Důvodová zpráva

Zákon o spotřebních daních - EU

Sněmovní tisk: č. 367, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

154

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Poslanecká sněmovna

1999

III. volební období

___________________________________________________________

367

Vládní návrh

na vydání

zákon

ze dne ..........1999,

kterým se mění zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

ČÁST PRVNÍ

Změna zákona o spotřebních daních

Čl. I

Zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č.199/1993 Sb., zákona č.325/1993 Sb., zákona č.136/1994 Sb., zákona č.260/1994 Sb., zákona č.148/1995 Sb., zákona č.95/1996 Sb., zákona č.61/1997 Sb., zákona č.303/1997 Sb. a zákona č.129/1999 Sb., se mění takto:

1. V § 1 odst. 1 se slova “a lihovin” zrušují.

V § 2 písmeno d) zní:

“d) dovozem vybraných výrobků vstup vybraných výrobků do tuzemska, při němž vznikne celní dluh,²⁾”.

Poznámka pod čarou č.2 zní:

“²⁾ § 238 až 252 zákona č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.113/1997 Sb.”.

V § 2 se na konci písmene j) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno k), které zní:

“k) číselným kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků, uvedený v nařízení vlády č.303/1998 Sb., kterým se vydává celní sazebník.”.

4. V § 3 odst. 3 se věta první nahrazuje touto větou:

“Plátci jsou též právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky s výjimkou lihu, cigaret, vína za podmínek stanovených v § 34 odst. 1, piva a vína za podmínek stanovených v § 10 odst. 8, pokud neprokáží, že se jedná o výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně.”.

5. V § 5 odst. 1 se na konci písmene i) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní:

“j) dnem přechodu vlastnického práva k nezdaněnému lihu, který tvoří obchodní majetek, ^9d) při prodeji podniku^9e) nebo jeho vložení jako vkladu do obchodní společnosti nebo družstva;^9f) ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 9 a § 29 zůstávají nedotčena.”.

Poznámky pod čarou č.9d, 9e a 9f znějí:

“^9d)§ 6 zákona č. 513/1991 Sb.

^9e)§ 476 zákona č. 513/1991 Sb.

^9f)§ 59 a 223 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č.600/1991 Sb. a zákona č.142/1997 Sb.”.

6. V § 6 odst. 1 se slovo “měrných” nahrazuje slovem “měřicích”.

V § 6 odst. 2 se slova “měrné” nahrazují slovem “měřicí”.

8. V § 9 větě první se za slovo “výrobce” vkládá čárka a na konci této věty se doplňují slova “ , nebo u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek, při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva”.

9. V § 10 odst. 1 ve větě první se za slova “po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků” vkládají slova “nebo po dni vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně”.

10. V § 10 odst. 1 písm.c) se slovo “měrných” nahrazuje slovem “měřicích ”.

11. V § 10 odst. 3 se slova “§ 5 odst. 1 písm. e)” nahrazují slovy “§ 5 odst. 1 písm. i)”.

12. V § 10 odstavec 4 zní :

“(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) a při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a podle § 29 odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.”.

13. V § 10 odstavec 6 zní:

“(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Při vývozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu, prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e), rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.”.

V § 10 odst. 8 se věta první nahrazuje touto větou:

“Daňový doklad se nevystavuje při použití lihovin a ostatních alkoholických nápojů,^17d)piva (§ 31) a vína (§ 35) pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u lihovin a ostatních alkoholických nápojů celkem a vybraných výrobků uvedených v § 35 a 20 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u vybraných výrobků uvedených v § 31.”.

Poznámka pod čarou č.17d zní:

“^17d)§ 16 písm. b) a c) vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo,konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí.”.

15. V § 12 odst. 1 písm. a) se za slova “o propuštění” vkládá slovo “zdaněných”, za slovy “podnikatelské činnosti⁸⁾” se čárka nahrazuje středníkem a doplňují se slova “toto ustanovení neplatí pro vybrané výrobky, na které se podle § 8 odst. 3 pohlíží jako na výrobky pořízené za ceny bez daně,”.

16. V § 12 odst. 1 písmeno b) zní:

“b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků,”.

17. V § 12 odst. 1 písm. c) se slova “nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem,^8a)” nahrazují slovy “vrácených zpět plátci subjekty, pro které byly tyto vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h) bod 1,”.

V § 12a odst. 1 písm. a) se za slova “konzulární úřad” vkládají slova “(dále jen “konzulární úřad”), s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky”.

V § 12a odst. 1 se na konci písmene d) doplňují slova “a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,”.

20. V § 12a odst. 4 písm. c) se slovo “měrných” nahrazuje slovem “měřicích”.

21. V § 12a odst. 5 se za slova “Daňové přiznání se podává” vkládají slova “pouze jednou za zdaňovací období, a to”.

22. V § 12a odstavec 7 zní:

“(7) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je-li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranil. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání vytýkané správcem daně.”.

23. V § 12a odstavec 8 zní:

“(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřiznává nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vracena daň českým osobám v cizím státě. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah ve vyplněném daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit, uvedené v odstavci 1 písmenech b), c) a e) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vracena daň podle odstavce 2.”.

V § 12b odst. 1 se slova “fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky,” nahrazují slovy “fyzickým osobám”.

25. V § 12b odst. 2 na konci textu písmene b) se doplňuje slovo “žadatele”.

26. V § 12b odst. 2 písm. d) se slovo “uvedení” nahrazuje slovem “označení”.

27. V § 12b odst. 2 písm. e) se slova “na silničních přechodech a” zrušují.

28. V § 12b odst. 3 se vkládá nové písmeno a), které zní:

“a) žadatel je registrován jako plátce daně,”.

Dosavadní písmena a) a b) se označují jako písmena b) a c).

29. V § 12b odst. 3 písm. a) se slova “na silničních celních přechodech a” zrušují.

30. V § 12b odst. 3 písm. b) se slova “s udáním podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí” zrušují.

V § 12b odstavec 4 zní:

“(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE, který byl Ministerstvem financí povolen, se uskutečňuje pouze osobám, které přestupují státní hranici a předloží platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí; prodej se uskutečňuje v množství přiměřeném pro jejich osobní spotřebu. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při tomto prodeji bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně DUTY/TAX FREE.”.

32. V § 12b odst. 5 se slova “prodávaných za ceny bez daně” nahrazují slovy “ , které mohou být prodávány za ceny bez daně”.

V § 12b odst. 6 písmena b) a c) znějí:

“b) v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení,

c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.”.

V § 12b se na konci odstavce 7 věta poslední nahrazuje touto větou:

“Jestliže jsou vybrané výrobky, nakoupené v prodejně DUTY TAX/FREE dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně.”.

35. V § 12c odst. 1 se slova “topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy” nahrazují slovy “uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e)”.

36. V § 12c odst. 2 se v úvodní větě za slova “Na dokladu o nákupu” vkládají slova

“ , který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání,”.

37. V § 12c odstavec 5 zní:

“(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³⁾ na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.”.

38. V § 12c odst. 6 se slova “neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká” nahrazují slovy “předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu ^18a)”.

39. Za § 12d se doplňuje nový § 12e, který zní:

“12e

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,^18b) nakoupí vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a podle § 19 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.

Vojenské orgány ozbrojených sil^18b) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil

vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem o nákupu, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

(4) Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o vadách a pochybnostech týkající se daňového přiznání (§ 12a odst. 7). Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 3.

(5) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo postoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.”.

Poznámka pod čarou č.18b zní:

“^18b) Zákon č. ..../1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky.”.

40. V § 13 se na konci odstavce 2 doplňuje tato věta:

“Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři”.

41. V § 13 odst. 3 se slova “písemné celní prohlášení.¹⁶⁾” nahrazují slovy “rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.”.

42. § 18 včetně nadpisu zní:

“§ 18

Plátci daně

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva (dále jen “paliva a maziva”) od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv. ^20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají výrobky uvedené v § 19 odst. 1 nebo 2 bez daně nebo se sazbou daně nula a

použijí je pro pohon motorů nebo je pro tento účel prodají,
použijí je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) nebo je pro tento účel prodají nebo
použijí je pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodají,

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají výrobky uvedené v § 19 odst. 2 písm. b) používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.”.

43. § 19 včetně nadpisu zní:

“§ 19

Předmět daně

Předmětem daně jsou následující paliva a maziva:

motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 26 až 2710 00 37,
technické benziny uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 11 až 2710 00 25 a 2710 00 39,
střední a těžké plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle odstavce 2 písm. c) uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67 a 2710 00 68,
petroleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 41, 2710 00 45, 2710 00 51 a 2710 00 55,
střední a těžké plynové oleje, u nichž se při 350^oC předestiluje minimálně 85% objemových, a těžké topné oleje destilující při 350^oC v rozmezí 20% až 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67, 2710 00 68, 2710 00 74, 2710 00 76 a 2710 00 77,
těžké topné oleje, t.j. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedenými pod písmeny c) až e) s viskozitou větší než 10 cSt při 100^oC, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 74, 2710 00 76, 2710 00 77 a 2710 00 78,
mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 81 až 2710 00 97,
zkapalněné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 11 00, 2711 12 19, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
zkapalněné plyny jiné než v písmenu h), uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 11 00, 2711 12 11, 2711 12 19, 2711 12 91, 2711 12 93, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 10, 2711 13 30, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00,
stlačené plyny jiné než v písmenu j), uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00.

Předmětem daně jsou také
jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2, s výjimkou směsí obsahujících benzin a směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6,
směsi paliv a maziv obsahující benzin nebo směsi benzinů s palivy a mazivy uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6 a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující technický benzin,
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) určené jako palivo pro vznětové motory s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit buď více než 30% hmotnostních nebo nejvíce 5% hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 s látkami v odstavci 1 a v odstavci 2 neuvedenými určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, s výjimkou směsí vzniklých podle odstavce 6,
směsi vyrobené z látky neuvedené v odstavci 1 a z metylesterů kyselin obsažených v různých tucích a olejích uvedených v kapitole 15 celního sazebníku, které jsou účelem použití rovnocenné palivu a mazivu uvedenému v odstavci 1.

Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15% objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud se nejedná o směs podle odstavce 2 písm. d).

Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů.
Za výrobu benzinu se nepovažuje smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají stejnou sazbu daně.

(6) Za výrobu paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. a) a písm. c) se nepovažuje přidání jedné nebo více přísad nebo plniv do kapalného paliva a maziva pro vznětové nebo zážehové motory (aditivace), pokud celková hmotnost přísad nepřekročí 0,2% celkové hmotnosti tohoto paliva a maziva.”.

44. § 20 včetně nadpisu zní:

“§ 20

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také

dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,
dnem použití
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. a), které nebyly zdaněny, nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro pohon motorů nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. b), které nebyly zdaněny, pro výrobu směsí uvedených v § 19 odst. 2 písm. c) nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. c), které nebyly zdaněny, nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.”.

45. § 22 včetně nadpisu zní:

“§ 22

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury Sazba

celního Text daně

sazebníku

2710 00 motorové benziny a letecké

pohonné hmoty benzinového

typu podle § 19 odst. 1 písm. a) 10 840 Kč/1000 l

technické benziny

podle § 19 odst. 1 písm. b) 0 Kč/1000 l

střední a těžké plynové oleje

podle § 19 odst. 1 písm. c) 8 150 Kč/1000 l

petroleje včetně leteckých

podle § 19 odst. 1 písm. d) 8 150 Kč/1000 l

střední, těžké plynové a těžké topné oleje

podle § 19 odst. 1 písm. e) 8 150 Kč/1000 l

těžké topné oleje podle § 19 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t

mazací a ostatní oleje a

automobilová plastická maziva

podle § 19 odst. 1 písm. g) 0 Kč/1000 l

2711 zkapalněné plyny

podle § 19 odst. 1 písm. h) 2 850 Kč/t

Číselný kód

nomenklatury Sazba

celního Text daně

sazebníku

zkapalněné plyny

podle § 19 odst. 1 písm. i) 0 Kč/t

stlačené plyny

podle § 19 odst. 1 písm. j) 0 Kč/m³

stlačené plyny

podle § 19 odst. 1 písm. k) 0 Kč/m³.

Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e) se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo uvedené v odstavci 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. b) se zdaňují sazbou 10 840 Kč/1000 l.

Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 8 150 Kč/1000 l.

Výrobky uvedené v § 19 odst. 4 se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo, pro které jsou určeny.

46. V § 23 odst. 2 se slova “je osvobozena také motorová nafta” nahrazují slovy “jsou osvobozena také paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. c)”.

47. V § 23 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova “a paliva a maziva vyskladněná zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv”.

48. Název Hlavy II zní: “Daň z lihu”.

49. V § 24 písm. b) se slova “výrobě a oběhu lihu” nahrazují slovy “výrobě nebo oběhu lihu”.

50. V § 24 písmeno d) zní:

“d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh podle § 25 odst. 2 a 3, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh zdaněný, nebo pokud neprokáží oprávněnost nabytí nezdaněného lihu. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo v případě, že daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 se nevystavuje, písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto výrobky již zdaněné. Průkazem o oprávněném nabytí nezdaněného lihu je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů ^15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6, byla-li povinnost ho vystavit.”.

51. § 25 včetně nadpisu zní :

“§ 25

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh (etylalkohol).²¹ⁱ⁾

(2) Předmětem daně je líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený v jakýchkoli výrobcích, nejde-li o výrobky uvedené pod položkami 2203, 2204, 2205 a 2206 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 1,2% objemových alkoholu.

(3) Předmětem daně je i líh podle odstavce 1 včetně neodděleného lihu vzniklého kvašením, obsažený ve výrobcích uvedených pod položkami 2204, 2205 a 2206 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku, pokud celkový obsah lihu v těchto výrobcích činí více než 22% objemových alkoholu.

(4) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel ^21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.”.

52. V § 26 písm. b) se slova “a lihovin” zrušují.

53. V § 26 písm. e) se slova “a lihovin” zrušují.

54. V § 29 odst. 1 písmeno a) zní :

“a) líh určený k úpravě ^21j) nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti ⁸⁾ do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků a látek pro výrobu potravin ^21l) a pro výrobu a přípravu léčiv, ^21m)”.

Poznámky pod čarou č.21 l a 21m znějí:

“^21l) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

^21m)Zákon č.79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů.”.

55. V § 29 odst. 1 písmeno c) zní:

“c) líh obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu. ^21a)”.

56. V § 29 odst. 1 písmeno f) zní:

“f) líh obsažený ve výrobcích potravinářských uvedených pod písm. a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku v případě čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100kg výrobku u ostatních výrobků a líh obsažený v léčivech; toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.”.

57. V § 29 odstavec 2 zní:

“(2) Od daně jsou dále osvobozeny

technicky zdůvodněné skutečné ztráty lihu, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu, ²¹⁾
líh ve výrobcích uvedených pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku zničených nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí věrohodně prokázanou plátcem,
líh ve výrobcích uvedených pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti finančního úřadu nebo zničených za přítomnosti finančního úřadu,

d) vzorky odebrané správcem daně.”.

58. V § 31 odstavec 1 zní:

“(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí:

slabě alkoholický výrobek, který obsahuje více než 0,5% objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2203,
směsi alkoholického výrobku podle písmene a) s nealkoholickými nápoji, které odpovídají číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2206.”.

59. V § 31a písm. b) se slovo “známkového” zrušuje.

60. V § 33 odstavec 1 zní :

“(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary (§ 2 písm. i)) za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto :

Číselný kód	Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny
nomenklatury	Základní	Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary
celního	sazba	Velikostní skupina podle výstavu v hl
sazebníku		do 10 000	nad 10 000	nad 50 000	nad 100 000	nad 150 000
			do 50 000	do 100 000	do 150 000	do 200 000
		včetně	včetně	včetně	včetně	včetně
2203, 2206	24,00 Kč	12,00 Kč	14,40 Kč	16,80 Kč	19,20 Kč	21,60 Kč

Ke zlomkům procent (desetinným místům) se nepřihlíží.”.

61. V § 33 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Pivo vyráběné v licenci podle § 31a písm. b) je vždy zdaňováno základní sazbou daně.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

62. V § 33a odst. 4 se slova “stanovené zvláštním předpisem” nahrazují slovy “stanovené zvláštním předpisem ^18a)”.

63. V § 35 se slova “více než 0,5% objemových alkoholu” nahrazují slovy “více než 1,2% objemových alkoholu, nejvýše však 22% objemových alkoholu”.

64. V § 35 písm. b) se slovo “nápoje” nahrazuje slovem “výrobky”.

65. V § 35 písm. c) se slovo “nápoje” nahrazuje slovem “výrobky”.

66. V § 35 písm. d) se slovo “nápoje” nahrazuje slovem “výrobky”.

67. V § 37 u číselného kódu nomenklatury celního sazebníku 2206 se slova “ostatní nápoje podle § 35 písm. d)” a slova “5,10 Kč/litr” zrušují a slova “nápoje” se nahrazují slovy “výrobky”.

68. V § 40f odst. 3 se za slova “ nepoužité tabákové nálepky” vkládají slova “ , popřípadě tabákové nálepky poškozené nebo znečištěné ve smyslu § 40f odst. 1,”.

69. Za část třetí se vkládá nová část čtvrtá, která včetně nadpisu zní:

“ČÁST ČTVRTÁ

ZNAČENÍ NĚKTERÝCH VÝROBKŮ OBSAHUJÍCÍCH LÍH

§ 40i

Povinnost značení konzumního lihu a lihovin

(1) Na území České republiky lze vyskladňovat, dovážet, skladovat nebo prodávat konzumní líh²⁵⁾ a lihoviny²⁵⁾ (dále jen “lihovina”) zatříděné pod číselným kódem nomenklatury celního sazebníku 2207 a 2208 pouze tehdy, jsou-li značené kontrolní páskou podle § 40n.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro lihoviny, které

obsahují méně než 15% objemových alkoholu,
nejsou uzavřeny v obalu určeném pro prodej konečnému spotřebiteli (dále jen “obal”),
jsou uzavřeny v obalu s obsahem menším než 0,1 litru,
jsou osvobozeny od daně podle § 8 odst. 1 a § 29 odst. 2 písm. d),
jsou určeny pro vývoz,
jsou určeny k prodeji v prodejnách typu DUTY/TAX FREE nebo na palubách letadel zahraničních linek,
jsou skladovány ještě před vyskladněním ve výrobních nebo skladovacích prostorách výrobce,
jsou výsledkem pěstitelského pálení ovoce.

Tyto lihoviny s výjimkou lihovin uvedených v písmenu g) značeny být nesmějí.

(3) Na lihoviny neznačené kontrolní páskou, lihoviny značené poškozenou nebo znečištěnou páskou nebo lihoviny značené jinak než je stanoveno (dále jen “neznačené lihoviny”) se pohlíží jako na lihoviny neznačené.

(4) Skladováním lihovin se pro účely tohoto zákona rozumí jejich uložení v prostorách k tomu určených (skladech), v dopravních prostředcích, a to i při přepravě, v kancelářích nebo jiných nebytových prostorách a v prodejních místech včetně stánkového nebo obdobného prodeje.

(5) Povinnost značit lihoviny podle odstavce 1 a 2 má fyzická nebo právnická osoba, která lihoviny v tuzemsku vyrábí (dále jen “výrobce”) nebo do tuzemska dováží (dále jen “dovozce”).

§ 40j

Kontrola značení lihovin

Kontrolu dodržování povinnosti značení lihovin podle § 40i vykonávají na základě zvláštního právního předpisu státní orgány, jimiž jsou

finanční orgány,
celní orgány,
Česká zemědělská a potravinářská inspekce,
Česká obchodní inspekce,
živnostenské úřady.

§ 40k

Pokuty za porušení povinnosti značení lihovin

(1) Orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. a) a b) uloží výrobci nebo dovozci lihovin, jenž vyskladní nebo doveze neznačené lihoviny, pokutu až do výše 50 mil.Kč. Při opětovném zjištění vyskladnění nebo dovozu neznačených lihovin orgány uvedené v §40j odst. 1 písm. a) a b) uloží výrobci nebo dovozci pokutu až do výše 100 mil.Kč.

(2) Orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. a) a b) uloží fyzické nebo právnické osobě, jež není výrobcem ani dovozcem lihovin, která skladuje nebo prodává neznačené lihoviny, pokutu až do výše 100 000 Kč. Při opětovném zjištění skladování nebo prodeje neznačených lihovin orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. a) a b) uloží fyzické nebo právnické osobě pokutu až do výše 500 000 Kč.

(3) Opětovným zjištěním se rozumí zjištění vyskladnění, dovozu, skladování nebo prodeje neznačených lihovin, jehož se právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavcích 1 a 2 dopustily do jednoho roku ode dne, kdy rozhodnutí o uložení pokuty za předchozí porušení povinnosti uvedené v § 40i odst. 1 nabylo právní moci.

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu uloží ten orgán uvedený v § 40j odst. 1 písm. a) a b), který zjistí vyskladnění, dovoz, skladování nebo prodej neznačených lihovin jako první.

(6) Pokutu nelze uložit, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, uplynuly dva roky. Právo vymáhat uloženou pokutu zaniká uplynutím pěti let ode dne, v němž se rozhodnutí o uložení pokuty stalo vykonatelným.

(7) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 40 l

Propadnutí a zabrání neznačených lihovin

(1) Zjistí-li orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. a) a b), že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány neznačené lihoviny, uloží kromě pokuty podle § 40k také propadnutí těchto neznačených lihovin nebo rozhodnou o jejich zabrání, a to při každém zjištění této skutečnosti. Zároveň své zjištění sdělí příslušnému živnostenskému úřadu.

(2) Propadnutí neznačených lihovin lze uložit, jestliže tyto lihoviny náleží fyzické nebo právnické osobě, která porušila povinnost uvedenou v § 40i odst. 1 nebo odst. 2. Vlastníkem propadlých neznačených lihovin se stává stát.

(3) O zabrání neznačených lihovin lze rozhodnout, jestliže

nenáleží fyzické či právnické osobě, která porušila povinnost uvedenou v § 40i odst. 1 nebo 2, nebo
fyzická či právnická osoba, které náleží neznačené lihoviny, není známa.

Vlastníkem zabraných neznačených lihovin se stává stát.

(4) Skladování neznačených lihovin propadlých nebo zabraných podle odstavce 1 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, které bylo uloženo propadnutí nebo jíž se týká rozhodnutí o zabrání neznačených lihovin.

(5) Propadlé nebo zabrané neznačené lihoviny budou zničeny. O způsobu jejich zničení rozhodne vedoucí, který je v čele orgánu, jenž rozhodnutí ve věci propadnutí nebo zabrání neznačených lihovin vydal. Pro zničení propadlých nebo zabraných neznačených lihovin zároveň jmenuje tříčlennou komisi, která bude na zničení dohlížet.

(6) Orgán, který uložil propadnutí nebo rozhodl o zabrání neznačených lihovin, zajistí jejich zničení pod dohledem tříčlenné komise, a to na náklad fyzické nebo právnické osoby, které bylo uloženo propadnutí nebo jíž se týká rozhodnutí o zabrání. O zničení neznačených lihovin sepíše komise protokol, jehož stejnopis zašle do patnácti dnů ode dne zničení Ministerstvu financí.

(7) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před finančními orgány nebo celními orgány při rozhodování o propadnutí nebo zabrání neznačených lihovin zákon o správě daní a poplatků.

§ 40m

Zajištění neznačených lihovin

(1) Orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. c) až e) mohou zajistit neznačené lihoviny, a to bez ohledu na práva třetích osob, a podle možnosti zapečetit sklad těchto výrobků.

(2) Orgán, který neznačené lihoviny zajistil, vydá o zajištění neznačených lihovin rozhodnutí s uvedením způsobu zajištění a doručí je fyzické nebo právnické osobě, které byly neznačené lihoviny zajištěny. Proti rozhodnutí o zajištění neznačených lihovin se může fyzická nebo právnická osoba, které byly neznačené lihoviny zajištěny, odvolat do patnácti dnů ode dne doručení. Toto odvolání nemá odkladný účinek.

(3) Nejsou-li zajištěné neznačené lihoviny na výzvu vydány orgánu, který o zajištění rozhodl, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty.

(4) O vydání nebo o odnětí zajištěných neznačených lihovin se vyhotoví úřední záznam, v němž se uvede též množství a druh neznačených lihovin. Fyzické nebo právnické osobě, která neznačené lihoviny vydala nebo které byly odňaty, vystaví orgán, který o zajištění rozhodl, potvrzení o vydání nebo odejmutí neznačených lihovin.

(5) Skladování neznačených lihovin zajištěných podle odstavce 1 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, které byly neznačené lihoviny zajištěny.

(6) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před finančními orgány nebo celními orgány při rozhodování zajištění neznačených lihovin zákon o správě daní a poplatků.

§ 40n

Způsob značení lihovin

Kontrolní páska musí být viditelně umístěna na obalu. Způsob umístění kontrolní pásky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 40o

Objednávání, prodej a distribuce kontrolních pásek

(1) Úřad zajišťuje nákup kontrolních pásek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce kontrolních pásek k úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům lihovin. Úřad zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití kontrolních pásek u výrobce nebo dovozce lihovin. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu^22c). Náklady na skladování kontrolních pásek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům lihovin a na kontrolu přepravy, uložení a užití kontrolních pásek u výrobce nebo dovozce lihovin nese stát.

(2)Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen objednávat kontrolní pásky výhradně u úřadu. Při obdržení první objednávky přidělí úřad výrobci nebo dovozci lihovin registrační odběrné číslo. Přidělené registrační odběrné číslo bude výrobce nebo dovozce lihovin užívat při každé další objednávce i při placení odebraných kontrolních pásek.

(3) Výrobce kontrolních pásek smí prodávat kontrolní pásky výhradně úřadu.

(4) Úřad písemně odmítne prodat kontrolní pásky výrobci lihovin, který nemá povolení Ministerstva financí k nákupu, odběru, zpracování nebo dovozu lihu^15a) pro výrobu lihovin. Úřad také písemně odmítne prodat kontrolní pásky výrobci nebo dovozci lihovin, který

je v likvidaci nebo je v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu,²⁴⁾
neuhradil úřadu cenu kontrolních pásek podle odstavce 6, které od úřadu již odebral.

(5) Výrobce nebo dovozce lihovin nesmí obdržené kontrolní pásky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce lihovin předá kontrolní pásky zahraničním výrobcům lihovin za účelem označení lihovin podle § 40n. Dovozce lihovin je povinen nechat si přechod kontrolních pásek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem.

(6) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen uhradit cenu kontrolních pásek. Přepravu kontrolních pásek od úřadu k výrobci nebo dovozci lihovin a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce lihovin zajišťuje tento výrobce nebo dovozce lihovin na své vlastní náklady.

(7) Úřad je povinen vydat objednané kontrolní pásky výrobci nebo dovozci lihovin nejpozději do 25 dnů ode dne doručení objednávky, pokud vydání kontrolních pásek z důvodů stanovených v odstavci 4 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání kontrolních pásek je úřad povinen výrobci nebo dovozci lihovin odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky.

(8) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci lihovin kontrolní pásky nebo jejich vydání písemně neodmítne ve lhůtách stanovených v odstavci 7, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci lihovin nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce lihovin, ztrácí objednávka platnost.

§ 40p

Vracení kontrolních pásek

(1) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné kontrolní pásky. U poškozených nebo znečištěných kontrolních pásek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy kontrolní pásky a musí být prokazatelné, že se jedná o kontrolní pásky nabyté v souladu s tímto zákonem. Tyto podmínky musí být splněny i u znečištěných kontrolních pásek, které jsou také poškozeny. Za poškozené nebo znečištěné kontrolní pásky, za které byla zaplacena současně sjednaná cena, vydá úřad bezplatně kontrolní pásky nepoškozené. V případě, že poškozené nebo znečištěné kontrolní pásky byly nakoupeny za jinou než současně sjednanou cenu, vrátí úřad výrobci nebo dovozci lihovin částku, která byla za kontrolní pásky zaplacena. Je-li poškozená nebo znečištěná kontrolní páska složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné kontrolní pásky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných kontrolních pásek pořídí písemný protokol.

(2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru kontrolní pásky, je výrobce nebo dovozce lihovin povinen vrátit úřadu nepoužité kontrolní pásky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené kontrolní pásky starého vzoru vydá úřad bezplatně kontrolní pásky nového vzoru nejpozději první pracovní den po dni doručení vrácených kontrolních pásek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem lihovin nedohodne jinak. Úřad

vrácené kontrolní pásky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených kontrolních pásek pořídí písemný protokol.

(3) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité kontrolní pásky, popřípadě kontrolní pásky poškozené nebo znečištěné ve smyslu odstavce 1 v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce lihovin. Úřad výrobci nebo dovozci lihovin vrátí částku, která byla za vrácené kontrolní pásky zaplacena.

(4)Výrobce nebo dovozce lihovin může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené kontrolní pásky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Úřad výrobci nebo dovozci lihovin vrátí částku, která byla za vrácené kontrolní pásky zaplacena.

(5) Za ztracené kontrolní pásky, za kontrolní pásky poškozené z více než 40% a za kontrolní pásky znečištěné tak, že není prokazatelné, že se jedná o kontrolní pásky nabyté v souladu s tímto zákonem, se náhrada neposkytuje.

§ 40r

Evidence a kontrola kontrolních pásek

(1) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených kontrolních pásek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru kontrolních pásek u každého výrobce nebo dovozce lihovin. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence kontrolních pásek a namátkovou inventuru kontrolních pásek podle potřeby.

§ 40s

Pokuty za porušení povinností při nakládání s kontrolními páskami

Pokud úřad zjistí, že
u výrobce lihovin počet kontrolních pásek přijatých podle evidenčních dokladů je ke dni kontroly vyšší než součet počtu kontrolních pásek skutečně užitých, kontrolních pásek vrácených úřadu a kontrolních pásek nepoškozených, poškozených z méně než čtyřiceti procent nebo znečištěných uložených u výrobce lihovin,
u dovozce lihovin počet kontrolních pásek přijatých na základě předchozí objednávky pro stejného zahraničního výrobce lihovin je ke dni kontroly vyšší než součet počtu kontrolních pásek vrácených do tuzemska umístěných na obalu lihovin od tohoto zahraničního výrobce dovezených, kontrolních pásek vrácených úřadu a kontrolních pásek nepoškozených, poškozených z méně než čtyřiceti procent nebo znečištěných uložených u dovozce lihovin,

uloží výrobci nebo dovozci lihovin pokutu ve výši částky spotřební daně z lihu obsaženého v lihovinách, které měly být při vyskladnění nebo při dovozu chybějícími kontrolními páskami označeny, zvýšené o 25%.

(2) Ustanovení odstavce 1 se nepoužije v případě, že chybějící kontrolní pásky byly prokazatelně ztraceny či zničeny při ztrátě nebo zničení lihovin, na jejichž obalu byly umístěny, pokud z těchto lihovin byla odvedena daň.

(3) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší zákaz stanovený v § 40o odst. 5, a výrobci kontrolních pásek, který poruší povinnost stanovenou v § 40o odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(4) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší povinnost stanovenou v § 40p odst. 1, 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(5) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší povinnost stanovenou v § 40r odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

(6) Pokuty uložené podle odstavců 1 a 3 až 5 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(7) Pokutu nelze uložit, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, uplynuly dva roky. Právo vymáhat uloženou pokutu zaniká uplynutím pěti let ode dne, v němž se rozhodnutí o uložení pokuty stalo vykonatelným.

§ 40t

Zmocnění pro ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) vzor, náležitosti a rozměry kontrolní pásky a způsob jejího umístění na obal,

způsob objednávání, prodeje a distribuce kontrolních pásek,
způsob placení kontrolních pásek,

d) způsob přepravy a uchovávání kontrolních pásek,

e) způsob evidence kontrolních pásek,

f) způsob inventarizace kontrolních pásek,

způsob evidence a vracení poškozených kontrolních pásek,
vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce lihovin,
vzor oprávnění pracovníka ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40p odst. 1 a 2.”.

Dosavadní část čtvrtá se označuje jako část pátá.

Poznámka pod čarou č.25 zní:

“²⁵⁾ Vyhláška Ministerstva zemědělství č.335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí.

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně fyzickým osobám v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů lze uskutečňovat na základě povolení udělených Ministerstvem financí podle dosavadních předpisů a za podmínek stanovených dosavadními předpisy do 31.prosince 2001 včetně; uplynutím tohoto dne platnost těchto povolení zaniká. Do 31.prosince 2001 Ministerstvo financí může udělené povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE umístěných na celních cestách silničních celních přechodů odejmout za podmínek stanovených dosavadními předpisy.

2. Fyzické nebo právnické osoby, které za účelem dalšího prodeje nakoupily do 30.září 2000 konzumní líh a lihoviny neznačené podle §40i odst. 1, mohou tyto výrobky prodávat nejpozději do 31.března 2001.

ČÁST DRUHÁ

Změna zákona o územních finančních orgánech

Čl. III

Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona č.337/1992 Sb., zákona č.35/1993 Sb., zákona č.325/1993 Sb. a zákona č.85/1994 Sb. se mění takto:

V § 1 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

“g) kontrolují, zda je vyskladňován, dovážen, skladován nebo prodáván pouze značený konzumní líh nebo značené lihoviny a v případě zjištění nedostatků činí opatření podle zvláštního předpisu,^3b)”

Dosavadní písmeno g) se označuje jako písmeno h).

Poznámka pod čarou č.3b zní:

“^3b) § 40i až 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. .......”.

ČÁST TŘETÍ

Změna zákona o České zemědělské a potravinářské inspekci

Čl. IV

Zákon č.63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, ve znění zákona č.110/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno e), které zní:

“e) zda konzumní líh a lihoviny jsou značeny podle zvláštního předpisu.^2a)”.

Poznámka pod čarou č.2a zní:

“^2a) Část čtvrtá zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ........”.

2. V § 7 odst. 1 se na konci písmene d) tečka nahrazuje čárkou a doplňují se písmena e) a f), která znějí:

“e) oznámí příslušnému územnímu finančnímu orgánu^2b) a Celnímu úřadu v Kutné Hoře zjištění, že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu,^2a)

f) může zajistit podle zvláštního předpisu^2c) konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu.^2a)”.

Poznámky pod čarou č.2b a 2c znějí:

“^2b) Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^2c) § 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ........”.

ČÁST ČTVRTÁ

Změna zákona o České obchodní inspekci

Čl. V

Zákon č.64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, ve znění zákona č.240/1992 Sb., zákona č.22/1997 Sb. a zákona č.110/1997 Sb., se mění takto:

1. V § 2 odst. 2 se na konci písmene g) tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno h), které zní:

“h) zda konzumní líh a lihoviny jsou značeny podle zvláštního předpisu.^1c)”.

Poznámka pod čarou č.1c zní:

“^1c) Část čtvrtá zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ........”.

2. V § 7 se na konci doplňují nové odstavce 5 a 6, které znějí:

“(5) Inspektor oznámí příslušnému územnímu finančnímu orgánu^2a) a Celnímu úřadu v Kutné Hoře zjištění, že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu.^1c)

(6) Inspektor může zajistit podle zvláštního předpisu^2b) konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu.^1c)”.

Poznámky pod čarou č.2a a 2b znějí:

“^2a) Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

^2b) § 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ........”.

ČÁST PÁTÁ

Změna zákona o lihu

Čl. VI

Zákon č.61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č.455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu), ve znění zákona č.129/1999 se mění takto:

V § 2 odst. 1 písmeno h) zní :

“h) zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem, než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím předpisem,”.

2. V § 2 odst. 1 písm. j) se slovo “normální” zrušuje.

V § 2 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Lihovarem nebo zvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m) i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily.”.

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

4. V § 3 se na konci textu odstavce 4 doplňují slova “a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení.”.

5. V § 4 se na konci textu odstavce 1 doplňují slova “a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice.”

6. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

“(2) Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno.”.

Dosavadní odstavce 2 až 7 se označují jako odstavce 3 až 8.

7. V § 5 odstavec 5 zní :

“(5) Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarů provádějících samostatnou rafinaci musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr.Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihu.”.

8. V § 6 odst. 1 se slova “ , s výjimkou lihu syntetického technického,” zrušují.

9. V § 6 se za odstavec 2 vkládá nový odstavec 3, který zní :

“(3) Při samostatné rafinaci v lihovarech a zvláštních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla.”.

Dosavadní odstavce 3 až 6 se označují jako odstavce 4 až 7.

10. V § 7 odst. 1 úvodní věta a písmeno a) znějí:

“(1) Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líh jsou povinny

a) měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líh typově schválenými a ověřenými měřidly,⁶⁾ které stanoví prováděcí předpis, a způsobem stanoveným prováděcím předpisem,” .

11. V § 8 odst. 1 se slova “druhou rektifikaci” nahrazují slovy “opakovanou rektifikaci”.

12. V § 11 odst. 1 písmeno d) zní :

“d) zvláštně denaturovaný

1. syntetický rafinovaný,

2. syntetický technický,

3. kvasný,”.

13. § 12 včetně nadpisu zní:

“§ 12

Uvádění lihu do oběhu

(1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,⁸⁾ mohou být dovezeny, prodány, koupeny, odebrány na základě smlouvy o dílo, nebo použity ke zpracování u výrobce lihu, pouze na základě povolení Ministerstva financí. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu.

(2) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv⁹⁾a pro destiláty a polotovary použité k dalšímu zpracování u téhož výrobce.

(3) Povolení podle odstavce 1 u zvláštně denaturovaného lihu, který je denaturován lékařským benzinem a určen pro zdravotnická zařízení a lékárny, se vyžaduje jen v případech stanovených prováděcím předpisem.

(4) Žádost o povolení, kterou dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel podává prostřednictvím finančního úřadu, musí obsahovat :

a)obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba fyzická, nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba právnická a neprovádí-li tyto osoby podnikatelskou činnost a nemají přiděleno daňové identifikační číslo, jméno a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba,

b)jednotkách a účel použití lihu nebo výrobku obsahujícího líh,

c) obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího nebo objednatele.

(5) Dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu, pokud mu byl vydán, ověřenou kopii zakladatelské listiny, uzavřené společenské smlouvy či jiné listiny, osvědčující existenci právnické osoby, popřípadě ověřený opis výpisu z obchodního rejstříku, který není starší než tři měsíce, pokud je zapsán v obchodním rejstříku.

(6) Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.

(7)Právnické nebo fyzické osoby vyskladňující nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a f) , pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,¹²⁾jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat vyskladněný a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí předpis.

14. V § 13 odst. 1 písmeno b) zní:

“ b) používat líh syntetický, líh sulfitový nebo líh kvasný surový k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,”.

15. V § 13 se doplňuje nový odstavec 4, který zní:

“(4) Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihu v těchto výrobcích.”.

16. V § 15 odst. 1 písm. b) se slova “písm. a) bodu 3 a” zrušují.

17. V § 16 odst. 2 se za slova “Ministerstvu zemědělství” vkládají slova “ a místně příslušnému finančnímu úřadu”.

18. V § 17 odst. 1 písm. c) se slova “nebo § 8” nahrazují slovy “, § 8 nebo § 13 odst. 4”.

19. V § 17 odst. 1 písm. e) se za slova “ § 7 odst. 1 písm. a) a b)” vkládají slova “ nebo § 13 odst. 1 písm. a) a b)”.

20. V § 17 se na konci odstavce 1 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno f), které zní:

“ f) uvedené v § 13 odst. 1 písm. d) a e), pokutu až do výše 10 000 000 Kč.”.

21. V § 17 odstavec 2 zní:

“(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce¹⁴⁾ (dále jen “inspekce”) uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.”.

22. § 20 včetně nadpisu zní :

“§ 20

Vztah ke správnímu řádu a k zákonu

o správě daní a poplatků

(1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.¹⁶⁾

(2) Na úkony a rozhodování územních finančních orgánů a Ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků.^{15)
”.}

23. V § 21 odst. 2 písm. a) se za slovem “lihovaru” vkládají slova “ a zvláštního lihovaru”.

24. V § 21 se na konci odstavce 2 tečka nahrazuje čárkou a doplňuje se písmeno j), které zní :

“j) postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro zdravotnická zařízení a lékárny.”.

ČÁST ŠESTÁ

Účinnost

Čl. VII

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 2000 s výjimkou ustanovení čl. I bodu 69, čl. II bodu 2, čl. III, čl. IV a čl. V, která nabývají účinnosti dnem 1.října 2000.

D ů v o d o v á z p r á v a

k návrhu zákona, kterým se mění zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních,

ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Obecná část

Návrh novely zákona o spotřebních daních vychází ze dvou základních předpokladů pro změny tohoto zákona. Především se jedná o věcné úpravy zákona (např. o úpravu definice malého nezávislého pivovaru, o změnu definice předmětu spotřební daně z uhlovodíkových paliv a maziv a pod.) tak, aby nové definice byly v souladu s právem EU. Navíc se navrhuje zrušení daňového zvýhodnění tzv. “bionafty”, které bude kompenzováno přímými dotacemi pro pěstitele řepky, a zavádí se (s odloženou účinností od 1.října 2000) tzv. “kolkování lihovin”.

Současně se navrhují i změny některých ustanovení zákona o lihu, které buď přímo souvisejí s navrženými změnami zákona o spotřebních daních, nebo jsou nezbytné pro zamezení nových forem daňových úniků. Jedná se zejména o zdokonalení dozoru nad výrobou, zušlechťováním a zpracováním nezdaněného lihu a o zavedení úředního měření a denaturace syntetického lihu technického

V poslední řadě se jedná o úpravy, které řeší technické a administrativní problémy uplatňování zákona o spotřebních daních, přizpůsobení terminologie zákonu o potravinách, zákonu o léčivech a metrologickým předpisům. Tyto úpravy nemají vyčíslitelný dopad na státní rozpočet, nicméně však zjednodušují správu daně jak pro plátce, tak pro správce daně.

Mezi věcné úpravy zákona patří např.

osvobození od daně ztrát u lihu z důvodu tzv.”vyšší moci”,
zahrnutí směsí piva s nealkoholickými nápoji do předmětu daně,
zajištění souladu definice “malého nezávislého pivovaru” s definicí platnou v Evropské unii (licenční výroba),
zahrnutí těžkého topného oleje do předmětu daně,
změna definic předmětu daně z uhlovodíkových paliv a maziv tak, aby byly v souladu s definicemi platnými v Evropské unii,
vypuštění osvobození od daně pro nedenaturovaný líh dodávaný pro výrobu kosmetických výrobků a mýdel,
zdanění dolihovaného vína s obsahem etanolu nad 22% sazbou daně platnou pro lihoviny,
zavedení možnosti úředního znehodnocení lihu nebo lihovin,
zavedení jednotné minimální koncentrace 1,2% objemových etanolu pro předmět daně z lihu,
zavedení zdaňování lihu v některých výrobcích obsahujících líh a lihoviny (ovocné bowle, lihoviny v čokoládě a pod.).

Zrušení daňového zvýhodnění tzv. “bionafty” by podle výroby r.1997 znamenalo přínos pro státní rozpočet ve výši 1,6 mld.Kč. Na druhou stranu se však počítá s dotací pro pěstitele řepky ve výši 1,8 mld.Kč. Podrobnější zdůvodnění je uvedeno ve

i důvodové zprávy.

Zákon o lihu vytváří technické předpoklady pro vybírání spotřební daně z lihu podle zákona o spotřebních daních. Propojenost těchto zákonů je tak těsná, že prakticky nelze provést žádnou věcnou změnu jednoho zákona bez promítnutí této změny do zákona druhého. Změny těchto zákonů musí mít vždy stejnou účinnost. Z uvedeného důvodu jsou do návrhu této novely zapracovány i nejnutnější změny zákona o lihu.

Úpravy, které řeší technické a administrativní problémy zákona o spotřebních daních, nemají vyčíslitelný dopad na státní rozpočet. Pouze zjednodušují administrativu nebo brání možným daňovým únikům. V obou případech nelze pozitivní dopady na státní rozpočet vyčíslit. Lze konstatovat, že tam, kde nejsou v části II Důvodové zprávy dopady na státní rozpočet vyčísleny, žádný dopad se nepředpokládá nebo je zanedbatelný.

Navržená novela je v souladu s předpisy Evropské unie. Podrobnější údaje jsou uvedeny v konkrétních bodech

i důvodové zprávy. Ani přijetím této novely se však nedosáhne plné kompatibility s právem Evropské unie. Není možné například jednorázově

dosáhnout vyrovnání sazeb spotřebních daní s minimálními sazbami Evropské unie. Sazby se musí upravovat v postupných krocích. Předpokládáme však, že k datu vstupu České republiky do Evropské unie bude zákon o spotřebních daních v plném souladu s právem Evropské unie.

K Čl. I

K bodům 1, 4, 48, 52 a 53

Navrhovaná úprava názvu spotřební daně z lihu odstraňuje nesoulad s terminologií u alkoholických nápojů stanovenou zákonem č.110/1997 Sb., o potravinách a zároveň umožňuje provést změnu navrhovanou v bodech 51 a 63, tj. zahrnout do předmětu daně i líh obsažený ve víně.

V bodu 4 se navíc ustanovení § 3 odst. 3 dává do souladu s novým zněním § 10 odst. 8.

K bodu 2

Pro zamezení daňových úniků se na návrh GŘC rozšiřuje pojem dovozu i na případy, kdy u vybraných výrobků vznikne celní dluh z jiných důvodů než jejich propuštěním do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení. Jde např. o případy ztráty nebo zneužití zboží při tranzitu apod.

K bodu 3

Navržené ustanovení dává plátcům daně i správcům daně právní jistotu, že průběžné změny číselných kódů nomenklatury celního sazebníku nebudou mít vliv na uplatňování zákona o spotřebních daních v období, kdy tento zákon nebude moci být novelizován.

K bodům 5 a 8

Tato ustanovení upřesňují pravidla pro daňový režim lihu v případě prodeje podniku nebo je-li podnik vložen jako vklad do společnosti nebo družstva a jeho obchodní majetek tvoří i nezdaněný líh. V praxi to znamená, že přechod vlastnického práva k nezdaněnému lihu může být uskutečněn bez spotřební daně za stejných podmínek, jako každý prodej nebo odběr lihu, t.j. pouze pro stanovený účel použití na základě povolení Ministerstva financí k nákupu nebo odběru lihu. Pokud tyto podmínky nebudou splněny, původnímu vlastníkovi lihu vznikne daňová povinnost.

K bodům 6, 7 a 10

Upřesňuje se terminologie na návrh metrologických orgánů a sjednocuje se s předpisy z oblasti metrologie.

K bodům 9 a 12

Legislativně technická změna, kdy dochází k přesnější formulaci povinnosti vystavovat daňový doklad u výrobků dodávaných bez spotřební daně.

K bodu 11

Jedná se o opravu tiskové chyby.

K bodu 13

Na návrh Generálního ředitelství cel se upřesňují příslušné režimy dovozu a vývozu v souladu s celním zákonem.

K bodu 14

Dosud platné ustanovení umožňuje nahradit daňové doklady zjednodušenou evidencí při spotřebě vína ve vinných sklípcích, tedy v prostorách určených k přímé konzumaci vína prodávaného výrobcem, plátcem daně. Ke stejnému prodeji dochází však i u výrobců piva nebo lihovin (pivovarská restaurace, prodej v prodejně výrobce a pod.). Novela rozšiřuje možnost vedení zjednodušené evidence i na tyto případy.

K bodu 15

Ustanovení zamezí daňovým únikům v případě, kdy dojde k několikanásobnému prodeji syntetického lihu technického nebo lihu obecně denaturovaného, k jeho bezdůvodnému zdanění ( ale bez splnění odvodové povinnosti), následnému vývozu a pokusu o uplatnění vratky na dosud neodvedenou daň.

K bodu 17

Ustanovení § 12 odst. 1 písm. c) se dává do souladu s ustanovením § 2 písm. h) bod 1. Podle tohoto ustanovení k vyskladnění dochází při fyzickém vydání vybraného výrobku podle jakékoliv smlouvy s výjimkou smluv výslovně uvedených (přeprava, skladování a pod.). Nejedná se tedy jen o smlouvy kupní nebo komisionářské. Dosavadní znění § 12 odst. 1 písm. c) je tedy příliš úzké a je třeba ho rozšířit na celý rozsah vyskladnění podle § 2 písm. h) bod 1.

K bodům 18 až 23

Tato ustanovení zpřesňují systém vracení spotřební daně osobám požívajícím výsad a imunit podle mezinárodních smluv. Změny vycházejí z požadavků správců daně a byly projednány s Ministerstvem zahraničních věcí. Úprava je prakticky stejná jako v zákonu o dani z přidané hodnoty.

K bodům 24 až 34 a k čl. II bod 1

Změny ustanovení týkajících se DUTY/TAX FREE obchodů jednak zpřesňují podmínky jejich zakládání a provozu, jednak vycházejí ze skutečnosti, že povolení k zakládání těchto obchodů na silničních hraničních přechodech již nejsou vydávána a že se počítá s jejich zrušením. Provoz již existujících DUTY/TAX FREE obchodů na silničních hraničních přechodech bude do doby jejich zrušení legislativně zajištěn přechodným ustanovením (viz čl.II).

K bodům 35, 42 až 44 a 46

Klíčovou změnou je změna ustanovení § 19, kterým se definuje předmět daně. V České republice se dosud užívá definice, která se opírá o tradiční technickou terminologii (např. motorová nafta, lehký topný olej a pod.). Podle směrnic Evropské unie 92/81/EEC a 92/82/EEC je však nezbytné předmět daně definovat podle číselných kódů a názvosloví harmonizovaného celního sazebníku. V tomto sazebníku pojmy jako motorová nafta nebo lehké topné oleje neexistují. Bylo proto třeba uvést definici předmětu daně do souladu s předpisy Evropské unie.

V § 19 odst. 1 se definují základní uhlovodíková paliva a maziva, která jsou předmětem daně. Pro ilustraci uvádíme, že v § 19 odst. 1 písm. c) jsou uvedeny výrobky dosud zahrnuté do pojmu “motorová nafta”, v § 19 odst. 1 písm. e) jsou uvedeny dosavadní “lehké a velmi lehké topné oleje” a v § 19 odst. 1 písm. f) jsou uvedeny nově zahrnované “těžké topné oleje”. Těžké topné oleje se stávají předmětem daně, ale sazba daně se navrhuje nulová.

V § 19 odst. 2 jsou pak jako předmět daně definovány směsi, které jsou nebo mohou být používány jako pohonná hmota nebo pro výrobu tepla. I takové směsi byly doposud, byť pod jiným názvem, předmětem daně, především proto, aby se předešlo daňovým únikům.

Ustanovení § 19 odst. 2 písm. a) definuje směsi typu “motorová nafta + lehký topný olej” nebo “motorová nafta + letecký petrolej” a pod. Tyto směsi budou zdaněny podle § 22 odst. 2 stejnou sazbou jako “motorová nafta” (§ 19 odst. 1 písm. c). Nejedná se zde však o směsi obsahující benzin, které jsou definovány v § 19 odst. 2 písm. b).

V § 19 odst. 2 písm. b) jsou definovány směsi obsahující benzin, které budou zdaněny podle § 22 odst. 3 stejnou sazbou daně jako automobilové benziny. Jedná se např. o směs normálního a technického benzinu nebo o směs benzinu s etanolem a pod. Za směsi obsahující benzin se však z daňového hlediska nemohou považovat směsi benzinu, které mají stejnou sazbu daně, nebo směsi benzinů s aditivy. V těchto případech nehrozí daňové úniky.

V § 19 odst. 2 písm. c) je definována dosavadní “bionafta” a pod. U definice bionafty poznamenáváme, že požadavek na obsah metylesteru jako hlavní znak tzv. “bionafty” je dán do souladu s platnými ČSN 65 6508 a 65 6509. Tzv. “bionafta” bude zdaněna podle § 22 odst. 4 stejnou sazbou jako klasická “motorová nafta”.

V § 19 odst. 2 písm. d) a e) jsou jako předmět daně definovány směsi, které se zatím v praxi možná ani neobjevily. Důležité však je, že zdanění spotřební daní by neměl uniknout žádný výrobek, který by mohl být prodáván nebo používán jako pohonná hmota. Jsme informováni, že takovou směsí by mohla být např. směs alifatických uhlovodíků buď s “motorovou naftou” či “lehkým topným olejem” nebo s metylestery kyselin.

V § 19 odst. 4 se v souladu s předpisy EU (čl. 2 bod 3 směrnice 92/81/EEC) stávají předmětem daně tzv. “aditiva”, t.j. přísady do pohonných hmot.

Ustanovení § 19 odst. 3,5 a 6 se věcně proti dosavadnímu stavu nemění. Drobné formulační změny vycházejí z nové terminologie (odst. 3) nebo ze změny pozitivní formulace na negativní (odst. 5), což usnadní správu daně. Pro přehlednost je v novele navrženo úplné znění § 19.

Změny uvedené v § 12 odst. 1 písm. b), §12c odst. 1, § 18 odst. 2 a 3, § 20 a § 23 pouze terminologicky navazují na věcné změny § 19, t.j. na změny definic předmětu daně.

K bodu 36

Dosud nebyla zákonem stanovena povinnost prodávajícího vystavit na požádání kupujícího doklad o nákupu. Bez tohoto dokladu však kupující nemůže uplatnit nárok na vrácení daně.

K bodu 37

Lhůta pro podání daňového přiznání, ve kterém se uplatňuje nárok na vrácení spotřební daně při spotřebě zdaněných topných médií pro výrobu tepla, se dává do souladu s § 13 odst. 2. Zánik nároku na vrácení daně se dává do souladu se zánikem tohoto nároku u ostatních možností vrácení daně (§ 12 odst. 3).

K bodu 38

Formulace § 12c odst. 6 se navrhovanou úpravou dostává do souladu s formulací § 13 odst. 5. Lhůta pro podání dodatečného daňového přiznání se bude řídit ustanovením § 41 zákona č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

K bodu 39

Uvedená změna souvisí s členstvím České republiky v NATO. Podle smlouvy NATO, ke které Česká republika přistoupila, je členský stát povinen učinit opatření k tomu, aby bylo možné dodávat bez jakýkoliv daní (tedy i spotřebních) palivo, olej a maziva pro služební

vozidla, letadla a lodě ozbrojených sil nebo civilní složky ozbrojených sil ostatních členských států, které oficiálně působí na jeho území.

V systému spotřebních daních se tohoto účelu dosáhne umožněním vracení spotřební daně. V § 12e odst. 1 se vymezuje rozsah uhlovodíkových paliv a maziv, kterých se vracení daně bude týkat. Jedná se výhradně o pohonné hmoty (benzin, motorová nafta, bionafta, letecký petrolej) a o motorové a převodové oleje a automobilová plastická maziva.

Zároveň je v § 12e stanoveno, kdo může nárok na vrácení daně uplatnit a jakým způsobem. Řeší se rovněž technika vracení daně. Úprava je prakticky shodná s úpravou uvedenou v zákonu o dani z přidané hodnoty.

K bodu 40

Zákon o spotřebních daních obsahuje úpravu pěti spotřebních daní podle jednotlivých skupin výrobků. Každá tato daň je spravována samostatně. Proto se již dnes podává pro každou daň samostatné daňové přiznání. Tuto skutečnost je třeba zahrnout do zákona.

K bodu 41

Nová formulace odpovídá formulacím celního zákona. Je také v souladu s formulací § 10 odst. 6 zákona o spotřebních daních.

K bodům 16 a 45

Změna formulace § 22 (bod 45) je důsledkem nových definic předmětu daně u uhlovodíkových paliv a maziv. Sazby daní se nemění.

V návrhu novely zákona o spotřebních daních se počítá se zrušením daňového zvýhodnění tzv. “bionafty” (přesná definice je uvedena v § 19 odst. 2 písm. c). Dosud měla bionafta stanovenu nulovou sazbu spotřební daně. Rozdíl mezi zdaněním “bionafty” (0 Kč/t) a zdaněním motorové nafty (v r.1999 9700 Kč/t) představuje při roční výrobě “bionafty” v roce 1997 (170 tis.t) částku 1,6 mld.Kč. Tato částka představuje zvýhodnění na úkor příjmů státního rozpočtu, které mělo podpořit tuzemské zemědělce. Daňové zvýhodnění však nevyužívají přímo zemědělci, pěstitelé a zpracovatelé řepky, ale míchači (výrobci “bionafty”) nebo dovozci hotové “bionafty”. To sebou nese riziko výroby nekvalitních produktů, možnosti daňových úniků a v případě dovozů i čerpání daňového zvýhodnění ve prospěch zahraničních subjektů.

V návrhu novely tedy předpokládáme zrušení takového daňového zvýhodnění. “Bionafta” by měla být zdaněna stejnou sazbou daně jako klasická motorová nafta. Daňové zvýhodnění bude nahrazeno přímou dotací zemědělcům, která vyrovná rozdíl mezi cenou motorové nafty a daňově nezvýhodněné “bionafty”. Tato dotace se odhaduje na cca 1,8 mld.Kč (opět podle údajů r.1997). Navíc tyto dotace budou směrovány tam, kde jsou skutečně zapotřebí.

Vzhledem ke zrušení daňového zvýhodnění “bionafty” již není třeba, aby pro výrobu “bionafty” vydávalo Ministerstvo financí povolení (bod 16).

K bodu 47

Ustanovení § 23 odst. 4 se dává do souladu s ustanovením § 29 odst. 1 písm. b). Jestliže Správa státních hmotných rezerv vrátí pohonné hmoty získané bez daně zpět výrobci nebo dovozci zase bez daně, nemůže dojít k daňovým únikům. Výrobce nebo dovozce jako plátce daně podle § 3 odst. 1 stejně musí tyto výrobky při novém vyskladnění zdanit.

K bodu 49

Jedná se o legislativně technické zpřesnění.

K bodům 50, 51 a 63

Do návrhu definice předmětu daně se přejímají pravidla a limity koncentrace etanolu stanovené v předpisech EU (čl.20 směrnice č.92/83/EEC). Předmětem daně bude líh, pokud jeho obsah bude vyšší než 1,2% objemových etanolu jednotně pro všechny výrobky ( dosud tato hranice činila 0,5% obj. u nápojů a 15% obj. u ostatních výrobků) a do předmětu daně z lihu se zahrnuje i pivo a víno s obsahem etanolu větším než 22% objemových. Současně dochází k přesnější formulaci předmětu daně v případech, kdy např. materiálem pro výrobu lihovin je i víno; t.j. lihovina obsahuje jednak líh vyrobený v lihovarech (líh získaný oddělením-destilací ze zkvašených roztoků) a současně i líh původně obsažený ve víně (neoddělený líh získaný kvašením).

Nová definice předmětu daně nebude mít vliv na ceny výrobků a ani na příjmy státního rozpočtu. V současné době totiž nebyla zjištěna tuzemská výroba a ani zaznamenán dovoz lihových nápojů s obsahem alkoholu v rozmezí 0,5% - 1,2% objemových etanolu, ani dolihovaného vína, u něhož by obsah alkoholu překročil 22 % objemových.

Dosavadní odstavec 5 se vypouští vzhledem k duplicitě s § 5 odst. 1 písm. c).

K bodu 54

Navrhovanou úpravou se ruší osvobození od spotřební daně u nedenaturovaného lihu určeného pro výrobu kosmetických a mydlářských výrobků. Tímto opatřením se sníží riziko daňových úniků a dojde i k souladu s předpisy EU (viz čl. 27 směrnice č.92/83/EEC). Pro tyto výroby bude osvobozen líh denaturovaný stanoveným způsobem. Současně se počítá se zavedením nového denaturačního prostředku vhodného pro tyto výroby, takže tato změna by neměla mít hospodářský dopad na výrobce ani na státní příjmy.

Nedenaturovaný líh zůstane osvobozen od spotřební daně pouze pro výrobu potravinářských výrobků a léčiv . U těchto výrobků dochází ke sladění terminologie se zákony č.110/1997 Sb., o potravinách a č.79/1997 Sb., o léčivech a k doplnění odkazů na tyto zákony.

Zároveň se vypouští osvobození nedenaturovaného lihu pro výrobu octanu etylnatého a éteru etylnatého; pro tyto výroby jsou podle zákona o lihu stanoveny zvláštní denaturační prostředky pro líh a osvobození zvláštně denaturovaného lihu náleží pod jiné ustanovení .

K bodu 55

Pro zamezení daňových úniků bude syntetický líh technický před uváděním do oběhu vždy denaturován. Tento druh lihu bude osvobozen za podmínek platných pro ostatní druhy zvláštně denaturovaného lihu.

Tato úprava si současně vyžádá příslušné změny v zákoně o lihu.

K bodu 56

V současné době je od spotřební daně osvobozen líh určený pro výrobu jakýchkoli potravinářských výrobků a následně i líh obsažený ve finálních potravinářských výrobcích, pokud tyto výrobky nejsou lihem nebo lihovinou.Od 1.1.2000 navrhujeme v souladu s předpisy Evropské unie - směrnice č.92/83 EEC čl. 27 odst. 1 písm. f) - zdaňovat i líh obsažený ve finálních potravinářských výrobcích, pokud obsah etanolu v nich překročí stanovenou limitní koncentraci (u čokoládových výrobků více než 8,5 litrů etanolu na 100 kg výrobků, u ostatních výrobků více než 5 litrů etanolu na 100 kg výrobků). Osvobození lihu pro výrobu jakýchkoli potravinářských výrobků zůstane zachováno; toto osvobození se samozřejmě vztahuje i na potravinářské výrobky - polotovary obsahující líh, pokud jsou určeny pro výrobu dalších potravinářských výrobků. Daňová povinnost by vznikla pouze při realizaci finálních potravinářských výrobků, v nichž obsah etanolu přesáhne stanovené limity. Podle našich informací navrhovaná změna se nedotkne cen a ani příjmů státního rozpočtu u čokoládových výrobků vyráběných v tuzemsku. Obsah etanolu v těchto výrobcích totiž stanovený limit nepřekračuje. U ovocných bowlí vyráběných v tuzemsku očekáváme zvýšení odvodu do státního rozpočtu o cca 3 mil. Kč ročně.

K bodu 57

V souladu s čl. 14 směrnice č.92/12 EEC se navrhuje osvobození ztrát lihu prokazatelně způsobených “vyšší mocí”.

Dále je navrženo umožnění úředního znehodnocení nebo zničení lihu nebo lihovin u plátce a jeho současné osvobození od spotřební daně. Jde o řešení případů, kdy výrobce má na skladě výrobky, které jsou neprodejné. I když nedojde k vyskladnění výrobků, v současné době musí výrobce nezdaněný líh v nich obsažený stále vést v evidenci a výrobky mít stále fyzicky na zásobách a při případné likvidaci je povinen líh v nich obsažený zdanit. Úřední znehodnocení se týká i závadných výrobků stažených z trhu na sklad výrobce. Obdobné řešení problematiky závadných výrobků umožňují i předpisy EU v čl. 25 směrnice č. 92/83 EEC.

K bodům 58 a 60

Směsi piva s nealkoholickými nápoji dosud nejsou v České republice předmětem spotřební daně. V Evropské unii takové směsi předmětem daně jsou a jsou zdaňovány stejnou sazbou jako klasické pivo (viz čl. 2 směrnice EU č.97/83/EEC). Proto tuto položku zahrnujeme do vymezení předmětu spotřební daně z piva (viz bod 58) a stanovíme stejnou sazbu daně jako pro pivo (viz bod 60). V České republice je zatím výroba a prodej takových směsí v začátcích, takže nelze vyčíslit očekávaný přínos do státního rozpočtu. Předpokládáme, že bude zatím minimální.

K bodu 59

Termín “známkové pivo” není nikde definován. Jedná se o pozůstatek z minulosti, kdy byly ceny piva stanovovány z centra a “známkové pivo” mělo cenu vyšší než piva ostatní.

K bodu 61

Podle předpisů Evropské unie jsou malé nezávislé pivovary daňově zvýhodněny jen tehdy, pokud vyrábějí “své” pivo. Výroba piva v licenci je nepřípustná (článek 4 bod 2 směrnice č.92/83/EEC). Pokud malé nezávislé pivovary vyrábějí pivo v licenci, zdaňují je základní, nezvýhodněnou sazbou daně. Takové opatření je nezbytné, protože při uplatnění zvýhodněné sazby pro výrobu piva v licenci by došlo k neoprávněnému zvýhodnění takového výrobce proti poskytovateli licence. Vzhledem k tomu, že pivo v licenci vyrábí pouze jeden restaurační pivovar, bude přínos tohoto opatření do státního rozpočtu zanedbatelný.

K bodu 62

Jedná se o legislativně technické zpřesnění.

K bodům 64 až 67

Pojmem “nápoj” se rozumí tekutina, která pro konzumaci lidmi musí odpovídat podle zákona o potravinách příslušným hygienickým normám. Ze zdanění tak unikalo víno nebo pivo, které se sice používalo ke konzumaci, ale hygienickým normám neodpovídalo. Použití pojmu “výrobek” místo pojmu “nápoj” takovému úniku zabrání. Zároveň se sazba daně z ovocného vína dále neupravovaného zrušuje stejně jako se v r.1999 zrušila sazba daně z vína révového. Zdanění ovocného vína, když révové víno zdaněno není, není logické ani záměrné. Rozdíl mezi zdaněním ovocného a révového vína vznikl tak, že při postupném snižování sazby daně z révového vína ze 7,80 Kč/l až na 2,50 Kč/l a posléze při zrušení sazby daně z révového vína se sazba daně z vína ovocného neměnila. Dopad navržené úpravy na příjmy státního rozpočtu nelze vyčíslit, vzhledem k produkci ovocného vína však budou minimální. Daňový dopad na cenu 1 litru ovocného vína by včetně daně z přidané hodnoty měl činit - 6,20 Kč.

K bodu 68

Navrhovanou úpravou dojde ke zjednodušení vracení poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek v případě ukončení činnosti u výrobců nebo dovozců cigaret. Dosavadní úprava neumožňuje přímo vrácení částky, která byla za tyto tabákové nálepky zaplacena, ale pouze výměnu poškozených nebo znečištěných tabákových nálepek za nepoškozené. Teprve při následném vrácení těchto nepoškozených tabákových nálepek celnímu úřadu se vrací částka, která byla za ně zaplacena. Tato zbytečná administrativní procedura se odstraňuje.

K bodu 69, k čl. II bod 2, k čl. III, k čl. IV, k čl. V a k čl. VII

Pro konzumní líh a lihoviny (dále jen “lihoviny”) se navrhuje zavést značení kontrolními páskami v zájmu omezení daňových úniků způsobených pašováním lihu, nelegální výrobou a zneužíváním syntetického lihu pro výrobu lihovin, které se prodávají zejména na tržištích.

Systém značení lihovin navržený v bodu 69 je obdobný systému značení cigaret, který platí již od r.1994. Systémový rozdíl spočívá ve vzniku daňové povinnosti a ve splatnosti daně. U cigaret daňová povinnost vzniká dnem odebrání tabákových nálepek a daň se odvádí do 60 dnů po vzniku daňové povinnosti, zatímco u lihovin je zachován dosavadní způsob zdanění jako u ostatních vybraných výrobků, tedy daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění, resp. dnem vzniku celního dluhu, a daň se odvádí do 25.dne měsíce následujícího po měsíci, kdy daňová povinnost vznikla. Další rozdíl spočívá v tom, že správcem daně z cigaret jsou celní orgány, zatímco správcem daně z lihovin zůstávají finanční orgány. Celní orgány budou u lihovin spravovat pouze nakládání s kontrolními páskami.

Vzhledem k tomu, že si příprava a zavedení kontrolních pásek vyžádá určitý čas, a to včetně přechodného období, kdy bude umožněn po omezenou dobu prodej lihovin bez kontrolních pásek (viz čl. II bod 2), předpokládá se u tohoto opatření jiná účinnost než pro ostatní změny zákona o spotřebních daních, a to od 1.října 2000 (viz čl. VII).

Značení lihovin budou kontrolovat orgány uvedené v § 40j odst. 1. To si vyžaduje doplnění kompetenčních ustanovení zákonů o územních finančních orgánech, o České zemědělské a potravinářské inspekci a o České obchodní inspekci (viz čl. III až V). Celní zákon a živnostenský zákon se vzhledem k jejich dosavadní formulaci měnit nemusí.

Vyčíslit účinnost tohoto opatření na daňové příjmy ze spotřební daně z lihovin není možné, ale v případě omezení daňových úniků by se mělo projevit zvýšení příjmů státního rozpočtu zejména v r.2001.

K čl. VI

K bodu 1

Denaturace daňově rizikového lihu syntetického technického bude prováděna více denaturačními látkami, nikoliv jednou, a je tudíž třeba upravit definici zvláštně denaturovaného lihu.

K bodu 2

Jde o zpřesnění technického termínu.

K bodu 3

Pro zamezení ilegální výroby lihu je nezbytné kontrolovat a úředně zajišťovat i lihovarské zařízení, které je dočasně či trvale mimo provoz.

K bodům 4 a 5

Řada lihovarů je pronajímána či mění i několikrát do roka majitele. Pro potřeby administrace Ministerstva zemědělství je nezbytné, aby při povolování výroby byl vždy zřejmý vlastnický vztah k výrobnímu zařízení.

K bodu 6

Dosavadní ustanovení neumožňovalo Ministerstvu zemědělství zrušit nebo omezit povolení k provozování pěstitelské pálenice v případech porušení stanovených pravidel.

K bodům 7 a 9

Bylo zjištěno zneužívání samostatných rafinačních zařízení v lihovarech. Pro zamezení daňových úniků se proto zakládá povinnost měřit stanovenými měřidly líh i při samostatné rafinaci v lihovarech a při rafinaci ve zvláštních lihovarech. Ustanovení zároveň ukládá, aby výrobní zařízení pro zušlechťování lihu v lihovarech bylo uspořádáno stejně, jako ve zvláštních lihovarech, tj. neumožňovalo na tomto zařízení provádět jiný úkon než zušlechťování ( např. destilovat víno).

K bodu 8

Pro zamezení daňových úniků je nezbytné i pro tento druh lihu zavést obecný režim, tj. založit povinnost úředně měřit jeho vyrobené množství.

K bodu 10

Do návrhu je promítnuta změna zdůvodněná v bodu 7 a 9 návrhu . Zároveň je zde promítnuta změna zdůvodněná v bodu 8 návrhu.

K bodu 11

Při výrobě destilátů špičkové kvality je někdy nezbytné rektifikaci několikrát opakovat, což současný právní stav neumožňuje.

K bodům 12 a 16

Vzhledem k tomu, že pro syntetický technický líh zvláštně denaturovaný budou platit jiná daňová pravidla než pro ostatní zvláštně denaturované lihy, je nezbytné tento druh lihu od ostatních odlišit.

K bodu 13

Podmínky uvádění lihu do oběhu se upravují, a to z těchto důvodů :

Odst. 1:

Navrhované změny souvisejí s novelizací ustanovení zákona o spotřebních daních uvedených v čl. I bodu 51 návrhu. Jde o přizpůsobení se terminologii zákona o potravinách a zohlednění skutečnosti, že se začne zdaňovat i líh obsažený ve víně, který není uveden v § 11 zákona o lihu, a že povolovacímu řízení bude podléhat i výrobní spotřeba u výrobců lihu ( např. výrobce lihu vyrábí současně potravinářské výrobky).

Vzhledem k zamezení daňových úniků je nezbytné rozšířit sledování pohybu lihu i na pohyb surového lihu kvasného z dovozu a od prvovýrobce (zemědělského lihovaru) do rafinérie. Pro pohyb tohoto lihu se zavádí obecný režim - prodej i dovoz se bude uskutečňovat pouze po povolení Ministerstva financí. Dosavadní výjimka zakotvena v odst. 2 se proto vypouští.

Odst. 2

V zájmu snížení administrativy nebude vyžadováno povolení při dalším zpracování destilátů vlastní výroby.

Odst.3

Do návrhu je zapracováno též ustanovení zmocňující Ministerstvo financí ke stanovení pravidel pro povolovací řízení při dodávkách dezinfekčního “lihobenzinu” pro zdravotnictví. Ve vyhlášce č. 140/1997 Sb. bude tato specifická problematika upravena a přizpůsobena komplikovaným podmínkám distribučních cest těchto výrobků, stanovených zákonem o léčivech.

Odst. 4 a 5

Upřesňují se zde náležitosti žádosti o povolení odběru lihu bez spotřební daně v souvislosti s výše uvedenými úpravami a text je přizpůsoben i žadateli, který není podnikatelským subjektem, např. školy, policie, armáda apod., nakupující zvláštně denaturovaný líh pro laboratorní účely.

K bodu 14

Praxe ukázala snahu některých podnikatelů používat kvasný surový líh pro výrobu potravin. Zákaz používání syntetického lihu a sulfitového lihu k výrobě potravin je nutno rozšířit i na líh kvasný surový, který je zdravotně závadný.

K bodům 15 a 18

Výroba macerátů, digerátů, trestí a výroba průtahových destilátů se provádí na destilačních zařízeních u výrobců lihovin, nejde tudíž o zařízení lihovaru, které by bylo možné podle tohoto zákona úředně zajistit. Pro zamezení zneužití destilačních přístrojů a následným daňovým únikům je nezbytné tyto přístroje úředně zajišťovat a případně i měřit líh vystupující z destilačního přístroje. Pro naprostou různorodost technologie nelze pravidla stanovit obecně, nutno je proto stanovovat vždy individuálně rozhodnutím. Současně je třeba stanovit sankce za nedodržení těchto podmínek.

K bodu 17

Zajišťování výrobního zařízení proti zneužití provádí finanční úřad. V zájmu operativnosti je nezbytné, aby finanční úřad zajištění zařízení provedl v co nejkratší době po jeho nákupu.

K bodům 19 až 21

Dosavadní znění zákona zmocňuje k ukládání pokut za porušování ustanovení § 13 odst. 1 Českou zemědělskou a potravinářskou inspekci. Porušování těchto ustanovení však zjišťují finanční úřady při pravidelných kontrolách, přitom podle zákona o správě daní a poplatků jsou vázány mlčenlivostí a svá zjištění nemohou poskytnout orgánům ČZPI. Je proto nezbytné toto zmocnění převést na finanční úřady.

K bodu 22

Podle současného znění se na rozhodování podle § 15 odst. 3 vztahuje správní řád. V praxi to znamená, že i finanční úřady by měly při úkonech spojených se zjišťováním zásob rozhodovat podle tohoto obecného procesního předpisu. Považujeme za prospěšné, aby i úkony spojené se zjišťováním zásob, stejně jako všechny ostatní úkony spojené se správou lihové agendy, prováděly finanční úřady jednotně podle daňového procesního předpisu, tj. podle zákona o správě daní a poplatků.

K bodu 23

Podle bodu 10 návrhu bude měřen i líh v samostatných rafinériích, tj. zvláštním lihovaru. Měření lihu je podmíněno zajištěním výrobního zařízení tak, aby finální produkt nemohl být odváděn jinam než do měřidla.

K bodu 24

V bodě 13 návrhu je vzhledem k různorodým způsobům dodávek lihu do zdravotnických zařízení a lékáren (lihovar - lékárna - zdravotnické zařízení, lihovar - distributor - lékárna, a další varianty) stanoveno, že povolení Ministerstva financí k nákupu lihu těmito subjekty bude vyžadováno pouze v případech stanovených prováděcím předpisem. K tomu je třeba zakotvit nové zmocnění pro tuto úpravu prováděcím předpisem.

V Praze dne 22.září 1999

předseda vlády:

Ing. Miloš Zeman, v.r.

ministr financí:

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., v.r.

Úplné znění § 2 odst. 2 a § 7 zákona č.64/1986 Sb., o České obchodní inspekci, s vyznačením navrhovaných změn k 1.1.2000 - nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, (vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou)

§ 2

(2) Česká obchodní inspekce kontroluje:

a) dodržování podmínek stanovených k zabezpečení jakosti zboží nebo výrobků včetně zdravotní nezávadnosti, zejména dodržování norem výroby a přípravy jídel a nápojů, podmínek pro skladování a dopravu a požadavků na osobní hygienu a hygienickou nezávadnost provozu,

b) zda zboží je prodáváno v míře, množství, hmotnosti nebo jakosti požadovaných nebo stanovených obecně závazným právním předpisem, technickou normou nebo jiným závazným způsobem,

c) zda zboží, služby nebo jiné činnosti jsou účtovány v souladu s cenami, se kterými byl spotřebitel seznámen,

d) zda se při prodeji zboží nepoužívají neověřená měřidla, pokud ověření podléhají, nebo měřidla neodpovídající obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu,1)

e) dodržování dohodnutých nebo stanovených podmínek a kvality služeb,

f) dodržování ostatních podmínek stanovených obecně závaznými právními předpisy nebo jinými závaznými opatřeními pro provozování nebo poskytování činností uvedených v odstavci 1,

g) zda bylo vydáno prohlášení o shodě pro stanovené výrobky uváděné na trh, dále zda vlastnosti stanovených výrobků uvedených na trh a náležitosti posouzení shody odpovídají stanoveným podmínkám vydaného prohlášení o shodě (.), 1a)

h) zda konzumní líh a lihoviny jsou značeny podle zvláštního předpisu. 1c)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii.

1a) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

1c) Část čtvrtá zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ...... .

§ 7

(1) Inspektor na základě provedené kontroly zakáže do zjednání nápravy

a) nákup, dodávku, prodej nebo použití zboží nebo použití surovin k přípravě jídel nebo nápojů, jestliže toto zboží nebo suroviny jsou zdravotně, jakostně nebo jinak vadné, nebo nesplňují podmínky uvedení na vnitřní trh,

b) používání neověřených měřidel, pokud ověření podléhají, nebo měřidel neodpovídajících obecně závazným právním předpisům, technickým normám, jiným technickým předpisům, popřípadě schválenému typu.

(2) Inspektor může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotní závadnosti toto zboží na místě znehodnotit nebo nařídit jeho znehodnocení.

(3) Opatření podle odstavce 1 oznámí inspektor ústně kontrolované osobě a neprodleně o něm učiní písemný záznam.

(4) Nesouhlasí-li kontrolovaná osoba s uloženým opatřením, může proti němu podat námitky, které se uvedou v záznamu podle odstavce 3 , nebo je může podat písemně nejpozději do tří dnů. Podané námitky nemají odkladný účinek. O podaných námitkách rozhodne bezodkladně ředitel krajského inspektorátu, a pokud opatření podle odstavce 1 uložil inspektor ústředního inspektorátu, ústřední ředitel. Písemné vyhotovení rozhodnutí námitkách se doručuje kontrolované osobě a je konečné.

Inspektor oznámí příslušnému územnímu finančnímu orgánu 2a) a Celnímu úřadu v Kutné Hoře zjištění, že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu. 1c)

Inspektor může zajistit podle zvláštního předpisu 2b) konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu. 1c)

---------------------------------

2a) Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

2b) § 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ...... .

Úplné znění § 2 a § 7 odst. 1 zákona č.63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci, s vyznačením navrhovaných změn k 1.1.2000 - nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, (vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou).

§ 2

Česká zemědělská a potravinářská inspekce kontroluje u fyzických a právnických osob, které vyrábějí nebo uvádějí do oběhu (dále jen "kontrolované osoby") zemědělské, mydlářské, saponátové nebo tabákové výrobky (dále jen "výrobky") a potraviny v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem,1)

a) zda tyto výrobky a potraviny odpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy,2)

b) zda při výrobě nebo uvádění do oběhu těchto výrobků a potravin jsou dodržovány podmínky stanovené zvláštními předpisy,2)

c) zda kontrolované osoby splnily povinnosti stanovené zvláštními předpisy,2)

d) zda pro potraviny stanovené zvláštním předpisem bylo vydáno písemné prohlášení o shodě,1) zda vlastnosti těchto potravin uvedených do oběhu odpovídají písemnému prohlášení o shodě a zda toto prohlášení bylo vydáno způsobem a v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem (.),1)

e) zda konzumní líh a lihoviny jsou značeny podle zvláštního předpisu. 2a)

------------------------------------------------------------------

1) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů.

2) Např. zákon č. 110/1997 Sb., zákon č. 115/1995 Sb., o vinohradnictví a vinařství a o změně některých souvisejících právních předpisů, zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

2a) Část čtvrtá zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ...... .

§ 7

(1) Inspektor na základě provedené kontroly

a) zakáže

1. výrobu nebo uvádění do oběhu výrobků, potravin nebo surovin otřebných k jejich výrobě, jestliže tyto výrobky, potraviny ebo suroviny neodpovídají požadavkům stanoveným zvláštními předpisy,2)

2. používání obalů a zařízení nepříznivě ovlivňujících zdravotní nezávadnost nebo jakost výrobků a potravin;

b) nařídí přeřazení výrobků a potravin do odpovídající jakostní třídy, pokud tyto byly do jakostní třídy nesprávně zařazeny;

c) může po prokázaném a zjevném zjištění zdravotně závadných výrobků, potravin nebo surovin na místě provést nebo nařídit jejich likvidaci na náklad kontrolované osoby, která je povinna o způsobu a provedení likvidace kontrolní orgán informovat;

d) navrhne nebo uloží opatření k odstranění zjištěných nedostatků(.),

e) oznámí příslušnému územnímu finančnímu orgánu 2b) a Celnímu úřadu v Kutné Hoře zjištění, že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu, 2a)

f) může zajistit podle zvláštního předpisu 2c) konzumní líh a lihoviny, které nejsou značeny podle zvláštního předpisu. 2a)

------------------------------------------------------------------

2b) Zákon č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

2c) § 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ...... .

Úplné znění § 1 odst. 1 zákona č.531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, s vyznačením navrhovaných změn k 1.1.2000 - nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, (vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou).

§ 1

(1) Územní finanční orgány jsou orgány státní správy, které

a) vykonávají správu daní, dávek, poplatků, odvodů, sankčních odvodů za porušení rozpočtové kázně, příspěvků, pokut a penále (dále jen "daně") odváděných do:

1. státního rozpočtu České republiky nebo do státního rozpočtu České a Slovenské Federativní Republiky (dále jen "státní rozpočet federace"),

2. do rozpočtů obcí a rozpočtů okresních úřadů, s výjimkou domovní daně, místních a správních poplatků vybíraných obcemi a okresními úřady a pokut ukládaných obcemi a okresními úřady,

3. státních fondů České republiky 1) nebo federálních účelových fondů, 2) pokud k tomu není zákonem zmocněn jiný orgán,

b) vykonávají správu finančně ekonomických nástrojů v zahraničním obchodě, dotací, příspěvků a jiných přídělů (dále jen "dotace") poskytovaných ze státního rozpočtu České republiky nebo státního rozpočtu federace a ze státních fondů České republiky nebo federálních účelových fondů,

c) provádějí řízení o přestupcích v oboru jejich působnosti,

d) provádějí finanční revize (dále jen "revize"),

e) provádějí cenovou kontrolu podle zvláštních předpisů,3)

f) kontrolují, zda jsou prodávány pouze značené cigarety, a v případě zjištění nedostatků činí opatření podle zvláštního zákona,3a)

g) kontrolují, zda je vyskladňován, dovážen, skladován nebo prodáván pouze značený konzumní líh nebo značené lihoviny a v případě zjištění nedostatků činí opatření podle zvláštního předpisu, 3b)

(g))h) provádějí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem kontrolu poplatků, které jsou příjmem státního rozpočtu, jsou-li ke správě poplatků zvláštním zákonem zmocněny jiné orgány.

------------------------------------------------------------------

1) § 15 zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky).

2) § 22 zákona č. 563/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky státního rozpočtu federace (rozpočtová pravidla federace).

3) § 3 odst. 7 zákona České národní rady č. 134/1973 Sb., o působnosti orgánů České socialistické republiky v oblasti cen, ve znění pozdějších předpisů (úplné znění č. 23/1989 Sb.).

3a) § 8 zákona č. 303/1993 Sb., o zrušení státního tabákového monopolu a o opatřeních s tím souvisejících.

3b) § 40i až 40m zákona č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. ...... .

Úplné znění ustanovení zákona č. 61/1997 Sb., která se mění, s vyznačením navrhovaných změn k 1.1.2000 - nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou.

Zákon

č. 61/1997 Sb., ze dne 6. března 1997, o lihu

a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon),ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů,(zákon o lihu),

ve znění zákona č. ........ /1999

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) lihem etylalkohol (etanol) získaný

1. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených cukerných roztoků pocházejících ze škrobnatých nebo cukerných surovin nebo z jiných surovin obsahujících líh kvasný,

2. destilací nebo jiným oddělením ze zkvašených roztok pocházejících z celulózy,

3.synteticky,

b) výrobou lihu získávání lihu způsoby uvedenými pod písmenem a),

c) úpravou lihu jeho zušlechťování nebo denaturace (znehodnocení),

d) zušlechťováním lihu zejména jeho rafinace (čištění), rektifikace (zesílení), dehydratace (odvodnění) a regenerace (znovuzískání),

e) denaturací lihu technologický postup, kterým se po přidání denaturačního prostředku líh znehodnotí pro pitné účely,

f) dovozem lihu jeho propuštění do volného oběhu,¹⁾

g) obecně denaturovaným lihem líh s přísadou denaturačního prostředku (směsi), jehož složení určuje Ministerstvo zemědělství v dohodě s Ministerstvem financí,

(h)zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný pouze jedním denaturačním prostředkem v případech stanovených prováděcím předpisem,)

h) zvláštně denaturovaným lihem líh denaturovaný jiným denaturačním prostředkem, než uvedeným v písmenu g), stanoveným prováděcím předpisem,

vadným lihem líh, jehož složení neodpovídá kvalitativním znakům stanoveným prováděcím předpisem,
měřicí jednotkou pro zjištění množství lihu 1 litr etylalkoholu (etanolu) při (normální) teplotě 20^oC,

§ 128 až 132 zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona ČNR č. 35/1993 Sb.

normami ztrát lihu technicky zdůvodněné ztráty lihu vznikající při jeho úpravě, skladování, dopravě, manipulaci a zpracování, stanovené prováděcím předpisem,

lihovarem provozovna vyrábějící líh, ve které se může zároveň provádět i úprava lihu, a to
lihovar průmyslový vyrábějící líh kvasný rafinovaný nebo kvasný bezvodý (§ 11) z cukerných nebo škrobnatých surovin,
lihovar zemědělský vyrábějící líh kvasný surový (§ 11) především ze škrobnatých surovin,
lihovar ovocný vyrábějící ovocné a jiné destiláty (§11) z ovoce a dalších surovin,
lihovar drožďárenský vyrábějící líh kvasný surový (§ 11) z odpadů vznikajících při výrobě droždí,
lihovar sulfitový vyrábějící líh sulfitový (§ 11) ze surovin pocházejících z celulózy,
lihovar chemický vyrábějící líh syntetický ( § 11) hydratací etylénu,
pěstitelská pálenice vyrábějící ovocné destiláty pro pěstitele,

zvláštním lihovarem provozovna provádějící pouze úpravy lihu,

pěstitelským pálením výroba ovocných destilátů pro pěstitele,

pěstitelem fyzická osoba, která na vlastním pozemku nebo na pozemku, který je oprávněna užívat z jiného právního důvodu, vypěstovala ovoce, popřípadě její zaměstnanci, kteří ovoce obdrželi ve formě naturálního plnění.

(2) Lihovarem nebo zvláštním lihovarem jsou provozovny uvedené v odstavci 1 písm. l) a m), i pokud výrobu nezahájily nebo ji dočasně nebo trvale ukončily.

(3) Lihovarem ani zvláštním lihovarem nejsou provozovny zpracovávající již dříve vyrobený nebo upravený líh do dalších výrobků.

§ 3

Podmínky pro výrobu a úpravu lihu

(1) Líh smí být vyráběn a upravován jen v lihovaru nebo zvláštním lihovaru, a to jen právnickou nebo fyzickou osobou, které bylo, nejde-li o pěstitelské pálení, vydáno státní povolení podle zvláštního zákona²⁾ (dále jen "koncese").

(2) Odborné stanovisko pro rozhodování o udělení koncese vydává

a) Ministerstvo zemědělství, jde-li o líh získaný způsobem uvedeným v § 2 odst. 1 písm. a) bodu 1 a jeho úpravu,

b) Ministerstvo průmyslu a obchodu, jde-li o líh získaný způsoby uvedenými v § 2 odst. 1 písm. a) bodech 2 a 3 a jeho úpravu.

²⁾Zákon č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

(3) Ve stanovisku podle odstavce 2 uvede Ministerstvo zemědělství nebo Ministerstvo průmyslu a obchodu, zda uspořádání výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru odpovídá podmínkám stanoveným v § 5, popřípadě stanoví další podmínky pro výrobu a úpravu lihu.

(4) Žadatel o koncesi je povinen předložit k žádosti popis a nákres uspořádání výrobního zařízení lihovaru nebo zvláštního lihovaru a technickou dokumentaci výrobního zařízení a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení.

§ 4

Pěstitelské pálení

(1) Provozování pěstitelské pálenice povoluje Ministerstvo zemědělství na základě písemné žádosti, ke které žadatel připojí popis a nákres uspořádání výrobního zařízení pěstitelské pálenice doložený technickou dokumentací a doklad o vlastnickém nebo jiném právu k výrobnímu zařízení pěstitelské pálenice.

(2) Ministerstvo zemědělství může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně podmínek, za kterých bylo vydáno.

(3) Surovinami přípustnými pro pěstitelské pálení jsou ovoce, jakož i šťávy a odpady z jeho zpracování, a to v čerstvém i ve zkvašeném stavu, pokud neobsahují cizí cukernaté nebo jiné zkvasitelné příměsi.

(4) Pěstitel je oprávněn si dát vyrobit v jednom výrobním období z vlastní dodané suroviny nejvýše 30 litrů etylalkoholu (etanolu) zdaněného sazbou spotřební daně stanovené pro ovocné destiláty z pěstitelského pálení podle zvláštního zákona,³⁾ a to i v případě, že se na vypěstování ovoce podílely osoby, které tvoří s pěstitelem domácnost.⁴⁾ Výrobním obdobím je doba od 1. července běžného roku do 30. června roku bezprostředně následujícího.

(5) Pěstitel je povinen splnit podmínky stanovené v odstavci 2 a v § 2 odst. 1 písm. o) a o tomto splnění předložit písemné prohlášení právnické nebo fyzické osobě provozující pěstitelskou pálenici. V případě, že si pěstitel v témže výrobním období nechal vyrobit destilát i v jiné pěstitelské pálenici, uvede v prohlášení též množství takto vyrobeného destilátu v měřicích jednotkách a pěstitelskou pálenici.

(6) Ovocný destilát vyrobený pěstitelským pálením nesmí pěstitel ani osoby tvořící s ním domácnost prodávat.

³⁾§ 28 zákona ČNR č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů

⁴⁾§ 115 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník

(7) Právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici je povinna vést o každém případu pěstitelského pálení evidenci, která musí obsahovat

a) jméno a příjmení, trvalý pobyt a rodné číslo pěstitele,

b) písemné prohlášení pěstitele podle odstavce 4,

c) množství a druh převzaté suroviny,

d) množství vydaného destilátu v měřicích jednotkách.

(8) Evidenci podle odstavce 6 je právnická nebo fyzická osoba provozující pěstitelskou pálenici povinna uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, v němž se uskutečnila výroba destilátu pěstitelským pálením.

§ 5

Uspořádání výrobního zařízení

(1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líh mohou používat jen takové výrobní zařízení, které zaručuje spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihu.

(2) Výrobní zařízení lihovaru musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být odváděny jinam než do chladiče a dále do kontrolního lihového měřidla (dále jen "měřidlo"), a musí být uzpůsobené k umístění závěr.

(3) Výrobní zařízení ovocných lihovarů a pěstitelských pálenic musí být uspořádáno tak, aby destilace byla spojena přímo s rektifikací a měřidlem byl registrován již rektifikovaný výrobek.

(4) Během výroby lihu nesmí být výrobní zařízení lihovarů použito k jiným účelům.

(5) Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihu.)

(5)Výrobní zařízení zvláštních lihovarů provádějících rafinaci a výrobní zařízení lihovarů provádějících samostatnou rafinaci musí být uspořádáno tak, aby lihové páry a lihové tekutiny nemohly být z rafinačního zařízení odváděny jinam než do chladiče a dále do měřidla, a musí být uzpůsobené k umístění závěr.Výrobní zařízení pro zušlechťování lihu musí být uspořádáno tak, aby na tomto zařízení bylo možno provádět pouze zušlechťování již vyrobeného a změřeného lihu.

§ 6

Zajištění výrobního zařízení a znehodnocování

úkapů, dokapů a některých odpadních produktů

(1) Výrobní zařízení musí být zajištěno úředními závěrami tak, aby veškeré množství vyrobeného lihu(,s výjimkou lihu syntetického technického,) bylo změřeno. Způsob a technické podmínky zajištění výrobního zařízení stanoví prováděcí předpis.

(2) V ovocných lihovarech, zemědělských lihovarech a pěstitelských pálenicích zajišťuje celé výrobní zařízení a měřidla finanční úřad ⁵⁾ úředními závěrami. V ostatních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami pouze spojovací potrubí od chladiče k měřidlům, měřidla a zařízení na jímání lutrových vod.

(3) Při samostatné rafinaci v lihovarech a zvláštních lihovarech zajišťuje finanční úřad úředními závěrami spojovací potrubí od chladiče k měřidlům a měřidla.

(4) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící líh jsou povinny před zahájením výroby předložit finančnímu úřadu popis a ve dvojím vyhotovení nákres výrobního zařízení. Finanční úřad vyznačí v nákresu místa zajištěná závěrami a jedno vyhotovení vrátí výrobci.

(5) Je zakázáno poškozovat nebo odstraňovat umístěné závěry a zasahovat do uspořádání výrobního zařízení. Provede-li finanční úřad změnu v umístění závěr, vyznačí to způsobem uvedeným v odstavci 3.

6) Úkapy a dokapy z pěstitelského pálení, pokud je výrobce nehodlá dále použít, a odloučené oleje a vosky vzniklé při výrobě lihu v ovocných lihovarech musí výrobce znehodnotit za přítomnosti zaměstnance finančního úřadu a způsobem, který stanoví prováděcí předpis.

(7) Lutrové vody musí výrobce znehodnotit způsobem, který stanoví prováděcí předpis.

§ 7

Měření lihu

(1) (Právnické a fyzické osoby vyrábějící líh, s výjimkou lihu syntetického technického, jsou povinny

a) měřit veškerý vyrobený líh typově schválenými a ověřenými měřidly,⁶⁾ které stanoví prováděcí předpis, a způsobem stanoveným prováděcím předpisem,)

Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líh jsou povinny

a) měřit veškerý vyrobený a samostatně rafinovaný líh typově schválenými a ověřenými měřidly,⁶⁾ které stanoví prováděcí předpis, a způsobem stanoveným prováděcím předpisem,

b) při poruše měřidla jímat vyrobený líh do ověřených ⁶⁾ nádrží zajištěných finančním úřadem a měřit způsobem, který stanoví prováděcí předpis,

c) zjišťovat teplotu lihu protékajícího měřidlem způsobem stanoveným prováděcím předpisem,

⁵⁾Zákon č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

⁶⁾ Zákon č. 505/1990 Sb., o metrologii, ve znění pozdějších předpisů.

d) při měření lihu dodržovat podmínky, které umožní správný chod měřidla a spolehlivé zjištění vyrobeného množství lihu; bližší podmínky pro umístění, zajištění a používání měřidla a postup při provádění oprav a běžných úprav měřidla stanoví prováděcí předpis.

(2) Finanční úřad provádí kontrolu měřidla způsobem stanoveným prováděcím předpisem a zjišťuje a vypočítává vyrobené množství lihu ve lhůtách a způsobem, které stanoví prováděcí předpis.

(3) Finanční úřad provádí váhovou měrnou zkoušku měřidla za účelem stanovení odchylky mezi množstvím lihu vypočítaného podle objemu zjištěného tímto měřidlem a množstvím lihu vypočítaného podle zjištěné hmotnosti. Způsob provádění váhové měrné zkoušky a lhůty pro její provádění stanoví prováděcí předpis. Zjistí-li finanční úřad při váhové měrné zkoušce odchylku přesahující 1 % nebo nedojde-li k pravidelnému ověření měřidla podle zvláštního zákona,⁶⁾ vyřadí měřidlo z provozu. O zjištěnou odchylku v rozmezí od 0,1 % do 1 % se ode dne jejího zjištění do dne provedení nové váhové měrné zkoušky provádí korekce množství vyrobeného lihu vypočítaného podle jeho objemu změřeného měřidlem. K odchylkám do 0,1 % včetně se nepřihlíží.

(4) Váhová měrná zkouška se neprovádí v pěstitelských pálenicích.

§ 8

Zušlechťování lihu

(1) Samostatnou rektifikaci surového ovocného destilátu a (druhou rektifikaci) opakovanou rektifikaci ovocného nebo jiného destilátu lze provést pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění výrobního zařízení a způsob zjišťování množství takto zušlechtěného destilátu.

(2) Rektifikaci lihu podle odstavce 1 Ministerstvo financí povolí, jestliže výrobní zařízení pro rektifikaci je opatřeno zařízením, kterým lze kontrolovat surovinu použitou k rektifikaci, a zařízením, které znemožňuje plnění přístroje záparou (kvasem).

(3) Regeneraci lihu lze provést pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí podmínky pro uvedený druh regenerace a způsob zjišťování množství regenerovaného lihu.

§ 11

Druhy lihu

Do oběhu lze uvádět líh jen v těchto základních druzích:

syntetický

rafinovaný,
bezvodý,
technický,

sulfitový,
kvasný
surový,
rafinovaný,
bezvodý,
ovocné a jiné destiláty

(zvláštně denaturovaný

1. syntetický,

2. kvasný,)

zvláštně denaturovaný

1. syntetický rafinovaný,

syntetický technický,
3.kvasný,

obecně denaturovaný
syntetický,
kvasný,

úkapy a dokapy,
přiboudlina

(2) Podrobnější členění základních druhů uvedených v odstavci 1 a jejich kvalitativní znaky stanoví prováděcí předpis.

(§ 12

Uvádění lihu do oběhu

(1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2 a písm. b),c), d) a f), lihoviny a nápoje obsahující líh s výjimkou piva a vína, pokud jsou osvobozeny od daně podle zvláštního zákona,⁸⁾ mohou být dovezeny nebo prodány pouze na základě povolení Ministerstva financí. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu.

(2) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv⁹⁾ a pro líh kvasný surový, pokud je určen k rafinaci.

(3) Žádost, kterou podává kupující prostřednictvím příslušného finančního úřadu, musí obsahovat

⁸⁾ § 29 odst. 1 písm. a), d) a e) zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁹⁾§ 29 odst. 1 písm. b) zákona ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo,¹⁰⁾je-li žadatelem osoba fyzická, nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo,¹⁰⁾je-li žadatelem osoba právnická,
označení druhu lihu, jeho množství v měřicích jednotkách a účel použití,
obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího.

(4) Kupující musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu, popřípadě ověřený opis výpisu z obchodního rejstříku. Kupující, který nakupuje nedenaturovaný líh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona,⁸⁾s výjimkou lihu pro výrobu lihovin nebo jiných potravin obsahujících líh, je povinen k žádosti přiložit též osvědčení⁷⁾ nebo znalecký posudek,¹¹⁾že pro daný účel nelze použít líh denaturovaný.

(5 )Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.

(6) Právnické nebo fyzické osoby vyskladňující nebo přejímající líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a) bodech 1 a 2, písm. b), c), d) a f), pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,¹²⁾ jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat vyskladněný a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí předpis.)

§ 12

Uvádění lihu do oběhu

(1) Líh uvedený v § 11 odst. 1 písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a f) a výrobky obsahující líh, osvobozené od daně podle zvláštního zákona,⁸⁾ mohou být dovezeny, prodány, koupeny, odebrány na základě smlouvy o dílo, nebo použity ke zpracování u výrobce lihu, pouze na základě povolení Ministerstva financí. Toto povolení nelze převádět na jinou osobu.

(2) Povolení podle odstavce 1 se nevyžaduje pro líh vyskladněný od výrobce do státních hmotných rezerv⁹⁾a pro destiláty a polotovary použité k dalšímu zpracování u téhož výrobce.

(4) Žádost o povolení, kterou dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel podává prostřednictvím finančního úřadu, musí obsahovat :

⁷⁾ § 10 zákona č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

¹⁰⁾§ 33 odst. 11 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

¹¹) § 21 zákona č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

¹²⁾ Zákon ČNR č. 587/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

a) obchodní jméno, místo trvalého pobytu, místo podnikání a daňové identifikační číslo,je-li žadatelem osoba fyzická, nebo obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo, je-li žadatelem osoba právnická a neprovádí-li tyto osoby podnikatelskou činnost a nemají přiděleno daňové identifikační číslo, jméno a místo trvalého pobytu, je-li žadatelem fyzická osoba, název, sídlo a identifikační číslo, je-li žadatelem právnická osoba,

b) označení druhu lihu, nebo označení druhu výrobku obsahujícího líh, množství lihu v měřicích jednotkách a účel použití lihu nebo výrobku obsahujícího líh,

c) obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího nebo objednatele.

(5) Dovozce, kupující, zhotovitel nebo zpracovatel musí k žádosti přiložit ověřenou kopii živnostenského listu,pokud mu byl vydán, ověřenou kopii zakladatelské listiny, uzavřené společenské smlouvy či jiné listiny, osvědčující existenci právnické osoby, popřípadě ověřený opis výpisu z obchodníhorejstříku, který není starší než tři měsíce, pokud je zapsán v obchodním rejstříku.

(6) Ministerstvo financí může povolení vydané podle odstavce 1 zrušit nebo změnit, dojde-li ke změně okolností, za kterých bylo vydáno.

(7) Právnické nebo fyzické osoby vyskladňující nebo přejímající líh uvedený v

§ 11 odst. 1písm. a), b), c), d) bodech 1 a 3 a f) , pokud je osvobozen od daně podle zvláštního zákona,¹²⁾jsou povinny zjišťovat množství lihu, evidovat vyskladněný a přejímaný líh a vystavovat dodací a přejímací list způsobem a za podmínek, které stanoví prováděcí předpis.

§ 13

Omezení při výrobě, úpravě, použití a uvádění lihu do oběhu

Při výrobě, úpravě a použití lihu je zakázáno

a) mísit navzájem líh kvasný, líh sulfitový a líh syntetický,

(b) používat líh syntetický nebo líh sulfitový k výrobě lihovin nebo jiných potravin a léčiv obsahujících líh,)

b) používat líh syntetický, líh sulfitový nebo líh kvasný surový k výrobě lihovin nebo potravin a léčiv a uvádět výrobky obsahující uvedené druhy lihu do oběhu,

používat denaturovaného lihu k jiným účelům, než stanoví prováděcí předpis,
vylučovat denaturační prostředky z denaturovaného lihu a pozměňovat vlastnosti denaturovaného lihu.

(2)Do oběhu je zakázáno uvádět líh

a) označený klamavým způsobem nebo způsobem vyvolávajícím nebezpečí záměny,¹³⁾

vadný,
neznámého původu.

(3) Líh používaný jako zdroj obnovitelné energie v pohonných hmotách a jako palivo při výrobě energie nebo tepla může být vyroben pouze ze zemědělských plodin vypěstovaných na území České republiky a musí být pro tyto účely zvláštně denaturován.

(4) Výrobu průtahových destilátů a výrobu lihových macerátů, digerátů, perkolátů a trestí na destilačním zařízení lze provádět pouze na základě povolení Ministerstva financí, které v povolení zároveň určí způsob zajištění destilačního zařízení a případně způsob zjišťování množství lihu v těchto výrobcích.

§ 15

Zjišťování zásob a evidence lihu

(1) Finanční úřady zjišťují zásoby lihu včetně množství lihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpisem, a to u právnických nebo fyzických osob, které

líh vyrábějí nebo upravují,
nakupují nebo dovážejí líh osvobozený od spotřební daně podle zvláštního zákona⁸⁾ nebo tento líh pouze zpracovávají, s výjimkou lihu uvedeného v § 11 odst. 1(písm. a) bodu 3 a) písm. e) a g).

(2) Právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 1 jsou povinny

a) vést evidenci o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihu a o množství lihu obsaženého v zásobách surovin, polotovarů a hotových výrobků způsobem stanoveným prováděcím předpise a tuto evidenci uzavírat způsobem a ve lhůtách, které stanoví prováděcí předpis,

b) evidenci podle písmene a) uchovávat po dobu deseti let a uzávěrky této evidence předkládat finančnímu úřadu k prověření ve lhůtách stanovených prováděcím předpisem,

c) ke dni uzávěrky evidence zjistit fyzickou zásobu lihu.

(3) Při zjišťování zásob lihu podle odstavce 1 se případný rozdíl mezi fyzickou zásobou a zásobou vykázanou v evidenci podle odstavce 2 snižuje o výši skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše norem ztrát lihu. Osvobození ztrát lihu od daně podle zvláštního zákona¹²⁾ je podmíněno vedením průkazné evidence, z níž je zřejmý základ pro výpočet normovaných ztrát. V odůvodněných případech může Ministerstvo zemědělství po dohodě s Ministerstvem financí povolit výjimku z prováděcího předpisu upravujícího normy ztrát lihu.

¹³⁾ Zákon č. 634/1992 Sb., o ochraně spotřebitele, ve znění pozdějších předpisů.

§ 16

Oznamovací povinnost

(1) Právnické nebo fyzické osoby vyrábějící nebo upravující líh jsou povinny oznámit finančnímu úřadu

a) zahájení a ukončení sezónní výroby, rafinace, rektifikace a regenerace lihu, a to nejpozději 15 dnů před zahájením a do 15 dnů po ukončení těchto činností,

b) přerušení výroby lihu na dobu delší než deset dnů, nejpozději do tří dnů od každého přerušení,

c) poruchy a závady na měřidlech nebo porušení závěr, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění,

d) ztráty lihu přesahující normy ztrát lihu, nejpozději následující pracovní den po jejich zjištění.

(2) Právnické nebo fyzické osoby dovážející, prodávající nebo přemisťující přístroje určené k výrobě nebo úpravě lihu jsou povinny oznámit Ministerstvu zemědělství a místně příslušnému finančnímu úřadu do tří dnů jméno, příjmení a místo trvalého pobytu fyzické osoby nebo obchodní jméno a sídlo právnické osoby, kterým bylo toto zařízení prodáno, nebo místo, kam bylo zařízení přemístěno.

§ 17

Pokuty

Finanční úřad uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti

uvedené v § 4 odst. 6 a 7, § 9 odst. 4 nebo § 10 odst. 3, pokutu až do výše 100 000 Kč,

uvedené v § 4 odst. 2,4 a 5, § 7 odst. 1 písm. c) a d), § 9 odst. 2, § 14, § 15 odst. 2 nebo § 16, pokutu až do výše 500 000 kč,

uvedené v § 5,6 (nebo § 8) ,§ 8 nebo § 13 odst. 4 ,pokutu až do výše 1 000 000 Kč,

uvedené v § 4 odst. 3, § 9 odst. 1 nebo § 12, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem³⁾ a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku,

uvedené v § 7 odst. 1 písm. a) a b) nebo § 13 odst. 1 písm. a) a b), pokutu až do výše

100 000 000 Kč,

f) uvedené v § 13 odst. 1 písm. d) a e), pokutu až do výše 10 000 000 Kč.

(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce¹⁴⁾(dále jen “inspekce”) uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti

¹⁴⁾ Zákon ČNR č. 63/1986 Sb., o České zemědělské a potravinářské inspekci.

a) uvedené v § 13 odst. 1, pokutu až do výše 10 000 000 Kč,

b)uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem³⁾ a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.)

(2) Česká zemědělská a potravinářská inspekce¹⁴⁾ (dále jen “inspekce”) uloží právnické nebo fyzické osobě, která poruší povinnosti uvedené v § 13 odst. 2, pokutu až do výše desetinásobku sazby spotřební daně stanovené pro líh zvláštním zákonem a připadající na množství lihu obsaženého ve výrobku.

(3) Finanční úřad nebo inspekce uloží pokutu až do výše dvojnásobku částek uvedených v odstavcích 1 a 2 právnické nebo fyzické osobě, která se dopustila jednání podle těchto odstavců opětovně.

(4) Za opětovné se považuje takové porušení povinnosti, k němuž došlo v době do jednoho roku ode dne nabytí právní moci předchozího rozhodnutí, jímž byla právnické nebo fyzické osobě uložena pokuta.

(5)Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(6) Pokutu lze uložit do jednoho roku ode dne, kdy bylo zjištěno porušení povinnosti, nejdéle však do tří let ode dne, kdy k porušení povinnosti došlo.

(7) Inspekce vybírá pokutu, kterou uložila; pokutu vymáhá územní finanční orgán⁵⁾ podle zvláštního zákona.¹⁵⁾

(8)Výnos pokut je příjmem státního rozpočtu České republiky.

(§ 20

Vztah ke správnímu řádu a k zákonu

správě daní a poplatků

(1) Na rozhodování podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.¹⁶⁾

(2) Na rozhodování finančních úřadů a Ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků.¹⁵⁾)

¹⁵⁾ Zákon ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

¹⁶⁾Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).

§ 20

Vztah ke správnímu řádu a k zákonu

správě daní a poplatků

(1) Na rozhodování Ministerstva zemědělství podle § 15 odst. 3 se vztahuje správní řád.¹⁶⁾

(2) Na úkony a rozhodování územních finančních orgánů a Ministerstva financí podle tohoto zákona se vztahuje zákon o správě daní a poplatků.¹⁵⁾

§ 21

Zmocňovací ustanovení

(1) Ministerstvo zemědělství stanoví vyhláškou v dohodě s Ministerstvem průmyslu a obchodu

a) technické požadavky na výrobní zařízení lihovaru, zvláštního lihovaru, zařízení pro skladování lihu a požadavky na jejich uspořádání,

b) metody stanovení objemového množství a objemové koncentrace a způsob výpočtů množství lihu vyjádřeného v měřicích jednotkách,

c) druhy denaturačních prostředků, jejich minimální množství a účel použití denaturovaného lihu,

d) podrobnější členění základních druhů lihu a jejich kvalitativní znaky včetně metod jejich stanovení,

e) normy ztrát lihu.

(2) Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) způsob a technické podmínky pro zajištění výrobního zařízení lihovaru a zvláštního lihovaru,

b) způsob znehodnocování úkapů a dokapů z pěstitelského pálení a některých odpadních produktů vzniklých při výrobě lihu v ovocných lihovarech,

c) způsob znehodnocování lutrových vod,

d) způsob měření a zaznamenávání teplot lihu protékajícího měřidlem a způsob měření lihu při poruše měřidla,

e) soustavy a typy měřidel, podmínky jejich umístění, zajištění, používání, postup při provádění oprav, běžných úprav, postup při provádění váhové měrné zkoušky měřidla a při kontrole měřidla,

f) způsob a lhůty při zjišťování a vypočítávání množství vyrobeného lihu,

g) způsob a technické podmínky zjišťování množství, způsob evidence a vystavování dodacího a přejímacího listu při vyskladňování a přejímce lihu,

h) způsob zjišťování zásob lihu,

způsob vedení evidence o výrobě, příjmu, zásobách a vydání lihu a o množství lihu obsaženého v zásobách, včetně způsobu zaokrouhlování množství lihu v měřicích jednotkách, způsob a lhůty pro uzavírání evidence a lhůty pro předkládání uzávěrky evidence finančním úřadům,

j) postup při prodeji nebo dovozu zvláštně denaturovaného lihu denaturovaného lékařským benzinem a určeného pro zdravotnická zařízení a lékárny.

Úplné znění zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, s vyznačením navrhovaných změn k 1.1.2000 - nový text je vyznačen tučným písmem a podtrženě, vypouštěný text v kulatých závorkách kurzívou.

Z Á K O N

České národní rady č. 587/1992 Sb., ze dne 20.listopadu 1992,

o spotřebních daních

ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb.,

zákona č. 260/1994 Sb., zákona č. 148/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb.,

zákona č. 61 /1997 Sb., zákona č. 303 /1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb.

a zákona č. ......../1999 Sb.

Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně :

Č Á S T P R V N Í

Společná ustanovení

§ 1

Úvodní ustanovení

(1) Tento zákon stanoví podmínky zdaňování uhlovodíkových paliv a maziv, lihu (a lihovin), piva, vína a tabákových výrobků (dále jen “vybrané výrobky“) spotřebními daněmi (dále jen “daň“) a způsob značení některých tabákových výrobků.

(2) Vybrané výrobky se zdaňují podle tohoto zákona jednorázově.

§ 2

Vymezení pojmů

Pro účely tohoto zákona se rozumí

a) tuzemskem území České republiky kromě svobodných celních pásem a svobodných celních skladů,

b) zahraničím to území, které není tuzemskem,

c) vývozem vybraných výrobků jejich propuštění do režimu vývozu¹⁾nebo do režimu pasivního zušlechťovacího styku,^1a)

dovozem vybraných výrobků (jejich propuštění do volného oběhu²⁾nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navracení)^2a)vstup vybraných výrobků do tuzemska, při němž vznikne celní dluh, ²⁾

e) výrobou vybraných výrobků proces, při kterém vybraný výrobek vznikne nebo dozná změn ve své podstatě či ve vnější úpravě, s výjimkou uvedenou v § 19 odst. 5,

f) správcem daně příslušný územní finanční orgán (dále jen “finanční orgán“);³⁾při dovozu vybraných výrobků a u cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c celní orgán,⁴⁾

g) daňovou povinností daňová povinnost za zdaňovací období podle § 14 odst. 1 nesnížená o nárok na vrácení daně uplatněný podle § 12 za stejné zdaňovací období, nebo částka, o kterou byl neoprávněně zvýšen nárok na vrácení daně podle § 12,

h) vyskladněním

1. fyzické vydání vybraných výrobků plátcem daně (§ 3) z prostor, kde jsou vyráběny nebo skladovány, pro splnění smluvního závazku s výjimkou smlouvy o uložení věci a smlouvy o úschově,⁵⁾smlouvy o skladování,^5a)smlouvy zasílatelské^5b)a smlouvy o přepravě věci nebo smlouvy o přepravě nákladu,^5c)

použití vybraných výrobků pro výrobu výrobků, které nejsou předmětem daně,
použití vybraných výrobků pro vlastní potřebu plátce daně, příslušníků jeho domácnosti a osob jemu blízkých,⁷⁾jeho zaměstnanců, členů a společníků a příslušníků jejich domácností a osob jim blízkých,
použití vybraných výrobků pro účely reklamy,
použití vybraných výrobků pro účely, které přímo nesouvisejí s podnikatelskou činností,⁸⁾

¹⁾§ 214 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., celní zákon.

^1a)§ 197 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

²⁾ § 128 a následující zákona č. 13/1993 Sb.

²⁾ § 238 až 252 zákona č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^2a)§ 163 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb.

³⁾§ 1 a 2 zákona ČNR č. 531/1990 Sb., o územních finančních orgánech, ve znění zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

⁴⁾§ 3 a násl. zákona ČNR č. 13/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

⁵⁾§ 516 až 526 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník,

§ 747 až 753 zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník, ve znění pozdějších předpisů .

^5a)§ 527 až 535 zákona č. 513/1991 Sb.

^5b)§ 601 až 609 zákona č. 513/1991 Sb.

^5c)§ 610 až 629 zákona č. 513/1991 Sb., § 765 až 773 zákona č. 40/1964 Sb.

⁷⁾§ 115 až 117 zákona č. 40/1964 Sb.

⁸⁾§ 2 zákona č. 513/1991 Sb.

i) malým nezávislým pivovarem taková právnická osoba nebo fyzická osoba, jejíž roční výstav piva (dále jen “výstav“) není větší než 200 000 hl a která splňuje podmínky stanovené v § 31a,

ročním výstavem piva veškeré vyrobené pivo v tomto roce vyskladněné(.),

k) číselným kódem nomenklatury celního sazebníku se rozumí číselný kód popisu vybraných výrobků, uvedený v nařízení vlády č. 303/1998 Sb., kterým se vydává celní sazebník.

§ 3

Plátci

(1) Plátci daně (dále jen “plátci“) jsou všechny právnické a fyzické osoby, které v tuzemsku vybrané výrobky vyrábějí nebo kterým mají být vyvážené nebo dovážené vybrané výrobky propuštěny.

(2) Plátci jsou také právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní nebo použijí vybrané výrobky osvobozené od daně podle § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 pro jiné účely než tam stanovené.

(3) (Plátci daně jsou také právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky, s výjimkou lihu a lihovin, cigaret, vína vyskladněného osobami uvedenými v § 34 odst. 1 a vína, u něhož se ve smyslu § 10 odst. 8 daňový doklad nevystavuje, pokud neprokáží, že se jedná o vybrané výrobky zdaněné, nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně). Plátci jsou též právnické nebo fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují vybrané výrobky s výjimkou lihu, cigaret, vína za podmínek stanovených v § 34 odst. 1, piva a vína za podmínek stanovených v § 10 odst. 8, pokud neprokáží, že se jedná o výrobky zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí vybraných výrobků oprávněně bez daně. Průkazem uvedených skutečností je daňový doklad podle § 10 odst.1 a 5 nebo odst. 6, nebo písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož plátce vybrané výrobky získal, nabyl tyto vybrané výrobky již zdaněné nebo oprávněně bez daně. Pro nezdaněné vybrané výrobky vyrobené plátcem platí, že se povinnost prokázat uvedené skutečnosti týká pouze těch vybraných výrobků, které plátce získal a použil jako materiál vstupující do nezdaněných vybraných výrobků vyrobených plátcem.

Další zvláštní ustanovení týkající se plátců daně jsou uvedena v § 18, 24 a 34.

§ 4

Předmět daně

Předmětem daně jsou v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené vybrané výrobky vymezené v druhé části tohoto zákona.
Dani nepodléhají vybrané výrobky, které byly daní již jednou zdaněny, pokud u nich nebylo uplatněno vrácení daně podle § 12. Toto ustanovení se nepoužije v případech podle § 3 odst. 3), § 8 odst. 3, § 12 odst. 5 a § 24 písm. d).

§ 5

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká

a) při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret, dnem vyskladnění vybraných výrobků od výrobce,

b) při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, dnem vzniku celního dluhu,⁹⁾

c) u vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 8 odst.1 písm. b), § 23 a 29 dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než tam stanovené,

d) u vybraných výrobků vyrobených v tuzemsku nebo do tuzemska dovezených, u kterých bylo uplatněno vrácení daně podle § 12 odst. 1 , dnem vyskladnění nebo dnem použití pro jiné účely než stanovené v § 12 odst. 1 ; ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a 29 zůstávají nedotčena,

e) při tuzemské výrobě a dovozu cigaret dnem odebrání tabákových nálepek od Celního úřadu Kutná Hora, s výjimkou cigaret určených pro vývoz, které podle § 40c odst. 6 nesmějí být značeny; u cigaret určených pro vývoz, které nesmějí být značeny, vzniká daňová povinnost podle písm. a),

u cigaret, u kterých nebyla splněna povinnost značení podle § 40c, dnem vyskladnění v případě tuzemské výroby a dnem vzniku celního dluhu v případě dovozu,⁹⁾

g) dnem podání žádosti o vydání písemného souhlasu správce daně s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí ^9b) při ukončení činnosti nebo dnem oznámení správci daně o ukončení činnosti;^9c)daňová povinnost se týká všech nezdaněných vybraných výrobků, jež jsou k tomuto dni ve vlastnictví plátce, který uvedené výrobky vyrobil, nakoupil či dovezl, s výjimkou nezdaněného lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f),

h) dnem nabytí nebo prodeje vybraných výrobků právnickými nebo fyzickými osobami uvedenými v § 3 odst. 3 nebo dnem zjištění vybraných výrobků u těchto právnických nebo fyzických osob, a to tím dnem, který nastal dříve,

⁹⁾§ 238 až 253 zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^9b)§ 35 odst. 2 zákona ČNR č.337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů.

^9c)§ 33 odst. 7 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

i) dnem zúčtování manka nebo škody na majetku,^9a) nejpozději však do jednoho měsíce po zjištění manka nebo škody, pokud manko nebo škoda vznikly před vznikem daňové povinnosti podle písmen a) až d); do manka škod se nezahrnují manka a škody do normy přirozených úbytků(.),

j) dnem přechodu vlastnického práva k nezdaněnému lihu, který tvoří obchodní majetek, ^9d) při prodeji podniku ^9e) nebo jeho vložení jako vkladu do obchodní společnosti nebo družstva;^9f)ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 9 a § 29 zůstávají nedotčena.

(2) Další zvláštní ustanovení týkající se vzniku daňové povinnosti jsou uvedena v § 20, 26 a 34a.

§ 6

Základ daně

(1) Základem daně je množství vybraných výrobků, které je uvedeno na daňovém dokladu podle § 10, vyjádřené v (měrných) měřicích jednotkách.

(2) (Měrné) Měřicí jednotky vybraných výrobků jsou uvedeny v části druhé.

§ 7

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny jednotně pro celé území České republiky.
Sazby daně jsou uvedeny v části druhé.

^9a)Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů.

^9d) § 6 zákona č. 513/1991 Sb.

^9e) § 476 zákona č. 513/1991 Sb.

^9f) § 59 a 223 zákona č.513/1991 Sb., obchodní zákoník, ve znění zákona č.600/1991 Sb. a zákona č.142/1997 Sb.

Osvobození od daně

§ 8

(1) Od daně jsou osvobozeny vybrané výrobky

a) dovezené, pokud se na ně vztahuje osvobození od cla,¹⁰⁾ s výjimkou

1. vybraných výrobků dovážených ve prospěch postižených osob,^10c)

2. českých vybraných výrobků, které se po vývozu z tuzemska vracejí zpět do tuzemska a jsou propuštěny do volného oběhu,^10e)

3. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci všeobecného systému celních preferencí,¹¹⁾

4. vybraných výrobků osvobozených od cla v rámci mezinárodních dohod o celní unii nebo o oblasti volného obchodu,¹²⁾

určené k použití jako vzorky pro povinné zkoušky,¹⁴⁾pro hygienický dozor,¹⁵⁾pro opatření proti vzniku a šíření přenosných nemocí a nemocí z povolání,¹⁵⁾pro mimořádná opatření při epidemii¹⁵⁾a pro výzkumné účely týkající se téhož vybraného výrobku.

Další zvláštní ustanovení týkající se osvobození od daně jsou uvedena v § 23 a 29.
Pokud právnická nebo fyzická osoba nakoupí vybrané výrobky osvobozené od daně podle odstavců 1 a 2 za ceny včetně daně, pohlíží se na tyto vybrané výrobky, jako by byly pořízeny za ceny bez daně. Totéž platí pro líh, u něhož došlo k doměření daně na základě daňové povinnosti vzniklé podle § 26 písm.e).

¹⁰⁾§ 55, 191 a 237 zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^10c)§ 80 až 84 vyhlášky Ministerstva financí č.93/1993 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^10e)§ 234 a násl. zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

¹¹⁾Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č.69/1989 Sb., o osvobození obchodního zboží dováženého a pocházejícího z rozvojových zemí od dovozního cla.

¹²⁾Vládní vyhláška č.59/1948 Sb., kterou se uvádí v prozatímní platnost Všeobecná dohoda o clech a obchodu ze dne 30.října 1947, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁴⁾Zákon č.30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

¹⁵⁾Zákon č.20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů

§ 9

Nárok na osvobození od daně včetně odkazu na ustanovení zákona, podle kterého se tento nárok uplatňuje, musí u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 a § 29 odst. 1 písm. a), b), d) a e), nabyvatel uplatnit u plátce písemně, nejpozději před vyhotovením dokladu o jejich vyskladnění od tuzemského výrobce, nebo u celního orgánu při podání písemného celního prohlášení¹⁶⁾v případě jejich dovozu, nebo u původního vlastníka před přechodem vlastnického práva k nezdaněnému lihu tvořícímu obchodní majetek, při prodeji podniku či jeho vkladu do obchodní společnosti nebo družstva. Při uplatňování nároku u vybraných výrobků, na které se vztahuje ustanovení § 29 odst. 1 písm. a), d) a e), předloží nabyvatel povolení Ministerstva financí^15a) k nákupu, odběru nebo dovozu lihu. Neučiní-li tak, nárok zaniká.

§ 10

Vystavování daňových dokladů

(1) Při tuzemské výrobě, s výjimkou výroby cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c, jsou plátci povinni nejpozději následující pracovní den po dni vzniku daňové povinnosti u vybraných výrobků nebo po dni vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně vystavit daňový doklad, který musí obsahovat :

obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾plátce u právnických osob, jméno a příjmení plátce, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo u fyzických osob,
obchodní jméno, sídlo a daňové identifikační číslo u právnických osob, jméno a příjmení, obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo (bylo-li přiděleno) u fyzických osob, kterým byly vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h),
množství vybraných výrobků v (měrných) měřicích jednotkách, jejich obchodní označení a číselný kód uvedený v tiskopisu daňového přiznání,^17a)
částku daně,
datum vyskladnění,
datum vystavení daňového dokladu,
pořadové číslo daňového dokladu.

¹⁶⁾§ 105 zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^15a) § 12 zákona č. 61/1997 Sb., o lihu a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona České národní rady č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o lihu).

¹⁷⁾§ 33 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

^17a)§ 40 odst. 2 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(2) Správce daně uzná pro účely správného zatřídění vybraných výrobků do číselného kódu podle odstavce 1 písm. c) zatřídění vybraných výrobků celními orgány. Při styku s celními orgány je plátce povinen užívat číselný kód vybraných výrobků stanovený zvláštním předpisem.^17b)

(3) V případě podle (§ 5 odst. 1 písm. e)) § 5 odst. 1 písm. i) jsou plátci při tuzemské výrobě vybraných výrobků povinni v den vzniku daňové povinnosti vystavit daňový doklad podle odstavce 1; místo údaje o osobě podle odstavce 1 písm. b) uvedou slovo "škoda" a místo data vyskladnění datum vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) plátci při tuzemské výrobě daňový doklad nevystavují.)

(4) V případech podle § 26 písm. a) až c) a při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a podle § 29 odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.

(5) Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně musí být na dokladu vystaveném podle odstavce 1 uvedeno, že se jedná o vyskladnění bez daně s odvolávkou na ustanovení § 8 odst. 1 písm. b), § 23 nebo § 29.

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydaného na tiskopisu písemného celního prohlášení.^16a)Při vývozu vybraných výrobků plní písemné celní prohlášení funkci dokladu prokazujícího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e). Při vyskladnění vybraných výrobků osvobozených od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f) a odst. 2 se daňový doklad nevystavuje.)

(6) Při dovozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do volného oběhu nebo do režimu aktivního zušlechťovacího styku v systému navrácení, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně. Při vývozu vybraných výrobků plní funkci daňového dokladu, prokazujicího nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a) a e), rozhodnutí celního orgánu o propuštění vybraných výrobků do režimu vývozu nebo pasivního zušlechťovacího styku, vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení.

(7) Při výrobě cigaret podléhajících povinnosti značení podle § 40c plní funkci daňového dokladu podle odstavců 1 a 2 pro účely tohoto zákona evidence podle zvláštního předpisu.^17c)

^17b) Vyhláška Ministerstva financí č.92/1993 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení celního zákona, ve znění pozdějších předpisů.

^16a)§ 104 a 105 zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^17c) Vyhláška Ministerstva financí č.11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů.

(8) (Daňový doklad se nevystavuje při použití vybraných výrobků uvedených v § 35 pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den.) Daňový doklad se nevystavuje při použití lihovin a ostatních alkoholických nápojů, ^17d) piva (§ 31) a vína (§ 35) pro přímou spotřebu v prostorách, kde jsou tyto vybrané výrobky uskladněny, nebo při fyzickém vydání těchto vybraných výrobků z uvedených prostor v množství nepřesahujícím 5 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u lihovin a ostatních alkoholických nápojů celkem a vybraných výrobků uvedených v § 35 a 20 litrů pro jednu osobu za jeden kalendářní den u vybraných výrobků uvedených v § 31. Daňovým dokladem je v tomto případě evidence, která musí obsahovat údaje uvedené v odstavci 1 písm. c), d) a e).

(9) Kromě uvedených daňových dokladů jsou plátci povinni vést doklady k prokázání nároků na vrácení daně podle § 12 odst.1.

(10) Plátci jsou povinni vystavit daňový doklad, s výjimkou daňových dokladů podle odstavce 6, ve dvojím vyhotovení. První vyhotovení jsou plátci povinni vydat osobě uvedené v odstavci 1 písm. b). Druhé vyhotovení a všechny další doklady rozhodné pro určení výše daně jsou plátci povinni uchovávat po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém vznikla daňová povinnost.

§ 11

Výpočet daně

(1) Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. a), c), d), f), g), h) a i) a podle § 20, 26 a 34a, jsou plátci povinni si sami vypočítat. Daň z vybraných výrobků, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. b) a e), vypočítá správce daně.

(2) Daň se vypočítá vynásobením základu daně sazbou daně stanovenou pro příslušný vybraný výrobek.

^17d) § 16 písm. b) a c) vyhlášky č. 335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí.

§ 12

Nárok na vrácení daně

(1) Plátci vzniká nárok na vrácení daně dnem

vydání rozhodnutí o propuštění zdaněných vybraných výrobků do režimu vývozu nebo do režimu pasívního zušlechťovacího styku vydaném na tiskopisu písemného celního prohlášení,^16a) je-li na tomto rozhodnutí příslušným celním úřadem potvrzen výstup vybraných výrobků do zahraničí nebo jejich umístění do svobodného celního pásma nebo do svobodného celního skladu v rámci podnikatelské činnosti(,) ⁸⁾;toto ustanovení neplatí pro vybrané výrobky, na které se podle § 8 odst. 3 pohlíží jako na výrobky pořízené za ceny bez daně,
převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků, s výjimkou výrobků, které jsou předmětem daně z lihu a lihovin, vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků; při uplatnění nároku na vrácení daně při převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběné bionafty podle § 19 odst. 3 je plátce povinen doložit nárok na vrácení daně povolením k výrobě bionafty podle § 19 odst. 3, které vydává Ministerstvo financí v dohodě s Ministerstvem zemědělství,)

b) převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků vstupujících jako materiál do vyráběných vybraných výrobků,

převzetí na sklad plátce zdaněných vybraných výrobků (nepřevzatých kupujícím a vrácených zpět plátci nebo vrácených komisionářem, ^8a) ) vrácených zpět plátci subjekty, pro které byly tyto vybrané výrobky vyskladněny podle § 2 písm. h) bod 1,
vypořádání nároků z vad vybraných výrobků, nároků za nedodané vybrané výrobky nebo nároků z nesprávně účtované daně, pokud plátce úplatu za tyto vybrané výrobky neobdržel nebo pokud úplatu kupujícímu vrátil; pro uplatnění nároku za nedodané vybrané výrobky je zároveň podmínkou převzetí nedodaných vybraných výrobků zpět na sklad plátce,
prodeje zdaněných vybraných výrobků podle § 12b odst. 1,
vzniku skutečnosti podle § 42a,
zamítnutí žádosti o souhlas s výmazem z obchodního rejstříku nebo jiných evidencí při ukončení činnosti v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. g),
vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících líh podle § 19 odst. 6; daň se vrací ve výši odpovídající množství lihu obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu,
vyskladnění uhlovodíkových paliv a maziv obsahujících etyl-terciál-butyl-éter podle § 19 odst. 6; daň se vrací ve výši odpovídající 45% množství etyl-terciál-butyl-éter obsaženém v uhlovodíkovém palivu a mazivu.

(2) Ustanovení odstavce 1 písm. b) až d) se nevztahují na cigarety. Zvláštní ustanovení týkající se vracení daně u cigaret jsou uvedena v § 40f odst. 4 a 5.

^8a)§ 577 až 590 zákona č. 513/1992 Sb

(3) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní plátce v daňovém přiznání podle §13 nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Jestliže před uplynutím této lhůty dojde k vyskladnění vybraného výrobku plátcem, aniž by byl nárok na vrácení daně uplatněn, nárok na vrácení daně dnem vyskladnění vybraného výrobku zaniká. Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 může plátce uplatnit pouze do výše daně vypočtené sazbou daně platné v den dovozu nebo vyskladnění vybraného výrobku, pokud v tento den současně vznikla daňová povinnost.

(4) Nárok na vrácení daně mohou plátci uplatnit pouze u finančního orgánu bez ohledu na to, zda jde o vybrané výrobky vyskladněné v tuzemsku nebo dovezené.

(5) Pokud plátce neuplatní nárok na vrácení daně, ačkoliv tak podle odstavce 1 mohl učinit, pohlíží se při vzniku daňové povinnosti podle § 5 na vybrané výrobky, u kterých podle odstavce 1 mohl být uplatněn nárok na vrácení daně, tak, jako by tento nárok byl uplatněn.

§ 12a

(1) Osobě požívající výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána¹⁸⁾ (dále jen “osoba požívající výsad a imunit“) se vrací daň zaplacená v cenách vybraných výrobků ( dále jen “zaplacená daň“). Pro účely tohoto zákona je osobou požívající výsad a imunit

diplomatická mise a konzulární úřad (dále jen konzulární úřad), s výjimkou konzulárních úřadů vedených honorárními konzulárními úředníky akreditované pro Českou republiku jako orgány cizích států,
zvláštní mise,
mezinárodní organizace, která požívá výsad a imunit podle mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána,
úředník mezinárodní organizace, který nemá v tuzemsku trvalý pobyt a není občanem České republiky, pokud je trvale přidělen k výkonu svých funkcí v České republice a státní příslušník cizího státu, který je členem zvláštní mise akreditované pro Českou republiku a který nemá v tuzemsku trvalý pobyt,
státní příslušník cizího státu, který je členem diplomatické mise, zvláštní mise nebo konzulárního úřadu akreditovaných pro Českou republiku, a nemá v tuzemsku trvalý pobyt,

¹⁸⁾Např. vyhláška ministra zahraničních věcí č.157/1964 Sb., o Vídeňské úmluvě o diplomatických stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č.21/1968 Sb., o Úmluvě o výsadách a imunitách mezinárodních odborných organizací, vyhláška ministra zahraničních věcí č.32/1969 Sb., o Vídeňské úmluvě o konzulárních stycích, vyhláška ministra zahraničních věcí č.40/1987 Sb., o Úmluvě o zvláštních misích, vyhláška ministerstva zahraničních věcí č.52/1956 Sb., o přístupu Československé republiky k Úmluvě o výsadách a imunitách Organizace spojených národů, schválené Valným shromážděním Organizace spojených národů dne 13. února 1946, zákon č.125/1992 Sb., o zřízení Sekretariátu Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě a o výsadách a imunitách tohoto sekretariátu a dalších institucí Konference o bezpečnosti a spolupráci v Evropě.

f) rodinný příslušník osoby uvedené v písmenech d) nebo e), pokud dosáhl věku patnácti let, není občanem České republiky a je registrován Ministerstvem zahraničních věcí.

(2) Zaplacená daň se vrací

osobám uvedeným v odstavci 1 písm. a) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 200 000 Kč za kalendářní rok,
osobám uvedeným v odstavci 1 písm. b) a c) maximálně do výše 100 000 Kč za kalendářní rok,
osobám uvedeným v odstavci 1 písm. d), e) a f) podle principu vzájemnosti maximálně do výše 50 000 Kč za kalendářní rok.

(3) Osoba požívající výsad a imunit, které vzniká nárok na vrácení zaplacené daně, má pro tento účel postavení daňového poplatníka bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt.

(4) Nárok na vrácení zaplacené daně vzniká dnem nákupu vybraných výrobků a zaniká uplynutím posledního dne prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Nárok na vrácení zaplacené daně se prokazuje dokladem o nákupu, který byl vystaven plátcem daně z přidané hodnoty. Prodávající je povinen na dokladu o nákupu uvést:

obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou,
jméno a příjmení, popřípadě obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
množství vybraných výrobků v (měrných) měřicích jednotkách,
výši ceny,
datum uskutečnění nákupu.

(5) Nárok na vrácení zaplacené daně může osoba požívající výsad a imunit uplatnit v daňovém přiznání, které se podává finančnímu orgánu na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Daňové přiznání se podává pouze jednou za zdaňovací období, a to nejdříve první den po skončení zdaňovacího období a nejpozději poslední den prvního měsíce kalendářního roku, který následuje po kalendářním roce, ve kterém nárok na vrácení zaplacené daně vznikl. Pokud osoba požívající výsad a imunit neuplatňuje ve zdaňovacím období nárok na vrácení daně, daňové přiznání za toto zdaňovací období nepodává. Zdaňovacím obdobím je u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. a), b) a c) kalendářní měsíc a u osob požívajících výsad a imunit uvedených v odstavci 1 písm. d), e) a f) kalendářní čtvrtletí.

(6) Pro účely tohoto zákona se místní příslušnost finančního orgánu pro podání daňového přiznání osoby požívající výsad a imunit stanoví takto:

diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které mají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla,
státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu a) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle sídla osob uvedených v písmenu a),
mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. c) podává daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich sídla v České republice,
úředníci mezinárodní organizace podle odstavce 1 písm. d) včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání finančnímu orgánu místně příslušnému podle jejich bydliště v České republice,
diplomatická mise, zvláštní mise a konzulární úřady, které nemají sídlo v České republice, podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1,
státní příslušníci cizího státu, kteří jsou členy osob uvedených v písmenu e), včetně jejich rodinných příslušníků podávají daňové přiznání Finančnímu úřadu pro Prahu 1.

(7) Pokud vznikne v důsledku vyměření nároku na vrácení zaplacené daně vratitelný přeplatek, vrátí se osobě požívající výsad a imunit bez žádosti do třiceti dnů ode dne následujícího po jeho vyměření.)

(7) Osobě požívající výsad a imunit se vrátí daň do 30 dnů ode dne následujícího po jejím vyměření. Je-li podané daňové přiznání neúplné nebo vzniknou-li pochybnosti o správnosti, pravdivosti nebo průkaznosti daňového přiznání, správce daně vyzve osobu požívající výsad a imunit, aby je ve lhůtě, kterou správce daně stanoví, odstranil. Správce daně daň nevrátí, dokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se podaného daňového přiznání vytýkané správcem daně.

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřizná nárok na vrácení zaplacené daně, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, nevznikne. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí zajištění principu vzájemnosti v daňovém přiznání před jeho předložením finančnímu orgánu. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit uvedené v odstavci 1 písm. b), c) a d).)

(8) Pokud cizí stát českým diplomatickým misím, konzulárním úřadům a českým státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů akreditovaných v cizím státě, nepřiznává nárok na vrácení zaplacené daně v rozsahu, který podle odstavce 2 přiznává Česká republika, vzniká nárok na vrácení zaplacené daně diplomatickým misím a konzulárním úřadům cizího státu a jeho státním příslušníkům, kteří jsou členy těchto diplomatických misí a konzulárních úřadů, pouze v rozsahu, v jakém je vrácena daň českým osobám v cizím státě. Ministerstvo zahraničních věcí potvrdí splnění principu vzájemnosti a jeho věcný a osobní rozsah ve vyplněném daňovém přiznání. Princip vzájemnosti se nevztahuje na osoby požívající výsad a imunit, uvedené v odstavci 1 písmenech b), c) a e) včetně jejich rodinných příslušníků, kterým je vrácena daň podle odstavce 2.

§ 12b

(1) Ministerstvo financí udělí právnické nebo fyzické osobě na její žádost povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/ TAX FREE (fyzické osobě při přestupu státních hranic České republiky,) fyzickým osobám v tranzitním prostoru mezinárodních letišť a na palubách letadel zahraničních linek a povolení k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně členům posádek letadel zahraničních linek při odletu z České republiky. Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně lze uskutečňovat jen na základě tohoto povolení.

(2) Žádost o povolení musí obsahovat :

a) název a sídlo, popřípadě jméno a bydliště žadatele,

daňové identifikační číslo žadatele,
osvědčení o registraci ke spotřební dani,
(uvedení) označení místa, kde se prodejna nachází,

e) souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny (na silničních celních přechodech) (a) v tranzitním prostoru mezinárodních letišť s uvedením podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí,

souhlas provozovatele letiště s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť,
souhlas provozovatele letiště s prodejem vybraných výrobků na palubách letadel zahraničních linek.

(3) Ministerstvo financí udělí povolení, jestliže

a) žadatel je registrován jako plátce daně,

(a) b) je vydán souhlas příslušného celního úřadu s umístěním prodejny (na silničních celních přechodech a) v tranzitním prostoru mezinárodních letišť (s udáním podmínek o kontrole výstupu vybraných výrobků do zahraničí),

(b) c) je vydán souhlas provozovatele letišť s umístěním prodejny v tranzitním prostoru mezinárodních letišť nebo s prodejem zboží na palubách letadel zahraničních linek.

(4) Prodej vybraných výrobků za ceny bez daně v prodejnách DUTY/TAX FREE, který byl Ministerstvem financí povolen, se uskutečňuje pouze osobám, které přestupují státní hranici a předloží platné letenky s cílovou stanicí v zahraničí; prodej se uskutečňuje v množství přiměřeném pro jejich osobní spotřebu. Držitel povolení je povinen zajistit, aby při tomto prodeji bylo na prodejním dokladu vyznačeno číslo letu, druh vybraných výrobků včetně ceny a na palubní vstupence otisk razítka, ze kterého je zřejmé, že prodej byl uskutečněn v prodejně DUTY/TAX FREE.

(5) Ministerstvo financí v povolení stanoví druhy vybraných výrobků (prodávaných za ceny bez daně) , které mohou být prodávány za ceny bez daně.

(6) Ministerstvo financí povolení odejme,

a) pokud povolení bylo uděleno na základě nepravdivých údajů,

(pokud právnická nebo fyzická osoba neplní podmínky uvedené v povolení),v případě, že právnická nebo fyzická osoba nedodržuje podmínky stanovené tímto zákonem a podmínky uvedené v povolení

c) dojde-li ke změně podmínek, za nichž bylo povolení uděleno.

(7) Na vybrané výrobky umístěné v prodejnách DUTY/TAX FREE se pohlíží jako na vybrané výrobky vyvezené. (Vybrané výrobky nakoupené v prodejnách DUTY/TAX FREE, které jsou cestujícím dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně podle § 8 odst. 1 písm. a)) Jestliže jsou vybrané výrobky, nakoupené v prodejně DUTY/TAX FREE dováženy zpět do tuzemska, podléhají dani při dovozu, pokud se na ně nevztahuje osvobození od daně.

§ 12c

Nárok na vrácení daně vzniká právnickým a fyzickým osobám, které nakoupily (topný olej lehký a velmi lehký, směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty (s výjimkou plynných), získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy) uhlovodíková paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. e) a v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e) (dále jen “topné oleje“), za cenu obsahující daň a prokazatelně tyto topné oleje použily pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně vzniká dnem spotřeby topných olejů pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla. Nárok na vrácení daně se prokazuje dokladem o nákupu a evidencí o nákupu a spotřebě vedenou poplatníkem. V případě, kdy právnické a fyzické osoby použijí pro výrobu tepla topné oleje, které samy vyrobily, prokazuje se, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, nárok na vrácení daně interním dokladem.

(2) Na dokladu o nákupu, který je na požádání prodávající povinen vystavit nejpozději následující pracovní den po dni vyžádání, musí být uvedeny tyto náležitosti :

obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo¹⁷⁾ prodávajícího, je-li prodávající právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo prodávajícího, je-li prodávající fyzickou osobou,
obchodní jméno, název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo kupujícího, je-li kupující právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo kupujícího, je-li kupující fyzickou osobou,
množství topných olejů v objemových jednotkách,
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů plátcem daně,
výše celkové ceny topných olejů včetně spotřební daně,
výše spotřební daně celkem,
datum vystavení dokladu o nákupu,
číslo dokladu o nákupu,
podpis prodávajícího.

(3) Na interním dokladu musí být uvedeny tyto náležitosti :

obchodní jméno,název (není-li obchodní jméno), sídlo a daňové identifikační číslo výrobce, je-li výrobce právnickou osobou; jméno a příjmení, popř. obchodní jméno, bydliště a daňové identifikační číslo, popř. rodné číslo, výrobce, je-li výrobce fyzickou osobou,
množství topných olejů v objemových jednotkách,
sazba spotřební daně platná v den vyskladnění topných olejů podle § 2 písm. h) bod 3,
výše spotřební daně celkem,
datum vystavení interního dokladu,
číslo interního dokladu,
podpis výrobce.

(4) Nárok na vrácení daně lze přiznat pouze do výše daně, která byla zahrnuta do cen nakoupených topných olejů ve výši platné v den jejich vyskladnění od plátce daně. Právnické a fyzické osoby, kterým vzniká nárok na vrácení daně, mají pro tento účel postavení daňových poplatníků bez povinnosti se registrovat.

(5) Nárok na vrácení daně mohou uplatnit poplatníci podle odstavce 1 v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³⁾ na tiskopisu vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc a daňové přiznání se podává nejpozději do deseti dnů po skončení zdaňovacího období. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí se poplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.)

(5) Nárok na vrácení daně podle odstavce 1 uplatní poplatníci v daňovém přiznání podaném u finančního orgánu³⁾ na tiskopise vydaném Ministerstvem financí. Nárok se uplatní za zdaňovací období, ve kterém vznikl. Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc. Nárok lze uplatnit nejpozději do šesti měsíců od posledního dne měsíce, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav. Daňové přiznání předkládají poplatníci nejpozději do 25.dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém nárok na vrácení daně vznikl. Vznikne-li vyměřením nároku na vrácení daně vratitelný přeplatek, vrátí sepoplatníkovi bez žádosti do 30 dnů ode dne následujícího po jeho vzniku.

(6) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení nároku na vrácení daně, jsou povinni (neprodleně předložit správci daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká) předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu. ^18a)

^18a)§ 41 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(7) Pokud poplatníci podle odstavce 1 zjistí, že daňové přiznání, které předložili podle odstavce 5, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců od posledního dne lhůty pro předložení daňového přiznání (odstavec 5) dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Po uplynutí této lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(8) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§ 12d

Ministerstvo financí stanoví k provedení § 12c odst. 1 až 3 vyhláškou způsob výpočtu uplatňovaného nároku na vrácení daně a podrobnosti o vedení evidence o nákupu a spotřebě topných olejů.

§ 12e

(1) V rozsahu, v jakém vojenský a civilní personál vysílajícího státu,^18b) nakoupí vybrané výrobky podle § 19 odst. 1 písm. a), c) a g) a podle § 19 odst. 2 písm. c) pro služební vozidla, letadla, a lodě na území České republiky, vzniká ozbrojeným silám vysílajícího státu nárok na vrácení daně, jestliže tak stanoví mezinárodní smlouva, s níž Parlament vyslovil souhlas, která je vyhlášena a jíž je Česká republika vázána.

(2) Vojenské orgány ozbrojených sil ^18b) vysílajícího státu uplatní nárok na vrácení daně podle odstavce 1 za vojenský a civilní personál vysílajícího státu prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky u Finančního úřadu pro Prahu 1, a to na tiskopise vydaném Ministerstvem financí České republiky. Vojenské orgány ozbrojených sil vysílajícího státu mají pro tento účel postavení poplatníka daně bez povinnosti se registrovat jako daňový subjekt. Žádost o vrácení daně musí být doložena dokladem, který je vystaven plátcem daně z přidané hodnoty.

(3) Finanční úřad pro Prahu 1 daň vrátí prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky do 30 dnů ode dne následujícího po podání žádosti. Nárok na vrácení daně zaniká, není-li uplatněn u Finančního úřadu pro Prahu 1 nejpozději posledního dne šestého kalendářního měsíce, který následuje po kalendářním měsíci, ve kterém se nákup podle odstavce 1 uskutečnil.

^18b) Zákon č. .../1999 Sb., o pobytu ozbrojených sil jiných států na území České republiky

(4) Pro odstranění vad žádosti o vrácení daně a pochybností o její správnosti platí obdobně ustanovení tohoto zákona o vadách a pochybnostech týkající se daňového přiznání (§ 12a odst.7). Finanční úřad pro Prahu 1 daň nevrátí, pokud nebudou odstraněny vady a pochybnosti týkající se žádosti; lhůty stanovené Finančním úřadem pro Prahu 1 k odstranění vad a pochybností se nezapočítávají do běhu lhůt podle odstavce 3.

(5) Z vybraných výrobků, u kterých byl uplatněn nárok na vrácení daně a které byly zapůjčeny, zastaveny nebo podstoupeny za úplatu nebo bezúplatně, je vojenský orgán, který nárok na vrácení daně uplatnil, povinen odvést daň prostřednictvím Ministerstva obrany České republiky Finančnímu úřadu pro Prahu 1 ve výši daně na tyto výrobky připadající, a to ve lhůtě do konce měsíce následujícího po měsíci, ve kterém tato skutečnost nastala.

§ 13

Daňové přiznání

(1) Plátci, kterým vznikla daňová povinnost nebo nárok na vrácení daně, jsou povinni předložit daňové přiznání správci daně.

(2) Daňové přiznání předkládají plátci měsíčně, a to do 25. dne měsíce následujícího po měsíci, ve kterém vznikla daňová povinnost. Pokud nevznikne ve zdaňovacím období daňová povinnost ani nárok na vrácení daně, daňové přiznání se nepředkládá. Daňové přiznání se předkládá za každý druh daně na samostatném formuláři.

(3) Při dovozu, s výjimkou dovozu cigaret, plní funkci daňového přiznání (písemné celní prohlášení. ¹⁶⁾) rozhodnutí o propuštění vybraných výrobků do příslušného režimu vydané na tiskopisu písemného celního prohlášení ^16a) nebo jiné rozhodnutí celního orgánu o vyměření daně.

(4) Při vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e) plní funkci daňového přiznání doklad o zaplacení daně.

(5) Pokud plátce zjistí, že daňové přiznání, které předložil, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek zvýšení daňové povinnosti nebo snížení nároku na vrácení daně, je povinen předložit správci daně dodatečné daňové přiznání podle zvláštního předpisu.^18a)

(6) Pokud plátci zjistí, že daňové přiznání, které předložili, je nesprávné nebo neúplné a jeho oprava má za následek snížení daňové povinnosti nebo zvýšení nároku na vrácení daně, mohou předložit správci daně nejpozději do 6 měsíců ode dne splatnosti daně dodatečné daňové přiznání s udáním zdaňovacího období, kterého se týká. Nedodržením lhůty nárok na vrácení daně zaniká a tuto lhůtu nelze prodloužit ani nelze povolit navrácení v předešlý stav.

(7) Dodatečné daňové přiznání musí být jako dodatečné výrazně označeno. V dodatečném daňovém přiznání se uvedou pouze rozdíly proti daňovému přiznání původně podanému.

§14

Zdaňovací období, odvod a splatnost daně, zálohové vracení daně

(1) Zdaňovacím obdobím je kalendářní měsíc.

(2) Daň se odvádí

a) jednou částkou za měsíc podle odstavce 4, nebo

b) zálohovými pevnými částkami podle odstavců 5 až 7.

(3) Měsíční daňovou povinností se rozumí daňová povinnost za bezprostředně předcházející zdaňovací období.

(4) Jednou částkou za měsíc odvádějí daň plátci, jejichž měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), nepřesáhne částku 7 000 000 Kč, nejpozději do 55.dne po skončení zdaňovacího období.

(5) Zálohové pevné částky odvádějí plátci denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. b), přesáhne 7 000 000 Kč.

(6) Výši zálohových pevných částek podle odstavce 5 stanoví finanční orgán. Přihlíží přitom k výši a časovému rozložení vzniku daňové povinnosti a k výši nároku na vrácení daně uplatněného podle § 12 odst.1 písm. a) a b) za zdaňovací období, které bezprostředně předchází nejbližšímu uplynulému zdaňovacímu období.

(7) Splátkové období začíná u plátců, kteří odvádějí zálohové pevné částky denně, 26. dnem měsíce, ve kterém daňová povinnost vznikla, a končí 25. dnem měsíce následujícího po měsíci, ve kterém daňová povinnost vznikla. Plátci jsou povinni v poslední den splátkového období místo odvodu zálohové pevné částky vyrovnat daňovou povinnost za měsíc, ve kterém daňová povinnost vznikla.

(8) Daň za zdaňovací období, v němž byl plátce zaregistrován, odvede plátce nejpozději do 25. dne po skončení tohoto zdaňovacího období. Byl-li plátce zaregistrován v jiný, než první pracovní den zdaňovacího období, odvede daň za první dvě zdaňovací období vždy do 25. dne po skončení příslušného zdaňovacího období.

(9) Při dovozu vybraných výrobků se daň odvádí ve lhůtě, kterou stanoví celní zákon.¹⁹⁾

(10) Přesáhne-li ve zdaňovacím období částka nároku na vrácení daně částku daňové povinnosti, postupuje se při vypořádání rozdílu mezi těmito částkami obdobně, jako při vypořádání daňového přeplatku.^19a)

¹⁹⁾§ 270 zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^19a)§ 64 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

(11) Plátce, jemuž v průběhu zdaňovacího období nevznikne daňová povinnost, s výjimkou daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm.b), a který za stejné zdaňovací období bude uplatňovat nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. a), může požádat finanční orgán o zálohu na vrácení daně. Žádost plátce předkládá do 11. dne zdaňovacího období, do 21. dne zdaňovacího období a do 1. dne zdaňovacího období bezprostředně následujícího, pokud prokázaný nárok na vrácení daně přesáhne ke dni podání žádosti 50 000 Kč. Do každé lhůty uvedené v tomto odstavci může plátce požádat o zálohu na vrácení daně jen jednou. V žádosti předložené do 11. dne zdaňovacího období lze uplatnit i nároky vzniklé po 21. dnu bezprostředně předcházejícího zdaňovacího období. Záloha na vrácení daně se v tomto případě uvede na daňovém přiznání za zdaňovací období, ve kterém plátce o zálohu na vrácení daně požádal.

(12) Žádost o zálohu na vrácení daně musí být podána písemně a musí být doložena dokladem prokazujícím nárok na vrácení daně podle § 10 odst. 6. Žádost o zálohu na vrácení daně je osvobozena od správních poplatků.

(13) Požádá-li plátce o zálohu na vrácení daně způsobem uvedeným v odstavcích 11 a 12, finanční orgán požadovanou částku vrátí do 30 dnů od posledního dne lhůty uvedené v odstavci 11.

(14) Poukáže-li finanční orgán zálohu na vrácení daně po lhůtě stanovené v odstavci 13, je povinen zaplatit plátci úrok z této částky ve výši 140 % diskontní úrokové sazby České národní banky platné první den kalendářního čtvrtletí.

(15) Ustanovení odstavců 1 až 9 se nevztahují na odvody a splatnost daně v případě, že daňová povinnost vznikla podle § 5 odst. 1 písm. e). Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou pro tento případ stanoveny v § 40a.

§ 15

Registrace a oznamovací povinnost.

(1) Plátci, kterým vznikne daňová povinnost podle § 5, 20, 26 písm. d) a e) a § 34a, s výjimkou § 5 odst. 1 písm. b), jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do vzniku první daňové povinnosti. Plátci, kterým vznikne nárok na vrácení daně podle §12 odst. 1, jsou povinni se registrovat jako plátci spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne podání první žádosti o vrácení daně, pokud již nejsou jako plátci spotřební daně registrováni. Způsob registrace stanoví zvláštní předpis.¹⁷⁾

(2) Plátce daně, který požádá o zrušení registrace, je povinen svoji žádost doložit dokladem potvrzujícím vypořádání daně ke dni podání této žádosti.

§ 16

Příslušenství daně

(1) Výši a způsob vyměření příslušenství daně a jeho vymáhání, s výjimkou příslušenství daně z dovážených vybraných výrobků podle odstavce 2 a s výjimkou penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, stanoví zvláštní předpis.^19b)U penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2 , stanoví zvláštní předpis ^19b)jen způsob jeho vyměření a jeho vymáhání.

(2) Při dovozu vybraných výrobků, s výjimkou dovozu cigaret, u kterých vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e), výši pokut a penále a způsob jejich ukládání a vymáhání stanoví celní zákon.²⁰⁾

(3) Výše penále za nezaplacení splatné daně, u které vznikla daňová povinnost podle § 5 odst. 1 písm. e) ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 2, se stanoví v § 40b.

§ 16a

Nesprávné uplatnění dokladů z časového hlediska

(1) Pokud plátce zahrnul daňovou povinnost nesprávně do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období podle § 14, než ve kterém mu skutečně vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří.

(2) Pokud plátce nebo poplatník uplatnil nárok na vrácení daně a zahrnul jej do daňového přiznání za dřívější zdaňovací období, než mohl tento nárok uplatnit podle § 12 a § 12c, nebo pokud plátce zahrnul daň do daňového přiznání za pozdější zdaňovací období, než ve kterém mu vznikla daňová povinnost, správce daně daň za toto zdaňovací období dodatečně nevyměří, ale stanoví mu penále podle zvláštního předpisu,^20b)a to za dobu, po kterou nebyla vyrovnána jeho daňová povinnost vůči státnímu rozpočtu.

§ 17

Daňové řízení

Pro řízení ve věcech daně platí zákon České národní rady o správě daní a poplatků a celní zákon, pokud není tímto zákonem stanoveno jinak.

^19b)Zákon ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

²⁰⁾Hlava čtrnáctá až šestnáctá zákona ČNR č.13/1993 Sb., ve znění zákona č.113/1997 Sb.

^20b)§ 63 odst. 2 zákona ČNR č.337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Č Á S T D R U H Á

Zvláštní ustanovení

Hlava I

Daň z uhlovodíkových paliv a maziv

§ 18

(Plátci)

(1) Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv.^20a)

(2) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které

získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z destilace nebo krakování ropné suroviny, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají zkapalněné plyny, stlačené plyny nebo topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je jako pohonnou hmotu nebo je prodají s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, popřípadě je prodají i bez takového označení prokazatelně jako pohonnou hmotu,
získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, a použijí je pro topné účely nebo je prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,
získají směsi paliv a maziv, ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny nebo upravené uhlovodíkové produkty s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy bez daně, popřípadě získají topné oleje lehké a velmi lehké za cenu obsahující daň, a použijí je pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo je pro tento účel prodají,
získají bionaftu podle § 19 odst. 3 za cenu obsahující daň a prodají ji s označením motorová nafta nebo petrolej nebo ji použijí pro topné účely nebo ji prodají s označením topný olej lehký nebo velmi lehký.

(3) Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získávají směsi benzinu s jinými palivy a mazivy používané pro pohon dvoutaktních motorů bez daně a použijí je pro pohon jiných motorů nebo je pro pohon jiných motorů prodají.

^20a) § 4 zákona č.97/1993 Sb., o působnosti Správy státních hmotných rezerv.

Plátci daně

Plátci jsou také právnické osoby, které nakoupí uhlovodíková paliva a maziva (dále jen “paliva a maziva“) od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv. ^20a)
Plátci jsou také všechny právnické a fyzické osoby, které získají výrobky uvedené v § 19 odst. 1 nebo 2 bez daně nebo se sazbou daně nula a

použijí je pro pohon motorů nebo je pro tento účel prodají,
použijí je pro výrobu směsí podle § 19 odst. 2 písm. c) nebo je pro tento účel prodají nebo
použijí je pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo je pro tento účel prodají,

§19

Předmět daně

(1) Předmětem daně jsou uhlovodíková paliva a maziva (dále jen “paliva a maziva"), kterými se pro účely tohoto zákona rozumějí automobilové benziny, technické benziny, letecké pohonné hmoty, motorové nafty, bionafta, paliva obsahující líh, topné oleje lehké a velmi lehké, směsi paliv a maziv používané jako pohonná hmota (s výjimkou směsí benzinů s jinými palivy a mazivy používaných pro pohon dvoutaktních motorů), ropné destiláty z destilace nebo krakování ropné suroviny používané jako pohonná hmota, upravené uhlovodíkové produkty získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy a používané jako pohonná hmota, petroleje, automobilové a letecké motorové a převodové oleje, automobilová plastická maziva a zkapalněný a stlačený plyn používaný jako pohonná hmota s výjimkou bioplynu. Předmětem daně jsou také

směsi paliv a maziv,
ropné destiláty z primární destilace nebo krakování ropné suroviny,
upravené uhlovodíkové produkty, s výjimkou plynných, získané jako vedlejší produkt při těžbě zemního plynu nebo ropy, používané pro topné účely nebo jako suroviny či polotovary pro výrobu bionafty podle §19 odst. 3.

(2) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi,s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15 % objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud tato směs není používána jako pohonná hmota.

(3) Bionaftou se pro účely tohoto zákona rozumí paliva a maziva biologicky odbouratelná minimálně z 90 % za 21 dní podle mezinárodního testu CEC L-33-A-93, přičemž podíl metylesteru kyselin obsažených v různých tucích a olejích musí činit více než 30 % všech látek v bionaftě obsažených.

(4) Za výrobu benzinu se považuje rovněž smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají odlišnou sazbu daně.

Za výrobu benzinu nebo motorové nafty se nepovažuje přidání jedné nebo více přísad do kapalného uhlovodíkového paliva pro vznětové nebo zážehové motory /aditivace/, pokud celková hmotnost přísad nepřekročí 0,2% celkové hmotnosti tohoto paliva.
Palivem obsahujícím líh se pro účely tohoto zákona rozumí :
směs, která se skládá nejméně z 90% benzínu a nejvýše 5% lihu, nebo
směs, která se skládá nejméně z 85% benzínu a nejvýše 15% etyl-terciál-butyl-éteru, do kterého byl zpracován líh.

Předmět daně

Předmětem daně jsou následující paliva a maziva:

motorové benziny a letecké pohonné hmoty benzinového typu uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 26 až 2710 00 37,
technické benziny uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 11 až 2710 00 25 a 2710 00 39,
střední a těžké plynové oleje určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů nebo pro výrobu směsí podle odstavce 2 písm. c) uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67 a 2710 00 68,
petroleje uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 41, 2710 00 45, 2710 00 51 a 2710 00 55,
střední a těžké plynové oleje, u nichž se při 350°C předestiluje minimálně 85% objemových, a těžké topné oleje destilující při 350°C v rozmezí 20% až 85% objemových, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla, bez ohledu na způsob spotřeby tepla, uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 59, 2710 00 66, 2710 00 67, 2710 00 68, 2710 00 74, 2710 00 76 a 2710 00 77,
těžké topné oleje, tj. destilační zbytky nebo jejich směsi s palivy a mazivy uvedenými pod písmeny c) až e) s viskozitou větší než 10 cSt při 100°C, určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 74, 2710 00 76, 2710 00 77 a 2710 00 78,
mazací a ostatní oleje a automobilová plastická maziva uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2710 00 81 až 2710 00 97,
zkapalněné plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 11 00, 2711 12 19, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
zkapalněné plyny jiné než v písmenu h) uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 11 00, 2711 12 11, 2711 12 19, 2711 12 91, 2711 12 93, 2711 12 94, 2711 12 97, 2711 13 10, 2711 13 30, 2711 13 91, 2711 13 97, 2711 14 00 a 2711 19 00,
stlačené plyny určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00,
stlačené plyny jiné než v písmenu j), uvedené pod číselnými kódy nomenklatury celního sazebníku 2711 21 00 a 2711 29 00.

Předmětem daně jsou také

jakékoliv směsi vybraných výrobků uvedených v odstavcích 1 a 2, s výjimkou směsí obsahujících benzin a směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6,
směsi paliv a maziv obsahující benzin nebo směsi benzinů s palivy a mazivy uvedenými v odstavci 1 či s látkami, které v odstavci 1 nejsou uvedeny, s výjimkou směsí vzniklých podle odstavců 5 a 6 a směsí používaných pro pohon dvoutaktních motorů, nejde-li o směs obsahující technický benzin,
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. c), d) a e) určené jako palivo pro vznětové motory s metylestery řepkového oleje, přičemž podíl metylesteru řepkového oleje musí činit buď více než 30% hmotnostních nebo nejvíce 5% hmotnostních všech látek ve směsi obsažených,
směsi paliv a maziv uvedených v odstavci 1 s látkami v odstavci 1 a v odstavci 2 neuvedenými určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané pro pohon motorů, s výjimkou směsí podle odstavce 6,
směsi vyrobené z látky neuvedené v odstavci 1 a z metylesterů kyselin obsažených v různých tucích a olejích uvedených v kapitole 15 celního sazebníku, které jsou účelem použití rovnocenné palivu a mazivu uvedenému v odstavci 1,

(25) Dani podléhají také paliva a maziva obsažená ve směsi s jinými látkami, a to pouze jejich podílem v této směsi, s výjimkou již dříve zdaněných paliv a maziv, pokud tento podíl přesahuje 15% objemu všech látek ve směsi obsažených a pokud se nejedná o směs podle odstavce 2 písm. d).

(4) Předmětem daně jsou také výrobky určené k použití, nabízené k prodeji nebo používané jako přísada nebo plnivo do paliv a maziv určených k použití, nabízených k prodeji nebo používaných pro pohon motorů.

(5) Za výrobu benzinu se nepovažuje smíchání dvou či více druhů benzinů, pokud tyto benziny mají stejnou sazbu daně.

(6) Za výrobu paliv a maziv uvedených v odstavci 1 písm. a) a písm. c) se nepovažuje přidání jedné nebo více přísad nebo plniv do kapalného paliva a maziva pro vznětové nebo zážehové motory (aditivace), pokud celková hmotnost přísad nepřekročí 0,2% celkové hmotnosti tohoto paliva a maziva.

§ 20

Vznik daňové povinnosti

(Daňová povinnost vzniká také

a) dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,

b) dnem použití

nezdaněných paliv a maziv, případně zkapalněných plynů, stlačených plynů nebo olejů lehkých a velmi lehkých, v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v §18 odst. 2 písm.a) jako pohonné hmoty nebo dnem jejich prodeje s označením automobilový benzin, letecká pohonná hmota, motorová nafta nebo petrolej, případně dnem jejich prodeje i bez takového označení prokazatelně jako pohonné hmoty,
nezdaněných paliv a maziv uvedených v § 18 odst. 2 písm. b) pro topné účely nebo dnem jejich prodeje s označením topný olej lehký nebo velmi lehký,
nezdaněných paliv a maziv, případně topných olejů lehkých a velmi lehkých v jejichž ceně je obsažena daň, uvedených v § 18 odst. 2 písm. c) pro výrobu bionafty podle § 19 odst. 3 nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,
bionafty, v jejíž ceně je obsažena daň, pro topné účely nebo dnem jejího prodeje s označením motorová nafta, petrolej nebo topný olej lehký nebo velmi lehký,

c) dnem použití nebo prodeje nezdaněných paliv a maziv uvedených v §18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.)

Daňová povinnost vzniká také

dnem vyskladnění nezdaněných paliv a maziv plátci uvedenými v § 18 odst. 1 pro jiné subjekty,

dnem použití

1. výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. a), které nebyly zdaněny, nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně , pro pohon motorů nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,

2. výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. b), které nebyly zdaněny, pro výrobu směsí uvedených v § 19 odst. 2 písm. c) nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,

3. výrobků uvedených v § 18 odst. 2 písm. c), které nebyly zdaněny, nebo u nichž byla uplatněna nulová sazba daně, pro výrobu tepla bez ohledu na způsob spotřeby tepla nebo dnem jejich prodeje pro tento účel,

dnem použití nebo prodeje výrobků uvedených v § 18 odst. 3 pro pohon jiných než dvoutaktních motorů.

§ 21

Základ daně

Základem daně je množství paliv a maziv, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5 a 20, vyjádřené v 1000 litrech při teplotě 15°C. To neplatí pro zkapalněné plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v tunách čisté hmotnosti, a pro stlačené plyny, u nichž je základem daně množství vyjádřené v m³při normálním tlaku a teplotě.

§ 22

(Sazby daně)

Sazby daně jsou stanoveny takto :

Číselný kód

nomenklatury Sazba

celního Text daně

sazebníku

2710 automobilové benziny a letecké

pohonné hmoty (s výjimkou leteckých

petrolejů) 10 840 Kč/1000 l

technické benziny 0 Kč/1000 l

směsi benzinů podle § 19 odst. 4

a směsi benzinů s jinými palivy

a mazivy (s výjimkou směsí benzinů

s jinými palivy a mazivy používaných

pro pohon dvoutaktních motorů) 10 840 Kč/1000 l

motorové nafty (s výjimkou

bionafty podle § 19 odst. 3)

a petroleje 8 150 Kč/1000 l

topné oleje lehké a velmi lehké 8 150 Kč/1000 l

směsi paliv a maziv používané jako

pohonná hmota nebo jako

surovina či polotovar pro výrobu

bionafty podle § 19 odst. 3

(s výjimkou směsí benzinů podle

§ 19 odst. 4 a směsí benzinů

s jinými palivy a mazivy) 8 150 Kč/1000 l

ropné destiláty z destilace nebo krakování

ropné suroviny používané jako pohonná

hmota 8 150 Kč/1000 l

ropné destiláty z primární

destilace nebo krakování ropné

suroviny používané jako surovina či

polotovar pro výrobu bionafty

podle § 19 odst. 3 8 150 Kč/1000 l

upravené uhlovodíkové produkty

(s výjimkou plynných) získané

jako vedlejší produkt při těžbě

zemního plynu nebo ropy používané

jako pohonná hmota nebo jako

surovina či polotovar pro výrobu

bionafty podle § 19 odst. 3 8 150 Kč/1000 l

automobilové a letecké motorové

a převodové oleje a automobilová

plastická maziva 0 Kč/1000 l

směsi paliv a maziv používané

pro topné účely 8 150 Kč/1000 l

ropné destiláty z primární

destilace nebo krakování ropné

suroviny používané pro topné účely 8 150 Kč/1000 l

upravené uhlovodíkové produkty

(s výjimkou plynných) získané

jako vedlejší produkt při těžbě

zemního plynu nebo ropy používané

pro topné účely 8 150 Kč/1000 l

bionafta podle § 19 odst. 3 0 Kč/1000 l

paliva obsahující líh podle §19

odst.6 písm. a) a b) 10 840 Kč/1000 l

2711 zkapalněné plyny používané jako

pohonná hmota (s výjimkou bioplynu) 2 850 Kč/t

zkapalněné plyny používané jinak

než jako pohonná hmota (s výjimkou bioplynu) 0 Kč/t

stlačené plyny používané

jako pohonná hmota 0 Kč/m³

stlačené plyny používané jinak

než jako pohonná hmota 0 Kč/m³

3403 směsi paliv a maziv obsahující méně

než 70% minerálních olejů používané

jako pohonná hmota nebo jako surovina

či polotovar pro výrobu bionafty

podle § 19 odst. 3 8 150 Kč/1000 l

topné oleje lehké a velmi lehké 8 150 Kč/1000 l

směsi paliv a maziv obsahující méně

než 70% minerálních olejů používané

pro topné účely 8 150 Kč/1000 l

bionafta podle § 19 odst. 3 0 Kč/1000 l

3824 směsi paliv a maziv obsahující méně

než 70% minerálních olejů používané

jako pohonná hmota nebo jako surovina

či polotovar pro výrobu bionafty

podle § 19 odst. 3 8 150 Kč/1000 l

směsi paliv a maziv obsahující méně

než 70% minerálních olejů používané

pro topné účely 8 150 Kč/1000 l

bionafta podle § 19 odst. 3 0 Kč/1000 l

Sazby daně

(1) Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury Sazba

celního Text daně

sazebníku

2710 00motorové benziny a letecké

pohonné hmoty benzinového

typu podle § 19 odst. 1 písm. a)10 840 Kč/1000 l

technické benziny

podle § 19 odst. 1 písm. b)0 Kč/1000 l

střední a těžké plynové oleje

podle § 19 odst. 1 písm. c)8 150 Kč/1000 l

petroleje včetně leteckých

podle § 19 odst. 1 písm. d)8 150 Kč/1000 l

střední, těžké plynové a těžké topné oleje

podle § 19 odst. 1 písm. e)8 150 Kč/1000 l

těžké topné oleje podle § 19 odst. 1 písm. f) 0 Kč/t

mazací a ostatní oleje a

automobilová plastická maziva

podle § 19 odst. 1 písm. g) 0 Kč/1000 l

2711zkapalněné plyny

podle § 19 odst. 1 písm. h) 2 850 Kč/t

zkapalněné plyny

podle § 19 odst. 1 písm. i)0 Kč/t

stlačené plyny

podle § 19 odst. 1 písm. j) 0 Kč/m³

stlačené plyny

podle § 19 odst. 1 písm. k) 0 Kč/m³.

(2) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. a), d) a e) se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo uvedené v odstavci 1, kterému se vlastnostmi a účelem použití nejvíce přibližují.

(3) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. b) se zdaňují sazbou 10 840 Kč/1000 l.

(4) Směsi paliv a maziv uvedené v § 19 odst. 2 písm. c) se zdaňují sazbou 8 150 Kč/1000 l.

(5) Výrobky uvedené v § 19 odst. 4 se zdaňují stejnou sazbou jako palivo a mazivo, pro které jsou určeny.

§ 23

Osvobození od daně

(1) Od daně jsou osvobozena také paliva a maziva používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní leteckou přepravu osob a nákladů.

(2) Od daně (je osvobozena také motorová nafta) jsou osvobozena také paliva a maziva uvedená v § 19 odst. 1 písm. c) používaná jako pohonná hmota pro mezinárodní vodní přepravu.

(3) Mezinárodní leteckou a vodní přepravou se pro účely tohoto zákona rozumí přeprava

z místa v zahraničí do místa v zahraničí,
z místa v zahraničí do místa v tuzemsku,
z místa v tuzemsku do místa v zahraničí,
mezi dvěma místy v tuzemsku jako součást přepravy podle písmen a) až c).

(4) Dále jsou od daně osvobozena paliva a maziva vyskladněná od výrobce nebo dovozce do státních hmotných rezerv ^20a) a paliva a maziva vyskladněná zpět výrobci nebo dovozci v rámci obměny státních hmotných rezerv.

Hlava II

Daň z lihu (a lihovin)

§ 24

Plátci

Plátci jsou také

právnické osoby, které nakoupí líh uvedený v § 29 odst. 1 písm. b),
právnické a fyzické osoby, překročí-li při (výrobě a oběhu lihu) výrobě nebo oběhu lihu stanovené normy ztrát lihu,²¹⁾
právnické a fyzické osoby, které nakoupí nebo dovezou líh osvobozený od daně podle § 8 odst. 1 písm. b) nebo § 29 odst. 1 písm. a), d) a e),
právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh a lihoviny s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh a lihoviny zdaněné nebo pokud neprokáží způsob nabytí nezdaněného lihu a lihovin. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6. Průkazem o zdanění lihovin je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo písemný doklad osvědčující

²¹⁾§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č.61 /1997 Sb.

skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto lihoviny již zdaněné. Průkazem o způsobu nabytí nezdaněného lihu a lihovin je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů^15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6. U nezdaněných lihovin vyrobených plátcem se prokazuje pouze způsob nabytí lihu použitého při výrobě.)

d) právnické a fyzické osoby, které skladují nebo vyskladňují líh podle § 25 odst. 2 a 3, s výjimkou lihu osvobozeného od daně podle § 29 odst. 1 písm. c) a f), pokud neprokáží, že se jedná o líh zdaněný, nebo pokud neprokáží oprávněnost nabytí nezdaněného lihu. Průkazem o zdanění lihu je daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 nebo v případě, že daňový doklad podle § 10 odst. 1 nebo 6 se nevystavuje, písemný doklad osvědčující skutečnost, že subjekt, od něhož byly vybrané výrobky získány, nabyl tyto výrobky již zdaněné. Průkazem o oprávněném nabytí nezdaněného lihu je povolení Ministerstva financí vydané podle zvláštních předpisů 15a) a zároveň daňový doklad podle § 10 odst. 1 a 5 nebo odstavce 6, byla-li povinnost ho vystavit.

§ 25

(Předmět daně

Předmětem daně je líh²¹ⁱ⁾ obsažený v jakýchkoliv směsích s jinými látkami.
Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl ve směsích s jinými látkami, nejde-li o nápoje, činí nejvíce 15 % absolutního alkoholu v objemu všech látek ve směsi obsažených.
Předmětem daně není líh, pokud jeho podíl v nápojích s výjimkou piva podle § 31 a vína podle § 35, činí nejvíce 0,5 % objemových alkoholu.
Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel^21a)se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.
Na líh, u kterého byl uplatněn nárok na osvobození od daně podle § 9 a který byl použit k jinému než povolenému účelu, se osvobození od daně nevztahuje.)

Předmět daně

(1) Předmětem daně je líh (etylalkohol).²¹ⁱ⁾

(4) Na líh denaturovaný jiným než stanoveným denaturačním prostředkem, s menším přídavkem denaturačního prostředku nebo použitý pro jiný než stanovený účel ^21a) se pohlíží jako na líh nedenaturovaný.

§ 26

Vznik daňové povinnosti

Daňová povinnost vzniká také dnem

a) zjištění překročení stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,²¹⁾

zjištění neoprávněně odejmutého lihu (a lihovin) z výrobního procesu, ze zásob nebo při přepravě,
zjištění neoprávněné regenerace lihu,
vyskladnění lihu plátci uvedenými v § 24 písm. a) pro jiné subjekty,
nabytí, prodeje nebo zjištění nezdaněného lihu (a lihovin) právnickými a fyzickými osobami uvedenými v § 24 písm. d), nebo lihu, který právnické a fyzické osoby vyrobily bez povolení,^21h)a to tím dnem, který nastal dříve.

§ 27

Základ daně

Základem daně je množství lihu, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 a 26, vyjádřené v měřících jednotkách.^21c)

²¹ⁱ⁾§ 2 odst. 1 písm. a) zákona č.61/1997 Sb.

^21a) § 10 odst. 2 zákona č.61/1997 Sb.

²¹⁾§ 2 odst. 1 písm. k) zákona č. 61/1997 Sb.

^21h)§ 3 zákona č.61/1997 Sb.

^21c) § 2 odst. 1 písm. j) zákona č.61/1997 Sb.

§ 28

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury Text Sazba

celního daně

sazebníku

2207 líh obsažený ve výrobcích uvedených

pod položkou 2207 číselného kódu

nomenklatury celního sazebníku 234 Kč/litr etanolu

2208 líh obsažený ve výrobcích uvedených

pod položkou 2208 číselného kódu

nomenklatury celního sazebníku

s výjimkou destilátů ovocných z

pěstitelského pálení ²²⁾234 Kč/litr etanolu

líh obsažený v destilátech ovocných z

pěstitelského pálení 95 Kč/litr etanolu

ostatní líh obsažený ve výrobcích uvedených

pod jinou položkou než 2207 a 2208

číselného kódu nomenklatury

celního sazebníku 234 Kč/litr etanolu.

§ 29

Osvobození od daně

(1) Od daně je také osvobozen

a) líh určený k úpravě ^21j) nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti⁸⁾do výrobků při výrobě potravinářských, kosmetických a mydlářských výrobků, éteru etylnatého, octanu etylnatého, léčiv a farmaceutických lučebnin,)

a) líh určený k úpravě ^21j) nebo určený k použití jako materiál vstupující v rámci podnikatelské činnosti ⁸⁾ do výrobků při výrobě potravin, potravních doplňků a látek pro výrobu potravin ^21l) a pro výrobu a přípravu léčiv, ^21m)

b) líh vyskladněný od výrobce nebo dovezený do státních hmotných rezerv^20a)a líh

²²⁾§ 4 zákona č.61/ 1997 Sb.

^21j)§ 2 odst. 1 písm. c) zákona č.61/1997 Sb.

^21l) Zákon č. 110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů

^21m) Zákon č. 79/1997 Sb., o léčivech a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů

^21k)§ 9 zákona č.61/1997 Sb.

vyskladněný zpět výrobci v rámci obměny státních hmotných rezerv,

líh obecně denaturovaný, líh syntetický technický, přiboudlina a líh ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15% objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud jsou tyto směsi vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu^21a) nebo z lihu syntetického technického,)

c) líh obecně denaturovaný, přiboudlina a líh ve výrobcích, pokud jsou tyto výrobky vyrobeny z lihu denaturovaného podle zvláštního předpisu. ^21a)

líh vyskladněný od výrobce pro zvláštní denaturaci u odběratele, ^21k)
líh zvláštně denaturovaný syntetický a zvláštně denaturovaný kvasný k použití pro stanovený účel,^21a)
líh obsažený ve směsích s jinými látkami, přesahuje-li obsah absolutního alkoholu 15% objemu všech látek ve směsi obsažených, pokud jsou tyto směsi výrobkem potravinářským, kosmetickým, léčivem nebo farmaceutickou lučebninou; toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod položkami 2207, 2208 nebo 1302 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.)

f) líh obsažený ve výrobcích potravinářských uvedených pod písm. a), pokud obsah lihu v nich nepřesahuje 8,5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku v případě čokoládových výrobků nebo 5 litrů etanolu ve 100 kg výrobku u ostatních výrobků a líh obsažený v léčivech; toto osvobození se nevztahuje na výrobky uvedené pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku.

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

a) ztráty lihu do výše skutečně zjištěných ztrát, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu při výrobě a oběhu lihu,²¹⁾

b) vzorky odebrané správcem daně k výpočtu výroby či zásob lihu.)

(2) Od daně jsou dále osvobozeny

a) technicky zdůvodněné skutečné ztráty lihu, nejvýše však do výše stanovených norem ztrát lihu, ²¹⁾

b) líh ve výrobcích uvedených pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku zničených nepředvídatelnou a neodvratitelnou událostí věrohodně prokázanou plátcem,

c) líh ve výrobcích uvedených pod položkami 2207 a 2208 číselného kódu nomenklatury celního sazebníku znehodnocených podle pokynů a za přítomnosti finančního úřadu nebo zničených za přítomnosti finančního úřadu,

d) vzorky odebrané správcem daně.

§ 30

Zrušen

Hlava III

Daň z piva

§ 31

Předmět daně

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí slabě alkoholický nápoj, který obsahuje více než 0,5% objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2203.)

(1) Pivem se pro účely tohoto zákona rozumí :

slabě alkoholický výrobek, který obsahuje více než 0,5 % objemových alkoholu, vzniklý zkvašením mladiny a odpovídající číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2203,
směsi alkoholického výrobku podle písmene a) s nealkoholickými nápoji, které odpovídají číselnému kódu nomenklatury celního sazebníku 2206.

(2) Mladina je roztok cukrů a ostatních látek, získaný z různých druhů sladu, cukru nebo nesladovaných obilovin, povařený s chmelem nebo jinými chmelovými výrobky.

(3) Koncentrace piva se vyjadřuje v procentech jako procentový obsah extraktu původní mladiny před zakvašením. Extrakt původní mladiny před zakvašením se stanoví podle velkého Ballingova vzorce takto:

( 2, 066 5 A + E_s ) × 100

p (%) = -----------------------------------

100 + 1, 066 5 A

nebo upraveného vzorce

p (%) = 2 A + E_s + K

kde

p - extrakt původní mladiny před zakvašením,

E_s- hmotnostní procento nezkvašeného (skutečného) extraktu piva, které se stanoví sacharometricky nebo pyknometricky po oddestilování alkoholu a doplnění destilovanou vodou na původní hmotnost vzorku,

A - hmotnostní procento alkoholu stanovené v destilátu pyknometricky,

K - korekční činitel, který je stanoven tabelárně.

(4) Pro určení koncentrace piva se jako rozhodčí metoda použije destilační metoda. Při sériových analýzách je možno extrakt původní mladiny stanovit refraktometricky nebo pomocí automatických analyzátorů.

§ 31a

Malým nezávislým pivovarem je osoba, která formou podnikání^22d)vyrábí pivo a splňuje tyto podmínky:

účast jiných subjektů, které podnikají ve výrobě piva a sladu, je možná v případě, že jejich celkový podíl na čistém obchodním jmění^22e)nebo hlasovacích právech není vyšší než 20 %,
výroba (známkového) piva v licenci^22f)nepřekročí 49 % jeho výstavu v kalendářním roce,
provozní prostory podzemní i nadzemní nejsou technologicky ani jinak propojeny s provozními prostorami jiné právnické osoby nebo fyzické osoby, která vyrábí pivo. Jestliže jedna právnická nebo fyzická osoba vlastní více pivovarů a jejich společný výstav v kalendářním roce nepřevýší 200 tisíc hektolitrů, považují se tyto pivovary za jeden malý nezávislý pivovar,
mladinu (§ 31) a mladé pivo může nakoupit v objemu nejvýše do 10 % svého výstavu piva za kalendářní rok.

§ 32

Základ daně

Základem daně je množství piva, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v hektolitrech.

^22d)§ 2 odst. 2 zákona č.513/1991 Sb.

^22e)§ 6 odst. 3 zákona č.513/1991 Sb.

^22f)§ 14 zákona č.527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích.

§ 33

Sazby daně

(1) Základní sazba daně z piva pro ostatní právnické a fyzické osoby a snížené sazby pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) za 1 hektolitr a každé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením jsou stanoveny takto :

Číselný kód	Základní sazba daně v Kč/hl za každé celé % extraktu původní mladiny
nomenkl.	pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i)					pro ostatní
celního	velikostní skupina podle výstavu v hl					právnické a
sazebníku	do 10 000	nad 10 000	nad 50 000	nad 100 000	nad 150 000	fyzické
		do 50 000	do 100 000	do 150 000	do 200 000	osoby
	včetně	včetně	včetně	včetně	včetně
2203	12,00 Kč	14,40 Kč	16,80 Kč	19,20 Kč	21,60 Kč	24,00 Kč

Ke zlomkům procent (desetinným místům) se nepřihlíží.)

(1) Základní sazba daně z piva a snížené sazby daně z piva pro malé nezávislé pivovary ( § 2 písm. i)) za 1 hektolitr a každé celé procento extraktu původní mladiny, ze které bylo pivo vyrobeno, před zakvašením, jsou stanoveny takto :

Číselný kód	Sazba daně v Kč/hl za každé celé procento extraktu původní mladiny
nomenklatury	Základní	Snížené sazby pro malé nezávislé pivovary
celního	sazba	Velikostní skupina podle výstavu v hl
sazebníku		do 10 000	nad 10 000	nad 50 000	nad 100 000	nad 150 000
			do 50 000	do 100 000	do 150 000	do 200 000
		včetně	včetně	včetně	včetně	včetně
2203, 2206	24,00 Kč	12,00 Kč	14,40 Kč	16,80 Kč	19,20 Kč	21,60 Kč

Ke zlomkům procent (desetinným místům) se nepřihlíží.

(2) Pivo vyráběné v licenci podle § 31a písm.b) je vždy zdaňováno základní sazbou daně.

((2)) (3) Výše daně u vyskladněného piva konkrétní koncentrace vyjádřené v procentech se vypočítá jako součin množství vyskladněného piva v hektolitrech, konkrétní výše procenta koncentrace a základní nebo snížené sazby.

§ 33a

(1) Malý nezávislý pivovar oznámí do 31. ledna kalendářního roku finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny podle předpokládaného ročního výstavu.

(2) Malý nezávislý pivovar, který zahájí výrobu v průběhu kalendářního roku, oznámí finačnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny do konce měsíce, v němž zahájil výrobu. Předpokládaný výstav se vypočítá jako dvanáctinásobek podílu předpokládaného výstavu od zahájení činnosti do konce roku a počtu měsíců výroby v kalendářním roce včetně měsíce, v němž zahájí výrobu.

(3) Zařazení malého nezávislého pivovaru do velikostní skupiny může být nejvýše o jeden stupeň nižší, než odpovídá skutečnému výstavu v předchozím kalendářním roce.

(4) Jestliže skutečný výstav v kalendářním roce je vyšší než horní mez velikostní skupiny, do níž byl malý nezávislý pivovar zařazen, předloží plátce daně správci daně ve lhůtě (stanovené zvláštním předpisem) stanovené zvláštním předpisem ^18a) dodatečné daňové přiznání za každé zdaňovací období tohoto kalendářního roku. Na dodatečném daňovém přiznání uvede rozdíl mezi daňovou povinností podle sazby daně za velikostní skupinu, která odpovídá skutečnému výstavu a daňovou povinností uvedenou na řádném daňovém přiznání za stejné zdaňovací období. Současně lze bez ohledu na lhůtu uvedenou v § 12 odst. 3 uplatnit nárok na vrácení daně. Z daně doměřené podle dodatečného daňového přeznání podaného podle tohoto odstavce se penále nepředepisuje.

Hlava IV

Daň z vína

§ 34

Plátci

Plátcem daně z vína vyskladněného v tuzemsku není fyzická osoba, která spolu s osobami tvořícími s ní domácnost^21d)nevyskladní celkem více než 500 litrů vína za kalendářní rok.
Plátci daně z vína jsou také všechny právnické i fyzické osoby, které vyskladní podle § 2 písm. h) bodu 1 nezdaněné víno nabyté od osob uvedených v odstavci 1. Ustanovení odstavce 1 zůstává nedotčeno.
Právnické nebo fyzické osoby, které vyskladní víno již zdaněné, jsou povinny tuto skutečnost prokázat správci daně.

^21d) § 115 zákona č. 40/1964 Sb.

§ 34a

Vznik daňové povinnosti

(1) Daňová povinnost vzniká dnem vyskladnění vína plátci uvedenými v § 34 odst.2.

(2) Daňová povinnost vzniká fyzickým osobám, které se zaregistrují podle § 37a dnem registrace podle § 37a, a týká se množství vína vyskladněného od 1.ledna kalendářního roku, ve kterém došlo k registraci, do dne registrace.

§ 35

Předmět daně

Předmětem daně pro účely tohoto zákona jsou vína, která obsahují (více než 0,5% objemových alkoholu) více než 1,2 % objemových alkoholu, nejvýše však 22 % objemových alkoholu, a to:

vína dosycovaná CO₂, která při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak větší než 0,1 MPa,
šumivá vína, t.j. (nápoje) výrobky vyrobené řízeným druhotným kvašením vín anebo moštů, které při uzavřeném obsahu dosahují při teplotě 20 °C přetlak nejméně 0,3 MPa,
desertní a desertní kořeněná vína, t.j. (nápoje) výrobky vyrobené z vín s přísadou rafinovaného cukru anebo zahuštěného moštu, jemného rafinovaného lihu anebo vinného destilátu, případně koření,
ostatní (nápoje) výrobky vyrobené alkoholovým kvašením (ovocná vína, medovina, sladové víno aj.) a směsi ostatních nápojů s víny,
cidry a perry, tj. nápoje vyrobené alkoholovým kvašením jablečných šťáv (cidr) nebo hruškových šťáv (perry), bez obohacení lihem.

§ 36

Základ daně

Základem daně je množství vína, u něhož vznikla daňová povinnost podle § 5 vyjádřené v litrech.

§ 37

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury Text Sazba

celního daně

sazebníku

2204 vína dosycovaná C0₂podle § 35

odst.1 písm. a) 16,40 Kč/litr

šumivá vína podle § 35 odst.1 písm. b) 23,40 Kč/litr

2205 desertní a desertní kořeněná

vína podle § 35 odst.1písm. c) 16,40 Kč/litr

2206 (ostatní nápoje podle § 35 písm. d)) (5,10 Kč/litr)

ostatní (nápoje) výrobky podle § 35 písm. d)

dosycované CO₂, které při uzavřeném obsahu a teplotě

20°C dosahují přetlak větší než 0,1 MPa 16,40 Kč/litr

ostatní (nápoje) výrobky podle § 35 odst. 1 písm. d) šumivé 23,40 Kč/litr

ostatní (nápoje) výrobky podle § 35 odst. 1 písm. d)

upravené jako desertní a desertní kořeněná vína

podle § 35odst. 1 písm. d) 16,40 Kč/litr

cidry a perry podle § 35 písm. e), které při uzavřeném

obsahu a teplotě 20°C dosahují přetlak větší než 0,3 MPa,

bez ohledu na obsah alkoholu 16,40 Kč/litr

cidry a perry podle § 35 písm. e), které při uzavřeném

obsahu a teplotě 20°C nedosahují přetlak větší než 0,3 MPa,

při obsahu alkoholu do 7% objemu (včetně) 2,40 Kč/litr

cidry a perry podle § 35 písm. e), které při uzavřeném

obsahu a teplotě 20°C nedosahují přetlak větší než 0,3 MPa,

při obsahu alkoholu větším než 7% objemových 16,40 Kč/litr

§ 37a

Registrace

Pokud fyzická osoba, která dosud podle § 34 odst. 1 nebyla plátcem daně, v průběhu kalendářního roku vyskladní více než 500 litrů vína, je povinna se zaregistrovat jako plátce spotřební daně u příslušného finančního orgánu nejpozději do dne vyskladnění 501. litru vína v tomto kalendářním roce.

Hlava V

Daň z tabákových výrobků

§ 38

Předmět daně

Předmětem daně jsou tabákové výrobky.
Tabákovými výrobky se pro účely tohoto zákona rozumí cigarety, cigarilos, doutníky, lulkové, dýmkové, cigaretové, šňupavé a žvýkací tabáky, tabákový odpad, droliny.

§ 39

Základ daně

Základem daně je množství tabákových výrobků, u nichž vznikla daňová povinnost podle § 5, vyjádřené v kusech (u cigaret, doutníků a cigarilos) nebo v kilogramech (u tabáků).

§ 40

Sazby daně

Sazby daně jsou stanoveny takto:

Číselný kód

nomenklatury Text Sazba

celního daně

sazebníku

2401 tabákový odpad, droliny 44, - Kč/kg

2402 cigarety filtrové délky nad 70 mm 0,79 Kč/kus

cigarety provazcové a cigarety

filtrové délky do 70 mm včetně 0,67 Kč/kus

doutníky, cigarilos 0,79 Kč/kus

2403 cigaretový tabák pro

výrobu cigaret 855, - Kč/kg

tabákový odpad, droliny upravené

na kouření 855, - Kč/kg

tabákové vložky z cigaretového

tabáku pro ruční výrobu cigaret 0,79 Kč/kus

lulkové, dýmkové, šňupavé

a žvýkací tabáky 44, - Kč/kg

§ 40a

Odvod a splatnost daně

Daň je splatná nejpozději do 60 dnů ode dne vzniku daňové povinnosti podle § 5 odst. 1 písm. e).
Pokud je vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, stává se peněžní ústav, u kterého je veden účet tuzemského výrobce nebo dovozce cigaret (dále jen “ručitel“), daňovým dlužníkem^22b)v případě, že plátce nesplnil povinnost podle odstavce 1 a je povinen odvést daň místo plátce. Celní úřad Kutná Hora (dále jen “úřad") je povinen první pracovní den po dni splatnosti daně uvědomit ručitele o skutečnosti, že se stal daňovým dlužníkem a že je povinen uhradit za plátce daňovou povinnost.

§ 40b

Příslušenství daně

(1) Pokud plátce, u kterého nebylo vázáno odebrání tabákových nálepek na poskytnutí záruky podle § 40d odst. 7, neodvede daň do lhůty stanovené v § 40a odst. 1, je povinen kromě dlužné částky daně zaplatit penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení.

(2) Pokud povinnost zaplatit daň přejde podle § 40a odst. 2 na ručitele, je ručitel povinen zaplatit dlužnou daň včetně penále ve výši 0,1% z dlužné částky za každý den prodlení počínaje dnem následujícím po dni splatnosti daně podle § 40a odst. 1.

^22b)§ 57 zákona ČNR č. 337/1992 Sb.

Č Á S T T Ř E T Í

Značení některých tabákových výrobků

§ 40c

Značení cigaret

(1) Cigarety v tuzemsku vyrobené nebo do tuzemska dovezené (dále jen “cigarety“) musí být značeny tabákovou nálepkou.^22a) Tato povinnost se nevztahuje na cigarety prodávané na palubách letadel zahraničních linek, v prodejnách typu DUTY/TAX FREE a v prodejnách, které jsou na základě písemného souhlasu ministerstva financí oprávněny k prodeji za ceny bez daně osobám jiných států, které požívají výsad a imunit podle mezinárodních smluv, jimiž je Česká republika vázána.¹⁸⁾.

(2) V prostorách, kde se prodávají cigarety, na které se podle odstavce 1 nevztahuje povinnost značení, se smějí prodávat pouze cigarety neznačené.

(3) V období ode dne účinnosti tohoto zákona do 30. června 1994 mohou být cigarety v tvrdém balení vyrobené v tuzemsku a cigarety v tvrdém balení vyrobené na území Slovenské republiky do tuzemska dovezené značeny namísto tabákové nálepky vytištěným nápisem v českém jazyce "URČENO PRO PRODEJ V ČR".

(4) Značení cigaret podle předchozích odstavců musí být viditelně umístěno na jednotkovém balení určeném pro přímou spotřebu (dále jen “krabička") a pod celofánový přebal, pokud se tento používá.

(5) Na cigarety značené poškozenou tabákovou nálepkou nebo značené jinak, než je stanoveno, se pohlíží jako na neznačené; tabákové nálepky zeslabené naseknutím^22a)se nepovažují za poškozené.

(6) Cigarety určené pro vývoz¹⁾nesmějí být značeny podle odstavců 1 až 4.

§ 40d

Objednávání, prodej a distribuce tabákových nálepek

(1) Nákup tabákových nálepek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce tabákových nálepek k úřadu a jejich prodej tuzemským výrobcům (dále jen výrobce) nebo dovozcům cigaret zajišťuje úřad, který zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce cigaret. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovat podle zvláštního předpisu.^22c)

^22a)Vyhláška. Ministerstva financí č. 11/1994 Sb., kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů

^22c)§ 15 a 16 zákona ČNR č. 337/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Náklady na skladování tabákových nálepek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům cigaret a na kontrolu přepravy, uložení a užití tabákových nálepek u výrobce nebo dovozce nese stát.

(2) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen objednávat tabákové nálepky výhradně u úřadu.

(3) Výrobce tabákových nálepek smí prodávat tabákové nálepky výhradně úřadu.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen k objednávce tabákových nálepek (dále jen “objednávka“), kterou předkládá poprvé, přiložit úředně ověřený opis povolení k výrobě nebo dovozu cigaret.²³⁾Toto ustanovení neplatí pro dovoz cigaret vyrobených na území Slovenské republiky dovezených do České republiky na základě smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.^23a)

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen předložit doklad uvedený v odstavci 4 vždy při první objednávce v každém kalendářním roce. V případě změny údajů podle odstavce 4 je výrobce nebo dovozce cigaret povinen předložit doklad o změně údajů k první objednávce podané po této změně.

(6) Orgány, které jsou oprávněny vydávat a rušit povolení k výrobě nebo dovozu cigaret, jsou povinny neprodleně informovat úřad o tom, že výrobci nebo dovozci cigaret vydaly nebo odejmuly povolení k výrobě nebo dovozu cigaret a že toto vydání nebo odejmutí nabylo právní moci.

(7) Úřad je povinen po doručení první objednávky na tabákové nálepky od výrobce nebo dovozce cigaret po dni účinnosti tohoto zákona stanovit, zda bude od výrobce nebo dovozce cigaret požadovat písemnou záruku ručitele. Písemná záruka musí obsahovat závazek, že ručitel zajistí po dobu platnosti záruky zaplacení daně nezaplacené výrobcem nebo dovozcem cigaret ve lhůtě stanovené v § 40a odst. 1 včetně jejího příslušenství. Rozhodnutí o povinnosti předložit písemnou záruku je úřad povinen oznámit výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději do 30 dnů po dni převzetí objednávky. V případě, že úřad nebude požadovat písemnou záruku, je povinen též toto své rozhodnutí oznámit výrobci nebo dovozci.

(8) Pokud úřad stanoví povinnost poskytnutí záruky podle odstavce 7, musí tato záruka obsahovat údaj o dni počátku a o dni ukončení její platnosti. Ručitel může zrušit platnost záruky přede dnem ukončení její řádné platnosti. Předčasné ukončení platnosti záruky ze strany ručitele nemůže mít zpětnou účinnost a ručitel je povinen úřadu oznámit předčasné ukončení platnosti záruky nejpozději v den tohoto ukončení. Při předložení první objednávky po dni ukončení platnosti záruky se postupuje podle odstavce 7.

²³⁾Vyhláška federálního ministerstva zahraničního obchodu č. 560/1991 Sb., o podmínkách vydávání úředního povolení k dovozu a vývozu zboží a služeb, ve znění pozdějších předpisů.

^23a)Sdělení Ministerstva zahraničních věcí č. 237/1993 Sb., o sjednání Smlouvy o vytvoření celní unie mezi Českou republikou a Slovenskou republikou.

(9) Úřad písemně odmítne prodat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, který

nesplní podmínky stanovené v odstavcích 4 a 5,
nepředloží stejnopis nebo ověřený opis záruky podle odstavce 7 nebo kterému platnost této záruky ručitel zruší před uplynutím její řádné platnosti,
nemá povolení k výrobě nebo dovozu cigaret nebo kterému bylo toto povolení odejmuto,
je v likvidaci nebo je v konkursním nebo vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu, ²⁴⁾
nevyrovnal svou daňovou povinnost podle § 40a odst. 1 nebo § 40b odst. 1 nebo za kterého nevyrovnal daňovou povinnost ručitel podle § 40a odst. 2 nebo § 40b odst. 2,
neuhradil úřadu cenu tabákových nálepek podle odstavce 11, které od úřadu již odebral.

(10) Výrobce nebo dovozce cigaret nesmí obdržené tabákové nálepky prodat nebo jakýmkoliv způsobem bezplatně předat jiným fyzickým nebo právnickým osobám s výjimkou úřadu. Toto ustanovení se nevztahuje na případ, kdy dovozce cigaret předá tabákové nálepky zahraničním výrobcům cigaret za účelem označení cigaret podle § 40c odst. 1 a 4. Dovozce cigaret je povinen nechat si přechod tabákových nálepek do zahraničí potvrdit pohraničním celním orgánem.

(11) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen uhradit cenu tabákových nálepek. Přepravu tabákových nálepek od úřadu k výrobci nebo dovozci cigaret a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce cigaret zajišťuje tento výrobce nebo dovozce cigaret na své vlastní náklady.

(12) Úřad je povinen vydat objednané tabákové nálepky včetně platebního výměru výrobci nebo dovozci cigaret nejpozději první pracovní den po dni doručení objednávky s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne a pokud se jedná o tabákové nálepky pro krabičky o obsahu 20 kusů cigaret. Objednané tabákové nálepky pro krabičky, které obsahují jiný počet kusů cigaret je úřad povinen vydat včetně platebního výměru do 25 dnů ode dne doručení objednávky, s výjimkou objednávky podle odstavce 7, pokud vydání tabákových nálepek z důvodů stanovených v odstavci 9 písemně neodmítne. Písemné odmítnutí vydání tabákových nálepek je úřad povinen výrobci nebo dovozci cigaret odeslat nejpozději první pracovní den po dni převzetí objednávky. U objednávek podle odstavce 7 se lhůta pro vydání tabákových nálepek nebo pro jeho odmítnutí prodlužuje o lhůtu stanovenou v odstavci 7. Úřad nemůže odmítnout vydat tabákové nálepky výrobci nebo dovozci cigaret, pokud jsou tyto nálepky zaplaceny včetně daně v hotovosti nejpozději při předání objednávky. V tomto případě se nepoužijí ustanovení odstavců 7 a 8 a odstavce 9 písm. b).

(13) Pokud úřad nevydá výrobci nebo dovozci cigaret tabákové nálepky ve lhůtě stanovené v odstavci 12 a zároveň v této lhůtě jejich vydání písemně neodmítne, je povinen nahradit výrobci nebo dovozci cigaret nezbytné náklady, které vznikly v souvislosti s nedodržením stanovené lhůty. Pokud k nedodržení stanovené lhůty dojde v důsledku překážek na straně výrobce nebo dovozce cigaret, ztrácí objednávka platnost.

²⁴⁾Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, ve znění pozdějších předpisů.

§ 40e

Evidence a kontrola tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen vést evidenci přijatých, užitých a vrácených tabákových nálepek a uchovávat evidenci a doklady, na jejichž základě byly zápisy v evidenci provedeny, po dobu deseti let od konce kalendářního roku, ve kterém byly tyto doklady vystaveny.

(2) Úřad provede nejméně jednou za kalendářní rok inventuru tabákových nálepek u každého výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad je dále oprávněn provádět namátkovou kontrolu evidence tabákových nálepek a namátkovou inventuru tabákových nálepek podle potřeby.

§ 40f

Vracení tabákových nálepek

(1) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky. U poškozených tabákových nálepek musí jejich nepoškozená část činit alespoň 60 % celkové plochy tabákové nálepky. U znečištěných tabákových nálepek, pokud nejsou poškozeny, musí být prokazatelné, že jde o tabákové nálepky nabyté v souladu s právními předpisy. U znečištěných tabákových nálepek, které jsou také poškozeny, musí být splněny obě podmínky. Za poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky, které obsahují platnou sazbu daně a současnou sjednanou cenu tabákové nálepky vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nepoškozené. V případě, že poškozené nebo znečištěné tabákové nálepky byly nakoupeny za jinou než současnou sjednanou cenu nebo které obsahují jinou sazbu daně než platnou, vrátí úřad výrobci nebo dovozci cigaret částku, která byla za tabákové nálepky zaplacena. Je-li poškozená nebo znečištěná tabáková nálepka složená z více částí, lze ji vyměnit za nepoškozenou pouze tehdy, nejsou-li pochybnosti o tom, že jednotlivé části patří k sobě. Úřad vrácené poškozené a znečištěné tabákové nálepky zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených poškozených a znečištěných tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

(2) Pokud Ministerstvo financí rozhodne o změně vzoru tabákové nálepky, aniž by se měnila sazba daně, je výrobce nebo dovozce cigaret povinen vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky starého vzoru nejpozději do 15 dnů ode dne účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru. Za vrácené tabákové nálepky starého vzoru vydá úřad bezplatně tabákové nálepky nového vzoru nejpozději první pracovní den po dni doručení vrácených doručených tabákových nálepek, pokud se s výrobcem nebo dovozcem cigaret nedohodne jinak. Úřad vrácené tabákové nálepky starého vzoru zničí za účasti pověřeného pracovníka Ministerstva financí. Zúčastněné osoby o zničení vrácených tabákových nálepek pořídí písemný protokol.

Výrobce nebo dovozce cigaret je povinen neprodleně vrátit úřadu nepoužité tabákové nálepky, popřípadě tabákové nálepky poškozené nebo znečištěné ve smyslu § 40f odst. 1, v případě ukončení své činnosti jako výrobce nebo dovozce cigaret. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena.

(4) Výrobce nebo dovozce cigaret může požádat úřad o úřední dozor nad zničením tabákových nálepek nalepených na krabičkách. Úředním dozorem se rozumí účast pověřeného pracovníka úřadu při zničení tabákových nálepek nalepených na krabičkách, které na své náklady zajistí výrobce nebo dovozce cigaret. Zničení tabákových nálepek pod úředním dozorem lze provést pouze na území České republiky. Úřad je povinen této žádosti vyhovět. Výrobci nebo dovozci vzniká nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem zničení tabákových nálepek pod úředním dohledem. Nárok na vrácení daně lze uplatnit pouze tehdy, jestliže byla splněna podmínka podle § 40a.

(5) Výrobce nebo dovozce cigaret může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Pokud u takto vrácených tabákových nálepek ještě nebyla zaplacena daň, nevztahuje se na výrobce nebo dovozce cigaret ustanovení § 40a a 40b. Jestliže u takto vrácených tabákových nálepek byla již daň odvedena, vzniká výrobci nebo dovozci cigaret nárok na vrácení daně do výše daně odvedené dnem doručení tabákových nálepek, vrácených podle tohoto ustanovení, úřadu.

(6) Za ztracené tabákové nálepky a za tabákové nálepky poškozené z více než 40%, pokud nejde o tabákové nálepky zničené podle odstavce 4, se náhrada neposkytuje.

§ 40g

Sankce za porušení povinností při označování cigaret

(1) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší zákaz stanovený v § 40d odst. 10, a výrobci tabákových nálepek, který poruší povinnost stanovenou v § 40d odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč, nejméně však 200 000 Kč.

(2) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40e odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč, nejméně však 50 000 Kč.

(3) Výrobci nebo dovozci cigaret, který poruší povinnost stanovenou v § 40f odst. 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč, nejméně však 25 000 Kč.

(4) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad, který je uložil. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(5) Pokuty uložené podle odstavců 1 až 3 mohou být vybírány a vymáhány nejdéle do tří let po jejich uložení.

§ 40h

Zmocnění pro ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

vzor a rozměry tabákové nálepky a způsob jejího umístění na krabičku cigaret,
způsob objednávání, prodeje a distribuce tabákových nálepek,
způsob placení tabákových nálepek,
způsob přepravy a uchovávání tabákových nálepek,
způsob evidence tabákových nálepek,
způsob inventarizace tabákových nálepek,
způsob evidence a vracení poškozených tabákových nálepek,
vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce cigaret,
vzor oprávnění pracovníka Ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40f odst. 1 a 2.

Č Á S T Č T V R T Á

ZNAČENÍ NĚKTERÝCH VÝROBKŮ OBSAHUJÍCÍCH LÍH

§ 40i

Povinnost značení konzumního lihu a lihovin

(1) Na území České republiky lze vyskladňovat, dovážet, skladovat nebo prodávat konzumní líh²⁵⁾ a lihoviny²⁵⁾ (dále jen “lihovina”) zatříděné pod číselným kódem nomenklatury celního sazebníku 2207 a 2208 pouze tehdy, jsou-li značené kontrolní páskou podle § 40n.

(2) Ustanovení odstavce 1 neplatí pro lihoviny, které

obsahují méně než 15% objemových alkoholu,
nejsou uzavřeny v obalu určeném pro prodej konečnému spotřebiteli (dále jen “obal”),
jsou uzavřeny v obalu s obsahem menším než 0,1 litru,
jsou osvobozeny od daně podle § 8 odst. 1 a § 29 odst. 2 písm. d),
jsou určeny pro vývoz,

²⁵⁾Vyhláška Ministerstva zemědělství č.335/1997 Sb., kterou se provádí § 18 písm. a), d), h), i), j) a k) zákona č.110/1997 Sb., o potravinách a tabákových výrobcích a o změně a doplnění některých souvisejících zákonů, pro nealkoholické nápoje a koncentráty k přípravě nealkoholických nápojů, ovocná vína, ostatní vína a medovinu, pivo, konzumní líh, lihoviny a ostatní alkoholické nápoje, kvasný ocet a droždí.

jsou určeny k prodeji v prodejnách typu DUTY/TAX FREE nebo na palubách letadel zahraničních linek,
jsou skladovány ještě před vyskladněním ve výrobních nebo skladovacích prostorách výrobce,
jsou výsledkem pěstitelského pálení ovoce.

Tyto lihoviny s výjimkou lihovin uvedených v písmenu g) značeny být nesmějí.

(3) Na lihoviny neznačené kontrolní páskou, lihoviny značené poškozenou nebo znečištěnou páskou nebo lihoviny značené jinak než je stanoveno (dále jen “neznačené lihoviny”) se pohlíží jako na lihoviny neznačené.

(5) Povinnost značit lihoviny podle odstavce 1 a 2 má fyzická nebo právnická osoba, která lihoviny v tuzemsku vyrábí (dále jen “výrobce”) nebo do tuzemska dováží (dále jen “dovozce”).

§ 40j

Kontrola značení lihovin

Kontrolu dodržování povinnosti značení lihovin podle § 40i vykonávají na základě zvláštního právního předpisu státní orgány, jimiž jsou

finanční orgány,
celní orgány,
Česká zemědělská a potravinářská inspekce,
Česká obchodní inspekce,
živnostenské úřady.

§ 40k

Pokuty za porušení povinnosti značení lihovin

(4) Při stanovení výše pokuty se přihlédne k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům protiprávního jednání.

(5) Pokutu uloží ten orgán uvedený v § 40j odst. 1 písm. a) a b), který zjistí vyskladnění, dovoz, skladování nebo prodej neznačených lihovin jako první.

(6) Pokutu nelze uložit, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, dva roky. Právo vymáhat uloženou pokutu zaniká uplynutím pěti let ode dne, v němž se rozhodnutí o uložení pokuty stalo vykonatelným.

(7) Pokuta je příjmem státního rozpočtu.

§ 40 l

Propadnutí a zabrání neznačených lihovin

(1) Zjistí-li orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. a) a b), že jsou vyskladněny, dovezeny, skladovány nebo prodávány neznačené lihoviny, uloží kromě pokuty podle § 40k také propadnutí těchto neznačených lihovin nebo rozhodnou o jejich zabrání, a to při každém zjištění této skutečnosti.Zároveň své zjištění sdělí příslušnému živnostenskému úřadu.

(3) O zabrání neznačených lihovin lze rozhodnout, jestliže

nenáleží fyzické či právnické osobě, která porušila povinnost uvedenou v § 40i odst. 1 nebo 2, nebo
fyzická či právnická osoba, které náleží neznačené lihoviny, není známa.

Vlastníkem zabraných neznačených lihovin se stává stát.

Propadlé nebo zabrané neznačené lihoviny budou zničeny. O způsobu jejich zničení rozhodne vedoucí, který je v čele orgánu, jenž rozhodnutí ve věci propadnutí nebo zabrání neznačených lihovin vydal. Pro zničení propadlých nebo zabraných neznačených lihovin zároveň jmenuje tříčlennou komisi, která bude na zničení dohlížet.

(7) Nestanoví-li tento nebo zvláštní zákon jinak, platí pro řízení před finančními orgány nebo celními orgány při rozhodování o propadnutí nebo zabrání neznačených lihovin zákon o správě daní a poplatků.

§ 40m

Zajištění neznačených lihovin

(1) Orgány uvedené v § 40j odst. 1 písm. c) až e) mohou zajistit neznačené lihoviny, a to bez ohledu na práva třetích osob, a podle možnosti zapečetit sklad těchto výrobků.

(3) Nejsou-li zajištěné neznačené lihoviny na výzvu vydány orgánu, který o zajištění rozhodl, mohou být tomu, kdo je má u sebe, odňaty.

(5) Skladování neznačených lihovin zajištěných podle odstavce 1 se provádí na náklad fyzické nebo právnické osoby, které byly neznačené lihoviny zajištěny.

§ 40n

Způsob značení lihovin

Kontrolní páska musí být viditelně umístěna na obalu. Způsob umístění kontrolní pásky stanoví prováděcí právní předpis.

§ 40o

Objednávání, prodej a distribuce kontrolních pásek

(1) Úřad zajišťuje nákup kontrolních pásek od jejich výrobce, jejich přepravu od výrobce kontrolních pásek k úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům lihovin. Úřad zároveň vykonává kontrolu přepravy, uložení a užití kontrolních pásek u výrobce nebo dovozce lihovin. Na žádost úřadu provedou kontrolu též jiné finanční orgány nebo celní orgány prostřednictvím svých pracovníků, které touto kontrolou pověří. Při této kontrole jsou pověření pracovníci oprávněni postupovatpodle zvláštního předpisu^22c). Náklady na skladování kontrolních pásek u úřadu a jejich prodej výrobcům nebo dovozcům lihovin a na kontrolu přepravy, uložení a užití kontrolních pásek u výrobce nebo dovozce lihovin nese stát.

(2) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen objednávat kontrolní pásky výhradně u úřadu. Při obdržení první objednávky přidělí úřad výrobci nebo dovozci lihovin registrační odběrné číslo. Přidělené registrační odběrné číslo bude výrobce nebo dovozce lihovin užívat při každé další objednávce i při placení odebraných kontrolních pásek.

(3) Výrobce kontrolních pásek smí prodávat kontrolní pásky výhradně úřadu.

(4) Úřad písemně odmítne prodat kontrolní pásky výrobci lihovin, který nemá povolení Ministerstva financí k nákupu, odběru, zpracování nebo dovozu lihu^15a) pro výrobu lihovin. Úřad také písemně odmítne prodat kontrolní pásky výrobci nebo dovozci lihovin, který

je v likvidaci nebo je v konkursním či vyrovnacím řízení podle zvláštního předpisu,²⁴⁾
neuhradil úřadu cenu kontrolních pásek podle odstavce 6, které od úřadu již odebral.

(6) Výrobce nebo dovozce lihovin je povinen uhradit cenu kontrolních pásek. Přepravu kontrolních pásek od úřadu k výrobci nebo dovozci lihovin a jejich uložení a užití u výrobce nebo dovozce lihovin zajišťuje tento výrobce nebo dovozce lihovin na své vlastní náklady.

§ 40p

Vracení kontrolních pásek

(4) Výrobce nebo dovozce lihovin může vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené kontrolní pásky, které od úřadu odebral, i bez uvedení důvodů. Úřad výrobci nebo dovozci lihovin vrátí částku, která byla za vrácené kontrolní pásky zaplacena.

(5) Za ztracené kontrolní pásky, za kontrolní pásky poškozené z více než 40% a za kontrolní pásky znečištěné tak, že není prokazatelné, že se jedná o kontrolní pásky nabyté v souladu s tímto zákonem, se náhrada neposkytuje.

§ 40r

Evidence a kontrola kontrolních pásek

§ 40s

Pokuty za porušení povinností při nakládání s kontrolními páskami

Pokud úřad zjistí, že
u výrobce lihovin počet kontrolních pásek přijatých podle evidenčních dokladů je ke dni kontroly vyšší než součet počtu kontrolních pásek skutečně užitých, kontrolních pásek vrácených úřadu a kontrolních pásek nepoškozených, poškozených z méně než čtyřiceti procent nebo znečištěných uložených u výrobce lihovin,
u dovozce lihovin počet kontrolních pásek přijatých na základě předchozí objednávky pro stejného zahraničního výrobce lihovin je ke dni kontroly vyšší než součet počtu kontrolních pásek vrácených do tuzemska umístěných na obalu lihovin od tohoto zahraničního výrobce dovezených, kontrolních pásek vrácených úřadu a kontrolních pásek nepoškozených, poškozených z méně než čtyřiceti procent nebo znečištěných uložených u dovozce lihovin,

(3) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší zákaz stanovený v § 40o odst. 5, a výrobci kontrolních pásek, který poruší povinnost stanovenou v § 40o odst. 3, uloží úřad pokutu až do výše 5 000 000 Kč.

(4) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší povinnost stanovenou v § 40p odst. 1, 2 a 3, uloží úřad pokutu až do výše 1 000 000 Kč.

(5) Výrobci nebo dovozci lihovin, který poruší povinnost stanovenou v § 40r odst. 1, uloží úřad pokutu až do výše 2 000 000 Kč.

(6) Pokuty uložené podle odstavců 1 a 3 až 5 je oprávněn vybírat a vymáhat úřad. Příjmy z těchto pokut jsou příjmem státního rozpočtu.

(7) Pokutu nelze uložit, jestliže od konce kalendářního roku, ve kterém došlo k jednání zakládajícímu právo na uložení pokuty, dva roky. Právo vymáhat uloženou pokutu zaniká uplynutím pěti let ode dne, v němž se rozhodnutí o uložení pokuty stalo vykonatelným.

§ 40t

Zmocnění pro ministerstvo financí

Ministerstvo financí stanoví vyhláškou

a) vzor, náležitosti a rozměry kontrolní pásky a způsob jejího umístění na obal,

způsob objednávání, prodeje a distribuce kontrolních pásek,
způsob placení kontrolních pásek,

d) způsob přepravy a uchovávání kontrolních pásek,

e) způsob evidence kontrolních pásek,

f) způsob inventarizace kontrolních pásek,

způsob evidence a vracení poškozených kontrolních pásek,
vzor oprávnění pracovníka úřadu ke vstupu do objektů výrobce nebo dovozce lihovin,
vzor oprávnění pracovníka ministerstva financí pověřeného dozorem podle § 40p odst. 1 a 2.

Č Á S T ( Č T V R T Á ) P Á T Á

Přechodná a závěrečná ustanovení

§ 41

Přechodná ustanovení

(1) Bude-li vyhotoven řádný doklad o prodeji zboží (zejména faktura), případně o vnitropodnikovém použití zboží podle § 4 zákona č. 73/1952 Sb., o dani z obratu, ve znění zákona č. 107/1990 Sb., po 1. lednu 1993, uvede plátce tuto skutečnost do posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992. Přitom se musí jednat o vyskladnění do 31.prosince 1992. Byla-li faktura nebo jiný doklad o prodeji vyhotoven po lhůtě pro vyhotovení posledního hlášení o dani z obratu za rok 1992, vyhotoví plátce dodatečné hlášení o dani z obratu.

(2) Právnická nebo fyzická osoba, která byla do 31.prosince 1992 plátcem daně z obratu a která nakoupila vybrané výrobky do 31.prosince 1992 za cenu bez daně z obratu, je povinna u vybraných výrobků, s výjimkou vybraných výrobků, na které se vztahují ustanovení § 8, § 12 odst. 1 písm. b) až d), §23, §29 písm. a) a b), a vybraných výrobků, pro které je stanovena sazba daně nula,

provést fyzickou inventuru zásob k 31.prosinci 1992,
přiznat a odvést spotřební daň podle § 13 a 14 z inventarizovaných zásob.

(3) Právnická nebo fyzická osoba uvedená v odstavci 2 musí spotřební daň přiznat a odvést podle § 13 a 14 nejpozději za třetí zdaňovací období po 1.lednu 1993.

(4) První měsíc od účinnosti tohoto zákona odvádějí plátci daně, kteří byli do 31. prosince 1992 plátci daně z obratu, daň denně, pokud jejich měsíční daňová povinnost v prosinci 1992 přesáhla částku 100 000 Kč. Daň odvádějí v tomto období denně i plátci daně z uhlovodíkových paliv a maziv. Lhůty odvodu a splatnosti daně jsou stanoveny v § 14 odst. 4 a 7. V období účinnosti tohoto ustanovení se nepoužije ustanovení § 14 odst. 9.

(5) V případě nároků z vad, které byly uplatněny v zákonné lhůtě u vybraného výrobku nakoupeného do 31.prosince 1992 a jejichž oprávněnost byla uznána po 1.lednu 1993, mají plátci spotřební daně nárok na vrácení daně podle § 12 odst. 1 písm. d) pouze do výše zaplacené daně z obratu.

§ 42

Platnost dosavadních předpisů

Podle dosavadních předpisů se až do svého ukončení posuzují všechny lhůty, které začaly běžet přede dnem účinnosti tohoto zákona, jakož i lhůty pro uplatnění práv, která se řídí dosavadními předpisy, i když začnou běžet po účinnosti tohoto zákona.

§ 42a

Ustanovení tohoto zákona se použije, jen pokud mezinárodní smlouva, kterou je Česká republika vázána, nestanoví jinak. Subjekty, které mají podle těchto smluv nárok na vrácení daně, mohou požádat o vrácení daně správce daně. Ministerstvo financí stanoví vyhláškou podmínky vrácení daně.

§ 43

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1.ledna 1993.

* * *

Zákon č.199/1993 Sb. nabyl účinnosti dne 1.srpna 1993, zákon č.325/1993 Sb. nabyl účinnosti dne 1.ledna 1994, s výjimkou ustanovení čl. I bodů 34 až 37, které nabyly účinnosti dne 1.července 1994, a ustanovení čl. I bodu 38 § 40b odst. 5 a 7, které nabyly účinnosti dne 1.ledna 1995, zákon č.136/1994 Sb. nabyl účinnosti dne 1.července 1994, zákon č.260/1994 Sb. nabyl účinnosti dne 1.ledna 1995, s výjimkou sazeb daně pro malé nezávislé pivovary podle § 33, které nabyly účinnosti dne 1.července 1995, zákon č. 148/1995 Sb. nabyl účinnosti dne 1.ledna 1996, s výjimkou ustanovení čl.I bodů 16, 36, 37, 38, 40 a 43, která nabyla účinnosti dne 1.srpna 1995, zákon č.95/1996 Sb. nabyl účinnosti dne 26.dubna 1996, zákon č.61/1997 Sb. nabyl účinnosti dne 1.července 1997, zákon č.303/1997 Sb. nabyl účinnosti dne 1.ledna 1998, zákon č.129/1999 Sb. nabyl účinnosti dne 1.července 1999, s výjimkou čl.III, který nabyl účinnosti dne 1.ledna 2000, zákon č. ..../1999 Sb. nabyl účinnosti dne 1.ledna 2000 s výjimkou čl.I bod 69, čl.II bod 2, čl.III, čl. IV a čl. V, které nabývají účinnosti dne 1.října 2000.

* * *

Čl. II zákona č. 260/1994 Sb., ve znění nálezu Ústavního soudu České republiky č.265/1995 Sb. zní :

Čl. II

Přechodná a závěrečná ustanovení

1. Penále vyměřované po účinnosti tohoto zákona za zdaňovací období roků 1993 a 1994 nesmí přesáhnout částky zvýšení daně, které by bylo možno uložit podle dřívějších předpisů platných do 31.prosince 1994.

2. V roce 1995 oznámí malý nezávislý pivovar příslušnému finančnímu orgánu své zařazení do velikostní skupiny (§ 33a odst. 1) do 30. června 1995.

3. V roce 1995 se u malých nezávislých pivovarů považuje za zařazení do velikostní skupiny skutečný výstav v roce 1994 (§ 33a odst. 1 a 2). V roce 1995 se ustanovení § 33a odst. 3 nepoužije.

4. Pro malé nezávislé pivovary podle § 2 písm. i) platí do 30.6.1995 sazba daně uvedená v § 33 v položce “pro ostatní právnické osoby a fyzické osoby".

5. Zrušen Nálezem Ústavního soudu České republiky č. 265/1995 Sb.

Ministerstvo financí může právním předpisem upravit podrobnosti vyplývající z § 33a odst. 4.

Čl. II zákona č. 148/1995 Sb., ve znění zákona č. 95/1996 Sb., zní :

Čl. II

Přechodná ustanovení

1. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou do 31. března 1996 značit cigarety tabákovými nálepkami neobsahujícími daň nakoupenými do 31. prosince 1995.

2. Výrobci nebo dovozci cigaret mohou cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň vyskladnit nebo dovézt nejpozději do 31. března 1996.

3. Při postupu podle bodu 2 se pro vznik daňové povinnosti, vystavování daňových dokladů, vracení daně, daňové přiznání, zdaňovací období, odvod a splatnost daně, registraci, příslušenství daně a značení některých tabákových výrobků použijí ustanovení zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění platném do 31. prosince 1995.

4. Fyzické nebo právnické osoby, které nakoupily cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň za účelem dalšího prodeje, mohou tyto cigarety prodávat nejpozději dne 30. září 1996. Toto ustanovení se vztahuje i na cigarety značené podle § 40c odst. 3. Po uplynutí této doby budou všechny cigarety značené tabákovými nálepkami neobsahujícími daň považovány za cigarety neoznačené.

5. Výrobci a dovozci cigaret jsou povinni vrátit úřadu nepoužité a nepoškozené tabákové nálepky neobsahující daň nejpozději do 15. dubna 1996. Úřad výrobci nebo dovozci cigaret vrátí částku, která byla za vrácené tabákové nálepky zaplacena. Za tabákové nálepky nevrácené výrobcem nebo dovozcem cigaret, pokud jejich počet překročí 0,8 % tabákových nálepek přijatých za období mezi dvěma inventurami, uloží úřad výrobci cigaret pokutu ve výši 12,50 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku a dovozci cigaret pokutu ve výši 30 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku. Po dobu platnosti smlouvy o celní unii mezi Českou republikou a Slovenskou republikou se dovozci, jemuž chybí tabákové nálepky, které podle potvrzení pohraniční celnice podle § 40d odst. 10 přešly do zahraničí s určením pro výrobce cigaret na území Slovenské republiky, snižuje pokuta na 12,50 Kč za každou chybějící tabákovou nálepku.

Čl. VI zákona č. 95/1996 Sb. zní :

Čl. VI

Přechodná ustanovení k čl. III

1. Úkony učiněné na základě § 12 odst. 10 zákona České národní rady č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění zákona č. 148/1995 Sb., do dne účinnosti tohoto zákona zůstávají v platnosti.

Nárok na vrácení spotřební daně podle čl. III tohoto zákona mohou uplatnit osoby uvedené v čl. III bodu 12 i za období od 1. ledna 1996 do dne účinnosti tohoto zákona.

Čl. III zákona č.303/1997 Sb. zní :

Čl. III

Povolení k zásobování a k prodeji vybraných výrobků za ceny bez daně vydaná Ministerstvem financí podle dosavadních předpisů se považují za povolení vydaná podle tohoto zákona.

Čl. II zákona č. ......./1999 Sb. zní :

Čl. II

Přechodná ustanovení

2. Fyzické nebo právnické osoby, které za účelem dalšího prodeje nakoupily do 30.září 1999 konzumní líh a lihoviny neznačené podle § 40i odst. 1, mohou tyto výrobky skladovat a prodávat nejpozději do 31.března 2001.

1. pracovní návrh

Vyhláška

Ministerstva financí,

kterou se stanoví podrobnosti ke značení konzumního lihu a lihovin

Ministerstvo financí podle § 40t zákona č. 587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů ( dále jen “zákon”), stanoví :

§ 1

Vzor a umístění kontrolní pásky

Rozměry - 3 druhy formátu:

a) 12 x 80 mm - pro spotřebitelské balení s objemem plnění od 0,1 do 0,3 l

b) 16 x 100 mm - pro spotřebitelské balení s objemem plnění 0,3 l a více

c) 16 x 160 mm - pro spotřebitelské balení s netypizovaným hrdlem s objemem plnění 0,3 l a více

Popis potisku

Lícová strana kontrolní pásky bude potištěna ofsetovými prvky v kombinaci s hlubotiskovými prvky a s aplikací hologramu. Na pravé straně pásky bude vytištěn číselný kód.

Číselný kód

Číselný kód bude sestaven z registračního odběrného čísla, přiděleného podle § 40o odst. 2 zákona, objemové koncentrace etanolu a objemu spotřebitelského balení podle objednávky výrobce nebo dovozce.

Umístění pásky

Kontrolní páska musí být nalepena lícovou stranou nahoru přes uzávěr obalu lihoviny tak, aby střední část pásky byla na horní straně uzávěru a aby pravá a levá část pásky byly nalepeny rovnoměrně podél uzávěru ( u lahví tvar U).

Páska se nalepí na obal lihovin tak, aby se jeho obsah nedal použít bez poškození pásky a při otevření obalu se páska přetrhla v místě uzávěru. Před novým plněním obalu ( u vratných lahví) se odstraní levá i pravá část pásky , která zůstala na hrdle obalu v místě pod uzávěrem.

§ 2

Objednávka a distribuce kontrolních pásek

Náležitosti objednávky:

Výrobci nebo dovozci budou používat pro objednávku kontrolních pásek předepsaného tiskopisu uvedeného v příloze.

Údaje na tiskopisu :

- obchodní jméno a adresa,

- u dovozců lihovin i obchodní jméno zahraničního výrobce lihovin nebo adresa celního skladu, kde se budou pásky lepit,

- přidělené registrační číslo při dalších objednávkách,

- počet pásek v návaznosti na objem balení a obj. koncentraci etanolu lihovin

b) k objednávce bude přiloženo

- u výrobců lihovin povolení Min. financí k nákupu,odběru, dovozu nebo zpracování lihu

- u dovozců lihovin licence MPO podle vyhl. č. 560/1991 Sb.

Distribuce

Kontrolní pásky budou úřadem distribuovány výrobci nebo dovozci v arších balených do krabic. Každá krabice bude označena štítkem s číselným kódem odběratele, množstvím pásek a formátem pásky.

§ 3

Placení kontrolních pásek

Za den zaplacení se považuje

u bezhotovostních převodů z účtu u peněžního ústavu den, kdy bylo uskutečněno odepsání z účtu výrobce nebo dovozce lihovin, který pásky objednal,
u plateb v hotovosti den, kdy peněžní ústav, pošta nebo pověřený pracovník úřadu hotovost přijal nebo převzal.

§ 4

Evidence kontrolních pásek

Výrobci nebo dovozci lihovin povedou evidenci přijatých, užitých a vrácených pásek na předepsaném tiskopise , jehož vzor bude uveden v příloze.

§ 5

Inventarizace kontrolních pásek

Uzávěrka evidence kontrolních pásek výrobcem nebo dovozcem

lhůty :

- zřejmě 1x ročně , případně za kratší dobu za běžných podmínek ( pozn.: na Slovensku se např. provádí zúčtování odběru a použití pásek čtvrtletně )

- v případě ukončení činnosti výrobce nebo dovozce lihovin ke dni ukončení této činnosti; na základě uzávěrky evidence se budou vracet podle § 40p odst. 3 zákona pásky nepoužité, případně pásky poškozené nebo znečištěné

- při zavedení nového vzoru pásek ke dni účinnosti rozhodnutí Ministerstva financí o zavedení nového vzoru, kdy výrobce nebo dovozce lihovin je povinen podle § 40p odst. 2 vrátit nepoužité pásky starého vzoru.

náležitosti :

- za sledované období zúčtování odběru , použití a vrácení pásek a oznámení výsledku inventury úřadu.

2) Inventura kontrolních pásek úřadem

Náležitosti inventurního zápisu pořízeného úřadem ( obdoba tabákových nálepek):

datum inventury
místo inventury
důvod a výsledek inventury včetně vyčíslení počtu chybějících nebo přebývajících kontrolních pásek
podpisy pracovníka úřadu, který inventuru provedl, a pracovníka výrobce nebo dovozce lihovin, u kterého byla inventura provedena, včetně případného vyjádření výrobce nebo dovozce lihovin, u kterého byla inventura provedena; toto vyjádření bude přílohou k protokolu o inventuře.

§ 6

Vracení a zničení kontrolních pásek

1) Poškozené kontrolní pásky vracejí výrobci nebo dovozci lihovin úřadu vylepené na tiskopisu, jehož vzor bude uveden v příloze. Dojde-li k poškození kontrolních pásek v arších vydaných úřadem a je-li zachován jejich plný počet, mohou být tyto archy s poškozenými kontrolními páskami vráceny, aniž by byly vylepeny na předepsaném tiskopisu.

2) Lhůta pro vrácení poškozených nebo znečištěných pásek bude limitována v návaznosti na uzávěrku evidence.

3) O zničení kontrolních pásek pořídí osoby uvedené v § 40p odst. 1 zákona protokol.

§ 7

Vzor pověření ke kontrole distribuce a užití kontrolních pásek

Vzor pověření ke kontrole přepravy, uložení a užití kontrolních pásek, které bude vydáváno Oblastním celním úřadem Praha , bude uveden v příloze vyhlášky.

Zákon o spotřebních daních - EU

PARLAMENT ČESKÉ REPUBLIKY

Vládní návrh

na vydání

kterým se mění zákon č.587/1992 Sb., o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony

Daňová povinnost vzniká také

V § 1 odst. 1 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:

Účinnost

D ů v o d o v á z p r á v a

K Čl. I

K bodu 2

K bodu 3

K bodům 5 a 8

K bodům 9 a 12

K bodu 11

K bodu 13

K bodu 14

K bodu 15

K bodu 17

K bodům 18 až 23

K bodům 24 až 34 a k čl. II bod 1

K bodům 35, 42 až 44 a 46

K bodu 36

K bodu 37

K bodu 38

K bodu 39

K bodu 40

K bodu 41

K bodům 16 a 45

K bodu 47

K bodu 49

K bodům 50, 51 a 63

K bodu 54

K bodu 55

K bodu 56

K bodu 57

K bodům 58 a 60

K bodu 59

K bodu 61

K bodu 62

K bodům 64 až 67

K bodu 68

K bodu 69, k čl. II bod 2, k čl. III, k čl. IV, k čl. V a k čl. VII

K čl. VI

K bodu 1

K bodu 2

K bodu 3

K bodům 4 a 5

K bodu 6

K bodům 7 a 9

K bodu 8

K bodu 10

K bodu 11

K bodům 12 a 16

K bodu 13

K bodu 14

K bodům 15 a 18

K bodu 17

K bodům 19 až 21

K bodu 22

K bodu 23

K bodu 24

h) zda konzumní líh a lihoviny jsou značeny podle zvláštního předpisu. 1c)

Právnické a fyzické osoby vyrábějící a upravující líh jsou povinny

zvláštně denaturovaný

1. syntetický rafinovaný,

syntetický technický,

3.kvasný,

Uvádění lihu do oběhu

c) obchodní jméno a sídlo, popřípadě místo podnikání prodávajícího nebo objednatele.

Oznamovací povinnost

Pokuty

správě daní a poplatků

Z Á K O N

o spotřebních daních

ve znění zákona č. 199/1993 Sb., zákona č. 325/1993 Sb., zákona č. 136/1994 Sb.,

zákona č. 260/1994 Sb., zákona č. 148/1995 Sb., zákona č. 95/1996 Sb.,

zákona č. 61 /1997 Sb., zákona č. 303 /1997 Sb., zákona č. 129/1999 Sb.

a zákona č. ......../1999 Sb.

Č Á S T P R V N Í