:
K
článku I:
K
bodům 1 a 3:
Současná
maximální hranice denního vyměřovacího základu 270 Kč byla
zavedena 1. ledna 1994, kdy odpovídala 1,4 násobku průměrné
mzdy v roce 1993. Návrh zavádí redukci denního vyměřovacího
základu pomocí hranice 360 Kč, která odpovídá 0,9násobku
předpokládané průměrné mzdy v roce 1998, a hranice 468 Kč (tj.
výsledná částka po 60 % redukci rozdílu příjmu mezi 540 a 360
Kč). Částka 468 Kč bude odpovídat zhruba 1,2 násobku
předpokládané průměrné mzdy v roce 1998. Navrhovanou úpravou
bude zmírněno stávající zaostávání relativní výše těchto
dávek za příjmy pojištěnců s vyššími příjmy při současném
zachování solidarity vysokopříjmových pojištěnců s
nízkopříjmovými. Navrhovaná
úprava rovněž zajistí plnění Úmluvy MOP č. 130, kterou Česká
republika ratifikovala.
Nově
se navrhuje zavést zaokrouhlování denního vyměřovacího
základu, které dosud v právní úpravě chybí. Navrhuje se
přijmout stejný princip zaokrouhlování na celé koruny nahoru,
tj. podle principu používaného v oblasti sociálního zabezpečení.
Zaokrouhlování se bude provádět až po redukci denního
vyměřovacího základu.
K
bodu 2:
Navrhuje
se zavést princip zaokrouhlování denní výše nemocenského na
celé koruny
nahoru, jak je v oblasti sociálního zabezpečení obvyklé.
K
bodu 4:
Navrhuje
se zmocnit vládu k úpravě částek platných pro redukci denního
vyměřovacího základu, aby nedocházelo k zaostávání částek
za růstem mezd a bylo tak i nadále zajištěno plnění Úmluvy
Mezinárodní organizace práce č. 130. Řešení spočívá v
automatické indexaci uvedených částek vždy k 1. lednu podle
vývoje průměrné mzdy. Jde o obdobný způsob indexace jako v
oblasti důchodového pojištění.
K
článku II
V
úpravě nemocenské péče v ozbrojených silách se navrhují
obdobné změny, týkající se výpočtu a indexace denního
vyměřovacího základu, jako u dávek nemocenského pojištění
(viz čl. I body 1 až 4).
K
článku III
Jedná
se o změnu, která souvisí se zvýšením maximální hranice
denního vyměřovacího základu pro výpočet dávek nemocenského
pojištění (viz článek I bod 3).
K
článku IV
Vzhledem
k tomu, že se návrhem zákona nově upravuje výše dávek
nemocenského pojištění (nemocenské péče), navrhuje se, aby v
této výši náležely i dávky, na které vznikl nárok přede dnem
účinnosti zákona, avšak trvá i po 31. březnu 1999, a to bez
žádosti.
Plnění
Úmluvy MOP č. 130
Podle
Úmluvy MOP č. 130,
kterou Česká republika ratifikovala, má
denní nemocenské zvýšené
o přídavky na děti u pracovníka se dvěma dětmi a závislou
manželkou, který pobírá 1,25násobek průměrné mzdy v národním
hospodářství, být od 4. dne nemoci vyšší než 60 % čisté
mzdy zvýšené o přídavky na děti.
Při
současné právní úpravě Česká republika Úmluvu MOP č. 130 v
této oblasti od roku 1997 neplní. Zavedení navrhovaných hranic
denního vyměřovacího základu má tento stav odstranit. Pro
trvalé zajištění plnění úmluvy v oblasti minimální úrovně
nemocenských dávek v dalším období je potřeba hranice
denního vyměřovacího základu pravidelně valorizovat v souladu s
mzdovým vývojem. V opačném případě lze očekávat pokles
příslušné relace pod hranici potřebnou pro plnění uvedené
úmluvy.
-
-
|
stávající
předpisy
|
návrh
|
1997
|
54,8
|
x
|
1998
*)
|
51,0
|
77,7
|
1999
*)
|
47,0
|
66,3
|
*)
odhad
Příklad
výpočtu úrovně nemocenského pro plnění Úmluvy MOP č. 130
Pracovník,
jehož mzda odpovídá 1,25 násobku průměrné mzdy v roce 1998,
dosáhne měsíční hrubé mzdy 14.575 Kč (průměrná mzda v
roce 1998 se odhaduje ve výši 11.660 Kč). Odpovídající čistá
mzda pro pracovníka se dvěma nezaopatřenými dětmi a závislou
manželku by pak činila 11.918 Kč měsíčně. Přídavky na dvě
děti v této příjmové kategorii by odpovídaly částce 1012 Kč
měsíčně. Čistý
denní příjem pracovníka pak činí (11.918 + 1012)/30 = 431 Kč.
Denní
nemocenské od 4. dne nemoci zvýšené o přídavky:
a)
podle platné právní úpravy činí 220 Kč
(denní
mzda = 14.575 /30 = 486 Kč; z této částky se započítává
nejvýše 270 Kč;
sazba
pro výpočet nemocenské dávky od 4. dne nemoci je 69 %; denní
nemocenské tohoto pracovníka pak činí 0,69 x 270 = 186 Kč. K
tomu se připočtou přídavky na dvě děti:
186
+ 1012/30 = 220 Kč).
Relace
denního nemocenského zvýšeného o přídavky na děti a čisté
denní mzdy zvýšené o přídavky na děti pak podle současné
právní úpravy v roce 1998 činí 51,0%. Úmluva
MOP č. 130 není plněna.
b)
podle navrhované úpravy hranic denního vyměřovacího základu
činí 335 Kč
(denní
mzda = 14.575 /30 = 486 Kč; z této částky se započítává do
výše 360 Kč plně, z částky nad 361 Kč do 540 Kč pouze
60 %; denní vyměřovací základ pracovníka pak po redukci činí
436 Kč (360 + (486-360) x 0,6 = 436 Kč). Sazba nemocenského od 4.
dne nemoci je 69 %; denní nemocenské tohoto pracovníka pak činí
0,69
x 436 = 301 Kč, zvýšené o přídavky na dvě děti pak 301+
1012/30 = 335 Kč).
Relace
denního nemocenského zvýšeného o přídavky na děti a čisté
denní mzdy zvýšené o přídavky na děti by pak podle návrhu v
roce 1998 činila 77,7 %. Úmluva
MOP č. 130 by pak byla plněna.
V
Praze dne 16. září 1998
Petr Pithart, v.r.
předseda
Senátu
ZÁKON
O
NEMOCENSKÉM POJIŠTĚNÍ ZAMĚSTNANCŮ
ve
znění zákona č. 16/1959 Sb., zákona č. 58/1964 Sb., zákona č.
65/1965 Sb., zákona č. 67/1965 Sb., zákona č. 87/1968 Sb.,
zákona č. 88/1968 Sb., zákonného opatření předsednictva
Federálního shromáždění č. 8/1982 Sb., zákona č. 73/1982
Sb., zákona č. 148/1983 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona
č. 51/1987 Sb., zákona č. 110/1990 Sb., zákona č. 180/1990
Sb., zákona č. 306/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona
č. 582/1991 Sb., zákona č. 235/1992 Sb., zákona č.
589/1992 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 160/1993 Sb.,
zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb., zákona
č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 160/1995
Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. ..
§
17
(1)
(Nemocenské
se stanoví z denního vyměřovacího základu (§ 18 odst. 1),
nejvýše však z částky 270 Kč.)
Nemocenské se stanoví z denního vyměřovacího základu
zjištěného podle § 18.
(2)
Výše nemocenského za kalendářní den činí 69 % denního
vyměřovacího základu. Za první tři kalendářní dny
pracovní neschopnosti činí však výše nemocenského 50 % denního
vyměřovacího základu.
((3)
Výše nemocenského
za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny tak, že
haléřové částky do 50 haléřů včetně se zaokrouhlují
směrem dolů a haléřové částky nad 50 haléřů směrem
nahoru.)
(3)
Výše nemocenského za kalendářní den se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru.
§
18
(1)
Denní vyměřovací základ se zjistí tak, že se vyměřovací
základ zjištěný z rozhodného období dělí počtem
kalendářních dnů připadajících na rozhodné období. Do
tohoto počtu dnů se nezahrnují kalendářní dny omluvené
nepřítomnosti zaměstnance v práci, za které mu nenáleží
náhrada příjmu, včetně dnů, za které mu bylo poskytováno
nemocenské, podpora při ošetřování člena rodiny a peněžitá
pomoc v mateřství, dny, za které mu náleží náhrada příjmu
při
výkonu služby v ozbrojených silách a civilní služby,3)
a kalendářní dny před vstupem do zaměstnání a po
skončení zaměstnání. U člena družstva uvedeného v § 2
odst. 1 písm. b) se vstupem do zaměstnání rozumí započetí
práce pro družstvo; to platí obdobně pro společníka a
jednatele společnosti s ručením omezeným a komanditistu
komanditní společnosti uvedeného v § 2 odst. 1 písm. c).
(2)
Rozhodným obdobím je kalendářní čtvrtletí, které
předchází kalendářnímu čtvrtletí, v němž vznikla
pracovní neschopnost, pokud není dále stanoveno jinak.
(3)
Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním
čtvrtletí, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je
rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do konce
zúčtovacího období bezprostředně předcházejícího
zúčtovacímu období, v němž vznikla pracovní neschopnost.
(4)
Jestliže pracovní neschopnost vznikla v kalendářním
měsíci, v němž zaměstnanec vstoupil do zaměstnání, je
rozhodným obdobím doba od vstupu do zaměstnání do dne
bezprostředně předcházejícího dni vzniku pracovní
neschopnosti.
(5)
Za vstup do zaměstnání se pro účely rozhodného období
považuje i změna činnosti zaměstnance, která zakládá
nemocenské pojištění, jde-li o téhož zaměstnavatele.
(6)
Jestliže zaměstnanec v rozhodném období stanoveném podle
odstavců 2 až 4 neměl započitatelný příjem, ačkoliv byl
pojištěn, je rozhodným obdobím první zpětné kalendářní
čtvrtletí, v němž měl započitatelný příjem; jestliže
není takové čtvrtletí nebo nelze-li zjistit rozhodné období
podle odstavců 2 a 4, stanoví se nemocenské ze započitatelného
příjmu, kterého by zaměstnanec pravděpodobně dosáhl za
kalendářní den v kalendářním měsíci, v němž vznikla
jeho pracovní neschopnost.
(7)
U zaměstnankyně převedené na jinou práci z důvodu
těhotenství nebo mateřství se rozhodné období podle
předchozích odstavců zjišťuje namísto ke dni vzniku pracovní
neschopnosti ke dni převedení na jinou práci, pokud je to pro
ni výhodnější. U poživatele rodičovského příspěvku,
který vykonává zaměstnání v rozsahu stanoveném v zákoně o
státní sociální podpoře,8)
se při zjištění rozhodného období nepřihlíží k době
takového zaměstnání, pokud o to požádá.
(8)
Převyšuje-li denní vyměřovací základ vypočtený podle
předchozích odstavců částku 360 Kč, počítá se částka 360
Kč v plné výši, z částky nad 360 Kč do 540 Kč se
počítá 60 % a k částce přesahující 540 Kč se
nepřihlíží.
(9)
Částka denního vyměřovacího základu se zaokrouhluje na celé
koruny nahoru. Přesahuje-li denní vyměřovací základ 360 Kč,
zaokrouhluje se až po úpravě podle odstavce 8.
(10)
Denní vyměřovací základ zjištěný podle předchozích
odstavců pro stanovení nemocenského při první
pracovní neschopnosti v kalendářním čtvrtletí se použije
pro stanovení nemocenského při všech dalších pracovních
neschopnostech zaměstnance vzniklých do konce tohoto kalendářního
čtvrtletí.
(11)
Denní
vyměřovací základ zjištěný při vzniku pracovní
neschopnosti platí po celou dobu jejího trvání, a to i
tehdy, přechází-li tato neschopnost do následujícího
kalendářního čtvrtletí.
(12)
Ustanovení předchozích odstavců platí obdobně pro
stanovení nemocenského při karanténě nařízené podle
příslušných předpisů.
------------------------------------------------------------------
3)
Zákon č. 18/1992 Sb., o civilní službě.
8)
§ 30 odst. 3 zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální
podpoře.
(část
čtvrtá
zrušena
§
40
zrušen)
část
čtvrtá
zvyšování
vyměřovacího základu
§
40
(1)
Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v § 18
odst. 8 nebo částky uvedené v § 18 odst. 8 naposledy zvýšené
nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu
všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového
pojištění12)
stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než
1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí
koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a
výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(2)
Výše dávek nemocenského pojištění, na které vznikl nárok
před 1. lednem kalendářního roku, od něhož byly zvýšeny
částky uvedené v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v
tomto dni, se upraví bez žádosti od tohoto dne podle nové výše
těchto částek.
-----------------------------------------------------
12)§
17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
ZÁKON
č.
32/1957 Sb.,
o
nemocenské péči v ozbrojených silách
ve
znění zákona č. 58/1964 Sb., zákona č. 87/1968 Sb., zákonného
opatření Předsednictva Federálního shromáždění č. 8/1982
Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona
č. 37/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č. 182/1994 Sb.,
zákona č. 118/1995
Sb., zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. ..
(§
17
(Nemocenské
se stanoví z průměrné částky připadající na
kalendářní den z měsíčního platu, který náleží v
době vzniku neschopnosti k službě, nejvýše však z částky 270
Kč.)
§
17
(1)
Nemocenské se stanoví z průměrné částky připadající na
kalendářní den z měsíčního služebního příjmu, který
náleží v době vzniku neschopnosti k službě. Převyšuje-li
částka uvedená v předchozí větě částku 360 Kč, počítá se
částka 360 Kč v plné výši, z částky nad 360 Kč do
540 Kč se počítá 60 % a k částce přesahující 540 Kč se
nepřihlíží; výsledná částka se zaokrouhluje na celé koruny
nahoru s tím, že přesahuje-li částka uvedená v prvé větě
částku 360 Kč, zaokrouhluje se až po úpravě podle části věty
před středníkem.
(2)
Vláda zvýší nařízením od 1. ledna částky uvedené v odstavci
1 nebo částky uvedené v odstavci 1 naposledy zvýšené
nařízením vlády, pokud přepočítací koeficient pro úpravu
všeobecného vyměřovacího základu pro účely důchodového
pojištění1)
stanovený naposledy nařízením vlády činí hodnotu větší než
1; zvýšení se stanoví tak, že se tyto částky vynásobí
koeficientem uvedeným v části věty před středníkem a
výsledné částky se zaokrouhlí na celé desetikoruny nahoru.
(3)
Výše dávek
nemocenského pojištění, na které vznikl nárok před 1. lednem
kalendářního roku, od něhož byly zvýšeny částky uvedené
v odstavci 1, a tento nárok trvá aspoň v tomto dni, se upraví
bez žádosti od tohoto dne podle nové výše těchto částek.
(4)
Výše nemocenského
za kalendářní den se zaokrouhluje na celé koruny nahoru.
-----------------------------------------------------
1)§
17 odst. 4 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění.
ZÁKON
O
PRODLOUŽENÍ MATEŘSKÉ DOVOLENÉ,
O
DÁVKÁCH
V MATEŘSTVÍ
A
O PŘÍDAVCÍCH NA DĚTI Z NEMOCENSKÉHO POJIŠTĚNÍ
ve
znění zákona č. 99/1972 Sb., zákona č. 73/1982 Sb., zákona č.
57/1984 Sb., zákona č. 109/1984 Sb., zákona č. 51/1987 Sb.
zákona č. 103/1988 Sb., zákona č. 180/1990 Sb., zákona č.
306/1991 Sb., zákona č. 582/1991 Sb., zákona č. 37/1993 Sb.,
zákona č. 226/1993 Sb., zákona č. 308/1993 Sb., zákona č.
182/1994 Sb., zákona č. 241/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb.,
zákona č. 113/1997 Sb. a zákona č. ..
§
5
(1)
Vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství (dále jen
"vyrovnávací příspěvek") se poskytuje za kalendářní
dny, v nichž trvalo převedení zaměstnankyně na jinou práci, s
výjimkou dnů, po které trvaly důvody uvedené v odstavci 4 písm.
a) až d). Vyrovnávací příspěvek se poskytuje v těhotenství
nejdéle do nástupu mateřské dovolené a po ukončení mateřské
dovolené nejdéle do konce devátého měsíce po porodu.
(2)
Vyrovnávací příspěvek se stanoví jako rozdíl denního
vyměřovacího základu zaměstnankyně zjištěného ke dni jejího
převedení na jinou práci a průměru jejích započitatelných
příjmů připadajícího na jeden kalendářní den v jednotlivých
kalendářních měsících po tomto převedení. (Přitom
se nepřihlíží k té části denního vyměřovacího základu
zaměstnankyně, která přesahuje částku 270 Kč.)Ustanovení
§ 4 odst. 1 věty druhé platí i zde.
(3)
Denní vyměřovací základ se stanoví stejným způsobem jako se
stanoví při výpočtu nemocenského s tím, že se zjišťuje ke
dni převedení zaměstnankyně na jinou práci v souvislosti s
těhotenstvím a mateřstvím.
(4)
Průměr započitatelných příjmů zaměstnankyně připadající
na jeden kalendářní den v jednotlivých kalendářních měsících
po jejím převedení na jinou práci se zjistí tak, že její
započitatelný příjem v kalendářním měsíci se dělí počtem
kalendářních dnů v tomto měsíci, s výjimkou dnů, po které
a)
trvala její pracovní neschopnost nebo karanténa nařízená podle
předpisů o opatřeních proti přenosným nemocem,
b)
ošetřovala (pečovala o) člena rodiny,
c)
měla omluvenou nepřítomnost v práci, za kterou jí nenáleží
náhrada příjmu,
d)
měla neomluvenou nepřítomnost v práci.
(5)
Pokud k převedení zaměstnankyně na jinou práci anebo ke skončení
tohoto převedení došlo v průběhu kalendářní;ho měsíce,
postupuje se obdobně podle odstavce 4 s tím, že se přihlíží
k započitatelnému příjmu za celý takový kalendářní měsíc a
tento příjem se dělí počtem kalendářních dnů v tomto měsíci
s výjimkou dnů uvedených v odstavci 4 písm. a) až d).
(6)
Započitatelný příjem se zjišťuje stejným způsobem jako se
zjišťuje při stanovení nemocenského.