Důvodová zpráva

Novela zákona o ochraně chmele - EU

Sněmovní tisk: č. 364, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
chranu domácího českého chmele, do značné míry omezená.

Cílem právní úpravy byla ochrana českého chmele a chmelové sadby stanovením chmelařských oblastí, chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele a pro zamezení falšování při jeho úpravách.

Zákon je koncipován na ochranu českého chmele, z čehož vyplývá, že zákon se vztahuje pouze na chmel u nás vypěstovaný, tj. domácího původu. V posledních letech se výrazně změnila situace na trhu s chmelem. Dlouhodobý trend převisu nabídky nad poptávkou a hromadění několikaletých zásob vede logicky k snižování ceny chmele a velké konkurenci ze strany obchodníků. Pivovary často dávají přednost zpracování cizích vysokoobsažných chmelů před chmelem domácí produkce. Neexistence kontroly původu dovezeného chmele vede k nejistotě zpracovatelů i snížené konkurenceschopnosti našeho chmele.

Technický a technologický pokrok ve světovém pivovarnictví vede k efektivnějšímu využívání chmele zpracovaného na chmelové produkty umožňující dlouhodobé skladování a dokonalejší přestup pivovarsky účinných složek chmelových hlávek do konečného produktu. Celková spotřeba chmele se tak snížila o patnáct a více procent v celosvětovém měřítku.

Současný zákon nepředpokládá, že by chmel mohl být zpracován jinak než k přímé výrobě piva. Zákon nezná žádný druh chmelového produktu, a proto chmelové produkty dovezené ze zahraničí, popřípadě vyrobené v ČR nepodléhají žádné kvalitativní kontrole a chmel takto zpracovaný nepodléhá ověřování. Tím je ochrana původu chmele vážně narušena.

Účelem novelizace zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, je přispět k postupnému vytvoření srovnatelné úrovně ochrany domácích výrobců a obchodníků s chmelem, tak jako tomu je v členských zemích EU, a postupně zavádět stejnou míru ochrany pro výrobce uvádějící své výrobky na vnitřní trh společenství a dovozce chmele případně chmelových výrobků dovážených na náš trh. Proto je třeba již v předvstupním období vytvořit právní podmínky volného pohybu zboží ve shodě s tím, jak tuto oblast upravují právní předpisy ES.

Z uvedených důvodů bylo nutné přistoupit k rozšíření předmětu zákona tak, aby zákon upravoval obecně chmelovou problematiku, tj. vztahoval se na veškerý chmel a chmelové produkty včetně jejich dovozu.

V návrhu novely byly odstraněny dosavadní rozdíly mezi předpisy ČR a ES týkající se certifikace resp. označování a ověřování.

Předkládaný návrh novely zákona o ochraně chmele sleduje jako hlavní cíl převzetí právních norem ES, neboť předchozí zpracování bylo, jak je výše uvedeno omezené, neboť původní zákon je koncipován na ochranu domácího chmele. Rovněž v rámci EU byly vydány některé doplňky k příslušným právním normám ES.

Do návrhu novely byla promítnuta nařízení Rady EHS č. 1696/71 o společné organizaci trhu s chmelem, nařízení Rady EHS č. 1784/77 o certifikaci chmele, nařízení Komise EHS č. 890/78 o podrobných pravidlech o certifikaci chmele a nařízení EHS 3076/78 o dovozu chmele z třetích zemí.

Zohledněním výše uvedených nařízení došlo k převážnému dosažení shody s právem ES s výjimkou problematiky registrace smluv, kterou není možné řešit s ohledem na současné platnou legislativu ČR.

Navrhovaná právní úprava je v souladu s ústavním pořádkem a právním řádem České republiky a neodporuje úmluvám, jimiž je Česká republika vázána.

Navrhovaná právní úprava nebude mít dopad na státní rozpočet.

K bodu 1 :

Navrhuje se nové znění § 1 z důvodu lepší přehlednosti, neboť navrhované změny rozšiřují předmět úpravy o dovážený chmel a veškeré chmelové produkty. Tato změna by měla odstranit současné právní vakuum u výše uvedeného chmele a chmelových produktů. Předpokládaná změna by měla přispět ke komplexní ochraně chmele na našem trhu.

K bodu 2 :

Ve vymezení pojmu § 2 dochází k zásadnímu rozšíření a upřesnění pojmů užívaných v tomto zákoně, a to tak aby odpovídaly účelu zákona, nařízením ES a zároveň technickému pokroku, který v této oblasti nastal. V písmenu a) se navrhuje vypustit ustanovení týkající se odrůd chmele otáčivého evropského a zevšeobecnit tuto definici na veškerý chmel (Humulus lupulus L.) z důvodu rozšíření působnosti tohoto zákona i na dovážený chmel. Ustanovení písm. b) bylo z důvodu přehlednosti nově definováno a to tak, aby povinnosti podnikatele s chmelem odpovídaly příslušným ustanovením právních předpisů ES.

K bodu 3 :

V § 2 písm. d) až h) byly použity nové definice odpovídající nařízením Komise EHS (890/78 článek 1 a 2). V písmenu f) se navrhuje zrušení definice známkování, neboť navrhovaná novela s tímto institutem již nepočítá. Namísto této definice se v písmenu f) zařazuje definice nového pojmu “partie chmele”, která plně odpovídá výše uvedenému nařízení Komise EHS. V písmenu h) se definice rozšiřuje o legislativní zkratku (Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský), z důvodu jejího zrušení v písmenu f).

K bodu 4 :

V § 4 písm. j) až u) zařazují se nová písmena, které definují nové termíny v rámci sjednocení terminologie s právem ES ve smyslu nařízení Rady EHS 1696/71 článek 1 o společné organizaci trhu s chmelem, nařízení Rady EHS 1784/77 článek 1 o certifikaci chmele a nařízení Komise EHS 890/78 článek 1 o podrobných pravidlech certifikaci chmele. V této souvislosti je nutno upozornit zejména na zavedení termínu izomerizace a izomerizované produkty. Izomerizací se rozumí fyzikálně chemická úprava chmelových produktů zvyšujících jejich užitnou hodnotu. Tato metoda se s rozvojem chmelových a pivovarnických technologií velmi často využívá. Zde je nutno upozornit na písmeno p) “izomerizovaný chmelový prášek, kde je v definici použit obrat “téměř úplně izomerizovány”. Ve vyjádření odboru kompatibility s právem ES Úřadu vlády ČR je poukazováno na skutečnost, že v nařízení 890/78 není použito vyjádření “téměř úplné izomerizace” (almost totally isomerized), ale “úplná izomerizace” (totally isomerized). V souvislosti s touto skutečností lze tuto odchylku vysvětlit tak, že po konzultacích s experty na tuto problematiku lze konstatovat, že v současných technologiích nedochází nikdy k úplné izomerizaci u nových izomerizovaných chmelových produktů a proto byl v návrhu použit termín “téměř úplná izomerizace”.

K bodu 5 :

V § 4 odst. 1 se z původní definice vypouštění slova “ve chmelařských oblastech”. Důvodem této navrhované změny je, aby bylo možné evidovat veškeré chmelnice, nikoliv pouze ve chmelařských oblastech, tak jako dosud.

K bodu 6 :

§ 5 se zrušuje z důvodu sjednocení procesu ověřování chmele v ČR a v EU. Tento proces, ačkoliv je principiálně totožný, není shodný terminologicky. Z tohoto důvodu byl vypuštěn termín “známkování”, ačkoliv je v ČR dlouhodobě používán jako souhrnný pojem pro proces označování a ověřování.

K bodu 7 :

V § 6, který se týká označování se navrhují změny, které odstraní dosavadní rozdíly mezi procesem označování v ČR a procesem deklarace v EU (nařízení Komise EHS č. 890/78 článek 2).

K bodu 8 :

Navrhuje se zcela nové znění § 7 týkající se ověřování, které odstraní dosavadní rozdíly mezi procesem ověřování v ČR a procesem certifikace v EU. Zejména dochází k rozšíření rozsahu ověřování na veškerý chmel a chmelové produkty s uvedenými výjimkami (např. chmel sklizený z chmelnice na vlastním pozemku pivovaru a používaný tímto pivovarem apod.).

K bodu 9 :

Ustanovení § 8 je nově definováno tak, aby v něm byly zohledněny navrhované změny zákona a rovněž předpisy ES. Jde především o doplnění lhůty k přihlášení chmele k označení a ověření, které v dosavadní úpravě citelně chyběly a dále o povinnosti podnikatele s chmelem při mísení chmele a chmelových produktů a vedení evidence o zpracovaném chmelu (nařízení Rady EHS č. 1784/77 článek 8 a nařízení Komise EHS č. 890/78 článek 1).

K bodu 10 :

V § 9 se navrhují rozsáhlé změny. Jedná se zejména o zavedení názvu “Vývoz”, který v původním znění zákona není, ale zde se jeví systémově nutný, neboť navrhovaná změna nově přináší úpravu dovozu v § 9a. Rovněž došlo ke zrušení odstavce 1 písm. a), neboť povinnost v něm stanovená vyplývá ze zákona č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.

K bodu 11 :

Navrhuje se nový § 9a, který upravuje dovoz chmele a chmelových produktů do ČR, povinnosti podnikatele s chmelem při dovozu chmele a chmelových produktů a jejich uvádění do oběhu po propuštění do tuzemska. Při tvorbě tohoto paragrafu bylo zohledněno nařízení Komise EHS č. 3076/78 o dovozu chmele z třetích zemí.

K bodu 12 a 13 :

V § 10 se mění a doplňují písmena v návaznosti na navrhované změny předchozích ustanovení.

K bodu 14 až 17 :

V § 12 se mění a doplňují písmena v návaznosti na navrhované změny předchozích ustanovení.

K bodu 18 :

V § 13 dochází ke zpřesnění v návaznosti na navrhované změny předchozích ustanovení.

K bodu 19 :

Dochází k upřesnění s ohledem na navrhované změny předchozích ustanovení

(zrušení § 5 “Známkování”).

K bodu 20 :

Navrhuje se rozšíření zmocňovacího ustanovení v návaznosti na navrhované změny předchozích ustanovení, týkající se dovozu.

V Praze dne 1.září1999

předseda vlády

ministr zemědělství

Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn

ZÁKON

o ochraně chmele

§ 1

Předmět úpravy

(Tento zákon upravuje ochranu chmelové sadby a chmele domácího původu stanovením chmelařských oblastí a chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti, zdravotní nezávadnosti chmele a pro zamezení falšování při jeho úpravách.)

Tento zákon upravuje ochranu chmele a chmelové sadby stanovením chmelařských oblastí a chmelařských poloh a stanovením podmínek pro zajištění pravosti, jakosti a zdravotní nezávadnosti chmele a chmelových produktů a pro zamezení falšování při jejich úpravách. Dále upravuje státní dozor nad dodržováním povinností vyplývajících z tohoto zákona.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) chmelem plodenství samičích rostlin chmele otáčivého (evropského) ( Humulus lupulus L.) (ssp. europeus Ryb.) odrůd zapsaných ve Státní odrůdové knize,1) )

_________________

(1) Zákon č. 92/1996 Sb., o odrůdách, osivu a sadbě pěstovaných rostlin.)

( b) podnikatel s chmelem podnikatel, 2) který v chmelařských oblastech pěstuje chmelovou sadbu a chmelové rostliny, chmel ošetřuje a upravuje nebo chmel a chmelovou sadbu uvádí do oběhu , skladuje nebo přepravuje, )

b) podnikatelem s chmelem podnikatel 1), pěstující chmelovou sadbu a chmelové rostliny nebo ošetřující chmel a upravující nebo vyrábějící chmelové produkty nebo dovážející nebo uvádějící do oběhu2) chmelovou sadbu nebo chmelové produkty,

c) ošetřováním technologické operace po očesání chmele prováděné za účelem konzervace chmele a dosažení požadované čistoty,

(d) neupraveným chmelem chmel, který je při sklizni usušen a zabalen)

d) neupraveným chmelem chmel prvně usušený a prvně balený,

(e) upraveným chmelem chmel, který po vysypání z obalů prošel dalšími technologickými operacemi, zejména proséváním, lisováním, mletím a granulací,)

(e) upraveným chmelem chmel, který prošel konečným sušením a konečným balením,

(f) známkováním označování místního původu chmele podle katastrálních území a ověřování původu chmele prováděné Ústředním kontrolním a zkušebním ústavem zemědělským 3) (dále jen “ústav” )

f) partií chmele počet obalů s chmelem nebo chmelovými produkty, majícími stejné vlastnosti a podané k označení nebo ověření jedním podnikatelem,

g) označováním uvedení údajů, stanovených tímto zákonem, na obalu chmele a opatřeného příslušným dokladem (včetně vydání dokladu o hmotnosti),

h) ověřováním uvedení údajů o původu chmele stanovených tímto zákonem na obalu, včetně vydání ověřovací listiny (včetně údajů o hmotnosti ), obsahující rovněž údaje o hmotnosti, které provede Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský 2) (dále jen Ústav” ),

i) registračním číslem chmelnice číslo, které vydává ústav pro účely evidence chmelnic v jednotlivých katastrálních územích,

j) izomerizací fyzikálně chemická úprava, zvyšující rozpustnost hořkých látek v chmelových produktech,

k) chmelovými produkty chmelový prášek, chmelový prášek s vyšším obsahem lupulinu, chmelový extrakt, izomerizovaný chmelový prášek, izomerizovaný chmelový extrakt, nový izomerizovaný produkt a smíšený chmelový produkt,

l) chmelovým práškem produkt získaný mletím chmele, obsahujícího všechny přirozené části, který byl případně návazně upraven mechanicky do formy granulí,

m) chmelovým práškem s vyšším obsahem lupulinu produkt získaný mletím chmele, z kterého byly mechanicky odděleny části krycích listenů, listů a řapíku,

n) chmelovým extraktem koncentrovaný produkt získaný působením rozpouštědla na chmel nebo chmelový prášek,

o) smíšeným chmelovým produktem produkt vzniklý smíšením dvou či více chmelových produktů, uvedených pod písmeny l), m) a n),

p) izomerizovaným chmelovým práškem chmelový prášek, ve kterém alfa kyseliny byly téměř úplně izomerizovány,

r) novým izomerizovaným chmelovým produktem chmelový produkt, ve kterém byly alfa kyseliny téměř úplně izomerizovány a kde i ostatní složky produktu byly změněny proti původní surovině, nebo kde byly úmyslně vyloučeny z konečného produktu,

s) zaplombováním nebo zapečetěním obalu uzavření obalu a jeho opatření plombou nebo pečetí za přítomnosti zaměstnance Ústavu tak, že jeho otevřením dojde k porušení plomby nebo pečeti,

t) uzavřeným okruhem operace proces ošetřování nebo zpracování chmele uskutečněný pod dohledem zaměstnance Ústavu, zajišťující nemožnost přidání nebo odebrání chmele nebo chmelového výrobku během tohoto procesu. Uzavřený okruh začíná otevřením zaplombovaného nebo zapečetěného obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt a končí zaplombováním nebo zapečetěním obalu obsahujícího chmel nebo chmelový produkt,

u) místem produkce chmelařské oblasti a chmelařské polohy.

§ 3

Chmelařské oblasti a chmelařské polohy v ČR

(1) Chmelařské oblasti jsou Žatecko, Úštěcko a Tršicko.

(2) Chmelařské polohy jsou Podlesí a Údolí Zlatého potoka na Žatecku a Polepská Blata na Úštěcku.

(3) Chmelařské oblasti a chmelařské polohy jsou územně vymezeny katastrálními územími 4) stanovenými prováděcím předpisem.

__________________________

4) Zákon č. 344/1992 Sb., o katastru nemovitostí České republiky (katastrální zákon), ve znění zákona č. 89/1996 Sb.

§ 4

Evidence chmelnic

(1) Veškeré chmelnice (ve chmelařských oblastech) podléhají evidenci, kterou vede ústav. Při založení nové chmelnice je podnikatel s chmelem povinen předat ústavukopii katastrální mapy 5) s vyznačením produkční a pomocné plochy nejpozději do 30.4. každého kalendářního roku. Ústav přidělí nově založené chmelnici registrační číslo, kterým je pěstitel povinen chmelnici označit.

(2) Zrušení nebo změny v obhospodařování chmelnice je podnikatel s chmelem povinen ohlásit ústavu ve lhůtě jednoho měsíce ode dne vzniku nových skutečností.

(§5

Známkování

(1) Známkování podléhá pouze chmel vypěstovaný ve chmelařských oblastech.

(2) Známkování provede ústav neprodleně, jakmile ho o to podnikatel požádá.)

§6

Označování

(1) Ústav označí (při známkování přihlášeného chmele) každý obal s chmelem štítkem s názvem (republiky) státu, ročníkem sklizně, názvem chmelařské oblasti, popřípadě i polohy, katastrálního území, číslem obalu a názvem odrůdy a uzavře ho plombami. Po provedeném označení a zvážení vystaví (výkaz) dokladpodle jednotlivých podnikatelů s chmelem a katastrálních území obsahující údaje o počtu obalů s chmelem a jejich zjištěné hmotnosti. Doklad o označení doprovází partii chmele po celou dobu dalšího zpracování nebo míchání až do vydání ověřovací listiny. Náležitosti dokladu stanoví prováděcí právní předpis.

(2) Z označování musí být vyloučen chmel, který neposkytuje dostatečné záruky místního původu.

_______________________

5) § 27 písm. g) zákona č. 344/1992 Sb.

§ 7

Ověřování

(1) Ústav ověří jen označený chmel.)

(1) Ústav ověří pouze označený chmel, který splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem a chmelové produkty vyrobené z ověřeného chmele.

(2) Ústav vyloučí z ověřování chmel zplesnivělý, znečištěný, silně poškozený škůdci nebo chorobami anebo smíchaný s cizími předměty a chmel, který nesplňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem.)

(2) Ověřování nepodléhá

a) chmel sklizený z chmelnice na pozemku ve vlastnictví pivovaru a používaný tímto pivovarem v původním nebo zpracovaném stavu, chmelové produkty z tohoto chmele použité tímto pivovarem,

b) chmel a chmelové produkty v množstvído 10 kg určené k prodeji spotřebiteli6) pro jeho vlastní potřebu,

c) izomerizovaný chmelový extrakt,

d) izomerizovaný chmelový prášek

e) nový izomerizovaný chmelový produkt

(3) Při ověřování chmele ústav

a) vyznačí na obalu název republiky, ročník sklizně, chmelařskou oblast, popřípadě chmelařskou polohu, název odrůdy a ověřovací číslo,

b) zjistí hmotnost jednotlivých obalů s chmelem a vystaví souhrnnou vážní listinu a na jejím základě vydá ověřovací listinu.)

_________________

6) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele.

(3) Pivovar je povinen nahlásit Ústavu sklizené množství, odrůdu a místo produkce chmele nejpozději do 1. listopadu roku sklizně. Podnikatel s chmelem je povinen nahlásit vyrobené množství jednotlivých chmelových produktů uvedených v odstavci 2 písm. c), d) a e) Ústavu do 31. prosince roku výroby.

(4) Po úpravách chmele míseného podle §8 písm. e) ústav chmel znovu ověří. Na obalu se vyznačí kromě údajů uvedených v odstavci 3 i hmotnostní podíl chmele z jednotlivých chmelařských oblastí v procentech.)

(4) Ověřování provede Ústav neprodleně, jakmile je o to podnikatelem s chmelem požádán.

(5) Ověřování je ukončeno uvedením údajů na každý obal s chmelem nebo chmelovým produktem a vydáním ověřovací listiny, která provází chmel nebo chmelový produkt.

(6) Ověřovací listina musí obsahovat tyto údaje:

a) u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů a datum vystavení ověřovací listiny,

b) u chmelových produktů údaj o výrobku, číslo ověřovací listiny, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, čistou nebo hrubou hmotnost, identifikační čísla obalů, místo a datum zpracování a datum vystavení ověřovací listiny,

c) u míseného chmele a mísených chmelových produktů údaje o použitých odrůdách, místech produkce a ročníku sklizně, o hmotnostním procentu jednotlivých použitých složek a čísle ověřovacích listin použitého chmele či chmelového produktu.

(7) Obal s chmelem nebo chmelovým produktem musí obsahovat

a) u chmele údaj, zda jde o chmel upravený nebo neupravený, identifikační číslo obalu, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně a odrůdu chmele,

b) u chmelových produktů údaj o výrobku, identifikační číslo obalu, zemi původu, místo produkce, obchodní jméno podnikatele s chmelem, rok sklizně, odrůdu, místo a datum zpracování.

(8) Došlo-li u chmele nebo chmelového produktu po jeho ověření k přebalu, musí být tento chmel nebo chmelový produkt znovu ověřen.

§ 8

(Pěstování, úpravy a uvádění chmele do oběhu

Podnikatel s chmelem je povinen

a) pěstovat na téže chmelnici jen chmelové rostliny téže odrůdy,

b) sklízet, skladovat a balit chmel podle jednotlivých katastrálních území,

c) přihlásit chmel vypěstovaný ve chmelařských oblastech u ústavu k označení,

d) označené obaly s chmelem přihlásit k ověření , předložit průvodní doklady a zajistit podmínky pro ověřování,

e) při úpravách označeného nebo ověřeného chmele mísit jen chmel stejného ročníku sklizně a stejné odrůdy a jen za přítomnosti zaměstnance ústavu, jemuž předloží recepturu mísení, popřípadě ověřovací listiny,

f) balit chmel jen do takových obalů, které zajistí jeho ochranu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí,

g) zajistit, aby jednotlivé odrůdy chmele byly skladovány odděleně.)

Pěstování, úpravy a uvádění chmele a chmelových produktů do oběhu

(1) Podnikatel s chmelemje povinen

a) jednotlivé odrůdy chmele pěstovat odděleně,

b) sklízet, skladovat a balit neoznačený chmel podle jednotlivých odrůd a katastrálních území,

c) přihlásit chmel k označení nejpozději do 30. listopadu roku sklizně,

d) přihlásit chmel k ověření nejpozději do 31. března roku následujícího po sklizni; nemůže-li z vážného důvodu termín dodržet, může mu být lhůta Ústavem prodloužena do 30. června roku následujícího po sklizni,

e) balit chmela chmelové produkty jen do takových obalů, které zajistí jeho ochranu před škodlivými vlivy vnějšího prostředí,

f) zajistit, aby jednotlivé odrůdy chmele byly skladovány odděleně,

g) při úpravách chmele mísit jen označený nebo ověřený chmel stejného ročníku sklizně, stejné odrůdy, stejného místa produkce a jen za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny s výjimkou chmele uvedeného v § 7 odst. 2 písm. a) a b),

h) při výrobě chmelových produktů mísit jen označené nebo ověřené chmele původem z České republiky a ověřené chmelové produkty připravené z těchto chmelů, které pocházejí ze stejného ročníku sklizně, pouze za přítomnosti zaměstnance Ústavu, kterému předloží recepturu mísení a ověřovací listiny, s výjimkou chmelových produktů uvedených v § 7 odst. 2,

i) vést evidenci o zpracovaném chmelu; náležitosti evidence stanoví prováděcí předpis.

(2) Mísení chmele podle odst. 1 písm. g) a výroba chmelových produktů podle odst. 1 písm. h) musí probíhat v uzavřeném okruhu.

§ 9

(1) Podnikatel s chmelem, který vyváží chmelovou sadbu a chmel z chmelařských oblastí, smí vyvážet

a) chmelovou sadbu a všechny vegetativní části chmelových rostlin použitelné pro jeho rozmnožování pouze se souhlasem majitele šlechtitelského osvědčení,

b) pouze ověřený chmel.)

Vývoz

(1) Podnikatel smí vyvážet pouze ověřený chmel a chmelové produkty.

(2) Podnikatel s chmelem je povinen předložit celnímu orgánu souhrnnou vážní listinu nebo ověřovací listinu.

§ 9a

Dovoz

(1) Dovoz chmele a chmelových produktů lze uskutečnit pouze v případě, že byly v zemi původu ověřeny a splňují požadavky stanovéné prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.

(2) Podnikatel s chmelem je povinen při dovozu chmele a chmelových produktů předložit celnímu orgánu ověřovací listinu vydanou příslušným orgánem země původu obsahující ustanovení, že dovážený chmel splňuje požadavky stanovené prováděcím předpisem. To neplatí při dovozu izomerizovaného chmelového extraktu, izomerizovaného chmelového prášku a nového izomerizovaného chmelového produktu.

(3) Podnikatel s chmelem, který dovezl chmel nebo chmelové produkty, je povinen do 15 dnů od jejich propuštění do volného oběhu v tuzemsku, oznámit tuto skutečnost Ústavu. Údaje o předmětu dovozu, které musí oznámení obsahovat stanoví prováděcí předpis.

§10

Dozor

(1) Orgány dozoru jsou ústav a Česká zemědělská a potravinářská inspekce7) (dále jen “inspekce”). Orgány dozoru dozírají, zda podnikatelé s chmelem dodržují povinnosti stanovené tímto zákonem nebo na základě tohoto zákona, podle potřeby a povahy zjištěných nedostatků ukládají rozhodnutím odstranění těchto nedostatků a jejich příčin.

(2) Ústav provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4 a § 8 odst. 1 písm. a) až f) a § 9 odst. 1 písm. a).)

_________

7) Zákon č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění pozdějších předpisů.

(2) Ústav provádí dozor nad dodržováním povinností stanovených v § 4, § 8 odst. 1 písm. a) až e), g), h) a i), § 8 odst. 2, § 9 a § 9a.

(3) Inspekce provádí dozor nad dodržováním povinnosti stanovené v § 8 písm. g).)

(3) Inspekce provádí dozor nad dodržováním povinnosti stanovené v § 8 odst. 1 písm. f).

(4) Oprávnění a povinnosti zaměstnanců orgánů dozoru a kontrolovaných osob jsou stanoveny zvláštními předpisy .8)

§11

Zvláštní opatření

(1) Inspekce uloží podnikateli při prokázání zdravotní závadnosti chmele nebo chmelového produktu zákaz jeho uvádění do oběhu a uvědomí o tom místně příslušný orgán hygienické služby.

(2) Zvláštní opatření lze uložit i vedle pokut uložených podle § 12.

§12

Pokuty

(1) Ústav uloží podnikateli, který

a) ztěžuje nebo maří výkon dozoru nebo neodstraní ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle § 10 odst. 1 nedostatky a jejich příčiny, pokutu až do výše 50 000 Kč,

(b) poruší povinnosti uvedené v § 4 nebo § 8 písm. a), pokutu až do výše 100 000 Kč,)

b) poruší povinnosti stanovené v § 4, § 8 odst. 1 písm. a), b), e), i) nebo v § 9a, pokutu až do výše 100 000 Kč,

c) poruší povinnosti uvedené v§ 8 odst. 1 písm. c) a d), pokutu až do výše 200 000 Kč,

______________

8) Zákon č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění zákona č. 166/1993 Sb.

(d) poruší povinnosti uvedené v § 8 písm. e) , pokutu až do výše 500 000 Kč,)

d) poruší povinnosti uvedené v § 8 odst. 1 písm. g) nebo h), pokutu až do výše 500 000 Kč.

(2) Inspekce uloží podnikateli s chmelem, který

a) poruší povinnosti uložené zvláštním opatřením podle §11 odst. 1, ztěžuje nebo maří výkon dozoru anebo neodstraní ve lhůtě stanovené rozhodnutím podle § 10 odst. 1 nedostatky a jejich příčiny, pokutu až do výše 50 000 Kč,

(b) poruší povinnost uvedenou v § 8 písm. g), pokutu až do výše 100 000 Kč,)

b) poruší povinnost uvedenou v § 8 odst. 1 písm. f), pokutu až do výše 100 000 Kč.

(3) Za opětovné porušení povinnosti uvedené v odstavcích 1 a 2 uloží příslušný orgán dozoru podnikateli pokutu až do výše dvojnásobku částek uvedených v těchto odstavcích.

(4) Opětovným porušením povinnosti se rozumí porušení, jehož se podnikatel dopustil v době do jednoho roku od právní moci rozhodnutí, jímž mu byla pokuta uložena za porušení téže povinnosti.

(5) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne , kdy příslušný orgán dozoru zjistil porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Pokutu vybírá orgán, který ji uložil. Pokutu vymáhá územní finanční orgán9) 99

podle zvláštních předpisů.10)

________________

9)Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

10)Zákon č. 337/1992 Sb., o správně daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

(8) Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu.

(9) Pokuty podle odstavců 1 až 3 nelze uložit v případech, kdy byla uložena pokuta podle zvláštního zákona.11)

§13

Vztah k správnímu řádu

Správní řád 12) se nevztahuje na rozhodování ( podle § 5,6 a 7 tohoto zákona ) o označování a ověřování.

§ 14

Zmocňovací ustanovení

Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou

a) katastrální území, které tvoří chmelařské oblasti a chmelařské polohy,

b) podrobnosti vedení evidence chmelnic,

(c) podrobnosti o známkování chmele ( známkovací řád ))

c) podrobnosti o označování a ověřování,

d) požadavky na jakost ověřeného chmele,

e) požadavky na zdravotní nezávadnost chmele,

f) metody zkoušení včetně odběru vzorků,

g) údaje o předmětu dovozu.

§ 15

Přechodné ustanovení

Chmelnice ve chmelařských oblastech evidované podle dosavadních předpisů se považují za evidované podle tohoto zákona.

________________

11)Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění pozdějších předpisů.

12)Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 16

Zrušovací ustanovení

Zrušují se:

  1. zákon č. 39/1957 Sb., o chmelařských výrobních oblastech, chmelařských polohách, povinném známkování chmele a o evidenci chmelnic, ve znění pozdějších předpisů,

  2. § 28 zákona č. 61/1964 Sb., o rozvoji rostlinné výroby, ve znění zákona České národní rady č. 146/1971 Sb.

§ 17

Účinnost

Tento zákon nabývá účinnosti dne vyhlášení.

Návrh

VYHLÁŠKA

Ministerstva zemědělství

ze dne..........,

kterou se provádí zákon o ochraně chmele

Ministerstvo zemědělství stanoví podle § 14 zákona č. 97/1996 Sb., o ochraně chmele, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen "zákon"):

Chmelařské oblasti a chmelařské‚ polohy

(k § 3 zákona)

§ 1

Chmelařské oblasti a v nich se nacházející chmelařské polohy jsou tvořeny katastrálními územími uvedenými v příloze.

Vedení evidence chmelnic

(k § 4 zákona)

§ 2

(1) Chmelnice se evidují pro každé katastrální území samostatně, s členěním na jednotlivé podnikatele s chmelem, popřípadě majitele chmelnice.

(2) Evidence obsahuje registrační číslo chmelnice, parcelní číslo, celkovou, produkční a pomocnou plochu chmelnice, odrůdu, kategorii a generaci rozmnožovacího materiálu, spon a rok založení chmelnice, jméno, příjmení a trvalý pobyt, je-li podnikatelem s chmelem osoba fyzická , nebo obchodní jméno a sídlo, je-li podnikatelem s chmelem osoba právnická , popřípadě jméno‚ příjmení a trvalý pobyt majitele chmelnice.

(3) Eviduje se produkční plocha chmelnice, která je tvořena v čele konstrukce spojnicí kotevních drátů v úrovni terénu, v podélném směru probíhá ve vzdálenosti 1,5 m vně od posledního vysázeného řadu. Zvlášť se evidují i části chmelnice mimo produkční plochu, které tvoří pomocnou plochu chmelnice.

§ 3

(1) Pro každé‚ katastrální území vede Ústřední kontrolní a zkušební Ústav zemědělský (dále jen "ústav") samostatný soubor registračních čísel.

(2) Přidělené‚ registrační číslo chmelnice se upevňuje na všech čtyřech rohových sloupech konstrukce tak, aby nebylo poškozeno projíždějícími mechanizačními prostředky.

(3) V oznámení o zrušení chmelnice se uvede katastrální území, registrační číslo a výměra zrušené chmelnice.

Postup při označování chmele

(k § 6 zákona)

§ 4

Ústav provádí označování chmele na místě u podnikatelů. Za tím účelem zajistí

a) zjištění hmotnosti každého chmelem naplněného obalu vážením na ověřených vahách,3)

b) uzavření horní části obalu plombou,

c) upevnění označovacího štítku na postranním švu obalu dvěma plombami,

d) zápis čísla a váhy každého obalu s chmelem dodokladu o označení chmele.

§ 5

Jde-li o chmel vypěstovaný v jedné z chmelařských poloh, uvádí se její název na označovacím štítku pod názvem katastrálního území. Označovací štítek má v tomto případě uprostřed svislý barevně pruh, a to u chmelařské polohy Údolí Zlatého potoka červený, u chmelařské polohy Podlesí zelený a u chmelařské polohy Polepská Blata modrý.

§ 6

Doklad o označeníchmele obsahuje

a) název katastrálního území a okresu, v němž se chmelnice nachází,

b) výměru chmelnice a její katastrální číslo,

c) je-li podnikatelem s chmelem osoba fyzická , jméno, příjmení a trvalý pobyt, a je-li podnikatelem s chmelem osoba právnická , obchodní jméno a sídlo,

d) počet a čísla obalů,

e) hrubou hmotnost obalu s chmelem a hmotnost obalu,

f) ročník sklizně a odrůda chmele.

§ 7

Je-li nutné‚ označený chmel z důvodu ohrožení jeho jakosti nebo zdravotní nezávadnosti před ověřením přebalit, ústav na požádání podnikatele s chmelem odstraní z obalu s chmelem označovací štítky, po přebalení opatří obaly s chmelem novými označovacími štítky, zjistí hmotnost jednotlivých obalů s chmelem na ověřených vahách a vystaví o tom doklad. Obdobně ústav označí zbylý chmel po balení.

Postup při ověřování chmele a chmelových produktů

(k § 7 a 8 z zákona)

§ 8

(1) Přihláška chmele k ověření obsahuje

a) je-li podnikatelem s chmelem osoba fyzická , jméno, příjmení a trvalý pobyt, a je-li podnikatelem s chmelem osoba právnická , obchodní jméno a sídlo,

b) počet přihlášených obalů s chmelem,

c) místo balení,

d) rok sklizně,

e) chmelařskou oblast a katastrální číslo chmelnice,

f) odrůdu chmele,

g) údaje o vlhkosti a chmelových příměsích,

h) datum přihlášení.

(2) Současně s přihláškou předloží podnikatel s chmelem seznam čísel obalů s chmelem přihlášených k ověření podle jednotlivých katastrálních území.

§ 9

Ústav po předložení přihlášky podnikatelem s chmelem provede

ověření chmele v prostorách určených ústavem. Za tím účelem

zajistí

a) kontrolu úplnosti údajů na přihlášky chmele k ověření,

b) kontrolu totožnosti chmele podle štítku,

c) odstraněn štítku a plomb z obalu,

d) dohled na úpravy chmele,

e) zapečetění a zaplombování obalů s chmelem, s výjimkou obalů s chmelem granulovaným a mletým,

f) označení obalů s chmelem údajem o tom, zda jde o chmel upravený nebo neupravený.

§ 10

(1) Ověřovací listina obsahuje kromě údajů uvedených v § 7 odst.6 písm. a) zákona:

druh obalů, počet, ověřovací čísla a hmotnost obalů s chmelem, způsob úpravy chmele, podpisy vedoucích zaměstnanců ústavu, datum a místo vystavení.

(2) Ověřovací listina vydaná pro ověřený chmel mísený podle § 8 odst. 1 písm. g) zákona musí obsahovat kromě údajů uvedených v § 7 odst. 6 písm. c) zákonadruh obalů, počet, ověřovací čísla a hmotnost obalů s chmelem, způsob úpravy chmele, podpisy vedoucích zaměstnanců ústavu, datum a místo vystavení.

(3) Na jedné ověřovací listině může být uvedeno až 50 obalů s chmelem.

§ 11

Přihláška chmelových produktů k ověření obsahuje

a) je-li podnikatelem s chmelem osoba fyzická , jméno, příjmení a trvalý pobyt, a je-li podnikatelem s chmelem osoba právnická , obchodní jméno a sídlo,

b) počet přihlášených obalů s chmelem,

c) místo produkce,

d) rok sklizně,

e) chmelařskou oblast a katastrální číslo chmelenice,

f) odrůdu chmele,

g) datum přihlášení.

§ 12

Ústav po předložení přihlášky podnikatelem s chmelem provede

ověření chmelového produktu v uzavřeném okruhu. Za tím účelem

zajistí

a) kontrolu úplnosti údajů na přihlášky chmelových produktů k ověření,

b) kontrolu totožnosti chmele nebo chmelových produktů podle štítku,

c) odstranění štítku a plomb z obalu,

d) dohled na zpracování chmelových produktů,

e) zapečetění a zaplombování obalů s chmelovými produkty,

f) zjištění čisté nebo hrubé hmotnosti.

§ 13

(1) Ověřovací listina obsahuje kromě údajů uvedených v § 7 odst.6 písm. b) zákona:

druh obalů, počet, ověřovací čísla a hmotnost obalů s chmelovými produkty, způsob úpravy chmelových produktů, podpisy vedoucích zaměstnanců ústavu, datum a místo vystavení.

(2) Na jedné ověřovací listině může být uvedeno až 50 obalů s chmelovými produkty.

§ 14

  1. Písemné doklady o ověřování chmele nebo chmelových produktů se vyhotovují pro vývoz dvojjazyčně, a to česko-německy nebo česko-anglicky.

(2) Nápisy na pečetích a plombách, jimiž jsou uzavírány obaly při ověřování chmele nebo chmelových produktů, se uvádějí v českém jazyce. Při ověřování chmele nebo chmelových produktů určených pro vývoz se text na ověřovací značce, pečeti i ověřovací listině uvádí rovněž v jazyce německém nebo anglickém.

Požadavky na jakost a zdravotní nezávadnost chmele

(k § 7 odst. 1 zákona)

§ 15

(1) Vlhkost ověřeného chmele nesmí přesáhnout 12 hmotnostních procent a obsah chmelových příměsí 5 hmotnostních procent. Za chmelové příměsi se považují listy a jejich části, úlomky řapíků, části stopek delších než 30 mm a zlomky révy.

(2) Obsah dusičnanů, stanovených jako NaNO3, nesmí přesáhnout 15 000 mg na 1 kg sušiny chmele.

Metody zkoušení a odběr vzorků

(k § 14 písm. f zákona)

§ 16

(1) Hodnocení jakosti a zdravotní nezávadnosti provádějí orgány dozoru uvedené v § 10 zákona postupem stanoveným v § 14 až 17.

(2) Hodnoceni jakosti a zdravotní nezávadnosti se provádí z průměrného vzorku. Průměrný vzorek se připraví smícháním dílčích vzorků odebraných z jedné dávky chmele. Průměrného vzorku o hmotnosti 200 g se použije k hodnocení jakosti metodami

stanovenými v § 15 až 17.

§ 17

(1) Odběr dílčího vzorku neupraveného chmele se provádí ručně po rozpárání bočního švu obalu, střídavě ze spodní, střední a horní části obsahu obalu. Z každého obalu kontrolované dávky se odebírá jeden dílčí vzorek.

(2) Odběr dílčího vzorku chmele upraveného lisováním se provádí ručně po rozpárání horní části obalu vyseknutím chmele, a to při počtu balení kontrolované dávky

a) do pěti balení obalů dva dílčí vzorky ze dvou obalů,

b) od šesti do 15 balení obalů tři dílčí vzorky ze tří obalů,

c) od 16 balení obalů výše čtyři dílčí vzorky ze čtyř obalů.

(3) Odběr dílčího vzorku chmele upraveného mletím nebo granulací se provádí lopatkou z jednotlivých obalů, a to při hmotnosti kontrolované dávky

a) do 100 kg dva dílčí vzorky ze dvou obalů,

b) od 101 do 500 kg čtyři dílčí vzorky ze čtyř obalů,

c) od 501 kg výše šest dílčích vzorků ze šesti obalů.

(4) Dílčí vzorky musí mít hmotnost nejméně 100 g.

§ 18

(1) Vzorek se zváží s přesnost na desetinu gramu, rozprostře na tmavomodrý nebo fialový papír a vybere se chmelová příměs. Části stopek převyšující 30 mm se odstřihnou a zařadí do chmelové příměsi, které se zváží s přesností na desetinu gramu.

(2) Obsah chmelové příměsi v procentech se vypočíte tak, že hmotnost chmelové příměsi násobená stem se vydělí hmotností vzorku před vytříděním chmelové příměsi.

§ 19

(1) Neupravený chmel a chmel upravený lisováním nebo granulací se rozdrtí na částice o velikosti maximálně 2 mm. Pět až deset gramů chmelové drti se vloží do připravené hliníkové misky, vysušené při 105 až 107 °C a vychlazené v exsikátoru. Po uzavření misky víčkem se na analytických vahách zjistí hmotnost misky s drtí s přesností na tisícinu gramu. Potom se suší v předem vyhřáté sušárně jednu hodinu při 105 až 107 °C. Po vychladnutí v exsikátoru se miska s vysušenou chmelovou drtí zváží s přesností na tisícinu gramu.

(2) Obsah vody v procentech se vypočítá tak, že od hmotnosti vzorku před sušením se odečte hmotnost vzorku po sušení, násobí stem a vydělí hmotností vzorku před sušením.

§ 20

Obsah dusičnanů se stanoví vysokoúčinnou kapalinovou chromatografií (HPLC) nebo průtokovou injekční analýzou (FIA).

§ 21

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se vyhláška Ministerstva zemědělství č. 162/1996 Sb., kterou se provádí zákon č. 97/1996 Sb.,o ochraně chmele

§ 22

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Příl.

Seznam katastrálních území, která tvoří chmelařské oblasti a chmelařské polohy.

6) Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů

1(2) § 2 odst.2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.)

?) § 2 odst.2 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

2)§ 2 písm. n) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2

3)§3 zákona č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů.

3 ) § 9 zákona č. 505/1990 Sb., o meteorologii.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací