Rozsáhlé povodně v roce 1997 na Moravě a v roce 1998 ve Východních Čechách měly dalekosáhlé důsledky na životy a majetek lidí v postižených oblastech a ekonomické dopady na státní rozpočet a rozpočty dotčených obcí. Je skutečností, že podobným tragédiím, pokud jsou vyvolány klimatickými změnami, lze jen obtížně předcházet. Současně však upozornily na některé legislativní nedostatky, které v podobných případech snižují účinnost, rychlost a operativnost poskytované pomoci.
Mezi negativní jevy z oblasti trestního práva, které se, byť ne ve velké míře, vyskytly v zatopených oblastech, patřilo rabování dočasně opuštěného majetku postižených a zneužívání projevů sounáležitosti organizací a osob poskytujících materiální a finanční pomoc k vlastnímu obohacení. Jde o takové formy jednání, které stávající úprava trestního zákona ve většině případů sice umožňuje postihovat, např. jako trestný čin krádeže podle § 247 trestního zákona, nebo trestný čin podvodu podle § 250 trestního zákona, ale tyto skutkové podstaty postihující nelegální odčerpání finančně vyčíslitelných hodnot ke škodě jiného, nejsou již schopny postihnout mimořádnou zavrženíhodnost takovéto formy jednání, zneužití bezbrannosti postižených, kteří přicházejí i o to málo, co jim zbylo a vysokou společenskou nebezpečnost kriminality tohoto druhu. Z tohoto pohledu se i při využití celé šíře stávajících trestních sazeb v rámci hodnocení přitěžujících okolností jeví s ohledem na okolnosti spáchání těchto činů jeví jako nepřiměřeně mírné ve srovnání s jinými formami trestné činnosti posuzovanými podle stejných zákonných ustanovení. Je třeba si v této souvislosti rovněž uvědomit, že v případech, kdy byli pachatelé rabování dopadeni dříve, než stačili způsobit škodu, nebo její výše byla minimální, mohlo být jejich jednání v některých případech posouzeno pouze jako přestupek podle zákona č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, čímž se možnost postihu v podstatě omezila na pokutu.
Z výše uvedených důvodů je proto navrhováno stanovení dvou nových skutkových podstat trestných činů, které by účinněji umožnily i postih takových forem jednání, které většina občanů cítí jako nemorální a společensky nebezpečné, ale dosavadní znění trestního zákona s nimi nepočítá, případně je nepostihuje dostatečně účinně.
Návrh zákona neodporuje ústavnímu pořádku České republiky a jejím mezinárodním závazkům a nejsou s ním spojeny nároky na státní rozpočet.
1. Trestný čin rabování - § 180 d :
Zavedení nové skutkové podstaty trestného činu rabování sleduje možnost zohlednění specifických a společensky vysoce nebezpečných okolností páchání převážně majetkové kriminality na dočasně opuštěném majetku osob postižených přírodní nebo průmyslovou katastrofou. K naplnění skutkové podstaty nemá, na rozdíl od majetkových trestných činů, být
- 4 -
rozhodující výše způsobené škody, která může být nepatrná, nebo také žádná, i když samozřejmě způsobení větší škody je důvodem pro použití přísnější trestní sazby. I z toho důvodu je tento trestný čin zařazen do hlavy IV., tedy mezi trestné činy obecně nebezpečné.
2. Trestný čin Zneužití živelné nebo průmyslové katastrofy - § 180 e
Povodně roku 1997 přinesly zjištění, že ne ve všech případech se finanční prostředky a materiální dary získané humanitární pomocí občanů a organizací nebo uvolněné z rozpočtu státu a obcí dostaly na místo určení, tedy těm, kteří v důsledku přírodní katastrofy utrpěli opravdovou újmu. I v této tragické situaci se našli jedinci, kteří zneužili sníženou možnost kontroly nakládání s materiální pomocí k vlastnímu nebo cizímu obohacení. Jednání těchto pachatelů je postižitelné i podle stávajících skutkových podstat majetkových trestných činů, které ale nemohou v dostatečné míře zohlednit zvýšenou společenskou nebezpečnost takovéto kriminality, hyenismus okrádání nebo podvádění postižených a zneužití důvěry těch, kteří pomoc poskytují. Z toho důvodu je navrhována nová skutková podstata trestného činu zneužití živelné nebo průmyslové katastrofy, která počítá i se zvýšeným postihem pachatelů oproti pachatelům klasické majetkové trestné činnosti a výrazněji postihuje zejména pachatele, kteří k trestné činnosti zneužili svého postavení veřejného činitele.