Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o pojišťovnictví

Sněmovní tisk: č. 269, 3. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Nová právní úprava soukromého pojišťovnictví vychází z věcného záměru novely zákona o pojišťovnictví, schváleného usnesením vlády ČR ze dne 12. listopadu 1997 č. 704. S ohledem na zastaralost původního zákona č. 185/1991 Sb., který svým obsahem nevyhovuje požadavkům současné praxe, a potřebu alespoň v základních principech přiblížit tuto právní úpravu právu ES, překročily legislativní změny rámec novely zákona. Z tohoto důvodu na základě připomínek vznesených Legislativní radou vlády při projednávání návrhu novely zákona dne 6.5.1999 zpracovalo Ministerstvo financí návrh nového zákona, kterým se nahrazuje původní zákon o pojišťovnictví. I přes obsažnost navrhovaných změn je předložený návrh zákona v souladu se schváleným věcným záměrem i s Programovým prohlášením vlády, které jako jeden ze základních požadavků prováděných legislativních změn vyžaduje přizpůsobování národního práva právu ES.

Zhodnocení platného právního stavu :

Soukromé pojišťovnictví je právně upraveno zejména zákonem č.185/1991 Sb., o pojišťovnictví ( dále jen „zákon”). V době jeho přijetí bylo hlavním úkolem vymezit základní pravidla pro podnikání v soukromém pojištění a odstranit tím státní monopol v této oblasti podnikání. Byly tak stanoveny obecné principy provozování této činnosti jako je například povolení k podnikání na základě schválené žádosti, stanovení povolených právních forem pojišťoven, některá pravidla kontroly jejich hospodaření a vytvoření orgánu státního dozoru v pojišťovnictví, kterým se stalo Ministerstvo financí.

Z důvodu nutnosti posílení bezpečnosti podnikání pojišťoven a účinné finanční kontroly, byla novelou tohoto zákona, provedenou zákonem č. 320/1993 Sb., pojišťovnám stanovena povinnost vykazovat solventnost a vytvářet technické rezervy. Druhou zásadní změnu v soukromém pojišťovnictví přinesl zákon č. 60/1995 Sb., na základě kterého bylo umožněno zdravotním pojišťovnám provozovat smluvní zdravotní pojištění, přičemž se zákon o pojišťovnictví na jejich činnost vztahuje pouze v omezené míře. Dílčí změna zákona byla provedena zákonem č.149/1995 Sb.

Prováděcím předpisem k zákonu o pojišťovnictví je vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb. ze dne 23. února 1994, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. S ohledem na specifičnost činnosti soukromých pojišťoven byly opatřením Ministerstva financí stanoveny účtová osnova a postupy účtování pro pojišťovny, platné od 1. ledna 1993. K oblasti soukromého pojištění se váže i zákon o rezervách pro zjištění daně z příjmů a občanský zákoník, který upravuje podmínky vzniku a trvání pojištění .

Nespornou předností zákona bylo, že v relativně krátké době byly vytvořeny možnosti pro uplatňování tržních podmínek v soukromém pojištění. To, že se nejedná o definitivní právní úpravu schopnou dlouhodobě plnit svoji funkci předznamenala i skutečnost, že k této právní úpravě došlo dříve, než nabyly účinnosti obchodní zákoník, zásadní novela občanského zákoníku i řada dalších zákonů. Stávající zákon byl navíc koncipován na některých principech, jako je udělování povolení podle pojistných podmínek a ne podle charakteru provozované činnosti členěné na tzv. pojistná odvětví, možnost zakládání univerzálních pojišťoven, nedostatečně vymezená finanční kontrola, velmi obecně koncipovaná opatření Ministerstva financí směřující k nápravě v činnosti pojišťovny, apod., které byly již v době vzniku tohoto zákona, zejména vývojem v zemích ES, překonány.

Výkon státního dozoru je v současném znění zákona koncipován jako dozor nad činnostmi v dané oblasti podnikání. V praxi je však takto široce pojatý výkon státního dozoru těžce realizovatelný, ale především bezdůvodný. Zejména v případech, kdy je činnost vykonávána bez zákonem požadovaného povolení, je nutná úzká součinnost s orgány činnými v trestním řízení. Regulační systém by měl zasahovat do této činnosti jen v míře nezbytně nutné k zajištění co možná nejbezpečnějšího podnikání, zato však velmi efektivně a razantně v případech, kdy je tato bezpečnost ohrožena, a to jak hospodařením pojišťovny nebo zajišťovny, tak i nedůvěryhodností osob ve vedení společností nebo jejich vlastníků. Tomu odpovídá i obsah navrhovaného zákona, který je zaměřen především do oblasti finančního dozoru.

Prostředí, ve kterém působí současné pojišťovnictví je ekonomicky nevyvážené. Zdravý vývoj dnešních soukromých pojišťoven (specializovaná tuzemská zajišťovna zatím nevznikla) je ohrožován nejen vnitřními faktory jako je např. již zmíněná kvalita vlastníků nebo statutárních orgánů společností, kapitálové zázemí apod., ale i faktory vnějšími, např. vývojem kapitálového trhu, na kterém jsou pojišťovny a zajišťovny významnými investory. Přitom řadu z těchto faktorů lze pozitivně ovlivnit. Přispět by tomu měly i navrhované legislativní změny, které vyplývají jak z dosavadních poznatků praktické aplikace zákona, tak i z nezbytnosti zavedení regulačních principů platných ve vyspělých státech.

Odůvodnění hlavních principů navrhované právní úpravy :

Počáteční období znovu vznikajícího českého pojistného trhu bylo charakteristické vznikem většiny současných pojišťoven. Přibližně od roku 1995 se tento vývoj přenesl do oblasti nabízených služeb, což se projevilo zejména rozšiřováním nabídky pojistných produktů. Tato dosud není zcela kompletní, nižší je, ve srovnání s vyspělými zeměmi, pojištěnost zejména v životních pojištěních, kde v roce 1997 poměr hrubého předepsaného pojistného k HDP v běžných cenách činí 0,77%, zatím co průměr zemí EU činí 4,22%.

Tento vývoj kopírovaly i změny v charakteru činnosti státního dozoru, který se postupně přenášel z oblasti povolování nových pojišťoven do oblasti schvalování nových nebo změněných všeobecných pojistných podmínek na základě jim odpovídajících pojistných produktů. V současné době se ale stále naléhavěji jeví potřeba přenesení těžiště výkonu státního dozoru do oblasti kontroly hospodaření a finančního zdraví pojišťoven.

Z hlediska počtu pojišťoven se pojistný trh jeví jako dostatečný, což se projevuje např. pomalejším růstem pojistných kmenů pojišťoven. Postupně se začíná vytvářet i konkurenční prostředí, projevující se i neustálým poklesem podílu bývalé státní pojišťovny na pojistném trhu. V roce 1991 činil tento podíl České pojišťovny jako státního podniku 100% a jako akciové společnosti v roce 1992 94,45%, v roce 1993 87,15%, v roce 1994 76,15%, v roce 1995 69,63% , v roce 1996 zhruba 65%, v roce 1997 zhruba 60% a v roce 1998 cca 58%.

Vytvoření skutečného tržního prostředí, kdy podle evropského standardu 70-80% trhu je rozděleno mezi přibližně 5 největších pojišťoven, si však vyžádá delší časové období. Výrazné změny lze předpokládat i ve struktuře a rozsahu pojistných produktů nabízených jednotlivými pojišťovnami. Současná snaha o univerzalitu je limitována objemem pojistného trhu a lze předpokládat, že bude postupně vystřídána specializací menších pojišťoven na určité segmenty pojistného trhu.

Rozvoj konkurence na českém pojistném trhu s sebou však přináší i nepříznivé projevy. Jedná se zejména o snahu pojišťoven získat potřebný pojistný kmen podbízivou politikou sazeb pojistného. Tím narůstá riziko nesolventnosti pojišťoven ovlivněné navíc specifikou pojištění, kde se nepříznivé dopady uvedeného jednání projevují s odstupem delšího období. Příkladem může být Pojišťovna MORAVA, a.s., kde podhodnocení pojistného rizika bylo jednou z hlavních příčin její neschopnosti dostát svým závazkům.

Stejně tak je třeba zmínit i problémy s ukládáním prostředků technických rezerv pojišťoven, tj. prostředků sloužících k úhradě zejména dlouhodobých závazků vůči pojištěným, na finančním trhu. Zde hrozí pojišťovnám značné nebezpečí ztráty těchto prostředků. S ohledem na stávající nedostatečnou kapitálovou vybavenost pojišťoven může tato situace vyvolávat vážné problémy ve finančním zdraví pojišťoven.

Uvedená situace vyžaduje, mimo navržené úpravy podmínek výkonu dané činnosti, i výrazné zefektivnění výkonu státního dozoru v pojišťovnictví. Ten je spojen s řadou úkolů v povolovací, kontrolní, legislativní, analytické, metodické a informační činnosti i úkolů vyplývajících z postupné přípravy České republiky pro vstup do Evropské unie. Při jeho současné organizaci však nelze zabezpečit plnění úkolů v potřebném rozsahu a kvalitě.

Základním dlouhodobým cílem výkonu státního dozoru v pojišťovnictví, který je obsažen i ve směrnicích ES, je účinný dohled státu nad touto činností při zachování komerční svobody a neomezování působení konkurenčních mechanismů. V praxi to na jedné straně znamená povolovat výkon činností v oblasti pojišťovnictví jen subjektům, které poskytují záruky kvalifikovaného a bezpečného provozování těchto činností. Efektivními metodami tuto kvalitu kontrolovat, včas odhalovat nedostatky a účinně zasahovat tak, aby byly maximálně chráněny zájmy spotřebitelů pojišťovacích služeb, ale aby současně nedocházelo k neodůvodněnému vměšování státu do oblasti soukromého práva a omezování podmínek hospodářské soutěže. Na druhé straně je třeba zabezpečit informovanost pojistného trhu, která je předpokladem svobodného rozhodování spotřebitele ve volbě produktu, který je takto vystaven skutečnému působení trhu. Proto je třeba zajistit, aby činnost pojišťoven byla plně zachycena v účetních výkazech a tyto byly zpřístupněny veřejnosti.

Společně s vysokou dynamikou rozvoje pojistného trhu vzrůstá i úloha státního dozoru v této oblasti finančního trhu. Mimo ochrany života, zdraví a majetku osob, plní pojišťovny i nezastupitelnou úlohu stabilizátorů ekonomického vývoje a současně vystupují jako významní investoři na kapitálovém trhu.

Vzrůstající úloha státního dozoru vyžaduje i zásadní změny v jeho organizaci jeho výkonu. Ten by měl z pohledu činností, kvalifikace personálního obsazení i způsobu financování této činnosti, odpovídat zvyklostem států s rozvinutou tržní ekonomikou. K tomu je nutné nejen legislativní, ale i materiální zabezpečení výkonu státního dozoru v pojišťovnictví. Základním principem navrhovaného zákona je posílení dozoru nad finančním zdravím pojišťoven. Jeho hlavním cílem je pak zabezpečení maximální ochrany spotřebitele pojišťovacích služeb prostřednictvím efektivního státního dozoru nad jejich soukromými provozovateli, který by měl být vyvážen komerční svobodou nabídky a výběru těchto služeb. To znamená omezit současné možnosti zasahování Ministerstva financí do vztahů smluvních stran ( pojistitel a pojistník), jejichž základní rámec stanoví občanský zákoník a naopak posílit pravomoci Ministerstva financí v oblasti kontroly hospodaření, zabezpečit nepřetržitý a efektivní dohled nad finančním zdravím pojišťoven.

Plnění současných i nově vznikajících úkolů státního dozoru v dané oblasti si vyžaduje i zásadní změny v organizaci této činnosti. Základním předpokladem kvalifikovaného výkonu státního dozoru v pojišťovnictví je vytvoření odpovídajícího materiálního a personálního zázemí, které ve své základní struktuře není závislé na velikosti pojistného trhu, ale zejména na rozsahu a obsahu výkonu státního dozoru. Z tohoto pohledu je současný stav zcela nevyhovující. Omezené možnosti ministerstva nezabezpečují plnění úkolů v potřebném rozsahu a kvalitě. Dokladem toho je situace vzniklá v hospodaření Pojišťovny MORAVA, a.s., kde Ministerstvu financí chyběly takové instituty jako je například ozdravný plán, nucená správa, převod pojistného kmene, které by pomohly vzniklou situaci řešit pružněji.

Zcela nedostatečná je i současná organizace státního dozoru a jeho personální obsazení. To se musí postupně dostat na úroveň odpovídající vyspělým tržním ekonomikám. Z tohoto důvodu je nezbytně nutné v rámci Ministerstva financí vytvořit personálně i materiálně dostatečně vybavené pracoviště (předpokládá se cca 50 pracovníků), které by bylo schopno na odpovídající kvalitativní i kvantitativní úrovni zabezpečit plnění zákonem stanovených úkolů.

Navrhovaným zákonem se zpřísňují požadavky na kapitálovou vybavenost pojišťoven v závislosti na rozsahu povolené činnosti, kontrol vlastníků, osob ve statutárních a kontrolních orgánech pojišťovny nebo zajišťovny. K zásadní změně dochází v povolovacím řízení, kdy se upouští od schvalování všeobecných pojistných podmínek jako podmínky k udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti. Naopak toto povolení je závislé na charakteru požadované činnosti a schopnosti tuto činnost bezpečně provozovat. Konkretizována jsou opatření, která může Ministerstvo financí uložit v případech, když zjistí, že situace v pojišťovně vykazuje nebezpečí nebo přímo ohrožuje splnitelnost jejích závazků vůči pojištěným. Takovými novými opatřeními jsou snížení základního jmění, ozdravný plán, nucená správa nebo převod pojistného kmene. Vyžaduje-li to vzniklá situace, může být Ministerstvem financí přijato předběžné opatření, kterým má být zamezeno dalšímu jednání přímo ohrožujícímu schopnost pojišťoven dostát svým závazkům.

Na rozdíl od předcházející právní úpravy jsou navrhovaným zákonem zvlášť upraveny i podmínky činnosti tuzemských zajišťoven. Cílem je zohlednit specifika a vymezení rámce státní regulace této činnosti. Zvláštní ustanovení, obdobné jako ve směrnicích ES, si vyžaduje i podnikání společenství pojistitelů známé jako Lloyďs. Toto společenství, resp. pojistný trh, se pro účely zákona považuje za právnickou osobu se sídlem v zahraničí.

Zásadní změnu přináší navrhovaný zákon v oblasti soukromého zdravotního pojištění provozovaného zdravotními pojišťovnami. Ustanovení první a třetí generace směrnic ES, týkajících se životního a neživotního pojištění, umožňují členským státům zakládat podniky v jakékoliv veřejnoprávní formě za podmínky, že tyto společnosti budou provádět pojišťovací operace za stejných podmínek, za kterých provádějí svoji činnost podniky působící v rámci soukromého práva (čl. 8 směrnice 73/239/EEC a směrnice 79/267/EEC). S ohledem na to, že zdravotní pojišťovny nesplňují tuto podmínku, byla na základě zásadní připomínky vznesené odborem kompatibility Úřadu vlády ČR a Legislativní rady vlády, navrhovaným zákonem zrušena možnost zdravotních pojišťoven provozovat smluvní zdravotní pojištění. V současné době toto smluvní zdravotní pojištění provozuje pouze Všeobecná zdravotní pojišťovna.

Provozování veřejného zdravotního pojištění je založeno na zcela jiných principech než pojištění soukromé. Veřejné zdravotní pojišťovny nevytvářejí technické rezervy jako soukromé pojišťovny a vzhledem k tomu, že jsou založeny na jiných principech než obchodní společnosti, je velmi obtížné přizpůsobit jejich činnost podmínkám solventnosti, které jsou jedním ze základních kritérií bezpečnosti provozovaného pojištění soukromými pojišťovnami. Z hlediska jejich hlavního zaměření, kterým je provozování veřejného zdravotního pojištění, vzniká nebezpečí vzájemného prolínání této činnosti s činností v soukromém pojištění. Zjistit tuto skutečnost je navíc značně obtížné, neboť takovou kontrolu je třeba organizovat tak, aby byly současně kontrolovány obě tyto činnosti, tzn. jak Ministerstvem zdravotnictví, tak i Ministerstvem financí. Stejně tak vzniká řada problémů v případě, kdy se jedna z těchto provozovaných činností dostane do finančních potíží. Je nepřípustné, aby se ztráty vzniklé např. v soukromém pojištění kryly z prostředků veřejného zdravotního pojištění. Těmto problémům nemůže zabránit ani sebepřísnější účetní oddělení těchto činností.

Vysvětlení nezbytnosti navrhované právní úpravy v jejím celku.

Po zásadních transformačních změnách české ekonomiky se soukromé pojištění stalo nedílnou součástí finančního trhu a začalo plnit svoje funkce. Pojištění sehrává nezastupitelnou úlohu při ochraně života a zdraví občanů, umožňuje uchování majetkových statků, eliminuje výkyvy v procesu výroby, distribuce a spotřeby, čímž významně přispívá ke stabilitě a rozvoji národního hospodářství. Jako příklad lze uvést výrazný podíl soukromých pojišťoven na likvidaci následků povodní v roce 1997. Pojišťovny a zajišťovny, v důsledku vytváření dočasně volných finančních prostředků sloužících k budoucí úhradě vzniklých závazků z pojištění, vystupují na kapitálovém trhu jako významní investoři.

Zvláštní charakter pojišťovací činnosti vyžaduje v tržních podmínkách státní regulaci spočívající zejména v licencování a kontrole hospodaření pojišťoven ze strany státu, který prostřednictvím specializovaných útvarů ministerstev nebo zvláštních institucí, zabezpečuje ochranu spotřebitelů těchto finančních služeb. Úkolem státu je upravit podmínky podnikání v soukromém pojištění a jejich dodržování kontrolovat tak, aby provozování této činnosti bylo zabezpečováno kvalifikovanými subjekty, které jsou schopny v kterémkoliv okamžiku dostát svým závazkům z pojištění.

Zvyšující se potřeba pojištění a jeho pronikání do společenského života se odráží v dynamice jeho rozvoje, která je, měřeno ročním nárůstem předepsaného pojistného, podstatně vyšší než roční míra inflace. Tento pozitivní vývoj na druhé straně klade stále větší nároky na regulační činnost státu v dané oblasti podnikání. Hlavním úkolem je zabezpečit, aby v oceňování pojištěných rizik, způsobech jejich zajištění, v tvorbě technických rezerv, použití a způsobu umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou tyto rezervy, a v kapitálové vybavenosti pojišťoven nebo zajišťoven nedocházelo k disproporcím, které by ohrožovaly splnitelnost oprávněných nároků pojištěných.

Hlavním předpokladem úspěšného výkonu regulační úlohy státu je danému vývoji odpovídající legislativa. Stávající právní úprava je v mnoha směrech překonána dosavadní praxí a nevyhovuje dosažené úrovni transformačního procesu. Rychlý ekonomický a právní vývoj společně s postupujícím procesem integrace České republiky do evropských struktur vyžadují zásadní legislativní úpravy, které je třeba realizovat postupně, v závislosti na vývoji pojistného trhu jako celku a na reálných možnostech státního dozoru. Navrhovaným zákonem jsou v souladu s právem ES upraveny základní principy soukromého pojišťovnictví. Tento zákon bude dále novelizován tak, aby právní úprava soukromého pojišťovnictví byla do doby vstupu České republiky do EU, t.j. v horizontu následujících tří let plně kompatibilní s právem ES.

Další postup v přizpůsobování národní legislativy v oblasti soukromého pojišťovnictví komunitárnímu právu.

  1. Provozování soukromého pojištění

  2. doplnění předkládaného zákona o pojišťovnictví o úpravu týkající se specifik:

  • právní formy vzájemných pojišťovacích spolků (směrnice 73/239/EEC ve znění směrnice 92/49/EEC a směrnice 79/267/EEC ve znění směrnice 92/96/EEC),

  • pojištění úvěru a záruk (směrnice 87/343/EEC),

  • asistence turistům(směrnice 84/641/EEC),

  • právní ochrany(směrnice 87/344/EEC),

  1. začlenění do právní úpravy ustanovení týkajících se opatření k podpoře účinného uplatňování svobody poskytovat služby v neživotním pojištění (směrnice 88/357/EEC) a v životním pojištění(směrnice 90/619/EEC),

  2. začlenění do právní úpravy ustanovení týkajících se práva zakládat podniky a poskytovat služby v neživotním pojištění (směrnice 92/49/EEC) a v životním pojištění (směrnice 92/96/EEC),

  3. začlenění do právní úpravy směrnice týkající se posílení obezřetného dozoru nad investováním do obchodovatelných cenných papírů (směrnice 95/26/EEC) o rozšíření dozoru nad pojišťovacími podniky v pojišťovací skupině (směrnice 98/78/EC) a dalších ustanovení v oblasti životního a neživotního pojištění.

Termíny zpracování legislativních návrhů:

  • k bodu 1. písm. a) a b) - věcný záměr novely zákona IV. Q. 2000,

    - úprava platná od roku 2002,

  • k bodu 1. písm. c) a d) - věcný záměr novely zákona I. Q. 2002,

- úprava platná od roku 2003.

  1. Právní úprava zprostředkovatelské činnosti v pojišťovnictví

Začlenění do právního řádu opatření týkajících se svobody zakládat podniky a svobody poskytovat služby pojišťovacích agentů a makléřů a právní úpravy týkající se pojišťovacích zprostředkovatelů (směrnice 77/92/EEC a směrnice 92/48/EEC).

Termíny zpracování legislativních návrhů:

  • věcný záměr zákona o pojišťovacích zprostředkovatelích, pojišťovacích poradcích a samostatných likvidátorech pojistných událostí I. Q. 2002,

  • úprava platná od roku 2003.

  1. Právní úprava pojistné smlouvy

Návrh zákona o pojistné smlouvě nebo novela hlavy XV. občanského zákoníku (v závislosti na rozhodnutí vlády), kterým by měly být zohledněny některé úpravy týkající se pojistných smluv a soupojištění (směrnice 78/473/EEC).

Termíny zpracování legislativních návrhů:

  • předložení věcného záměru I. Q. 2000,

  • úprava platná od roku 2003.

    Uvedené termíny se budou odvíjet od rozhodnutí vlády.

    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem České republiky.

    Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Ve vztahu k našemu právnímu řádu, zejména k obecným právním předpisům jako je občanský zákoník, obchodní zákoník, správní řád nebo zákon o státní kontrole, je zákon o pojišťovnictví zákonem zvláštním, tj. odpovídající ustanovení obecných právních předpisů se použijí pokud v zákoně o pojišťovnictví není úprava odlišná.

    Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána, její slučitelnosti s právními akty Evropských společenství a odůvodnění případných odchylek.

    Předložený návrh zákona je v souladu se záměrem přizpůsobovat národní legislativu v oblasti soukromého pojištění právu ES a v souladu s Evropskou dohodou o přidružení mezi Českou republikou a Evropskými společenstvími a jejich členskými státy. Jeho přijetím se dosáhne částečné kompatibility s právní úpravou tohoto ekonomického odvětví platnou v ES. Navrhované okruhy změn vycházejí ze zvyklostí a zkušeností jiných evropských zemí s rozvinutou tržní ekonomikou. K oblasti soukromého pojištění se přímo váže přibližně 54 směrnic ES. Jejich úplné promítnutí do našeho právního řádu vyžaduje postupné přijetí dalších zákonů a navazujících prováděcích předpisů.

    Navrhovaný zákon řeší některé doposud neupravené záležitosti a doplňuje a zpřesňuje doposud platnou, velmi obecně formulovanou právní úpravu. Ustanovení zákona nejsou v rozporu s právní úpravou ES, nejsou však jejím úplným zavedením. Cílem tohoto zákona je uvést základní postupy v regulaci soukromého pojišťovnictví do souladu s právní úpravou ES. Řeší se tak nejnutnější potřeby státního dozoru, usnadní se jeho práce a zajistí lepší ochrana práv pojištěných a funkce pojistného trhu v České republice, a to v souladu především v rozsahu první generace směrnic ES, které harmonizují následující oblasti:

  • udělení povolení k provozu pojišťovací činnosti,

  • podmínky pro výkon pojišťovací činnosti,

  • podmínky pro odnětí povolení k provozu pojišťovací činnosti,

  • pravidla pro činnost poboček v EU, jejichž mateřská společnost je mimo hranice EU.

Z třetí generace směrnic, která umožnila prodávat pojištění v jednom státě z druhého státu bez povinnosti zřizovat v tomto státě svoji pobočku, jsou v souladu s předpisy ES zejména opatření týkající ustoupení od obecného schvalování všeobecných pojistných podmínek a tarifů a spolu s vyhláškou o rezervách i pravidla pro investování technických rezerv. Částečně upravuje i spolupráci s ostatními úřady v tuzemsku i v zahraničí. V žádném případě se však tímto zákonem neřeší plná harmonizace práva ČR s právem ES.

Pro tuto harmonizaci budou připraveny nové normy (v souladu s legislativním plánem vlády), které budou tuto problematiku řešit včetně přípravy přechodných ustanovení. Budou upraveny i oblasti týkající se pojištění právní ochrany, úvěrového pojištění, soupojištění atp.

Předmětem připomínek EU je zejména monopol státu na pojištění odpovědnosti z provozu motorových vozidel. I po odstranění tohoto monopolu pravděpodobně v roce 2000 zůstane monopol na pojištění odpovědnosti zaměstnavatelů za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání, kterou ze zákona provozuje Česká pojišťovna a.s., Česká Kooperativa, a.s. a Moravskoslezská Kooperativa, a.s. Jeho odstranění je závislé zejména na rozhodnutí vlády o způsobu transformace tohoto pojištění.

Z otázek, které řeší předpisy ES, jsou zcela nebo zčásti řešeny dosud platnou legislativou, t.j. bez navrhovaného zákona o pojišťovnictví, následující základní okruhy:

  1. Udělení povolení k provozování pojišťovací činnosti a jeho územní platnost. Povolení k pojišťovací činnosti uděluje dozorčí orgán státu. I když základní teze souhlasí, předpisy ES jsou mnohem podrobnější.

  2. Odebrání povolení. Podmínky pro odebrání povolení souhlasí, není upraven vztah na členské státy - interní vztah ES.

  3. Souhlas k podnikání na místním trhu. Každá společnost podnikající v pojišťovnictví musí mít souhlas tuzemského dozorčího orgánu.

  4. Mlčenlivost a výměna informací. Jsou dány podmínky mlčenlivosti, v této oblasti je směrnice ES mnohem obsažnější a přesnější v tom, jaké informace a za jakých podmínek je lze poskytnout.

  5. Právní forma společností. Úprava odpovídá zvyklostem ostatních členských států EU.

  6. Odvolání k nezávislým soudům. Je v souladu.

  7. Rezervy - základní ustanovení odpovídá mimo vazby na zajistitele, směrnice řeší i umístění

rezerv v rámci EU. Není řešena také vazba na vyrovnávací rezervu v úvěrovém pojištění.

Předpisy ES jsou v této oblasti obsažnější.

  1. Solventnost - pokyn Ministerstva financí souhlasí s požadavky ES. Nejsou však zákonem zavedeny pojmy jako garanční fond ap.

  2. Ochrana zájmů pojištěných. V předpisech ES je tato část upravena mnohem podrobněji.

  3. Umisťování aktiv - umístění prostředků rezerv je upraveno vyhláškou Ministerstva financí, která však nebere v úvahu požadavek ES na zohlednění druhu pojištění, výnosovosti a obchodovatelnosti aktiv ap.

  4. Výkaznictví - předpisy ES obsahují podrobné požadavky na periodické vykazování výsledků pro účely dozoru, což je v současné právní úpravě upraveno nedostatečně, velmi obecně.

Ve srovnání s předpisy ES navrhovaný zákon o pojišťovnictví řeší následující:

  1. Výklad pojmů - z větší částí řešeno, dále bude doplňováno dalšími legislativními úpravami podle potřeb praxe.

  2. Spolupráce - při výkonu státního dozoru v pojišťovnictví spolupracuje Ministerstvo financí s mezinárodními organizacemi, s orgány státního dozoru jiných států, s ústředními orgány státní správy a jinými organizacemi působícími v oblasti pojišťovnictví.

  3. Zajištění - zákonem je upravena činnost tuzemských zajišťoven. V souladu s předpisy ES se na působení zahraničních zajišťoven navrhovaný zákon nevztahuje. Tato činnost byla doposud tolerována bez patřičného právního základu.

  4. Zprostředkovatelé - je zpřesněn popis činnosti a povinnosti zprostředkovatelů.

  5. V souladu s příslušnými směrnicemi ES je umožněna činnost Lloyďs.

  6. Je kodifikováno rozdělení na životní a neživotní pojišťovny.

  7. Je rozepsán obsah žádosti o povolení včetně stanovení výše základního jmění.

  8. Sledování finačního zdraví - jsou podrobně specifikovány povinnosti pojišťovny, včetně zavedení institutu pojistného matematika. Jsou zavedeny požadavky na kontrolní činnost a upravena opatření dozorčího orgánu, jako snížení základního jmění, ozdravný plán, nucená správa, převod pojistného kmene, předběžná opatření ap.

  9. Jsou zavedena odvětví a skupiny pojištění.

  10. Zjednodušuje se vývoj nových produktů zrušením požadavku na schválení všeobecných pojistných podmínek v souladu s předpisy ES.

  11. Upravují se podmínky splynutí, sloučení, rozdělení nebo přeměnu společnosti a podmínky vypořádání závazků v případě její likvidace.

V další legislativní práci je nutné se soustředit na sjednocení znění a významů jednotlivých ustanovení legislativy České republiky s předpisy ES a dopracovat stávající právní úpravu v tomto smyslu. Kromě toho je potřeba vyřešit doposud neupravené záležitosti jako:

  1. Zrušení monopolů - odpovědnost za škodu způsobenou provozem motorového vozidla (v současné době byl Poslaneckou sněmovnou Parlamentu České republiky schválen vládní návrh zákona, kterým se ruší tento monopol) a odpovědnost zaměstnavatele za škodu při pracovním úrazu nebo nemoci z povolání.

  2. Spolupráce mezi členskými státy.

  3. Podnikání na území jiného členského státu.

  4. Lhůty pro implementaci do národní legislativy.

  5. Spolupráce v rámci dozorčích orgánů.

  6. Asistence.

  7. Soupojištění.

  8. Pojištění právní ochrany.

  9. V souvislosti se vstupem České republiky do EU - jednotná licence a volné poskytování služeb.

Předpokládaný hospodářský a finanční dosah navrhované právní úpravy, zejména nároky na státní rozpočet.

Navrhované změny si vyžádají zvýšení prostředků ze státního rozpočtu. Organizační zabezpečení výkonu státního dozoru podle navrhovaných změn, kde se plánuje nárůst pracovníků ze současných 17 na 50, vyžaduje nárůst cca ve výši 28 mil. Kč ( současný stav je 16 mil. Kč, žádoucí stav 44 mil. Kč).

Příjmem státního rozpočtu by v prvním roce po přijetí nového zákona měly být správní poplatky za podání žádosti o registraci již činných makléřů (tj. cca 200 makléřů), o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně, o schválení návrhů na účast fyzických osob ve statutárních a dozorčích orgánech nebo ve funkci prokuristy, ve výši zhruba 4 mil. Kč. Jedná se o nové poplatky, které nebyly doposud vybírány.

K § 1:

Jedná se zejména o zpřesnění textu, kdy ve stávající dikci je uvedeno ”podnikání” v pojišťovnictví, což neodpovídá skutečnosti. Tento zákon upravuje podmínky podnikání jen částečně, neboť podnikání jako celek je upraveno zejména obchodním zákoníkem, daňovými zákony, zákonem o účetnictví atd. Navíc právní forma družstva umožňuje provozování pojišťovací činnosti i na neziskovém, nekomerčním principu, tj. na principu vzájemnosti. Tato činnost pak není podnikáním jak ji charakterizuje náš právní řád v § 2 obchodního zákoníku.

Současně se vymezují jiné druhy pojištění spadající do oblasti veřejnoprávní, jejichž provozování je upraveno jinými zákony a na které se tento zákon nevztahuje.

K § 2:

Vymezují se základní pojmy, se kterými návrh zákona dále pracuje. Absence těchto pojmů vyvolává v současném znění zákona řadu problémů a nejasností. Některé pojmy jsou dále vymezeny v textu návrhu zákona s využitím legislativních zkratek.

V souladu se základní změnou při udělování povolení pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti se nově vymezují činnosti v pojišťovnictví. Součástí uděleného povolení k pojišťovací činnosti je tak nejen investování prostředků technických rezerv pojišťovny, na čemž jsou přímo založeny produkty životních pojištění, ale i uzavírání zajišťovacích smluv se zajistiteli, tzv. pasivní zajištění. Aktivním zajištěním je nazýváno přebírání pojistných rizik zajišťovnou do zajištění od pojišťoven (cese) nebo jiných zajišťoven (retrocese).

Obdobně je definována zajišťovací činnost, která je ve své podstatě pojištěním pojištění. Jedná se o dělbu pojištěných rizik ve vertikální úrovni, na rozdíl od soupojištění, které je taktéž dělením těchto rizik, ale mezi pojišťovnami navzájem v rámci smlouvy o soupojištění, tedy v úrovni horizontální. Zákon současně rozlišuje tzv. fakultativní zajištění, tj. situaci, kdy je zajištění sjednáváno k určité pojistné smlouvě a je na rozhodnutí zajistitele, zda toto pojistné riziko přijme (§ 9 odst. 5). Takové zajištění je v podstatě obdobou soupojištění.

Dále se upravují pojmy, jako jsou činnosti související s pojišťovací nebo zajišťovací činností, pojišťovací agent, pojišťovací nebo zajišťovací makléř, pojistník, solventnost, životní a neživotní pojištění, atp.

K § 3:

Vymezují se právní formy pojišťoven a zajišťoven. Vývojem byly překonány některé původně stanovené právní formy pojišťoven. Vypustit bylo třeba právní formu družstevního podniku, kterou současný právní řád nezná a formu státního podniku, která se ukazuje jako nadbytečná. Doposud vznikly všechny soukromé pojišťovny jako akciové společnosti, tj. na bázi komerční. V tržních systémech je však tato forma doplněna pojišťovacími spolky založenými na principu vzájemnosti. Do doby rozšíření zákona o úpravu pojišťovacích spolků, je možno na principu vzájemnosti založit pojišťovnu s právní formou družstva. Jiné právní formy pojišťovny jsou z hlediska organizace a ručení za převzaté závazky nevhodné.

Státnímu dozoru podléhají i pojišťovny, resp. zajišťovny, zřízené zvláštními zákony, které provozují soukromé, t.j. smluvní pojištění. Příkladem je pojišťovna EGAP, a.s., zřízená podle zákona č. 58/1995 Sb., o pojišťování a financování vývozu se státní podporou.

Současná právní úprava nezohledňuje specifika v činnosti zajišťoven, tj. pojišťoven specializovaných na přebírání pojistných rizik od prvopojistitelů a jiných zajišťoven. Názor na dozorování této činnosti není v zemích EU jednotný. Z tohoto důvodu zákon upravuje základní podmínky výkonu státního dozoru u tuzemské zajišťovny.Tyto jsou obdobné jako u pojišťovny, přičemž zákon omezuje její právní formu na akciovou společnost.

Podle současného znění zákona by působení zahraničních zajišťoven vyžadovalo zřízení organizačních složek těchto společností na našem území. Upravovat činnost zahraničních zajišťoven se nejeví potřebným, bezpečnost této činnosti je zajištěna charakterem a rozsahem dozoru vykonávaného u prvopojistitelů, a taková úprava by byla v rozporu s legislativou ES. V této oblasti existuje volnost v poskytování zajišťovacích služeb a ani v období centrálně řízené ekonomiky nebyla v dané oblasti uplatňována zvláštní regulační pravidla.

V souladu se směrnicí rady č. 77/92/EEC se v návrhu upravuje zprostředkovatelská činnost pojišťovacích agentů a pojišťovacích nebo zajišťovacích makléřů. Podrobnější podmínky provozování této činnosti jsou obsahem § 25.

K § 4:

Vyjadřuje se subsidiarita obchodního zákoníku, jehož příslušná ustanovení se použijí pokud tento zvláštní zákon nestanoví jinak. Současně se ukládá povinnost pojišťovnám založeným jako akciová společnost vydávat akcie pouze v zaknihované podobě. Tato povinnost je podmínkou pro výkon státního dozoru nad vlastníky pojišťovny nebo zajišťovny, který je upraven v § 11.

K § 5:

Stávající zákon nezohledňuje některá specifika podnikání v pojišťovnictví zahraničních pojišťoven na našem území prostřednictvím organizačních složek těchto společností, navíc se v § 5 současného znění zákona hovoří o obchodním zastupitelství zahraničních pojišťoven, což není v souladu s úpravou uvedenou v obchodním zákoníku.

Povolovací činnost ve vztahu k organizačním složkám zahraničních pojišťoven je oproti současnosti upravena tak, aby byla zajištěna splnitelnost jejich závazků z pojištění realizovaných na našem území. Pro aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy odpovídající závazkům z pojištění realizovaného na našem území, zůstávají v platnosti podmínky stanovené pro tvorbu těchto rezerv a pro užití a umístění jejich prostředků. V této oblasti platí pro tyto zahraniční pojišťovny příslušná ustanovení zákona obdobně jako u pojišťoven tuzemských, v oblasti licenční, informační a výkonu státního dozoru včetně vykazování solventnosti s ohledem na specifika této formy podnikání. Navrhované změny přitom nijak neznevýhodňují zahraniční pojišťovny proti pojišťovnám tuzemským.

Zvláštností světového pojistného trhu je společenství pojistitelů známé jako Lloyd’s, které je vlastně jakýmsi pojistným trhem zahrnujícím množství osob jako pojistitelů spojených do syndikátů a zvláštní kategorie pojišťovacích zprostředkovatelů. Aby byl umožněn vstup tohoto společenství na český pojistný trh, považuje se toto společenství za právnickou osobu.

K § 6:

Zpřesňuje se postavení Ministerstva financí, které vykonává státní dozor ne nad ”pojišťovnictvím”, jehož je integrální součástí, ale nad vymezenými činnostmi, které do pojišťovnictví náleží (dikce použitá pro název dozorčího orgánu v § 788 odst. 2 je z uvedeného důvodu přesnější).

Orgánem státního dozoru zůstává Ministerstvo financí, které musí zabezpečit řádný výkon činností stanovených mu tímto zákonem. Jelikož mohou provozovat pojišťovací činnost na našem území i pojišťovny se sídlem v zahraničí, upravuje zákon možnost výměny informací s orgány státního dozoru jiných států.

Aby byla zabezpečena informovanost veřejnosti o výkonu tohoto státního dozoru, stanoví se Ministerstvu financí povinnost vypracovávat každoroční zprávu o této činnosti a zveřejňovat ji ve Finančním zpravodaji.

K § 7:

Tato část obsahuje zásadní změny v povolovacím řízení pro provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Jak již bylo zmíněno, povolení se uděluje podle požadovaných činností. Tato změna odpovídá směrnicím ES pro provozování přímého životního a jiného než životního pojištění.

V souladu se směrnicemi ES se pojišťovně umožňuje uzavřít doplňkové pojištění, t.j. pojištění, pro které jí nebylo uděleno povolení, jestliže jsou splněny podmínky stanovené zákonem. Tím se umožňuje uzpůsobit pojišťovací produkt konkrétním potřebám a podmínkám spotřebitele.

Jestliže pojišťovna nebo zajišťovna nezahájí svoji činnost do jednoho roku po udělení povolení, opravňuje se Ministerstvo financí podle § 33 odst. 1 písm. f) toto povolení odejmout. Není žádoucí ponechávat povolení společnosti, která neplní účel, pro který vznikla.

K § 8:

Obsah žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací i zajišťovací činnosti je upraven tak, aby z těchto dokumentů mohlo Ministerstvo financí zjistit připravenost žadatele provozovat požadované činnosti a schopnost dostát všem svým závazkům z pojištění nebo zajištění. Ministerstvo financí bude mimo ekonomických a pojistně technických stránek posuzovat i bezpečnost provozování těchto činností z pohledu kvalifikačních předpokladů, trestněprávní bezúhonnosti a důvěryhodnosti ve smyslu splnění podmínek podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) osob, které jsou oprávněny jednat jménem pojišťovny nebo zajišťovny nebo jsou v jejich kontrolních orgánech. Stejně tak bude prověřovat i kvalitu vlastníků těchto společností. Je v zájmu spotřebitele, aby z této formy činnosti byly vyloučeny osoby, jejichž činnost by mohla vést k ohrožení stability pojišťovny nebo zajišťovny.

K § 9 a 41:

Významnou úlohu v posílení bezpečnosti provozování uvedených činností sehrávají požadavky na kapitálovou vybavenost žadatelů. Požadavky na základní jmění odstupňované svojí výší podle provozovaných pojistných odvětví mají úlohu selektivní, která má zajistit vstup do této oblasti pouze společnostem s dostatečným kapitálovým vybavením, a současně umožňují pojišťovně nebo zajišťovně splnit požadavky na minimální výši garančního fondu (§ 22) okamžikem zahájení své činnosti. Tím je zabezpečena dostatečnost prostředků k úhradě závazků vzniklých z provozované činnosti i v době, kdy je hlavní zdroj příjmů, tj. pojistné, resp. zajistné, svým celkovým objemem nízké.

Tyto částky však mohou být znehodnoceny inflací. Z tohoto důvodu se Ministerstvo financí zmocňuje k úpravě těchto částek vyhláškou, přičemž při přehodnocování jejich výše bude přihlížet k vývoji kurzu české měny vůči měnové jednotce euro (§ 41).

K § 10:

Pojišťovna nebo zajišťovna je povinna předložit ke schválení Ministerstvu financí změny ve své činnosti, které rozšiřují činnost pojišťovny nebo zajišťovny. Základem pro posouzení takové žádosti je nový obchodní plán. K informaci se pak předkládají ostatní změny, mezi jiným i změny pojistných podmínek. Ministerstvo financí posoudí rozsah změn a jejich soulad s právními předpisy a jím uděleným povolením. V případě nesouhlasu má pak Ministerstvo financí právo uložit opatření k nápravě zjištěných nedostatků (§ 27 odst. 1).

V souladu se směrnicemi ES se zvláštní režim zavádí u změn osob ve statutárních nebo dozorčích orgánech společnosti nebo jejích prokuristů, resp. vedoucích organizačních složek zahraničních pojišťoven.

Navrhuje-li fyzická nebo právnická osoba změnu člena statutárního nebo dozorčího orgánu, osoby prokuristy nebo vedoucího organizační složky zahraniční pojišťovny, musí požádat Ministerstvo financí o souhlas s touto změnou. Bez tohoto souhlasu nemůže být tato osoba zapsána do obchodního rejstříku.

K § 11:

Obdobně jako v § 10 se zavádí zpřísněný režim pro změny osob, které hodlají dosáhnout nebo překročit anebo snížit stanovený procentuální podíl na hlasovacích právech v těchto společnostech, spočívající v udělení souhlasu Ministerstva financí s touto změnou.

Zvláštní úpravu vyžaduje případ, kdy dojde k nabytí účasti na hlasovacích právech v důsledku přechodu práva. Jestliže nesplňuje osoba, která takto nabyla svoji účast v pojišťovně nebo zajišťovně, požadavky stanovené tímto zákonem, nemůže vykonávat hlasovací práva s takto nabytou účastí, a to po dobu, po kterou tyto důvody trvají. Současně se Ministerstvu financí dává pravomoc navrhnout soudu vyslovit neplatnost usnesení nejvyššího orgánu pojišťovny nebo zajišťovny, jestliže hlasování o tomto usnesení bylo v rozporu s výše uvedenými podmínkami. Takto je zabezpečen permanentní výkon státního dozoru nad osobami, které musí splňovat podmínky stanovené pro výkon některých činností nebo funkcí v pojišťovnictví.

K § 12:

Ustanovení doplňují podmínky, které musí splňovat osoby ve statutárních, kontrolních orgánech nebo ve funkci prokuristy pojišťovny nebo zajišťovny. Výkon těchto činností nesmí být kumulován s taxativním výčtem funkcí.

K § 13:

Upřesňuje se pojišťovně stanovená povinnost vytvářet technické rezervy, které se používají k úhradě závazků vzniklých z pojištění, a to v závislosti na charakteru provozované pojišťovací činnosti. Skladba finančního umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou tyto technické rezervy, musí sledovat skladbu stanovenou v § 21 a současně odpovídat zásadám stanoveným zákonem. Tyto zásady nemohou být porušeny ani v případě souhlasu s jinou skladbou finančního umístění udělovaného Ministerstvem financí, na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny. Zajišťovna je povinna udržovat tyto rezervy v závislosti na sjednaném zajištění, nevytváří-li rezervu pojišťovna, je třeba v daném případě vzít v úvahu, že zajišťovna může sjednat toto zajištění se zahraniční pojišťovnou nebo zajišťovnou, kde platí jiné předpisy než v České republice, pak tuto rezervu musí vytvořit zajišťovna v souladu se zajišťovací smlouvou.

Skladba finančního umístění je oproti současnosti rozšířena o některé formy investování v zahraničí. S ohledem na stávající domácí kapitálový trh, je investování na veřejných trzích např. v zemích EU, často bezpečnější než investování na domácím trhu.

Z důvodu průběžné kontroly plnění podmínek stanovených pro tvorbu technických rezerv a skladbu finančního umístění se stanoví povinnost předkládat Ministerstvu financí výkaz o tomto umístění v čtvrtletních intervalech.

Současně se stanoví povinnost pojišťovny zabezpečit splnitelnost jejích závazků v případě, kdy část technických rezerv byla postoupena zajistiteli. To může pojišťovna zabezpečit např. depozitem složeným zajišťovnou ve prospěch pojišťovny u banky. Toto opatření se navrhuje proto, že i zajišťovny jsou vystaveny riziku finanční nestability, která pak může mít značně nepříznivý dopad do finanční stability pojišťovny, jestliže nemá k dispozici prostředky, ze kterých by uhradila svoje závazky z uzavřených pojistných smluv.

V případě společenství Lloyd's bude tvorba technických rezerv prokazována Ministerstvu financí potvrzením dozorčího orgánu nad pojišťovnictvím Velké Británie, neboť způsob tvorby těchto rezerv je v případě pojistitelů Lloyd's specifický a fondy tvořené těmito rezervami jsou společně se dalšími svěřenskými a rezervními fondy součástí řetězce zajištění závazků jednotlivých pojistitelů Lloyd's vyvářeného podle statutárních předpisů platných pro Lloyd's ve Velké Británii.

K § 14 až § 21:

V souladu s příslušnými směrnicemi ES se upravuje tvorba a použití technických rezerv a skladba finančního umístění, t.j. aktiv, kterými je možno krýt technické rezervy pojišťovny nebo zajišťovny. Skladba finančního umístění bude omezena procentuální výší stanovenou pro její jednotlivé položky. Tato omezení budou obsažena v prováděcí vyhlášce.

V současné době je tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny upravena vyhláškou Ministerstva financí (č. 52/1994 Sb.). Vzhledem k tomu, že se jedná o jednu z nejzákladnějších povinností pojišťovny, ale také tuzemské zajišťovny, a současně o jeden z nejsledovanějších ukazatelů jejich činnosti, dochází k přenesení úpravy do zákona. Ve vyhlášce tak zůstává pouze omezení jednotlivých složek finančního umístění, které představuje v podstatě horní hranici možného krytí pro jednotlivé složky vyjádřenou procentem. Důvodem je potřeba Ministerstva financí včas reagovat na změny domácího i zahraničního kapitálového trhu, zejména s ohledem na připravovaný vstup České republiky do EU.

Zvláštní úpravu vyžaduje požadavek na skladbu finančního umístění v případě společenství Lloyd's, a to vzhledem ke každoroční proměnlivosti členů syndikátů pojistitelů Lloyd's. Skladba finančního umístění v zahraničí se bude v případě Lloyd's řídit podle statutárních předpisů platných pro Lloyd's ve Velké Británii.

K § 22:

V souladu s požadavky směrnic ES je upravena solventnost pojišťovny. To znamená včetně garančního fondu, který je nezbytným kritériem při posuzování solventnosti zejména u začínajících pojišťoven. Obdobně jsou podmínky solventnosti upraveny i pro činnost zajišťoven.

Způsob vykazování solventnosti a hodnoty, na základě kterých pojišťovny kalkulovaly minimální a skutečnou míru solventnosti, nebyly dosud plně v souladu s těmito směrnicemi a nebyly určeny závazným právním předpisem. To vytvářelo stav nejistoty ve způsobu vykazování solventnosti a ztěžovalo přijímání včasných opatření nezbytných v případech, kdy výsledky této solventnosti nasvědčovaly o narušení finanční stability pojišťovny.

S ohledem na specifiku podnikání zahraničních pojišťoven se upravuje způsob vykazování jejich solventnosti. Základem pro posouzení jejich finanční stability pomocí ukazatele solventnosti je výkaz, který tato pojišťovna předkládá dozorčímu orgánu země svého sídla. Pokud by tento výkaz nebyl v zemi sídla zaveden nebo by nesplňoval stanovené podmínky, pak by taková pojišťovna musela vypracovávat výkaz solventnosti podle dané právní úpravy.

K § 23:

Zavádí se nový institut odpovědného pojistného matematika, obvyklý v tržních ekonomikách, který by měl významným způsobem přispět k finanční stabilitě pojišťoven a zajišťoven. Z tohoto důvodu se těmto společnostem ukládá povinnost nechat si odpovědným pojistným matematikem potvrdit správnost taxativně uvedené činnosti, které jsou rozhodné zejména pro finanční stabilitu pojišťovny, resp. zajišťovny. Tento institut by měl zabezpečit zejména kvalifikované rozhodování při stanovování sazeb pojistného, výpočtu technických rezerv a solventnosti pojišťovny a zajišťovny. V případě vzniku situace vedoucí k ohrožení finančního zdraví pojišťovny nebo zajišťovny je tato osoba povinna včas informovat Ministerstvo financí.

Seznam těchto osob vede Ministerstvo financí, které je povinno ověřit splnění podmínek pro výkon této funkce stanovených tímto zákonem. Odpovědným pojistným matematikem může být fyzická osoba, která splnila podmínky stanovené zákonem a která svojí činnost vykonává i jako zaměstnanec pojišťovny nebo zajišťovny, i na základě smlouvy uzavřené s pojišťovnou nebo zajišťovnou. V žádném případě však nelze nahrazovat odpovědnost pojišťovny nebo zajišťovny za své finanční zdraví odpovědností tohoto pojistného matematika. V jeho činnosti je třeba spatřovat záruku, že výše pojistného, technických rezerv a solventnosti pojišťovny nebo zajišťovny je kalkulována odpovídajícími pojistně matematickými metodami a že narušení finančního zdraví porušením těchto zásad ze strany pojišťovny nebo zajišťovny bude včas zjištěno a že budou podniknuty nezbytné kroky k nápravě této situace.

K § 24 :

Toto ustanovení je v podstatě jediným ustanovením stávajícího zákona, které v nově navrhovaném zákoně doznalo pouze dílčích změn. Z důvodu informovanosti Ministerstva financí se doplňuje povinnost pojišťoven a zajišťoven předkládat zprávu o ověření jejich účetní závěrky auditorem. Nově se doplňuje oprávnění Ministerstva financí požadovat mimořádný audit, provedený auditorem určeným ministerstvem. Náklady tohoto auditu nese pojišťovna nebo zajišťovna, jestliže se potvrdí důvody, pro které byl požadován. V tomto případě není důvodu, aby náklady tohoto auditu neslo Ministerstvo financí.

K § 25:

Zásadní úpravu si vyžádala činnost zprostředkovatelů pojištění. Odstraňuje se diskriminace zprostředkovatelů činných pro zahraniční pojišťovny, kteří podle stávající právní úpravy musí mít ke své činnosti povolení Ministerstva financí. Umožňuje se výkon této činnosti i zahraničním osobám, přičemž se rozděluje činnost pojišťovacích agentů a makléřů. Tyto osoby musí bezpodmínečně splňovat podmínku bezúhonnosti a podmínky podle § 11 odst. 3, písm. a) a b), které by měly vyloučit z této činnosti osoby, které se podílely na úpadku společnosti nebo kterým bylo odejmuto povolení k podnikání podle zvláštních právních předpisů. Agenti jednají jménem a na účet pojišťoven. Nevyžadují proto regulaci jako pojišťovací nebo zajišťovací makléři, kteří tuto činnost vykonávají svobodně pro třetí osobu, která hodlá s pojišťovnou uzavřít pojistnou smlouvu nebo na základě smlouvy s pojišťovnou. Stanovení podmínky registrace makléře a jeho povinné pojištění odpovědnosti odpovídá požadavkům doporučení Komise č. 92/48/EHS.

K § 26:

Kontrolní činnost Ministerstva financí vyžaduje průběžné sledování a vyhodnocování údajů o činnosti pojišťovny nebo zajišťovny (tzv. kontrola od stolu) a prověřování situace v prostorách pojišťovny nebo zajišťovny (tzv. kontrola na místě). K tomu je třeba nejen stanovit pojišťovnám a zajišťovnám povinnost předkládat ministerstvu údaje o jejich činnosti, ale také oprávnit tento státní orgán ověřit si získané informace přímo na místě anebo projednat výsledky svého šetření s řídícími a kontrolními orgány společnosti.

Při výkonu této kontrolní činnosti se Ministerstvo financí řídí třetí částí zákona o státní kontrole.

K § 27:

Podle současné právní úpravy nemá Ministerstvo financí odpovídající nástroje k rychlému a účinnému zásahu, který by vedl k ozdravení finanční situace pojišťovny nebo zajišťovny a uvedení její činnosti do souladu s právními předpisy. Tato právní úprava je velmi obecná a nedává právní jistotu Ministerstvu financí ani v oprávněnosti přijetí konkrétního nápravného opatření ani pojišťovně nebo zajišťovně v rozsahu oprávnění, které může ministerstvo v tom kterém případě přijmout.

Proto jsou tato opatření konkretizována v závislosti na zjištěných nedostatcích a zejména na stupni ohrožení schopnosti pojišťoven nebo zajišťoven dostát svým závazkům.

K § 28:

Oprávnění Ministerstva financí snížit základní jmění pojišťovny nebo zajišťovny je především hrozbou ztráty oprávnění provozovat pojišťovací činnost, pro kterou nemá tato společnost dostatečnou výši základního jmění, popřípadě ztráty oprávnění provozovat pojišťovací činnost vůbec.

K § 29 až § 32:

Ozdravný plán vypracovává na základě rozhodnutí Ministerstva financí pojišťovna nebo zajišťovna v těch případech, kdy tato vykazuje nedostatky ( stačí pouze jeden z uvedených důvodů), které by mohly vést k ohrožení schopnosti dostát jejím závazkům, avšak tyto nedostatky lze v krátkodobém horizontu odstranit, aniž by tato schopnost dostát svým závazkům byla bezprostředně ohrožena.

Zavedení nucené správy na rozdíl do ozdravného plánu je Ministerstvem financí přijímáno v případech přímého ohrožení splnitelnosti závazků pojišťovny nebo zajišťovny. Z tohoto důvodu je důsledkem daného opatření pozastavení výkonu činnosti orgánů společnosti a zákaz nakládání s jejími prostředky bez souhlasu ministerstvem určeného nuceného správce. Výsledkem tohoto opatření je buďto ozdravení finanční situace společnosti nebo její likvidace, a to s ohledem na maximální možnou ochranu spotřebitelů pojišťovacích služeb.

Ustanovení § 31 umožňuje Ministerstvu financí pozastavit za stanovených podmínek oprávnění k uzavírání smluv a rozšiřování závazků. Toto pozastavení se přitom může týkat jak části povoleného rozsahu činnosti, tak i jejího celku. Důvodem pro udělení tohoto opatření bude převážně nedostatek kapitálu společnosti nebo nedostatky v dodržování právních předpisů.

Jedním z nedostatků současné právní úpravy je absence ustanovení o převodu pojistného kmene, což potvrzuje i výše uvedený případ Pojišťovny MORAVA, a.s. Pojistný kmen jako soubor uzavřených platných pojistných smluv pojišťovny může být předmětem obchodu mezi pojišťovnami. V takovém případě však podmínky a způsob tohoto převodu nesmí poškozovat pojistníky a pojištěné, proto takovýto převod podléhá schválení Ministerstvem financí. Jeho úkolem je v tomto případě zejména zkoumání schopnosti přebírající i předávající pojišťovny dostát svým závazkům. Převod pojistného kmene může vycházet i z rozhodnutí ministerstva, je-li toto opatření součástí ozdravného procesu v pojišťovně nebo jako důsledek likvidace pojišťovny.

Převodem pojistného kmene dochází současně ke změně pojistitele. O této změně musí být pojistník informován v dostatečně dlouhé době před tímto převodem, aby mohl vyjádřit svoji vůli pokračovat v pojištění u pojistitele, který jeho pojistnou smlouvu převzal, nebo aby toto pojištění vypověděl. S tím souvisí i navrhovaná změna § 800 občanského zákoníku.

K § 33:

Odnětí povolení je nejzávažnějším zásahem do činnosti pojišťovny nebo zajišťovny. Z tohoto důvodu jsou taxativně vymezeny případy, kdy je Ministerstvo financí oprávněno přijmout toto opatření. Jeho přímým důsledkem je mimo jiné i povinnost ministerstva informovat o této skutečnosti širokou veřejnost. To se nakonec týká všech případů, kdy ministerstvo omezuje pojišťovně rozsah povolené činnosti. Veřejnost musí mít včas dostatek informací o změně rozsahu oprávnění jednotlivých pojišťoven provozovat pojišťovací činnost.

Odstraňuje se nedostatek současné právní úpravy, která v případě odnětí povolení pojišťovně vyvolává nejistotu, zda lze tuto společnost považovat za pojišťovnu, to jest, zda podléhá výkonu státního dozoru vykonávaného ministerstvem, a jakým způsobem se musí vyrovnat se svými pohledávkami a závazky. Z tohoto důvodu se taková pojišťovna nebo zajišťovna řídí i nadále tímto zákonem, tzn., že se na pojišťovnu nebo zajišťovnu tento zákon vztahuje i po odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, a tato pojišťovna nebo zajišťovna je povinna provést všechna opatření uložená jí ministerstvem.

Odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti, pokud se nejedná o případ, kdy pojišťovna nebo zajišťovna nezahájila svoji činnost do 1 roku od udělení povolení, předchází taková opatření Ministerstva financí, která by měla zabránit nebo alespoň zmírnit negativní dopad takového rozhodnutí na pojištěné osoby. Jedná se zejména o krátkodobý ozdravný plán, převod pojistného kmene, předběžné opatření nebo zavedení nucené správy.

K § 34:

Zavedení nového institutu předběžného opatření a podmínek pro jeho uložení Ministerstvem financí sleduje základní cíl, kterým je zajištění právem chráněných zájmů fyzických i právnických osob zejména tam, kde při této ochraně hrozí nebezpečí z prodlení.

K § 35:

Oproti stávající právní úpravě dochází ke sjednocení sankčních opatření ve formě pokut do jednoho ustanovení, přičemž se rozšiřuje možnost ministerstva uložit pokutu přímo fyzické osobě, která nese odpovědnost za nesplnění opatření uložených ministerstvem. Ukládání, vymáhání a vybírání pokut se řídí zvláštními právními předpisy (zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, a zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech). Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

K § 36:

S ohledem na základní cíl této právní úpravy, kterým je zejména ochrana spotřebitelů pojišťovacích služeb, se mimo podmínek sloučení, splynutí, rozdělení nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny stanovených obchodním zákoníkem, zavádí povinnost předložit Ministerstvu financí před touto změnou její záměr. Součástí tohoto záměru jsou údaje uvedené v návrhu zákona a projekt, jehož obsah odpovídá úpravě podle obchodního zákoníku. Tento záměr zpracovává žadatel a podléhá schválení Ministerstvem financí.

K § 37:

Upravují se podmínky likvidace pojišťovny nebo zajišťovny. Zavádí se výlučné oprávnění Ministerstva financí jmenovat likvidátora pojišťovny nebo zajišťovny. Současně se upřesňují podmínky, za kterých je možno vykonávat funkci likvidátora.

Stanoví se povinnost použít prostředků technických rezerv a garančního fondu přednostně k úhradě závazků z pojištění. To znamená, že tyto prostředky mohou být použity k úhradě jiných závazků pojišťovny nebo zajišťovny až po vypořádání závazků z pojištění nebo zajištění. Sleduje se tak ochrana pojištěných, kteří utrpěli ztrátu v důsledku pojistné události, tj. působením pojistného nebezpečí, proti kterému se pojistili. Oproti stávající úpravě se však neupřednostňují při vypořádání závazků z pojištění žádná pojištění. Přísně se tak dodržuje princip solidarity mezi jednotlivými pojištěnými. Při současné úpravě je těžko obhajitelné proč je upřednostněno např. plnění z pojištění pro případ dožití se určitého věku před pojištěním pro případ požáru.

Důležité je i dnes chybějící ustanovení, které by explicitně vyjádřilo, že pojišťovna nebo zajišťovna, která je v likvidaci se považuje i nadále za pojišťovnu nebo zajišťovnu, tzn., že se na pojišťovnu nebo zajišťovnu tento zákon vztahuje i po odnětí povolení k provozování pojišťovací nebo zajišťovací činnosti. Tato úprava je obdobná jako v § 33 odst. 2.

K § 38:

Vyjadřuje se subsidiarita správního řádu v řízení před ministerstvem a současně se stanoví povinnost dokumenty sepsané v cizím jazyce předkládat současně s jejich úředně ověřeným překladem.

Současně se upravuje způsob dokládání bezúhonnosti fyzických osob, a to jak občanů České republiky, tak i občanů cizích států. Tato úprava odpovídá směrnicím ES. Pro dokládání splnění podmínek podle § 11 odst. 3, písm. a) a b) platí tato ustanovení obdobně.

K § 39:

Povinnost mlčenlivosti je ve stávajícím zákoně upravena nedostatečně a nezahrnuje všechny možnosti, kdy je pojišťovna oprávněna poskytovat určité informace, aniž by porušila zákonem stanovenou povinnost. Nyní je taxativně (obdobně jako v jiných zákonech týkajících se finančního trhu) stanoveno, komu je pojišťovna oprávněna informace o pojištění fyzických a právnických osob poskytovat aniž by se to považovalo za porušení povinnosti mlčenlivosti.

Provozuje-li pojišťovna pojištění, u kterého je povinnost uzavřít pojistnou smlouvu stanovena zákonem, nebo zákonné pojištění, musí mít možnost zjistit skutkový stav nastalé škodné události u státního orgánu, který tuto skutečnost vyšetřuje. Z tohoto důvodu má v daném případě postavení státní organizace.

Současně se umožňuje vytvářet databázi pojistníků a pojištěných, která by umožnila zejména prověrku důvěryhodnosti spotřebitelů pojišťovacích služeb. Povinnost mlčenlivosti nemůže umožňovat osobám jednajícím podvodně zneužívat soukromé pojištění na úkor ostatních pojištěných. Pojistník i pojištěný má na druhé straně právo se kdykoliv informovat o údajích, které jsou v této databázi o jeho osobě uvedeny.

K § 40:

S ohledem na postupné zapojování ČR do evropských struktur je potřeba upravit vztah tohoto zákona k mezinárodním smlouvám, kterými je Česká republika vázána.

K § 42:

Přechodná ustanovení upravují lhůtu pro ukončení činnosti univerzálních pojišťoven. Příslušné směrnice ES v této souvislosti umožňují dvojí řešení, a to ponechání dříve vytvořených univerzálních pojišťoven za podmínky přísného oddělení životního a neživotního pojištění, přičemž náklady společné oběma činnostem se rozdělují způsobem schváleným Ministerstvem financí. Toto přísné oddělení nespočívá pouze v účetním oddělení, ale ve své podstatě se jedná o takové rozdělení, jako by obě tyto činnosti byly vykonávány samostatnými společnostmi.

Druhým řešením je úplné oddělení obou činností, a to buďto vytvořením dvou samostatných společností, kde jedna provozuje životní a druhá neživotní pojištění nebo ukončením provozování jedné z činností. Z hlediska kontroly společnosti, ale i zabránění snahám univerzálních pojišťoven kompenzovat nedostatky v jedné z činností z výsledků činnosti druhé, které nelze vyloučit, je výhodnější rozdělení i stávajících univerzálních pojišťoven. Lhůta deseti let pro toto rozdělení je dostatečně dlouhé období, ve kterém lze rozložit náklady spojené s tímto rozdělením tak, aby se tyto nepromítaly do neúměrně navýšeného pojistného.

Lhůta šesti měsíců je stanovena pro povinnost stávajících pojišťoven zaměstnat odpovědného pojistného matematika. Tato lhůta se pro splnění této povinnosti jeví jako dostatečná.

Dvouletá lhůta se stávajícím pojišťovnám stanoví pro uvedení své činnosti do souladu s tímto navrhovaným zákonem. V této lhůtě je pojišťovna povinna prokázat Ministerstvu financí splnění nově stanovených podmínek pro její činnost. Na tomto základě vydá ministerstvo pojišťovně nové rozhodnutí s uvedením rozsahu povolené pojišťovací činnosti podle pojistných odvětví. V případě, že po uplynutí této dvouleté lhůty pojišťovna nesplní podmínky stanovené tímto zákonem, zavede ministerstvo s pojišťovnou správní řízení, jehož výsledkem bude rozhodnutí, kterým upraví rozsah povolené pojišťovací činnosti podle kritérií stanovených tímto zákonem, popřípadě přijme odpovídající opatření včetně odnětí povolení k provozování pojišťovací činnosti. Po splnění podmínek stanovených tímto zákonem se stávající kauce ve výši 10 mil. Kč uvolní. V případě, kdy je ohrožena splnitelnost závazků pojišťovny, musí být tyto prostředky použity ke krytí těchto závazků.

S ohledem na vyloučení zdravotních pojišťoven z provozování soukromého (smluvního) zdravotního pojištění se upravuje lhůta 1 roku pro ukončení této činnosti Všeobecnou zdravotní pojišťovnou, která jako jediná zdravotní pojišťovna obdržela od Ministerstva financí povolení k provozování tohoto pojištění. Pojistný kmen převede ve stanovené lhůtě Všeobecná zdravotní pojišťovna na soukromou pojišťovnu, které bylo uděleno příslušné povolení k provozování pojišťovací činnosti podle pojistného odvětví č. 2 písm. d) neživotních pojištění. Návrh tohoto postupu musí předložit Ministerstvu financí ke schválení nejpozději 3 měsíce před ukončením této její činnosti.

Stanoví se povinnost osob, které vykonávají v současné době činnost pojišťovacích makléřů, v uvedené lhůtě uvést tuto činnost do souladu s tímto zákonem. Tříměsíční lhůta od nabytí účinnosti navrhovaného zákona pro podání žádosti o registraci se jeví jako dostatečná.

Žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví nebo změny předmětu tohoto podnikání a schválení všeobecných pojistných podmínek, podané ve lhůtě tří měsíců před nabytím účinnosti tohoto zákona, se posuzují podle nové právní úpravy. To znamená, že nabytím účinnosti tohoto zákona se žádosti, u kterých běží tříměsíční lhůta pro vyřízení podle § 8 odst. 1 stávající právní úpravy, budou posuzovat podle změněných podmínek. Nebudou-li obsahovat všechny náležitosti, budou žadatelé Ministerstvem financí vyzváni k jejich doplnění.

V přechodných ustanoveních se promítají změny v názvosloví technických rezerv. Některé změny se pouze týkají názvosloví, které je dáno do souladu s příslušnými směrnicemi Rady. Tyto změny mohou nabýt účinnosti společně se zákonem, jiné změny jako např. skladba finančního umístění budou provedeny ve lhůtě 2 let od nabytí účinnosti navrhovaného zákona.

K § 43:

Stávající právní úprava se tímto zákonem zrušuje.

K § 44 a 45, části druhé:

V § 788 odst. 2 se v souladu se změnami v zákoně o pojišťovnictví podmínka schválení všeobecných pojistných podmínek orgánem státního dozoru podmiňuje ustanovením zvláštního právního předpisu.

V novém odstavci 4 se stanoví obsah všeobecných pojistných podmínek, které jsou nedílnou součástí pojistné smlouvy. Z tohoto důvodu bylo toto ustanovení vyjmuto ze zákona o pojišťovnictví, kam obsahově nepatří.

Současně se změnami v zákoně o pojišťovnictví se v § 800 novém odstavci 3 rozšiřuje možnost výpovědi pojistné smlouvy po sdělení o převodu pojistné smlouvy na jiného pojistitele a po zveřejnění oznámení o odnětí povolení k pojišťovací činnosti pojistitele. Toto ustanovení však musí platit i pro pojistné smlouvy, které byly uzavřeny před nabytím účinnosti tohoto zákona (§ 45).

K § 46 a 47, části třetí:

S ohledem na navrhované změny zákona o pojišťovnictví se upravují příslušná ustanovení zákona o správních poplatcích.

K § 48, části čtvrté a § 49, části páté :

V souladu se změnami provedenými v možnosti provozování smluvního zdravotního pojištění zdravotními pojišťovnami se upravují zrušuje příslušné ustanovení § 54 zákona o veřejném zdravotním pojištění a § 8 odst. 1 zákona o resortních, oborových, podnikových a dalších zdravotních pojišťovnách.

K § 50, části šesté :

V souladu se změnami provedenými v technických rezervách pojišťoven se upravuje příslušné ustanovení zákona o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů.

K § 51, části sedmé :

Lhůta 60 dnů od zveřejnění tohoto zákona ve Sbírce zákonů, ve které nabývá účinnosti tento zákon, je nezbytná ke zveřejnění vyhlášky, která je prováděcím právním předpisem k tomuto zákonu.

k zákonu:

V souladu s příslušnými směrnicemi ES se formou přílohy k zákonu upravují odvětví životních pojištění a odvětví a skupiny neživotních pojištění.

V Praze dne 9. června 1999

předseda vlády

ministr financí

Změny platných znění souvisejících zákonů

  1. Změna zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů

§ 788

(1) Pojistnou smlouvou se pojistitel zavazuje poskytnout ve sjednaném rozsahu plnění, nastane-li nahodilá událost ve smlouvě blíže označená, a fyzická nebo právnická osoba, která s pojistitelem pojistnou smlouvu uzavřela, je povinna platit pojistné.

(2) Součástí pojistné smlouvy jsou všeobecné pojistné podmínky pojistitele, schválené orgánem státního dozoru v pojišťovnictví (pojistné podmínky), na něž se pojistná smlouva odvolává, a které jsou k ní připojeny nebo byly před uzavřením smlouvy tomu, kdo s pojistitelem smlouvu uzavřel, sděleny.

  1. V pojistné smlouvě se lze od pojistných podmínek odchýlit jen v případech v nich určených. V jiných případech se lze odchýlit jen pokud je to ku prospěchu pojištěného.

  2. Všeobecné pojistné podmínky obsahují zejména vymezení pojistné události, ze které vzniká právo na plnění pojistitele, rozsah a splatnost pojistného plnění, stanovení způsobu placení pojistného a určení jeho výše, způsob, jakým se pojištěný v případě pojištění osob podílí na zisku pojišťovny, pokud tak stanoví pojistná smlouva.

§ 800

(1) Pojištění, u kterého je sjednáno běžné pojistné, zanikne výpovědí ke konci pojistného období; výpověď musí být dána aspoň šest týdnů před jeho uplynutím.

  1. Lze též dohodnout, že pojištění může vypovědět každý z účastníků do dvou měsíců po uzavření pojistné smlouvy. Výpovědní lhůta je osmidenní; jejím uplynutím pojištění zanikne.

  2. Pojistnou smlouvu lze vypovědět i ve lhůtě do třiceti dnů po doručení sdělení o převodu jím uzavřené pojistné smlouvy na jiného pojistitele nebo po zveřejnění oznámení o odejmutí pojišťovací činnosti pojistitele. Výpovědní lhůta je osmidenní, jejím uplynutím pojištění zanikne.

  1. Pojistitel nemůže podle odstavce 1 a 3 vypovědět pojištění osob s výjimkou pojištění pro případ úrazu.

2. Změna zákona č. 368/1992 Sb., o správních poplatcích, ve znění pozdějších předpisů

Položka 64

a) Podání žádosti o udělení povolení k podnikání v pojišťovnictví Kč 50 000,-

b) Podání žádosti o udělení povolení k provozování

zprostředkovatelské činnosti pro zahraniční pojišťovny, ke

změně předmětu podnikání, ke schválení všeobecných pojistných

podmínek nebo jejich změny, ke sloučení nebo splynutí pojišťoven Kč 20 000,-

  1. Podání žádosti o udělení povolení k provozování pojišťovací

nebo zajišťovací činnosti Kč 50 000,-

  1. Podání žádosti

- o registraci zprostředkovatele pojištění jako pojišťovacího

nebo zajišťovacího makléře Kč 20 000,-

- o udělení souhlasu s nabytím účasti v pojišťovně Kč 20 000,-

- o schválení převodu pojistného kmene pojišťovny Kč 20 000,-

- o schválení záměru sloučení, splynutí, rozdělení

nebo přeměny pojišťovny nebo zajišťovny, nejedná-li se

o rozdělení pojišťovny provozující souběžně životní

a neživotní pojištění Kč 20 000,-

o schválení všeobecných pojistných podmínek nebo jejich změny Kč 20 000,-

c) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku investiční

společnosti nebo investičního fondu, k rozdělení, sloučení nebo

splynutí investičních společností nebo investičních fondů Kč 50 000,-

d) Podání žádosti o udělení povolení k vydání podílových listů za

účelem vytvoření podílového fondu (za každý podílový fond) Kč 20 000,-

e) Podání žádosti ke vzniku podílového fondu splynutím, k přeměně

uzavřeného podílového fondu na otevřený podílový fond Kč 10 000,-

f) Podání žádosti o odnětí povolení uděleného investiční

společnosti nebo investičnímu fondu Kč 3 000,-

g) Podání žádosti o schválení nově zvolených nebo jmenovaných

členů orgánů investiční společnosti nebo investičního fondu Kč 500,-

h) Podání žádosti o schválení změny statutu investičního nebo

podílového fondu Kč 500,-

i) Podání žádosti o udělení povolení k obchodování s cennými

papíry Kč 40 000,-

j) Podání žádosti o udělení povolení k vykonávání odborné obchodní

činnosti pro obchodníka s cennými papíry (makléře) Kč 3 000,-

k) Podání žádosti o udělení povolení tiskárně k tisku veřejně

obchodovatelných listinných cenných papírů Kč 100 000,-

l) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k obchodování

s cennými papíry Kč 10 000,-

m) Podání žádosti o odejmutí povolení k obchodování s cennými

papíry Kč 3 000,-

n) Podání žádosti o udělení povolení ke vzniku burzy cenných

papírů Kč 200 000,-

o) Podání žádosti o udělení povolení k organizování mimoburzovního

trhu s cennými papíry Kč 200 000,-

p) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení ke vzniku burzy

cenných papírů Kč 50 000,-

r) Podání žádosti o změnu v uděleném povolení k organizování

mimoburzovního trhu s cennými papíry Kč 50 000,-

s) Podání žádosti o rozdělení, sloučení, splynutí nebo zrušení

burzy cenných papírů Kč 10 000,-

t) Podání žádosti o odnětí povolení k organizování mimoburzovního

trhu s cennými papíry Kč 10 000,-

u) Za poskytnutí státní záruky za bankovní úvěry nebo obdobné

formy finanční výpomoci 0,5 % ze zaručené

částky dle podmínek

smlouvy uzavřené

mezi dlužníkem

a Ministerstvem

financí

3. Změna zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění pozdějších předpisů

§ 54

Smluvní zdravotní pojištění

(1) Zdravotní pojišťovny jsou vedle provádění zdravotního pojištění podle tohoto zákona oprávněny provádět rovněž smluvní zdravotní pojištění pro

a) osoby, které nejsou pojištěnci podle tohoto zákona,

b) pojištěnce ke krytí zdravotní péče přesahující rámec hrazené

péče včetně léčení v cizině.

(2) K provádění smluvního pojištění podle odstavce 1 je třeba povolení podle zvláštního zákona.48)

------------------------------------------------------------------

48) Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění

pozdějších předpisů.

4. Změna zákona č. 280/1992 Sb., o resortních, oborových, podnikových a jiných zdravotních pojišťovnách, ve znění pozdějších předpisů

§ 8

Rozsah činnosti zaměstnanecké pojišťovny

(1) Zaměstnanecká pojišťovna poskytuje vedle všeobecného zdravotního pojištění i další smluvní zdravotní pojištění a připojištění přesahující rámec potřebné zdravotní péče 5) pro okruh pojištěnců předem určený v zdravotně pojistném plánu.

(2) Zaměstnanecká pojišťovna zprostředkovává úhrady za výkony závodní preventivní péče a specifické zdravotní péče zaměstnancům, u nichž charakter vykonávané práce vyžaduje zvýšenou zdravotní péči (dále jen "specifická zdravotní péče").

------------------------------------------------------------------

5) § 2 zákona ČNR č. 550/1991 Sb.

5. Změna zákona č. 593/1992 Sb., o rezervách pro zjištění základu daně z příjmů, ve znění pozdějších předpisů

§ 6

Rezervy v pojišťovnictví

Z technických rezerv v pojišťovnictví podle zvláštních předpisů,7),8) s výjimkou rezervy na pojistné jiných období nezasloužené pojistné,9) se pro účely zjištění základu daně z příjmů uznává tvorba rezerv, které jsou výdajem (nákladem) na dosažení, zajištění a udržení příjmů, a to tvorba

  1. rezerv na neživotní pojištění10) ve výši, která nesmí překročit 60 % z předepsaného pojistného neživotního pojištění,

b) rezerv na životní pojištění11) ve výši, která nesmí překročit objem závazků vypočtený metodami stanovenými zvláštním předpisem8) a vyplývající ze životních pojištění splatných podle uzavřených pojistných smluv.

------------------------------------------------------------------

7) Zákon České národní rady č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

8) Vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.

9) § 2 vyhlášky č. 52/1994 Sb. § 13 odst. 2 písm. a) a odst. 3 písm. a) zákona č. /1999 Sb.

10) § 14 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

11) § 14 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 185/1991 Sb., ve znění zákona č. 320/1993 Sb.

II.

Návrh

VYHLÁŠKA

Ministerstva financí

ze dne .................. 1999,

kterou se provádí zákon o pojišťovnictví

Ministerstvo financí stanoví podle § 17 odst. 1, 3 a 4, § 21 odst. 5 a § 22 odst. 5 zákona č. /1999 Sb., o pojišťovnictví:

§ 1

(1) Tato vyhláška upravuje:

  1. postup, kterým se stanoví výše vyrovnávací rezervy a podmínky pro čerpání této rezervy (uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce),

b) limity skladby finanèního umístìní aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy (dále jen ”finanční umístění”),

c) způsob výpočtu minimální míry solventnosti, hodnoty vlastních zdrojů určených ke krytí solventnosti, skutečné míry solventnosti a způsob vykazování solventnosti.

§ 2

Limity skladby finančního umístění

(1) Finanční umístění v České republice obsahuje

  1. dluhopisy vydané Českou republikounebo Českou národní bankou a dluhopisy, za které převzala záruku Česká republika,

b) dluhopisy vydané bankami, přičemž dluhopisy vydané jednou bankou jsou limitovány 15 % z celkových rezerv,

c) veřejně obchodovatelné dluhopisy vydané obchodními společnostmi, přičemž dluhopisy vydané jednou společností jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a současně celkový objem těchto dluhopisů je limitován 10 % z celkových rezerv,

  1. pokladnièní poukázky,

  2. veřejně obchodovatelné komunální obligace, přičemž komunální obligace vydané jedním subjektem jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a současně celkový objem těchto obligací je limitován 10 % z celkových rezerv,

  3. půjčky, úvěry a jiné pohledávky, za jejichž splatnost ručí banka, do 10 % z celkových rezerv,

  4. směnky, jejichž splnění je zajištěno bankovní zárukou, do 10 % z celkového stavu rezerv,

  5. nemovitosti do 20 % z celkových rezerv; jestliže jde o jednu nemovitost nebo o určitý počet nemovitostí, které by mohly být považovány za jednu nemovitost, je limit pro tuto nemovitost 10 % z celkových rezerv,

  6. hypoteční zástavní listy, přičemž tyto zástavní listy vydané jednou bankou jsou limitovány 15 % z celkových rezerv,

  7. veřejně obchodovatelné akcie a podílové listy, s výjimkou podílových listů podle písmene l), přičemž tyto akcie a podílové listy vydané jedním subjektem jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a současně jejich celkový objem je limitován 10 % z celkových rezerv,

  8. depozita a depozitní certifikáty u bank, které mají povolení působit na území České republiky jako banka, přičemž tato depozita a certifikáty u jedné banky jsou limitovány 15 % z celkových rezerv,

  9. podílové listy otevřených podílových fondů, přičemž tyto podílové listy vydané jedním subjektem jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a současně jejich celkový objem je limitován 10 % z celkových rezerv,

  10. předměty a díla umělecké kulturní hodnoty oceněná nejméně dvěma znalci, za podmínky jejich pojištění pro případ poškození, zničení, ztráty nebo odcizení u jiné pojišťovny, do 5 % z celkových rezerv,

  11. půjčky pojištěným, kteří uzavřeli s pojišťovnou smlouvu na životní pojištění, a to u každé jednotlivé půjčky až do výše stavu rezervy pojistného životních pojištění z příslušné pojistné smlouvy ke dni poskytnutí půjčky, přičemž jejich celkový objem je limitován 5 % z celkových rezerv.

(2) Finanční umístění v zahraničí obsahuje

a) státní dluhopisy, jejichž emitenty jsou členské státy Evropských společenství nebo centrální banky těchto států a  dluhopisy vydané Evropskou investiční bankou, Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj nebo Mezinárodní bankou pro obnovu a rozvoj,

b) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Evropských společenství, přičemž cenné papíry vydané jedním subjektem jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a jejich celkový objem je limitován 10 % z celkových rezerv,

c) zahraniční cenné papíry, s nimiž se obchoduje na veřejném trhu členských států Organizace pro ekonomickou spolupráci a rozvoj, přičemž cenné papíry vydané jedním subjektem jsou limitovány 5 % z celkových rezerv a současně jejich celkový objem je limitován 10 % z celkových rezerv.

  1. Finanční umístění dále obsahuje deriváty v souvislosti s aktivy uvedenými v odstavci 1 a 2, které přispívají ke snižování investičního rizika nebo usnadňují účinné řízení portfolia, přičemž tyto deriváty jsou limitovány 5 % z celkových rezerv.

  2. Finanční umístění podle odstavce 1 a 2 , s výjimkou státních dluhopisů podle odstavce 1 písm. a), zahraničních státních dluhopisůpodleodstavce 2 písm. a) a pokladničních poukázek podle odstavce 1 písm. d), vztahujícího se k jednomu subjektu nebo ke skupině subjektů, které mají postavení osoby ovládající a ovládané, je limitováno 15 % z celkových rezerv.

§ 3

Solventnost

  1. Solventnost vypočítává pojišťovna zvlášť pro životní a neživotní pojištění a vykazuje ji Ministerstvu financí na formuláři jehož vzor je uveden v příloze č. 2.

  2. Hodnotu vlastních zdrojù urèených ke krytí stanovené míry solventnosti tvoøí souèet následujících hodnot

  3. splacené základní jmìní spoleènosti,

  4. polovina nesplaceného základního jmìní spoleènosti,

  5. kapitálové fondy,

  6. zákonný rezervní fond,

  7. ostatní fondy ze zisku,

  8. nerozdìlený zisk z minulých let,

  9. hospodáøský výsledek za úèetní období,

  10. rezervy na ostatní rizika a ztráty,

  11. skryté rezervy z podhodnocení aktiv a

  12. jiné položky, které byly schváleny Ministerstvem financí (dále jen ”ministerstvo”),

snížený o

  1. neuhrazenou ztrátu z minulých let a

  2. úèetní hodnotu nehmotného majetku, je-li souèástí základního jmìní.

  1. Vysvětlivky k výpočtu solventnosti jsou uvedeny v příloze č. 3.

  2. Ustanovení odstavců 1 až 3 se na činnost zajišťovny použijí obdobně

Přechodná, zrušovací a závěrečná ustanovení

§ 4

Pojišťovny jsou povinny splnit limity finančního umístění stanovené v § 2 nejpozději do 31. prosince 2000.

§ 5

Zrušuje se vyhláška Ministerstva financí č. 52/1994 Sb., kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny.

§ 6

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

č. 1 k vyhlášce č. / Sb.

Postup, kterým se stanoví výše vyrovnávací rezervy a podmínky pro čerpání rezervy

I

Vymezení pojmů

1. Sledované období

Sledovaným obdobím se rozumí doba 5 po sobě jdoucích let. Trvá-li činnost pojistitele méně než 5 let, je sledovaným obdobím celá doba činnosti pojistitele.

2. Čisté pojistné

Čisté pojistným se rozumí předepsané pojistné očištěné o část postoupenou zajistiteli. Čisté pojistné za všechna neživotní pojištění se zjistí z řádku 13 sloupce 2 výkazu zisku a ztrát pojišťoven.

3. Čisté pojistné plnění

Čisté pojistným plněním se rozumí část pojistného plnění, která připadne na vrub pojistitele po postoupení pojistného plnění zajistiteli. Čisté pojistné plnění za všechna neživotní pojištění se zjistí z řádku 20 sloupce 2 výkazu zisku a ztrát pojišťoven.

4. Horní mez škodného poměru

Horní mez škodného poměru je taková výše škodného poměru za sledované období, jejíž dosažení je rozhodné pro použití vyrovnávací rezervy. V dalším textu se horní mez škodného poměru označuje MAL.

5. Maximální výše vyrovnávací rezervy

Maximální výše vyrovnávací rezervy je stav rezervy při jehož dosažení se rezerva již dále netvoří. V dalším textu se maximální výše vyrovnávací rezervy označuje symbolem MAR.

Maximální výše vyrovnávací rezervy pro jednotlivá odvětví neživotního pojištění se vypočte podle tohoto vzorce:

kde

SMARi je sazba maximální výše vyrovnávací rezervy k i-tému odvětví pojištění v %

PPi je průměrné čisté pojistné za sledované období, vypočtené jako prostý aritmetický průměr za sledované období.

II

Tvorba rezervy

6. Stanovení výše tvorby a maximální výše vyrovnávací rezervy

6.1 Postup tvorby rezervy

Výše tvorby vyrovnávací rezervy se stanoví podle tohoto vzorce:

kde:

i je příslušné odvětví neživotního pojištění;

Ti je tvorba rezervy pro příslušné odvětví stanovená tímto postupem;

T je celková tvorba rezervy.

6.1.1 Výpočet výše tvorby rezervy

  1. platí-li, že:

kde:

ERPSi je počáteční stav vyrovnávací rezervy na začátku běžného období;

Si je sazba pro tvorbu rezervy pro i-té odvětví v % z čisté předepsaného pojistného za běžné období;

Pi je čisté předepsané pojistné z i-tého odvětví v Kč za běžné období;

potom se tvorba rezervy Ti vypočte ze vzorce:

nebo

  1. neplatí-li podmínka A) a platí-li podmínka, že:

potom se tvorba rezervy Ti vypočte ze vzorce:

6.2 Sazby pro tvorbu rezervy, maximální výše rezervy:

Číselné označení1)

Odvětví neživotního pojištění

Sazba pro tvorbu

v %

(Si)

Sazba maximální výše vyrovnávací rezervy v % (SMARi)

3

Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než kolejových

3

20

5

Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích

6

40

6

Pojištění škod na plovoucích dopravních prostředcích

6

40

8a

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených požárem

3

20

8b

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených výbuchem

3

20

8c

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí

3

20

8d

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí

3

20

8e

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií

75

600

8f

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo poklesem půdy

3

20

9

Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem

3

20

10

Pojištění odpovědnosti za škodu, vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku

3

20

13

Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu, jiné než uvedené v odvětvích 10 až 12

3

20

14

Pojištění úvěru

4

30

Soukromé zdravotní pojištění

3

20

skupina b

Pojištění motorových vozidel

3

20

skupina c

Pojištění požáru

3

20

skupina d

Letecké pojištění, námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí

6

40

III

Použití rezervy

7. Podmínky použití rezervy

Vyrovnávací rezerva se použije, je-li skutečný škodní poměr za dané odvětví pojištění k vyšší než horní mez škodného poměru za toto odvětví a sledované období.

Skutečný škodný poměr za dané odvětví a sledované období se vypočte z tohoto vztahu:

kde:

LQi je skutečný škodní poměr za sledované období pro i–té odvětví pojištění;

LR je čisté stav rezervy na pojistná plnění;

Li je čisté výše nákladů na pojistná plnění pro i-té odvětví pojištění za sledované období;

Pi je čisté výše předepsaného pojistného za i-té odvětví za sledované období;

UP je čisté stav rezervy na nezasloužené pojistné za i-té odvětví pojištění;

KSi je index označující konečný stav za i-té odvětví ke konci sledovaného období;

PSi je index označující počáteční stav za i-té odvětví na začátku sledovaného období.

Horní mez škodného poměru pro jednotlivá odvětví:

Číselné označení 1)

Odvětví neživotního pojištění

Horní mez škodného poměru v % (MALi)

3

Pojištění škod na pozemních dopravních prostředcích jiných než kolejových

65

5

Pojištění škod na leteckých dopravních prostředcích

55

6

Pojištění škod na plovoucích dopravních prostředcích

55

8a

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených požárem

65

8b

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených výbuchem

65

8c

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených vichřicí

65

8d

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených přírodními živly jinými než vichřicí

65

8e

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených jadernou energií

25

8f

Pojištění škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, způsobených sesuvem nebo sesedáním půdy

65

9

Pojištění jiných škod na majetku jiném než uvedeném v bodech 3-7, vzniklých krupobitím nebo mrazem

65

10

Pojištění odpovědnosti za škodu, vyplývající z vlastnictví nebo užití pozemního motorového dopravního prostředku

65

13

Všeobecné pojištění odpovědnosti za škodu, jiné než uvedené v odvětvích 10 až 12

65

14

Pojištění úvěru

65

Soukromé zdravotní pojištění

65

skupina b

Pojištění motorových vozidel

65

skupina c

Pojištění požáru

65

skupina d

Letecké pojištění, námořní pojištění a pojištění přepravovaných věcí

55

7.1 Stanovení výše použití rezervy

7.1.1 Výpočet požadavku na použití – kvantifikace výkyvu

Výkyv ve škodném poměru se kvantifikuje podle tohoto vzorce:

kde:

ELQi je velikost výkyvu škodního poměru v Kč pro jednotlivé (i-té) odvětví pojištění.

7.1.2 Výpočet výše použití rezervy

Výše použití vyrovnávací rezervy pro jednotlivé pojistné odvětví se stanoví jako menší ze dvou veličin, a to z velikosti výkyvu škodního poměru v Kč a z velikosti počátečního stavu vyrovnávací rezervy. Stanovení je formalizováno do tohoto vzorce:

}

kde:

UERi je částka čerpání vyrovnávací rezervy v Kč pro i-té odvětví pojištění;

MIN je označení pro operaci výběru minimální částky ze dvou uvedených.

č. 2 k vyhlášce č. / Sb.

Pojišťovna: ..........................................................................................

se sídlem:..........................................................................................

VÝPOČET SOLVENTNOSTI

k datu: 31.12. ..................

kurs 1 EUR = .................Kč k uvedenému datu

ČÁST I

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI (SMS)

  1. Splacené základní jmění společnosti ....................

(1a) Minimální výše základního jmění pro provozování neživotního

pojištění ....................

(1b) Minimální výše základního jmění pro provozování životního

pojištění ....................

  1. Polovina nesplaceného základního jmění ....................

  1. Kapitálové fondy:

(3a) Emisní ážio ....................

(3b) Ostatní kapitálové fondy ....................

(3c) Oceňovací rozdíly z majetkových účastí ....................

(3) = (3a) + (3b) ±???c) ....................??

  1. Zákonný rezervní fond ....................

  1. Ostatní fondy ze zisku ....................

(6a) Nerozdělený zisk minulých let ....................

(6b) Neuhrazená ztráta minulých let ....................

(7a) Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění ....................

(7b) Výsledek technického účtu k životnímu pojištění ....................

(7c) Hospodářský výsledek za účetní období ....................

(7) = (7c) - (7a) - (7b) ....................

  1. Rezervy na ostatní rizika a ztráty:

(8a) Zákonné rezervy ....................

(8b) Rezerva na kursové ztráty ....................

(8c) Ostatní rezervy ....................

(8) = (8a) + (8b) + (8c) ....................

  1. Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění ....................

  2. Skryté rezervy vzniklé z podhodnocení aktiv ....................

  1. Jiné položky ....................

  1. Budoucí zisky ze životního pojištění:

(12a) Předpokládaný roční zisk ....................

(12b) Průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv ....................

(12) = 0.5 x (12a) x (12b) ....................

  1. Částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného

zillmerování rezerv pojistného životních pojištění:

(13a) Výše rozdílu ....................

(13b) Neamortizované pořizovací náklady v aktivech ....................

  1. = (13a) - (13b) ....................

(P1) Předepsané hrubé pojistné neživotního pojištění .....................

(P2) Předepsané hrubé pojistné životního pojištění .....................

(P) = (P1) + (P2) .....................

S = (1) + (2) + (3) + (4) + (5) + (6a) + (7) + (8) + (10) + (11)

- (1a) - (1b) - (6b) - (9) .....................

Skutečná míra solventnosti neživotního pojištění:

SMSnp = (P1/P) x S + (1a) + (7a) ....................

Skutečná míra solventnosti životního pojištění:

SMSzp = (P2/P) x S + (1b) + (7b) + (12) + (13) ....................

ČÁST II

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSnp)

  1. Výpočet z objemu pojistného

(1) Předepsané hrubé pojistné ....................

Z toho:

(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně ...................

(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR ...................

Celkem: (2) = (2a) + (2b) ...................

Korekční koeficient K1 za sledované účetní období

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub ...................

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění ...................

K1 = (3a) / (3b) ...................

Je-li hodnota K1 větší než 0.5, pak

(MMSnp)A = (2) x K1 ...................

Je-li hodnota K1 nejvýše rovna 0.5, pak

(MMSnp)A = (2) x 0.5 ...................

  1. Výpočet z nákladů na pojistná plnění

  1. Počet let, za která jsou následující položky uváděny

(délka referenčního období) ...................

(2a) Náklady na pojistná plnění v referenčním období ....................

(2b) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období ....................

(2c) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období ....................

  1. = (2a) + (2b) - (2c) ....................

Průměrná roční hodnota:

  1. = (2) / (1) ....................

Z toho:

(4a) 26% z částky do výše 7 mil. EUR včetně ....................

(4b) 23% z částky převyšující 7 mil. EUR ....................

  1. = (4a) + (4b) ....................

Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 větší než 0.5, pak

(MMSnp)B = (4) x K1 ....................

Je-li hodnota korekčního koeficientu K1 nejvýše rovna 0.5, pak

(MMSnp)B = (4) x 0.5 ....................

Minimální míra solventnosti neživotních pojištění:

MMSnp = max { (MMSnp)A , (MMSnp)B } .....................

ČÁST III

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ (MMSzp)

Kapitola I: Životní pojištění, kromě životních pojištění s investičním rizikem pojistníka

  1. Výpočet z objemu technických rezerv

  1. Hrubá výše technických rezerv ...................

Korekční koeficient K2 za sledované účetní období:

(2) Čistá výše technických rezerv ...................

K2 = (2) / (1) ...................

Je-li hodnota K2 větší než 0.85, pak

(MMSzp)IA = (1) x K2 x 0.04 ...................

Je-li hodnota K2 nejvýše rovna 0.85, pak

(MMSzp)IA = (1) x 0.85x 0.04 ....................

  1. Výpočet z rizikového kapitálu

(1a) Rizikový kapitál k životním pojištěním s výjimkou dočasných pojištění

pro případ smrti s pojistnou dobou nejvýše 5 let ....................

(1b) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou

dobou delší než 3 roky a kratší než 5 let ....................

(1c) Rizikový kapitál k dočasným pojištěním pro případ smrti s pojistnou

dobou nejvýše 3 roky ....................

Korekční koeficient K3 za sledované účetní období:

(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub ....................

Celkový rizikový kapitál :

(2b) = (1a) + (1b) + (1c) ....................

K3 = (2a) / (2b) ....................

Je-li hodnota K3 větší než 0.5, pak

(3a) = (1a) x K3 x 0.003 ...................

(3b) = (1b) x K3 x 0.0015 ...................

(3c) = (1c) x K3 x 0.001 ...................

Je-li hodnota K3 nejvýše rovna 0.5, pak

(3a) = (1a) x 0.5x 0.003 ...................

(3b) = (1b) x 0.5x 0.0015 ...................

(3c) = (1c) x 0.5x 0.001 ...................

(MMSzp)IB = (3a) + (3b) + (3c) ...................

Minimální míra solventnosti k pojištěním z kapitoly I:

(MMSzp)I = (MMSzp)IA + (MMSzp)IB ...................

Kapitola II: Životní pojištění s investičním rizikem pojistníka

  1. Výpočet z objemu technických rezerv

  1. Hrubá výše technických rezerv ...................

Korekční koeficient K2 za sledované účetní období:

(2) Čistá výše technických rezerv ...................

K2 = (2) / (1) ...................

Je-li hodnota K2 větší než 0.85, pak

(MMSzp)IIA = (1) x K2 x 0.01 ...................

Je-li hodnota K2 nejvýše rovna 0.85, pak

(MMSzp)IIA = (1) x 0.85x 0.01 ....................

  1. Výpočet z rizikového kapitálu

(1) Celkový rizikový kapitál ....................

Korekční koeficient K4 za sledované účetní období:

(2) Rizikový kapitál na vlastní vrub ....................

K4 = (2) / (1) ....................

Je-li hodnota K4 větší než 0.5, pak

(MMSzp)IIB = (1) x K4 x 0.003 ...................

Je-li hodnota K4 nejvýše rovna 0.5, pak

(MMSzp)IIB = (1) x 0.5x 0.003 ...................

Minimální míra solventnosti k pojištěním z kapitoly II:

(MMSzp)II = (MMSzp)IIA + (MMSzp)IIB ...................

Kapitola III: Připojištění k životním pojištěním

Výpočet z objemu pojistného

(1) Předepsané hrubé pojistné ....................

Z toho:

(2a) 18% z částky do výše 10 mil. EUR včetně ...................

(2b) 16% z částky převyšující 10 mil. EUR ...................

Celkem: (2) = (2a) + (2b) ...................

Korekční koeficient K5 za sledované účetní období

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub ...................

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění ...................

K5 = (3a) / (3b) ...................

Je-li hodnota K5 větší než 0.5, pak

(MMSzp)III = (2) x K5 ...................

Je-li hodnota K5 nejvýše rovna 0.5, pak

(MMSzp)III = (2) x 0.5 ...................

Minimální míra solventnosti životních pojištění:

MMSzp = (MMSzp)I + (MMSzp)II + (MMSzp)III ...................

SHRNUTÍ

Neživotní pojištění:

Skutečná míra solventnosti SMSnp ....................

Minimální míra solventnosti MMSnp ....................

Výše garančního fondu pro neživotní pojištění....................

Životní pojištění:

Skutečná míra solventnosti SMSzp ....................

Minimální míra solventnosti MMSzp ....................

Výše garančního fondu pro životní pojištění ....................

Podpisový list

Vypracoval (příjmení a jméno): ........................................................................................

podpis: .........................................................................................

Datum: ......................... ...........................................................................

(podpis odpovědného pojistného matematika)

Telefon:

Fax:

Schvaluji : ..............................................................................

(razítko pojišťovny a podpis jejího generální ředitele)

č. 3 k vyhlášce č. / Sb.

VYSVĚTLIVKY K VÝPOČTU SOLVENTNOSTI

VŠEOBECNÉ POKYNY

(i) Všechny položky výpočtu solventnosti se uvádějí v tisících Kč.

(ii) Výsledky výpočtů, s výjimkou výpočtu korekčních koeficientů, se zaokrouhlují na celé jednotky. Korekční koeficienty se zaokrouhlují na dvě desetinná místa.

(iii) Výpočet solventnosti bude doplněn zvláštním komentářem, který bude obsahovat jmenovitý seznam a výše jednotlivých položek zahrnutých do bodů (8c) a (9) Části I Skutečná míra solventnosti.

  1. Zahrnutí položek (10), (11), (12) a (13) Části I Skutečná míra solventnosti je podmíněno předchozím písemným svolením ministerstva. Komentář k výpočtu musí v případě zahrnutí těchto položek obsahovat odvolání na č.j. ministerstva, obsahujícího toto svolení.

Upřesnění obsahu jednotlivých položek ve výpočtu:

SKUTEČNÁ MÍRA SOLVENTNOSTI

  1. Splacené základní jmění společnosti - uvede se hodnota upsaného splaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401.

(1a) Minimální výše základního jmění pro provozování neživotního pojištění - uvede se částka stanovená podle pojistných odvětví neživotního pojištění podle § 9 odst. 1 písm. b a odst. 2 zákona č. /1999 Sb., o pojišťovnictví, (dále jen ”zákon”).

(1b) Minimální výše základního jmění pro provozování životního pojištění - uvede se částka stanovenou v § 9 odst. 1 písm. a) zákona.

(2) Polovina nesplaceného základního jmění - uvede se polovina hodnoty upsaného nesplaceného základního jmění podle analytické evidence k účtu 401.

  1. Kapitálové fondy:

(3a) Emisní ážio - zůstatek účtu 402

(3b) Ostatní kapitálové fondy - zůstatek účtu 403

(3c) Oceňovací rozdíly z majetkových účastí - zůstatek účtu 404; v případě záporné hodnoty se odečítá.

(4) Zákonný rezervní fond - uvede se zůstatek účtu 411, tj. výše rezervního fondu tvořeného podle obchodního zákoníku.

  1. Ostatní fondy ze zisku - uvede se výše fondů tvořených ze zisku po zdanění mimo sociální fond, tj. zůstatek účtu 412 po odečtení stavu sociálního fondu.

(6a) Nerozdělený zisk minulých let - zůstatek účtu 413

(6b) Neuhrazená ztráta minulých let - zůstatek účtu 414

(7a) Výsledek technického účtu k neživotnímu pojištění - zůstatek účtu 712

(7b) Výsledek technického účtu k životnímu pojištění - zůstatek účtu 713

(7c) Hospodářský výsledek za účetní období - zůstatek účtu 711

  1. Rezervy na ostatní rizika a ztráty:

(8a) Zákonné rezervy - zůstatek účtu 451

(8b) Rezerva na kursové ztráty - zůstatek účtu 452

(8c) Ostatní rezervy - zůstatek účtu 459. Pojišťovna uvede v příloze k výpočtu solventnosti jmenovitý seznam a výše jednotlivých rezerv.

  1. Nehmotný majetek, pokud je součástí základního jmění - uvádí se hodnota nehmotné- ho majetku, který je součástí základního jmění. Pojišťovna uvede v příloze k výkazu solventnosti jmenovitý seznam tohoto majetku a výše jednotlivých položek.

  1. Skryté rezervy z podhodnocení aktiv - výše rezervy, vzniklé z rozdílu hodnoty aktiv na trhu a hodnoty těchto aktiv zapsané v účetnictví. Uvede se částka schválená ministerstvem.

(11) Jiné položky - uvede se jmenovitý seznam a výše jednotlivých položek schválených ministerstvem.

  1. Budoucí zisky ze životního pojištění:

(12a) Předpokládaný roční zisk - průměrný zisk ze životních pojištění za posledních

5 let. Uvede se částka schválená ministerstvem.

(12b) Průměrná zbývající doba trvání pojistných smluv- průměrná zbývající doba trvání ojistných smluv, je-li nižší nebo rovna 10 letům. V opačném případě se použije hodnota 10 let. Uvede se hodnota schválená ministerstvem.

  1. Částka plynoucí z nezillmerování nebo částečného zillmerování rezerv pojistnéhoˇživotních pojištění - uvádí se v případě, že rezerva pojistného běžně placených pojištění není zillmerovaná nebo je zillmerovaná nižší sazbou, než je sazba počátečních nákladů obsažená v pojistném.

(13a) Výše rozdílu - pro každou smlouvu se započítá rozdíl mezi výší nezillmerované nebo částečně zillmerované rezervy pojistného a výší rezervy zillmerované sazbou

počátečních nákladů obsaženou v pojistném. Uvede se částka schválená ministerstvem.

(13b) Neamortizované pořizovací náklady v aktivech - uvede se hodnota neamortizovaných pořizovacích nákladů na pojistné smlouvy obsažená v aktivech pojišťovny (analytická evidence účtu 391 - pro životní pojištění).

(P1) Předepsané hrubé pojistné neživotního pojištění - zůstatek účtu 601

(P2) Předepsané hrubé pojistné životního pojištění - zůstatek účtu 621

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI NEŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

A. Výpočet z objemu pojistného

(1) Předepsané hrubé pojistné - zůstatek účtu 601

  1. Nechť K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, j. 1 EUR = K Kč. Pak se položky (2a) a (2b) stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10000 x K, uvede se částka (1) x 0,18.

Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x K x 0,18.

(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0.16, v opačném pípadě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění (zůstatek účtu 501) a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění (zůstatek účtu 502).

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění - zůstatek účtu 501

  1. Výpočet z nákladů na pojistná plnění

  1. Délka referenčního období - je stanovena na 3 roky, pouze u pojišťoven, které v podstatné míře provozují pojištění proti vichřici, krupobití či mrazu, se užívá 7 let. U pojišťoven které provozují pojišťovací činnost kratší dobu, než je předepsaná délka referenčního období, se použije počet celých let, za která jsou potřebné údaje k dispozici.

(2a) Náklady na pojistná plnění v referenčním období - uvede se výše celkových nákladů na pojistná plnění (tj. včetně podílu zajišťoven) v referenčním období (součet zůstatků účtu 501 vždy ke konci každého roku zahrnutého do referenčního období).

(2b) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na konci referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, ke konci posledního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

(2c) Hrubá výše rezervy na pojistná plnění na začátku referenčního období - uvede se stav rezervy na pojistná plnění odpovídající neživotním pojištěním, včetně podílu zajišťoven, na začátku prvního roku zahrnutého do referenčního období (analytická evidence účtu 443 pro neživotní pojištění).

  1. Nechť K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, tj. 1 EUR = K Kč. Pak se položky (4a) a (4b) stanoví následujícím postupem:

(4a) Je-li (3) <= 7000 x K, uvede se částka (3) x 0,26.

Je-li (3) > 7000 x K, uvede se částka 7000 x K x 0,26.

(4b) Je-li (3) > 7000 x K, uvede se částka [(3) - 7000 x K] x 0.23, v opačném případě je hodnota položky (4b) rovna nule.

MINIMÁLNÍ MÍRA SOLVENTNOSTI ŽIVOTNÍCH POJIŠTĚNÍ

Kapitola I: Životní pojištění, kromě životních pojištění s investičním rizikem pojistníka, jedná se o životní pojištění, u nichž pojišťovna nese riziko spojené s investováním prostředků rezerv pojistného.

Do položek uváděných v Kapitole I se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

  1. Výpočet z objemu technických rezerv

  1. Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění s investičním rizikem pojistníka) na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

  1. Čistá výše technických rezerv -uvede se výše technických rezerv životních pojištění (s výjimkou rezerv připadajících na životní pojištění s investičním rizikem pojistníka) na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

  1. Výpočet z rizikového kapitálu

(1a) - (1c) Rizikový kapitál pro jednotlivé smlouvy je roven rozdílu částky splatné v případě pojistné události a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě (včetně podílu zajišťoven). Pro výpočet minimální míry solventnosti se uvažují pouze smlouvy, jejichž rizikový kapitál je nezáporný. Do položek (1a) - (1c) se uvede vždy úhrn rizikových kapitálů k jednotlivým smlouvám příslušným dané skupině pojištění.

(2a) Rizikový kapitál na vlastní vrub - rozdíl částky splatné v případě pojistné události, snížené o podíl zajišťoven, a rezerv vytvořených k dané pojistné smlouvě, po odečtení podílu zajišťoven. Uvede se úhrn pro všechny smlouvy.

Kapitola II: Životní pojištění s investičním rizikem pojistníka - jedná se o životní pojištění, u nichž pojišťovna nenese riziko spojené s investováním prostředků rezerv pojistného.

Do položek uváděných v Kapitole II se nezahrnují částky příslušející případným připojištěním (pojištění úrazu, nemoci) sjednávaným spolu s životním pojištěním.

  1. Výpočet z objemu technických rezerv

V části A. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž doba trvání pojistné smlouvy přesahuje pět let a přirážka na správní náklady obsažená v pojistném je stanovena pevně na dobu nejméně pěti let.

  1. Hrubá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, včetně podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

  1. Čistá výše technických rezerv - uvede se výše technických rezerv životních pojištění s investičním rizikem pojistníka na konci sledovaného účetního období, očištěná od podílu zajišťoven (účty účtové skupiny 44 v analytické evidenci pro životní pojištění).

  1. Výpočet z rizikového kapitálu

V části B. výpočtu minimální míry solventnosti životních pojištění s investičním rizikem pojistníka se berou v úvahu pouze pojištění, u nichž pojišťovna kryje riziko úmrtí.

(1), (2) Celkový rizikový kapitál a rizikový kapitál na vlastní vrub - vypočte se stejně jako v části B. výpočtu v Kapitole I souhrnem pro jednotlivé pojistné smlouvy.

Kapitola III: Připojištění k životním pojištěním

(1) Předepsané hrubé pojistné - uvede se výše předepsaného hrubého pojistného připadajícího na připojištění k životním pojištěním.

  1. Nechť K je kurs pro převedení EUR na Kč uvedený na titulní straně Výpočtu solventnosti, tj. 1 EUR = K Kč. Pak se položky (2a) a (2b) stanoví následujícím postupem:

(2a) Je-li (1) <= 10000 x K, uvede se částka (1) x 0,18.

Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka 10 000 x K x 0,18.

(2b) Je-li (1) > 10 000 x K, uvede se částka [(1) - 10 000 x K] x 0.16, v opačném případě je hodnota položky (2b) rovna nule.

(3a) Náklady na pojistná plnění na vlastní vrub - uvede se rozdíl nákladů na pojistná plnění a podílu zajišťoven na nákladech na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním.

(3b) Celkové náklady na pojistná plnění - náklady na pojistná plnění u připojištění k životním pojištěním včetně podílu zajišťoven na těchto nákladech.

SHRNUTÍ

Výše garančního fondu se stanoví postupem uvedeným v § 22 odst. 2 a 3 zákona, tj. jako jedna třetina minimální míry solventnosti nejméně však ve výši uvedené v písm. a) až d) výše uvedeného odstavce 2 a 3 podle provozovaných pojistných odvětví.

O D U V O D N Ě N Í

Vyhláška Ministerstva financí, kterou se provádí zákon o pojišťovnictví, ruší dosavadní vyhlášku Ministerstva financí č. 52 ze dne 23.února 1994, kterou se stanoví tvorba, použití a způsob umístění prostředků technických rezerv pojišťovny. Zrušovaná vyhláška je nahrazována novým právním předpisem na základě zmocnění vyplývajícího ze zákona č. / Sb., o pojišťovnictví.

Účel předloženého návrhu vyhlášky proti původnímu předpisu se nemění. Je jím zaručení trvalé splnitelnosti závazků pojišťoven vůči pojištěným ( ochrana zájmů pojištěných subjektů) zajištění ekonomické stability pojišťoven.

Oproti současné vyhlášce stanovuje i způsob výpočtu minimální míry solventnosti, určení hodnoty vlastních finančních prostředků ( skutečné míry solventnosti) a způsob vykazování solventnosti. Jak stanovuje zákon, jedna třetina minimální míry solventnosti představuje garanční fond, který slouží jako doplňková rezerva, kterou může pojišťovna použít ke krytí závazků, na jejichž krytí nejsou dostatečné prostředky technických rezerv.

Povodně v letech 1997 a 1998 prokázaly, že je třeba věnovat zvýšenou pozornost tvorbě rezervy na vyrovnávání mimořádných rizik. Podle zkušeností ze zemí EU byl převzat postup, kterým se stanoví tvorba a maximální výše rezervy a podmínky pro její čerpání a její název byl zpřesněn na vyrovnávací rezervu.

Zásady umístění prostředků rezerv, které byly definovány ve vyhlášce jsou nyní obsaženy v § 13 ods. 7 v zákonu o pojišťovnictví a vyhláška upravuje limity skladby finančního umístění. Tyto zásady nemohou být porušeny ani v případě souhlasu s jinou skladbou finančního umístění udělovaného Ministerstvem financí na základě žádosti pojišťovny nebo zajišťovny.

Oproti současné vyhlášce nový zákon o pojišťovnictví umožňuje alokaci aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy, do státních dluhopisů států OECD a do dalších zahraničních investičních instrumentů. Tím dochází k určité liberalizaci, od které lze očekávat, že přispěje k oživení kapitálového a finančního trhu. Vyhláška stanoví limity, do výše kterých lze realizovat umístění podle jednotlivých položek.

Návrh vyhlášky odpovídá záměru přizpůsobovat legislativu České republiky legislativě zemí Evropské unie.

Návrh vyhlášky nevyžaduje prostředky za státního rozpočetu.

K § 1:

V tomto ustanovení se upravuje předmět právní úpravy. Jde zejména o postup, kterým se stanoví výše vyrovnávací rezervy a podmínky pro čerpání této rezervy.

Oproti stávající právní úpravě vyhláška již neobsahuje způsob tvorby technických rezerv, který byl přenesen jako jedna ze základních povinností pojišťoven do zákona, obsahuje pouze limity, do výše kterých lze umísťovat příslušná aktiva podle jednotlivých položek.

V souladu se zákonem je v návrhu vyhlášky použit pojem ” aktiva, jejichž zdrojem jsou technické rezervy”. Tento pojem je výstižnější než v minulosti používaný termín ” prostředky technických rezerv”.

Předmět vyhlášky byl rozšířen o ustanovení týkající se solventnosti, u které způsob výpočtu a vykazování solventnosti nebyl dosud upraven obecně závazným právním předpisem.

Nově zahrnuty i zajišťovny, na něž se některá ustanovení vyhlášky použijí obdobně.

K § 2 :

Toto ustanovení podrobně upravuje limity skladby finančního umístění. Tato skladba je zakotvena v zákoně.

Obecně byl záměr liberalizovat alokaci aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy a neomezovat tak neodůvodněně investování pojišťoven a zajišťoven. Kromě prolomení zákazu investování prostředků rezerv do zahraničí byla skladba finančního umístění za stanovených podmínek rozšířena o komunální obligace, depozitní certifikáty, deriváty a půjčky pojištěným

Omezení umístění aktiv se nevztahuje na jednotlivé rezervy, ale na celkový stav rezerv.

K § 3:

Toto ustanovení obecně řeší problematiku solventnosti, která se zvlášť vypočítává pro životní a neživotní pojištění. Výpočet solventnosti a vysvětlivky k tomuto výpočtu jsou obsaženy v přílohách č. 2 a 3.

K § 4:

Stanoví ser lhůta, do které jsou pojišťovny povinny splnit podmínky stanovené pro umístění aktiv, jejichž zdrojem jsou technické rezervy.

K § 5:

Stávající právní úpravy se v souladu s legislativními pravidly vlády touto vyhláškou zrušuje.

K § 6:

Vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení, čímž se sleduje záměr zavést novou právní v jejím celku, tj. s nabytím účinnosti nového zákona o pojišťovnictví.

1) Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců, ve znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č.58/1964 Sb., zákona č. 65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb. zákona č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. 61/1999 Sb.

Zákon č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění, ve znění zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č. 289/1997 Sb.

Zákon č. 100/1988 Sb., o sociálním zabezpečení, ve znění zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č. 1/1991 Sb., zákona č. 46/1991 Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 482/1991 Sb., zákona č. 578/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č. 589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 84/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb., zákona č. 266/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. zákona č. 155/1995 Sb., zákona č. 160/1995 Sb., zákona č. 133/1997 Sb., zákona č. 91/1998 Sb. a zákona č. 155/1998 Sb.

3) Společenství pojistitelů známé jako Lloyďs.

4) § 788 odst. 2 až 4 občanského zákoníku.

9) § 66a a 66b obchodního zákoníku.

11) International Actuarial Association se sídlem v Kanadě.

13) Zákon č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky, ve znění zákona č. 63/1996 Sb. a zákona č. 165/1998 Sb.

14) Zákon č. 15/1998 Sb., o Komisi pro cenné papíry.

15) § 45a zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění zákona č. 326/1993 Sb.

16) § 54 zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění, ve znění zákona č. 242/1997 Sb, zákona č. 2/1998 Sb. a zákona č. 127/1998 Sb.

1)

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací