K § 1:
V
tomto ustanovení se zakotvuje Horská služba jako instituce, která
plní nejen úkoly příslušející občanskému sdružení, ale též
jako právnická osoba, která plní specifické úkoly v oblasti
veřejné správy ve vztahu k návštěvníkům horských oblastí,
provozovatelům služeb a organizátorům některých akcí v
horských oblastech.
K § 2:
Horská
služba tradičně vykonává v horských oblastech záchranářskou
činnost a poskytuje přednemocniční neodkladnou péči. Z povahy
její činnosti vyplývá, že za podmínek stanovených právními
předpisy o Integrovaném záchranném systému plní též úkoly ke
zvládnutí mimořádných událostí v horských oblastech, popř. i
na jiném území. Její další úkoly
a oprávnění jsou obsaženy v § 5 až 8 návrhu zákona.
Bude-li
Horské službě svěřena pravomoc rozhodovat o některých
povinnostech fyzických a právnických osob, které jsou typické
pro horské oblasti, a ve stanovených věcech konat blokové řízení,
bude mít Horská služba, resp. její pověření členové,
postavení správního orgánu..
K § 3:
V
tomto ustanovení se stručně deklarují organizační zásady
Horské služby. Podrobnosti jsou upraveny ve stanovách Horské
služby, registrovaných Ministerstvem vnitra České republiky.
Radě
Horské služby je podřízen náčelník Horské služby České
republiky, kterého volí Rada z řad oblastních náčelníků.
Náčelníku HS ČR jsou podřízeny rady sedmi oblastí.
K § 4:
Rovněž
toto ustanovení je deklaratorní povahy; podrobnosti jsou upraveny
ve stanovách Horské služby a v oblastních stanovách.
Základním
organizačním článkem HS jen okrsek, v jehož čele je vedoucí
volený z řad členů okrsku. Okrsky tvoří sedm oblastí, které
jsou vyjmenovány v § 4.
K
§ 5 až 7:
V
těchto ustanoveních jsou podrobně popsány základní úkoly,
které Horská služba dlouhodobě plní a bude plnit i v
budoucnosti.
K § 8:
Do
tohoto ustanovení jsou zahrnuty jednak činnosti, na které se
vztahují speciální předpisy (o střelných zbraních, o
výbušninách, o telekomunikacích), jednak činnosti, které se
dotýkají práv a právem chráněných zájmů fyzických a
právnických osob. Navrhovaná (a dosud praktikovaná) oprávnění
Horské služby jsou v souladu s omezeními, která připouští
Listina základních práv a svobod, protože jsou nevyhnutelná pro
ochranu
života a zdraví lidí a veřejného pořádku i z důvodu ochrany
přírody.
K § 9:
Rozpočet
Horské služby je napojen na Ministerstvo zdravotnictví. Základní
příjmovou část jejího rozpočtu tvoří dotace od resortů,
jejichž působnost se dotýká činnosti Horské služby, tj. od
ministerstev zdravotnictví, vnitra, životního prostředí a pro
místní rozvoj. Platby od zdravotních pojišťoven se uskutečňují
na základě ustanovení § 28 zákona o veřejném zdravotním
pojištění č. 48/1997 Sb. v souvislosti s poskytováním
přednemocniční
neodkladné péče. Rovněž výnosy z pojistného se odvozují od
zákonného oprávnění zprostředkovávat za sjednanou odměnu
pojištění na základě § 8 zákona o pojišťovnictví č.
185/1991 Sb. Ostatní příjmy jsou obvyklé pro každou organizaci
(výnosy z pohledávek
a jiných majetkových práv, dary a dědictví, půjčky a úvěry).
K § 10:
Podle
stanov existují tyto formy členství v Horské službě: čekatel,
dobrovolný člen, profesionální pracovník, lékař HS a čestný
člen. Dobrovolné členství je podmíněno splněním náročných
kritérií: fyzické, duševní a morální předpoklady, absolvování
základní školy HS a složení slibu, že v případě nouze
poskytne každému pomoc. Profesionálním pracovníkem HS se může
stát jen dobrovolný člen HS, který má předpoklady pro
kvalifikaci cvičitele
a získal osvědčení záchranářské školy. Kromě lékařů,
kteří jsou řádnými členy HS, jsou pro Horskou službu činní
též externí lékaři.
Všichni
členové HS jsou oprávněni kontrolovat vedení knih hřebenových
túr a vycházek, jakož i bezpečnost turistických a lyžařských
cest. Pouze zvlášť kvalifikovaní a pověření členové HS jsou
oprávněni k úkonům, které jsou uvedeny v odstavci 2 návrhu
zákona (účastnit se řízení o investičních záměrech výstavby
a rozšiřování tělovýchovných a rekreačních zařízení v
oblasti, vyjadřovat
se k bezpečnosti sportovní výstavby a navrhovat opatření ke
snížení úrazovosti v oblasti). Pověření vystavuje Rada Horské
služby.
K § 11:
Stanovení
povinností bez sankcí za jejich porušení je formální a
neúčinné. Podle analogie oprávnění, které má v blokovém
řízení lesní stráž (§ 38 a 39 lesního zákona v úplném
znění č. 289/1995 Sb. a vyhl. č. 101/1996 Sb.) a vodní stráž
(§ 23 až 24 b vodního zákona v úplném znění č. 458/1992 Sb.
a vyhl. č. 99/1976 Sb. ve znění vyhl. č. 81/1977 Sb.), se proto
navrhuje,
aby v zájmu ochrany života a zdraví lidí v horských oblastech
byly zavedeny přestupky na úseku horské ochrany a aby jejich
projednáváním byly pověřeny jednak obce (v celém rozsahu),
jednak zmocnění členové Horské služby (jen v blokovém řízení).
Kompetentnost
zmocněného člena Horské služby se zabezpečuje tím, že o
zmocnění rozhoduje okresní úřad na návrh Rady HS, která
odpovídá za to, že kandidát splňuje zákonné předpoklady
(státní občanství ČR, nejnižší věk 21 let, bezúhonnost,
způsobilost k právním úkonům,
zdravotní a odbornou způsobilost). Složením slibu zmocněný člen
přebírá právní odpovědnost za korektní vyřizování
přestupkové agendy.
K § 12:
Podle
stanov používají členové Horské služby při své činnosti
jednotný stejnokroj s tradičním znakem HS.
Navrhuje
se, aby náležitosti zevního označení členů Horské služby
byly zakotveny v zákoně a aby pro horskou stráž byla stanovena
povinnost prokázat se na požádání písemným osvědčením o
zmocnění k výkonu funkce. Vzory odznaku a průkazu členů Horské
služby jsou uvedeny v příloze zákona.
K § 13:
Povinnosti
návštěvníků horských oblastí prakticky odpovídají současnému
stavu. Jejich smyslem je preventivní ochrana života a zdraví lidí,
životního prostředí a majetku. Stanovené povinnosti odpovídají
etickým normám chování lidí v nebezpečných situacích a jsou v
souladu s omezeními přípustnými Listinou základních práv a
svobod (čl. 4). Vyžaduje se, aby písemné dokumenty obsahující
pokyny apod. byly návštěvníkům k dispozici u provozovatelů
služeb v oblasti.
Ustanovením
o vyhlašování návštěvního řádu oblasti a písemných pokynů
HS na úředních deskách obecních úřadů v příslušné oblasti
se nepřímo doplňuje § 16 zákona o obecním zřízení č.
367/1990 Sb.
K § 14:
V
tomto ustanovení se provozovatelům stravovacích, ubytovacích a
rekreačních zařízení ukládají běžné povinnosti, které jsou
typické pro oblasti s objektivním nebezpečím. Od provozovatelů
těchto zařízení však nelze požadovat, aby přístřeší
(ubytování) poskytovali zdarma, proto se výslovně stanoví, že
mají právo na jeho
náhradu.
K § 15:
Dlouhodobé
zkušenosti s provozováním technických lyžařských zařízení
(vleků, lanovek) umožnilo vytipovat opatření, která jsou
praktikována k ochraně života a zdraví lidí. Kromě nezbytné
informovanosti návštěvníků oblasti a stálé úpravy tratí a
dopravních zařízení je nutné zajistit první pomoc a odvoz
zraněného k nejbližšímu zdravotnickému zařízení.
K § 16:
Ke
zvýšenému ohrožení života a zdraví lidí dochází při
organizování sportovních, turistických a podobných akcí v
horských oblastech. Proto se jejich organizátorům ukládá
povinnost takové akce předem oznámit příslušné Horské službě.
Jestliže se vyžaduje asistence Horské služby, musí být akce
oznámena nejméně 10 dnů předem. Jinak musí být tři dni předem
s Horskou službou projednány bezpečnostní
a jiné podmínky akce.
K § 17:
Jak
už bylo uvedeno k § 11, navrhuje se, aby se zaviněné porušení
povinnosti uložených předkládaným návrhem zákona považovalo
za přestupek, který se kvůli odlišení od ostatních přestupků
označuje jako přestupek na úseku horské ochrany. Při koncipování
tohoto přestupku se vychází z obecné úpravy přestupků obsažené
v přestupkovém zákoně č. 200/1990 Sb. Rovněž sankce
(napomenutí nebo pokuta do 5.000 Kč, resp. 10.000 Kč) se stanoví
v relaci k analogickým přestupkům proti veřejnému
pořádku. Se sankcí zákazu činnosti nebo propadnutí věci a s
ochrannými opatřeními se nepočítá.
K § 18:
V
souladu s ustanovením § 53 přestupkového zákona, v němž se
upravuje věcná příslušnost obcí, se stanoví, že přestupky na
úseku horské ochrany zásadně projednávají obce.
Blokové
řízení je upraveno v § 84 až 86 přestupkového zákona.
Uložením pokuty v blokovém řízení lze projednat přestupek,
jestliže je spolehlivě zjištěn, nestačí domluva a obviněný z
přestupku je ochoten pokutu zaplatit.
Pokuty
v blokovém řízení jsou oprávněny ukládat a vybírat správní
orgány, v jejichž působnosti je projednávání přestupků (v
daném případě obce), jakož i orgány určené přestupkovým
zákonem (§ 86) nebo jiným zákonem (§ 84 odst.3). Z povahy věci
plyne, že nejvhodnějším orgánem ke konání blokového řízení
o přestupcích na úseku horské ochrany je Horská služba, resp.
její k tomu zmocnění členové (horská stráž). Podle zásady
stanovené v § 13 přestupkového zákona budou pokuty uložené
Horskou službou příjmem státního rozpočtu.
K § 19:
Úkoly
Horské služby se koncipují v souladu s platným právním řádem.
V těchto případech se upouští od opakování právních norem a
odkazuje se na příslušné zákony (zejména v poznámkách pod
čarou). Výslovný odkaz vyžadují úkoly Horské služby v oblasti
zdravotnictví (na základě zákona o péči o zdraví lidi a zákona
o veřejném zdravotním pojištění) a ve stavebním řízení (na
základě stavebního zákona).
K § 20:
Uvedení
zákona nevyžaduje legisvakanci, proto se navrhuje, aby účinnosti
nabyl dnem vyhlášení.
poslanec
Vojtěch Filip
poslanec Michael Kuneš
poslankyně
Alena Svobodová