Důvodová zpráva

Zákon o Horské službě ČR

Sněmovní tisk: č. 350, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
eb (IKAR). Od té doby se také řeší problém právního postavení horských a záchranných služeb.

Po roce 1969 byla organizace a struktura Horské služby federalizována. Její nový statut jakožto společenské organizace byl schválen v r. 1986.

V současné době, t.j. od r. 1990, je Horská služba dobrovolným sdružením s právní subjektivitou se sídlem v Praze. Do r. 1953 byla HS začleněna do resortu školství, mládeže a tělovýchovy; od r. 1994 je s ohledem na zaměření její stěžejní činnosti - záchranářské a preventivní - začleněna do resortu zdravotnictví.

Horská služba je registrována jako sdružení občanů, které je napojeno na státní rozpočet. Ve svém postavení jako sdružení nesmí Horská služba řídit státní orgány, ani ukládat povinnosti (tj. v zájmové oblasti) občanům, kteří nejsou jejími členy (§ 5 zák. č. 83/1990 Sb., o sdružování občanů). Cit. ustanovení však zároveň připouští, aby Horská služba podle zvláštního zákona vykonávala funkci státních orgánů. Rovněž z § 244 občanského soudního řádu lze dovodit, že právnickým osobám může být zákonem svěřeno rozhodování o právech a povinnostech fyzických a právnických osob v oblasti veřejné správy.

Horská služba jako právnická osoba trvale plní ve vztahu k fyzickým a právnickým osobám i takové úkoly, které vyžadují, aby byly zakotveny v zákoně, neboť podle Listiny základních práv a svobod lze povinnosti ukládat toliko na základě zákona a v jeho mezích a jen při zachování základních práv a svobod (čl. 4). Předkládaný návrh vychází z této zásady a z důvodu komplexnosti zároveň upravuje právně relevantní vztahy Horské služby ke státním orgánům, včetně financování její obecně prospěšné činnosti, úkoly členů Horské služby, zejména na úseku přestupkové agendy, jakož i povinnosti návštěvníků horských oblastí a provozovatelů specifických služeb.

S přijetím zákona nebudou spojeny žádné další nároky na státní rozpočet. Naopak tím, že dojde ke zprůhlednění vztahů k příslušným státním orgánům, mohou nároky na státní rozpočet dokonce klesnout.

Zákon je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Evropské právo tuto oblast neřeší, nicméně je třeba uvést, že v návrhu zákona se přihlíží k úpravám, které platí ve Švýcarsku a ve Spolkové republice Německo.

K § 1:

V tomto ustanovení se zakotvuje Horská služba jako instituce, která plní nejen úkoly příslušející občanskému sdružení, ale též jako právnická osoba, která plní specifické úkoly v oblasti veřejné správy ve vztahu k návštěvníkům horských oblastí, provozovatelům služeb a organizátorům některých akcí v horských oblastech.

K § 2:

Horská služba tradičně vykonává v horských oblastech záchranářskou činnost a poskytuje přednemocniční neodkladnou péči. Z povahy její činnosti vyplývá, že za podmínek stanovených právními předpisy o Integrovaném záchranném systému plní též úkoly ke zvládnutí mimořádných událostí v horských oblastech, popř. i na jiném území. Její další úkoly a oprávnění jsou obsaženy v § 5 až 8 návrhu zákona.

Bude-li Horské službě svěřena pravomoc rozhodovat o některých povinnostech fyzických a právnických osob, které jsou typické pro horské oblasti, a ve stanovených věcech konat blokové řízení, bude mít Horská služba, resp. její pověření členové, postavení správního orgánu..

K § 3:

V tomto ustanovení se stručně deklarují organizační zásady Horské služby. Podrobnosti jsou upraveny ve stanovách Horské služby, registrovaných Ministerstvem vnitra České republiky.

Radě Horské služby je podřízen náčelník Horské služby České republiky, kterého volí Rada z řad oblastních náčelníků. Náčelníku HS ČR jsou podřízeny rady sedmi oblastí.

K § 4:

Rovněž toto ustanovení je deklaratorní povahy; podrobnosti jsou upraveny ve stanovách Horské služby a v oblastních stanovách.

Základním organizačním článkem HS jen okrsek, v jehož čele je vedoucí volený z řad členů okrsku. Okrsky tvoří sedm oblastí, které jsou vyjmenovány v § 4.

K § 5 až 7:

V těchto ustanoveních jsou podrobně popsány základní úkoly, které Horská služba dlouhodobě plní a bude plnit i v budoucnosti.

K § 8:

Do tohoto ustanovení jsou zahrnuty jednak činnosti, na které se vztahují speciální předpisy (o střelných zbraních, o výbušninách, o telekomunikacích), jednak činnosti, které se dotýkají práv a právem chráněných zájmů fyzických a právnických osob. Navrhovaná (a dosud praktikovaná) oprávnění Horské služby jsou v souladu s omezeními, která připouští Listina základních práv a svobod, protože jsou nevyhnutelná pro ochranu života a zdraví lidí a veřejného pořádku i z důvodu ochrany přírody.

K § 9:

Rozpočet Horské služby je napojen na Ministerstvo zdravotnictví. Základní příjmovou část jejího rozpočtu tvoří dotace od resortů, jejichž působnost se dotýká činnosti Horské služby, tj. od ministerstev zdravotnictví, vnitra, životního prostředí a pro místní rozvoj. Platby od zdravotních pojišťoven se uskutečňují na základě ustanovení § 28 zákona o veřejném zdravotním pojištění č. 48/1997 Sb. v souvislosti s poskytováním přednemocniční neodkladné péče. Rovněž výnosy z pojistného se odvozují od zákonného oprávnění zprostředkovávat za sjednanou odměnu pojištění na základě § 8 zákona o pojišťovnictví č. 185/1991 Sb. Ostatní příjmy jsou obvyklé pro každou organizaci (výnosy z pohledávek a jiných majetkových práv, dary a dědictví, půjčky a úvěry).

K § 10:

Podle stanov existují tyto formy členství v Horské službě: čekatel, dobrovolný člen, profesionální pracovník, lékař HS a čestný člen. Dobrovolné členství je podmíněno splněním náročných kritérií: fyzické, duševní a morální předpoklady, absolvování základní školy HS a složení slibu, že v případě nouze poskytne každému pomoc. Profesionálním pracovníkem HS se může stát jen dobrovolný člen HS, který má předpoklady pro kvalifikaci cvičitele a získal osvědčení záchranářské školy. Kromě lékařů, kteří jsou řádnými členy HS, jsou pro Horskou službu činní též externí lékaři.

Všichni členové HS jsou oprávněni kontrolovat vedení knih hřebenových túr a vycházek, jakož i bezpečnost turistických a lyžařských cest. Pouze zvlášť kvalifikovaní a pověření členové HS jsou oprávněni k úkonům, které jsou uvedeny v odstavci 2 návrhu zákona (účastnit se řízení o investičních záměrech výstavby a rozšiřování tělovýchovných a rekreačních zařízení v oblasti, vyjadřovat se k bezpečnosti sportovní výstavby a navrhovat opatření ke snížení úrazovosti v oblasti). Pověření vystavuje Rada Horské služby.

K § 11:

Stanovení povinností bez sankcí za jejich porušení je formální a neúčinné. Podle analogie oprávnění, které má v blokovém řízení lesní stráž (§ 38 a 39 lesního zákona v úplném znění č. 289/1995 Sb. a vyhl. č. 101/1996 Sb.) a vodní stráž (§ 23 až 24 b vodního zákona v úplném znění č. 458/1992 Sb. a vyhl. č. 99/1976 Sb. ve znění vyhl. č. 81/1977 Sb.), se proto navrhuje, aby v zájmu ochrany života a zdraví lidí v horských oblastech byly zavedeny přestupky na úseku horské ochrany a aby jejich projednáváním byly pověřeny jednak obce (v celém rozsahu), jednak zmocnění členové Horské služby (jen v blokovém řízení).

Kompetentnost zmocněného člena Horské služby se zabezpečuje tím, že o zmocnění rozhoduje okresní úřad na návrh Rady HS, která odpovídá za to, že kandidát splňuje zákonné předpoklady (státní občanství ČR, nejnižší věk 21 let, bezúhonnost, způsobilost k právním úkonům, zdravotní a odbornou způsobilost). Složením slibu zmocněný člen přebírá právní odpovědnost za korektní vyřizování přestupkové agendy.

K § 12:

Podle stanov používají členové Horské služby při své činnosti jednotný stejnokroj s tradičním znakem HS.

Navrhuje se, aby náležitosti zevního označení členů Horské služby byly zakotveny v zákoně a aby pro horskou stráž byla stanovena povinnost prokázat se na požádání písemným osvědčením o zmocnění k výkonu funkce. Vzory odznaku a průkazu členů Horské služby jsou uvedeny v příloze zákona.

K § 13:

Povinnosti návštěvníků horských oblastí prakticky odpovídají současnému stavu. Jejich smyslem je preventivní ochrana života a zdraví lidí, životního prostředí a majetku. Stanovené povinnosti odpovídají etickým normám chování lidí v nebezpečných situacích a jsou v souladu s omezeními přípustnými Listinou základních práv a svobod (čl. 4). Vyžaduje se, aby písemné dokumenty obsahující pokyny apod. byly návštěvníkům k dispozici u provozovatelů služeb v oblasti.

Ustanovením o vyhlašování návštěvního řádu oblasti a písemných pokynů HS na úředních deskách obecních úřadů v příslušné oblasti se nepřímo doplňuje § 16 zákona o obecním zřízení č. 367/1990 Sb.

K § 14:

V tomto ustanovení se provozovatelům stravovacích, ubytovacích a rekreačních zařízení ukládají běžné povinnosti, které jsou typické pro oblasti s objektivním nebezpečím. Od provozovatelů těchto zařízení však nelze požadovat, aby přístřeší (ubytování) poskytovali zdarma, proto se výslovně stanoví, že mají právo na jeho náhradu.

K § 15:

Dlouhodobé zkušenosti s provozováním technických lyžařských zařízení (vleků, lanovek) umožnilo vytipovat opatření, která jsou praktikována k ochraně života a zdraví lidí. Kromě nezbytné informovanosti návštěvníků oblasti a stálé úpravy tratí a dopravních zařízení je nutné zajistit první pomoc a odvoz zraněného k nejbližšímu zdravotnickému zařízení.

K § 16:

Ke zvýšenému ohrožení života a zdraví lidí dochází při organizování sportovních, turistických a podobných akcí v horských oblastech. Proto se jejich organizátorům ukládá povinnost takové akce předem oznámit příslušné Horské službě. Jestliže se vyžaduje asistence Horské služby, musí být akce oznámena nejméně 10 dnů předem. Jinak musí být tři dni předem s Horskou službou projednány bezpečnostní a jiné podmínky akce.

K § 17:

Jak už bylo uvedeno k § 11, navrhuje se, aby se zaviněné porušení povinnosti uložených předkládaným návrhem zákona považovalo za přestupek, který se kvůli odlišení od ostatních přestupků označuje jako přestupek na úseku horské ochrany. Při koncipování tohoto přestupku se vychází z obecné úpravy přestupků obsažené v přestupkovém zákoně č. 200/1990 Sb. Rovněž sankce (napomenutí nebo pokuta do 5.000 Kč, resp. 10.000 Kč) se stanoví v relaci k analogickým přestupkům proti veřejnému pořádku. Se sankcí zákazu činnosti nebo propadnutí věci a s ochrannými opatřeními se nepočítá.

K § 18:

V souladu s ustanovením § 53 přestupkového zákona, v němž se upravuje věcná příslušnost obcí, se stanoví, že přestupky na úseku horské ochrany zásadně projednávají obce.

Blokové řízení je upraveno v § 84 až 86 přestupkového zákona. Uložením pokuty v blokovém řízení lze projednat přestupek, jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z přestupku je ochoten pokutu zaplatit.

Pokuty v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků (v daném případě obce), jakož i orgány určené přestupkovým zákonem (§ 86) nebo jiným zákonem (§ 84 odst.3). Z povahy věci plyne, že nejvhodnějším orgánem ke konání blokového řízení o přestupcích na úseku horské ochrany je Horská služba, resp. její k tomu zmocnění členové (horská stráž). Podle zásady stanovené v § 13 přestupkového zákona budou pokuty uložené Horskou službou příjmem státního rozpočtu.

K § 19:

Úkoly Horské služby se koncipují v souladu s platným právním řádem. V těchto případech se upouští od opakování právních norem a odkazuje se na příslušné zákony (zejména v poznámkách pod čarou). Výslovný odkaz vyžadují úkoly Horské služby v oblasti zdravotnictví (na základě zákona o péči o zdraví lidi a zákona o veřejném zdravotním pojištění) a ve stavebním řízení (na základě stavebního zákona).

K § 20:

Uvedení zákona nevyžaduje legisvakanci, proto se navrhuje, aby účinnosti nabyl dnem vyhlášení.

poslanec Vojtěch Filip

poslanec Michael Kuneš

poslankyně Alena Svobodová

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací