Vládní návrh zákona o komoditních burzách - EU

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů

Předložená právní úprava doplňuje působnost komoditních burz k organizování obchodů s deriváty, které jsou vztaženy ke komoditám obchodovatelným na těchto burzách. Současně zamezuje obchodování na komoditních burzách s deriváty, které jsou vztaženy k cenným papírům a recipročně pak zamezuje obchodování s deriváty odvozenými od komodit na burze cenných papírů. Současně navrhovaná úprava vymezuje platnost pojmu deriváty, uvedený v zákoně o cenných papírech [§ 8a odst. 1], i pro zákon o komoditních burzách. Pro zřejmější odlišení od derivátů vztažených k cenným papírům jsou v zákoně o komoditních burzách deriváty označovány jako komoditní deriváty.

Navrhovaná úprava rozšiřuje předmět a druh burzovních obchodů v tom smyslu, že na komoditní burze bude obchodováno nejen s komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku, ale také s deriváty, které se k těmto komoditám vztahují nebo jsou od nich odvozeny (komoditní deriváty). Současně upravuje nakládání s deriváty stejně, jak je ustaveno pro komodity.

Vypuštěním možnosti uzavírat termínované obchody (ve smyslu definice o derivátech jsou deriváty i termínované obchody) pouze prostřednictvím burzovních dohodců, se umožní obchodovat s deriváty, stejně jako s komoditami, všem oprávněným osobám.

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů

Předkládanou úpravou v zákoně o cenných papírech bude pojem deriváty platný i pro zákon o komoditních burzách (společně s úpravou v zákoně o komoditních burzách dle předchozího bodu 2).

Nově bude mít pojem ”obchodování s deriváty”, uvedený v zákoně o cenných papírech, platnost pouze pro tento zákon. Obchodování s deriváty vztaženými ke komoditám je navrhováno upravit novelou zákona o komoditních burzách.

Cílem předkládané úpravy je to, aby deriváty odvozené z cenných papírů byly obchodované pouze na burze cenných papírů a deriváty, které jsou odvozené od zboží, které je obchodovatelné na komoditní burze, byly obchodovány pouze na komoditní burze.

Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů

1. Úprava zajišťuje, aby i v tomto zákoně byly deriváty odvozené od zboží obchodovatelné pouze na komoditních burzách a deriváty odvozené od cenných papírů byly obchodovatelné pouze na burze cenných papírů.

V Praze dne 21. července 1999

Ing. Miloš Z e m a n, v. r.

předseda vlády

Doc. Ing. Miroslav G r é g r, v. r.

ministr průmyslu a obchodu

Zákon o komoditních burzách:

§ 1 Komoditní burza

1. Komoditní burzou je právnická osoba zřízená podle tohoto zákona (dále jen ”burza”) k organizování burzovních obchodů se zbožím (, které není předmětem burzovního obchodu podle zvláštního zákona¹⁾ (dále jen ”komodity”))(dále jen ”komodity”) a s deriváty¹⁾ vztahujícími se ke komoditám, které jsou předmětem obchodování na komoditní burze (dále jen ”komoditní deriváty”).

1. Burza odpovídá za porušení svých závazků celým svým majetkem. Členové burzy, kteří jsou povinni vložit vklad nebo platit členský příspěvek, ručí za závazky burzy do výše svého nesplaceného vkladu, popřípadě do výše nesplaceného členského příspěvku. Rozsah dalšího ručení členů burzy, kteří jsou povinni platit členský příspěvek, může určit statut burzy (dále jen ”statut”).

1. Případný zisk z činnosti burzy nemůže být za jejího trvání rozdělen mezi zakladatele ani jiné členy burzy a může být použit jen k zajištění dalšího rozvoje burzy.

1. Jiné osoby, než burzy zřízené podle tohoto zákona, mohou ve svém obchodním jménu, názvu, označení poskytovaných služeb nebo v jakékoliv souvislosti se svojí činností použít označení ”burza”, ”burzovní” nebo jiná označení od těchto slov odvozená nebo s nimi zaměnitelná, jen jestliže tak stanoví tento nebo zvláštní zákon^1a) . Tím není dotčena ochrana a užívání jména fyzické osoby^1b).

1. Označení ”burzovní” může být použito

1. v souvislosti s činností osob oprávněných ke zprostředkování burzovních obchodů (dále jen ”dohodci”),

1. k označení výrobků a služeb, určených výhradně pro technickou podporu činnosti burz nebo v přímé souvislosti s ní a k označení informací, zpráv a publikací o činnosti burz.

§ 2 Burzovní obchody

1. Burzovním obchodem je koupě a prodej komodit a komoditních derivátů osobami oprávněnými k burzovním obchodům sjednaným na burze v místnostech a hodinách určených pro burzovní shromáždění, případně i mimo burzu, za podmínek určených tímto zákonem a statutem, pokud je cena z tohoto obchodu zaznamenána příslušným orgánem burzy.

1. Burzovním obchodem jsou i pomocné obchody uzavírané na burze, jež souvisejí s komoditami prodávanými na burze, zejména pojistné smlouvy, smlouvy o přepravě věci a smlouvy zasilatelské.

§ 12

1. Burzovní komora rozhoduje o všech záležitostech burzy, pokud nejsou svěřeny valné hromadě tímto zákonem, popřípadě statutem. Každý člen burzovní komory má jeden hlas.

1. Do působnosti burzovní komory patří:

1. rozhodovat o přijetí a vyloučení členů burzy,

1. navrhovat valné hromadě výši a lhůty placení členských příspěvků a zápisného, výši burzovních poplatků, změny statutu a řádu burzovního rozhodčího soudu, zrušení burzy a osobu likvidátora,

1. rozhodovat o použití majetku burzy,

1. v souladu se statutem určovat místo a dobu konání burzovních shromáždění,

1. určovat za jakých podmínek lze vydat vstupenky na burzovní shromáždění,

1. činit opatření pro zachování pořádku na burzovním shromáždění a čestnosti burzovních obchodů (§ 25),

1. navrhovat burzovní pravidla a určovat způsob evidence burzovních obchodů,

1. jmenovat a odvolávat se souhlasem burzovního komisaře (§33) burzovní dohodce a vykonávat nad nimi dohled,

1. zakázat členovi burzy navštěvovat burzovní shromáždění (§20) z důvodů a za podmínek určených statutem,

1. povolovat činnost soukromých dohodců (§23 odst. 3) na burze

1. pozastavovat burzovní obchody za podmínek určených statutem,

1. stanovit a zveřejňovat kursy komodit a komoditních derivátů,

1. volit a odvolávat členy burzovních výborů, předsedu burzovní komory a generálního sekretáře burzy, členy předsednictva burzovního rozhodčího soudu a jmenovat tajemníka burzovního rozhodčího soudu a jeho zástupce,

1. vydávat podrobná pravidla (řády) pro jednotlivé oblasti své působnosti vymezené ve statutu,

1. další záležitosti svěřené jí statutem.

§ 25 Čestnost burzovních obchodů

1. Při burzovních obchodech musí být všem účastníkům dostupné ve stejnou dobu stejné informace o skutečnostech významných pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

1. Je zakázáno uzavírat burzovní obchody zaměřené k poškozování třetích osob.

1. Osoby, které mají ze svého zaměstnání nebo postavení na burze dříve než ostatní účastníci burzovního obchodu informace o skutečnostech, které mohou ovlivnit vývoj kursů komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, nesmějí uzavírat obchody s těmito komoditami a komoditními deriváty, nebo tyto informace využít ve prospěch jiných osob, dokud se tyto informace nestanou veřejně známými.

1. Členové burzy a burzovní komory, jakož i zaměstnanci burzy jsou povinni zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které získali ze svého postavení a které mají význam pro vývoj kursů komodit, s nimiž je na burze obchodováno.

§ 26 Předmět a druhy burzovních obchodů

1. Na burze lze obchodovat pouze s těmi komoditami, které jsou zapsány v obchodním rejstříku [§ 8 odst. 2 písm. e)] a (jejichž) s komoditními deriváty, pokud přijetí komodit a komoditních derivátůk burzovnímu obchodu (§ 2) schválil příslušný orgán stanovený statutem burzy.

1. O možnosti sjednávat obchody, při kterých mezi uzavřením smlouvy a plněním ze smlouvy uplyne delší lhůta (dále jen ”termínované obchody”), pokud byly zapsány jako druh přípustného burzovního obchodu do obchodního rejstříku, rozhoduje burzovní komora.

1. Při uzavření termínovaného obchodu je kupující povinen složit kauci způsobem a ve výši určené statutem.

1. Termínované obchody (lze)mohou uzavírat (pouze prostřednictvím burzovních dohodců, s výjimkou osob uvedených v § 21 odst. 1 písm. c) osoby oprávněné k burzovním obchodům.

§ 27 Cenové evidence a kótace

1. Cena z burzovního obchodu musí být zaznamenána na burze způsobem určeným tímto zákonem a statutem.

1. Ceny z obchodů zprostředkovaných dohodci se zaznamenávají v obchodní knize [§ 30 odst. 1 písm. b)].

1. Osoby, které jsou oprávněny sjednávat burzovní obchody přímo bez prostřednictví dohodců, jsou povinny oznámit uzavření tohoto obchodu burzovnímu orgánu určenému statutem v době konání burzovního shromáždění, a je-li obchod uzavřen mimo burzovní shromáždění, na nejbližším dalším shromáždění. Podrobný postup pro splnění oznamovací povinnosti určí statut.

1. Je-li na burze používán automatizovaný systém zpracování dat, musí být obchod zaevidován v tomto systému. Burzovní komora je povinna učinit taková opatření, aby do tohoto systému neměly přístup nepovolané osoby, a zajistit ochranu a utajení dat v něm obsažených.

1. Kurs komodit a komoditních derivátů, s nimiž je na burze obchodováno, stanoví burzovní komora po skončení burzovního shromáždění na základě údajů dohodců a členů burzy, kteří jsou oprávněni k přímým burzovním obchodům, o cenách, za které bylo v období vymezeném statutem obchodováno (cenová kótace).

1. Pokud se na burze používá automatický výpočetní systém, vypočítává se kurs tímto systémem.

1. Kursy uveřejňuje burzovní komora v kursovním listě. Kursovní list se zveřejní v Obchodním věstníku³⁾. Další způsob zveřejnění kursovního listu upraví statut.

§ 30 Činnost burzovních dohodců

1. Burzovní dohodci jsou povinni:

1. zprostředkovávat burzovní obchody s těmi komoditami a komoditními deriváty, které jim burzovní komora přidělila, a to na základě pokynů prodávajícího i kupujícího,

1. vést obchodní knihu, do které chronologicky zaznamenávají obchody, které zprostředkovali za burzovní den,

1. vydat po uzavření obchodu zúčastněným stranám závěrkový list s uvedením dohodnutých podmínek obchodu. Závěrkový list může být nahrazen výstupním dokumentem z automatizovaného výpočetního systému obsahujícím potřebné údaje o uzavřeném obchodu.

1. Burzovní dohodci jsou povinni zachovávat mlčenlivost o pokynech, příkazech, jednáních, smlouvách a údajích o smluvních stranách, jež se týkají burzovních obchodů, pokud je strany této povinnosti nezprostí, a jsou povinni zachovávat obchodní tajemství⁷⁾.

1. Burzovní dohodce nesmí zprostředkovat burzovní obchod, má-li důvodné podezření, že účastník burzovního obchodu nepostupuje v souladu s právními nebo burzovními předpisy nebo je platebně neschopný.

1. Burzovní dohodce je povinen zprostředkovávat burzovní obchody osobně. V případě své nepřítomnosti je povinen zajistit své zastupování jiným burzovním dohodcem.

1. Do obchodní knihy [odstavec 1 písm. b)] se zapisuje označení smluvních stran, doba ujednání obchodu, předmět a podmínky obchodu, popřípadě další náležitosti určené ve statutu. Statut může také určit podrobná pravidla pro vedení obchodní knihy. Obchodní kniha může být nahrazena výstupními sestavami z automatizovaného výpočetního systému, jež musí být potvrzeny dohodcem. Do obchodní knihy se zapisují i odmítnutí zprostředkování obchodu podle odstavce 3.

Zákon o cenných papírech:

§ 8 a) Deriváty

1. Deriváty se (pro účely tohoto zákona) rozumí penězi ocenitelná a převoditelná práva a závazky odvozené z cenných papírů nebo vztahující se ke zboží, které je předmětem obchodování na komoditních burzách, z české měny a zahraničních měn, úrokových měr a kurzových indexů a ze smluv o nich.

1. Za obchodování s deriváty (se pro účely tohoto zákona), které jsou odvozeny z cenných papírů, z české měny a zahraničních měn, úrokových měr a kurzových indexů a ze smluv o nich, se považuje:

1. koupě a prodej derivátů na vlastní účet pro jiného,

1. obstarání koupě nebo prodeje derivátu.

§ 46

1. O povolení podle § 45 rozhodne Komise do 60 dnů od doručení žádosti, a to na základě posouzení věcných, personálních a organizačních předpokladů pro výkon činnosti obchodníka s cennými papíry, zejména ve vztahu k rozsahu činnosti podle § 45 odst. 3 písm. c) a § 46 odst. 2. Povolení k činnosti se uděluje na dobu neurčitou a nelze je převést na jinou osobu.

1. Pokud je to v povolení vydaném podle § 45 stanoveno, může obchodník s cennými papíry vykonávat kromě obchodování s cennými papíry též tyto činnosti:

1. obstarávat pro emitenta vydávání cenných papírů a poskytovat s tím související služby,

1. vykonávat činnosti na základě smluv podle § 33 odst. 2,

1. vykonávat činnosti na základě smluv podle § 34 a 35,

1. vykonávat činnosti na základě smluv podle § 36

1. vykonávat činnosti na základě smluv podle § 37

1. obchodovat s deriváty, s výjimkou derivátů vztahujících se ke zboží, které je obchodovatelné na komoditních burzách,

1. obstarávat pro emitenta splácení a vracení cenných papírů a vyplácení výnosů z nich,

1. provádět poradenskou činnost ve věcech vydávání cenných papírů, jejich splácení, jakož i ve věcech investic do cenných papírů a jiných investičních instrumentů, ve věcech kapitálového vybavení, reorganizací, změn v organizačním členění (slučování, rozdělování a splývání společnosti), ovládnutí podniku, veřejných návrhů smluv o koupi akcií.

1. Činnosti uvedené v § 45 a § 46 odst. 2 písm. a) až f), pokud vykazují znaky podnikání podle zvláštního zákona, může vykonávat jen obchodník s cennými papíry, nejde-li o obchodování s deriváty vztahující se ke zboží, které je obchodovatelné na komoditních burzách.

1. Nestanoví-li zvláštní zákon^25a) něco jiného, nesmí obchodník s cennými papíry vykonávat jiné činnosti než činnosti podle odstavce 2.

1. Při rozhodování o povolení k činnostem uvedeným v § 46 odst. 2 Komise také zkoumá, zda by při současném výkonu všech nebo některých těchto činností jednou osobou nedocházelo ke střetu zájmů, a to zejména z hlediska ochrany investora. Střetem zájmů pro účely tohoto odstavce se rozumí stav, kdy provádění jednoho druhu činnosti pro investora je v objektivním rozporu s prováděním jiného druhu činnosti pro něj z toho důvodu, že obchodníkovi s cennými papíry nedovoluje věnovat veškerou odbornou péči při provádění obou druhů činností, anebo informace získané obchodníkem s cennými papíry z jednoho druhu činnosti mohou být zneužity proti oprávněným zájmům investora při provádění jiného druhu činnosti.

1. Jestliže Komise dojde k závěru, že existuje nebezpečí střetu zájmů podle odstavce 5, rozhodne o povolení k výkonu pouze těch činností uvedených v odstavci 2 písm. a) až i), jejichž současný výkon dává záruku, že k uvedenému střetu zájmů nebude docházet.

1. Jmenování nebo volba fyzických osob do funkce statutárního orgánu nebo za členy statutárního nebo dozorčí rady obchodníka s cennými papíry podléhá schválení Komise. Na postup při schvalování volby nebo jmenování těchto fyzických osob se vztahují příslušná ustanovení zákona o investičních společnostech a investičních fondech upravující tuto záležitost. Jestliže činnost obchodníka s cennými papíry vykonává banka, podléhá schválení Komise pouze ta fyzická osoba vymezená v první větě, která bude odpovědná za provádění činnosti obchodníka s cennými papíry.

§ 50

1. Kromě burzy cenných papírů může organizovat poptávku a nabídku cenných papírů, jakož i jiných investičních instrumentů vymezených zvláštním zákonem⁴³⁾, nejde-li o deriváty vztahující se ke zboží, které je obchodovatelné na komoditních burzách, pouze osoba, která má k této činnosti povolení Komise (dále jen ”organizátor mimoburzovního trhu”).

1. Povolení podle odstavce 1 se uděluje na žádost.

1. V žádosti podle odstavce 2 je žadatel povinen uvést

1. obchodní jméno nebo název anebo jméno, identifikační číslo nebo rodné číslo a sídlo nebo bydliště organizátora mimoburzovního trhu,

1. výši čistého obchodního jmění organizátora mimoburzovního trhu a případnou účast zahraničních osob na jeho podnikání,

1. věcné, personální a organizační předpoklady pro výkon činnosti podle odstavce 1, zejména skutečnosti, ze kterých vyplývá, že organizátor mimoburzovního trhu bude při výkonu této činnosti disponovat technickým vybavením nutným k organizování poptávky a nabídky cenných papírů a výpočtu jejich kursů.

1. Současně se žádostí podle odstavce 2 žadatel musí předložit ke schválení podrobný návrh pravidel, podle kterých se na mimoburzovním trhu budou uskutečňovat převody cenných papírů a zveřejňovat tam dosahované kursy (dále jen ”tržní řád”).Schválený tržní řád je součástí povolení podle odstavce 1.

Zákon o burze cenných papírů

§ 1

1. Burza cenných papírů (dále jen ”burza”) je právnickou osobou oprávněnou organizovat na určeném místě a ve stanovenou dobu prostřednictvím oprávněných osob poptávku a nabídku cenných papírů, jakož i jiných instrumentů vymezených zvláštním zákonem¹⁵⁾, s výjimkou derivátů obchodovatelných na komoditních burzách.

1. Na burze se obchoduje s akciemi a dalšími cennými papíry, s nimiž je spojeno právo týkající se majetkové účasti na podnikání, dluhopisy, jakož i s dividendovými a úrokovými kupóny.

1. Burza je akciovou společností, pro kterou platí ustanovení obchodního zákoníku¹⁾ s odchylkami uvedenými v tomto zákoně.

1. Burzu může založit nejméně deset zakladatelů.

1. Burza může být založena veřejným upisováním akcií²⁾.

1. Jiné osoby než burzy zřízené podle tohoto zákona nemohou ve svém obchodním názvu nebo jménu použít označení burza cenných papírů.