka ve smyslu § 4.

V odstavcích 5 a 6 se připouští i opačný postup, a to opětovné ”scelení”, tedy transformace vlastnictví jednotek na podílové spoluvlastnictví budovy. Vlastníkům jednotek se dává tato možnost, aby tak učinili za podmínky, že dohodu uzavřou všichni vlastníci jednotek ve formě notářského zápisu. Obdobná možnost se dává osobě, která je jediným vlastníkem všech jednotek. Forma notářského zápisu je nezbytná k zajištění větší právní jistoty.

K bodům 4 až 6 ( § 6 )

V odstavci 1 písm. a) dochází k úpravě textu vzhledem k tomu, že očíslování jednotek ve všech případech nenaznačuje umístění jednotky v určitém podlaží, takže je nezbytné označit umístění, i když byty jsou očíslovány.

V odstavci 1 písm. d) se zpřesňuje text tak, aby bylo zřejmé, že ke konkrétní jednotce přísluší např. podíl na výtahu, zatímco k terase, která slouží jen některým vlastníkům nikoliv.

V odstavci 1 písm. e) se navrhuje znění odpovídající ustanovení § 4 odst. 3 písm. e).

K bodu 7 ( § 8 )

V § 8 se zrušuje odstavec 3 včetně poznámky pod čarou č. 5, který vylučuje použití ustanovení o předkupním právu, jako nadbytečný. Nemožnost použití předkupního práva ostatních spoluvlastníků se dá odvodit z akcesority spoluvlastnictví a vlastnického práva k jednotce. Navíc již § 3 odst. 1 druhá věta vylučuje použití všech ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví, t.j. včetně § 140 obč. zákoníku, který zakotvuje předkupní právo podílových spoluvlastníků. Obecně vznikne podílovým spoluvlastníkům předkupní právo k podílu, který je předmětem převodu. Zákon o vlastnictví bytů však stanoví, že spoluvlastnický podíl ke společným částem se nepřevádí, ale přechází společně s převodem nebo přechodem spoluvlastnického práva k jednotce.

K bodu 8 ( § 9 až 11 )

V ustanoveních o společenství vlastníků se vymezuje zvláštní typ právnické osoby odpovídající hlavnímu účelu, kterým je řádný výkon práv a povinností spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu. Navrhované postavení této právnické osoby se přibližuje pojetí tzv. kondominia v některých zahraničních úpravách. V našem právním řádu není ovšem dosud možné plně uplatnit - bez odpovídající změny občanského zákoníku - takové pojetí, v němž by právnická osoba, ačkoliv není vlastníkem nebo spoluvlastníkem domu, mohla přímo a bez pověření vlastníků vystupovat samostatně svým jménem při výkonu práv a povinností spojených se spoluvlastnictvím společných částí domu.

Přitom dosavadní zkušenosti s uplatňováním zákona o vlastnictví bytů v praxi jednoznačně potvrzují nezbytnost toho, aby správa a provoz domů s jednotkami ve vlastnictví byly takto realizovány, aniž by k tomu bylo zapotřebí pověření všech vlastníků jednotek. Institut správce upravený v § 9 zákona se ukázal zcela nedostatečný.

Není vyhovující ani ustanovení § 10 zákona, podle něhož se vlastníci jednotek mohou dohodnout, že zřídí jakoukoliv právnickou osobu, jejímž účelem bude zejména správa společných částí domu.V rozboru provedeném Ministerstvem vnitra v roce 1998 se poukazuje zejména na to, že občanská sdružení zakládaná podle zákona č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů, jako právnické osoby jsou nevhodná pro výkon správy a provozu společných částí domu podle zákona č. 72/1994 Sb. (zapojování vlastníků jednotek do činnosti takového občanského sdružení je dobrovolné, lze z něho kdykoliv vystoupit apod.). Ministerstvo vnitra registrovalo téměř 1 200 těchto občanských sdružení a poznatky z jejich činnosti jsou negativní.

Předkladatel proto v § 9 odst. 1 navrhuje řešení, které nevyžaduje přímou novelu občanského zákoníku, resp. obchodního zákoníku. Navrhuje se upravit společenství jako právnickou osobu zvláštního typu, která vzniká ze zákona, a to v domě, který má nejméně pět jednotek ve vlastnictví a současně jsou tři různí vlastníci, a která ve věcech spojených se správou domu nejedná pouze z pověření vlastníků jednotek, nýbrž za určitých přesně vymezených podmínek (především podle rozhodnutí kvalifikované většiny vlastníků jednotek) vykonává svá práva a povinnosti jako by vlastníkem byla; to samozřejmě s výjimkou dispozičního oprávnění (převod vlastnictví), které nadále přísluší výlučně spoluvlastníkům domu (vlastníkům jednotek).

Limit počtu pěti jednotek uvedený v § 9 odst. 2 v domě, z nichž alespoň tři jednotky jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, se jeví jako vhodný s ohledem na dosavadní zkušenosti z privatizace bytového fondu. Pokud jde o vznik společenství, je vázán na doručení listiny dokládající vlastnické právo, a to poslednímu z vlastníků. K tomu je však nezbytné, aby zákon uložil původnímu vlastníku budovy, který byty prodává, povinnost informovat o tom ostatní vlastníky jednotek; obdobnou oznamovací povinnost budou mít vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví jiným způsobem než prodejem (např. děděním).

Současně je v tomto pojetí nezbytné řešit otázku povinného členství vlastníků jednotek ve společenství, a to tak, že členství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce (§ 9 odst. 3 a 4).

V § 9 odst. 5 jsou uvedeny orgány společenství. Umožňuje se, aby shromáždění pověřilo funkcí výboru společenství jednoho z vlastníků jednotek - tzv. pověřeného vlastníka. Půjde zejména o bytové družstvo, které zůstalo vlastníkem dosud nepřevedených jednotek. Zřízení ostatních orgánů společenství (např. kontrolní komise) je fakultativní; může přicházet v úvahu zejména v domech s větším počtem členů společenství.

V § 9 odst. 6 se upravují podmínky pro konání první schůze shromáždění jako nejvyššího orgánu společenství. V zájmu právní jistoty se stanoví povinnost pořídit notářský zápis o průběhu schůze, na níž jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství.

V § 9 odst. 7 se pamatuje na případy, kdy se shromáždění nesejde, aby zvolilo orgány společenství, popřípadě shromáždění tyto orgány nezvolí. V takovém případě se ukládá povinnost plnit funkci orgánu společenství tomu vlastníkovi, který má nejméně padesátiprocentní podíl na společných částech domu; pokud by takový vlastník nebyl, pak musí povinnosti orgánu plnit ti vlastnící, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku, tedy ty osoby, které jsou uvedeny v odst. 2.

V § 9 odst. 8 se počítá s eventualitou, že shromáždění neschválí stanovy společenství; pak se činnost společenství a vztahy mezi členy budou řídit vzorovými stanovami, které vydá vláda.

V § 9 odst. 9 a 10 se upravuje postavení výboru a jeho volba. Na to navazuje odst. 11, který upravuje postavení výboru jako statutárního orgánu a uzavírání písemného právního úkonu. U pověřeného vlastníka, který nahrazuje funkci výboru a je statutárním orgánem, není k provedení písemného právního úkonu třeba podpisu další osoby.

Stanovy jsou nezbytným předpokladem pro funkci společenství jako právnické osoby. Jejich obsahové náležitosti se v § 9 odst. 12 stanoví jen v nezbytné míře, a to s přihlédnutím ke zkušenostem bytových družstev a k zahraničním úpravám.

Je nezbytné, aby společenství vlastníků jednotek, které reprezentuje dům jako celek navenek, bylo deklarováno pro veřejnost, zejména pro smluvní partnery a příslušné orgány. K tomu je zapotřebí jejich evidence ve veřejném seznamu, kterým je rejstřík společenství. Obchodní rejstřík není pro tyto účely nejvhodnější.

V § 10 se proto stanoví povinnost vlastníků jednotek zapsat společenství do zvláštního rejstříku společenství vedeného u okresního úřadu, v jehož územním obvodu se dům nachází.

Současně se v § 10 odstavci 3 určuje, které povinné doklady musí návrh na zápis do rejstříku obsahovat. Patří mezi ně notářský zápis o průběhu prvního shromáždění vlastníků, stanovy společenství a ověřené kopie listin o nabytí vlastnického práva k jednotkám. V této souvislosti bylo nutno doplnit nezbytné náležitosti zápisu do rejstříku o identifikační číslo společenství a odkázat na zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

Na řízení o zápisu společenství do rejstříku se vztahuje zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád) s některými odchylkami; okresní úřad nebude vydávat rozhodnutí, jestliže v řízení o žádosti o zápis do rejstříku návrhu vyhoví. Účastníkům řízení (tj. výboru nebo pověřenému vlastníku) se dává možnost podání opravného prostředku proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis do rejstříku k soudu. Obdobná úprava řízení je obsažena v zákoně č. 265/1992 Sb., o zápisech vlastnických a jiných práv k nemovitostem.

V § 11 odst. 1 se stanoví povinnosti společenství vlastníků jednotek, zejména konat shromáždění jednou ročně a to z podnětu výboru, pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň čtvrtinu hlasů.

V odstavcích 2 až 4 se pojednává o způsobu hlasování o jednotlivých otázkách. Souhlasu tří čtvrtin vlastníků jednotek je zapotřebí k přijetí usnesení o změně obsahu prohlášení jako bylo dosud; stejně tak je nutný souhlas tří čtvrtin vlastníků jednotek k usnesení o schválení nebo změně stanov.

Souhlasu všech vlastníků jednotek je zapotřebí podle odstavce 5 k přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, ke změně stavby a k podstatným změnám společných částí domu. Všechny změny týkající se označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu, neboť tyto údaje jsou obsaženy v prohlášení (odst. 7). Současně se odstraňuje nepřesný výraz ”zcizení společných částí domu”, který je uveden v § 11 odst. 7 dosavadního znění.

V odst. 8 se stanoví, že ustanovení o shromáždění vlastníků a hlasování platí přiměřeně i v těch domech, ve kterých nevzniklo společenství nebo se jedná o dům s méně než pěti jednotkami nebo jednotky jsou ve vlastnictví jen dvou vlastníků. To však nebude platit v případech, kdy vlastníci jednotek v domě, kde vzniká společenství ze zákona, budou nečinní, nezvolí výbor ani pověřeného vlastníka; zde budou platit vzorové stanovy.

K bodu 9 ( § 13 odst. 2 )

Problematika zástavního práva k movitým věcem v jednotce nemůže být oddělena od zástavního práva k jednotce (§ 15 odst. 3) ani od pořadí pohledávek při tzv. rozvrhu (§ 337 odst. 1 občanského soudního řádu). Jsou dva druhy pohledávek: pohledávka z povinnosti přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku a pohledávka z povinnosti odstranit závady a poškození, které na společných domu způsobil vlastník jednotky nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. První pohledávka je dostatečně zajištěna zástavním právem k jednotce, je-li pohledávka přisouzena. Pořadí uspokojení pohledávky uvedené na prvním místě je upraveno v § 16 odst. 1. Ačkoliv § 16 odst. 2 upravuje pořadí uspokojení pohledávek při rozvrhovém jednání, chybí k procesní úpravě její hmotně právní základ. Navrženým doplněním § 13 odst. 2 se nedostatek odstraňuje.

Do doby pravomocného přisouzení by mohlo stačit zařazení pohledávky do předposlední třídy ( před ostatní pohledávky), příp. formulovat zajištění této pohledávky zástavním právem k movitým věcem. Pohledávka druhá je zvýhodněna pouze zařazením do předposlední třídy. Proto se navrhuje řešení uvedené v § 15 odst. 3, tedy zástavní právo na movité věci.

K bodu 10 ( § 13 odst. 3 )

V § 13 odst. 3 se doplňuje ustanovení o možné stavební změně, pokud má vliv na velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

K bodu 11 ( § 13 odst. 7 )

V odst. 7 se zařazuje ustanovení o tom, že vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti jejich spoluvlastnických podílů.

K bodu 12 ( § 15 odst. 2 )

S poukazem na novou konstrukci společenství vlastníků jednotek (§ 9 až 11) je nutno vypustit ustanovení o úloze správce, který je v dosavadní úpravě jen osobou pověřenou jednat za vlastníky. Výkonným orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník, který jedná jménem společenství ve věcech správy domu, pokud není rozhodnutí vyhrazeno společenství vlastníků. Stanoví se postup pro případ, že výbor není zvolen; pak rozhoduje společenství vlastníků jednotek v domě nadpoloviční většinou hlasů.

K bodu 13 (§ 15 odst. 4)

V odst. 4 bylo nutné upravit odkaz na § 9, který upravuje společenství vlastníků jako právnickou osobu.

K bodu 14 ( § 17 )

Samotným uzavřením smlouvy o výstavbě ani jejím vkladem do katastru nemovitostí nevzniká vlastnictví k jednotkám, protože předmět vlastnictví dosud neexistuje. Proto není ani důvodu, aby byla nadále smlouva o výstavbě vkládána do katastru nemovitostí.

Navrhuje se, aby smlouva o výstavbě byla přikládána k návrhu na povolení vkladu do katastru nemovitostí pouze v případě, kdy má být proveden vklad spoluvlastnických práv k pozemku, na kterém bude stát stavba.

Navrhuje se doplnění odstavce 3 tak, že smlouvu o výstavbě je nutno uzavírat i v případě výstavby jednotek formou půdní vestavby, střešní nástavby, přístavby nebo stavebních úprav, jimiž vzniknou nové bytové jednotky ve vlastnictví nebo jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství na úkor společných částí domu.

Účastníky smlouvy o výstavbě (odstavec 4) v případě těchto úprav budou dosavadní vlastník budovy nebo vlastníci již existujících jednotek v domě a stavebník nebo stavebníci, kteří provádějí výstavbu nových jednotek. Tato smlouva bude podkladem k zápisu vlastnického práva k dokončeným, popřípadě k rozestavěným jednotkám a k zápisu změny spoluvlastnických podílů na společných částech domu do katastru nemovitostí záznamem.

Vlastnictví jednotky v důsledku všech výše uvedených skutečností vznikne až v okamžiku, kdy je dům s jednotkami již v takovém stupni rozestavěnosti, aby byl způsobilý k zápisu změny v katastru nemovitostí.

Smlouva o výstavbě uzavíraná mezi dosavadním vlastníkem budovy a další osobou je nezbytná proto, aby vlastník budovy v této budově vymezil jednotky podle tohoto zákona, a to podle § 4.

V odstavci 5 se stanoví, které údaje budou povinnou náležitostí smlouvy o výstavbě v případě stavebních změn. Smlouva o výstavbě bude obsahovat údaje o velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech, a to jednak pro původní budovu, které se změna budovy týká, jednak pro dům, v němž stavební úpravy již budou provedeny.

Další zpřesnění se provádí v odstavci 6 pro případy rozestavěné stavby, kdy se rozlišuje stupeň rozestavěnosti. Vlastnictví k rozestavěným jednotkám vznikne až v okamžiku, kdy dům s jednotkami je v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřenobvodovými stěnami a střešní konstrukcí (§ 2 písm. e) a f)). Smlouva o výstavbě bude povinnou přílohou k žádosti o povolení vkladu vlastnického práva k jednotkám. Převod vlastnictví k rozestavěným jednotkám pak bude podléhat vkladu do katastru nemovitostí, a to na základě smlouvy o výstavbě.

Rozsah práv k objektu, který není v takovém stupni rozestavěnosti, že by byl navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí, se bude řídit poměrem spoluvlastnických podílů na budoucích společných částech domu, které jsou uvedeny ve smlouvě o výstavbě.

K bodu 15 ( § 18 )

V § 18 odst. 1 se zpřesňují náležitosti, které musí smlouva o výstavbě obsahovat. V zájmu předcházení případným nesrovnalostem se navrhuje určit již ve smlouvě o výstavbě, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky (písmeno b). Rovněž se formulačně upravuje ustanovení o určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí domu, které budou společné jen vlastníkům některých jednotek (písmeno c).

Již ve smlouvě o výstavbě by měla být stanovena pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu jako celku po dokončení výstavby.

Nově se formulují i odstavce 3 až 5.

Smlouva o výstavbě bude přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.

V odstavci 4 se navrhuje, aby i v případě, kdy výstavba budovy byla již zahájena na základě vydaného stavebního povolení a stavebník se dodatečně rozhodl dokončit výstavbu budovy s jednotkami za účasti budoucích vlastníků jednotek, mohli stavebníci uzavřít smlouvu o výstavbě a na jejím základě stavbu dokončit.

V odstavci 7 se jednoznačně stanoví, jaká majetková práva mají stavebníci do doby, než jim vznikne vlastnictví k jednotlivým jednotkám. V souladu s důsledně dodržovanou koncepcí zákona, že vlastnictví k jednotce vzniká až v okamžiku, kdy je dosaženo stavu, ve kterém je jednotka schopná vkladu do katastru nemovitostí, je zde výslovně stanoveno, že rozestavěná stavba je do této doby v podílovém spoluvlastnictví stavebníků.

K bodu 16 ( § 20 )

Nové znění odstavce 2, v němž jsou obsažena ustanovení o následných převodech a přechodech vlastnictví jednotky, lépe promítá zásadu dosud obsaženou v ustanovení § 120 odst. 2 obč. zákoníku, že ”stavba není součástí pozemku”. Tato zásada nebyla v dosavadním znění § 20 plně zohledněna.

Návrh sleduje cíl, aby soulad vlastnictví stavby a podílového spoluvlastnictví byl zachován i v případech dalších změn.

Z hlediska systematického se zařazuje do třetího odstavce ustanovení dosavadního § 13 odst. 7 o právech a závazcích (včetně věcných břemen) dosavadního vlastníka budovy. Ustanovení § 20 se vztahuje na druhý a další převod vlastnictví jednotky. Již v § 8 odst. 1 se stanoví, že spoluvlastnické právo ke společným částem domu přechází s převodem nebo přechodem jednotky.

K bodům 17 a 18 (§ 21 odst. 1 a odst. 4)

Navrhuje se zpřesnění obou odstavců; podle dosavadního znění odstavce 1 má povinnost převést spoluvlastnický podíl na pozemku (stavební parcele) vlastníku jednotky pouze vlastník budovy, je-li současně vlastníkem pozemku. Podle navrhované úpravy a v souladu s praxí platí tato povinnost i pro původníhovlastníka budovy, který se mezitím stal vlastníkem dosud nepřevedených jednotek v domě, a který je současně spoluvlastníkem pozemku.

Totéž platí pro doplnění navržené v § 21 odst. 4.

K bodu 19 (§ 21 odst. 5 až 11)

Zásadním řešením problematiky zastavěných pozemků v budoucnu je uplatnění zásady, že stavba je součástí pozemku, což platný občanský zákoník neobsahuje. Vztahy k pozemku je proto nutno prozatímně vypořádat jiným způsobem, a to především pokud jde o pozemky ve vlastnictví České republiky.

Pokud jde o úpravu vztahů k zastavěným pozemkům, navrhuje se v odst. 5 postupovat formou zákonného věcného břemene (podle § 151n a násl. občanského zákoníku) ve prospěch vlastníků jednotek v bytovém domě. Těm vznikne toto věcné břemeno po uplynutí šesti měsíců od účinnosti navrhované novely, pokud nebude do tohoto data sjednána písemná smlouva o úpravě práv k zastavěnému pozemku. Obsahem věcného břemene bude společné užívání pozemku za náhradu. Rozsah práva z věcného břemene odpovídá velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu.

Zákon nestanoví obligatorně výši náhrady za zákonné věcné břemeno ani lhůtu, v němž má být náhrada poskytnuta. Pokud o tom nedojde k dohodě mezi vlastníkem pozemku a vlastníky jednotek, rozhodne soud.

Podle dříve platných předpisů byla část nemovitého majetku ve vlastnictví státu odevzdána do trvalého bezúplatného užívání nestátním subjektům, především družstevním organizacím. Tento majetek nepřešel do vlastnictví obcí podle zákona č. 172/1991 Sb., neboť byl zájem na pokračování existujících užívacích vztahů.

Právní vztahy k pozemkům odevzdaným v minulosti do trvalého užívání bytových družstev postupně doznaly podstatných změn v důsledku realizace usnesení vlády ze dne 26. dubna 1995 č. 245 o závěrech vlády k problematice dostatečného vypořádání majetkových vztahů k pozemkům státu zastavěným obytnými domy ve vlastnictví družstev. Podle citovaného usnesení mají okresní úřady a ostatní orgány státní správy, které vykonávají právo hospodaření s pozemky odevzdanými do trvalého užívání, dohodou s trvalým uživatelem zrušit trvalé užívání ke dni uzavření první smlouvy o převodu vlastnictví jednotky v domě. S bytovým družstvem je pak uzavírána smlouva o výpůjčce na pozemky příslušné k jednotkám. S vlastníkem jednotky lze uzavřít o prodeji pozemku příslušného k jednotce smlouvu. Nemá-li vlastník jednotky o koupi zájem, lze s vlastníkem bytu uzavřít smlouvu o výpůjčce a s vlastníkem nebytového prostoru smlouvu nájemní.

Řešení úpravy vztahu k pozemku je značně komplikováno tím, že ustanovení § 21 odst. 4 zák. č. 72/1994 Sb., zakládá povinnost smluvní úpravy vztahu k pozemku jen vlastníku pozemku (zde státu), nikoliv však vlastníku jednotky. Spolu s těmito potížemi, včetně značného administrativního zatížení okresních úřadů, přináší s sebou realizace cit. usnesení finanční dopady na státní rozpočet (např. náklady na geometrické vyměření pozemků, náklady soudního řízení). Potřebné řešení majetkoprávních vztahů u pozemků užívaných bytovými družstvy by proto měl obsahovat navrhovaný zákon.

Navrhuje se proto v odst. 6, aby dnem účinnosti zákona přešly do vlastnictví bytových družstev pozemky ve vlastnictví státu zastavěné bytovými domy, u nichž právo trvalého užívání ke dni účinnosti zákona dosud nezaniklo, a také pozemky u nichž v důsledku plnění usnesení vlády ze dne 26. dubna 1995 č. 245 do dne účinnosti zákona právo trvalého užívání zaniklo a vztah k nim byl upraven formou výpůjčky nebo nájmu. Dnem účinnosti tohoto zákona přechází do vlastnictví bytových družstev nemovitý majetek státu, k němuž mají tato družstva právo trvalého užívání nebo právo výpůjčky, a dále nemovitý majetek státu, k němuž byla po zániku práva trvalého užívání do dne účinnosti tohoto zákona práva upravena na základě § 21 odst. 4 zákona č. 72/1994 Sb. nájemní smlouvou nebo smlouvou o výpůjčce.

V odst. 6 a 11 se řeší otázka rozdělení pozemku, které je nutné k tomu, aby se zastavěný pozemek stal samostatným pozemkem. Náklady s tím spojené bude hradit bytové družstvo.

K bodu 20 ( § 23 odst. 4 )

S ohledem na nejasnosti ohledně možnosti promlčení práva na převod bytu na základě podaných výzev členů družstev, přičemž družstva dosud ve většině případů tyto smlouvy neuzavřela, navrhuje se výslovně zákonem stanovit, že právo na uzavření smlouvy se nepromlčuje.

Návrh rozšiřuje i okruh osob oprávněných z výzvy na právní nástupce členů družstva, kteří výzvu podali.

K bodům 21 až 24 ( § 24 )

Navrhuje se provést některé změny v ustanoveních o převodech jednotek do vlastnictví.

V odstavci 4 se jedná o legislativně technické a formulační úpravy textu o přechodu nebytových prostorů, vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby ze společných prostorů budovy při převodu jednotek podle odstavce 1 a 2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek.

Znění odstavce 5 se mění a doplňuje tak, že součástí smlouvy je i vzájemné vypořádání závazků, tzn. že se jedná o povinnost jak na straně družstva, tak na straně nabyvatele jednotky.

V odstavci 7 dochází k legislativně technické úpravě vzhledem k existenci společenství (§ 9 až 11).

Zpřesňuje se formulace odstavce 9. Nová formulace je v souladu s příslušnými ustanoveními obchodního zákoníku, neboť k zániku nároku na vrácení členského podílu může dojít až po zániku členství v družstvu. V poslední větě se pak zpřesňuje počátek běhu 30 denní lhůty pro složení základního členského podílu v družstvu, které je podmínkou pro zachování členství v družstvu.

K bodu 25 ( § 26 odst. 4 )

Zpřesňuje se ustanovení o zástavním právu banky na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytnutých bankou družstvu podle § 26 odst. 1 a 2 tak, že zástavní právo vázne pouze na jednotkách, které zůstaly ve vlastnictví družstva, jichž se úvěry týkají. Ačkoliv dosavadní úprava neříká nic jiného (na byt se hledí jako na nemovitost již podle § 3 zákona), vyvolávalo dosavadní ustanovení v praxi nedorozumění.

K bodu 26 (§ 27 odst. 3)

V tomto bodě se řeší otázka trvání a přechodu práv vyplývajících ze zákonného věcného břemene u bytů získaných v družstevní bytové výstavbě formou vestaveb a nástaveb do domů, které nejsou ve vlastnictví či podílovém spoluvlastnictví bytového družstva. Dosavadní úprava obsažená v § 27 odst. 3 neumožňuje, aby věcné břemeno, spočívající v právu užívat byt, přešlo v případě úmrtí na právního nástupce nájemce.

K bodům 27 až 29 ( § 29 )

V souvislosti s časově omezenou platností možnosti vyčlenění a vzniku družstva podle § 29 do 31. prosince 1996, je třeba řešit postup v případech, kdy dosud nedošlo k vypořádání majetkových práv mezi původním a vyčleněným družstvem. Současně se navrhuje doplnit odstavec 3 tak, že se jedná o vzájemné vypořádání mezi současným družstvem a vyčleněným družstvem s tím, že pokud nedojde k jiné dohodě, vypořádává se v penězích. Tato změna odráží potřebu zpřesnit způsob vzájemného vypořádání obou družstev, což z dosavadního textu nebylo patrné.Obdobně byl zpřesněn termín vzájemného vypořádání.

V novém odstavci 4 se navrhuje časově omezit možnost použití postupu podle odstavce 3 na ta nová družstva, která vzniknou do stanoveného data, kterým je 31. prosinec 1999. Uvedená lhůta odpovídá tomu, že od účinnosti zákona č. 72/1994 Sb., t.j. od 1. května 1994, bylo dostatečně dlouhé období, ve kterém mohlo být nové družstvo založeno.

K bodu 30 (§ 30)

S poukazem na akcesoritu bytového vlastnictví, která není v současném zákoně dostatečně vyjádřena, se navrhuje doplnění § 30 v tomto smyslu. Důvodem jsou i poznatky z praxe objevující se při vzniku některých věcných práv, např. věcných břemen. Tato povaha tzv. přídavného spoluvlastnictví má být uvedena v rekodifikovaném občanském zákoníku.

K bodu 31 ( § 31 odst. 3 )

Je navrhováno zpřesnění tak, aby z něho bylo patrné, že se vlastník jednotky může obrátit na soud s návrhem, aby byl rozhodnutím soudu nahrazen chybějící (požadovaný) projev vůle, a to ve smyslu ustanovení § 161 odst. 3 občanského soudního řádu. Dosavadní znění neumožňuje, aby se aktivně legitimovaný (tj. vlastník jednotky) domáhal u soudu uložení splnění této povinnosti žalobou podle § 80 písm. b) občanského soudního řádu; uvedené ustanovení totiž nevyjadřuje, že soud má svým rozhodnutím nahradit projev vůle.

K bodu 32 ( § 33a, 33b a 33c )

Navrhuje se do zákona zařadit jako část devátou úpravu, která umožní, aby rodinné domy ve vlastnictví bytových družstev, postavené bytovými družstvy s finanční, úvěrovou a jinou pomocí poskytovanou družstevní bytové výstavbě, byly převáděny členům bytových družstev za stejných podmínek jako byty v domech těchto družstev. Bytové domy i rodinné domy byly postaveny za stejných ekonomických podmínek.

Tato problematika sice ze systematického hlediska nepatří do právní úpravy vlastnictví bytů, avšak otázky převodu družstevních rodinných domů jsou po ekonomické stránce a vypořádání majetkových práv mezi družstvem a nabyvatelem zcela shodné s řešením přijatým u bytů v bytových domech bytových družstev, které je již upraveno ve stávajícím zákoně o vlastnictví bytů. Skutečnost, že věcně se nejedná o úpravu vlastnictví bytů, se vyjadřuje zařazením samostatné části deváté.

Cílem navrhované úpravy je, aby obě skupiny členů bytových družstev bydlící jak v bytových domech tak v rodinných domech, mohly nabýt vlastnictví bytu nebo rodinného domu za obdobných ekonomických podmínek, když oba typy staveb byly financovány za stejných pravidel. Takové řešení však nelze již dosáhnout právním předpisem nižší právní síly.

K § 33a

V§ 33a odst. 2 se stanoví, že společně s rodinným domem se převádí i spoluvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a na jejich technickém vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva. Velikost spoluvlastnického podílu se stanoví v závislosti na počtu rodinných domů se společným příslušenstvím či vybavením. Bylo by nelogické, aby v dané lokalitě zůstaly ve vlastnictví družstva např. studna či septik, popřípadě části domovních přípojek technických sítí, společné několika rodinným domům.

V odstavci se 5 pamatuje na případy, v nichž byly podle dosavadní vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví, uzavřeny smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na úhradu ceny rodinného domku při jeho převodu z vlastnictví družstva do vlastnictví fyzické osoby, nebudou vyžadovat vrácení příspěvku, i když před uplynutím smluvené doby došlo nebo dojde k porušení podmínek smlouvy. Obdobně nebudou vrácení příspěvku vyžadovat okresní úřady, pokud jde o smlouvy o poskytnutí příspěvku na úhradu kupní ceny rodinného domu uzavřené tehdejšími okresními národními výbory podle § 4 vyhlášky. Návrh odpovídá legislativním úpravám přijatým vyhláškami o finanční pomoci bytové výstavbě k 1. březnu 1991 a zejména k 1. srpnu 1992 v oblasti stabilizačních příspěvků souvisejících s bytovou výstavbou.

K § 33b

Navržené ustanovení upravuje povinnost vrácení státní pomoci u všech typů výstavby družstevních bytů postavených ze státních příspěvků, tak jako je tomu u § 26 odst. 6 a § 27 odst. 2, t.j. v souvislosti se zánikem vlastnictví bytového domu.

K § 33c

Návrh odstraňuje možné pochybnosti, protože ne ve všech dřívějších předpisech byla stanovena forma poskytování státních příspěvků a tím i forma jejich vracení. Státní příspěvky se vždy poskytovaly rozhodnutími okresních úřadů, resp. dříve okresních národních výborů. Stejný postup je třeba volit i při jejich vracení s tím, že pro rozhodování bude platit správní řád (tak jako dosud).

Čl. II Přechodná ustanovení

K bodům 1 a 2

Podle § 9 je společenství vlastníků jednotek pojato jako právnická osoba vznikající ze zákona, a to s povinným členstvím vlastníků jednotek. V souladu s tímto pojetím je nutné řešit případy domů, v nichž jednotky byly nabyty do vlastnictví do účinnosti nové právní úpravy. Jediným schůdným řešením je i zde stanovit, že společenství vzniká ze zákona dnem jeho účinnosti. Tomu pak odpovídá povinnost vlastníků jednotek svolat shromáždění, přijmout stanovy, zvolit výbor nebo pověřeného vlastníka a podat návrh na zápis do rejstříku společenství.

Vlastníci jednotek v domech budou muset vytvořit orgány společenství podle nového zákona. Je na místě stanovit lhůtu pro potřebné úkony, a to tříměsíční. Ode dne účinnosti zákona poběží 3 měsíční lhůta pro konání shromáždění.

Smyslem navrhované právní úpravy - vzniku společenství jako právnické osoby s povinným členstvím vlastníků jednotek přímo ze zákona - je mimo jiné řešit i ty případy, kdy vlastníci jednotek zůstávají nečinní a smlouvu o výkonu správy neuzavřou, ačkoliv při prohlášení vlastníka budovy podle § 5 dosavadního znění zákona osobu správce pro katastr nemovitostí uvedli.

Je však nutno pamatovat i na případy, kdy bytové družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2 jako původní vlastník budovy (tzn. stavební bytová a lidová bytová družstva), které je dosud vlastníkem většiny nepřevedených jednotek v domě, je současně pověřeno funkcí správce v souladu s prohlášením, jež jako vlastník budovy učinilo podle § 5 dosavadního znění zákona. V těchto případech je správa domu zajišťována.

Návrh zákona proto neobsahuje kogentní ustanovení, které by ukládalo transformovat stávající a v podstatě vyhovující způsob zajištění správy společných částí domu.

Navrhuje se proto v bodě 2 vznik společenství vázat až na snížení spoluvlastnického podílu původního vlastníka budovy (bytového družstva uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 zákona) na společných částech domu, tzn. na den, kdy nebude již původní vlastník majoritním vlastníkem jednotek v domě. Do tohoto data byly doručeny listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterými příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce a spoluvlastnické vztahy ke společným částem domu (případně i pozemku) poslednímu z vlastníků.

K bodům 3 až 5

V bodech 3 až 5 jsou obsažena přechodná ustanovení upravující postup stavebníků - účastníků smlouvy o výstavbě, kteří již podali návrh na vklad této smlouvy do katastru nemovitostí nebo kteří si velikost spoluvlastnických podílů stanovili odchylně od § 8 odst. 2.

K bodu 6

V bodě 6 je dána roční lhůta pro odstranění nedostatků ve stanovení velikosti spoluvlastnických podílů podle dosavadního § 24 odst. 4. Velikost spoluvlastnických podílů na nebytových prostorech zřízených z původně společných prostor domu (a již nabytých do vlastnictví občanů), je nezbytné přizpůsobit nové úpravě. V opačném případě by ve vlastnictví družstva zůstala část takového nebytového prostoru i po převodu všech jednotek v domě.

K bodu 7

Pokuddo účinnosti novely zákona nedojde k výplatě vypořádacího podílu po zániku členství v bytovém družstvu, stanoví se vypořádací podíl již podle nové právní úpravy (§ 24 odst. 10 a § 25 odst. 2 byl novelizován zákonem č. 97/1999 Sb., který nabyl účinnosti dnem 25. května 1999).

K bodu 8

V případech, kdy vypořádací podíl podle dosavadní úpravy nebude vyplacen do účinnosti novely, bude se lhůta pro jeho vyplacení počítat ode dne účinnosti tohoto zákona a činí dva roky.

V přechodných ustanoveních je nezbytné pamatovat na to, že v době od 1. května 1994, kdy nabyl účinnosti zákon č. 72/1994 Sb., do účinnosti novely zákona, došlo k zániku členství v důsledku převodu družstevního bytu do vlastnictví. Je třeba stanovit, že i v těchto případech, pokud již vypořádací podíly výjimečně uhrazeny nebyly, postupuje se podle nové úpravy. Rovněž je třeba stanovit lhůtu k výplatě vypořádacích podílů u bývalých členů, jejichž členství zaniklo v důsledku převodu bytu do vlastnictví. Navrhuje se, aby byla použita rovněž dvouletá lhůta pro vypořádání podílů ve smyslu § 25 odst. 2, který byl novelizován zákonem č. 97/1999 Sb.

Uvedená přechodné ustanovení jsou nezbytná; bez nich by se celý návrh novely míjel zamýšleným účinkem.

K čl. III

S ohledem na značný rozsah navrhované novely je účelné vyhlásit úplné znění zákona č. 72/1994 Sb. po provedených novelách.

K čl. IV

Navrhuje se provést změnu zákona č. 344/1992 Sb., o katastru České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a to v souvislosti se zařazením pojmu rozestavěného bytu a rozestavěného nebytového prostoru do § 2 písm. e).

Vzhledem k tomu, že tento zákon se na zákon č. 72/1994 Sb. odvolává, je možné zrušit písmeno k) v § 27, který pojem rozestavěného bytu zatím vymezuje.

K čl. V

V zákoně č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, se navrhuje v § 4 odst. 1 písm. zd) osvobodit od daně z příjmů prostředky určené k vypořádání nabyvateli převedené jednotky podle zvláštního předpisu.

K čl. VI

Účinnost zákona se navrhuje dnem 1. července 2000. Tento termín odpovídá předpokládanému legislativnímu procesu.

V Praze dne 9. června 1999

Miloš Zeman v.r.

předseda vlády

Jaromír Císař v.r.

ministr pro místní rozvoj

č. 1

k důvodové zprávě

Platné znění částí příslušných zákonů

s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

k vládnímu návrhu zákona

ze dne 1999,

kterým se mění zákon č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb., a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

Texty zákonů nebo jejich částí v platném znění s vyznačením navrhovaných změn

(Platné měněné znění je vytištěno kurzívou v závorce, navrhované znění je vytištěno tučně podtrženě)

I.Změna zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Část první

Obecná ustanovení

§ 1

Předmět a rozsah úpravy

(1) Tento zákon upravuje spoluvlastnictví budovy, u něhož spoluvlastník budovy je vlastníkem bytu nebo nebytového prostoru jako prostorově vymezené části budovy a zároveň podílovým spoluvlastníkem společných částí budovy.

(2) Zákon upravuje vznik spoluvlastnictví budovy, práva a povinnosti vlastníků bytů a nebytových prostorů, jejich vzájemné vztahy, spoluvlastnictví společných částí budovy a některá práva a povinnosti stavebníků při výstavbě bytů a nebytových prostorů v budově ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona.

(3) Zákon upravuje též práva a povinnosti jiných subjektů v souvislosti se vznikem a s převodem nebo přechodem spoluvlastnictví budovy podle odstavce 1.

(4) Spoluvlastnictví budovy a vlastnictví bytu nebo nebytového prostoru v ní podle tohoto zákona lze nabýt pouze v budovách, které mají alespoň dva byty nebo dva samostatné nebytové prostory nebo alespoň jeden byt a jeden samostatný nebytový prostor.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) budovou trvalá stavba spojená se zemí pevným základem, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešními konstrukcemi s nejméně dvěma prostorově uzavřenými samostatnými užitkovými prostory, s výjimkou hal,

b) bytem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k bydlení,

c) nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které jsou podle rozhodnutí stavebního úřadu určeny k jiným účelům než k bydlení; nebytovými prostory nejsou příslušenství bytu¹⁾ nebo příslušenství nebytového prostoru ani společné části domu,

d) domem s byty a nebytovými prostory ve vlastnictví taková budova, která je ve spoluvlastnictví podle tohoto zákona (dále jen ”dům”),

(e)společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce,vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, rozvody tepla a teplé vody,kanalizace, plynu, elektřiny, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství domu (např. studny,oplocení) a stavby vedlejší včetně jejich příslušenství,)

e) rozestavěným bytem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolenímk bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

(f)jednotkou byt nebo nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona,)

f) rozestavěným nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, určených v souladu se stavebním povolením k jiným účelům než k bydlení, pokud je rozestavěn v domě, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

(g)podlahovou plochou bytu podlahová plocha všech místností bytu včetně místností, které tvoří příslušenství bytu,)

g) společnými částmi domu části domu určené pro společné užívání, zejména základy, střecha, hlavní svislé a vodorovné konstrukce, vchody, schodiště, chodby, balkóny, terasy, prádelny, sušárny, kočárkárny, kotelny, komíny, výměníky tepla, rozvody tepla, rozvody teplé a studené vody, kanalizace, plynu, elektřiny, vzduchotechniky, výtahy, hromosvody, společné antény, a to i když jsou umístěny mimo dům; dále se za společné části domu považují příslušenství^1a) domu (např. drobné stavby) a společná zařízení domu (například vybavení společné prádelny),

(h)podlahovou plochou nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru.)

h) jednotkou byt nebo nebytový prostor nebo rozestavěný byt nebo rozestavěný nebytový prostor jako vymezená část domu podle tohoto zákona,

i) podlahovou plochou bytu nebo rozestavěného bytu podlahová plocha všech místností, včetně příslušenství bytu, nebo rozestavěného bytu,

j) podlahovou plochou nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru podlahová plocha všech místností nebytového prostoru nebo rozestavěného nebytového prostoru včetně ploch určených výhradně k užívání s nebytovým prostorem, popřípadě s rozestavěným nebytovým prostorem; do této plochy se započítává jednou polovinou podlahová plocha vnitřních ochozů a jiných ploch, které jsou součástí meziprostoru,

k) zastavěným pozemkem pozemek zastavěný bytovým domem, ohraničený obvodem bytového domu.

________________________

1) § 121 odst. 2 občanského zákoníku.

la) § 121 odst. 1 občanského zákoníku.

§ 3

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, práva a povinnosti vlastníků budov a práva a povinnosti spoluvlastníků domu a vlastníků jednotek (dále jen ”vlastník jednotky”) upravuje občanský zákoník. Není-li předmětem spoluvlastnictví jednotka, ustanovení občanského zákoníku o podílovém spoluvlastnictví,²⁾ se nepoužijí.

(2) Právní vztahy k jednotkám se řídí, pokud tento zákon nestanoví jinak, ustanoveními občanského zákoníku a dalších právních předpisů, které se týkají nemovitostí.

________________________

2) § 136 a násl. občanského zákoníku.

(§ 4

Vznik spoluvlastnictví domu a vlastnictví jednotky

Spoluvlastnictví domu podle tohoto zákona představované spoluvlastnickým podílem na společných částech domu a vlastnictvím jednotky (dále jen ”vlastnictví jednotky”) může vzniknout buď prohlášením vlastníka budovy a převodem první jednotky, nebo smlouvou o výstavbě.)

§ 4

Prohlášení vlastníka budovy

(1) Vlastník budovy svým prohlášením (dále jen ”prohlášení”) určuje prostorově vymezené části budovy, které se za podmínek stanovených tímto zákonem a v souladu se stavebním určením stanou jednotkami [§ 2 písm. h)] a společnými částmi domu [§ 2 písm. g)]. Prohlášení musí mít písemnou formu. Prohlášení je povinnou přílohou návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotky v domě.

(2) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) označení budovy údaji podle katastru nemovitostí,³⁾ číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b) popis jednotek, jejich příslušenství, podlahovou plochu a popis jejich vybavení,

c) určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí budovy, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy (§ 8 odst. 2),

e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv podle § 21, údaji podle katastru nemovitostí,³⁾

f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,

(3) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek. K prohlášení se dále přikládají pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, které jsou společné vlastníkům všech jednotek, a společných částí domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek.

_______________________

_3) § 5 odst. 1 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

( § 5

Prohlášení vlastníka

(1) Vlastník budovy může prohlásit, že v budově vymezuje jednotky podle tohoto zákona. Prohlášení musí mít písemnou formu a musí být o něm učiněn zápis vkladem do katastru nemovitostí. Vkladem do katastru nemovitostí se stane dosavadní vlastník budovy vlastníkem každé jednotky. Spolu s prohlášením se katastrálnímu úřadu zpravidla předkládá smlouva o převodu první jednotky.

(2) Vlastník, popřípadě vlastníci všech jednotek v domě mohou prohlásit, že v domě ruší vymezení jednotek podle tohoto zákona. Prohlášení musí mít písemnou formu a musí být o něm učiněn zápis vkladem do katastru nemovitostí. Vkladem do katastru nemovitostí se dosavadní vlastník, popřípadě vlastníci všech jednotek v domě stanou vlastníkem, popřípadě spoluvlastníky budovy.

(3) Prohlášení podle odstavce 1 musí obsahovat

a) název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém je budova postavena, a číslo popisné podle údajů katastru nemovitostí,³⁾ čísla bytů a nebytových prostorů a pojmenování nebytových prostorů, popřípadě popis jejich umístění v budově, pokud nejsou byty a nebytové prostory v budově očíslovány,

b) popis bytů a nebytových prostorů, jejich příslušenství, jejich podlahová plocha a popis vybavení bytů nebo nebytových prostorů,

c) určení společných částí budovy včetně určení, které části budovy budou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy,

e) název katastrálního území a parcelní číslo pozemku, který je předmětem práv ve smyslu § 21, a určení práv k němu,

f) práva a závazky týkající se budovy, jejích společných částí a práva k pozemku, která přejdou z vlastníka budovy na vlastníky jednotek,

g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na výdaje spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu, popřípadě domu jako celku,

h) pravidla pro správu společných částí domu, popřípadě domu jako celku, včetně označení osoby pověřené správou domu (dále jen ”správce”).

(4) K prohlášení se přikládají půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schemata, určující polohu jednotky a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částí domu.

________________________

3) § 5 odst. 1 zákona ČNR č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky(katastrální zákon).)

§ 5

Vznik vlastnictví jednotky a spoluvlastnictví domu

(1) Vlastnictví jednotky podle tohoto zákona spojené se spoluvlastnickým podílem na společných částech domu (dále jen ”vlastnictví jednotky”) vzniká smluvním převodem první jednotky v budově nebo výstavbou jednotky provedenou na základě smlouvy o výstavbě podle tohoto zákona (dále jen ”smlouva o výstavbě”).

(2) Vlastnictví jednotky může vzniknout rovněž na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o zrušení a vypořádání podílového spoluvlastnictví^3a) budovy nebo na základě dohody nebo rozhodnutí soudu o vypořádání společného jmění manželů.^3b) Je-li předmětem vypořádání podílové spoluvlastnictví budovy, může vlastnictví jednotek vzniknout jen po předchozím vypořádání podílového spoluvlastnictví budovy tak, že velikost spoluvlastnických podílů budovy se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu stanovených podle § 8 odst. 2. To platí obdobně, je-li předmětem vypořádání společného jmění manželů budova.

(3) Dohoda o vypořádání nebo rozhodnutí soudu o zrušení podílového spoluvlastnictví, popřípadě o vypořádání společného jmění manželů musí obsahovat i náležitosti uvedené v § 4 odst. 2.

(4) Vznikem vlastnictví jednotek nebo rozestavěných jednotek vzniká spoluvlastnictví společných částí domu.

(5) Vlastníci všech jednotek v domě mohou uzavřít dohodu o tom, že vlastnictví jednotek změní na podílové spoluvlastnictví budovy. Dohoda musí mít formu notářského zápisu. Vkladem spoluvlastnického práva do katastru nemovitostí podle této dohody zaniká vlastnictví jednotek a vzniká podílové spoluvlastnictví budovy. Velikost spoluvlastnických podílů na budově se rovná velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

(6) Je-li vlastníkem všech jednotek v domě jedna osoba, může formou notářského zápisu prohlásit, že ruší vymezení jednotek v domě a mění vlastnictví jednotek na vlastnictví budovy. Vkladem vlastnického práva do katastru nemovitostí podle tohoto prohlášení zaniká vlastnictví jednotek a vzniká vlastnictví budovy.

___________________________

3a) § 141 a § 142 občanského zákoníku.

3b) § 150 občanského zákoníku.

ČÁST DRUHÁ

Převody vlastnictví jednotek a výkon vlastnického práva k jednotkám

§ 6

Smlouva o převodu vlastnictví jednotky

(1) Smlouva o převodu vlastnictví jednotky musí kromě obecných náležitostí⁴⁾ obsahovat

(a)název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém je budova nebo dům postaven, a číslo popisné podle údajů katastru nemovitostí,³⁾ číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru, popřípadě popis jejich umístění v budově nebo domě, pokud nejsou byty a nebytové prostory v budově nebo domě očíslovány,)

a) označení budovy nebo domu údaji podle katastru nemovitostí,³⁾ číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v budově,

b) popis bytu nebo nebytového prostoru, jejich příslušenství, jejich podlahová plocha a popis vybavení bytu nebo nebytového prostoru, které jsou smlouvou převáděny,

c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu jsou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, včetně stanovení spoluvlastnického podílu vlastníka jednotky na společných částech domu, které jsou společné vlastníkům jen některých jednotek (§ 8 odst. 2),

(e)název katastrálního území a parcelní číslo pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, a určení práv k němu, která přecházejí z dosavadního vlastníka jednotky na budoucího vlastníka jednotky,)

e) označení pozemku, který je předmětem převodu vlastnictví nebo předmětem jiných práv ve smyslu § 21, údaji podle katastru nemovitostí,³⁾

f) práva a závazky týkající se domu, jeho společných částí a práva k pozemku, která přecházejí z dosavadního vlastníka budovy na vlastníka jednotky.

(2) Ke smlouvě se přikládá půdorys všech podlaží, popřípadě jejich schemata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částí domu, jakož i písemný souhlas k převodu bytu uvedený v § 22 odst. 4, 5 a 7.

________________________

4) § 43 a násl. občanského zákoníku.

§ 7

Převodem vlastnictví k první jednotce za podmínek stanovených tímto zákonem se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví zbývajících nepřevedených jednotek v domě a na spoluvlastnictví společných částí domu. Ustanovení § 6 platí pro převody vlastnictví těchto jednotek obdobně.

§ 8

Vlastnictví společných částí domu

(1) Společné části domu jsou v podílovém spoluvlastnictví vlastníků jednotek. S převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky přechází spoluvlastnické právo ke společným částem domu.

(2) Velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě. Obdobně se postupuje i u společných částí domu, které jsou ve spoluvlastnictví vlastníků pouze některých jednotek.

((3) Ustanovení občanského zákoníku o předkupním právu⁵⁾ spoluvlastníků společných částí domu se nepoužijí.)

_______________________

5) § 140 až 142 občanského zákoníku.)

(3) se zrušuje

(§ 9

Zajišťování správy, provozu a oprav společných částí domu

(1) Správu, provoz a opravy společných částí domu (dále jen ”správa domu”) zajišťuje správce.

(2) Správce je povinen nejméně jednou ročně, a to ke konci prvního kalendářního čtvrtletí následujícího roku, předložit vlastníkům jednotek zprávu o své činnosti, zejména o finančním hospodaření, o stavu společných částí domu, jakož i o jiných významných skutečnostech, které se týkají společných částí domu nebo jeho činnosti. Končí-li správce svou činnost, musí předložit vlastníkům jednotek zprávu o své činnosti a písemné materiály, které, pokud jde o jeho činnost, má k dispozici.

(3) Smlouvu o správě domu uzavřenou se správcem lze uzavřít jen na dobu neurčitou s výpovědní lhůtou šest měsíců.)

Společenství vlastníků jednotek

§ 9

(1) Společenství vlastníků jednotek (dále jen ”společenství”) je právnická osoba, která je způsobilá vykonávat práva a zavazovat se ve všech věcech spojených se správou, provozem a opravami společných částí domu (dále jen ”správa domu”).

(2) Společenství vzniká v domě s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, a to dnem doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, poslednímu z těchto vlastníků. Původní vlastník budovy, popřípadě vlastník jednotky, který převedl vlastnictví jednotky, je povinen o tom uvědomit ostatní vlastníky jednotek. Další osoby, které nabyly vlastnictví k jednotce jiným způsobem než smlouvou, jsou povinny o tom uvědomit původního vlastníka budovy.

(3) Členství ve společenství vzniká a zaniká současně s převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky. Spoluvlastníci jednotky jsou společnými členy společenství.

(4) Vlastníci jednotek, kteří nabyli vlastnictví k jednotce nejpozději dnem vzniku společenství za podmínek stanovených v odstavci 2, se stávají členy společenství dnem jeho vzniku. Členství dalších vlastníků jednotek ve společenství vzniká dnem nabytí vlastnictví k jednotce.

(5) Orgány společenství jsou :

a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen ”shromáždění”),

b) výbor společenství (dále jen ”výbor”), nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem funkce výboru (dále jen ”pověřený vlastník”),

c) další orgány podle stanov společenství.

(6) Shromáždění je nejvyšším orgánem společenství. První schůze shromáždění se musí konat nejdéle do 60 dnů po vzniku společenství (odstavec 2); svolá ji původní vlastník budovy. Na této schůzi shromáždění schvaluje stanovy společenství a volí orgány společenství podle odstavce 5 písmeno b) a c). O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství a schvalovány nebo měněny stanovy společenství, musí být pořízen notářský zápis, k němuž se přikládají schválené stanovy společenství.

(7) Pokud se nesejde shromáždění k volbě orgánů společenství, nebo nejsou-li tyto orgány zvoleny, plní funkci orgánů společenství vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku.

(8) Pokud shromáždění neschválí stanovy společenství, řídí se právní poměry společenství vzorovými stanovami vydanými nařízením vlády.

(9) Výbor je výkonným orgánem společenství; musí mít alespoň 3 členy. Výbor nebo pověřený vlastník rozhodují o věcech spojených se správou domu, pokud si rozhodnutí v těchto věcech nevyhradí shromáždění. Funkční období výboru nebo pověřeného vlastníka činí 2 roky.

(10) K platnosti zvolení členů výboru nebo pověřeného vlastníka je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru nebo pověřený vlastník je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů přítomných vlastníků. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2).

(11) Statutárním orgánem společenství je výbor nebo pověřený vlastník. Za výbor jedná navenek jeho předseda, kterého výbor zvolí z řad členů výboru. Jde-li o písemný právní úkon, musí být podepsán předsedou výboru a dalším členem výboru. Je-li statutárním orgánem pověřený vlastník, postačí k písemnému právnímu úkonu jeho podpis.

(12) Stanovy společenství musí obsahovat:

a) sídlo společenství a jeho název, který musí obsahovat označení domu, pro který vzniklo, a musí v něm být obsaženo slovo ”společenství”,

b) předmět činnosti, kterým je správa domu,

c) orgány společenství, jejich práva a povinnosti a způsob jejich svolávání,

d) práva a povinnosti členů společenství,

e) způsob úhrady nákladů spojených se správou domu,

f) způsob nakládání s majetkem společenství.

(13) Společenství zaniká dnem zániku domu, nebo v případech uvedených v § 5 odst. 5 a 6.

(§ 10

Zřízení právnické osoby

(1) Vlastníci jednotek se spolu mohou dohodnout, že zřídí právnickou osobu podle zvláštního zákona,⁶⁾ jejímž účelem bude zejména správa společných částí domu. Tato právnická osoba může být zřízena pouze z vlastníků jednotek. Vlastníci jednotek, které se nacházejí v jednom domě, mohou zřídit k uvedenému účelu jen jednu právnickou osobu. O zřízení právnické osoby se však spolu mohou dohodnout vlastníci jednotek, které se nacházejí ve více domech.

(2) Pokud vlastníci jednotek zřídili právnickou osobu, plní povinnosti správce tato právnická osoba.

________________________

6) Např. § 56 a násl., § 105 a násl., § 221 a násl. obchodního zákoníku.)

§ 10

(1) Okresní úřad, v jehož územním obvodu se dům nachází, vede rejstřík společenství (dále jen ”rejstřík”). Rejstřík je veřejný seznam a každý má právo do něj za přítomnosti zaměstnance okresního úřadu nahlížet a pořizovat si z něho výpisy a opisy.

(2) Do rejstříku se zapisují název společenství, jeho sídlo, identifikační číslo, orgány společenství, den vzniku společenství a jména osob oprávněných jednat jménem společenství.

(3) Výbor nebo pověřený vlastník jsou povinni do 30 dnů po zvolení výboru nebo pověřeného vlastníka podat návrh na zápis do rejstříku společenství. K návrhu na zápis do rejstříku se přikládá notářský zápis oprůběhu shromáždění, stanovy společenství a ověřené kopie listin o nabytí vlastnického práva k jednotkám. Není-li zvolen výbor nebo pověřený vlastník, podávají návrh na zápis osoby uvedené v § 9 odst. 7.

(4) Okresní úřad zašle písemné sdělení o zápisu do rejstříku do 30 dnů ode dne podání žádosti o zápis do rejstříku osobě, která žádost podala. Proti rozhodnutí o zamítnutí návrhu na zápis do rejstříku je přípustný opravný prostředek k soudu.

(5) Identifikační číslo sdělí okresnímu úřadupříslušný orgán státní správy.⁵⁾

(§ 11

Společenství vlastníků jednotek

(1) Pokud je dům rozdělen na jednotky, které vlastní více než jedna osoba, tvoří vlastníci jednotek společenství vlastníků jednotek (dále jen ”společenství”).

(2) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění.

(3) Shromáždění se sejde buď z podnětu správce, nebo z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. Shromáždění svolává správce, a to písemně tak, aby vlastníci jednotek obdrželi oznámení o konání shromáždění alespoň 15 dnů předem.

(4) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnického podílu vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); hlasy spoluvlastníků jednotky jsou společné. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny všech hlasů.

(5) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení, je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů.

(6) K přijetí usnesení o odvolání a ustanovení správce a o určení jeho práv a povinností a způsobu jeho odměňování je zapotřebí nadpoloviční většiny všech hlasů.

(7) K přijetí usnesení týkajícího se změny účelu užívání stavby a o zcizení společných částí domu, které jsou nezbytné pro zachování účelu užívání stavby, je zapotřebí jednomyslného souhlasu všech vlastníků jednotek.

(8) Nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl.

(9) Všechny změny, které se týkají obsahu prohlášení, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu. Přílohou oznámení katastrálnímu úřadu je zápis z jednání společenství včetně prezenční listiny.)

§ 11

(1) Společenství musí alespoň jednou ročně konat shromáždění. Shromáždění se sejde z podnětu výboru nebo pověřeného vlastníka nebo vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů.

(2) Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů.

(3) Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu (§ 8 odst. 2); spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl.

(4) K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení podle § 4, o volbě členů výboru, o schválení nebo o změně stanov je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů.

(5) K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby,⁶⁾ o změně stavby,⁷⁾ jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, je zapotřebí souhlasu všech vlastníků jednotek.

(6) Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení podle odstavců 2 a 4 souhlasu všech vlastníků jednotek.

(7) Všechny změny, které se týkají označení jednotek a velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu, je společenství povinno do 30 dnů oznámit katastrálnímu úřadu.

(8) V domě, ve kterém nevzniklo společenství, platí pro rozhodování vlastníků jednotek přiměřeně ustanovení odstavců 1 až 6.

________________________

5) Zákon č. 89/1995 Sb., o státní statistické službě.

6) § 85 zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 83/1998 Sb.

7) § 54 a násl. zákona č. 50/1976 Sb.

§ 12

Z právních úkonů týkajících se společné věci jsou vlastníci jednotek oprávněni a povinni v poměru odpovídajícím velikosti jejich spoluvlastnických podílů (§ 8 odst. 2).

Práva a povinnosti vlastníků jednotek

§ 13

(1) Vlastník jednotky se podílí na správě domu v rozsahu, který odpovídá jeho spoluvlastnickému podílu na společných částech domu, není-li mezi vlastníky jednotek dohodnuto jinak.

((2) Vlastník jednotky je povinen odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají.)

(2) Vlastník jednotky je povinen odstranit na svůj náklad závady a poškození, které na jiných jednotkách nebo společných částech domu způsobil sám nebo ti, kteří s ním jednotku užívají. K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek oprávněných vlastníků vzniklých z neplnění povinnosti uvedené ve větě prvé vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu ostatním vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka a na věcech movitých obdobně jako zástavní právo na zajištění nájemného.¹⁰⁾

((3) Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Úpravy, jimiž se mění vzhled domu nebo jeho vnitřní uspořádání, může vlastník jednotky provádět jen se souhlasem společenství. Ustanovení zvláštních předpisů⁷⁾ tím nejsou dotčena.)

(3) Vlastník jednotky nesmí provádět takové úpravy jednotky, jimiž by ohrožoval výkon vlastnického práva vlastníků ostatních jednotek. Úpravy, jimiž se mění vzhled domu, může vlastník jednotky provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Úpravy, jimiž se mění vnitřní uspořádání domu a zároveň velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu, může vlastník jednotky provádět jen na základě smlouvy o výstavbě (§ 17) uzavřené se všemi vlastníky jednotek v domě. Úpravy, jimiž se mění počet jednotek v domě, přičemž se nemění velikost spoluvlastnických podílů ostatních spoluvlastníků jednotek na společných částech domu (např. rozdělení jednotky na dvě jednotky), může vlastník jednotky, které se změna týká, provádět jen se souhlasem všech vlastníků jednotek. Ustanovení zvláštních právních předpisů⁷⁾ tím nejsou dotčena.

(4) Pokud to nezbytně vyžadují úpravy, provoz a opravy ostatních jednotek, popřípadě domu jako celku, je vlastník jednotky povinen umožnit na předchozí vyzvání přístup do jednotky.

(5) O nájmu a podnájmu bytu platí příslušná ustanovení občanského zákoníku.⁸⁾ O nájmu a podnájmu nebytového prostoru platí zvláštní předpisy.⁹⁾

(6) Jsou-li v domě prostory a zařízení, které slouží i jiným osobám než vlastníkům jednotek, např. kotelny, výměníkové stanice, kryty civilní obrany, prádelny, sušárny a zařízení provozní povahy, přecházejí práva a povinnosti dosavadního vlastníka budovy, týkající se těchto prostorů a zařízení, na vlastníky jednotek, popřípadě jejich právní nástupce nabytím vlastnictví k jednotce.

((7) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků jednotek v domě, týkající se domu, jeho společných částí a pozemku, zejména věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k nim.)

(7) Vlastníci jednotek ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

________________________

8) § 685 a násl. občanského zákoníku.

9) Zákon č. 116/1990 Sb., o nájmu a podnájmu nebytových prostor, ve znění pozdějších předpisů.

§ 14

Zasahuje-li vlastník jednotky do práv ostatních vlastníků jednotek takovým způsobem, že podstatně omezuje nebo znemožňuje jejich výkon a nesplní povinnosti uložené rozhodnutím soudu, může soud na návrh společenství nebo na návrh některého z vlastníků nařídit prodej jednotky.

§ 15

(1) Vlastníci jednotek jsou povinni přispívat na náklady spojené se správou domu a pozemku. Pokud dohoda neurčuje jinak, nesou náklady poměrně podle velikosti spoluvlastnického podílu (§ 8 odst. 2).

(2) K účelu uvedenému v odstavci 1 skládají vlastníci jednotek předem určené finanční prostředky jako zálohu. Úhrn záloh si určí vlastníci jednotekzpravidla vždy na rok dopředu tak, aby byly kryty předpokládané náklady. Výši částky a den její splatnosti sděluje vlastníkům jednotek (správce) výbor nebo pověřený vlastník po společném projednání věci (§ 11). Není-li výbor nebo pověřený vlastník zvolen, rozhoduje se o výši částek podle odstavce 1 nadpoloviční většinou všech vlastníků jednotek v domě. Ustanovení § 11 odst. 6 platí obdobně.

(3) K zajištění pravomocně přisouzených pohledávek vlastníků jednotek z povinností uvedených v odstavci 1 vzniká dnem právní moci rozhodnutí soudu vlastníkům jednotek zástavní právo k jednotce povinného vlastníka.

(4) Pokud je zřízena právnická osoba (§ 10) (§ 9), jsou finanční prostředky zálohově poskytnuté vlastníky závazkem právnické osoby vůči vlastníkům jednotek.

§ 16

(1) Pohledávky vlastníků jednotek vzniklé z neplnění povinností uvedených v § 13 odst. 2 a § 15 odst. 1 se při rozvrhovém jednání uspokojí z podstaty podle § 337 odst. 1 občanského soudního řádu po uspokojení pohledávek daní a poplatků, před ostatními pohledávkami.

(2) O věcech movitých, které jsou v jednotce a patří vlastníkovi jednotky nebo osobám, které s ním žijí ve společné domácnosti, se při výkonu zástavního práva přiměřeně použijí ustanovení o zástavním právu na zajištění nájemného,¹⁰⁾ s výjimkou věcí vyloučených z výkonu rozhodnutí.

________________________

10) § 672 občanského zákoníku.

ČÁST TŘETÍ

Výstavba domu

(§ 17

(1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu si vymezí stavebníci písemnou smlouvou (dále jen ”smlouva o výstavbě”).

(2) Smlouva o výstavbě, její změny a doplňky podléhají vkladu do katastru nemovitostí.)

§ 17

(1) Vzájemná práva a povinnosti při výstavbě domu s jednotkami podle § 2 písm. h) si stavebníci vymezí smlouvou o výstavbě, která musí mít písemnou formu.

(2) Je-li součástí smlouvy o výstavbě i převod spoluvlastnických podílů k pozemku v souladu s § 21 odst. 3, nabývají stavebníci spoluvlastnická práva k pozemku na základě této smlouvy o výstavbě podle zvláštního právního předpisu.^10a)

(3) Smlouvou o výstavbě si vymezí stavebníci vzájemná práva a povinnosti i při výstavbě jednotek formou střešní nástavby, půdní vestavby, přístavby nebo při stavebních úpravách, jimiž vzniknou nové jednotky nebo jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství na úkor společných částí domu.

(4) Smlouvu o výstavbě podle odstavce 3 uzavírají stavebníci, kterými jsou vlastníci jednotek v domě a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek).

(5) Jsou-li stavebníky vlastník budovy, ve které dosud nejsou vymezeny jednotky, a stavebník (stavebníci) nové jednotky (jednotek), je obsahem smlouvy o výstavbě i vymezení jednotek v dosavadní budově podle § 4 odst. 1, včetně stanovení velikosti spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech budovy podle § 4 odst. 2 písm. d). Ustanovení § 18 písm. c) tím není dotčeno.

(6) Vznikem vlastnictví rozestavěné jednotky se mění vlastnictví dosavadního vlastníka budovy na vlastnictví dosavadních jednotek v domě. Smlouva o výstavbě je povinnou přílohou k návrhu na zápis rozestavěné jednotky do katastru nemovitostí. Vlastnické právo k jednotkám v domě se zapíše do katastru nemovitostí záznamem na základě smlouvy o výstavbě. Jako vlastník jednotky se do katastru nemovitostí zapíše stavebník uvedený ve smlouvě o výstavbě [§ 18 písm. c)], pokud není prokázáno jinak.

(7) Nejde-li o vznik vlastnictví k jednotkám podle odstavce 6, platí pro vznik vlastnictví k dosavadním jednotkám v domě ustanovení § 7; povinnou přílohou k návrhu na povolení vkladu vlastnického práva do katastru nemovitostí na základě smlouvy o převodu první jednotkyv domě je v tomto případě smlouva o výstavbě podle § 18 odst. 5.

________________________

10a) § 133 odst. 2 občanského zákoníku.

(§ 18

(1) Smlouva o výstavbě musí kromě obecných náležitostí obsahovat zejména

a) název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude stavba domu prováděna, podle údajů katastru nemovitostí³⁾ a úpravu práv k němu,

b) číslo bytu nebo nebytového prostoru a pojmenování nebytového prostoru, popřípadě popis jejich umístění v domě, pokud nejsou byty a nebytové prostory očíslovány, určení rozsahu podlahové plochy jednotky, jejího příslušenství a vybavení,

c) určení společných částí domu včetně určení, které části domu budou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu, přičemž velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě (§ 8 odst. 2), není-li dohodnuto něco jiného,

e) způsob správy společných částí domu a pozemku, zejména určení, které záležitosti budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce (zástupci) ustanovují a na jakou dobu,

f) způsob financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků, popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků.

(2) Ke smlouvě o výstavbě se dále připojí půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částí domu. Po právní moci stavebního povolení se připojí projektová dokumentace, zejména označení jednotlivých podlaží domu s vyznačením jednotlivých jednotek a jejich čísel.

(3) Součástí žádosti o stavební povolení je rozhodnutí o povolení vkladu smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí.

(4) Práva a povinnosti ze smlouvy o výstavbě přecházejí na právní nástupce účastníků smlouvy.)

§ 18

(1) Smlouva o výstavbě musí obsahovat zejména

a) název katastrálního území, parcelní číslo pozemku, na kterém bude stavba prováděna, podle údajů katastru nemovitostí³⁾ a úpravu práv k němu,

b) číslo jednotky včetně jejího pojmenování a umístění v domě, určení rozsahu podlahové plochy jednotky, jejího příslušenství a vybavení, a určení, který ze stavebníků bude vlastníkem příslušné jednotky,

c) určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům všech jednotek a určení společných částí domu, které budou společné vlastníkům jen některých jednotek,

d) stanovení spoluvlastnického podílu na společných částech domu, přičemž velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové ploše všech jednotek v domě (§ 8 odst. 2),

e) způsob správy domu a pozemku, zejména určení, které záležitosti budou vyhrazeny společnému rozhodování, kdo spoluvlastníky zastupuje navenek, jakým způsobem se zástupce ustanovuje a na jakou dobu,

f) způsob financování stavebních nákladů, výše a splatnost příspěvků, popřípadě rozsah a způsob ocenění vlastní práce stavebníků,

g) pravidla pro přispívání spoluvlastníků domu na náklady spojené se správou, údržbou a opravami společných částí domu jako celku po dokončení výstavby.

(2) Ke smlouvě o výstavbě se dále připojí půdorysy všech podlaží, popřípadě jejich schémata, určující polohu jednotek a společných částí domu, s údaji o podlahových plochách jednotek a společných částech domu. Po právní moci stavebního povolení se připojí projektová dokumentace, zejména označení jednotlivých podlaží domu s vyznačením jednotlivých jednotek a jejich čísel.

(3) Smlouva o výstavbě je přílohou žádosti o vydání stavebního povolení.

(4) Pokud se stavebník budovy, jejíž výstavba již byla na základě stavebního povolení zahájena, dodatečně rozhodne výstavbu budovy dokončit za účasti budoucích vlastníků jednotek, uzavře s těmito budoucími vlastníky jednotek smlouvu o výstavbě, a tuto dodatečně uzavřenou smlouvu o výstavbě přiloží k návrhu na kolaudaci stavby.

(5) Je-li smlouva o výstavbě uzavírána v době, kdy dům s jednotkami je již rozestavěn [§ 2 písm. e) a f)], musí této smlouvě předcházet převod vlastnictví k rozestavěným jednotkám.

(6) V případech uvedených v odstavcích 4 a 5 platí ustanovení § 5 odst. 2 obdobně.

(7) Nejde-li o stavební změny podle § 17 odst. 3, jsou stavebníci do okamžiku vzniku vlastnictví jednotek (§ 17 odst. 6) spoluvlastníky rozestavěného domu s jednotkami v takovém rozsahu, v jakém budou spoluvlastnické podíly budoucích vlastníků jednotek na společných částech domu, určených podle § 18 odst. 1 písm. d).

§ 19

Dům vystavěný podle tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek vyznačí v katastru nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě (§ 17 a 18) a podle vyhotoveného geometrického plánu, čísla popisného a kolaudačního rozhodnutí.

Převod a přechod vlastnictví jednotky

§ 20

(S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu a pozemku nebo jiná práva k němu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictvím jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.)

(1) S převodem nebo přechodem vlastnictví k jednotce přechází spoluvlastnictví společných částí domu, popřípadě další práva a povinnosti spojené s vlastnictví jednotky a se spoluvlastnictvím společných částí domu.

(2) Je-li vlastník jednotky podílovým spoluvlastníkem pozemku, lze vlastnictví k jednotce převést pouze současně s převodem spoluvlastnického podílu na pozemku. Přechod vlastnictví k jednotce je podmíněn přechodem spoluvlastnického podílu na pozemku.

(3) Práva a závazky dosavadního vlastníka budovy, popřípadě vlastníků jednotek v domě týkající se společných částí domu a pozemku, zejména zástavní práva a věcná břemena, přecházejí na nové vlastníky jednotek nabytím vlastnictví k těmto jednotkám.

(4) Vlastník jednotky je povinen oznámit společenství nabytí vlastnictví jednotky.

ČÁST PÁTÁ

Práva k pozemku

§ 21

(1) S vlastnictvím jednotky jsou spojena práva k pozemku(stavební parcele). Je-li vlastník budovy i vlastníkem pozemku, převede na vlastníka jednotky s převodem jednotky i spoluvlastnický podíl na pozemku odpovídající velikosti spoluvlastnického podílu na společných částech domu (§ 8 odst. 2). Ustanovení předchozí věty platí i pro původního vlastníka budovy a podílového spoluvlastníka pozemku.

(2) Nejsou-li spoluvlastníky pozemku všichni vlastníci jednotek v domě nebo nejsou-li spoluvlastníky v poměru, v jakém jsou spoluvlastníky společných částí domu (§ 8 odst. 2), provedou vlastníci jednotek mezi sebou převod podílů tak, aby spoluvlastnictví k pozemku odpovídalo spoluvlastnictví společných částí domu. Převod spoluvlastnického podílu k pozemku je součástí smlouvy o převodu jednotky (§ 6).

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 platí obdobně i pro úpravu práv k pozemku určeného k výstavbě domu. Převod spoluvlastnických podílů k pozemku je součástí smlouvy o výstavbě mezi stavebníky (§ 17).

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 platí obdobně i v případě, že vlastník budovy nebo původní vlastník nepřevedených jednotek v doměmá k pozemku jiné právo než právo vlastnické, zejména právo nájmu. Vlastník pozemku upraví práva k pozemku vlastníkům jednotek písemnou smlouvou tak, aby rozsah jejich práv k pozemku odpovídal rozsahu spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

(5) Nedojde-li mezi vlastníkem jednotky a vlastníkem pozemku ke sjednání písemné smlouvy o úpravě práv k pozemku do 31. prosince 2000, vzniká dnem 1. ledna 2001 ve prospěch vlastníka jednotky věcné břemeno^10b) k zastavěnému pozemku, a to za náhradu. Obsahem věcného břemene je právo vlastníka jednotky spoluužívat zastavěný pozemek,a to v rozsahu odpovídajícímu velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu. Dojde-li k převodu nebo přechodu vlastnictví jednotky, stává se oprávněným z věcného břemene nabyvatel jednotky.

(6) Bytové družstvo, které jako uživatel je účastníkem vztahu trvalého užívání^10c) pozemku a je vlastníkem bytového domu postaveného na tomto pozemku, se dnem 1. ledna 2001 stává vlastníkem zastavěného pozemku; přesahuje-li pozemek hranice obvodu bytového domu, stane se bytové družstvo vlastníkem zastavěného pozemku až poté, co bude provedeno rozdělení pozemku takovým způsobem, aby se zastavěný pozemek stal samostatným pozemkem.

(7) Jde-li o zastavěné pozemky, které přešly do vlastnictví družstva podle odstavce 6 nebo o pozemky, které byly rozděleny podle odstavce 6, zaniká vztah trvalého užívání těchto pozemků dnem přechodu vlastnictví pozemku na družstvo.

(8) Předmětem věcného břemene podle odstavce 5 nebo vlastnictví podle odstavec 6 je také nádvoří, je-li ze všech stran bytovým domem ohraničeno a není-li zastavěno stavbou jiného vlastníka.

(9) Ustanovení odstavců 6 a 7 platí i v případech, kdy vztah trvalého užívání byl nahrazen výpůjčkou nebo nájmem.

(10) Při převodu jednotky ve vlastnictví bytového družstva převede bytové družstvo spoluvlastnický podíl k zastavěnému pozemku nabytému způsobem uvedeným v odstavci 6 vlastníku jednotky bezplatně.

(11) Provádí-li se rozdělení pozemku k účelům uvedeným v odstavci 6, podává návrh na rozdělení pozemku bytové družstvo a hradí náklady s tím spojené.

___________________

10b) § 151n a násl. občanského zákoníku.

10c) § 876 odst. 1 občanského zákoníku.

ČÁST ŠESTÁ

Zvláštní ustanovení

§ 22

Zvláštní ustanovení o převodu vlastnictví jednotky

(1) Při převodu vlastnictví k bytu, jehož nájemcem je fyzická osoba, má dosavadní vlastník bytu, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout⁴⁾ převod bytu tomuto nájemci. Nepřijme-li nájemce tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být byt převeden jiné osobě.

(2) Po dobu jednoho roku od uplynutí lhůty uvedené v odstavci 1 má nájemce při převodu bytu právo na jeho přednostní nabytí za podmínek stanovených v § 606 občanského zákoníku. Nabídka k převodu bytu nájemci musí být písemná a musí obsahovat všechny podmínky převodu. Smlouvu o převodu bytu je nájemce za výše uvedených podmínek povinen uzavřít do tří měsíců ode dne doručení nabídky, jinak jeho právo na přednostní nabytí bytu zaniká. Ustanovení § 603 odst. 3 občanského zákoníku platí obdobně.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí pro pronajaté byty nabyté do vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů¹¹⁾ a nejedná se o vlastnictví bytu vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem bytu byl sjednán s vlastníkem bytu - fyzickou osobou.

(4) zrušen

(5) Smlouvu o převodu vlastnictví bytu zvláštního určení¹⁴⁾ a bytu v domě zvláštního určení¹⁵⁾ lze uzavřít jen se souhlasem toho, kdo takový byt svým nákladem zřídil, nebo jeho právního nástupce. Pokud byl takový byt zřízen ze státních prostředků nebo stát na jeho zřízení přispěl, je k převodu třeba souhlasu okresního úřadu příslušného podle místa stavby.

(6) Při převodu vlastnictví jednotky, která je smluvně užívána fyzickou osobou jako ateliér, má dosavadní vlastník jednotky, popřípadě vlastník budovy povinnost nabídnout⁴⁾ převod jednotky přednostně jejímu uživateli. To neplatí, jestliže tato jednotka byla nabyta do vlastnictví podle tohoto zákona nebo podle dosavadních předpisů¹¹⁾ a nejedná se o vlastnictví jednotky vzniklé podle ustanovení § 7, jestliže nájem jednotky byl sjednán s vlastníkem jednotky - fyzickou osobou. Nepřijme-li uživatel tuto nabídku do šesti měsíců ode dne, kdy mu byla doručena, může být jednotka převedena jiné osobě.

(7) Smlouvu o převodu vlastnictví nebytového prostoru sloužícího účelům civilní ochrany lze uzavřít jen po předchozím souhlasu příslušných orgánů.

(8) Lhůty uvedené v odstavcích 1, 2 a 6 neběží po dobu řízení o určení platnosti či neplatnosti nabídky.¹⁶⁾

________________________

11) § 872 odst. 7 a 8 občanského zákoníku.

12) Zrušena.

13) Zrušena.

14) § 9 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

15) § 10 zákona ČNR č. 102/1992 Sb.

16) § 39 a 43a občanského zákoníku.

§ 2 odst. 3 zákona č. 526/1990 Sb., o cenách.

Převody jednotek bytových družstev

§ 23

(1) Byt v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví bytového družstva (dále jen "družstvo"), jehož nájemcem je fyzická osoba - člen družstva, lze převést jen tomuto členu družstva. Uvedená podmínka platí i pro byty ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva v domech.

(2) Družstvo je povinno uzavřít smlouvu o převodu bytu uvedeného v § 24 odst. 1 a 2 s fyzickou osobou - členem družstva, která je nájemcem bytu a která vyzvala družstvo podle § 24 zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb., nebo vyzve družstvo do 30. června 1995 k uzavření smlouvy o převodu vlastnictví k tomuto bytu. Smlouva musí být uzavřena nejpozději do 31. prosince 1995, není-li dohodnuto jinak. Tím nejsou dotčena ustanovení devizových předpisů.¹⁷⁾

(3) Obdobně se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podílela svým členským podílem pouze fyzická osoba - člen družstva, která je nájemcem, nebo její právní předchůdce.

(4) Nebyla-li uzavřena smlouva podle odstavce 2 do účinnosti tohoto zákona, právo na uzavření smlouvy podle odstavců 2 a 3 se nepromlčuje. Oprávněným z výzvy je i právní nástupce fyzické osoby uvedené v odstavci 2, pokud splňuje podmínky zákona na uzavření smlouvy o převodu jednotky.

________________________

17) Zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění zákona č. 228/1992 Sb.

§ 24

(1) Jsou-li převáděny byty, garáže a ateliéry v budovách ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev, na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,¹⁸⁾ do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci, jsou tyto převody bezplatné.

(2) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody bytů, garáží a ateliérů v budovách, které k datu účinnosti tohoto zákona byly ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev označovaných podle dřívějších předpisů jako lidová bytová družstva,¹⁹⁾ pokud se převádějí z vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví uvedených družstev do vlastnictví členů - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu, garáži a ateliéru vznikl na základě skutečností stanovených zákonem.²⁰⁾

(3) Ustanovení odstavce 1 platí i pro převody nebytových prostorů vzniklých na základě rozhodnutí o změně užívání stavby²¹⁾ z bytů, garáží a ateliérů uvedených v odstavcích 1 a 2.

((4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby²¹⁾ ze společných prostorů budovy, přechází tento nebytový prostor při převodu jednotek do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí velikostí spoluvlastnického podílu na společných částech domu. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách, se postupuje i u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli svými členskými podíly pouze nájemci bytů v budově nebo jejich právní předchůdci. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tyto převody nebytových prostorů.)

(4) Je-li v budově ve vlastnictví, popřípadě ve spoluvlastnictví družstva nebytový prostor vzniklý na základě rozhodnutí o změně užívání stavby⁷⁾ ze společných prostorů budovy, převede družstvo na základě smlouvy tento nebytový prostor při převodu jednotek podle odstavce 1 a 2 do podílového spoluvlastnictví vlastníků jednotek bezplatně. Velikost spoluvlastnického podílu se řídí vzájemným poměrem velikosti podlahové plochy jednotek k celkové podlahové ploše všech jednotek v domě, přičemž se nepřihlíží k podlahové ploše nebytového prostoru uvedeného v větě první. Obdobně, jak je uvedeno v předcházejících dvou větách, se postupuje u nebytových prostorů, u nichž se na financování podíleli členskými podíly pouze nájemci jednotek v budově, popřípadě domě, nebo jejich právní předchůdci. Ustanovení odstavce 1 platí i pro tyto převody vlastnictví nebytových prostorů.

(5) Součástí smlouvy o převodu jednotky uzavřené podle odstavce 1 nebo 2 je závazek nabyvatele uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplaceným úvěrům s příslušenstvím poskytnutým družstvu, připadajícím na převáděný byt, popřípadě nebytový prostor (garáž, ateliér) k datu pravidelné pololetní splátky úvěru ve smyslu odstavce 6a závazek nabyvatele a družstva vzájemně vypořádat závazky nabyvatele ve vztahu k družstvu. Vlastnictví k jednotce přechází až po splnění tohoto závazku.²²⁾.

(6) Družstvo je povinno použít prostředků získaných v příslušném pololetí od nabyvatelů jednotek ke splacení úvěru věřiteli²³⁾ (dále jen "banka") spolu s pravidelnou splátkou úvěru připadající na totéž pololetí s určením, kterých jednotek se mimořádná splátka týká. Nedílnou přílohou smlouvy o převodu vlastnictví jednotky je potvrzení banky o splacení odpovídající části úvěru s určením, kterých jednotek se splátka úvěru týkala.

(7) Součástí smlouvy o převodu vlastnictví jednotky z vlastnictví družstva je vzájemné vypořádání prostředků určených na financování oprav a údržby budovy, popřípadě domu a jednotky a dále prostředků tvořených ze zisku bytového hospodářství (dále jen "prostředky určené k vypořádání"), připadajících na převáděnou jednotku. Vzájemným vypořádáním se přitom rozumí vyrovnání jak nevyčerpaných zůstatků, tak vyrovnání nedoplatků ze strany nabyvatele. Nevyčerpané prostředky určené k vypořádání převede družstvo právnické osobě zabezpečující správu domu (§ 10) (§ 9 až 11). Pro použití převedených prostředků platí ustanovení § 15 obdobně. V případě, že správa domu není zajišťována právnickou osobou, převede družstvo nevyčerpané prostředky určené k vypořádání vlastníku jednotky.

(8) Došlo-li k převodu jednotky z vlastnictví družstva do vlastnictví člena před účinností tohoto zákona, jsou družstvo a vlastník jednotky povinni vypořádat prostředky určené k vypořádání, připadající na převedenou jednotku obdobně podle odstavce 7, a to do šesti měsíců ode dne účinnosti tohoto zákona.

((9) Převodem jednotky družstva podle ustanovení odstavců 1 až 8 zaniká nárok na vrácení členského podílu připadajícího na převedenou jednotku a členství v družstvu. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu snížená o hodnotu členského podílu připadajícího na převedenou jednotku, dosahuje alespoň výše základního členského vkladu, nebo složí-li člen družstva do 30 dnů základní členský vklad.)

(9) Převodem jednotky podle odstavců 1 až 8 zaniká členství nabyvatele v družstvu bez práva na vrácení členského podílu připadajícího na jednotku, případně základního členského vkladu, pokud byl zdrojem financování domu s převáděnými jednotkami. Členství v družstvu však nezaniká, jestliže majetková účast člena v družstvu i po převodu jednotky dosahuje alespoň výše základního členského vkladu, nebo složí-li člen družstva do 30 dnů ode dne doručení listiny s doložkou o vyznačení vkladu vlastnictví k jednotce do katastru nemovitostí základní členský vklad.

(10) Vypořádací podíl nabyvatele jednotky, jemuž byla převedena jednotka podle odstavců 1 až 5 a zaniklo členství v družstvu se stanoví podle § 233 obchodního zákoníku.

________________________

18) Např. vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky, Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.

19) Zákon č. 53/1954 Sb., o lidových družstvech a o družstevních organizacích, ve znění zákonného opatření Předsednictva Národního shromáždění č. 20/1956 Sb., a následující předpisy.

20) Zejména § 685 a násl. a § 871 občanského zákoníku.

21) § 85 zákona č. 50/1976 Sb.

22) § 36 občanského zákoníku.

23) § 503 odst. 3 obchodního zákoníku.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 264/1992 Sb.

§ 25

(1) Družstvo může vyrovnat vypořádací podíly nabyvatelů jednotek na základě dohody i jinak, než je uvedeno v § 234 odst. 1 obchodního zákoníku.

(2) Nedojde-li k dohodě podle odstavce 1, je družstvo povinno uhradit nabyvatelům jednotek vypořádací podíly v penězích podle § 233 obchodního zákoníku.

do pěti let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) zrušen

§ 26

(1) Nedojde-li k převodu všech jednotek v budově, popřípadě v domě, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou, a splatí-li družstvo bance část úvěru odpovídající převedeným jednotkám, uzavře banka s družstvem dodatek k úvěrové smlouvě, jehož předmětem bude ponechání nesplacené části úvěru, připadající na nepřevedené jednotky, družstvu. Pro podmínky, za nichž je úvěr družstvu ponecháván, platí obdobně podmínky, za nichž byla úvěrová pomoc družstevní bytové výstavbě poskytnuta podle zvláštních předpisů.

(2) Družstvo je povinno pojistit nepřevedené jednotky v domě tak, aby byl zachován dosavadní rozsah pojištění budovy, odpovídající nepřevedeným jednotkám, pokud se těchto jednotek týká úvěr ponechaný podle odstavce 1.

(3) Pro úvěry ponechané družstvu podle odstavce 1 platí ustanovení zvláštních předpisů²⁴⁾ o úhradě majetkové újmy bance obdobně. Ustanovení předcházející věty platí obdobně pro úvěry ponechané, popřípadě poskytnuté na základě dodatků uzavřených obdobně podle odstavce 1 před účinností tohoto zákona, pokud byla dodržena ustanovení dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.¹¹⁾

(4) Na zajištění úvěrů ponechaných, popřípadě poskytnutých bankou družstvu podle ustanovení odstavců 1 až 3 vzniká bance zástavní právo.( Zástavní právo vázne na nemovitosti družstva, které se úvěry týkají.) Zástavní právo vázne na jednotkách, popřípadě na jiné nemovitosti ve vlastnictví družstva, kterých se úvěry týkají.

(5) Dojde-li k převodu jednotky podle § 24 odst. 1, 3 a 4, ustanovení zvláštních předpisů²⁵⁾ o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužije. Totéž platí v případě, že k převodu bytů došlo před účinností tohoto zákona podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům a § 24, 25, 27 až 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

(6) Dojde-li k převodu jednotky družstva, na kterou byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních předpisů,²⁵⁾ a nejedná se o převod podle ustanovení § 24 odst. 1, 3 a 4, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu jednotky, s výjimkou částek poskytnutých podle zvláštních předpisů²⁶⁾ na úhradu zvýšených nákladů ztíženého zakládání stavby, na úhradu nákladů spojených s pořízením základního technického vybavení a jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou a na úhradu vícenákladů nezvyšujících standard bydlení, které nebyly vyvolány požadavky družstva. Částka příspěvků, kterou je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

________________________

24) § 45 zákona č. 21/1992 Sb.

25) Např. § 6 odst. 6 vyhlášky č. 136/1985 Sb.

26) Např. § 5 odst. 6 a 7 a § 9 odst. 3 písm. a) vyhlášky č. 136/1985 Sb.

§ 27

(1) Pokud byly v družstevní bytové výstavbě pořízeny byty, na které byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle předpisů o finanční a úvěrové pomoci družstevní bytové výstavbě, formou nástaveb a vestaveb do stávajících budov, aniž se budova stala předmětem podílového spoluvlastnictví družstva a původního vlastníka budovy, a je převáděn byt v této budově, jehož se týká věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů,²⁷⁾ platí pro nabývání těchto bytů do vlastnictví podle tohoto zákona přiměřeně ustanovení § 24 odst. 6, 7 a 9 a § 26. Ustanovení § 23 platí obdobně.

(2) Převádějící je povinen o převodu bytu uvědomit družstvo oprávněné z věcného břemene. Nabyvatel je povinen uhradit družstvu částku, která odpovídá nesplacenému úvěru s příslušenstvím poskytnutému družstvu připadající na převáděný byt k datu pravidelné pololetní splátky úvěru. Nejde-li o převod bytu do vlastnictví fyzické osoby - nájemce bytu, jehož nájemní vztah vznikl po splacení členského podílu tímto nájemcem nebo jeho právním předchůdcem, je nabyvatel povinen uhradit družstvu dále částku státního příspěvku vypočteného podle § 26 odst. 6. Vlastnictví k jednotce přechází na nabyvatele až po splnění jeho uvedených povinností.²²⁾ Povinnost splatit úvěr připadající na převáděný byt podle § 24 odst. 4 a vrátit částku státních příspěvků podle § 26 odst. 6 má družstvo. Ustanovení § 24 odst. 9 platí obdobně.

(3) Věcné břemeno vzniklé podle zvláštních předpisů²⁷⁾ zaniká nabytím vlastnictví k bytu, popřípadě se omezuje v rozsahu odpovídajícímu převedenému bytu. V případě zániku družstva bez právního nástupce vzniká dnem zániku družstva ve prospěch dosavadního nájemce bytu pořízeného podle odstavce 1 věcné břemeno. Toto věcné břemeno přechází ve stejném rozsahu na jeho právního nástupce. Obsahem věcného břemene je právo užívat byt a společné prostory, a to ve stejném rozsahu, jaký byl sjednán mezi nájemcem a družstvem. Pro užívání platí přiměřeně ustanovení občanského zákoníku o nájmu družstevních bytů. Ustanovení § 151n odst. 3 občanského zákoníku platí přiměřeně. Ustanovení § 23 platí obdobně.

________________________

27) § 28d zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

§ 28

Ustanovení § 23 až 27 platí obdobně pro převod jednotek ve vlastnictví, popřípadě spoluvlastnictví družstev v domech a pro převod bytů uvedených v § 27 odst. 1 v domech, u nichž jsou družstva oprávněna z věcného břemene vzniklého podle zvláštních předpisů.²⁷⁾

ČÁST SEDMÁ

Vyčlenění části družstva

§ 29

(1) Nájemci nebo vlastníci bytů nebo nebytových prostorů v budově nebo v budovách, popřípadě v domě nebo domech ve vlastnictví nebo spoluvlastnictví družstva, kteří jsou členy tohoto družstva, mohou rozhodnout o vyčlenění a vzniku nového družstva. Pro platnost rozhodnutí je třeba písemného souhlasu dvoutřetinové většiny všech těchto členů družstva v každé budově, popřípadě domě. Rozhodnutí musí být písemně oznámeno představenstvu družstva. Rozhodnutí lze přijmout nejpozději do 31. prosince 1996. Rozhodnutí nepodléhá schválení členskou schůzí dosavadního družstva.

(2) Pro vznik družstva a pro členství v něm jinak platí ustanovení obchodního zákoníku s tím, že členství v dosavadním družstvu se vznikem nového družstva přechází na toto družstvo. Rozhodnutím podle odstavce 1 se dosavadní družstvo nezrušuje.

(3) Mezi dosavadním družstvem a novým družstvem se provede vypořádání majetku, práv a povinností, které z dosavadního družstva přecházejí na nové družstvo, přičemž se vychází z toho, že toto vypořádání je vzájemné; pokud nedojde k jiné dohodě, vypořádává se v penězích. Nedojde-li k jiné dohodě, přechází na nové družstvo vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům uvedeným v odstavci 1. S přechodem vlastnictví nebo spoluvlastnictví k budově nebo budovám, popřípadě domu nebo domům přechází na nové družstvo dnem jeho vzniku souhrn majetkových hodnot a zdrojů jejich krytí týkajících se této budovy nebo budov, popřípadě domu nebo domů. Vypořádání se provede v poměru součtu vypořádacích podílů členů nového družstva a členů dosavadního družstva. Nárok na vypořádání je splatný uplynutím šesti měsíců od schválení účetní závěrky za rok, v němž došlo (k vyčlenění a) ke vzniku nového družstva.

(4) Ustanovení odstavců 1 až 3 se nepoužijí, pokud nedojde ke vzniku nového družstva do 31.prosince 1999.

ČÁST OSMÁ

Společná a přechodná ustanovení

§ 30

(1) S vlastnickým právem k jednotce je nerozlučně spjato spoluvlastnictví společných částí domu a spoluvlastnictví nebo jiné právo k pozemku.

(2) Vznikne-li věcné právo k jednotce, vznikne současně i na spoluvlastnictví společných částí domu.

(3) Na spoluvlastnictví společných částí domu a na spoluvlastnictví pozemku nelze zajistit práva a povinnosti, aniž by se současně nezajistily na jednotce.

(4) Pokud je jednotka ve spoluvlastnictví,²⁾ mají spoluvlastníci jednotky postavení vlastníka jednotky a odpovídají vůči ostatním vlastníkům jednotek v domě společně a nerozdílně.

§ 31

(1) Pokud tento zákon nestanoví jinak, řídí se ustanoveními tohoto zákona i právní vztahy vzniklé před jeho účinností podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům. Vznik těchto právních vztahů a nároky z nich vzniklé před účinností tohoto zákona se však posuzují podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům.

(2) Vlastníci bytů nebo nebytových prostorů, jimž vlastnické právo k bytu nebo nebytovému prostoru vzniklo podle dosavadních právních předpisů, se ode dne účinnosti tohoto zákona považují za vlastníky jednotek podle tohoto zákona a jsou povinni do jednoho roku ode dne účinnosti tohoto zákona uvést veškeré právní vztahy k jednotkám, společným částem domu a k pozemku do souladu s tímto zákonem.

((3) Nebude-li splněna povinnost stanovená v odstavci 2, může se vlastník jednotky obrátit na soud s návrhem, aby splnění této povinnosti uložil.)

(3) Nebude-li splněna povinnost stanovená v odstavci 2, může se vlastník obrátit na soud s návrhem, aby nahradil chybějící projev vůle.

§ 32

U domů ve výstavbě ke dni účinnosti tohoto zákona se na návrh vlastníků jednotek po vydání kolaudačního rozhodnutí provede zápis do katastru nemovitostí podle údajů obsažených ve smlouvě o výstavbě domu uzavřené podle dosavadních předpisů,¹¹⁾ geometrického plánu, čísla popisného a kolaudačního rozhodnutí, s uvedením jednotlivých jednotek, jejich vlastníků a spoluvlastnických podílů na společných částech domu, popřípadě pozemku.

§ 33

(1) Pokud byly před účinností tohoto zákona uzavřeny mezi vlastníkem, popřípadě organizací spravující ostatní byty v domě a vlastníky bytů a nebytových prostorů smlouvy o výkonu správy a údržby společných částí a zařízení domu, popřípadě pozemku podle dosavadních předpisů o vlastnictví k bytům za pevný roční (měsíční) příspěvek, je vlastník, popřípadě organizace spravující ostatní byty v domě, oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona jednostranně příspěvek změnit tak, aby odpovídal ustanovení § 15 odst. 1.

(2) Vlastník, popřípadě organizace spravující dosud nepřevedené jednotky v domě, je oprávněn počínaje měsícem následujícím po dni účinnosti tohoto zákona vlastníkům jednotek jednostranně upravit úhradu za plnění poskytovaná s užíváním bytu a nebytových prostorů podle zvláštních předpisů.²⁸⁾

________________________

28) Zákon č. 526/1990 Sb.

Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České republiky a Ministerstva financí Slovenské republiky č. 580/1990 Sb., kterou se provádí zákon č. 526/1990 Sb., o cenách, ve znění vyhlášky č. 580/1992 Sb.

Č Á S T D E V Á T Á

Převody skupinových rodinných domů z vlastnictví bytových družstev

§ 33a

(1) Ustanovení § 23 odst. 1, § 24 odst. 1, 5, 6, 7, 9 a 10 a § 25 platí i pro převody rodinných domů,²⁹⁾ jejich příslušenství, garáží a základního technického vybavení, které jsou ve vlastnictví družstva a byly vystavěny družstvy po 1. lednu 1969 na základě výjimek z předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě,³⁰⁾ na jejichž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc příslušející družstevní bytové výstavbě. Podmínkou je, že tyto rodinné domy byly převedeny z vlastnictví družstev do vlastnictví členů družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k bytu v rodinném domě a ke garáži vznikl po splacení členského podílu družstvu těmito členy nebo jejich právními předchůdci. Ustanovení § 26 odst. 1 až 4 pak platí v případě, že nedojde k převodu všech rodinných domů, kterých se týká úvěr poskytnutý bankou.

(2) Spolu s rodinným domem se převádí z  vlastnictví družstva i spoluvlastnický podíl na společném příslušenství rodinných domů a jejich základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Velikost spoluvlastnického podílu na tomto příslušenství a základním technickém vybavení se stanoví podle počtu rodinných domů se společným příslušenstvím, popřípadě napojených na společné základní technické vybavení.

(3) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, garáže a jejich základního technického vybavení a spoluvlastnického podílu na společném příslušenství rodinných domů nebo jejich technickém vybavení podle odstavců 1 a 2, ustanovení zvláštních právních předpisů²⁵⁾ o povinnosti družstva vrátit státní příspěvky se nepoužijí. Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

(4) Dojde-li k převodu rodinného domu a jeho příslušenství, popřípadě spoluvlastnického podílu na něm, a nejedná se o převod podle odstavců 1 a 2, je družstvo povinno vrátit příspěvky státu poskytnuté na výstavbu rodinných domů a jejich příslušenství, s výjimkou částek státních příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů³¹⁾ na úhradu nákladů vyvolaných mimořádnými zakládacími podmínkami, výstavbou proluk, jiného zařízení vyvolaného obecnou potřebou apod. a nákladů základního technického vybavení, které je ve vlastnictví družstva. Částka příspěvků, které je družstvo povinno vrátit, se snižuje o 1 % ročně počínaje rokem kolaudace stavby.

(5) Právnické osoby, popřípadě jejich právní nástupci, které uzavřely se svými pracovníky smlouvy o poskytnutí stabilizačního příspěvku na úhradu ceny rodinného domu podle dosavadních předpisů,³²⁾ vrácení příspěvku nevyžadují, i když před uplynutím smluvené doby došlo k porušení podmínek, za kterých byl příspěvek poskytnut. To platí i pro okresní úřady, které uzavřely s fyzickými osobami smlouvy o poskytnutí příspěvku na úhradu ceny rodinného domu při jeho převodu z vlastnictví družstva do vlastnictví fyzické osoby podle dosavadních předpisů.³³⁾

§ 33b

Zánik vlastnictví bytového družstva

Přestane-li být bytové družstvo vlastníkem budovy, na jejíž výstavbu byla poskytnuta finanční, úvěrová a jiná pomoc podle zvláštních právních předpisů o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní bytové výstavbě¹⁸⁾ jinak než jejím zničením, je toto družstvo povinno vrátit státní příspěvky, které byly na výstavbu budovy poskytnuty podle zvláštních právních předpisů.¹⁸⁾ Ustanovení předchozí věty platí i v případě zániku věcného břemene zřízeného podle zvláštního právního předpisu. ²⁷⁾ Ustanovení § 26 odst. 5 a 6 platí obdobně.

§ 33c

Vracení státních příspěvků poskytnutých na družstevní bytovou výstavbu

V řízení o vrácení státních příspěvků poskytnutých podle zvláštních předpisů,²⁵⁾ podle ustanovení § 26 odst. 6 a § 33a odst. 3 rozhoduje okresní úřad příslušný podle místa stavby podle zvláštního právního předpisu.³⁴⁾ Vrácené státní příspěvky jsou příjmem státního rozpočtu.

________________________

29) § 3 písm. c vyhlášky č. 137/1998, o obecných technických požadavcích na výstavbu.

30) § 10 odst. 2 vyhlášky č. 137/1968 Sb., o finanční, úvěrové a jiné finanční pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě, ve znění vyhlášky č. 14/1969 Sb.

31) § 3 vyhlášky č. 137/1968 Sb.

32) § 3 vyhlášky č. 121/1980 Sb., o finanční pomoci při převodu skupinových rodinných domků z družstevního do osobního vlastnictví.

33) § 4 vyhlášky č. 121/1980 Sb.

34) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení( správní řád).

ČÁST ( DEVÁTÁ )desátá

Doplnění zákona České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb.

§ 34

Zákon České národní rady č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění zákona České národní rady č. 18/1993 Sb., zákona č. 322/1993 Sb. a zákona č. 42/1994 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. V § 20 odst. 6 písm. a) se slovo "nemovitostem" nahrazuje slovem "majetku".

2. V § 20 odst. 6 písm. f) se tečka na konci nahrazuje čárkou a připojují se nová písmena g), h) a i), která znějí:

"g) převody bytů, garáží a ateliérů podle zvláštních předpisů,^12a)

h) převody rodinných domků^12b) a garáží z majetku bytových družstev do vlastnictví členů těchto družstev - fyzických osob, jejichž nájemní vztah k rodinnému domku nebo garáži vznikl po splacení členského podílu těmito členy nebo jejich právními předchůdci,

i) převody a přechody majetku bytového družstva v souvislosti s vyčleněním části bytového družstva.^12c)".

________________________

"12a) § 24 odst. 1 až 4 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů).

12b) § 2 odst. 2 písm. a) vyhlášky Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR, Ministerstva financí SSR a předsedy Státní banky československé č. 136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění vyhlášek č. 74/1989 Sb., č. 73/1991 Sb. a č. 398/1992 Sb.

12c) Např. § 29 zákona č. 72/1994 Sb.".

(ČÁST DESÁTÁ

zrušena

§ 35

zrušen)

ČÁST JEDENÁCTÁ

Ustanovení závěrečná

§ 36

(1) Ministerstvo financí upraví právním předpisem způsob stanovení výše náhrady při vyvlastnění jednotky.

§ 37

Zrušují se:

1. Zákon č. 52/1966 Sb., o osobním vlastnictví k bytům, ve znění zákona č. 30/1978 Sb., zákona č. 509/1991 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb. a zákona č. 264/1992 Sb.

2. Ustanovení § 25 a § 27 až 28a a § 28c zákona č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 297/1992 Sb.

3. Nařízení vlády České republiky č. 283/1990 Sb., kterým se stanoví postup národních výborů při prodeji bytů do osobního vlastnictví.

4. Vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí České socialistické republiky a Ministerstva financí Slovenské socialistické republiky č. 47/1978 Sb., o prodeji bytů z národního majetku občanům a o finanční pomoci při modernizaci zakoupených bytů, ve znění vyhlášek č. 2/1982 Sb., č. 160/1983 Sb. a č. 611/1992 Sb.

§ 38

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. května 1994

Čl. II

PŘECHODNÁ USTANOVENÍ

1. V domech s nejméně pěti jednotkami, z nichž alespoň tři jsou ve vlastnictví tří různých vlastníků, kteří je nabyli do vlastnictví přede dnem nabytí účinnosti zákona a do tohoto data jim byly doručeny listiny s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiné listiny, kterou příslušný státní orgán osvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, vzniká dnem nabytí účinnosti tohoto zákona společenství podle tohoto zákona. První shromáždění se musí konat do tří měsíců ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona.

2. Pokud družstvo uvedené v § 24 odst. 1 a 2, zákona o vlastnictví bytů které bylo původním vlastníkem budovy, plní povinnosti správce podle § 9 zákona o vlastnictví bytů platného před účinností tohoto zákona, vznikne společenství až prvním dnem kalendářního měsíce následujícího po měsíci, v němž budou družstvu doručeny listiny dokládající, že spoluvlastnický podíl na společných částech domu se snížil na méně než jednu polovinu.

Do doby vzniku společenství se použijí ustanovení § 9, 11 a § 15 odst. 2 zákona o vlastnictví bytů platná před účinností tohoto zákona.

3. Pokud byl přede dnem nabytí účinností zákona podán návrh na vklad smlouvy o výstavbě do katastru nemovitostí podle úpravy platné před účinností zákona, řídí se tato smlouva o výstavbě, jejíž vklad byl povolen, úpravou platnou před účinností tohoto zákona.

4. Pokud ve smlouvě o výstavbě uzavřené podle úpravy platné před účinností tohoto zákona byla velikost spoluvlastnických podílů na společných částech domu dohodnuta jinak než stanoví § 8 odst. 2, zákona o vlastnictví bytůjsou stavebníci povinni při podání návrhu na zápis vlastnického práva k jednotkám přizpůsobit velikost spoluvlastnických podílů tomuto ustanovení.

5. Pokud smlouva o výstavbě jednotek nástavbou, vestavbou nebo přístavbou, popřípadě stavebními úpravami, jimiž se mění velikost jednotky a rozsah jejího příslušenství, byla uzavřena podle ustanovení § 17 až 19 zákona o vlastnictví bytů platných přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, považuje se za smlouvu o výstavbě podle § 17 odst. 3 tohoto zákona.

6. Došlo-li přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona k nabytí spoluvlastnického podílu k nebytovému prostoru podle § 24 odst. 4 o vlastnictví bytů platného přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, jsou vlastníci jednotek povinni uspořádat spoluvlastnické vztahy k tomuto nebytovému prostoru v souladu s úpravou platnou podle tohoto zákona, a to do 30. června  2001.

7. Nebyly-li uspokojeny nároky na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10 zákona o vlastnictví bytů, ve znění platném přede dnem nabytá účinnosti tohoto zákona, uspokojí se podle § 24 odst. 10.

8. Nedošlo-li k dohodě podle ustanovení § 25 odst. 1 zákona o vlastnictví bytů přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona a členství v družstvu zaniklo podle ustanovení § 24 odst. 9 přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, je nárok na vypořádací podíl podle § 24 odst. 10 splatný do dvou let od účinnosti tohoto zákona.

Čl. III

Předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky se zmocňuje, aby ve Sbírce zákonů vyhlásil úplné znění zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), jak vyplývá z pozdějších předpisů.

ČÁST DRUHÁ

Změna katastrálního zákona

V § 27 zákona č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb. se písmeno k) zrušuje.

§ 27

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) pozemkem část zemského povrchu oddělená od sousedních částí hranicí územní správní jednotky nebo hranicí katastrálního území, hranicí vlastnickou, hranicí držby, hranicí druhů pozemků, popř. rozhraním způsobů využití pozemků,

b) parcelou pozemek, který je geometricky a polohově určen, zobrazen v katastrální mapě a označen parcelním číslem,

c) geometrickým určením nemovitosti a katastrálního území určení tvaru a rozměru jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,

d) polohovým určením nemovitosti a katastrálního území určení jejich polohy ve vztahu k ostatním nemovitostem a katastrálním územím,

e) výměrou parcely vyjádření plošného obsahu průmětu pozemku do zobrazovací roviny v plošných metrických jednotkách; velikost výměry vyplývá z geometrického určení pozemku a zaokrouhluje se na celé čtvereční metry. Výměry a parcely je evidována s přesností danou metodami, kterými byla zjištěna; jejím zpřesněním nejsou dotčeny právní vztahy k pozemku,

f) katastrálním územím technická jednotka, kterou tvoří místopisně uzavřený a v katastru společně evidovaný soubor nemovitostí,

g) katastrální mapou polohopisná mapa velkého měřítka s popisem, která zobrazuje všechny nemovitosti a katastrální území, které jsou předmětem katastru. Pozemky se v katastrální mapě zobrazují průmětem svých hranic do zobrazovací roviny, označují se parcelními čísly a značkami druhů pozemků; stavby se zobrazují průmětem svého vnějšího obvodu,

h) identifikací parcel porovnání zápisu a zákresu téže nemovitosti v operátu katastru se zápisem, popř. zákresem v jiných operátech nebo pravomocných rozhodnutích státních orgánů,

i) budovou nadzemní stavba, která je prostorově soustředěna a navenek uzavřena obvodovými stěnami a střešní konstrukcí,

j) rozestavěnou budovou budova alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že již je patrné stavebně technické a funkční uspořádání prvního nadzemního podlaží, pokud jí dosud nebylo přiděleno číslo popisné nebo evidenční, a u budovy, které se číslo popisné nebo evidenční nepřiděluje, pokud na ni dosud nebylo vydáno kolaudační rozhodnutí,

(k) rozestavěným bytem nebo nebytovým prostorem místnost nebo soubor místností, které v souladu se smlouvou o výstavbě ²⁾ a stavebním povolením mají být určeny k bydlení nebo k jiným účelům než bydlení a jsou rozestavěny v domě s byty a nebytovými prostory, který je alespoň v takovém stupni rozestavěnosti, že je již navenek uzavřen obvodovými stěnami a střešní konstrukcí.)

k) zrušeno

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o daních z příjmu

V § 4 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona č. 96/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 196/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 259/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 149/1995 Sb., zákona č. 111/1998 Sb., zákona č. 149/1998 Sb., zákona č. 168/1998 Sb., zákona č. 333/1998 Sb. a 63/1999 Sb. se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno zd), které zní:

zd) příjmy přijaté nabyvatelem převedené jednotky v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle zvláštního zákona. ^64a)

Poznámka pod čarou č. 64a zní:

64a) §24 odst.7 a8 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony ( zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 280/19996 Sb., zákona č. 97/1999 Sb a zákona č. ......./1999Sb.

§ 4

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozeny

a) příjmy z prodeje bytů nebo obytného domu s nejvýše dvěma byty, včetně souvisejících pozemků, pokud je prodávající vlastnil a současně v něm měl bydliště nejméně po dobu dvou let bezprostředně před prodejem. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje těchto bytů nebo domů, pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do dvou let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

b) příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor neuvedených pod písmenem a), přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu pěti let. V případě, že jde o prodej nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor nabytých děděním od zůstavitele, který byl příbuzným v řadě přímé nebo manželem (manželkou), zkracuje se doba pěti let o dobu, po kterou byla nemovitost prokazatelně ve vlastnictví zůstavitele nebo zůstavitelů, pokud nemovitost byla nabývána postupným děděním v řadě přímé nebo manželem (manželkou). Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor včetně nemovitostí, bytů nebo nebytových prostor uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího prodeje nemovitostí, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od nabytí, a z budoucího prodeje nemovitosti, bytu nebo nebytového prostoru, uskutečněného v době do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku, i když kupní smlouva bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo po pěti letech od vyřazení z obchodního majetku,

c) příjmy z prodeje movitých věcí. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje motorových vozidel, letadel a lodí, nepřesahuje-li doba mezi nabytím a prodejem dobu jednoho roku. Osvobození se nevztahuje rovněž na příjmy z prodeje movitých věcí, včetně příjmů z prodeje movitých věcí uvedených v odstavci 1 písm. g), pokud jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku pro výkon podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, a to do pěti let od jejich vyřazení z obchodního majetku,

d) přijatá náhrada škody, náhrada nemajetkové újmy, plnění z pojištění majetku a plnění z pojištění odpovědnosti za škody, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku, který byl zahrnut do obchodního majetku pro výkon podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti v době vzniku škody, nebo přijatých jako náhrada za škody způsobené na majetku sloužícího v době vzniku škody k pronájmu a kromě plnění z pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou v souvislosti s podnikatelskou nebo jinou samostatnou výdělečnou činností poplatníka a za škodu způsobenou poplatníkem v souvislosti s pronájmem,

e) příjmy z provozu malých vodních elektráren do výkonu 1 MW, větrných elektráren, tepelných čerpadel, solárních zařízení, zařízení na výrobu a energetické využití bioplynu a dřevoplynu, zařízení na jiné způsoby výroby elektřiny nebo tepla z biomasy, zařízení na výrobu biologicky degradovatelných látek stanovených zvláštním předpisem, zařízení na využití geotermální energie (dále jen ”zařízení”), a to v kalendářním roce, v němž byly poprvé uvedeny do provozu, a v bezprostředně následujících pěti letech. Za první uvedení do provozu se považují i případy, kdy zařízení byla rekonstruována, pokud příjmy z provozu těchto zařízení nebyly již osvobozeny. Doba osvobození se nepřerušuje ani v případě odstávky v důsledku technického zhodnocení (§ 33) nebo oprav a udržování,

f) cena z veřejné soutěže, z reklamní soutěže, z reklamního slosování, s výjimkou ceny ze spotřebitelské soutěže,^2c) a cena ze sportovní soutěže v hodnotě nepřevyšující 10 000 Kč s výjimkou ceny ze sportovní soutěže u poplatníků, u nichž je sportovní činnost podnikáním (§ 10 odst. 8). Cena z veřejné soutěže a obdobná cena plynoucí ze zahraničí je však od daně osvobozena zcela, pokud byla v plné výši darována příjemcem na účely uvedené v § 15 odst. 8 a v § 20 odst. 8,

g) přijaté náhrady podle zvláštních předpisů,²⁾ příjmy z prodeje nemovitostí, movitých věcí nebo cenných papírů vydaných podle zvláštních předpisů ²⁾ a úroky ze státních dluhopisů vydaných v souvislosti s rehabilitačním řízením o nápravách křivd,

h) příjem získaný ve formě dávek a služeb z nemocenského pojištění (nemocenské péče),⁴²⁾ důchodového pojištění,⁴³⁾ státní sociální podpory,⁴⁴⁾ peněžní pomoci obětem trestné činnosti podle zvláštního zákona,^44a) sociálního zabezpečení,⁴⁵⁾ plnění z uplatnění nástrojů státní politiky zaměstnanosti⁴⁶⁾ a všeobecného zdravotního pojištění⁴⁷⁾ a plnění ze zahraničního povinného pojištění stejného druhu; jde-li však o příjmy ve formě pravidelně vypláceného důchodu (penze), je od daně osvobozena z úhrnu těchto příjmů pouze částka ve výši 120 000 Kč ročně,

ch) příjem přijatý v rámci plnění vyživovací povinnosti nebo náhrada za tento příjem podle zákona o rodině,

i) dávky a služby sociální péče, dávky státní sociální podpory a státní dávky (příspěvky) upravené zvláštními předpisy,

j) odměny vyplácené zdravotní správou dárcům za odběr krve a jiných biologických materiálů z lidského organismu,

k) stipendia ^2a) ze státního rozpočtu a z prostředků veřejné vysoké školy a obdobná plnění poskytovaná ze zahraničí, podpory a příspěvky z prostředků nadací, nadačních fondů a občanských sdružení⁴⁸⁾ včetně nepeněžního plnění, sociální výpomoci poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb^2b) nejbližším pozůstalým a sociální výpomoci nejbližším pozůstalým ze sociálního fondu (zisku po zdanění) za obdobných podmínek u zaměstnavatelů, na které se tento předpis nevztahuje, kromě plateb přijatých náhradou za ztrátu příjmu a plateb majících charakter příjmů podle § 6 až 9,

l) plnění z pojištění osob s výjimkou plnění z pojištění pro případ dožití určitého věku převyšujícího jistinu,

m) plnění poskytovaná ozbrojenými silami vojákům základní (náhradní) služby, žákům škol, kteří nejsou vojáky v činné službě, a vojákům v záloze povolaným na cvičení podle zvláštních předpisů, ³⁾

n) kázeňské odměny poskytované příslušníkům ozbrojených sil a sborů podle zvláštních předpisů,³⁾

o) sociální dávky podle zákona o některých služebních poměrech vojáků ³⁾ a dávky související se skončením služebního poměru příslušníků ozbrojených bezpečnostních sborů,

p) plnění poskytovaná občanům v souvislosti s výkonem civilní služby,⁴⁾

r) příjmy z převodu členských práv družstva, z převodu majetkových podílů na transformovaném družstvu ¹³⁾ nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, nejde-li o prodej cenných papírů, přesahuje-li doba mezi nabytím a převodem dobu pěti let. Osvobození se nevztahuje na příjmy z převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech, pokud byly pořízeny z obchodního majetku poplatníka, a to do pěti let po ukončení jeho podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti. Osvobození se dále nevztahuje na příjmy, které plynou poplatníkovi z budoucího převodu členských práv družstva, z převodu dalšího podílu na transformovaném družstvu nebo z převodu účasti na obchodních společnostech v době do pěti let od nabytí a z budoucího převodu členských práv družstva nebo z převodu účasti na obchodních společnostech pořízených z jeho obchodního majetku, pokud příjmy z tohoto převodu plynou v době do pěti let od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti poplatníka, i když smlouva o převodu bude uzavřena až po pěti letech od nabytí nebo od ukončení podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti,

s) úroky z vkladů ze stavebního spoření, včetně úroků ze státní podpory podle zvláštního zákona,^4a)

t) dotace ze státního rozpočtu, z rozpočtu měst, obcí, vyšších územních celků, státních fondů a dotace z přidělených grantů na pořízení hmotného investičního majetku ²⁰⁾ nebo jeho technického zhodnocení,

u) příjem získaný formou nabytí vlastnictví k bytu jako náhrady za uvolnění bytu, a dále náhrada (odstupné) za uvolnění bytu, vyplacená uživateli bytu za podmínky, že náhradu (odstupné) použil nebo použije na obstarání bytu nejpozději do jednoho roku následujícího po roce, v němž náhradu (odstupné) přijal. Tento příjem je osvobozen i v případě, že částku odpovídající náhradě (odstupnému) vynaložil na obstarání bytových potřeb^4e) v době jednoho roku před jejím obdržením. Přijetí náhrady (odstupného) oznámí poplatník správci daně do konce zdaňovacího období, ve kterém k jejímu přijetí došlo,

v) úrokové příjmy poplatníků uvedených v § 2 odst. 3, které jim plynou z dluhopisů vydávaných v zahraničí poplatníky se sídlem v České republice,

w) příjmy z prodeje cenných papírů nabytých poplatníkem v rámci kupónové privatizace; příjmy z prodeje ostatních cenných papírů, přesáhne-li doba mezi nabytím a prodejem dobu 6 měsíců, a dále příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení ^34c) podílového fondu, přesáhne-li doba mezi nabytím podílového listu a dnem vyplacení podílu dobu 6 měsíců. Doba 6 měsíců mezi nabytím a prodejem cenného papíru u téhož poplatníka se nepřerušuje při přeměně investičního fondu na otevřený podílový fond, při přeměně uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond, při změně obhospodařovatele podílového fondu, při sloučení a splynutí podílových fondů a při sloučení, splynutí a rozdělení investičního fondu. Osvobození se nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které jsou nebo byly zahrnuty do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7), a na příjmy z kapitálového majetku (§ 8). Osvobození se dále nevztahuje na příjmy z prodeje cenných papírů, které nabyl společník společnosti s ručením omezeným, komanditista komanditní společnosti nebo člen družstva při přeměně obchodní společnosti nebo družstva na akciovou společnost podle zvláštního zákona,^13a) a to do 5 let od nabytí těchto cenných papírů. Osvobození se nevztahuje na příjmy z podílu připadající na podílový list při zrušení ^34c) podílového fondu, který byl nebo je zahrnut do obchodního majetku, a to do 6 měsíců od ukončení podnikatelské a jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

x) příjmy plynoucí z odpisu závazků při vyrovnání provedeném podle zvláštního zákona, ^19a)

y) hospodářský výsledek (zisk) nebo rozdíl, o který příjmy převyšují výdaje, plynoucí ze zpeněžení konkursní podstaty,^19a)

z) úrokové výnosy z hypotečních zástavních listů,^4d)

za) příjmy z úroků z přeplatků zaviněných správcem daně,⁴⁹⁾ orgánem správy sociálního zabezpečení ⁵⁰⁾ a příjmy z penále z přeplatků pojistného, které příslušná zdravotní pojišťovna vrátila po uplynutí lhůty stanovené pro rozhodnutí o přeplatku pojistného,⁵¹⁾

zb) příjmy plynoucí ve formě daru přijatého v souvislosti s podnikáním nebo jinou samostatnou výdělečnou činností jako reklamního předmětu opatřeného obchodním jménem nebo ochrannou známkou poskytovatele tohoto daru, jehož hodnota nepřesahuje 200 Kč,

zc) odchodné při skončení pracovního poměru příslušníků Hasičského záchranného sboru České republiky, podle zvláštního právního předpisu, ⁶⁴⁾

zd) příjmy přijaté nabyvatelem převedené jednotky v souvislosti se vzájemným vypořádáním prostředků podle zvláštního zákona. ^64a)

(2) Osvobození příjmů uvedených v odstavci 1 písm. e) se nepoužije, pokud se poplatník tohoto osvobození vzdá oznámení správci daně, a to nejpozději ve lhůtě pro podání daňovéhopřiznání za zdaňovací období, v němž byly tyto zdroje a zařízení uvedeny do provozu; osvobození se v uvedeném případě nepoužije ani při pronájmu těchto zařízení nebo při převedení vlastnických práv k těmto zdrojům a zařízením na dalšího vlastníka.

(3) Obchodním majetkem se pro účely daně z příjmů fyzických osob rozumí souhrn majetkových hodnot (věcí, pohledávek a jiných práv a penězi ocenitelných jiných hodnot), které jsou ve vlastnictví poplatníka a o kterých bylo nebo je účtováno. Dnem vyřazení majetku z obchodního majetku poplatníka se rozumí den, kdy poplatník o tomto majetku naposledy účtoval. ²⁰⁾

_____________________________________

2) Např. zákon č. 403/1990 Sb., o zmírnění následků některých majetkových křivd, ve znění pozdějších předpisů, zákon č.119/1990 Sb., o soudní rehabilitaci, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.

2a) Např. vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 365/1990 Sb., o poskytování stipendií na vysokých školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky (stipendijní řád), vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 400/1991 Sb., o hmotném a finančním zabezpečení cizinců studujících na školách v působnosti Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy České republiky, vyhláška Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR č. 67/1991 Sb., o poskytování stipendií studentům postgraduálního studia.

2b) § 9 odst. 1 vyhlášky Ministerstva financí č. 310/1995 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb.

2c) § 1 odst. 4 zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb. a zákona č. 149/1998 Sb.

3) Např. zákon č. 480/1992 Sb., o hmotném zabezpečení vojáků a žáků škol ozbrojených sil a jejich odpovědnosti za škodu, zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 100/1970 Sb., o služebním poměru příslušníků Sboru národní bezpečnosti, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 334/1991 Sb., o služebním poměru policistů zařazených ve Federálním policejním sboru a Sboru hradní policie, zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, a zákon č. 527/1992 Sb., o Bezpečnostní informační službě České republiky.

4) Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.

4a) Zákon č. 96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření a o doplnění zákona ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

4d) Zákon č. 530/1990 Sb., o dluhopisech, ve znění zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

4e) § 6 zákona č. 96/1993 Sb.

13) Zákon č. 42/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 69 a 256 obchodního zákoníku.

19a) Zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

20) Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví. Směrnice k účtové osnově a Zásady jednoduchého účetnictví, vyhlašované ve Sbírce zákonů.

34c)§ 35d odst. 1 písm. a) a c) zákona č. 248/1992 Sb., ve znění zákona č. 124/1998 Sb.

42) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 32/1957 Sb., o nemocenské péči v ozbrojených silách, ve znění pozdějších předpisů.

Část šestá zákona č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění pozdějších předpisů.

43) Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.

44) Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře.

44a)Zákon č. 209/1997 Sb., o poskytnutí peněžité pomoci obětem trestné činnosti a o změně a doplnění některých zákonů.

45) Zákon č. 100/1988 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

46) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

47) Zákon ČNR č. 550/1991 Sb., o všeobecném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

48) Zákon č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů.

49) § 64 odst. 6 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

50) § 17 odst. 3 zákona ČNR č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

51) § 14 zákona ČNR č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění, ve znění pozdějších předpisů.

64) § 57b zákona č. 133/1985 Sb., o požární ochraně, ve znění zákona č. 163/1998 Sb.)

^64a) § 24 odst. 7 až 8 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění zákona č. 273/1994 Sb., nálezu Ústavního soudu uveřejněného pod č. 280/1996 Sb., a zákona č. ...../1999 Sb.

č. 2

K důvodové zprávě

Návrh

Nařízení vlády

ze dne ............,

kterým se vydávají vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek

Vláda vydává podle § 5 odst. 8 zákona č. 72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů

Vzorové stanovy společenství vlastníků jednotek

Část první

Základní ustanovení

Čl. I

Název a sídlo společenství

1. Název společenství:

(musí obsahovat slovo ”společenství” a označení domu, pro který vzniklo)

2. Sídlo společenství:

Čl. II

Postavení společenství a jeho vznik

1. Společenství je právnická osoba ve smyslu § 18 odst. 2 písm. d) občanského zákoníku. Postavení společenství je upraveno v § 9 zákona č. 72/1994 Sb., o vlastnictví bytů ve znění pozdějších předpisů (dále jen ”zákon o vlastnictví bytů”).

2. Společenství vzniklo dnem (den vzniku společenství je upraven v § 9 odst. 3 zákona o vlastnictví bytů).

3. Společenství je zřízeno na dobu neurčitou pro dům čp. ...... kat. území ...............

Čl. III

Předmět činnosti

1. Předmětem činnosti společenství je správa společných částí domu, které jsou vymezeny v prohlášení vlastníka (§ 4 zákona o vlastnictví bytů); správou společných částí domu (dále jen ”správa domu”), se rozumí:

a) řádná a včasná údržba a opravy společných částí domu a pozemku parc. č. .... s výjimkou vnitřního prostoru jednotek a dalších prostorů, které nejsou společně užívány vlastníky jednotek v domě.

b) zajišťování provozu společných částí domu včetně technologických zařízení a společných technických sítí (rozvody el. energie, plynu, vody, odvod kanalizačních splašků) s výjimkou technologických zařízení a rozvodů včetně vodorovných rozvodů v jednotkách.

c) zajišťování řádné dodávky služeb a plnění, jejichž poskytování je s užíváním jednotek a společných částí domu spojeno (dále jen ”služby”),

d) další činnosti, o nichž rozhodne shromáždění vlastníků jednotek, popř. domu jako celku, pokud se bezprostředně budou týkat správy společných prostor domu.

2. Při zajišťování správy domu vystupuje společenství vlastním jménem ve všech jednáních vůči třetím osobám včetně státních orgánů.

Část druhá

Členství ve společenství

Čl. IV

Vznik členství, evidence členů

1. Členy společenství se stávají fyzické a právnické osoby dnem, kdy nabyly vlastnictví jednotek v domě, tzn. dnem, kdy jim byla doručena listina s doložkou o povolení vkladu do katastru nemovitostí nebo jiná listina, kterou příslušný orgánosvědčuje vlastnické vztahy k jednotce, popř. dnem uvedeným v § 9 odst. 5 zákona o vlastnictví bytů..

2. Spoluvlastníci jednotky se stávají společným členem společenství.

3. Jména členů společenství, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku, jsou uvedena v příloze těchto stanov. Současně je seznam členů veden a aktualizován v knize členů společenství.

Čl. V

Práva a povinnosti člena společenství

l. Člen společenství má právo zejména

a) účastnit seveškeré činnosti společenství,

b) účastnit se jednání a rozhodování shromáždění vlastníků jednotek,

c) volit a být volen do orgánů společenství, splňuje - li stanovené podmínky,

d) předkládat návrhy na zlepšení činnosti společenství a obracet se k jeho orgánům,

e) žádat vyúčtování záloh.

2. Člen společenství je povinen zejména :

a) řídit se při užívání společných částí domu a jeho společných zařízení právními předpisy, rozhodnutími orgánů společenství a technologickými pokyny výrobce či správce technologických zařízení,

b) neprodleně upozorňovat orgány společenství na závady vzniklé na společných částech domu, jakož i na jednání třetích osob a působení jiných sil, které společné části domu poškozují, a dále podle svých schopností a možností působit proti takovému poškozování, včetně provádění činnosti směřující k předcházení škod,

c) platit stanovené zálohy na správu a provozspolečných částí domu a příspěvky na reservu oprav domu,

d) platit úhradu za služby včetně záloh na ně, a to v souladu s právními předpisy upravujícími úhradu a rozúčtování cen služeb,

e) umožnit orgánům společenství zjištění technického stavu jednotky,

f) přispívat podle svých schopností a možností k činnosti společenství a účastnit se této činnosti,

g) oznámit bez zbytečného odkladu statutárnímu orgánu společenství nabytí vlastnictví jednotky,

h) oznamovat společenství do 30 dnů od jejich vzniku změny týkající se člena a příslušníků jeho domácnosti, které jsou podstatné pro vyúčtování záloh za plnění spojená s užíváním jednotky,

i) dodržovat stanovy a plnit usnesení orgánů společenství.

Čl. VI

Zánik členství

1. Členství zaniká:

a) úmrtím člena - fyzické osoby, pokud nedochází k přechodu na dědice,

b) převodem nebo přechodem vlastnictví jednotky,

c) zánikem člena - právnické osoby,

d) zánikem jednotky, jejímž je člen vlastníkem,

e) zánikem domu,

f) zánikem společenství vlastníků.

2. Společné členství zaniká i tehdy, pokud v důsledku změn majetkoprávních vztahů k jednotce zůstane pouze jediný vlastník jednotky.

Část třetí

Čl. VII

Majetek a hospodaření společenství

1. Majetek společenství sestává zvkladů členů, darů a dalších majetkových hodnot, práv a pohledávek získaných činností společenství.

2. Členové ručí za závazky společenství v poměru, který odpovídá velikosti spoluvlastnických podílů na společných částech domu.

3. Zisk z činnosti společenství může být rozdělen jen na základě souhlasu všech členů společenství. Nerozhodne-li jednomyslně shromáždění vlastníků jednotek o jiném způsobu rozdělení těchto prostředků, rozdělí se mezi členy podle velikosti jejich spoluvlastnických podílů na společných částech domu a pozemku.

4. Společenství vede účetnictví v souladu s právními předpisy (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů).

Čl. VIII

Orgány společenství

1. Orgány společenství jsou:

a) shromáždění vlastníků jednotek (dále jen ”shromáždění”),

b) výbor společenství (dále jen ”výbor”) nebo ten vlastník jednotek, kterého v případě, že není zvolen výbor, shromáždění pověří výkonem funkce,

c) další orgány (např. kontrolní komise).

2. Výbor společenství, pověřený vlastník a další orgány jsou volené orgány společenství.

3. Funkční období volených orgánů společenství jsou dva roky. Mohou být do nich volení jen členové starší 18 let; člen voleného orgánu může v průběhu volebního období odstoupit. Členové volených orgánů společenství mohou být volení opětovně.

4. Volené orgány společenství volí shromáždění vlastníků jednotek. Funkce členů volených orgánů společenství jsou vzájemně neslučitelné.

5. U spoluvlastníků jednotky rozhodne shromáždění o tom, který z nich bude členem voleného orgánu. Stane - li se některý ze spoluvlastníků členem voleného orgánu, nemohou být ostatní spoluvlastníci členy volených orgánů společenství.

6. O průběhu schůze shromáždění, na které jsou voleny orgány společenství, musí být pořízen notářský zápis.

Čl. IX

Shromáždění vlastníků jednotek

1. Nevyšším orgánem společenství je shromáždění vlastníků jednotek (dále jen ”shromáždění”).

2. Do výlučné pravomoci shromáždění náleží rozhodování o záležitostech, které jsou obsahem prohlášení, schválení nebo změna stanov, rozhodování o změně účelu stavby, změně stavby a podstatných změnách týkajících se společných částí domu; do výlučné pravomoci shromáždění náleží i rozhodování o vytváření rezerv na opravy, o skládání příspěvků a o způsobu jejich vyúčtování.

3. Shromáždění svolává nejméně dvakrát v kalendářním roce statutární orgán společenství, ztoho jednou do jednoho měsíce po sestavení účetní závěrky, dále pak z podnětu vlastníků jednotek, kteří mají alespoň jednu čtvrtinu hlasů. První schůze shromáždění se musí konat nejdéle do 60 dnů od vzniku společenství a svolává ji původní vlastník budovy, který převedl vlastnictví jednotky.

4. Ve stanovených případech svolává shromáždění vlastník, jehož spoluvlastnický podíl na společných částech domu činí nejméně jednu polovinu, jinak vlastníci jednotek, kteří se stali členy společenství dnem jeho vzniku..

5. Jednání shromáždění řídí předseda výboru nebo pověřený člen výboru nebo pověřený vlastník.

6. Shromáždění je schopné usnášení, jsou-li přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů; k přijetí usnesení je zapotřebí nadpoloviční většiny přítomných hlasů..

7. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek na společných částech domu; spoluvlastníci jednotky mají postavení vlastníka jednotky (jeden hlas). Při rovnosti hlasů nebo nedosáhne-li se potřebné většiny nebo dohody, rozhodne na návrh kteréhokoli vlastníka jednotky soud. Jde-li o důležitou záležitost, může přehlasovaný vlastník jednotky požádat soud, aby o ní rozhodl.

8. K přijetí usnesení o věcech, které jsou obsahem prohlášení ovolbě členů výboru, o schválení nebo změně stanov je zapotřebí tříčtvrtinové většiny všech hlasů.

9. K přijetí usnesení o změně účelu užívání stavby, o změně stavby, jakož i o podstatných změnách týkajících se společných částí domu, je zapotřebí souhlasu všech účastníků jednotek.

10. Jsou-li členy společenství pouze tři vlastníci jednotek, je zapotřebí k přijetí usnesení souhlas všech vlastníků jednotek.

11. Z jednání shromáždění sepořizuje zápis, který musí obsahovat:

a) datum a místo konání shromáždění,

b) přijatá usnesení,

c) výsledky hlasování,

d) nepřijaté námitky členů, kteří požádali o jejich zaprotokolování,

e) označení spoluvlastníků jednotky, kteří hlasovali za společného člena.

12. Přílohu zápisu tvoří seznam účastníků shromáždění a podklady, které byly předloženy k projednávaným bodům.

13. První jednání shromáždění se musí konat do 60 dnů od vzniku společenství.

Čl. X

Výbor společenství

1. Výbor společenství (dále jen ”výbor”) je statutárním orgánem společenství.

2. Za výbor jedná navenek jeho předseda, nebo jím písemně pověřený člen výboru. Je-li pro právní úkon zapotřebípísemná forma, je nezbytný podpis předsedy a dalšího člena výboru.

3. Výbor rozhoduje o věcech spojených s činností společenství, pokud si rozhodování v určitých věcech nevyhradilo shromáždění, nebo pokud stanovy nestanoví jinak. Výbor společenství plní usnesení shromáždění a odpovídá mu za svou činnost.

Výbor se schází podle potřeby, nejméně však čtyřikrát ročně.

4. Výbor zejména:

a) svolává shromáždění, připravuje podklady pro jejich jednání a řídí a organizuje jednání,

b) sestavuje účetní závěrku a předkládá ji shromáždění ke schválení; odpovídá též za vedení administrativy.

5. K platnosti zvolení členů výboru je zapotřebí, aby na schůzi shromáždění byli přítomni vlastníci jednotek, kteří mají většinu hlasů. Člen výboru je zvolen, hlasuje-li pro něj nadpoloviční většina hlasů přítomných vlastníků. Při hlasování je rozhodující velikost spoluvlastnických podílů vlastníků jednotek ve společných částech domu.

Čl. XI

Pověřený vlastník

Pověřený vlastník je statutárním orgánem společenství, který plní funkci výboru, není-li výbor zvolen.

Pověřeného vlastníka volí shromáždění. Pro platnost jeho zvolení platí obdobně usnesení čl. X o volbě členů výboru.

Čl. XII

Další orgány společenství

Shromáždění je oprávněno rozhodnout o vytvoření dalších orgánů společenství, a to zejména kontrolního orgánu; shromáždění vymezí kompetence dalších orgánů společenství a v souladu s právními předpisy a stanovami i další pravidla pro výkon funkce dalších orgánů společenství.

Část pátá

Čl. XIII

Úhrada nákladů spojených se správou a provozem domu

1. Na úhradu nákladů spojených se správou a provozem domu včetně pojistného jsou členové společenství povinni skládat měsíčnízálohy k rukám statutárního orgánu společenství.

2. Zálohy je statutární orgán společenství povinen ročně vyúčtovat, a to nejpozději do 30 dnů po skončení otopného období (zúčtovacího) období.

3. Na opravy jsou vlastníci jednotek v domě povinni skládat k rukám statutárního orgánu společenství nebo jím pověřené osoby příspěvky na rezervu na správu provozu a opravy společných částí domu.

Část šestá

Čl. XIV

Zánik společenství

Společenství zaniká dnem zániku domu a v případech uvedených v § 5 odst. 5 a 6 zákona o vlastnictví bytů.

Tyto stanovy byly schváleny shromážděním dne ...............

Změna stanov byla schválena shromážděním dne ............

V ........................ dne .........................

Předseda výboru Pověřený vlastník

č. 1 Notářský zápis o průběhu shromáždění, na němž byly schváleny (změněny) stanovy společenství a zvoleny orgány společenství

č. 2 Seznam členů společenství, kteří se stali členy dnem jeho vzniku