Důvodová zpráva

Dodatek ke Zprávě o činnosti Rady pro rozhlas a televizi

Sněmovní tisk: č. 341, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1999

III. volební období

___________________________________________________________

341

DODATEK KE ZPRÁVĚ

O STAVU VYSÍLÁNÍ A ČINNOSTI

RADY ČESKÉ REPUBLIKY PRO ROZHLASOVÉ

A TELEVIZNÍ VYSÍLÁNÍ

za období 1. 1. 1998 až 31. 12. 1998

Dodatek ke Zprávě o stavu vysílání a činnosti

Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání

za období 1. 1. 1998 až 31. 12. 1998

Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky na své 13.schůzi dne 20.5.1999 usnesením 279 ke Zprávě o stavu vysílání a činnosti Rady České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání (1. 1. 1998 – 31. 12. 1998) /sněmovní tisk 145/ ( dále jen ”Zpráva”)

vyslovila nesouhlas s předloženou Zprávou;
požádala Radu, aby nová zpráva (formou dodatku) obsahovala podrobné hodnocení dodržování zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů, minimálně celoplošnými rozhlasovými a televizními stanicemi, a podrobné vyhodnocení proběhlých licenčních řízení;
požádala Radu, aby se v souvislosti s vleklým a nedořešeným problémem změny struktury vlastníka ve společnosti FTV Premiéra spol. s r.o. v nové zprávě podrobněji věnovala i této věci;
požádala Radu, aby novou zprávu Poslanecké sněmovně předložila nejpozději do 31. 8. 1999.

Dodatek Zprávy o stavu vysílání a činnosti Rady ČR pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen ”Dodatek”) je členěn do tří oddílů.

V prvním oddíle Dodatku je hodnoceno dodržování zákona č. 468/91 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, v platném znění (dále jen ”zákon o vysílání”) a souvisejících předpisů podrobně provozovateli celoplošných rozhlasových a televizních stanic a dalšími provozovateli.

Druhý oddíl se zabývá vyhodnocením licenčních řízení, proběhlých ve sledovaném období se zvláštním zaměřením na celoplošné rozhlasové licence.

Ve třetím oddíle je pojednána problematika vlastnických poměrů ve společnosti FTV Premiéra, spol. s r.o. (dále jen ”FTV”).

V textu Dodatku jsou v některých případech uváděny odkazy na příslušné kapitoly Zprávy, aby nebylo třeba je opakovaně citovat.

Oddíl I.

Hodnocení dodržování zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání

Pro přehlednost je tento oddíl členěn do tří částí. První je z větší části zaměřena na výčet nástrojů, které podle platného znění zákona o vysílání a souvisejících předpisů má Rada k dispozici pro výkon státní správy a funkce regulačního orgánu v mediální oblasti. Druhá část je věnována celoplošným televizním stanicím (veřejnoprávní Česká televize a soukromé stanice Nova a Prima TV) a třetí část popisuje dodržování zákona rozhlasovými stanicemi s kategorizací jednotlivých typů porušování zákona o vysílání.

I.1. Přehled a stručný obsah základních zákonů a činností z nich vyplývajících, jimiž je upravena činnost a regulační funkce Rady

Zákon č. 468/91 Sb. o provozování rozhlasového a televizního vysílání s novelami 597/92 Sb., 36/93 Sb., 253/94 Sb., 40/95 Sb., 237/95 Sb., 301/95 Sb., 135/97 Sb., – udílení a odnímaní licencí k vysílání, provádění registrací oprávnění k vysílání, evidence licencí, registrací a jejich změn, rozhodování o změnách licencí a registrací na základě žádostí držitelů a dohled nad oznamováním změn, stanovování lhůt k nápravě zjištěných porušení zákonných povinností provozovateli nebo subjekty bez oprávnění a ukládání příslušných sankcí, dohled nad dodržováním programových a dalších povinností provozovatelů, stanovených zákonem nebo licenčními podmínkami a registrací, dohled nad dodržováním povinností při vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů, dohled nad časovým rozsahem reklam a teleshoppingu a nad zařazováním reklam do pořadů, dohled nad dodržováním zvláštních povinností a oprávnění veřejnoprávních médií.

Zákon č. 103/92 Sb. o Radě ČR pro rozhlasové a televizní vysílání s novelami 474/92 Sb., 36/93 Sb., 331/93 Sb., 253/94 Sb. 301/95 Sb., 135/97 Sb. – výkon státní správy v oblasti vysílání, tvorba zásad státní politiky a oblasti vysílání a koncepce jeho rozvoje, rozvoj plurality a podpora nezávislosti vysílání, dohled nad dodržováním zákonnosti a součinnost s exekutivou v oblasti vysílání, tvorba stanovisek k návrhům mezinárodních smluv a plnění uzavřených mezinárodních smluv v oblasti vysílání, předkládání zpráv o stavu vysílání a činnosti Rady, tvorba plánů využití kmitočtového spektra a výkon státní správy části kmitočtového spektra, určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.

Zákon č. 40/95 o regulaci reklamy – dohled nad dodržováním zákonných povinností provozovatelů při vysílání reklam, teleshoppingu a sponzorovaných pořadů, zejména povoleného časového rozsahu reklamy a zařazováním reklam do pořadů se sankcionováním zjištěných nedostatků.

Rada je při výkonu správní a regulační funkce vázána správním řádem (zákon č.71/67 Sb., o správním řízení, v platném znění) a zákonem č.368/93 Sb., o správních poplatcích, v platném znění. Dalšími předpisy, souvisejícími s činností Rady jsou zákony č. 484/91 Sb., o Českém rozhlase, zákon č.483/91 Sb., o České televizi, zákon č. 252/94 Sb., o rozhlasových a televizních poplatcích, zákon č. 110/64 Sb., o telekomunikacích a zákon č. 237/95 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných, všechny v platném znění. Podrobný výčet včetně vyhodnocení dopadu nejvýznamnějších změn v novelách je uveden ve Zprávě na str. 12 – 14.

Obecně lze konstatovat, že Rada má v současné době při postihování zjištěných prohřešků největší problémy s poměrně úzkou škálou sankcí za porušování zákona, kdy v některých případech maximální možná výše pokuty neodpovídá závažnosti přečinu v kontextu jiných právních norem a sankcí ani výši finančních prostředků, které se pohybují na českém mediálním trhu (v zahraničí je maximální výše pokut v tomto srovnání o jeden až dva řády vyšší). Maximální možný trest v podobě odebrání licence buď nelze ze zákona na příslušný druh přečinu uplatnit, nebo by naopak byl pro takový přečin neúměrně tvrdý. V této souvislosti je třeba znovu připomenout ne zcela dostatečně promyšlené dopady novely zákona o vysílání č.301/95 Sb., která Radě ve svém důsledku vzala možnost účinněji regulovat mediální sféru s využitím jiných než programových licenčních podmínek pro jednotlivé provozovatele.

I.2. Vyhodnocení dodržování zákonných povinností zejména provozovateli celoplošných televizních stanic

Obecně je východiskem a podmínkou jakékoli regulační činnosti v oblasti vysílání příslušný monitoring, který je následně vyhodnocován podle kriterií, vyplývajících zejména ze zákona o vysílání a zákona o regulaci reklamy. Tato činnost Rady je zabezpečována zaměstnanci Úřadu Rady, stálými externími spolupracovníky a externí firmou. Rada má dále oprávnění vyžádat si ve smyslu §22 zákona o vysílání záznamy přímo od provozovatelů, kteří jsou povinni uchovávat záznamy všech odvysílaných pořadů po dobu nejméně 30 dnů. Vlastní monitoring Rady je zaměřen zejména na zpravodajské a publicistické pořady celoplošných TV stanic.

Při analýze a vyhodnocování záznamů se sledují zejména tyto zákonem stanovené parametry vysílání:

vyváženost informací podle §4 odst. 2 zákona o vysílání
ochrana dětí a mladistvých podle §5 odst. 1 písm. d) zákona o vysílání
propagace krutých a nelidských jednání podle §5 odst.1 písm. b) zákona o vysílání a §2 zákona o ČT
reklama, sponzoring a teleshopping podle §§6, 6a, 7, 8 zákona o vysílání a §§ 2 - 4, 6 zákona o reklamě
uchovávání záznamů podle §5 odst.1 f) zákona o vysílání
plnění licenčních podmínek a dodržování programové skladby podle §12 odst. 2 zákona o vysílání.

U celoplošných televizních stanic se analýza zaměřuje zejména na konkrétní vyhodnocení jednotlivých pořadů, u kterých bylo vysloveno podezření na porušení zákona na podkladě stížnosti diváků, podnětů členů Rady nebo Úřadu. U celoplošných rozhlasových stanic jsou analyzovány především záznamy kontinuálního dvoudenního, resp. čtyřdenního vysílání. Konkrétní metodika a pracovní postupy jsou popsány ve Zprávě na str. 50 –57.

I.2.1. Celoplošné televizní stanice

V současné době jsou v ČR provozovány jako celoplošné čtyři vysílací okruhy - dvě stanice veřejnoprávní České televize ČT 1 a ČT 2 a dvě soukromé stanice - NOVA (provozovatel s licencí CET 21, spol. s r.o. /dále jen ”CET 21”/ a PRIMA TV (provozovatel s licencemi a registrací FTV Premiéra, spol. s r.o.).

Všechny celoplošné televizní stanice mají v současnosti ustálený formát na velmi dobré profesionální úrovni. Na odpovídající úrovni se jeví i obeznámenost provozovatelů se zákonnými ustanoveními. Většina zjištěných nedostatků má svůj původ v možném nejednotném výkladu zákonných ustanovení nebo – a to častěji – v různě nastavených nebo vnímaných mezích možného, tedy kam až lze v interpretaci toho kterého problému nebo aspektu zajít. To se liší např. u tvůrců a programových pracovníků nejen generačně, ale např. i v zohlednění specifik regionů z hlediska sociální, kulturní a náboženské struktury diváků. Těmto problémům, vymykajícím se svým rozsahem a složitostí Dodatku se Rada bude ve své činnosti průběžně věnovat a uspořádá na tato témata v blízké budoucnosti seminář, či spíše řadu seminářů.

A nyní k vlastnímu hodnocení ze shora uvedených hledisek:

Vyváženost informací – tento problém nelze zjednodušeně poměřovat např. časem, který měli na obrazovce k dispozici zastánci opačných názorů na pojednávané problémy. Přes setrvalou nespokojenost Rady i odborné veřejnosti s profesionální úrovní zpravodajství a publicistiky zejména u Novy a ČT1 ve sledovaném období výrazněji vybočil pouze pořad Volejte řediteli Novy, ve kterém moderátor opakovaně přes varování Rady nedodržoval proklamovaný formát self promotion a svým jednostranným pohledem na prezentované politické, společenské a kulturní problémy bez možnosti porovnání alternativ prakticky beztrestně manipuloval diváka. Rada po opakovaných upozorněních z uvedených důvodů zahájila správní řízení o odejmutí licence s provozovatelem CET 21. Po několika jednáních provozovatel přislíbil nápravu, kterou následný dvouměsíční monitoring prokázal. Protože kromě odstranění Radou vytýkaných nedostatků poskytl CET 21 i jisté záruky, Rada dne 17.11.98 rozhodla řízení zastavit. Rada tento pořad i nadále pečlivě monitoruje a pravidelně se jím zabývá.

Některé kontroverzní publicistické pořady ČT v souvislosti s volbami a některými vnitropolitickými událostmi vyřešila ve své kompetenci Rada ČT bez zásahu Rady, takže nepovažujeme za korektní tato řešení dále komentovat.

Ochrana dětí a mladistvých – tato otázka je dnes jednou z nejdiskutovanějších a problém je bohužel neuspokojivě řešen v celosvětovém měřítku (týká se pouze demokratických států, totalitní režimy vesměs problémy tohoto druhu vyřešily cenzorsky). Byl a bude předmětem zřejmě ještě mnoha dalších jednání, seminářů a konferencí na nejrůznějších úrovních a svým podílem k jeho řešení přispívá a bude přispívat i Rada. Za nedořešený považuje Rada i problém upoutávek na pořady, vysílané v souladu se zákonem po 22. hodině Obsah těchto upoutávek, vysílaných v průběhu dne, je v některých případech na hranicí nebo i za hranicí zákona a Rada tyto případy řeší jednotlivě tak, že vydá provozovatelům příslušná upozornění; při opakování pak nastupuje příslušná finanční sankce.

Z hlediska hodnocených subjektů se v tomto ohledu jeví jako nejméně problémová Prima TV, u které ve sledovaném období v podstatě nebyly shledány žádné závady. U dalších dvou provozovatelů Rada ve sledovaném období prošetřovala několik podnětů. V případě ČT byly na základě monitoringu a podnětů Radě předloženy 3 případy (dokument ”Zvíře jménem člověk” na ČT2, seriál ”Detektiv Martin Tomsa” a film ”Vojín Benjaminová” na ČT1). Po analýze a projednání však nebyl shledán důvod k zahájení správního řízení a Rada případy odložila. U Novy byly shledány dva závažnější případy – seriál ”Mizející syn” a pořad ”Áčko” – díl ”Živím se svým tělem”. Zatímco v prvním případě porušení zákona shledáno nebylo, u Áčka Rada konstatovala, že způsob moderování pořadu se zlehčováním vysloveně rizikových aspektů v pořadu prezentovaných osob a jejich jednání a s potlačováním názorů odborníka a oponenta působil návodně, a zahájila správní řízení, které vyústilo v uložení pokuty CETu 21. Ten se odvolal k Městskému soudu v Praze. Protože k datu zpracování Dodatku soudní řízení nebylo dosud ukončeno, nelze v této věci uvádět další podrobnosti ani komentáře.

Reklama, sponzoring a teleshopping – Nova ve sponzorovaném pořadu ”Ceny hudební akademie” porušila zákon propagováním služeb sponzora. Následovalo zahájení správního řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned. Dalším přestupkem Novy bylo dvojnásobné přerušení dětského pořadu pohádky ”Sestřička a princ ze snů” reklamou. S provozovatelem bylo zahájeno správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned (porušení § 6a odst. 3) a vzhledem k tomu, že v uvedeném reklamním spotu, kterým byla pohádka přerušena, byla reklama na alkohol, byl provozovatel před uložením pokuty vyzván k vyjádření. Případ dosud nebyl uzavřen.

ČT ve sledovaném období překročila v jednom případě časový limit reklam, vysílaných v průběhu jedné hodiny. Po vyjádření provozovatele Rada nevyužila své sankční pravomoci s ohledem na dodržení limitu v rámci prime-time a řízení zastavila.

Rada odložila podnět ve věci uvádění sponzora pořadu v průběhu sportovního přenosu. v lednu 98 FTV překročila limit teleshoppingu a s provozovatelem bylo zahájeno správní řízení vydáním upozornění se lhůtou k nápravě ihned. V srpnu se opakovaně dopustila překročení časového rozsahu teleshoppingu, Rada vůči provozovateli nevyvodila žádnou sankci, neboť se jednalo o nepatrné překročení limitu.

Uchovávání záznamů, plnění licenčních podmínek, dodržování programové skladby a časového rozsahu vysílání - během sledovaného období neporušil nikdo z provozovatelů celoplošného televizního vysílání v tomto ohledu zákon.

Pouze v případě správního řízení s CET 21 o odejmutí licence v souvislosti s podezřením Rady na neobjektivní a nevyvážené vysílání došlo ke sporu mezi Radou a provozovatelem o praktické řešení povinnosti provozovatele poskytnout záznam povinně archivovaných odvysílaných pořadů.

Specifické úkoly provozovatele ze zákona:

Provozovatel ze zákona, tedy Česká televize, má podle §9, odst. 2 písm. a) – odst. 2 písm. e) zákona o vysílání navíc ještě tyto specifické povinnosti:
zajistit ve spolupráci s příslušnými orgány a organizacemi spojů šíření svých programů pro obyvatelstvo územního celku, pro který je jejich vysílání určeno – tuto povinnost ČT plní neustálým rozšiřováním a zlepšováním pokrytí území terestrickým signálem obou svých programových okruhů, stejně tak i využitím satelitního přenosu v rámci Czech link;
zajistit různorodou skladbu pořadů, které ve svém celku mají vyjít vstříc zájmům všech vrstev obyvatelstva – tento úkol je jen velmi obtížně splnitelný vzhledem k omezeným možnostem, protože v čase a prostoru, který má i při 24hodinovém vysílání denně televize k dispozici prostě všechny nároky uspokojit nelze. Z této skutečnosti vyplývají i některé stížnosti diváků jednotlivců nebo skupin, které se cítí nedoceněny zejména v nárocích na prime time. Tyto stížnosti ale svou povahou spadají do kompetence Rady ČT. Z pohledu Rady ČT tuto zákonnou povinnost plní;
opatřit alespoň 25% vysílaných pořadů skrytými nebo otevřenými titulky pro sluchově postižené – tento úkol ČT plní;
vyrábět nebo nechat vyrábět významný podíl vysílaných pořadů tak, aby byla zachována a rozvíjena kulturní identita národů, národností a etnických skupin České republiky a podporován rozvoj domácí a evropské audiovizuální tvorby – na plnění těchto úkolů se názory pochopitelně různí. Vcelku bezproblémově je plněna klauzule o podpoře domácí a evropské tvorby a ČT plní s rezervou i podmínky EU. Složitější je situace u ostatních povinností, kdy v zájmu vyšší sledovanosti a konkurenčního boje na televizním trhu jsou zařazovány pořady se spornou úrovní, a to i na výběrovém kanálu ČT2. Rada tento problém pečlivě sleduje a průběžně monitoruje, svou nespokojenost vyjádřila několika upozorněními a správním řízením o pokutách. V příštím období se zvláštní zřetel Rady zaměří na publicistiku, kde se počet pochybení ze strany programových tvůrců v posledních měsících výrazně zvýšil. Neuspokojivá kvalita publicistiky na veřejnoprávní televizi Radu znepokojuje a v této oblasti Rada ještě rozšíří spolupráci s Radou ČT;
používat veškeré své finanční zdroje k zabezpečení úkolů stanovených tímto zákonem – toto ustanovení je ve vztahu k Radě spíše deklaratorní, protože Rada nemá nástroje ani pravomoci ke kontrole hospodaření ČT. Tato část je navíc povinnou součástí každoroční zprávy Rady ČT, které rovněž ze zákona o ČT kontrola hospodaření a schvalování rozpočtu a výsledků hospodaření přísluší. Z těchto důvodů se Rada necítí být kompetentní zasahovat do pravomoci Rady ČT a tuto zákonnou povinnost ČT zatím ani v minulosti ani v přítomnosti nikdy nehodnotila ani neposuzovala.

Z uvedeného lze vyvodit, že přes některé uvedené prohřešky lze situaci v dodržování zákonů v oblasti vysílání celoplošných televizních stanic hodnotit v případě Prima TV jako dobrou a u obou ostatních stanic jako uspokojivou. Je třeba zdůraznit, že toto hodnocení se ovšem týká pouze sledovaného období tj. roku 1998.

Události související s probíhajícím obchodním sporem mezi CET 21 a ČNTS, spol. s r.o., proto nejsou a ani nemohou být předmětem tohoto Dodatku.

I.3. Vyhodnocení dodržování zákonných povinností provozovateli rozhlasových stanic

Terestrické rozhlasové vysílání v ČR realizuje jednak veřejnoprávní ČRo (provozovatel ze zákona) a dále soukromé stanice celoplošného, regionálního a lokálního charakteru – provozovatelé s licencí.

I.3.1. Provozovatel ze zákona - Český rozhlas

Celoplošnými okruhy ČRo jsou Radiožurnál, Praha a Vltava. Vedle nich působí 7 regionálních studií (Praha, Hradec Králové, Ústí nad Labem, Plzeň, České Budějovice, Brno, Ostrava, Olomouc).

ČRo se rovněž s několika dalšími stanicemi podílí na atypickém celoplošném projektu ČRo 6/RFE (dalšími účastníky jsou RSE, BBC, VOA a Deutsche Welle).

Kromě toho vysílá ČRo rovněž do zahraničí v pásmu krátkých vln (Radio Praha), přičemž náklady s tím spojené hradí zadavatel (ČR – MZV).

Jednou ze základních povinností Rady je dohled nad dodržováním programových povinností a oprávnění veřejnoprávních provozovatelů vysílání ve spolupráci s Radou Českého rozhlasu.

Během sledovaného období obdržel programový odbor Úřadu Rady 8 stížností na program a konkrétní pořady: neobjektivní, zaujaté a nekvalitní zpravodajství (4 stížnosti), nedostatky v programu (3 - vysílání agresivní hudby, přemíra hudby americké provenience, postupné vytrácení dechovky, náboženské pořady), údajné šíření sionismu ve vysílání (1). Na všechny uvedené stížnosti Rada reagovala v souladu se zákonnými kompetencemi, a to i prostřednictvím Úřadu. Stížnosti na konkrétní pořady byly ve většině případů vyřizovány až po zpracování analýzy předmětného pořadu. Pokud dále vyplynulo, že by se mohlo jednat o porušení zákonných ustanovení, byl stěžovatel se závěry seznámen a stížnost byla zpravidla dále postoupena Radě ČRo k dalšímu vyřízení. Stěžovatelé poukazující na nedostatky v programu rozhlasových stanic byli seznámeni se zákonnými pravomocemi Rady, které umožňují zasahovat do programu provozovatelů jen v zákonem stanovených případech. Většina stížností ovšem směřovala mimo tento zákonný rámec.

Zvláštní pozornost byla věnována stížnostem na neobjektivní a nevyvážené zpravodajství a publicistiku, jejichž četnost byla u rozhlasového v porovnání s televizním vysíláním výrazně nižší. Programový odbor celý rok průběžně vyhodnocuje publicistické a zpravodajské pořady. V průběhu roku 98 bylo monitorováno celkem 191 hodin takových pořadů ČRo, z toho k trvalé archivaci bylo určeno 31,5 hodin. Na základě těchto podkladů pak bylo reagováno na konkrétní stížnosti.

I.3.2. Provozovatelé rozhlasového vysílání s licencí

Správní řízení o odnětí licence (viz Zpráva,

č. 08, str.166)

Licence byla odňata třem provozovatelům lokálního rozhlasového vysílání pro závažné porušení povinností stanovených zákonem nebo jinými právními předpisy.

Jaramo, s.r.o. (Radio Pohoda – oblast sev. Moravy): licence byla odňata z důvodu přerušení vysílání na dobu delší než 30 dnů.

Radio Jih, s.r.o. (Radio Jih – Hodonín a okolí): provozovatel závažně porušil podmínky vyplývající z rozhodnutí o udělení licence – několikanásobné změny ve společnosti bez souhlasu Rady (převod licence).

Reklamní Agentura Club, s.r.o. (Radio Styl – Kutná Hora a Poděbrady): několikanásobné změny bez souhlasu Rady (převod licence).

Jeden provozovatel sám požádal o odnětí licence, neboť neshledal přidělený technický prostředek v dané lokalitě využitelný pro svůj podnikatelský záměr (kmitočet 103,9/10kW ve Valašském Meziříčí – Radio Orion, s.r.o.)

Zahájené řízení z důvodu několikanásobných změn bez souhlasu Rady bylo vedeno s jedním provozovatelem, bylo v témže roce zastaveno, neboť důvody byly odstraněny (spol. Antre,s.r.o. – Eldoradio v Českých Budějovicích).

Správní řízení o odnětí licence byla vedena zejména v těch případech, kdy provozovatel provedl a neoznámil takové změny v licenci, které byly v rozporu s novelou 135/97 Sb., zákona o vysílání (povinnost žádat o změnu údajů v licenci předem) a navíc měly z různých důvodů nevratný charakter, takže již nebylo možno dosáhnout nápravy uvedením do původního stavu. Rada je posoudila jako závažné porušení §15, odst.2 písm.a) zákona o vysílání.

Správní řízení o uložení pokuty (viz Zpráva,

č. 08, str.163)

Správní řízení se sankcí pokuty byla vedena z těchto důvodů:

nedodržení programové skladby - § 20 odst.4 písm. d) zákona o vysílání – předpis porušilo celkem 17 provozovatelů, z nichž šesti byla udělena pokuta, 11 správních řízení ještě nebylo ukončeno
neuchování záznamů odvysílaných pořadů po dobu nejméně 30 dnů od jejich odvysílání - § 20 odst. 3 písm.b) (§ 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání - pokuta udělena čtyřem provozovatelům, dalších pět provozovatelů na rozhodnutí teprve čeká
nedodržení povinností stanovených pro vysílání reklam a sponzorovaných pořadů - § 20 odst. 4, písm. e), § 6 odst. 2 písm. a) zákona o vysílání – jedna pokuta, u jednoho Rada čeká na požadované vyjádření před uložením pokuty.

Před vyvozením sankce za příslušné porušení zákona Rada vždy zvažuje rozsah porušení a míru dosahu vysílání. Nejdříve je s provozovatelem zahájeno správní řízení vydáním upozornění. Až opakované nedodržení příslušného ustanovení je sankcionováno pokutou. Provozovatel je vždy předem vyzván, aby se k danému problému vyjádřil. Rada se snaží vždy zohlednit akceptovatelné důvody ve vyjádřeních provozovatele. Rozhodování je vedeno snahou poukázat na nedostatky ve vysílání a uvést je do souladu se zákonem.

Podle § 20 odst. 1 zákona o vysílání na porušení povinností vyplývajících ze zákona o vysílání bylo vydáno celkem 80 upozornění se lhůtou k nápravě (viz Zpráva,

č. 08, str. 160nn).

V případě porušení § 14 odst. 1, 2 zákona o vysílání, kdy provozovatel nepožádal o souhlas se změnou

ve společnosti provozovatele Rada vydala 10 upozornění.

Porušení § 14 odst. 1 a 2 zákona o vysílání - provedení programových změn bez souhlasu Rady - se dopustil 1 provozovatel.

Za porušení § 20 odst. 4 písm. d) zákona o vysílání - porušení programových licenčních podmínek - obdrželo upozornění celkem 15 provozovatelů.

Porušení § 5 odst. 1 písm. f) zákona o vysílání - neuchování záznamu všech odvysílaných pořadů po dobu nejméně 30 dnů ode dne jejich odvysílání – 11 provozovatelů

Porušení § 6 odst. 2 písm. a) zákona o vysílání - nezřetelné oddělení reklamy – 5 provozovatelů

Porušení § 8 písm. a, b) zákona o vysílání - porušení povinností provozovatelů při vysílání sponzorovaných pořadů – 3 provozovatelé

Porušení § 8 písm. e) zákona o vysílání - vysílání sponzorovaných zpravodajských pořadů – 3 provozovatelé.

Kontrola programů rozhlasového vysílání

Předmětem kontroly programu rozhlasových stanic jsou záznamy dvoudenního vysílání, které na vyžádání Úřadu poskytují provozovatelé. K analýzám jsou objednávány záznamy ze dne pracovního a jeden den víkendového vysílání. Kromě plnění podmínek licence je kontrolováno plnění zákonných podmínek, zejména dodržování zákona při reklamním a sponzorovaném vysílání. Souběžně s kontinuální kontrolou vysílání podle ročního harmonogramu se provádí kontrola odvysílaného programu, na který obdržela Rada nebo Úřad stížnost. V těchto případech se většinou zkoumá pouze příslušná část programu.

Rada provedla systematickou kontrolu vysílání rozhlasových stanic, k čemuž byly vyžádány 48hodinové záznamy vysílání 52 stanic (tj. 2496 hodin) a 96 hodinový záznam 4 stanic (tj. 384 hodin) v celkové délce 2880 hodin programu.

Plnění povinností vyplývajících ze zákona

Paragraf 5 odst. 1 písm. f) (uchovávání záznamů všech odvysílaných pořadů nejméně po dobu 30 dnů od jejich odvysílání) nedodržel podle monitoringu poměrně velký počet provozovatelů (neúplné záznamy vysílání dodalo celkem 31 provozovatelů – výpadky v záznamech činily celkem 175,6 hodin). Pokud toto porušení mělo větší rozsah, bylo provozovateli vydáno upozornění se lhůtou k nápravě (viz výše).

Paragraf 6 odst. 2 písm. a) - reklamy musí být rozeznatelné a zvukově oddělené od ostatního vysílání - porušilo celkem 7 provozovatelů, z nichž 5 bylo zasláno upozornění (viz výše).

Paragraf 8 písm. e) - zajistit, aby nebyly sponzorovány zpravodajské a publicistické pořady - 3 provozovatelé porušili ustanovení a byli upozorněni (viz výše).

Plnění licenčních podmínek

Z analýzy odvysílaných programů vyplynulo, že z celkového počtu 56 kontrolovaných rozhlasových stanic naplňovalo licenční podmínky pouze 13. Dalších 36 stanic plnilo licenční podmínky částečně, nebo plnilo jen některé z nich. V naprosté většině se jednalo o nedodržení stanoveného podílu mluveného slova a podílu regionálního zpravodajství a publicistiky. Pokud se provozovatel dopustil porušení podmínek vysílání poprvé, Rada vydala upozornění se lhůtou k nápravě ihned. V případě opakovaného porušení zákonných nebo licenčních podmínek Rada rozhodla o udělení pokuty s možností provozovatele k tomuto rozhodnutí se vyjádřit do deseti dnů. Upozornění se lhůtou k nápravě ihned bylo vydáno 30 provozovatelům, správní řízení o uložení pokuty s možností provozovatele vyjádřit se do deseti dnů bylo zahájeno s 23 provozovateli.

Kontrola plnění zákonných a licenčních podmínek komerčního rozhlasového vysílání ukázala na značné nedostatky. Pouze tři provozovatelé z celkového počtu 56 kontrolovaných splňovali všechny požadavky odpovídající komerčnímu rozhlasovému vysílání. Jednalo se o tyto provozovatele: Country Radio, s.r.o./Country Radio, EN-DAXI, s.r.o./Radio Apollo, Frekvence 1, a.s./Frekvence 1.

Žádosti o změny licence

Novela č.135/97 Sb. zákona o vysílání přinesla zásadní změnu v režimu rozhodování o změnách v licenci. Oproti původní úpravě musí dnes podle § 11 odst. 1 provozovatel požádat Radu předem o souhlas se změnou týkající se údajů uvedených v žádosti o licenci, nebo plnění podmínek stanovených v rozhodnutí o udělení licence. Změna může být provedena až po souhlasu Rady. Zároveň byla Radě stanovena povinnost rozhodnout o žádosti o změnu v termínu daném zákonem, tj. do 60 dnů ode dne jejího doručení. Pokud Rada v této lhůtě nerozhodne, je stanovena tzv. fikce pozitivního vyřízení žádosti. Tato agenda zaznamenala v poledních dvou letech skutečně velký nárůst. Rada v r.1998 celkem projednala 124 žádostí o změnu licence provozovatelů rozhlasového vysílání (uvedeno zde bez specifikace žádostí) z celkového počtu 313 žádostí o změny licence a registrace.

Provozovatelé v mnoha případech změny neoznamují s následným odůvodněním neznalosti nové úpravy, přestože Úřad Rady provedl v tomto směru systematickou osvětovou činnost. Úřad provedené zjišťuje v rámci vlastní kontrolní činnosti. Rada v těchto případech postupuje v souladu se zákonem a stanovuje provozovatelům přiměřenou lhůtu k nápravě, při opakování vyměří pokutu, zatím převážně v dolní části rozmezí 10.000,-Kč až 2.000.000,-Kč. Provedením některých neoznámených změn došlo i k takovým přestupkům, které Rada posoudila jako závažné porušení zákona podle § 15 odst. 2 písm. a) a zahájila správní řízení o odnětí licence (uvedeno výše).

Řada provozovatelů reagovala na zahájení správního řízení ve věci porušení licenčních podmínek podáním žádosti o změnu licence. Naprostá většina požadovaných změn se týkala těch podmínek, které provozovateli stanovují povinnost zajistit ve vysílání určitý podíl mluveného slova a zařadit zpravodajsko-publicistické pořady vztahující se tématicky k pokrývanému území. Provozovatelé shodně žádali o snížení výše podílu mluveného slova a o schválení nového vysílacího schématu s upozorněním na dynamický vývoj a změny trhu rozhlasového vysílání, kterým se musí v ostré konkurenci flexibilně přizpůsobovat. Opodstatněnost žádostí byla často podepřena výsledky šetření programových preferencí svých posluchačů, podle nichž posluchači od komerčního vysílání očekávají a preferují především hudbu, a naopak umenšení slovních vstupů.

Rada se rozhodlo těmto žádostem vyhovět do 25% snížení podílu celkového mluveného slova. V zájmu zachování potřebné programové diferenciace přitom nesmí schválené úpravy změnit zásadním způsobem formáty stanic.

O snížení podílu mluveného slova a schválení nového vysílacího schématu požádalo 15 provozovatelů, z nichž 11 Rada změny povolila, v jednom případu došlo k fikci pozitivního rozhodnutí, třem žádostem nebylo vyhověno, neboť přesahovaly limit 25%.

Dále Rada vyhověla 6 žádostem o programové změny a 2 zamítla.

Celkově lze konstatovat, že v roce 1998 podal žádost o změnu každý čtvrtý provozovatel.

Oddíl II.

Vyhodnocení proběhlých licenčních řízení

Všechna licenční řízení ve sledovaném období, tj. v roce 1998 proběhla v souladu se zákonem standardním způsobem. Výčet konkrétních licenčních řízení s vyhlášenými technickými prostředky, termíny uzávěrek, přehledem žadatelů, termíny veřejných slyšení a s rozhodnutím Rady je uveden na str. 32 – 34 Zprávy. Podrobněji jsou koncepční úvahy o dalším rozvoji rozhlasového vysílání, kritéria rozhodování, základní vyhodnocení žadatelů a udělených licencí uvedeny ve Zprávě na str. 69 – 72 a 73 – 76.

II.1. Vyhodnocení licenčního řízení na celoplošné rozhlasové vysílání

II.1.1. Důvod vypsání licenčního řízení

Ke dni 24. 2.1999 vypršela platnost licencí provozovatelů celoplošného rozhlasového vysílání v pásmu FM - společnosti Frekvence 1, a.s. (změna obchodního jména z R. G. Evropa 1 a.s.) provozující Rádio Frekvence1 a společnosti Kaskol, spol. s r.o. provozující Rádio Alfa. Tyto licence byly v roce 1993 uděleny na šest let, tj. na dobu ze zákona nejvýše možnou. Rada proto v souladu se zákonem s dostatečným předstihem vypsala nové licenční řízení na celoplošné rozhlasové vysílání s uzávěrkou pro příjem žádostí ke dni 31. 3.1998.

II.1.2. Přehled žadatelů

Do licenčního řízení se přihlásilo 12 žadatelů:

B & M Distribuce, s.r.o. – projekt s výrazným zaměřením na hudební složku s maximální preferencí české tvorby

Country Media, s.r.o. - společnost je založena společníky dosavadního provozovatele Country Radia

Jágr Jaromír - projekt rádia zaměřeného na sport

Kaskol, s.r.o. - dosavadní provozovatel Rádia Alfa

Londa, s.r.o. - projekt zpravodajsko-informačního rádia s výraznou preferencí české tvorby v hudební složce

News Czech, s.r.o. – hudební rádio pro dospělé, se zpravodajstvím a informacemi avšak bez vstupů diskžokejů

První rozhlasová s.r.o. - projekt zpravodajsko-hudebního rádia

Frekvence 1, a.s. - dosavadní provozovatel Radia Frekvence 1

Radio 2000 Czech Republic, s.r.o. - projekt rádia pro "náctileté"

Radio Bonton, a.s. - dosavadní provozovatel Radia Bonton

Radio Star, s.r.o. - projekt zpravodajsko-publicistického rádia

Valc, a.s. - dosavadní provozovatel Radia Brno.

Předběžná slyšení proběhla na Radě dne 2.6.1998, veřejná slyšení 3.6.1998.

II.1.3. Rozprava a důvody udělení licence Frekvenci 1, a.s.

V dosavadní praxi výročních zpráv nebylo zvykem ani vyžadováno, aby Rada podrobně referovala o průběhu rozpravy a podrobnostech vedoucích k udělení licencí. Pro rozptýlení jakýchkoli pochybností pro tentokrát Rada volí maximální možnou otevřenost jdoucí nad rámec běžných zvyklostí.

O udělení licencí k celoplošnému rozhlasovému vysílání v pásmu FM Rada rozhodla na svém výjezdním zasedání ve Znojmě dne 9.6.1998.

V první fázi rozpravy Rada zhodnotila dosavadní zkušenost s celoplošnými stanicemi a v orientačním hlasování o proceduře rozhodla, že hlasování o udělení licence na síť po Frekvenci 1 bude zahájeno hlasováním o udělení dosavadnímu provozovateli. K tomuto rozhodnutí Radu vedla dosavadní bezproblémová zkušenost s rádiem Frekvence 1. V případě Alfy Rada naopak zohlednila problematičnost této stanice a postup jednání o druhé síti byl zvolen tak, že dosavadní provozovatel (Alfa) byl zařazen do ”balíku” se všemi ostatními žadateli. Součástí rozpravy byla i otázka relicencování v novele zákona o vysílání.

V následujícím hlasování Rada rozhodla o udělení licence společnosti Frekvence 1, a.s. Rada pozitivně zhodnotila dosavadní dobrou zkušenost s provozovatelem Frekvence 1 ve vztahu k dodržování zákonů i licenčních podmínek, ocenila přínos tohoto rádia pro posluchače i jeho originální ”rodinný” formát a vzala v úvahu i otázku kontinuity podnikání.

II.1.4. Rozprava o udělení druhé celoplošné licence

V obecné rozpravě poté dospěla Rada k jednotnému názoru, že pro udělení druhé celoplošné licence upřednostní formát zpravodajské informační stanici s výrazným zastoupením hudební složky domácí provenience.

Další postup rozpravy včetně orientačních hlasování Rady byl veden vylučovací metodou, kdy členové Rady odpovídali na otázku, zda dotyčný subjekt v porovnání s ostatními zůstává nadále ve výběru nebo je vyřazen. Tímto sítem neprošly projekty, které podle hodnocení Rady v dané konkurenci nesplňovaly zejména kritéria formátu, který se Rada rozhodla upřednostnit.

V závěrečném hlasování, kdy již Rada hlasovala pozitivně o konkrétním udělení licence, tak zůstalo pět projektů: B & M Distribuce, s.r.o. (Radio Sen), Kaskol, s.r.o. (Rádio Alfa), Londa, s.r.o. (Radio Impuls), První rozhlasová s.r.o. (Radio Plus), Radio 2000 Czech Republic, s.r.o. (Radio 2000). V prvním kole orientačního hlasování nezískal žádný z těchto projektů dostatečný počet hlasů.

V dalším kole pak neprošel ani návrh udělit licenci společnosti Kaskol pouze na zkrácenou dobu platnosti tří let. Jako další byl podán návrh na udělení licence společnosti Londa, s.r.o. Tento návrh získal potřebnou většinu.Všechny ostatní žádosti Rada posléze zamítla.

II.1.5. Důvody udělení licence společnosti Londa, s.r.o./Rádio Impuls

Rada jakožto kolektivní orgán rozhoduje hlasováním. Konečné rozhodnutí je vždy výsledkem subjektivních názorů a přesvědčení jednotlivých členů rady o hodnotách toho kterého projektu a důvody, proč jednotliví radní hlasují či nehlasují pro konkrétní projekt, nemusí být vždy totožné. Na základě obsahu rozpravy lze uvést, že k udělení licence společnosti Londa vedly především následující skutečnosti:

dobrý projekt zpravodajsko informačního rádia

výrazná preference české tvorby v hudební složce, deklarovaná ve výši 65 % vysílacího času

hodnotný projekt korespondující s formátem vysílání, který se Rada rozhodla upřednostnit, a zároveň vyhovující i představě Rady o konkurenčním subjektu vůči Frekvenci 1

dobrá prezentace projektu na předběžném i veřejném slyšení

bezproblémovost formátu nového rádia ve vztahu k již existujícím lokálním a regionálním rádiím

žadatelem byl domácí subjekt.

V rozpravě byly diskutovány i otázky ekonomického zabezpečení budoucího provozu a diskutovala se i poměrně nejednoznačná deklarace žadatele o budoucím zařazení do stávajících mediálních zastupitelství. Žadatel totiž uvedl, že v počátečním stadiu bude Radio Impuls vystupovat na reklamním trhu jako samostatný subjekt.

Záhy po udělení licence pak Radio Impuls zahájilo jednání s RRM. Vznikl tak poněkud nesymetrický stav, kdy obě celoplošná rádia jsou zastupována stejným mediálním zastupitelstvím, v žádném případě však nedošlo k narušení rovnováhy reklamního trhu.

V otázce mediálního zastoupení jednotlivých provozovatelů je však třeba jednoznačně konstatovat, že se jedná o čistě obchodní vztah a výběr, daný svobodnou vůli a rozhodnutím provozovatele. Poměry na trhu se v této věci dynamicky vyvíjejí a dochází zde k velmi častým změnám. Do tohoto procesu Rada nemá ze zákona právo zasahovat a mediální zastoupení žadatele o licenci nemůže být a také není v žádném případě součástí licenčních podmínek .

Přesto Rada požádala Úřad pro hospodářskou soutěž, aby prošetřil, zda tento krok nepovede k vytvoření dominance na rozhlasovém trhu. Výsledek tohoto šetření není v této chvíli znám, a proto bude obsahem příští výroční zprávy. Stejně tak k datu předložení dodatku zprávy Rady dosud nejsou k dispozici výsledky průběžného monitoringu poslechovosti rádia Impuls. Rada tyto výsledky ( budou známy v říjnu t.r.) se zájmem očekává především s ohledem na vysokou laťku procenta české hudby i další kritéria, která si žadatel svým projektem nastavil.

II.1.6. Důvody neudělení licence ostatním žadatelům

Obecně lze zopakovat, že tyto důvody nemusí být u všech členů Rady totožné. Rozhodujícím momentem neudělení licence je proto vždy fakt, že daný projekt nepodpořil zákonem předepsaný nadpoloviční počet členů Rady.

Motivem k zamítnutí ostatních žádostí byly především tyto skutečnosti (pro jednotlivé žadatele o licenci nemusí vždy platit všechny současně):

méně přesvědčivý projekt

neshoda projektu s Radou upřednostněným formátem

nepřesvědčivá obhajoba projektu na předběžném a veřejném slyšení

křížení vlastnictví

koncentrace vlastnictví překračující Radou proklamovanou zásadu "posilování silných"

možné ohrožení již existujících lokálních a regionálních rádií formátem nového rádia

negativní zkušenost Rady se žadatelem z hlediska dodržování zákona o vysílání a licenčních podmínek.

Důvody, které Radu vedly k neudělení licence společnosti Kaskol, s.r.o. (Rádio Alfa) uvádí velmi podrobně Zpráva na str. 70, proto je zde neopakujeme. Je ale třeba zdůraznit, že většina členů Rady odmítla důrazně možnost opakovaného udělení licence společnosti Kaskol, protože tento postup by byl přímým návodem pro ostatní provozovatele k beztrestnému opakovanému a dlouhodobému porušování zákona.

Jakkoli lze chápat roztrpčení dosavadního provozovatele Rádia Alfa nad skutečností, že licenci neobhájil, to, co potom z jeho strany následovalo, nelze označit jinak než jako naprosto neetickou a nepřípustnou kampaň proti regulačnímu orgánu. Rada s politováním konstatuje, že do této kampaně se nechali lobbováním neúspěšného žadatele vtáhnout i někteří zákonodárci – členové Poslanecké sněmovny PČR.

Oddíl III.

Vlastnické poměry ve společnosti FTV Premiéra, spol. s r.o.

III. 1. Charakteristika společnosti FTV Premiéra, spol. s r.o.

FTV je provozovatelem s licencí a zároveň provozovatelem s registrací. Drží licenci č. 010/92 ze dne 27.11. 1992 a licenci č. 012/94 ze dne 28.6. 1994 a registraci ze dne 29.5. 1996. První z uvedených licencí je historicky nejstarší televizní licencí a byla vydána pro region Praha/střední Čechy. Její provozovatel žádal sice původně i o licenci na OK 3/F 1, ale svou žádost z tohoto licenčního řízení, ve kterém zvítězila společnost CET 21, v průběhu řízení stáhl. V roce 1993 se nicméně rozhodl podat žádost o rozšíření své regionální licence. Tuto žádost v prosinci téhož roku přeformuloval na (novou) žádost o celoplošnou licenci. V ní specifikoval požadované technické prostředky šíření programu na volné kmitočty dle stockholmského plánu a kmitočty druhotné sítě, kombinované se satelitním transpondérem, který by sloužil nejen k dopravě signálu na pozemní vysílače, ale i k přímému příjmu individuálními satelitními anténami. Požadovaná licence měla přitom zahrnovat i propojení s regiony. S touto žádostí se provozovatel zúčastnil licenčního řízení, které proběhlo v roce 1994.

S ohledem na tehdejší celkovou situaci v oblasti televizního vysílání, kdy se Rada snažila vytvořit pluralitní nabídku celoplošných televizních programů, konkurenci soukromé Nově a zároveň v duchu Doporučení Evropského parlamentu č. 1147/91 vytvořit i prostor pro lokální a regionální segmenty, vyhodnotila Rada tento projekt jako vítězný a žadateli udělila celoplošnou licenci. Její držitel se stal na základě novely zákona o vysílání po splnění zákonem předepsaných náležitostí v roce 1996 i tzv. provozovatelem s registrací.

III. 2. Označení programu/název stanice

V současné době Prima TV, původně FTV Premiéra shodně s názvem společnosti provozovatele, poté Premiéra TV. Změny názvu byly provedeny se souhlasem Rady, mj. pro kolizi původního názvu s německou ”Premiére”. Po organizační, technické a finanční stránce je program zabezpečován pomocí systému servisních organizací (zejména Prima Plus, a.s. – spolupracuje s FTV v programové oblasti; Premédia, a.s. – spolupracuje s FTV v oblasti prodeje reklamy; Premiéra TV, a.s. – spolupracuje s FTV v oblasti technického šíření signálu prostřednictvím vlastních vysílačů nebo vysílačů Českých radiokomunikací, a.s., Czechlink, s.r.o. – spolupracuje s FTV v oblasti satelitní distribuce televizního signálu). Struktura vztahů těchto a některých Radě známých subjektů, podílejících se na zajišťování vysílání Prima TV, je uvedena v příl. č. 1.

III. 3. Vlastnická struktura FTV Premiéra, spol. s r.o.

původní složení: fyzické osoby Marie Poledňáková (30%), Jitka Markvartová (30%), Petr Poledňák (20%) a JUDr. Petr Markvart (20%), základní jmění 100.000,- Kč.

následný stav: v zájmu kapitálového posílení provozovatele vysílání souhlasila Rada se vstupem IPB, a.s. do této společnosti, a to nejprve ve výši 55% procent správním rozhodnutím ze dne 13.1. 1994, a poté na úroveň celkových 100% správním rozhodnutím ze dne 15.6. 1994 (úplný výpis z obchodního rejstříku viz příl. č. 2). Na rozdíl od situace v době udělení licence se tak v souladu se zákonem o vysílání se tak stal jediným společníkem provozovatele Prima TV bankovní dům IPB.

Obecně se o možnost získat licenci na televizní vysílání na území ČR (ať již izolovaně, či v rámci rozšíření územní působnosti dané/té které zahraniční, resp. nadnárodní společnosti) či podílet se na tomto typu podnikání formou spolu/účasti v servisní společnosti, ucházela řada firem. Některé z nich navštívily neformálně Radu ve snaze potvrdit svůj zájem a získal oficiální informace, v dalších případech pak podal provozovatel žádost o souhlas Rady se vstupem příslušného subjektu do společnosti provozovatele či některé z jím používaných servisních organizací.

Zde je nutno připomenout, že – zaprvé - o vstup do společnosti licencovaného provozovatele vysílání musí žádat nikoliv společnost, která má o takový krok zájem, ale provozovatel. Za druhé pak, že novelou zákona o vysílání č. 301/1995 Sb. ztratila Rada možnost formulovat či podržet v platnosti licenční podmínky, týkající se eventuálního vztahu mezi provozovatelem vysílání a jeho servisními organizacemi. Na základě citované novely tak Rada ztratila mj. i možnost (právo a povinnost) regulace majetkových poměrů v servisních organizacích a nepřímo i možnost kontrolovat jeho smluvní vztahy s provozovatelem vysílání. Za třetí je třeba zmínit usnesení Rady ze dne 1.7. 1997, které limituje změny vlastnictví licence na úroveň 49:51 procent ve prospěch původního složení společnosti provozovatele po celou dobu trvání licence.

Konečně pak – a za čtvrté – že v tomto konkrétním případě musela Rada zohlednit přímo nikoliv jen zákon o vysílání a jeho novely, ale i novelizaci zákona o bankách, která zavedla – s účinností od února t.r. – určité omezení jejich podnikání, a to i formou jejich účasti v tzv. třetích osobách.

O účast ve společnosti FTV či v jejích servisních organizacích se tak po dobu její existence podle Radě dostupných údajů zajímala řada tuzemských i zahraničních společností. Tento záměr byl v několika případech vyjádřen i v rovině písemného podání žadatele Radě, např. Premédia, a.s. měla zájem odkoupit 10% v FTV . Chemapol Group měla zájem o stejně vysoký podíl v Premiéře TV, a.s., který však nebyl naplněn. Jiné žádosti byly podle někdejší právní úpravy Radou projednány a schváleny (např. prodej minoritního podílu v Premiéře TV, a.s. České pojišťovně a Kapitálové investiční společnosti. Tento podíl trvá dodnes. Předběžně byl Radou schválen i převod určité minority ve prospěch společnosti Stratton Investments Comapy Ltd., která ho však již nedrží. O jiných zamýšlených změnách vlastnictví byla Rada informována ústně, ať již žadatelem, tj. FTV, či majitelem, tj. IPB, nebo příslušnými zájemci. Ze strany provozovatele i IPB byla Rada řadu let ujišťována o konkrétním vyjednávání s jedním či více zájemci. Mediálně nejznámějším budoucím (spolu)majitelem či investorem se měla stát společnost SBS (Scandinavian Broadcasting System), která vyjednávala s IPB již od roku 1994. Pravděpodobně pro neúspěch finálních jednání s IPB uzavřela SBS těsně poté fúzi se CME.

III. 4. Aktuální stav

V červenci 1997 obdržela Rada žádost FTV o převod 90% obchodního podílu z IPB na její stoprocentní dceřinnou společnost DOMEANA, spol s r.o. K této žádosti byl posléze připojen doplněk (listopad 1997), který již spekuloval o obsahu připravované budoucí novely zákona o bankách. Rada tuto žádost po bližším prozkoumání a ústním jednání se zainteresovanými stranami v lednu 1998 zamítla. Požadovaná změna totiž mj. neodpovídala výše zmíněnému kritériu 49:51, tzn. požadavku zachování majority držitele licence, který Rada pro posuzování vlastnických změn, limitu jejich přípustnosti a kontinuity licence přijala 1.7. 1997. Irelevantní byl tehdy i odkaz na připravovanou novelu bankovního zákona, neboť skutečný obsah schváleného předpisu je mnohdy odlišný od navržené předlohy. Při svém správním uvážení zazněla v rozpravě Rady mj. i námitka, že nový společník nemá žádné domácí či zahraniční zkušenosti v oboru televizního vysílání.

V únoru 1999 obdržela Rada druhou žádost, tentokrát již na 100% převod z IPB, a.s. na DOMEANA, spol. s r.o., odůvodněnou nesouladem tohoto typu bankovního podnikání s již přijatou novelou zákona o bankách (relevantní ustanovení nabylo účinnost v únoru t.r.). Dle sdělení FTV informovala IPB o problematice převodu svého podílu i Českou národní banku, která by ji jako orgán bankovního dozoru mohla postihnout za nerespektování bankovního zákona příslušnými sankcemi. Rada, která si již v roce 1998 vyžádala obecné stanovisko ČNB k novele bankovního zákona, si po podání této žádosti obratem vyžádala opět stanovisko ČNB, tentokrát k tomuto konkrétnímu převodu a výkladu, zda se příslušné ustanovení bankovního zákona vztahuje i na dceřinné společnosti bank. ČNB konstatovala, že z hlediska bankovního zákona tomuto převodu nic nebrání. Uvedla však, že jediným společníkem DOMEANY není IPB, ale NOMURA CAPITAL, spol. s r.o., na kterou IPB svůj100% podíl převedla 31. 12. 1998. Rada při posuzování žádosti proto dospěla k názoru, že není vhodné provést změnu ve prospěch společnosti jí zcela neznámé, o které ji žadatel neinformoval. Rada tedy provozovatele vyzvala, aby k žádosti doplnil údaje o složení DOMEANY a údaje o vztahu k Nomura Capital a IPB.

Na toto rozhodnutí Rady z března 1999 reagovala FTV Premiéra v červnu t.r. s omluvou, že fakt převodu mezi výše jmenovanými společnostmi jí nebyl znám. V tomto dopise rovněž Radu informovala o předpokládaném schválení vzniku holdingu IPB a žádala o schválení převodu buď opět na DOMEANU nebo již na tento holding. Na základě tohoto dopisu Rada znovu vyzvala FTV Premiéru, s.r.o., aby upřesnila svoji žádost o sdělení, na který subjekt má být převeden obchodní podíl společnosti IPB ve společnosti provozovatele (zda na DOMEANU či na vznikající holding IPB). 8. července se uskutečnilo ústní jednání Rady s FTV Premiéra a IPB, na němž zúčastněné společnosti přislíbily do jednoho týdne dodat soubor požadovaných podkladů a informací, potřebných pro rozhodnutí Rady ve věci (s výjimkou vyjádření ČNB, které nejsou schopny časově ovlivnit). Dohodnutý termín splněn nebyl (dle vyjádření provozovatele vinou pošty). Proto se Rada obrátila na provozovatele s urgencí a současně ho varovala, že se nedostatkem potřebné součinnosti vystavuje riziku zamítnutí žádosti, přičemž následný stav by mohl vést k zahájení správního řízení o odnětí licence. Se situací Rada seznámila rovněž předsedu představenstva IPB Ing. Jana Klacka a guvernéra ČNB doc. Ing. Josefa Tošovského. V dopise Josefu Tošovskému Rada m.j. konstatovala, že prodlení při řešení otázky budoucího vlastnictví FTV, které by odpovídalo bankovnímu zákonu, není zaviněno Radou. Rada zároveň opětovně požádala sekci bankovního dohledu ČNB o vyjádření k otázce převodu obchodního podílu IPB ve společnosti FTV a o souhlas s plánovaným uspořádáním vlastnických vztahů včetně vztahů vztahujících se k servisním organizacím zajišťujícím vysílaní stanice Prima TV. ČNB zaslala Radě vyjádření, v němž odkázala na své stanovisko z února t.r. a zároveň namítla, že není zákonem zmocněna udělovat resp. neudělovat takový souhlas, o který byla požádána. FTV a IPB zaslaly Radě požadované podklady (informace o převodech obchodních podílů ve spol. DOMEANA, přehled zájemců o koupi Primy, stanovisko ČNB k převodu, schéma uspořádání vztahů se servisními organizacemi, informace o smlouvě s Českými radiokomunikacemi, a.s.).

Žádost FTV se tak z hlediska zákona o vysílání stala kompletní, a proto Rada na svém 15. zasedání dne 17.8.1999 rozhodla o změně ve složení společnosti: Rada souhlasila se 100% změnou v osobách společníků z IPB, a.s. na DOMEANA, spol.s r.o. Touto změnou nedochází k převodu licence ve smyslu § 10, odst. 2 zákona o vysílání, neboť se mění pouze společník provozovatele, nikoli však provozovatel sám – zůstává jím i nadále FTV. Kritérium 49:51, které jinak Rada na základě svého usnesení aplikuje v ostatních případech, zde Rada neuplatnila s ohledem na novelu bankovního zákona.