Důvodová zpráva

Důvodová zpráva k Návrh novely zákona o stavebním spoření a o dani z příjmu

Sněmovní tisk: č. 33, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

Při zdůvodňování návrhu zákona o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření deklarovala vláda tuto formu za hlavní prostředek k nastartování bytové výstavby včetně jejího zpřístupnění širokým vrstvám populace. Více než pětiletá doba účinnosti zákona jednoznačně prokázala nefunkčnost splnit tyto ušlechtilé a v Evropě obvyklé cíle.

Do stavebního spoření je v České republice zapojeno cca 2,3 milionu občanů, oproti rokům předchozím byl v roce 1997 zaznamenán pokles zájmu, celkový potenciál společnosti odhadují stavební spořitelny až na 4 až 5 milionů možných smluv. Průměrná výše státního bonusu na jednu smlouvu dosahuje v současnosti 2800 Kč, což představuje průměrnou měsíční splátku ve výši 933 Kč. K 31.12.1997 dosahovaly úspory stavebního spoření 67 mld.Kč a poskytnuté úvěry 9,5 mld. Kč. Stavební spoření, ve kterém vysoký podíl tvoří občané z nižších příjmových skupin, poskytlo významné zdroje pro financování provozu i investic národního hospodářství a odložená spotřeba snížila koupěschopnost populace a působila protiinflačně. Ekonomické atributy efektivity využití státního příspěvku jsou tedy vysoké, ale podíl stavebního spoření na finacování bytové výstavby zanedbatelný. Nefunkčnost stavebního spoření pro nastartování bytové výstavby prokazuje i výše průměrné cílové částky 186 000 Kč, která je pro postavení bytu nedostatečná (i v případě spoření tří a více osob v rodině). Na úvěrování výstavby průměrného bytu stavební spoření nedosahuje ani s případnou státní bezúročnou půjčkou poskytovanou ministerstvem financí v maximální výši 200 000 Kč. Využití stavebního spoření současně s hypotéčním úvěrem je pro naprostou většinu mladých rodin nedostupné. Navíc vysoká zisková marže hypotéčních bank (až 100 % úvěru) bytovou výstavbu nepřiměřeně prodražuje.

Poslanecký návrh novely zákona o stavebním spoření zásadním způsobem mění současnou koncepci. Novela zachovává stávající rozsah použitelnosti stavebního spoření a navíc výrazně preferuje bytovou výstavbu. Stavební spoření se navrhuje povýšit z doplňkové na hlavní formu financování bytové výstavby, schopné samostatně profinancovat průměrné náklady stavby bytu v České republice. Navržené zvýšení státní podpory na úroveň ostatních postkomunistických zemí i na úroveň dřívější podpory státu družstevní bytové výstavbě zpřístupní bytovou výstavbu středním a příjmově

nižším skupinám populace, a tím i vlastnické bydlení v České republice průměru vyspělých zemí. (V současném období dosáhne na financování vlastnického bydlení cca 10% populace, ve vyspělých zemích 55 % populace).

Z ekonomického hlediska je cílem poslanecké novely zákona přispět k utvoření funkčního trhu s byty, nastartovat masovou bytovou výstavbu, snížit nadměrnou bytovou rozestavěnost a zastavit recesi stavební výroby včetně souvisejících sektorů národního hospodářství. S ohledem na předpokládanou masovost nových stavebníků lze důvodně předpokládat snížení ceny bytů a zastavení nepříznivého trendu snižování úrovně bydlení v České republice. Navrhované zvýšení atraktivity stavebního spoření valorizací státního příspěvku ze 4 500 Kč na 7 500 Kč ročně by mělo podnítit další zájem občanů, zvýšit spořivost, ovlivnit spotřebu a vytvořit dostatečné finanční zdroje pro úvěry stavebních spořitelen. Nastartování investic prostřednictvím vyššího zapojení státních a soukromých prostředků je jednou z významných možností oživení ekonomického růstu.

Návrh poslanecké novely zákona o stavebním spoření nerozporuje ústavní pořádek, ani mezinárodní právní závazky České republiky.

Finanční dopad:

Pokud jde o finanční dopad navrhovaných změn, projeví se částečně v souvislosti s výplatou státních příspěků ke stavebnímu spoření od roku 2000 a plně až při výplatě státních nenávratných příspěvků ke stavebnímu úvěru od roku 2002. V tomto období má již výše státního rozpočtu dosahovat cca 981 mld. Kč při navrhované státní podpoře stavebnímu spoření na úrovni 60 až 69 mld. Kč. Oproti současnosti jde tedy o navýšení státní podpory stavebnímu spoření ve státním rozpočtu z 1 na 6 až 7 procentních bodů. Měřeno k hrubému domácímu produktu o navýšení z 0,3 procent současných na 2,3 až 2,6 procent navrhovaných. Evropská podpora bytové výstavbě činí 2 - 3 procentní body hrubého domácího produktu a v padesátých letech byla větší. Zvýšený výdaj státního rozpočtu bude kompenzován vyšším příjmem z DPH, z daní z příjmů i vyšším příjmem ze sociálního pojištění. Navíc lze důvodně předpokládat snížení zájmu o státní bezúročnou půjčku na bytovou výstavbu i snížení participace státního rozpočtu na hypotéčních úvěrech. Navržené změny jsou tedy ekonomicky akceptovatelné a odpovídají poměrům ve vyspělých evropských státech.

Poslanecký návrh novely zákona o stavebním spoření nemá dopady na státní rozpočet roku 1999.

K článku I

K bodům 1, 2, 3 a 4

Navrhuje se sjednotit podmínky poskytování státní bezúročné půjčky na bytovou výstavbu a staveního spoření a státní nenávratný příspěvek ke stavebnímu úvěru poskytovat pouze fyzickým, nikoli právnickým osobám. Státní formy podpory právnických osob by se měly koncentrovat pouze do neziskových bytových společností. Poslanecký návrh novely tak vrací stavební spoření na původní úroveň.

K bodu 5

K zabezpečení dostatečných finančních zdrojů pro výstavbu průměrného bytu se navrhuje současnou státní podporu stavebního spoření rozšířit o státní nenávratný příspěvek k úvěru stavební spořitelny. Státní nenávratný příspěvek ke stavebnímu úvěru bude poskytnut rodinán s příjmovou situací do trojnásobku životního minima a pouze jedenkrát. V případě zániku manželství se princip poskytnutí státního nenávratného příspěvku k úvěru stavební spořitelny rodině zachovává. Nová rodina rozvedeného manžela jemuž státní příspěvěk nebyl poskytnut má možnost při splnění ostatních podmínek zákona o něj znovu požádat. Vymezení rodiny a rozhodného příjmu rodiny je schodné s dikcí zákona o státní sociální podpoře. Dalšími podmínkami poskytnutí příspěvku je postavení nového bytu o velikosti nejméně 30 m2podlahové plochy obytných místností, uspoření nejméně 20 procent ceny stavby bytu a dokončení stavby do čtyř let od poskytnutí příspěvku. Obdobně jako v ostatních postkomunistických zemích a jako při dřívější státní podpoře bytových družstev, se navrhuje státní nenávratný příspěvek poskytovat až do výše 30 procent prodejní ceny průměrného bytu v České republice. Ta se v současnosti pohybuje na úrovni cca 1,5 mil Kč. Stanovení limitní výše státní podpory by mohlo pozitivně ovlivnit cenovou politiku stavebních firem. Současný státní bonus stavebního spoření se navrhuje valorizovat o inflační růst za dobu jeho existence. Výrazné zatraktivnění stavebního spoření nad předpokládaný vývoj inflace vytvoří optimální podmínky pro nastartování nové úrovně spořivosti populace a zabezpečí zdroje pro předpokládaný nárůst úvěrů stavebních spořitelen.

K bodu 6

Forma poskytování státního bonusu ke stavebnímu spoření se zachovává, o státní nenávratný příspěvek ke stavebnímu úvěru se musí obdobně jako u státní

bezúročné půjčky na bytovou výstavbu a státního návratného příspěvku k hypotéčnímu úvěru písemně žádat. Dobu čerpání státního nenávratného příspěvku ke stavebnímu úvěru se navrhuje stanovit na 2 roky.

K bodům 6,7,8,9,10,11,12,13,15,16,17,18 a 19

Jedná se o legistativní úpravy dikce forem státní podpory stavebnímu spoření provedené v předchozím §10.

K bodu 14

Jedná se o legislativní zpřesnění v návaznosti na úpravy původního §11.

K článkům II a III

Současným účastníkům stavebního spoření se navrhuje umožnit přechod na nový režim, na vyšší měsíční splátky a vyšší cílové částky. Doba pro dohodnutí nových podmínek a změnu smluv účastníků se stavebními spořitelnami je stanovena na jeden rok. Pro vytvoření potřebných zdrojů ve státním rozpočtu respektive ve Fondu národního majetku se účinnost změn v zákoně o stavebním spoření navrhuje dnem 1.dubna 1999 a státní nenávratné příspěvky ke stavebním úvěrům vyplácet od roku 2002.

V Praze dne 25.září 1998

Jaroslav Štrait ...............................

Dalibor Matulka .............................

Vojtěch Filip ...............................

Znění části zákona č.96/1993 Sb., s vyznačením navrhovaných změn (vypouštěný text je přeškrtnut, nový text je podtržen)

Zákon č.96/1993 Sb., o stavebním spoření a

státní podpoře stavebního spoření ve znění

zákona č.83/1995 Sb., a zákona č. ..../1998 Sb.

a o doplnění zákona České národní rady

č.586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění

pozdějších předpisů

x x x

§4

Účastník stavebního spoření

Účastníkem stavebního spoření (dále jen "účastník") může být fyzická osoba s trvalým pobytem na území České republiky a rodným číslem přiděleným příslušným orgánem České republiky4a) a právnická osoba se sídlem na území České republiky a identifikačním číslem organizace přiděleným příslušným orgánem České republiky.4a)

_________________________

4a) §23 zákona č.21/1971 Sb., o jednotné soustavě sociálně ekonomických informací, ve znění pozdějších předpisů.

§11 odst. 2 zákona ČNR č.40/1972 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti sociálně ekonomických informací ve znění pozdějších předpisů.

x x x

§5

Smlouva o stavebním spoření

(1) Účastník uzavře se stavební spořitelnou písemnou smlouvu5)o stavebním spoření (dále jen smlouva"), ve které se zaváže ukládat u stavební spořititelny peněžní částky ve smluvené výši.

(2) Všeobecné obchodní podmínky stavební spořitelny stanoví, že účastník má

nárok na poskytnutí úvěru ze stavebního spoření na financování bytových potřeb (dále jen "úvěr") za předpokladu zajištění jeho návratnosti.

(3) Úvěr smí být stavební spořitelnou poskytnut a účastníkem použit pouze na financování bytových potřeb.

(4) Délka čekací doby na poskytnutí úvěru je závislá na podmínkách stanovených stavební spořitelnou, nesmí však být kratší než 24 měsíců.

(5) Stavební spořitelna může poskytovat účastníkům úvěry, které slouží dřívější úhradě nákladů na řešení bytové potřeby podle §6 i v případěch, kdy účastník nemá ještě nárok na poskytování úvěru, a to jen do výše cílové častky.

(6) Cílová částka se rovná součtu přijatých vkladů, státní podpory, úroků z nich a poskytnutého úvěru.

(7) Smlouva o stavebním spoření musí obsahovat úrokovou sazbu z vkladů a úrokovou sazbu z úvěrů. Rozdíl mezi úrokovou sazbou z vkladu a úrokovou sazbou z úvěru může činit nejvýše 3 procentní body.

(8) Účastníkovi, který uzavřel více smluv, přísluší státní podpora jen na jednu z nich.

(9) Stavební spořitelna může podmínit uzavření smlouvy povinností účastníka sjednat životní pojištění pro zabezpečení závazků vyplývajících ze smlouvy v případě invalidity nebo úmrtí účastníka. Povinnost uzavřít pojištění a s tím spojené podmínky se uvádějí ve smlouvě.

(10) Stavební spořitelna provádí kontrolu použití poskytnutého úvěru. V případě použití úvěru na jiné než bytové potřeby, je stavební spořitelna oprávněna požadovat okamžité vrácení celkové částky poskytnutého úvěru nebo její části použité v rozporu s účelem úvěru. Účastník je v tomto případě povinen úvěr nebo jeho část vrátit ve lhůtě stanovené stavební spořitelnou.

(11) Částku uspořenou účastníkem na základě jím uzavřené smlouvy nelze v době spoření převést na jiného účastníka.

(12) Při zániku smlouvy v době spoření nepřecházejí práva a povinnosti z této smlouvy na jiného účastníka, pokud tento zákon nestanoví jinak.

(13) Podíl smluv uzavřených stavební spořitelnou s právnickými osobami na počtu smluv, u nichž dosud nevznikl nárok na úvěr, může činit nejvýše 15 %.

(14) (13) Doba spoření začíná dnem uzavření smlouvy a končí poskytnutím úvěru nebo vyplacením uspořené částky, státní podpory a úroků z nich. nebo zánikem právnické osoby jako účastníka.

_________________________

5) §43 a násl. občanského zákoníku.

x x x

§10

Podmínky poskytování a výše státní podpory

(1) Státní podpora přísluší účastníkovi při splnění podmínek stanovených v tomto zákoně a poskytuje se ze státního rozpočtu formou nenávratného státního příspěvku k úvěru stavební spořitelny a státního příspěvku ke stavebnímu spoření.

(2) Nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny se poskytuje účastníkovi, který neprovádí bytovou výstavbu v rámci své podnikatelské činnosti na pořízení bytu do jeho vlastnictví. Pořízením bytu se rozumí

a) výstavba rodinného domu10) nebo bytu do vlastnictví podle zvláštního předpisu,11)

b) změna stavby rodinného domu, kterou se bez využití dosavadních obytných místností získá nový samostatný byt,

c) změna jiné stavby, kterou se bez využití případných dosavadních obytných místností získá nový samostatný byt,

d) stavební úpravy nebytových prostor nebo nástavba, přístavba, popřípadě vestavba do půdních prostorů, kterými se získá nový samostatný byt ve vlastnictví podle zvláštního předpisu.11)

(3) Nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny se poskytuje účastníkovi, který získá byt nejméně o velikosti 34 m2podlahové plochy obytných místností.12)

(4) Nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny se poskytuje účastníkovi a společně posuzovaným osobám jen jednou a za podmínky, že účastník ani jeho manžel dosud neobdržel příspěvek nebo půjčku na individuální bytovou výstavbu nebo příspěvek nebo půjčku na modernizaci rodinného domu nebo bytu podle zvláštních předpisů.13)

(5) Nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny se poskytuje účastníkovi jehož průměrný peněžní příjem a s ním společně posuzovaných osob nepřesáhne součin částek životního minima a koeficientu 3,00 přičemž

1. částky životního minima se stanoví podle zvláštního předpisu o životním minimu,14)

2. za rodinu se pro účely tohoto zákona považuje účastník stavebního spoření a společně s ním posuzované osoby, není - li těchto osob, považuje se za rodinu sám účastník stavebního spoření,15)

3. průměrný peněžní příjem se stanoví jako měsíční průměr příjmů rodiny za rozhodné období,

4. rozhodným obdobím, za které se zjišťuje příjem, je pro žádosti podané v období od 1.července příslušného kalendářního roku až do 30.června následujícího kalendářního roku kalendářní rok předcházející kalendářnímu roku, do něhož spadá počátek tohoto období,

5. za peněžní příjem se pro účely tohoto zákona považují příjmy uvedené v §5 odst.1 písm.a) až f) zákona o státní sociální podpoře,16)přídavek na dítě, rodičovský příspěvek a zaopatřovací příspěvek podle zákona o státní sociální podpoře.16)

(6) Nenávratný státní příspěvek k úvěru se poskytuje současně s úvěrem stavební spořitelny ve výši 30 % ceny stavby bytu, nejvýše 450 000 Kč, za podmínky, že účastník a s ním společně posuzované osoby uspořili nebo na účet stavební spořitelny složili částku nejméně ve výši 20 % ceny stavby bytu.

(7) Státní příspěvek ke stavebnímu spoření se poskytuje jednou ročně ve výši 25 % z ročně uspořené částky, maximálně z částky 30 000 Kč.

(8) V případě uzavření dvou smluv o stavebním spoření se státním příspěvkem jedním účastníkem v témže kalendářním roce tak, že následná smlouva je uzavřena po skončení platnosti předchozí smlouvy, bude státní příspěvek ke stavebnímu spoření připsán na následně uzavřenou smlouvu pouze do výše rozdílu mezi maximální částkou státního příspěvku ke stavebnímu spoření a částkou státního příspěvku připsanou za daný kalendářní rok na předchozí smlouvu.

(9) Částka přesahující 30 000 Kč v jednom roce se z hlediska posuzování nároků účastníků na státní příspěvek ke stavebnímu spoření převádí do následujícího roku spoření.

_________________________

10) §44 odst. 1 vyhlášky federálního ministerstva pro

technický a investiční rozvoj č.83/1976 Sb., o obecných technických požadavcích na výstavbu, ve znění pozdějších předpisů.

11) Zákon č.72/1994 Sb., kterým se upravují některé spoluvlastnické vztahy k budovám a některé vlastnické vztahy k bytům a nebytovým prostorům a

doplňují některé zákony (zákon o vlastnictví bytů), ve znění pozdějších předpisů.

12) §42 vyhlášky č.83/1976 Sb., ve znění vyhlášky č.376/1992 Sb.

13) Zejména vyhláška Federálního ministerstva financí, Ministerstva financí ČSR a předsedy Státní banky československé č.136/1985 Sb., o finanční, úvěrové a jiné pomoci družstevní a individuální bytové výstavbě a modernizaci rodinných domků v osobním vlastnictví, ve znění pozdějších předpisů, Nařízení vlády č.244/1995 Sb., kterým se stanoví podmínky státní finanční podpory hypotéčního úvěrování bytové výstavby, ve znění nařízení vlády č.276/1996 Sb., Nařízení vlády č.148/1997 Sb., o poskytování bezúročné půjčky na bytovou výstavbu a Nařízení vlády č.149/1997 Sb., kterým se stanoví podmínky poskytování další finanční podpory hypotečního úvěrování bytové výstavby.

14) Zákon č.463/1991 Sb., o životním minimu, ve znění pozdějších předpisů.

15) §7 zákona o státní sociální podpoře v platném znění.

16) Zákon č.117/1995 Sb., o státní sociální podpoře, ve znění pozdějších předpisů.

x x x

§11

Poskytování státní podpory

(1) Nenávratný státní příspěvek k úvěru se poskytuje na základě písemné žádosti účastníka podané u stavební spořitelny s kterou má uzavřenou smlouvu o stavebním spoření.

(2) Nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny může účastník použít pouze k úhradě ceny stavby domu nebo bytu, a to do dvou let od jeho poskytnutí.

(3) Nebudou - li prostředky nenávratného státního příspěvku vyčerpány na účel uvedený v odstavci 2 do dvou let od jejich převedení na účet účastníka, oznámí stavební spořitelna tuto skutečnost ministerstvu a nevyčerpané prostředky vrátí na účet státního rozpočtu.

(4) Účastník nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny neprodleně vrátí, jestliže výstavbu domu nebo bytu nedokončí tak, aby kolaudační rozhodnutí

nabylo právní moci nejpozději do čtyř let od poskytnutí příspěvku.

(5) V případě, že vlastníkem rodinného domu nebo bytu se po zániku manželství jiným způsobem než úmrtím manžela stane manžel účastníka, jemuž byl nenávratný státní příspěvek k úvěru stavební spořitelny poskytnut, postupuje se podle §10 odst.4.

(6) Na připsání roční zálohy státní podpory státního příspěvku ke stavebnímu spoření má nárok účastník, pokud jím je fyzická osoba, podle skutečně uspořené částky v příslušném roce.

(7) Nárok na vyplacení zálohy státní podpory nenávratného státního příspěvku k úvěru stavební spořitelny a příspěvku ke stavebnímu spoření uplatňuje souhrnně za všechny účastníky stavební spořitelna písemnou žádostí u ministerstva, a to vždy po uplynutí kalendářního roku. Stavební spořitelna připíše poukázané zálohy státní podpory příspěvky k úvěru a ke stavebnímu spoření na účty účastníků nejpozději do jednoho měsíce od obdržení zálohy částky od ministerstva.

(8) Stavební spořitelna požádá vždy k 30.červnu kalendářního roku o zálohu státní podpory příspěvek ke stavebnímu spoření a státní nenávratný příspěvek k úvěru pro ty účastníky, kteří v prvním pololetí téhož roku ukončili stavební spoření.

(9) V žádosti o roční zálohy státní podpory státní nenávratné příspěvky k úvěru a příspěvky ke stavebnímu spoření uvádí stavební spořitelna tyto údaje:

a) seznam účastníků, pro které je vyžadována vyžadován v daném období záloha státní podpory státní nenávratný příspěvek k úvěru a příspěvek ke stavebnímu spoření a potřebné údaje k ověření o účastnících, a to rodné číslo, jméno, příjmení a poštovní směrovací číslo bydliště, číslo smlouvy, datum uzavření a ukončení smlouvy, datum a důvod změny smlouvy,

b) seznam účastníků, kteří v průběhu daného období nově uzavřeli nebo zrušili smlouvy, a seznam účastníků, kteří nesplnili smluvně stanovené podmínky stavebního spoření.

c) vyčíslení požadované zálohy státní podpory částky na nenávratné státní příspěvky k úvěru a na státní příspěvky ke stavebnímu spoření.

(10) Ministerstvo poukáže stavební spořitelně částku ročních záloh státní podpory nenávratných státních příspěvků k úvěru a státních příspěvků ke stavebnímu spoření do dvou měsíců od doručení žádosti.

(11) V případě neúplné žádosti nebo nesprávných údajů je ministerstvo oprávněno vyžádat doplnění nebo opravu žádosti. Po dobu, než je žádost doplněna nebo opravena, lhůta uvedená v odstavci 9 neběží.

x x x

§12

Výplata státní podpory

(1) Do doby vyplacení účastníkovi jsou připsané zálohy státní podpory je příspěvek ke stavebnímu na účtě účastníka pouze evidovány evidován.

(2) Zálohy státní podpory evidované Státní příspěvek ke stavebnímu spoření evidovaný na účtě účastníka vyplatí stavební spořitelna účastníkovi za podmínky, že účastník od uzavření smlouvy po dobu pěti let s vkladem nenakládal, s vyjímkou případu, kdy byl vklad ze stavebního spoření po poskytnutí úvěru použit na bytové účely. Pokud tato podmínka není splněna, ztrácí účastník nárok na výplatu státní podpory státního příspěvku ke stavebnímu spoření a stavební spořitelna je povinna zálohu státní podpory evidovanou státní příspěvek ke stavebnímu spoření evidovaný na účtě účastníka vrátit v plné výši do dvou měsíců ministerstvu.

(3) Obdobně jako v odstavci 2 se postupuje v případě, kdy účastník bude žádat o úvěr. Po uplynutí minimální čekací doby podle §5 odst.4 může účastník, podle podmínek konkrétní stavební spořitelny, získat úvěr za předpokladu, že uspoří smluvně sjednanou částku. Nárok na výplatu státní podpory státního příspěvku ke stavebnímu spoření má účastník jen za skutečnou dobu spoření.

x x x

§13

Povinnosti stavební spořitelny

(1) Stavební spořitelna sleduje, zda účastníkovi trvá nárok na státní podporu. Pokud tento nárok z důvodu nesplnění podmínek smlouvy nebo jejího vypovězení zanikl, stavební spořitelna další státní podporu nečerpá a je povinna příslušnou částku přijatých záloh státní podpory vrátit ministerstvu nejpozději do dvou měsíců od zjištění důvodů po vrácení.

(2) Stavební spořitelna eviduje zrušené smlouvy a v pravidelných intervalech, alespoň čtyřikrát ročně, kontroluje, zda jsou plněny podmínky smlouvy.

(3) Stavební spořitelna vrátí neoprávněně čerpané zálohy státní podpory částky nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy zjistí, že nastaly důvody pro její jejich vrácení.

x x x

Přechodná ustanove

§20

(1) Nároky ze zákona č.96/1993 Sb., o stavebním spoření a státní podpoře stavebního spoření ve znění zákona č.83/1995 Sb. a zákona ../1998 Sb. se při dodržení podmínek uvedených v §10 a v § 11 vztahují i na účastníky, kteří uzavřeli smlouvy se stavebními spořitelnami přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona.

(2) Doba pro smluvní sjednání nových podmínek účastníků se stavebními spořitelnami je jeden rok od doby nabytí účinnosti tohoto zákona.

(3) Státní nenávratné příspěvky ke stavebnímu úvěru se při dodržení podmínek uvedených v §10 vyplácí od 1.ledna 2002.

x x x

Účinnost

§21

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.dubna 1999.

18

Máte otázku k tomuto zákonu?

Zeptejte se asistenta

Tento web používá nezbytné cookies pro fungování služby a volitelné analytické cookies pro měření návštěvnosti. Více informací