Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o pojistném na sociální zabezpečení

Sněmovní tisk: č. 37, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

. v návaznosti na daňovou reformu. Pojistné je příjmem státního rozpočtu a mělo by být zdrojem úhrad dávek důchodového pojištění, nemocenského pojištění, dávek v nezaměstnanosti, výdajů na aktivní politiku zaměstnanosti a souvisejících správních výdajů.

Sazby pojistného na jednotlivé oblasti sociálního zabezpečení jsou následující:

- na důchodové pojištění 26 %;

- na nemocenské pojištění 4,4 %;

- na státní politiku zaměstnanosti 3,6 %.

Z celkového úhrnu pojistného hradí zaměstnavatel 76,5 % a zaměstnanec 23,5 % z vyměřovacího základu, kterým jsou v zásadě příjmy zaměstnance zúčtované mu jeho zaměstnavatelem. Odchylná úprava platí pro osoby samostatně výdělečně činné, které platí pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti z vyměřovacího základu, který si samy zvolí, nejméně však z částky odpovídající 35 % z rozdílu mezi vykázanými příjmy a výdaji dosaženými v kalendářním roce.

Celková bilance příjmů a výdajů sociálního pojištění v civilním sektoru vykazuje v posledních letech určité přebytky, a to 21 mld. Kč v roce 1996 a 15 mld. Kč v roce 1997 (bez správních výdajů). Přebytky vznikly zejména v oblasti státní politiky zaměstnanosti (cca 15 mld. Kč v roce 1996 a 16 mld. Kč v roce 1997) a v menší míře přebytkem v důchodovém pojištění v roce 1996 (cca 6 mld. Kč) a přebytkem v nemocenském pojištění v roce 1997 (cca 4 mld. Kč).

Od roku 1997 je bilance důchodového pojištění deficitní. V roce 1997 činil deficit 6,5 mld. Kč, v roce 1998 se očekává deficit ve výši 11,2 mld. Kč a v roce 1999 cca 7,7 mld. Kč (v návrhu státního rozpočtu na rok 1999 se nepočítá se zálohou České poště na výplatu důchodů na počátku roku 2000).

Příčiny deficitu důchodového pojištění jsou zejména:

- Snížení sazby pojistného. Vzhledem ke skutečnosti, že v letech 1993 až 1995 příjmy převyšovaly výdaje, byla od 1. 1. 1996 snížena sazba na důchodové pojištění z 27,2 % na 26 %. K tomuto datu byl též novelou zákona o rozpočtových pravidlech republiky zaveden “Zvláštní účet důchodového pojištění”, který je součástí státních finančních aktiv. Na tomto zvláštním účtě se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného a výplatou dávek. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze na zvýšení dávek důchodového pojištění a na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem tohoto pojistného. Deficit v roce 1997 padá plně na vrub snížení sazby z 27,2 % na 26 %.

- Nová konstrukce výpočtu důchodu, podle které jsou důchody přiznané po 1. 1. 1996 vyšší než důchody přiznané před tímto datem. Nárůstem průměrné výše těchto důchodů dochází i ke zvýšení výdajů.

- Nepříznivý vývoj relace počtu důchodů a počtu pojištěnců. Zejména v důsledku demografického vývoje roste počet důchodů a klesá počet plátců pojistného. Výsledkem je relativní pokles příjmů a růst výdajů, tedy i nárůst deficitu zvláštního účtu. Ten je ovlivněn i tím, že cca 13 % plátců jsou osoby samostatně výdělečně činné, které platí výrazně nižší pojistné a dále zhoršující se situací na trhu práce, v jejímž důsledku se neustále zvyšuje počet předčasných starobních důchodů.

Řešení deficitu “Zvláštního účtu důchodového pojištění” nelze řešit pomocí změn sazeb mezi jednotlivými oblastmi v rámci stávající celkové sazby pojistného. Dílčí “přebytky” v oblasti nemocenského pojištění a státní politiky zaměstnanosti budou stále více využity na úpravy dávek nemocenského pojištění a zvyšováním výdajů na státní politiku zaměstnanosti. Proto je nutné zvýšit pojistné na důchodové pojištění, a to ze současných 26 % na 28,4 %. Takovéto zvýšení příspěvkové sazby by při zachování současné úrovně důchodů umožnilo uhradit z příspěvků výdaje na důchody, včetně správních výdajů, zhruba v následujících pěti letech. V dalších letech lze však opět očekávat deficit.

Zvyšování pojistného tak nemůže být perspektivně jediným opatřením, které bude možno využít pro zachování rovnovážné bilance důchodového pojištění. Zdroje úspor bude třeba hledat uvnitř systému, tj. i redukcí výdajů.

U osob samostatně výdělečně činných se navrhuje zvýšit od roku 2000 minimální vyměřovací základ z 35 % na 50 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji dosaženými v kalendářním roce s tím, že minimální vyměřovací základ za kalendářní rok nesmí být nižší než šestinásobek (nyní trojnásobek) částky, do níž se započítává plně příjem pro výpočet důchodu (§ 15 zákona č. 155/1995 Sb., o důchodovém pojištění). Například v roce 1998 činí minimální vyměřovací základ 17 700 Kč, tj. 1 475 Kč měsíčně, a minimální měsíční pojistné na důchodové pojištění a státní politiku zaměstnanosti při sazbě 29,6 % tedy činí 437 Kč měsíčně; podle návrhu by se minimální pojistné zvýšilo na 944 Kč měsíčně. Pojistné z minimálního vyměřovacího základu platilo v roce 1997 cca 40 % osob samostatně výdělečně činných.

Relativně nízký minimální vyměřovací základ u osob samostatně výdělečně činných vede k tomu, že se podílejí na úhradě výdajů na svůj důchod, oproti zaměstnancům, ve stále menší míře. Placením minimálního pojistného na důchodové pojištění si uhradí zhruba necelých 60 % výdajů na základní výměru důchodu a už vůbec ne výdaje na procentní výměru.

Účinnost této úpravy je navržena na 1. 1. 2000 proto, že osoby samostatně výdělečně činné platí pojistné zpětně za kalendářní rok. Realizací návrhu na zvýšení minimálních vyměřovacích základů pro pojistné osob samostatně výdělečně činných se zvýší příjmy důchodového pojištění o více než 3 mld. Kč ročně. Celkové příjmy důchodového pojištění v roce 2000 se navrhovanou úpravou pojistného u osob samostatně výdělečně činných (včetně zvýšení sazby pojistného) zvýší cca o 5,2 mld. Kč.

Navrhovaná úprava je v souladu s ústavním pořádkem České republiky. Mezinárodní smlouvy, jimiž je Česká republika vázána, ani právní akty Evropských společenství problematiku výše pojistného neupravují.

Finanční dopad

Za předpokladu, že nová úprava nabyde účinnosti 1. dubna 1999, bude uplatněna zvýšená sazba pojistného na důchodové pojištění v osmi měsících (poprvé v měsíci květnu 1999, kdy se odvádí pojistné z příjmů za duben 1999; z příjmů za březen 1999 bude placeno pojistné v dubnu 1999 ještě v nezvýšené sazbě). Zvýšení sazby pojistného o 2,4 procentního bodu zvýší výběr pojistného (příjmy samostatného účtu důchodového pojištění) v roce 1999 o 11,7 mld. Kč a v roce 2000 o 21,2 mld. Kč (včetně zvýšení výběru pojistného od osob samostatně výdělečně činných v důsledku změny výše jejich vyměřovacího základu od 1. ledna 2000). Samostatný účet důchodového pojištění by tak v roce 1999 vykazoval přebytek ve výši 4 mld. Kč a v roce 2000 se očekává přebytek ve výši cca 8,6 mld. Kč.

Vzhledem k tomu, že pojistné na důchodové pojištění je výdajem pro účely daňové, snižuje se daňový základ, pokud se pojistné zvyšuje. Snížení výběru daně z příjmů u fyzických a právnických osob a daně z přidané hodnoty v roce 1999 se odhaduje na 1,9 mld. Kč, z toho do územních rozpočtů na 0,5 mld. Kč. Kromě toho bude muset být v roce 1999 na úhradu zvýšeného pojistného placeného státem za své zaměstnance vydána ze státního rozpočtu navíc cca 1,2 mld. Kč. Rozdíl mezi očekávaným zvýšeným výběrem pojistného, zvýšenými výdaji státu za své zaměstnance a snížením výběru daní, tj. “čistý výnos” navržených opatření, se tak předpokládá v roce 1999 ve výši 8,6 mld. Kč.

K článku I

K bodům 1 až 3

Vyměřovací základ pro osoby samostatně výdělečně činné činí 35 % z rozdílu mezi příjmy a výdaji. V současné době to je v průměru cca jen 40 % vyměřovacího základu zaměstnance a nadále se tento nepoměr prohlubuje (příjmy zaměstnanců stoupají a příjmy osob samostatně výdělečně činných stagnují). Navrhuje se proto stanovit sazbu pro určení vyměřovacího základu pro stanovení pojistného místo 35 % ve výši 50 % rozdílu mezi příjmy a výdaji. Zvýšení sazby pro stanovení vyměřovacího základu by se dotklo všech osob samostatně výdělečně činných, jejichž příjem by přesáhl minimální vyměřovací základ.

Dále se navrhuje zvýšit minimální roční vyměřovací základ o 100 %, tj. z trojnásobku na šestinásobek té části osobního vyměřovacího základu, která se pro účely důchodového pojištění započítává plně (v roce 1998 je to částka 5 900 Kč, v roce 1999 to bude částka 6 100 Kč; částka pro rok 2000 bude známa až v září 1999). Po zvýšení minimálního ročního vyměřovacího základu se odhaduje, že cca 70 % osob samostatně výdělečně činných bude platit pojistné z tohoto zvýšeného minimálního vyměřovacího základu; v současné době je to jen 45 %. Tato úprava se dotkne pouze osob s nižšími příjmy, tj. s příjmy (po odpočtu výdajů) do cca 100 000 Kč ročně.

K bodům 4 až 7

Pojistné na důchodové pojištění se dosud platí v sazbě 26 % s tím, že z vyměřovacího základu zaměstnance platí 3/4 tohoto pojistného (tj. v sazbě 19,5 %) zaměstnavatel a 1/4 (tj. v sazbě 6,5 %) zaměstnanec. Pojistné na důchodové pojištění se však - s výjimkou osob dobrovolně účastných důchodového pojištění - neplatí samostatně, ale společně s dalšími odvody, tj. s příspěvkem na státní politiku zaměstnanosti (sazba 3,6 %), resp. i s pojistným na nemocenské pojištění (sazba 4,4 %), a proto jsou celkové procentní sazby odvodů u jednotlivých poplatníků vyšší (např. zaměstnanci mají celkovou sazbu 8 %, osoby samostatně výdělečně činné 29,6 %, zaměstnavatelé 26 %).

Zvýšení sazby pojistného na důchodové pojištění o 2,4 procentního bodu bude znamenat, že u jednotlivých poplatníků se sazby pojistného na důchodové pojištění zvýší takto:

- u zaměstnanců z 6,5 % na 7,1 % (tzn. že celková sazba u nich bude činit 8,6 %);

- u zaměstnavatelů z 19,5 % na 21,3 % (tzn. že celková sazba u nich bude činit 27,8 %);

- u osob samostatně výdělečně činných z 26 % na 28,4 % (tzn. že celková sazba pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti u nich bude činit 32 %);

- u osob dobrovolně důchodově pojištěných z 26 % na 28,4 %.

K bodům 8 a 9

Osoby samostatně výdělečně činné platí zálohy na pojistné z měsíčního vyměřovacího základu. Jeho výše činí 35 % z rozdílu příjmů a výdajů předchozího roku, který připadá v průměru na kalendářní měsíc, v němž byla samostatná výdělečná činnost vykonávána.

V návaznosti na zvýšení ročního vyměřovacího základu pro pojistné na důchodové pojištění se obdobně upravuje stanovení měsíčního vyměřovacího základu pro zálohy na pojistné (sazba 35 % se rovněž zvyšuje na 50 % a minimální měsíční vyměřovací základ se zvyšuje ze čtvrtiny na polovinu té části osobního vyměřovacího základu, která se započítává plně). Měsíční zálohy se zúčtovávají s částkou ročního pojistného; pokud by se nezvýšil minimální měsíční vyměřovací základ, vznikaly by u osob samostatně výdělečně činných vysoké doplatky ročního pojistného.

Stanovení výše minimálního měsíčního vyměřovacího základu v období mezi jednotlivými přehledy o příjmech se zároveň zjednodušuje, a to tak, aby se v tomto období tato výše nemusela měnit; dosud docházelo ke změně této výše vždy od 1. ledna v návaznosti na každoroční novou výši té části osobního vyměřovacího základu, která se započítává plně.

K článku II

Zvýšené procentní sazby budou platit poprvé pro pojistné placené zaměstnanci, zaměstnavateli a osobami dobrovolně důchodově pojištěnými za měsíc, v němž novela nabyde účinnosti, tzn. za duben 1999.

Rozhodným obdobím pro placení pojistného osob samostatně výdělečně činných je kalendářní rok. Proto pro osoby samostatně výdělečně činné bude za kalendářní rok 1999 platit dvojí procentní sazba vzhledem k tomu, že nová procentní sazba pro stanovení výše pojistného bude platit až od 1. dubna 1999. Pojistné na důchodové pojištění se tak na rok 1999 stanoví jako součet dvou částek pojistného vypočtených podle různých procentních sazeb. To pojistné, které bude odpovídat alikvotní části z jejich účasti na důchodovém pojištění v roce 1999 za dobu před účinností novely, bude vypočítáno původní procentní sazbou, tj. 26 %. V nové procentní sazbě, tj. 28,4 %, bude pojistné vypočítáno až za dobu jejich účasti na důchodovém pojištění od účinnosti novely. Vyměřovací základ, který se také zjišťuje za kalendářní rok, se bude za rok 1999 zjišťovat rovněž alikvotně za dobu před účinností novely a za dobu po účinnosti novely.

Tento postup, třebaže bude administrativně náročnější, zajistí rovnost poplatníků pojistného. Ponechat jen u osob samostatně výdělečně činných pro celý rok sníženou sazbu pojistného na důchodové pojištění by znamenalo zavádět nerovné postavení poplatníků tohoto pojistného. Není ani možné, aby zákon platil zpětně, tj. aby zvýšená sazba pojistného platila pro osoby samostatně výdělečně činné již od 1.1.1999, tedy po celé rozhodné období, za které se zjišťuje vyměřovací základ.

Z důvodu zabránění přílišné administrativní náročnosti se navrhuje neměnit u osob samostatně výdělečně činných v průběhu roku 1999 procentní sazbu ani výši měsíčního vyměřovacího základu pro stanovení výše měsíční zálohy na pojistné na důchodové pojištění. Zvýšená procentní sazba bude proto u nich platit pro měsíční zálohy na pojistné placené až za leden 2000.

V zájmu hladkého přechodu na novou úpravu u osob samostatně výdělečně činných, jakož i z důvodu zajištění řádného výběru pojistného na důchodové pojištění již od počátku roku 2000, se ukládá příslušným okresním správám sociálního zabezpečení, aby písemně seznámily osoby samostatně výdělečně činné s novou výší jejich plateb.

K článku III

Účinnost zákona se navrhuje od 1. dubna 1999 s tím, že změny týkající se vyměřovacího základu a měsíčního vyměřovacího základu u osob samostatně výdělečně činných nastanou až od roku 2000, a to z důvodů technických (příprava okresních správ sociálního zabezpečení) i z důvodů právní jistoty osob samostatně výdělečně činných.

V Praze dne 16. září 1998

předseda vlády

1. místopředseda vlády a ministr

práce a sociálních věcí

Úplné znění částí zákona České národní rady č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti,

ve znění zákona ČNR č.10/1993 Sb., zákona č.160/1993 Sb., zákona č.307/1993 Sb., zákona č.42/1994 Sb., zákona č.241/1994 Sb., zákona č.59/1995 Sb., zákona č.118/1995 Sb., zákona č.149/1995 Sb., zákona č.160/1995 Sb., zákona č.113/1997 Sb., zákona č. 134/1997 Sb. a zákona č.306/1997 Sb., s vyznačením navrhovaných změn

* * *

§ 5a

(1) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti je částka, kterou si určí, ne však méně než (35) 50 % příjmu ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení. Příjmy ze samostatné výdělečné činnosti a výdaje vynaložené na jejich dosažení, zajištění a udržení se pro účely tohoto zákona posuzují podle zvláštního zákona;^⁵4) za příjem ze samostatné výdělečné činnosti se pro účely tohoto zákona považuje též příjem osoby samostatně výdělečně činné dosažený výkonem samostatné výdělečné činnosti, i když se tento příjem pro účely daně z příjmů fyzických osob považuje za příjem ze závislé činnosti^⁵5) nebo ostatní příjem.^⁵6) U osoby samostatně výdělečně činné, která účtuje v soustavě podvojného účetnictví,^⁵7) společníka veřejné obchodní společnosti a komplementáře komanditní společnosti se pro účely tohoto zákona za příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení považuje základ daně z příjmů^⁵8) z této činnosti.

(2) Vyměřovací základ osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti činí nejméně (trojnásobek) šestinásobek částky, do níž se započítává plně část osobního vyměřovacího základu pro stanovení výpočtového základu pro vyměření důchodu z důchodového pojištění⁵⁹⁾(dále jen "neomezená částka pro výpočet důchodu"), která platí k 1. lednu kalendářního roku, za který se pojistné na důchodové pojištění platí. Vyměřovací základ podle předchozí věty se sníží o částku rovnající se (čtvrtině) polovině neomezené částky pro výpočet důchodu uvedené v předchozí větě za každý kalendářní měsíc v rozhodném období, v němž po celý kalendářní měsíc netrvala účast na důchodovém pojištění osob samostatně výdělečně činných nebo po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; kalendářním měsícem se pro účely části věty před středníkem rozumí i jeho část, po kterou osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost, pokud výkon této činnosti netrval po celý kalendářní měsíc. U poživatele starobního nebo plného invalidního důchodu se pro účely tohoto zákona dobou pobírání nemocenského z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných rozumí též doba pracovní neschopnosti po uplynutí podpůrčí doby pro poskytování nemocenského stanovené předpisy nemocenského pojištění.Vyměřovací základ může činit nejvýše 486 000 Kč; tato částka se sníží o částku 40 500 Kč za každý kalendářní měsíc uvedený ve větě druhé.

(3) Vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro pojistné na nemocenské pojištění je částka stanovená jako měsíční vyměřovací základ podle § 14 odst. 2, 4 a 5.

* * *

§ 7

Sazby pojistného

(1) Sazby pojistného z vyměřovacího základu činí:

a) u organizace a malé organizace (26) 27,8 %, z toho 3,3 % na nemocenské pojištění, (19,5) 21,3 % na důchodové pojištění a 3,2 % na státní politiku zaměstnanosti,^{^*}⁾

b) u zaměstnanců (8) 8,6 %, z toho 1,1 % na nemocenské pojištění, (6,5) 7,1 % na důchodové pojištění a 0,4 % na státní politiku zaměstnanosti,

c) u osob samostatně výdělečně činných (29,6) 32 % na důchodové pojištění a na státní politiku zaměstnanosti, z toho (26) 28,4 % na důchodové pojištění a 3,6 % na státní politiku zaměstnanosti, a 4,4 % na nemocenské pojištění,

d) u osob dobrovolně účastných důchodového pojištění 26 % na důchodové pojištění.

(2) Pro stanovení pojistného na důchodové pojištění, které platí osoba dobrovolně účastná důchodového pojištění za období předcházející kalendářnímu roku, ve kterém toto pojistné platí, se použije sazba pojistného platná k 1. lednu kalendářního roku, ve kterém se pojistné na důchodové pojištění platí.

(3) Pojistné se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

* * *

§ 14

(1) Zálohy na pojistné se platí na jednotlivé celé kalendářní měsíce. Výše zálohy na pojistné se stanoví procentní sazbou uvedenou v § 7 odst.1 písm.c) z měsíčního vyměřovacího základu.

(2) Měsíčním vyměřovacím základem osoby samostatně výdělečně činné pro placení záloh na pojistné je částka, kterou si určí. Jestliže osoba samostatně výdělečně činná vykonávala samostatnou výdělečnou činnost v předcházejícím kalendářním roce, činí výše měsíčního vyměřovacího základu nejméně (35) 50 % z částky rovnající se průměru, který z příjmů ze samostatné výdělečné činnosti za tento rok po odpočtu výdajů vynaložených na jejich dosažení, zajištění a udržení připadá na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část tohoto měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost, s tím, že pokud by výše takto stanoveného nejnižšího měsíčního vyměřovacího základu přesáhla částku 40 500 Kč, činí nejnižší měsíční vyměřovací základ tuto částku.

(3) Po dni, kdy byl nebo měl být podán přehled podle § 15 odst.1, se záloha na pojistné ve výši odpovídající měsíčnímu vyměřovacímu základu stanovenému podle odstavců 2, 4 a 5 platí do dne, kdy byl nebo měl být takový přehled podán v dalším kalendářním roce.

(4) Na základě žádosti osoby samostatně výdělečně činné příslušná okresní správa sociálního zabezpečení poměrně sníží na dobu nejdéle tří měsíců měsíční vyměřovací základ, pokud její příjem ze samostatné výdělečné činnosti po odpočtu výdajů vynaložených na jeho dosažení, zajištění a udržení připadající v průměru na jeden kalendářní měsíc v období od 1. ledna kalendářního roku do konce kalendářního měsíce předcházejícího kalendářnímu měsíci, ve kterém byla podána žádost o snížení, nejméně však v období tří kalendářních měsíců po sobě jdoucích, je nejméně o jednu třetinu nižší než takový příjem připadající v předcházejícím kalendářním roce v průměru na jeden kalendářní měsíc, v němž aspoň po část měsíce byla vykonávána samostatná výdělečná činnost.

(5) (Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než čtvrtinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém se záloha na pojistné platí.) Měsíční vyměřovací základ stanovený podle odstavců 2 a 4 nesmí činit méně než polovinu neomezené částky pro výpočet důchodu, která platí k prvnímu dni kalendářního měsíce, ve kterém byl nebo měl být naposledy podán přehled podle § 15 odst.1 nebo byla naposledy podána přihláška k účasti na důchodovém pojištění, pokud povinnost platit zálohy na pojistné vznikla na základě této přihlášky. Měsíční vyměřovací základ se zaokrouhluje na celé koruny směrem nahoru.

(6) Měsíční vyměřovací základ, který osoba samostatně výdělečně činná stanovila v souladu s tímto zákonem a odvedla z něho zálohu na pojistné, nelze dodatečně měnit.

(7) Zálohy na pojistné se neplatí za kalendářní měsíce, v nichž po celý kalendářní měsíc osoba samostatně výdělečně činná měla nárok na nemocenské z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných, popřípadě pobírala takové nemocenské, vykonávala službu v ozbrojených silách (civilní službu) nebo pobírala peněžitou pomoc v mateřství (peněžitou pomoc) z nemocenského pojištění osob samostatně výdělečně činných; § 5a odst. 2 část věty druhé za středníkem platí zde obdobně. Ustanovení předchozí věty se nevztahuje na placení záloh na pojistné za kalendářní měsíc, v němž vznikla účast osoby samostatně výdělečně činné na nemocenském pojištění, pokud v takovém měsíci vznikla její pracovní neschopnost (byla nařízena karanténa).

(8) Dlužné zálohy na pojistné se stanoví ve výši odpovídající minimální částce měsíčního vyměřovacího základu stanoveného podle odstavců 2, 4 a 5.

(9) Je-li úhrn záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období vyšší než pojistné na důchodové pojištění a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti stanovené podle § 4, nebo platila-li osoba samostatně výdělečně činná zálohy na pojistné za kalendářní rok, ve kterém není účastna důchodového pojištění, jedná se o přeplatek na pojistném na důchodové pojištění.

(10) Doplatek na pojistném se stanoví ve výši rozdílu mezi výší pojistného na důchodové pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti stanoveného podle § 4 a výší záloh na pojistné zaplacených za rozhodné období.

5⁵⁾ § 6 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

5⁶⁾ § 10 odst. 1 písm. a) zákona ČNR č. 586/1992 Sb.

5⁷⁾ § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č. 259/1994 Sb.

Zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb.

5⁸⁾ Např. § 7 odst. 4 a 5 a § 23 odst. 2 zákona ČNR č. 586/1992 Sb., ve znění zákona č.259/1994 Sb.

⁵⁹⁾ § 15 a § 107 odst. 2 zákona č. 155/1995 Sb.