Novela zákona o přestupcích

Část první- změna zákona o přestupcích

K čl. I bodu 1 (§ 9):

Podle čl. 27 odst. 3 Ústavy České republiky podléhá poslanec nebo senátor disciplinární pravomoci komory, jíž je členem, pokud zákon nestanoví jinak. Tímto zákonem bude uvedený zákon o přestupcích . Z důvodu rovnosti mezi občany předpokládané i Listinou základních práv a svobod není důvodu, proč by měli členové obou komor Parlamentu České republiky být vyňati z režimu zákona o přestupcích s výjimkou jednání, která podléhají disciplinární pravomoci komory.V praxi pak dochází např. k situaci, kdy účastníky stavebního řízení jsou zpravidla manželé, jeden z nich je poslanec nebo senátor a přestupek každého z nich je řešen v jiném režimu.

Návrh vychází ze zásady, že poslanec nebo senátor je za přestupky, jichž se dopustil, odpovědný stejně jako jiný občan. Vzhledem k tomu se navrhuje, aby přestupky, kterých se dopustili poslanci nebo senátoři, byly projednávány podle zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Na základě platné právní úpravy nelze u poslance nebo senátora uplatnit projednání jím spáchaného přestupku podle zákona o přestupcích. Správní orgán v současné době tuto věc odloží.

K čl.I bodu 2 (§ 10):

Postavení prokurátorů a vyšetřovatelů prokuratury, kteří jsou uvedeni v tomto ustanovení, nepřešlo zákonem č. 283/1993 Sb., o státním zastupitelství, ve znění pozdějších předpisů, počínaje 1. lednem 1994 na státní zástupce. Státní zástupci odpovídají za přestupky a jiné správní delikty podle obecných předpisů. Dále není důvod, a to v zájmu zachování principu rovnosti, aby byli i nadále z režimu přestupkového zákona vyňati soudci.

Naproti tomu budou z režimu zákona o přestupcích nadále vyňaty ty osoby, které podléhají kázeňské pravomoci z titulu jejich příslušnosti k ozbrojeným složkám. Jde tedy o osoby ve služebním poměru se speciální kázeňskou právní úpravou, která vychází ze zásady vzájemné podřízenosti a nadřízenosti. Nadřízenému tak přísluší právo postihnout podřízeného ve služebním poměru nejenom za jednání mající znaky přestupku. Při souběhu takového jednání s jiným porušením kázně může být tento souběh při potrestání speciálně zohledněn. Kromě toho při projednávání řady jednání majících znaky přestupku je třeba zohlednit zvláštní režim těchto složek a respektovat zvláštní právní předpisy o utajovaných skutečnostech.

K čl.I bodu 3 (§20):

Současná prekluzivní lhůta jednoho roku od spáchání přestupku je příliš krátká v případech, kdy korespondující přestupky a trestné činy nelze jednoznačně kvalifikovat.Proto se navrhuje subjektivní lhůta jednoho roku pro projednání přestupku. Řízení o přestupku bude moci být zahájeno nejpozději do jednoho roku ode dne, kdy se příslušný orgán o spáchání přestupku dozvěděl. Tato lhůta však nesmí překročit dva roky ode dne, kdy ke spáchání přestupku došlo. Do této lhůty nebude započítávána doba, kdy se pro tentýž skutek povede trestní řízení podle trestního řádu.Přestupek nebude moci být projednán po uplynutí tří let od jeho spáchání. Zároveň se vypouští ustanovení o postupu při udělení amnestie, neboť možnost udělení amnestie vládou se ze zákona o přestupcích z důvodu nesouladu s Ústavou vypouští (§ 90).

K čl.I bodům 4, 5 a 6 (§ 21):

Upravuje se skutková podstata přestupku uvedená v písmenu a) tak, aby byl postižitelný nejenom zhotovitel zde uvedených předmětů, ale také osoba, která si ceninu nechá zhotovit a posléze ji používá nebo ji přechovává. Zároveň se skutková podstata zužuje na zneužití ceniny (např. kolku), neboť zneužití razítka státního orgánu,resp. úředního razítka, se stalo od 1. ledna 1998 trestným činem podle § 176a trestního zákona. Zvyšují se, a to především s ohledem na zpřísnění ochrany životního prostředí, horní hranice pokut, neboť skutkové podstaty přestupků podle § 21 odst.1 mohou být naplněny i na úseku ochrany životního prostředí. Obdobně se zvyšují pokuty i za přestupky na úseku životního prostředí (§ 45). Jako přestupek podle § 21 odst. 1 písm. b) a c) bude postihováno i jednání spočívající v uvedení nepravdivých nebo neúplných údajů v žádostech o uzavření manželství, o vydání osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření manželství. Vzhledem k tomu, že jde o časté porušení povinností v této oblasti, navrhuje se zvýšení horní hranice pokuty na 10 000 Kč.

S ohledem na skutečnost, že stejnokroj jsou povinni nosit v souladu s celním zákonem i příslušníci celní správy, doplňuje se skutková podstata přestupku podle § 21 odst. 1 písm. i) spočívající v neoprávněném nošení služebního stejnokroje.

K čl.I bodu 7 a 9 (§ 22):

Jde o promítnutí návaznosti na příslušná ustanovení zákona č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích, a vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění pozdějších předpisů.

K čl.I bodům 8 a 10 (§ 22):

Hmotnost uvedená ve stávajícím znění § 22 odst. 1 písm. a) neodpovídá hmotnosti vozidel, pro které omezení platí (§34 vyhlášky č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů). Cílem navrhované právní úpravy je potřeba postihovat rovněž jiná jednání, která negativním způsobem ovlivňují bezpečnost a plynulost silničního provozu, ale přitom nejsou porušením předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

K čl. I bodu 11 (§22):

Zvyšují se pokuty za některé zde uvedené přestupky a zavádí se sankce zákazu činnosti v případě přestupků podle písmene d), neboť porušení pravidel silničního provozu, při kterých však nedojde k bezprostřednímu ohrožení konkrétní osoby nebo majetku (překročení stanovených limitů rychlosti jízdy, jízda na červenou), lze nyní postihnout pokutou do 2 000 Kč nebo napomenutím. Tyto sankce se však v praxi jeví jako naprosto nedostatečné. Rovněž současný možný postih za jízdu vozidlem, které nemá schválenou technickou způsobilost nebo na kterém je použita SPZ jiného vozidla, je neúčelný. Přitom v důsledku jízdy s vozidly ve špatném technickém stavu dochází na silnicích k velice závažným dopravním nehodám a následně ke škodám na zdraví občanů a majetku. Z  uvedených důvodů byla do postihu za taková jednání zahrnuta i sankce zákazu činnosti spočívající v zákazu řízení motorových vozidel.

K čl. I bodům 12 až 14 (§ 23):

Zákon č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů, řeší pouze ukládání pokut za nedodržení jeho některých ustanovení pro právnické osoby. V mnoha případech však tato ustanovení zákona nedodržují fyzické osoby. K možnosti jejich postihu je proto třeba rozšířit přestupky na úseku dopravy uvedené v § 23 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů, o další skutkové podstaty. Zákon č.111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, upravuje pokuty za správní delikty pouze pro dopravce. Nová úprava skutkových podstat umožní postihovat i řidiče jako fyzické osoby.

§19 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. zakazuje u dálnic, silnic a místních komunikací jejich znečišťování a poškozování, neoprávněnou manipulaci s dopravními značkami, používání vozidel, strojů a zařízení, které mohou způsobit poškození komunikace, používání sněhových řetězů na úsecích, kde vozovka nebyla dostatečně pokryta sněhovou nebo ledovou vrstvou, používání hrotů na pneumatikách, vypouštění vody, splašků a jiných tekutých odpadů, rozjíždění dočasné skládky údržbových hmot, otáčení zemědělských nebo lesních strojů při provádění polních nebo lesních prací a odstavení silničního vozidla, které je trvale nezpůsobilé k provozu a není opatřeno státní poznávací značkou, nebo které je zjevně technicky nezpůsobilé k provozu na dálnici, silnici a místní komunikaci. Všechny tyto zákazy může porušit i fyzická osoba. Proto se všechny výše uvedené skutkové podstaty a sankce za jejich naplnění zařazují do § 23 odst. 1 písm. i).

Zvláštní užívání dálnice, silnice a místní komunikace bez povolení příslušného správního úřadu může vážně ovlivnit bezpečnost a plynulost silničního provozu, případně i poškodit takto užívanou komunikaci. I zde mohou skutkovou podstatu neoprávněného zvláštního užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace naplnit i fyzické osoby.Tyto osoby mohou naplnit skutkovou podstatu přestupku uvedenou v § 23 odst. 1 písm. j). Ostatní skutkové podstaty vyplývají z nedodržení  povinností stanovených pro užívání pozemních komunikací. Podle ustanovení § 40 odst. 4 písm. b) zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, přestupky ve věcech místních komunikací podle zvláštního předpisu, kterým je § 23 zákona o přestupcích, projednávají obce.

Provozování služeb jiné osobní silniční dopravy pro cizí potřeby jako taxislužby je v poslední době častým jevem. Proto je žádoucí upravit v zákoně o přestupcích skutkovou podstatu této nedovolené činnosti, která spočívá v označení vozidla způsobem zaměnitelným s vozidly taxislužby nebo nabízení přepravních služeb s taxislužbou zaměnitelných. Na rozdíl od správního deliktu upraveného v § 63a zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, nejde o porušení koncesované živnosti, ale o porušení povinností vyplývajících ze zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů, tedy o porušení spočívající v nesprávném označení vozidla.

Skutkové podstaty spočívající v porušení určitých povinností, resp. v provádění zakázaných činností v obvodu dráhy, vyplývají z novely zákona č. 266/1994 Sb., o drahách, která má nabýt účinnosti 1. ledna 2 000 (např.navrhovaný § 22 a § 37 apod).

V poznámce pod čarou bylo nutné uvést platný zákon o pozemních komunikacích.

K čl. I bodu 15 (§ 23odst. 2):

Navrhuje se zvýšení dosavadních pokut za přestupky na úseku porušení povinností vyplývajících ze zákona o pozemních komunikacích, dále zákona o silniční dopravě včetně pokut za přestupky vyplývající z porušení povinností v obvodu drah (novela zákona o drahách). Poplatky za užívání dálnice nebo silnice dálničního typu se od vydání zákona č.13/1997 Sb., o pozemních komunikacích již dvakrát zvýšily a lze předpokládat jejich další podstatné zvýšení u motorových vozidel o celkové hmotnosti nad 12 tun do roku 2 000. Z toho důvodu je potřebné upravit pokutu za přestupek spočívající v užití dálnice nebo silnice dálničního typu bez předchozího zaplacení poplatku tak, aby maximální výše pokuty odpovídala dvojnásobku nejvyššího předpokládaného dálničního poplatku.

K čl. I bodu 16 (§ 23 odst. 3):

Navrhuje se pro tyto skutkové podstaty podle odstavce 1 písmene ch), t) a u) zavedení možnosti uložit pokuty v blokovém řízení ve výši 5 000 Kč. Porušení se totiž dopouštějí převážně cizozemští řidiči, pro něž by byla bloková pokuta v obecné výši 1 000 Kč zcela neúčinná. Kromě toho je potřebné umožnit uložení vyšší pokuty v blokovém řízení přestupcům užívajícím v silničním provozu vozidlo označené nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby.

K čl. I bodu 17 (§ 24):

Jde o velmi častou a společensky nebezpečnou činnost a dosavadní výše pokut jsou neúčinné, proto se navrhuje jejich zvýšení na dvojnásobek.

K čl. I bodu 18 (§ 30):

Je nezbytné v navrhované skutkové podstatě nahradit slovo “neoprávněně” slovem “neoprávněné”, aby se zpřesnilo, co je podstatou tohoto přestupku.Upravuje se, že pachatel se dopouští porušování právních povinností a nikoliv, jakým způsobem se jich dopouští. U slova “umožňuje” je třeba použít vid dokonavý, aby naplnění skutkové podstaty tohoto přestupku nebylo vázáno na trvající činnost.

K  čl. I bodu 19 (§ 30):

Navrhuje se úprava znění § 30 odst. 1 písm. i), neboť transformace § 6 odst. 2 zákona č. 37/1989 Sb., o ochraně před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, ve znění pozdějších předpisů, do citovaného ustanovení nebyla správná. Tuto chybu nelze výkladem odstranit, neboť by byl příliš extenzivní.

Současná právní úprava § 30 odst. 1 písm. i) umožňuje postihnout pachatele za přestupek spočívající v odmítnutí provést dechovou zkoušku ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou než je alkohol, ač tímto způsobem není možné jinou návykovou látku v těle zjistit. Návykovou látku lze zjistit pouze lékařským vyšetřením, zejména odběrem a vyšetřením moče, slin a krve.

K čl. I bodu 20 ( § 32):

Jde z hlediska EU o velmi sledovanou činnost. Orgány EU je Česká republika kritizována za nedostatečný postih v této oblasti. Proto se navrhuje zvýšení horní hranice pokuty, neboť dosavadní 3 000 Kč se jeví jako nedostatečné.

K  čl. I bodu 21 ( § 33a):

Jde o nové skutkové podstaty přestupků spočívající v porušování průmyslových práv a a práv k obchodnímu jménu z nedbalosti. Navržené skutkové podstaty se stanou dalším z nástrojů dodržování práv k duševnímu vlastnictví a jako takové jsou v souladu se závazkem České republiky vyplývajícím z Dohody o obchodních aspektech práv k duševnímu vlastnictví (TRIPs), která je součástí Dohody o zřízeníSvětové obchodní organizace.

K  čl. I bodu 22 a 23 (§ 35):

Zvyšuje se horní hranice pokuty za přestupek na úseku myslivosti a rybářství.Tyto přestupky se stávají v daleko větší míře běžným jevem a pokuta za ně je v současné výši nedostačující. Ze skutkové podstaty spočívající v nesplnění povinností uložených podle právních předpisů k ochraně zemědělského půdního fondu, rostlinné a živočišné výrobě se vypouštějí předpisy o rostlinné a živočišné výrobě z důvodu neexistence těchto pojmů v právním řádu České republiky.

K  čl. I bodům 24 a 25 ( § 39):

Zpřesnění této skutkové podstaty přestupku na úseku ochrany a využití nerostného bohatství je potřebné, neboť na tomto úseku dochází i k poškozování značek upozorňujících na zákaz vstupu na místa, kam není vstup dovolen. Zvýšení maximální výše pokuty za tyto přestupky je potřebné s ohledem na skutečnost, že dosavadní výše pokuty do 5 000 Kč se jeví jako neúčinná.

K čl. I bodům 26 a 27 (§ 40)

Zvýšení maximální výše pokuty za přestupky na úseku používání výbušnin je potřebné s ohledem na skutečnost, že dosavadní výše těchto pokut je nízká.

Nově navrhovaná skutková podstata vyplývá z uvolňování tržních, celních a bezpečnostních bariér v souvislosti s přibližováním Evropské unii. Absence předběžného dohledu, která je s tím spojena, s sebou nese nutnost zavedení příslušné skutkové podstaty včetně zpřísnění sankcí. Pokuta za tento přestupek se navrhuje ve výši do 50 000 Kč.

K  čl. I bodům 28 a 29 ( § 42 až 42c):

Horní hranici sankce – pokuty za porušení povinnosti nebo nedodržení zákazu stanoveného právními předpisy na úseku zbraní a střeliva je nutno zvýšit z důvodu nepoměru vůči sankci za správní delikt podle § 68 odst. 1 zákona č. 288/1995 Sb., o střelných zbraních a střelivu (zákon o střelných zbraních), ve znění pozdějších předpisů. Podle citovaného ustanovení lze totiž uložit fyzické osobě – podnikateli a právnické osobě pokutu až do výše 1 000 000 Kč. Zatímco za přestupek podle § 42 odst. 1 písm. d) lze dosud uložit pokutu až do výše 3 000 Kč. V § 42 odst. 2 se vypouští uložení propadnutí věci nebo vyslovení zabrání věci, neboť tyto instituty, u nichž to povaha věci dovoluje, mohou být použity na základě obecných ustanovení zákona o přestupcích (§ 15 a §18). V důsledku toho se vypouštějí ipoznámky pod čarou č. 3a) a č. 3b). Přestupky na úseku zbraní a střeliva patří k těm skutkovým podstatám, které významně ohrožují zájem společnosti, a proto možnost uložit vyšší sankci, jak ukazuje praxe, je žádoucí.

Skutkové podstaty zaváděné § 42a až 42c a zároveň změna § 42 vyplynuly z připravovaných návrhů zákona o občanských průkazech a zákona o cestovních dokladech, u nichž se předpokládá účinnost od 1. ledna 2 000. Jiným porušením povinnosti u přestupků na úseku občanských průkazů je např., když si někdo nechá provést neoprávněnou změnu v občanském průkazu, u přestupků na úseku cestovních dokladů např. neodevzdání neplatného cestovního dokladu, nenahlášení ztráty, zničení nebo poškození cestovního dokladu. Přestupky na úseku matrik byly upraveny tak, aby vycházely z dosud platného zákona č. 268/1949 Sb., o matrikách, ve znění pozdějších předpisů.

Skutková podstata přestupku podle § 42 odst. 1 písm. b) byla formulována tak, aby odpovídala zákonu č. 404/1990 Sb., o státních vyznamenáních ČSFR, ve znění zákona č. 157/1994 Sb. Skutková podstata spočívající v neoprávněném přisvojení si vyznamenání nebo čestného titulu nebo jiného obdobného ocenění udělovaného státním orgánem byla rozšířena i o vykazování se tímto vyznamenáním nebo čestným titulem nebo jiným obdobným oceněním. Jde o přesnější vyjádření, neboť v tomto jsou zahrnuty i možnosti jejich použití v písemném styku.

K  čl. I bodu 30 (§45 odst. 2):

Navrhuje se z důvodu zpřísnění ochrany životního prostředí zvýšení horní hranice pokuty z částky 3 000 Kč na 5 000 Kč u přestupku spočívajícím v porušení právních předpisů o ochraně životního prostředí, jehož následkem je zhoršení životního prostředí. V této oblasti jsou totiž stanoveny neodůvodněně nízké sazby pokut oproti jiným oblastem chráněných zájmů.

K  čl. I bodům 31 a 32 ( § 50):

Navrhované doplnění sleduje možnost postihu jednání proti majetku v případech, kdy škoda na majetku dosahuje nebo přesahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem a vzhledem k ostatním skutkovým znakům nelze v takovém jednání spatřovat trestný čin. Za současné právní úpravy zůstává takové jednání zpravidla bez potrestání.

Zároveň se zvyšuje horní hranice pokuty za tento přestupek ze současných 3 000 Kč na 10 000 Kč v návaznosti na připravované zvýšení částky nejnižší měsíční mzdy pro účely trestního řízení. Dosud možné uložení sankce by tedy v mnoha případech nemohlo dosáhnout ani výše způsobené škody a postih by byl tudíž neúčinný.

K  čl. I bodu 33 (§ 52):

Zpřesnění tohoto ustanovení je potřebné, aby se zamezilo nejednoznačnosti výkladu týkajícího se projednávání přestupků proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu spáchaných v souvislosti s požitím alkoholu nebo jiné návykové látky. Existují rozdílné názory týkající se vztahu ustanovení § 22 a § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů z hlediska speciality každého z těchto ustanovení. Porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích dochází k naplnění skutkové podstaty přestupku uvedeného v § 22 odst. 1 písm. d) a některé ze skutkových podstat uvedených v § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona o přestupcích. Z toho vyplývá, že k naplnění uvedených skutkových podstat může tedy dojít v souvislosti s porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích. Na základě upraveného § 52 písm. c) zákona o přestupcích je v takovém případě orgánem věcně příslušným k projednání obou přestupků, tedy jak přestupků podle §22 odst. 1 písm d), tak i přestupku podle § 30 odst. 1 písm. g) až i) Policie České republiky. Pokud nebudou tyto přestupky projednány v blokovém řízení, projednávají je dále ve správním řízení v prvním stupni dopravní inspektoráty v okresech ave druhém stupni krajské dopravní inspektoráty Policie ČR.. Okresní úřady však projednávají přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi uvedené v § 30 odst. 1 písm. g) až i) zákona o přestupcích v ostatních případech, tj. tehdy, nedochází-li současně k porušení pravidel bezpečnosti provozu na pozemních komunikacích. Novým jednoznačným vymezením působnosti Policie ČR bude napříště zřejmé, že přestupky spáchané proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích spáchanév souvislosti s požitím alkoholu nebo jiné návykové látky bude projednávat Policie ČR..

K čl. I bodu 34 a 35 (§ 53):

Stávající ustanovení § 53 odst. 2 zpřesňuje obecnou úpravu, kterou je § 23 zákona o obcích. Jde o náhradní zajištění vyřizování přestupkové agendy jinou obcí v případě, že příslušná obec nemá podmínky pro projednávání přestupků. Nově připravovaný zákon o obcích s dohodami o převedení přenesené působnosti na jinou obec nepočítá. Proto se uvedené ustanovení navrhuje upravit v souladu s připravovanou zákonnou úpravou, u níž se předpokládá účinnost od 1. ledna 2 000.

Vyhláška uvedená v poznámce pod čarou byla nahrazena vyhláškou novou č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti).

K  čl. I bodu 36 (§ 55) :

Jde o novou úpravu příslušnosti k projednávání přestupků na úseku cestovních dokladů, která spočívá v tom, že tyto přestupky budou projednávat okresní úřady příslušné podle místa trvalého pobytu občana. Nemá-li občan trvalý pobyt na území České republiky, projednává přestupek okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan neměl trvalýpobyt v České republice, nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna. Zvláštní místní příslušnost k projednávání přestupků vychází z toho, že většina přestupků je spojena s překračováním hranic. To znamená, že přestupky by se zpravidla vyřizovaly daleko od místa, kde se přestupce zdržuje, resp. má trvalý pobyt nebo by muselo docházet k postoupení věci podle platného § 55 odst. 3.

K  čl. I bodu 37 ( § 71):

Upravuje se v návaznosti na zrušení zákona o prokuratuře.

K  čl. I bodu 38 ( § 81):

Jde o opravu chyby, k níž došlo nedopatřením v souvislosti s novelou, která do ustanovení § 76 doplnila stávající odstavec druhý.

K  čl. I bodu 39 ( § 86):

Podle stávající právní úpravy nemohou policisté železničních a poříčních oddělení blokově postihovat přestupky spáchané na úseku železniční nebo vodní dopravy přesto, že jsou jako specializované útvary k plnění úkolů na těchto úsecích určeny a k projednávání přestupků v blokovém řízení dostatečně odborně vyškoleni. Stávající postup, kdyvšechny tyto přestupky musí policisté oznamovat správnímu orgánu, je příliš náročný, zdlouhavý a neefektivní. Návrh předpokládá zařazením této skutkové podstaty uvedené pod písm f) účinnější postih právě v blokovém řízení Policií ČR. Dále je vhodné, aby policie projednávala v blokovém řízení i přestupky vyplývající z novely zákona č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů a z novely zákona o silniční dopravě. Tyto přestupky jsou zjišťovány právě v rámci dohledu nad bezpečností a plynulostí silničního provozu podle § 37 odst. 1 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění pozdějších předpisů. Dále by měla Policie ČR projednávat v blokovém řízení i některé přestupky na úseku cestovních dokladů.

K čl I bodu 40 (§ 90):

Oprávnění udělovat amnestii v oblasti přestupků, které bylo svěřeno do působnosti vlády, se z důvodu, že Ústava České republiky působnost vlády v oblasti amnestie neupravuje, vypouští.

K čl. I bodu 41 (§ 96 ):

Termín obecně závazný právní předpis neodpovídá současné terminologii. Tento pojem je v našem právním řádu překonán, a proto je třeba jej nahradit termínem právní předpis. Tento používaný termín obsahuje veškeré obecně závazné právní normy používané v našem právním řádu.

Část druhá - změna odpovědnosti o kárné odpovědnosti soudců

K čl. II :

V návaznosti na úpravu § 10 – přestupky soudců a státních zástupců budou projednávány jako přestupky jiných občanů (v režimu obecné právní úpravy) - je potřeba novelizovat příslušné ustanovení zákona o kárné odpovědnosti soudců.

Část třetí – změna zákona o Ústavním soudu

K čl. III:

Obdobně jako u čl. II v  návaznosti na úpravu § 10 je nutné novelizovat příslušná ustanovení zákona o Ústavním soudu.

Část čtvrtá – změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

K čl. IV:

Změna zákona o jednacím řádu Poslanecké sněmovny je důsledkem navrhované novely § 9 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon o jednacím řádu Poslanecké sněmovny se doposud projednáváním přestupků zabýval ve svých paragrafech 13 až 18, podle nichž se zavede proti poslanci disciplinární řízení v případě, že se dopustil přestupku.

Část pátá – změna zákona o jednacím řádu Senátu

K čl. V:

Změna zákona o jednacím řádu Senátu je rovněž důsledkem navrhované novely § 9 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákona upravoval projednávání přestupků senátorů v § 14 až 16, podle nichž se zavede proti senátorovi disciplinární řízení v případě, že se dopustil přestupku.

Část šestá – přechodná a závěrečná ustanovení

K čl VI:

V zákoně je potřebné výslovně upravit postup u řízení zahájených před účinností tohoto zákona, aby v praxi nedocházelo k nejasnostem při posuzování této otázky.

K čl. VII:

Vzhledem k tomu, že zákon o přestupcích byl již vícekrát novelizován, je potřebné zajistit jeho přehlednost, a proto se zmocňuje předseda Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky k vyhlášení úplného znění zákona o přestupcích.

Část sedmá - účinnost

Nabytí účinnosti tohoto zákona se z důvodu dostatečné legisvakance předpokládá šedesátým dnem po jeho vyhlášení.

V Praze dne 25. srpna 1999

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

ministr vnitra

PhDr. Václav Grulich v.r.

Platné znění částí zákonů s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 337/1992 Sb., zákona č. 344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 112/1998 Sb. a zákona č. 168/1999 Sb.:

§ 9

(1) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustila osoba požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva, nelze jako přestupek projednat. Nelze ani vykonat sankci nebo v jejím výkonu pokračovat, jestliže se osoba, jíž byla sankce uložena, stala později osobou požívající výsad a imunit podle zákona nebo mezinárodního práva.

(2) Jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustil poslanec nebo senátor, se projedná podle tohoto zákona.

§ 10

(1) Podle zvláštních předpisů³⁾ se projedná jednání, které má znaky přestupku, jehož se dopustili

1. osoby podléhající vojenské kázeňské pravomoci, příslušníci Bezpečnostní informační služby České republiky, Policie České republiky a Vězeňské služby České republiky,

(b) soudci, prokurátoři a vyšetřovatelé prokuratury,)

b) osoby vykonávající trest odnětí svobody.

(c)osoby během výkonu trestu odnětí svobody.)

(2) Toto jednání se však projedná jako přestupek, pokud jeho pachatel přestal být osobou uvedenou v odstavci 1.

_______________________

³⁾ Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších

(úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

(§ 20

Zánik odpovědnosti za přestupek

Přestupek nelze projednat, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok;nelze jej též projednat, popřípadě uloženou sankci nebi její zbytek vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.)

§ 20

Zánik odpovědnosti za přestupek

(1) Řízení o přestupku lze zahájit jen do jednoho roku ode dne, kdy se orgán příslušný k projednání přestupku o spáchání přestupku dozvěděl, nejpozději však do dvou let ode dne, kdy ke spáchání přestupku došlo. Přestupek nelze projednat, uplynuly-li od jeho spáchání tři roky.

(2) Do běhu lhůty podle odstavce 1 se nezapočítává doba, po kterou se pro tentýž skutek vedlo trestní řízení podle zvláštního zákona^3h).

_________________

^3h) Trestní řád.

§ 21

Přestupky proti pořádku ve státní správě vyskytující se na více úsecích státní správy

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a)neoprávněně zhotoví reprodukci ceniny nebo neoprávněně zhotoví nebo uvede do oběhu předmět, který by mohl být zaměněn s ceninou(nebo s razítkem státního orgánu nebo organizace), bez úmyslu se obohatit nebo padělat veřejnou listinu nebo uvedené předměty nebo si takový předmět neoprávněně nechá zhotovit nebo jej neoprávněně užije anebo jej neoprávněně přechovává,

b) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají, ač má povinnost takový údaj uvést,

c) úmyslně uvede nesprávný nebo neúplný údaj správnímu orgánu anebo mu požadovaný údaj zatají za účelem získání neoprávněné výhody,

d) úmyslně neoprávněně užívá vědeckou nebo uměleckou hodnost nebo titul absolventa vysoké školy,

e) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní nebo poruší úřední uzávěru nebo úřední značku,

f) úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní veřejnou vyhlášku nebo pozmění její obsah,

g) úmyslně podá nepravdivou nebo neúplnou svědeckou výpověď ve správním řízení anebo úmyslně uvede nepravdivý údaj v čestném prohlášení u správního orgánu,

h) úmyslně neoprávněně vystupuje jako veřejný činitel,

ch) úmyslně nedodrží omezující opatření uložené v přestupkovém řízení,

i) ( úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil nebo ozbrojených sborů)

úmyslně na místě veřejnosti přístupném nosí neoprávněně vojenský nebo služební stejnokroj příslušníků ozbrojených sil, ozbrojených sborů nebo příslušníků celní správy, nebo takové součásti stejnokroje, které jsou s úplným stejnokrojem zaměnitelné, ačkoliv není příslušníkem ozbrojených sil , ozbrojených sborů nebo příslušníkem celní správy.

(2) ( Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 1 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. d) až i) pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) , d) až f) a h) až i) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b), c) a g) pokutu do 10 000 Kč.

§ 22

(Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti silničního provozu)

Přestupky proti bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích

1. Přestupku se dopustí ten,kdo

a) jako řidič nákladního automobilu o celkové hmotnosti převyšující (3 500 kg) 7 500 kg a řidič nákladního automobilu s přípojným vozidlemnedodrží ustanovení o omezení jízdy určené pro některé druhy vozidel,

b) porušením (obecně závazného) právního předpisu o bezpečnosti a plynulosti (silničního)provozu na pozemních komunikacíchzpůsobí dopravní nehodu nebo vyvolá stav, kdy takový následek bezprostředně hrozí,

c) se dopustí jednání uvedeného pod písmenem b) jako řidič vozidla hromadné dopravy osob nebo jako řidič nákladního automobilu přepravujícího na ložném prostoru více než šest osob nebo jako řidič traktoru přepravující osoby na ložném prostoru nákladního přívěsu traktoru,

d) jiným jednáním, než které je uvedeno pod (písmenem) písmeny a), b) a c), poruší (obecně závazný)právní předpiso bezpečnosti a plynulosti(silničního)provozuna pozemních komunikacích³ⁱ⁾.

_______________________

³ⁱ⁾ Například zákon č. 12/1997 Sb., o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních

komunikacích, ve znění zákona č. 168/1999 Sb., vyhláška č. 99/1989 Sb., o pravidlech provozu na pozemních komunikacích (pravidla silničního provozu), ve znění vyhlášky č. 24/1990 Sb., vyhlášky č. 533/1992 Sb., vyhlášky č. 619/1992 Sb., vyhlášky č. 123/1993 Sb., zákona č. 12/1997 Sb. a vyhlášky č. 223/1997 Sb.

(2) (Za přestupek podle odstavce 1 písm. d) lze uložit pokutu do 2 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 7 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku.)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a d) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) pokutu do 7 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku.

(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 2 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. a) pokutu do 5 000 Kč.

§ 23

Ostatní přestupky na úseku dopravy a přestupky na úseku silničního hospodářství

(1)Přestupku se dopustí ten

a) úmyslně zničí, poškodí, znečistí nebo neoprávněně odstraní, zamění, pozmění, zakryje, přemístí nebo umístí dopravní značku, návěstidlo, signální nebo návěstní znak, signální nebo návěstní zařízení, informační zařízení pro cestující, vyvěšený jízdní řád, označení zastávky veřejné dopravy nebo jiného dopravního zařízení anebo neoprávněně používá takové zařízení,

(b) uzavře bez povolení pozemní komunikaci nebo překročí lhůtu stanovenou pro uzavírku nebo pro zvláštní užívání pozemní komunikace,)

(c)) b) provozuje nepovolenou nebo zakázanou činnost v ochranném pásmu dráhy či pozemní komunikace nebo pozemního leteckého zařízení anebo v územním obvodu vnitrozemského přístavu,

(d)) c) poruší povinnost stanovenou (obecně závazným) právním předpisempro stavbu či provoz civilních letadel včetně kluzáků,

(e)) d) nesplní povinnost uloženou správním orgánem ke zdolání mimořádně naléhavých přepravních potřeb,

(f)) e) provozuje dopravu bez povolení nebo poruší povinnost stanovenou (obecně závazným) právním předpisem pro provozování dopravy,

(g)) f)porušením povinnosti stanovené (obecně závazným) právním předpisem ohrozí bezpečnost nebo plynulost železničního, leteckého nebo plavebního provozu nebo způsobí v takovém provozu dopravní nehodu,

(h)) g) poruší povinnost stanovenou (obecně závazným) právním předpisempro dopravu nebo přepravu nebezpečných věcí,

(ch)) znečistí nebo poškodí pozemní komunikaci tak, že způsobí závadu v její sjízdnosti nebo schůdnosti,)

(i)) h) úmyslně poškodí dopravní stavbu nebo jiné zařízení, které je součástí této stavby, anebo úmyslně naruší činnost sdělovacího nebo zabezpečovacího zařízení,

(j)) ch)jako řidič užije dálnice nebo silnice dálničního typu motorovým vozidlem bez předchozího zaplacení poplatku podle zvláštního zákona^3d),

i) poruší zákazy stanovené při obecném užívání dálnice, silnice nebo místní komunikace^3j),

j) bez povolení užije dálnici, silnici nebo místní komunikaci jiným než obvyklým způsobem nebo k jiným účelům než pro které jsou určeny (zvláštní užívání) nebo nedodrží podmínky stanovené v povolení k tomuto užívání^3k),

k) neoprávněně uzavře dálnici, silnici, místní komunikaci nebo veřejně přístupnou účelovou komunikaci nebo neoprávněně zřídí objížďku nebo nařízenou uzavírku nebo objížďku neoznačí podle vydaného rozhodnutí nebo nedodrží podmínky stanovené tímto rozhodnutím,

l) způsobí závadu ve sjízdnosti dálnice, nebo ve sjízdnosti a schůdnosti silnice nebo místní komunikace,

m) neoprávněně zřídí, pozmění nebo zruší sjezd nebo nájezd z dálnice, silnice nebo místní komunikace na sousední nemovitost,

n) neodstraní zdroj ohrožení dálnice, silnice nebo místní komunikace,

o) neoprávněně umístí pevnou překážku na pozemní komunikaci nebo ji neodstraní,

p) neuposlechne příkazu osoby pověřené výkonem státního dozoru při výkonu tohoto

dozoru^3l),

r) odstaví nákladní automobil nebo jízdní soupravu na dobu potřebnou k zajištění celního odbavení na místní komunikaci nebo jejím úseku, které jsou podle zvláštního zákona vymezeny obecně závaznou vyhláškou obce a určeny k takovému užití pouze za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, bez zaplacení této ceny,

s) užije k stání silničního motorového vozidla místní komunikaci nebo její úsek, které jsou podle zvláštního zákona vymezeny obecně závaznou vyhláškou obce a určeny k takovému užití pouze za cenu sjednanou v souladu s cenovými předpisy, bez zaplacení této ceny,

t) jako řidič vozidla při kontrole nemá nebo odmítne předložit doklady požadované zvláštním právním předpisem^3m), nevede stanoveným způsobem záznam o provozu vozidla, nedodržuje stanovené doby řízení a odpočinku, při přepravě nebezpečných věcí podle zvláštního předpisu^3m),3n), nemá řádné osvědčení o zvláštním školení řidiče, nezajistí označení vozidla, nemá vozidlo vybaveno předepsanými hasícími přístroji a povinnou výbavu, poruší zákaz nakládky a vykládky stanovených nebezpečných věcí na veřejně přístupných místech, přepravuje ve vozidle osoby způsobem, odporujícím zvláštním právním předpisům, poruší ustanovení o zastavení a stání vozidel a o dozoru nad vozidly při parkování nebo nedodrží trasu, pokud je předepsána,

u) užívá v silničním provozu vozidlo označené nebo vybavené způsobem zaměnitelným s vozidlem taxislužby, třeba jen zčásti, ačkoliv toto vozidlo není zařazeno v evidenci vozidel taxislužby^3o) nebo nabízí přepravní služby způsobem s taxislužbou zaměnitelným, ačkoliv není osobou, na jejíž jméno je vydán průkaz způsobilosti řidiče taxislužby^3p),

v) bez povolení provozovatele dráhy vykonává v obvodu dráhy činnosti, které se považují za podnikání nebo vstoupí do obvodu dráhy na místa, která nejsou veřejnosti přístupná,

y) svým chováním nebo činností ruší nebo ohrožuje provozování dráhy a drážní dopravy nebo poškozuje součásti dráhy nebo součásti drážního vozidla,

z) v obvodu dráhy nedbá pokynu provozovatele dráhy nebo dopravce nebo osoby jimi pověřené k zajištění bezpečnosti osob a bezpečnosti provozování dráhy a drážní dopravy a nedbá pokynu k zajištění ochrany majetku a veřejného pořádku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až f) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. g) až j) pokutu do 5 000 Kč;zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d) a g).)

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až h) , v) a z) lze uložit pokutu5 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. i) až u) pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a y) pokutu do 25 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. c) a f).

(3) V blokovém řízení lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. ch), t) a u) pokutu do 5 000 Kč.

____________________________________

^3d)( § 6a zákona č. 135/1961 Sb., o pozemních komunikacích (silniční zákon), ve znění zákona č. 27/1984 Sb., zákona č. 213/1993 Sb. a zákona č. 134/1994 Sb.) § 20 zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb. a zákona č. 259/1998 Sb.

^3j)§ 19 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb. , o pozemních komunikacích, ve znění zákona č. 281/1997 Sb. a zákona č. 259/1998 Sb.

^3k) § 25 zákona č. 13/1997 Sb.

^3l) § 41 odst. 2 zákona č. 13/1997 Sb.

^3m) Zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění zákona č. 38/1995 Sb. a zákona č. 304/1997 Sb.

3n) Vyhláška č. 64/1987 Sb., o Evropské dohodě o mezinárodní silniční přepravě

nebezpečných věcí (ADR).

3o⁾§ 14 odst. 2 vyhlášky č. 187/1994 Sb., kterou se provádí zákon č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě, ve znění vyhlášky č. 48/1998 Sb. a vyhlášky č. 49/1998 Sb.

3p⁾§ 21 odst. 5 zákona č. 111/1994 Sb., o silniční dopravě

§ 24

Přestupky na úseku podnikání

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a) poškodí jiného na ceně, jakosti, množství nebo hmotnosti při prodeji zboží nebo poskytování služeb,

b) v obchodě nebo při jiném podnikání zpracovává, prodává nebo v souvislosti s tím skladuje nebo po provedené opravě či úpravě vydává zboží z drahých kovů, které neodpovídá právním předpisům o jeho povinném přezkoušení nebo úředním označení,

c) padělá nebo úmyslně zneužije úřední značku pro zboží z drahých kovů anebo úmyslně uvede do oběhu zboží označené takovou značkou,

d) neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost,

e) poruší podmínky stanovené (obecně závazným) právním předpisemnebo stanovené na jeho základě při vývozu nebo dovozu zboží a služeb.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do (5 000 Kč) 10 000Kča za přestupek podle odstavce 1 písm. c) až e) pokutu do (10 000 Kč) 20 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až c).

§ 29

Přestupky na úseku zdravotnictví

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zmaří, ztíží nebo ohrozí poskytnutí zdravotnické služby nebo se nepodrobí povinnému vyšetření nebo léčení,

b) nedodrží opatření uložené ke snížení hluku a vibrací nebo znečistí ovzduší škodlivinami nad stanovenou přípustnou mez,

c) nedodrží opatření stanovené na ochranu přírodních léčebných lázní nebo přírodního léčivého zdroje,

d) ohrozí nebo poruší zdravotní nezávadnost poživatin nebo pitné vody,

e) poruší povinnost stanovenou (obecně závazným) právním předpisem pro dodržování hygienických požadavků na pracovní prostředí,

f) padělá nebo úmyslně neoprávněně změní lékařskou zprávu nebo zdravotní průkaz anebo zneužije lékařskou dokumentaci,

g) poruší povinnost při zacházení s jedy, omamnými látkami, psychotropními látkami nebo jinými látkami škodlivými zdraví anebo poruší povinnost k ochraně zdraví před ionizujícím zářením,

h) poruší zákaz nebo nesplní povinnost stanovenou nebo uloženou v souvislosti s předcházením a výskytem přenosných nemocí,

ch) padělá lékařský předpis nebo pozmění jeho obsah v úmyslu, aby ho bylo použito jako pravého, nebo užije takového předpisu jako pravého anebo poskytne tiskopis lékařského předpisu jinému v úmyslu, aby ho bylo použito k padělání, nebo v témže úmyslu odcizí či jinak neoprávněně získá takový tiskopis.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) až ch) pokutu do 5 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f), g) a h).

§ 30

Přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a) prodá, podá nebo jinak umožní požití alkoholického nápoje osobě zjevně ovlivněné alkoholickým nápojem nebo jinou návykovou látkou, osobě mladší osmnácti let nebo osobě, o níž ví, že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohla ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,

b) neoprávněně prodá, podá nebo jinak umožní druhé osobě škodlivé užívání jiné návykové látky, než jsou omamné látky, psychotropní látky a alkohol,

c) se nepodrobí opatření postihujícímu nadměrné požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek,

d) úmyslně vyrobí líh nebo destilát bez povolení anebo úmyslně líh nebo destilát bez povolení vyrobený přechovává nebo uvádí do oběhu,

e) úmyslně umožňuje požívání alkoholických nápojů nebo užívání jiných návykových látek než látek omamných a psychotropních osobě mladší osmnácti let, ohrožuje-li tím její tělesný nebo mravní vývoj,

f) (umožňuje neoprávněně) umožní neoprávněnépožívání omamných a psychotropních látek osobě mladší osmnácti let, nejde-li o čin přísněji trestný,

g) požije alkoholický nápoj nebo užije jinou návykovou látku, ačkoliv ví,že bude vykonávat zaměstnání nebo jinou činnost, při níž by mohl ohrozit zdraví lidí nebo poškodit majetek,

h) po požití alkoholického nápoje nebo užití jiné návykové látky vykonává činnost uvedenou v písmenu g),

ch) ve stavu vylučujícím způsobilost, který si přivodil požitím alkoholického nápoje nebo užitím jiné návykové látky, vykonává činnost uvedenou v písmenu g),

i) (při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek, odmítne podrobit se dechové zkoušce nebo, byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem nebo jinou návykovou látkou, ač to nebylo spojeno s nebezpečím pro jeho zdraví),

Při výkonu činnosti, při níž by mohl ohrozit život nebo zdraví lidí nebo poškodit majetek

1. odmítne podrobit se dechové zkoušce, nebo byla-li dechová zkouška pozitivní, se odmítne podrobit lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn alkoholem, anebo

2. odmítne podrobit se lékařskému vyšetření ke zjištění, zda není ovlivněn jinou návykovou látkou,

j) neoprávněně přechovává v malém množství pro svoji potřebu omamnou nebo psychotropní látku.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. e) až g) pokutu do 5 000 Kč a zákaz činnosti do šesti měsíců, za přestupek podle odstavce 1 písm. h) pokutu do 10 000 Kč a zákaz činnosti do jednoho roku a za přestupek podle odstavce 1 písm. ch) a i) pokutu do 15 000 Kč a zákaz činnosti do dvou let a za přestupek podle odstavce 1 písm. j) pokutu do 15 000 Kč.

§ 32

Přestupky na úseku kultury

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

2. neoprávněně užije dílo ve smyslu práva autorského nebo výkon výkonného umělce, záznam výkonu výkonného umělce anebo pořad rozhlasových nebo televizních organizací,

b) poruší (obecně závazný) právní předpiso ochraně předmětů kultovní, muzejní nebo galerijní hodnoty,

c) poruší (obecně závazný) právní předpisve věcech ochrany církví a náboženských společností.

(2) (Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kč.)Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 10 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) a c) pokutu do 3 000 Kč.

§ 33a

Přestupky na úseku porušování průmyslových práv a porušování práv k obchodnímu jménu

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vykonává práva, která jsou zákony na ochranu průmyslového vlastnictví vyhrazena majitelům těchto práv,

b) neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv značení s  ním snadno zaměnitelné.

(2) Za přestupky podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 35

Přestupky na úseku zemědělství, myslivosti a rybářství

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vyrobí, doveze, uvede do oběhu nebo neoprávněně či nesprávně použije chemický nebo biologický přípravek na ochranu rostlin,

b) znečistí půdu nevhodným skladováním olejů a pohonných hmot, pesticidů, hnojiv, popřípadě jiných škodlivých látek,

c) nesplní opatření uložené podle (obecně závazných) právních předpisůo ochraně zemědělského půdního fondu, (o rostlinné výrobě, o živočišné výrobě) o myslivosti nebo o rybářství,

d) poruší povinnost stanovenou k ochraně rostlin před zvláště nebezpečnými škůdci nebo chorobami,

e) neoprávněně provede změnu kultury pozemku, který je součástí zemědělského půdního fondu, anebo neoprávněně odejme zemědělskou půdu zemědělské výrobě nebo neoprávněně provádí činnost poškozující zemědělskou výrobu na takové půdě,

f) úmyslně neoprávněně zasáhne do práva myslivosti nebo do výkonu rybářského práva anebo úmyslně loví zvěř nebo chytá ryby v době hájení.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 15 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až d) pokutu do 3 000 Kč (a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) a f) pokutu do 5 000 Kč) , za přestupek podle odstavce 1 písm. e) pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. f) pokutu do 8 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. f).

§ 36

Přestupky na úseku spojů

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. poruší poštovní výhradu,

2. se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,

3. poruší zasílací podmínky, jde-li o poštovní zásilku obsahující nebezpečnou věc,

d) poruší (obecně závazný) právní předpis o držení a provozu vysílacích radiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,

e) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.

3. (2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d).

§ 39

Přestupky na úseku ochrany a využití nerostného bohatství

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) neoprávněně vnikne do důlního díla nebo do území, ve kterém je vykonávána hornická činnost nebo činnost prováděná hornickým způsobem, nebo do poddolovaného území, kam je vstup zakázán,

b) úmyslně poškodí zařízení sloužící k využívání nerostného bohatství nebo k provádění činnosti vykonávané hornickým způsobem, včetně důlně měřičských signálů, značek a ochrany znaků a jiných měřičských zařízení včetně značek upozorňujících na zákaz vstupu,

c) neoprávněně odvede povrchovou, podzemní nebo jinou vodu do důlních děl anebo úmyslně poškodí zařízení pro odvádění důlních vod.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (5 000 Kč) 20 000 Kč.

§ 40

Přestupky na úseku používání výbušnin

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) nedbá nebo zneužije výstražného znamení, výstražné znamení nebo informativní tabule nebo výstražného signálu při provádění trhacích nebo ohňostrojových prací anebo je úmyslně zničí, poškodí nebo neoprávněně odstraní,

b) neoprávněně získá nebo přechovává výbušninu,

c) použije bez povolení výbušninu k trhacím nebo ohňostrojovým pracím (.),

d) neoprávněně provádí výzkum nebo vývoj výbušnin, nebo sobě anebo jinému opatřuje prostředky určené k jejich výrobě.

(2)( Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 5 000 Kč.) Za přestupek podle odstavce 1 písmeno a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písmeno b), c) a d) pokutu do 50 000 Kč.

(§ 42

Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží státní symbol anebo jiný symbol chráněný obecně závazným právním předpisem,

b) úmyslně zničí, poškodí nebo zneužije občanský průkaz,

c) neoprávněně si přisvojí vyznamenání nebo čestné uznání udělované státním orgánem,

d) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený obecně závaznými právními předpisy na úseku zbraní a střeliva,

e) nesplní povinnost stanovenou obecně závaznými právními předpisy o občanských průkazech a o hlášení a evidenci pobytu občanů.

2)Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až d) lze uložit pokutu do 3 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. e) do 1 000 Kč; přitom za přestupek spáchaný nedovoleným držením nebo nošením nedovolených zbraní ^3a) nebo nedovoleného střeliva ^3b)se vždy uloží propadnutí věci nebo vysloví zabrání věci.

_____________________

^3a) § 34 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb., o zbraních a střelivu.

^3b) § 47 odst. 1 zákona č. 147/1983 Sb.)

§ 42

Přestupky na úseku všeobecné vnitřní správy

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

1. úmyslně poškodí, zneužije nebo zneváží státní symbol nebo jiný symbol chráněný právním předpisem,

b) neoprávněně si přisvojí vyznamenání, čestný titul nebo jiné obdobné ocenění udělované státním orgánem a vykazuje se jím,

c) poruší povinnost nebo nedodrží zákaz stanovený právními předpisy na úseku zbraní a střeliva.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) a b) lze uložit pokutu do 3 000 Kč, za přestupek podle odstavce 1 písm. c) pokutu do 15 000 Kč.

§ 42a

Přestupky na úseku občanských průkazů

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu,

b) nesplní povinnost požádat o vydání občanského průkazu v případech stanovených zákonem o občanských průkazech,

c) na opakovanou výzvu nepředloží požadované doklady k vydání občanského průkazu nebo se bez řádné omluvy nedostaví na příslušný okresní úřad k provedení úkonů souvisejících s vydáním občanského průkazu,

d) nepřevezme osobně občanský průkaz a neodevzdá dosavadní občanský průkaz nebo potvrzení o občanském průkazu v případech stanovených zákonem o občanských průkazech,

e) poskytne nebo přijme občanský průkaz jako zástavu nebo odebere občanský průkaz při vstupu do objektu nebo na pozemek,

f) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o občanských průkazech.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odstavce 1 písm. b) až f) pokutu do 1 000 Kč.

§ 42b

Přestupky na úseku cestovních dokladů občanů České republiky

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije cestovní doklad,

b) uvede nepravdivé údaje v žádosti o vydání cestovního dokladu nebo provedení změny údajů v cestovním dokladu,

c) se úmyslně vyhne nebo se odmítne podrobit kontrole cestovních dokladů při překračování státních hranic České republiky,

d) maří výkon rozhodnutí o odnětí cestovního dokladu,

e) neoprávněně překročí státní hranice České republiky při opuštění jejího území bez platného cestovního dokladu nebo mimo hraniční přechod,

f) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o cestovních dokladech.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 písm. a) až e) lze uložit pokutu do 5 000 Kč a za přestupek podle odst. 1 písm. f) pokutu do 1 000 Kč.

§ 42c

Přestupky na úseku matrik

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně zničí, poškodí, pozmění nebo zneužije rodný, oddací nebo úmrtní list, vysvědčení o právní způsobilosti k uzavření manželství a osvědčení o tom, že snoubenci splnili všechny požadavky zákona pro uzavření platného manželství,

b) nesplní oznamovací povinnost matričnímu úřadu při narození, úmrtí nebo uzavření manželství stanovenou zákonem o matrikách,

c) poruší jinou povinnost stanovenou zákonem o matrikách.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 5 000 Kč.

§ 45

Přestupky na úseku životního prostředí

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo porušením (obecně závazných) právních předpisůo ochraně životního prostředí jiným způsobem, než jak vyplývá z ustanovení § 21 až 44, zhorší životní prostředí.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (3 000 Kč)10 000 Kč.

§ 46

Ostatní přestupky proti pořádku ve státní správě a přestupky proti pořádku v územní samosprávě

(1) Přestupkem je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 21 až 45, jestliže jsou stanoveny (obecně závaznými) právními předpisy včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ztíží plnění úkolů státní správy.

(2) Přestupkem proti pořádku ve věcech územní samosprávy je porušení povinností stanovených v obecně závazných vyhláškách obcí vydaných na úseku jejich samostatné působnosti.

(3) Za přestupek podle odstavců 1 a 2 lze uložit pokutu do 30 000 Kč.

§ 48

Přestupkem proti veřejnému pořádku je porušení i jiných povinností, než které jsou uvedeny v § 47, jestliže jsou stanoveny (obecně závaznými) právními předpisy, včetně obecně závazných vyhlášek obcí, pokud se takovým jednáním ohrozí nebo naruší veřejný pořádek. Za takový přestupek lze uložit pokutu do 1 000 Kč.

§ 50

Přestupky proti majetku

1. Přestupku se dopustí ten, kdo

a) úmyslně způsobí škodu na cizím majetku krádeží, zpronevěrou, podvodem nebo zničením či poškozením věci z takového majetku (,pokud škoda nedosahuje částku nejnižší měsíční mzdy stanovené právním předpisem 3c)) nebo se o takové jednání pokusí,

b) úmyslně neoprávněně užívá cizí majetek nebo si přisvojí cizí věc nálezem nebo jinak bez přivolení oprávněné osoby,

c) úmyslně ukryje nebo na sebe nebo na jiného převede věc, která byla získána přestupkem spáchaným jinou osobou, nebo to, co za takovou věc bylo opatřeno.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do (3 000 Kč) 10 000 Kč.

____________________

(3c) Nařízení vlády ČSFR č. 464/1991 Sb., o stanovení nejnižší měsíční mzdy pro účely

trestního zákona.)

§ 52

Přestupky projednávají

a) obce,

b) okresní úřady,

c)(orgány Policie České republiky (dále jen “orgány policie”), jde-li o přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu a o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j), ) orgány Policie České republiky (dále jen “orgány policie”), jde-li o přestupky spáchané porušením právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti provozu na pozemních komunikacích a za podmínky, že jsou spáchány v souvislosti s těmito přestupky, též přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. g) až i) a dále jde-li o přestupky na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi podle § 30 odst. 1 písm. j) a o přestupky spáchané porušením právních předpisů na úseku střelných zbraní a střeliva,

1. jiné správní orgány, stanoví-li tak zvláštní zákon.

§ 53

(1) Obce projednávají přestupky proti pořádku ve státní správě ve věcech, které jsou jim svěřeny, přestupky proti pořádku v územní samosprávě, přestupky proti veřejnému pořádku, přestupky proti majetku, jakož i přestupky proti občanskému soužití, pokud nebyly spáchány porušením (obecně závazných ) právních předpisů o bezpečnosti a plynulosti silničního provozu.

(2) Pokud u příslušné obce nejsou vytvořeny podmínky pro projednávání přestupků (a obec sama neuzavře dohodu o zabezpečení projednávání přestupků jinou obcí), určí příslušný okresní úřad, že přestupky bude projednávat pověřený obecní úřad, v jehož územním obvodu se příslušná obec nachází.

(3) Okresní úřady projednávají přestupky ve věcech, které spravují, a ostatní přestupky, pokud k jejich projednání nejsou příslušné jiné správní orgány.

(4) Obce a okresní úřady mohou jako svůj zvláštní orgán zřizovat komise k projednávání přestupků. Tyto komise jednají a rozhodují v tříčlenném složení vždy za předsednictví osoby s  právnickým vzděláním nebo se zvláštní odbornou způsobilostí pro projednávání přestupků 5); usnášejí se většinou hlasů. Stejné podmínky platí, pokud by projednáváním přestupků byla pověřena komise obecní rady.

(5) V hlavním městě Praze náleží

a) působnost podle odstavce 1 městským částem s tím, že městským částem přísluší projednávat přestupky proti pořádku ve státní správě jen ve věcech, které jsou jim svěřeny,

2. působnost podle odstavce 3 městským částem Prahy 1 až 10 pro celé území jednotlivých obvodů.

   ______________________________

   5) ( § 1 a 2 vyhlášky ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování.) § 3 vyhlášky č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.

   § 55

   (1) K projednání přestupku je místně příslušný správní orgán, v jehož územním obvodu byl přestupek spáchán.6)

   (2) Přestupek, který byl spáchán v cizině státním občanem České republiky anebo cizincem, který má trvalý pobyt na území České republiky, nebo nelze-li místo spáchání přestupku spolehlivě zjistit, projedná správní orgán, v jehož územním obvodu pachatel má nebo naposledy měl trvalý pobyt.

   (3) Přestupky podle § 42b projednávají okresní úřady příslušné podle místa, v němž je občan hlášen k trvalému pobytu. Není-li občan na území České republiky k trvalému pobytu hlášen, projedná přestupek okresní úřad příslušný podle místa jeho posledního trvalého pobytu v České republice. Pokud občan trvalý pobyt v České republice neměl nebo pokud jej nelze zjistit, projedná přestupek Magistrát města Brna.

   ((3) (4) Místně příslušný správní orgán může k usnadnění projednání přestupku nebo z jiného důležitého důvodu postoupit věc i bez souhlasu účastníků řízení jinému věcně příslušnému správnímu orgánu, v jehož územním obvodu se pachatel zdržuje nebo pracuje.

   _______________________________

   6) § 7 odst. 1 správního řádu

   § 71

   Postoupení věci

   Správní orgán postoupí věc

   a) (prokurátorovi nebo orgánům policie, nasvědčují-li skutečnosti, že jde o trestný čin) státnímu zástupci nebo orgánům policie, nasvědčují-li zjištěné skutečnosti, že jde o trestný čin,

   b) orgánu příslušnému podle zvláštního předpisu3) k projednání skutku osoby uvedené v § 10 odst. 1,

   c) správnímu orgánu příslušnému k projednání skutku, který je jiným správním deliktem než přestupkem.

   ___________________________

   ³⁾ Např. zákon č. 76/1959 Sb., o některých služebních poměrech vojáků, ve znění pozdějších

   (úplné znění č. 361/1992 Sb.), zákon ČNR č. 186/1992 Sb., o služebním poměru příslušníků

   Policie České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

   § 79

   Náhrada nákladů řízení

   (1) Občanovi, který byl uznán vinným z přestupku, jakož i navrhovateli, bylo-li řízení zahájené na jeho návrh zastaveno podle § 76 odst. 1 písm. a), b), c) nebo j), se uloží povinnost nahradit státu náklady spojené s projednáváním přestupku. Náklady řízení se hradí paušální částkou, kterou stanoví ministerstvo vnitra České republiky v dohodě s ministerstvem financí České republiky (obecně závazným) právním předpisem.

   (2) Povinnost nahradit náklady řízení nelze uložit v blokovém řízení (§ 84) ani v řízení

   příkazním (§ 87).

   (3) Z důvodů zvláštního zřetele hodných lze od uložení povinnosti nahradit náklady řízení podle odstavce 1 zcela nebo z části upustit.

   (4) Náhrada nákladů řízení je příjmem obce, jejíž orgán rozhodl o přestupku v prvním stupni, nebo příjmem okresního úřadu, pokud rozhodoval o přestupku v prvním stupni. Náhrada nákladů řízení o přestupku, který vedl jiný správní orgán České republiky, je příjmem státního rozpočtu této republiky.

   Odvolání

   § 81

   (1) Proti rozhodnutí o přestupku se může odvolat v plném rozsahu jen obviněný z přestupku, a jde-li o mladistvého, v jeho prospěch i jeho zákonný zástupce a orgán péče o dítě.

   (2) Poškozený se může odvolat jen ve věci náhrady škody.

   (3) Vlastník zabrané věci se může odvolat jen proti té části rozhodnutí, ve které se vyslovuje zabrání věci.

   (4) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, se může navrhovatel odvolat jen proti té části rozhodnutí, která se týká vyslovení viny obviněného z přestupku nebo povinnosti navrhovatele nahradit náklady řízení; může se též odvolat proti rozhodnutí o zastavení řízení (§ 76 odst. (2) 3).

   (5) Včas podané odvolání proti rozhodnutí o přestupku má odkladný účinek, který není možno vyloučit.

   § 86

   V blokovém řízení mohou projednávat

   a) orgány policie též přestupky proti pořádku ve státní správě (podle § 23 odst. 1 písm. a), b), h), ch) a j) ) podle § 23 odst. 1 písm. a), f), g), ch), i) až z), § 24 odst. 1 písm. d), § 30 odst. 1 písm. a) až i),(§ 42 odst. 1 písm. a), b), d) a e) ) § 42 odst. 1 písm. a) až c), § 42b odst. 1 písm. c) a e), § 43 odst. 1 písm. a) a b) a § 44, jakož i podle § 46, pokud k nim došlo na úseku státní správy v jejich působnosti nebo na úseku ochrany před alkoholismem a jinými toxikomaniemi, přestupky proti veřejnému pořádku podle § 47 písm. b) až d) a § 48, přestupky proti občanskému soužití podle § 49 a přestupky proti majetku podle § 50,

   b) orgány státního odborného dozoru nad bezpečností práce přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 21 odst. 1 písm. b), d) a f), § 30 odst. 1 písm. g), h) a i) a § 46, pokud jimi byly porušeny (obecně závazné) právní předpisy o bezpečnosti práce, dopustil-li se některého z těchto přestupků pracovník organizace nebo podnikatel v jejich prostorách nebo na jejich pracovištích,

3. orgány hygienické služby přestupky proti pořádku ve státní správě podle § 29 odst. 1 písm. a), b), d), e), g) a h).

(§ 90

Amnestii ve věcech přestupků, jejichž projednávání patří do působnosti orgánů České republiky, uděluje vláda České republiky usnesením, které se vyhlašuje ve Sbírce zákonů.)

§ 96

V  § 22 odst. 1 písm. b) a d), § 23 odst. 1 písm. c), e), f) a g), § 24 odst. 1 písm. e), § 29 odst. 1 písm. e), § 32 odst. 1 písm. b) a c), § 35 odst. 1 písm. c), § 36 odst. 1 písm. d), § 42 odst. 1 písm. a) a c), § 45 odst. 1, § 46 odst. 1, § 48, § 53 odst. 1, § 79 odst. 1 a § 86 písm. b) se slova “obecně závazné právní předpisy” nahrazují slovy “právní předpisy”

Zákon č. 412/1991 Sb., o kárné odpovědnosti soudců, ve znění zákona č. 22/1993 Sb. a zákona č. 76/1997 Sb.:

Část první

Kárná odpovědnost soudců

§ 1

Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění (a za jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů (dále jen “přestupek”).1)

______________________

( 1) Např. § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích, a § 2 odst. 1 a § 10 odst. 1 písm. b) zákona SNR č. 372/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb).

§ 3

Kárná opatření

(1) Za kárné provinění lze uložit soudci podle závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) důtku,

b) snížení nebo odnětí platového koeficientu, který je podle zvláštního zákona1a) součástí platu předsedy senátu, na dobu až tří let,

c) snížení platu1b) až o 25% na dobu nejvíce šesti měsíců a při opětovném kárném provinění, jehož se soudce dopustil v době před zahlazením kárného postihu (§ 21), na dobu nejvíce jednoho roku,

d) pozastavení zvýšení započtené doby pro určení platu na dobu až tří let; to neplatí pro soudce Nejvyššího soudu (dále jen “nejvyšší soud”),

e) snížení započtené doby pro určení platu o tři roky na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu.

( 2) Za přestupek lze uložit za podmínek stanovených zvláštními předpisy2) tato kárná opatření:

1. napomenutí,

2. pokutu ve výši stanovené zvláštními předpisy,2)

3. zákaz činnosti, s výjimkou výkonu soudcovské funkce, na dobu stanovenou zvláštními předpisy,2)

4. propadnutí věci.

Tato kárná opatření lze uložit jednotlivě nebo vedle sebe;napomenutí nelze uložit spolu s pokutou.)

(3)(2)Za závažné kárné provinění (nebo za přestupek, který má současně povahu závažného kárného provinění,) lze uložit soudci podle míry závažnosti kárného provinění některé z těchto kárných opatření:

a) odvolání z funkce předsedy senátu,

b) snížení započtené doby pro určení platu o šest let na dobu až tří let; to neplatí pro soudce nejvyššího soudu,

c) přeložení na jiný soud téhož nebo nižšího stupně na návrh ministra spravedlnosti,

d) odvolání z funkce soudce na návrh ministra spravedlnosti.

(Jde-li o přestupek, lze tato kárná opatření uložit vedle kárných opatření uvedených v odstavci 2 písm. b) až d).)

(4) (3)Kárná opatření podle odstavce (3) 2 lze uložit též soudci, který byl odsouzen za trestný čin, jestliže takové odsouzení není důvodem zániku funkce ze zákona.4)

(5) (4)Drobné nedostatky v práci nebo drobné poklesky v chování (nebo přestupek) může orgán, který je oprávněn podat návrh na zahájení kárného řízení, vyřídit tím, že je soudci vytkne, je-li to postačující.(5))

_____________________

1a) § 28 odst. 2 a § 28 odst. 3 písm. a) zákona č. 236/1965 Sb., o platu a dalších náležitostech

spojených s výkonem funkce představitelů státní moci a některých státních orgánů a

soudců

1b) § 28 odst. 1 a § 28 odst. 3 věta první zákona č. 236/1995 Sb.

( 2) Např zákon ČNR č. 200/1990 Sb., a zákon SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

4) § 47 zákona č. 335 /1991 Sb.

( 5) § 11 odst. 3 zákona ČNR č.200/1990 Sb.

§ 11 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

§ 4

Zánik kárné odpovědnosti soudce

( (1) Odpovědnost soudce za přestupek zaniká, uplynul-li od jeho spáchání jeden rok.)

((2)) Odpovědnost soudce za kárné provinění zaniká, nebyl-li do jednoho roku od jeho spáchání nebo v případě uvedeném v § 3 odst. (4) 3 do jednoho roku od právní moci odsuzujícího rozsudku podán návrh na zahájení kárného řízení.

§ 6

Zahájení kárného řízení

(1) Kárné řízení se zahajuje na návrh. Bez návrhu lze kárné řízení zahájit jen v případě, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.6)

(2) Návrh na zahájení kárného řízení je oprávněn podat:

a) předseda nejvyššího soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu,

b) ministr obrany České republiky proti kterémukoli soudci vojenského soudu nebo proti kterémukoli soudci vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vojenského kolegia vrchního soudu

c) ministr spravedlnosti České republiky proti kterémukoli soudci s výjimkou soudců uvedených v písmenu b),

d) předseda vrchního soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoli soudci krajského soudu v jeho obvodu,

e) předseda krajského soudu (vyššího vojenského soudu) proti kterémukoli soudci tohoto soudu a proti kterémukoli soudci okresního soudu (vojenského obvodového soudu) v jeho obvodu,

f) předseda okresního soudu nebo vojenského obvodového soudu proti kterémukoli soudci tohoto soudu.

(3) Má-li orgán oprávněný podat návrh na zahájení kárného řízení za to, že je na místě podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce (( § 3 odst. 3 písm. b) a c) ) ) ( § 3 odst. 2 písm. b) a c) ), a není-li sám oprávněn podat takový návrh, předloží věc orgánu, který je k tomu oprávněn. Tento orgán může podat návrh na uložení kárného opatření přeložení nebo odvolání soudce i po zahájení řízení.

( (4) Pro přestupky ublížení na zdraví z nedbalosti, úmyslného narušení občanského soužití hrubým jednáním a proti majetku spáchané mezi osobami blízkými, jakož i pro přestupek ublížení na cti orgán uvedený v odstavci 2 podá návrh na zahájení kárného řízení jen z podnětu poškozeného, jeho zákonného zástupce nebo opatrovníka. Podnět lze vzít zpět až do doby, než se kárný senát, a bylo-li podáno odvolání, odvolací senát, odebere k poradě.)

(5) (4)Návrh na zahájení kárného řízení musí být podán u příslušného kárného soudu do dvou měsíců ode dne, kdy se orgán oprávněný podat návrh dověděl o kárném provinění, nejpozději však do jednoho roku ode dne spáchání kárného provinění.( Jde- li o přestupek, lze podat návrh nejpozději do jednoho roku ode dne jeho spáchání.) Návrh na uložení kárného opatření podle § 3 odst. (4) 3 musí být podán do dvou měsíců od právní moci odsuzujícího rozsudku.

(6)(5)Návrh musí obsahovat jméno a příjmení soudce, proti němuž návrh směřuje, popis skutku, pro který se navrhuje zahájení kárného řízení, a označení důkazů, o které se návrh opírá . (; jde-li o přestupek, návrh musí dále obsahovat označení příslušného ustanovení zákona, jehož znaky skutek naplňuje). K návrhu se připojí důkazy, které má navrhovatel k dispozici.

__________________________

6) § 171 odst. 1, § 188 odst. 1 písm. c), § 222 odst. 2 a § 257 písm. a) trestního řádu.

§ 11

Rozhodnutí bez ústního jednání

Kárný senát bez ústního jednání řízení zastaví,

a) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán opožděně nebo vzat zpět,

( b) byl-li návrh na zahájení kárného řízení podán bez podnětu poškozeného, jestliže je takový podnět potřebný, nebo byl-li podnět vzat zpět (§ 6 odst. 4),)

(c))b) byl-li soudce zproštěn funkce nebo zanikla-li jeho funkce vzdáním se nebo ze zákona;7) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek, kárný senát postoupí věc v takovém případě orgánu příslušnému k projednání přestupku,8)

(d) je-li soudce kárně stíhán pro přestupek a brání-li jeho projednání amnestie,9))

(e)) c)zanikla-li odpovědnost za kárné provinění (nebo za přestupek) (§ 4),

(f))d)bylo-li o skutku , pro který se vede kárné řízení, pravomocně rozhodnuto v trestním řízení a nebyl podán návrh na uložení kárných opatření podle (§ 3 odst.3,4 ) § 3 odst. 2, 3, popřípadě nedošlo k postoupení věci orgánem činným v trestním řízení.

_______________________________

7) § 45 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

8) § 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 10 odst. 2, § 52 a násl. zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č.

524/1990 Sb.

( 9) § 20 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.,

§ 20 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

§ 14

Ústní jednání

(1) Ústní jednání se koná zásadně v přítomnosti soudce, proti němuž návrh směřuje. V jeho nepřítomnosti lze věc projednat pouze tehdy, odmítne-li se před kárný senát dostavit nebo jestliže se bez důvodné omluvy nedostaví. Jestliže si soude zvolí obhájce, má obhájce právo zúčastnit se ústního jednání.

(2) Na počátku ústního jednání přednese navrhovatel návrh na zahájení kárného řízení a odůvodní jej. Není-li navrhovatel přítomen, přednese návrh na zahájení kárného řízení předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu; obdobně se postupuje, byla-li věc kárnému senátu postoupena orgánem činným v trestním řízení.

( 3) Vede-li se kárné řízení pro přestupek, může poškozený, jemuž byla způsobena majetková škoda, uplatnit před zahájením dokazování nárok na její náhradu. Předseda kárného senátu poučí poškozeného o jeho právu, pokud se tak již nestalo ve vyrozumění o ústním jednání (§ 13 odst. 1).)

(4) (3)Bylo-li provedeno předběžné šetření (§ 10), předseda kárného senátu nebo jím určený člen kárného senátu seznámí kárný senát a účastníky řízení s jeho výsledky.

(5) (4)Předseda kárného senátu vyslechne soudce , proti němuž se kárné řízení vede, a provede další potřebné důkazy. Soudce má právo odepřít výpověď. Osoby, které byly povolány jako svědci, popřípadě znalci, jsou povinny se k ústnímu jednání dostavit a před kárným senátem vypovídat.

(6) (5)Soudce, proti němuž se kárné řízení vede, jeho obhájce a ten, kdo návrh podal, mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování. ( Stejná práva přísluší i poškozenému, popř. jeho zástupci nebo opatrovníkovi.)

(7) (6)Po skončení dokazování se může k věci vyjádřit ten, kdo návrh podal, (poškozený, popřípadě jeho zástupce nebo opatrovník,) obhájce a soudce, proti němuž se kárné řízení vede. Soudci, proti němuž se kárné řízení vede, vždy patří poslední slovo.

(8) (7)Ústní jednání před kárným senátem je veřejné.

§ 16

Rozhodnutí kárného senátu

(1) Dojde-li kárný senát k závěru, že soudce se dopustil kárného provinění (nebo přestupku,) rozhodne, že je vinen, a uloží mu kárné opatření podle § 3.

( (2) Byl-li soudce uznán vinným přestupkem, kárný senát uloží soudci povinnost nahradit škodu, jestliže poškozený nárok na náhradu škody včas uplatnil a škoda a její výše byly spolehlivě zjištěny. Jinak odkáže poškozeného s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.)

(3) (2)Jestliže byl podán návrh na uložení kárného opatření podle (§ 3 odst. 3) § 3 odst. 2na základě pravomocného odsuzujícího rozsudku (§ 3 odst. (4) 3 ), kárný senát buď uloží navrhované kárné opatření s odkazem na tento rozsudek, nebo návrh na uložení kárného opatření zamítne.

(4) (3)(Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění nebo přestupku nedopustil nebo mu nelze kárné provinění nebo přestupek prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí. Poškozeného, který uplatnil nárok na náhradu škody, odkáže s jeho nárokem na občanskoprávní řízení nebo na řízení před jiným příslušným orgánem.) Dojde-li kárný senát k závěru, že se soudce kárného provinění nedopustil, nebo mu nelze kárné provinění prokázat, vynese zprošťující rozhodnutí.

(5) (4)Jestliže kárný senát návrh na uložení kárného opatření zamítl (odst.(3)2) nebo soudce zprostil (odst. (4) 3), má soudce, proti němuž se kárné řízení vedlo, nárok vůči státu na náhradu nákladů účelně vynaložených v souvislosti s kárným řízením. Kárný senát rozhodne o tomto nároku ve svém rozhodnutí podle odstavce (3) 2 nebo (4)3; je-li třeba provést další šetření, rozhodne o nároku soudce na náhradu nákladů samostatným rozhodnutím.

(6) (5)Kárný senát zastaví kárné řízení, jestliže vyjde najevo některý z důvodů zastavení uvedených v § 11 při ústním jednání.

(7) (6)Předsedakárného senátu rozhodnutí vyhlásí při ústním jednání. Rozhodnutí je třeba písemně vyhotovit. Kromě výroku musí rozhodnutí obsahovat též jeho stručné odůvodnění a poučení o odvolání v případě, kdy je odvolání přípustné.

§ 17

Doručení rozhodnutí

Rozhodnutí kárného senátu se doručí soudci, proti němuž se kárné řízení vede, do vlastních rukou. Dále se rozhodnutí doručí obhájci, jestliže jej soudce má, orgánu, který navrhl zahájení kárného řízení, a pokud nepodali návrh na zahájení kárného řízení, též předsedovi soudu, u kterého je soudce činný, ministru spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministru obrany České republiky. (Rozhodnutí kárného senátu se doručí také poškozenému, který podal podnět k zahájení kárného řízení ( § 6 odst. 4), jakož i poškozenému, který uplatnil nárok na náhradu škody (§ 14 odst. 3).)

§ 18

Odvolání

(1) Proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu, vyššího vojenského soudu a vrchního soudu lze podat odvolání do 15 dnů ode dne, kdy bylo rozhodnutí odvolateli doručeno. Odvolání je třeba podat u kárného soudu, jehož kárný senát rozhodl. Odvolání má odkladný účinek.

(2) Odvolání může podat

a) soudce, proti němuž se kárné řízení vede,proti rozhodnutí podle (§ 16 odst. 1, odst. 2 věta první a odst. 3 a 5,) § 16 odst. 1 a odst. 2 a 4,

b) orgán, který podal návrh na zahájení kárného řízení, proti rozhodnutí podle § 11 a podle § 16 odst. 1 a odst. (3) 2 až (6) 5,

2. předseda příslušného soudu (§ 6 odst. 2), ministr spravedlnosti České republiky, nebo jde-li o soudce vojenského soudu nebo soudce vojenského kolegia nejvyššího soudu nebo vrchního soudu, ministr obrany České republiky podle § 11 a § 16 odst. 1 a odst. (3)2až (6) 5, byla-li věc postoupena kárnému senátu orgánem činným v trestním řízení.

( d) poškozený, který podal podnět k zahájení kárného řízení (§ 6 odst. 4), proti rozhodnutí podle § 16 odst. 4.)

(3) O odvolání rozhoduje:

a) kárný senát příslušného vrchního soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu krajského soudu,

b) kárný senát nejvyššího soudu, jde-li o odvolání proti rozhodnutí kárného senátu vyššího vojenského soudu nebo vrchního soudu.

(4) V řízení o odvolání se přiměřeně použijí ustanovení § 7, 8, 10 až 17. Nezamítne-li odvolací kárný soud odvolání, napadené rozhodnutí zcela nebo zčásti zruší a rozhodne sám ve věci.

(5) Proti rozhodnutí kárného senátu nejvyššího soudu není odvolání přípustné.

§ 19

Obnova kárného řízení

(1) Ve lhůtě tří let od právní moci rozhodnutí kárného senátu podle § 16 odst. 1 a (3) 2může soudce podat návrh na obnovu kárného řízení. Návrh na obnovu kárného řízení může soudce podat proti rozhodnutí podle § 16 odst.(3) 2 též proto, že pravomocný odsuzující rozsudek byl zrušen.

(2) Jiný opravný prostředek proti pravomocnému rozhodnutí kárného senátu není přípustný.

§ 20

Výkon rozhodnutí

(1) Opatření potřebná k výkonu uloženého kárného opatření provede příslušný orgán státní správy soudů.

( (2) Kárná opatření podle § 3 odst.2 písm. b) až d) se vykonají i tehdy, jestliže soudci, jemuž byla uložena funkce soudce zanikla.11) K rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti podle zvláštních předpisů12) je příslušný kárný soud, který ve věci rozhodl v prvním stupni.

(3) Kárné opatření uložené za přestupek nebo jeho zbytek nelze vykonat, vztahuje-li se na přestupek amnestie.)

(4) (2) Nejde-li o kárné opatření podle § 3 odst. (3)2, kárné opatření nebo jeho zbytek se nevykoná, vyjde-li dodatečně najevo, že soudce byl pro tentýž skutek pravomocně odsouzen v trestním řízení.

( (5) Rozhodnutí o povinnosti soudce nahradit škodu (§ 16 odst. 2) lze vykonat podle ustanovení občanského soudního řádu o výkonu rozhodnutí.)

__________________________

( 11) § 44 až 47 zákona č. 335/1991 Sb.

12) § 14 odst. 3 zákona ČNR č. 200/1990 Sb.

§ 14 odst. 3 zákona SNR č. 372/1990 Sb., ve znění zákona SNR č. 524/1990 Sb.)

(§ 21

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí a o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné provinění nebo přestupek stíhán. Jestliže výkon kárného opatření do té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření nebo právní mocí rozhodnutí o upuštění od výkonu zbytku zákazu činnosti (§ 20 odst. 3)) .

21

Zahlazení kárného postihu

Po uplynutí jednoho roku od právní moci rozhodnutí o uložení kárného opatření se hledí na soudce, jako by nebyl pro kárné provinění stíhán. Jestliže výkon kárného opatření od té doby neskončil, kárný postih se zahlazuje vykonáním kárného opatření.

Zákon č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 236/1995 Sb. a zákona č. 77/1998 Sb.

Soudci

(1) Funkce soudce je veřejnou funkcí.

((2) Soudce nelze stíhat pro přestupek.)

((3)) (2) Výkon funkce soudce je neslučitelný s jinou placenou funkcí nebo jinou výdělečnou činností, s výjimkou správy vlastního majetku, činnosti vědecké, pedagogické, literární a umělecké, pokud taková činnost není na újmu funkce soudce, jejího významu a důstojnosti a neohrožuje důvěru v nezávislost a nestrannost rozhodování Ústavního soudu.

((4)) (3)Výkon funkce soudce je neslučitelný též s členstvím v politické straně nebo v politickém hnutí.

Část čtvrtá

Kárné provinění a kárné řízení

Kárné provinění

§ 132

Soudce je kárně odpovědný za kárné provinění.

§ 133

((1)) Kárným proviněním je jednání, jímž soudce snižuje vážnost a důstojnost své funkce nebo ohrožuje důvěru v nezávislé a nestranné rozhodování Ústavního soudu, jakož i jiné zaviněné porušení povinnosti soudce.

((2) Kárným proviněním je též jednání, které má znaky přestupku podle zvláštních předpisů.)

Zákon č. 90/1995 Sb., o jednacím řádu Poslanecké sněmovny

Disciplinární řízení

§13

(1) Disciplinární řízení se zavede proti poslanci, který se svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.

(2) Disciplinární řízení lze zavést proti poslanci, který svým projevem učiněným ve Sněmovně nebo v Senátu nebo v jejich orgánech urazí poslance, senátora, ústavního soudce nebo jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Sněmovny a jejích orgánů ze zákona.

((3) Disciplinární řízení se zavede také proti poslanci, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Sněmovny.)

((4))(3) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedená (v odstavcích 1 a 3) v odstavci 1 na návrh předsedy Sněmovny nebo z vlastního podnětu.

§ 14

(1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a poslanci, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhájil. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví.

( (2) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem.⁵⁾)

((3))(2) Poslanec má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným poslancem nebo advokátem.

((4))(3) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru

((5))(4) Z jednání výboru, který vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká.

________________________

( ⁵⁾ § 68 zákona ČNR č. 200/1990 Sb., o přestupcích.)

§ 15

(1) Za disciplinární provinění podle § 13 odst. 1 a 2 lze poslanci uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu poslance.

((2) Za přestupek podle § 13 odst. 3 lze poslanci uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou za přestupek stanoví zvláštní zákon.⁶⁾.)

((3))(2) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.

((4))(3) Disciplinární opatření lze poslanci uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění ( nebo přestupku) došlo.

__________________________

( 6) Např. zákon ČNR č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, zákon ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb., zákon č. 528/1990 Sb., devizový zákon, ve znění pozdějších předpisů.)

Zákon č.107/1999 Sb., o jednacím řádu Senátu

Disciplinární řízení

§ 14

(1) Disciplinární řízení se zavede proti senátorovi, který se svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů dopustí jednání, pro které by mohl být jinak trestně stíhán.11)

(2) Disciplinární řízení lze zavést proti senátorovi, který svým projevem učiněným v Senátu nebo v Poslanecké sněmovně nebo v jejich orgánech nebo na společné schůzi obou komor nebo jejich orgánů urazí senátora, poslance, jinou osobu, která má oprávnění zúčastnit se schůze Senátu a jeho orgánů ze zákona, nebo soudce Ústavního soudu.

( (3) Disciplinární řízení se zavede také proti senátorovi, který se dopustí přestupku, za který podléhá disciplinární pravomoci Senátu.¹²⁾)

( (4)) (3) Mandátový a imunitní výbor zahájí řízení za disciplinární provinění uvedené v odstavci 2 na návrh uraženého a za disciplinární provinění uvedené v odstavci 1 (a za přestupky uvedené v odstavci 3 ) na návrh předsedy Senátu nebo z vlastního podnětu.

__________________________

¹¹⁾ Čl. 27 odst. 2 Ústavy

(¹²⁾ Čl.27 odst. 3 Ústavy.)

§ 15

(1) Mandátový a imunitní výbor provede v rámci disciplinárního řízení nutná šetření a senátorovi, proti němuž se disciplinární řízení vede, poskytne možnost, aby se vyjádřil a obhajoval. Po provedeném šetření rozhodne o uložení disciplinárního opatření nebo řízení zastaví.

( (2) U přestupků, které lze projednat jen na návrh, zjistí mandátový a imunitní výbor před zahájením disciplinárního řízení, zda byl návrh podán oprávněnou osobou a zda byly dodrženy i další podmínky stanovené zvláštním zákonem. ¹³⁾)

( (3)) (2) Senátor má právo být zastupován při disciplinárním řízení jiným senátorem nebo advokátem.

( (4)) (3) O námitce podjatosti rozhodne organizační výbor, který může přikázat věc jinému výboru.

( (5)) (4) Z jednání a rozhodování výboru ve věci, o níž se vede disciplinární řízení, jsou vyloučeni ti jeho členové, jichž se disciplinární řízení týká.

______________________

(¹³⁾ § 68 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 82/1995 Sb.)

§ 16

(1) Za disciplinární provinění podle § 14 odst. 1 a 2 lze senátorovi uložit povinnost omluvit se za nevhodný výrok ve stanovené lhůtě a stanoveným způsobem nebo uložit pokutu až do výše jednoho měsíčního platu senátora.

( (2) Za přestupek podle § 14 odst. 3 lze senátorovi uložit napomenutí nebo pokutu až do výše, kterou za přestupek stanoví zvláštní zákon.¹⁴⁾

( (3)) (2) Lhůta a způsob omluvy podle odstavce 1 se uvede ve výroku rozhodnutí, kterým se ukládá disciplinární opatření.

( (4)) (3) Disciplinární opatření lze senátorovi uložit do jednoho roku ode dne, kdy k disciplinárnímu provinění (nebo přestupku) došlo.

______________________

( ¹⁴⁾ Například zákon č. 200/1990 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů.)