Předloženým návrhem novely zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, by měly být vyplněny některé mezery obecné právní úpravy nakládání s nemovitostmi ve vlastnictví státu a správě Pozemkového fondu, a to tak, aby byly odstraněny i některé překážky při plnění úkolů právnických osob, které nebudou privatizovány (například zemědělských škol, vědeckých nebo výzkumných ústavů, státních podniků spravujících lesní pozemky apod.).
Předložený návrh zákona proto sleduje několik cílů.
Zejména umožňuje prodej budov a staveb s pozemky jimi zastavěnými, které Pozemkovému fondu zůstanou po neúspěšné nabídce osobám oprávněným podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů. Jde o nemovitosti, které by jinak zřejmě bylo v budoucnu nezbytné odstranit na náklad Pozemkového fondu. Převod (prodej) by se uskutečňoval ve veřejné dražbě, přičemž cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), by byla cenou vyvolávací a nemovitost by byla prodána osobě, která nabídne cenu nejvyšší. Nepostupovalo by se tedy podle zákona č. 92/1991 Sb., který tomuto účelu nevyhovuje, neboť postup privatizace je s ohledem na povahu nemovitostí složitý a nákladný, protože vyžaduje zpracování projektů, ekologických auditů, dodržení složitého formálního postupu, součinnost ústředních orgánů státní správy atd.
Současně předložený návrh zákona umožňuje osobám oprávněným podle zákona o půdě a ochotným koupit takové nemovitosti, aby jejich restituční pohledávky byly proti kupní ceně započteny a tím bylo získání nemovitosti umožněno, i když jejich pohledávka vůči fondu je nižší než cena nemovitostí. Navrhované řešení umožňuje převod staveb včetně jejich příslušenství.
Realizace návrhu si nevyžádá zvýšené nároky na státní rozpočet, naopak zajistí omezení výdajů na správu majetku Pozemkovým fondem, snížení jeho restitučních závazků a zvýšení příjmů Pozemkového fondu z prodeje nemovitostí; jeho rozpočet je od státního rozpočtu zákonem oddělen.
Návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a s mezinárodními smlouvami.
Návrh není v rozporu s právní úpravou ES.
K Čl. I
K bodu 1, 2, 6, 14, 15
Jde o formální úpravy v názvech příslušných zákonodárných nebo výkonných orgánů.
K bodu 3 (§ 2 odst. 3)
Tento bod upravuje postup při případné změně rozhodnutí o privatizaci podle zákona č. 92/1991 Sb., kdy se již neschvalují privatizační projekty ani jejich změny, nýbrž se na jejich podkladě rozhoduje o privatizaci (tj. eventuálně i odlišně od návrhu uvedeného v projektu).
K bodu 4 (§ 2 odst. 6)
Pro zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů, se vzhledem k jeho časté citaci v zákoně zavádí legislativní zkratka “zákon o půdě”.
K bodu 5 (§ 2a)
Navrhované ustanovení vyplňuje mezeru v právní úpravě dispozic s nemovitostmi, které Pozemkovému fondu zůstanou po uspokojení restitučních nároků osob oprávněných podle zákona o půdě, resp. o něž tyto osoby neprojeví zájem. Jde o stavby, které jsou v současných ekonomických podmínkách jen obtížně využitelné, netvoří ucelenou hospodářskou jednotku, kterou by bylo možno privatizovat spolu s dalším movitým majetkem, právy a závazky, a pro kterou by bylo rozumné a ekonomicky odůvodnitelné zpracovávat privatizační projekt, ekologický audit apod. (například obytné domy včetně domků rodinných, silážní žlaby, účelové komunikace, studny s pozemky, mostní váhy ap.).
Podmínkou prodeje by bylo marné nabídnutí na náhradu oprávněným osobám podle zákona o půdě, aby nemohly být o tento majetek připraveny, aniž se mohly o jeho získání pokusit. Současně se jim umožňuje, aby v případě zájmu o nemovitost až při jejím prodeji, mohly být proti kupní ceně započteny i jejich nepeněžité nároky vůči Pozemkovému fondu, jako je tomu při privatizaci.
Prodej by se uskutečňoval ve veřejné dražbě, přičemž cena zjištěná podle zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku), by byla cenou vyvolávací a nemovitost by byla prodána osobě, která nabídne cenu nejvyšší.
K bodu 7 (§ 6 odst. 1 písm. d))
Návrh rozpočtu zpracovává statutární orgán, tedy výkonný výbor. Navrhovaná úprava odpovídá praxi i kompetenci orgánů Pozemkového fondu.
K bodu 8 (§ 6 odst. 1 písm. e))
Kolektivní statutární orgány si podle obecných zvyklostí vlastní jednací řád schvalují samy, neboť jde o úpravu procesních pravidel (svolávání zasedání, hlasování, zápisy atd.). Prezídium si schvaluje svůj jednací řád.
K bodu 9 a 10
Nové a doplněné znění § 6 odst. 2 obsahuje současně i požadavek předkládat vládě návrh statutu, rozpočtu, roční závěrky a výroční zprávy, obsažený v původních ustanoveních.
K bodu 11 (§ 7 odst. 1)
Řídícími orgány Pozemkového fondu jsou presidium, výkonný výbor, a dozorčí rada; je nutné, aby v zákoně bylo výslovně uvedeno, který z nich je orgánem statutárním.
K bodu 12 (§ 7 odst. 2)
Navrhovaná změna navazuje na úpravy týkající se jednání a podepisování za Pozemkový fond.
K bodu 13 (§ 7 odst. 3)
Všichni členové statutárního orgánu se zapisují do obchodního rejstříku a všichni proto mohou v mezích své působnosti jednat za Pozemkový fond.
K bodu 16 (§ 13)
Navrhované znění odstraňuje nejasnosti dosavadní právní úpravy, tj. mají-li být členové orgánů Pozemkového fondu vyloučeni jen z tzv. řídících a kontrolních orgánů anebo zda-li nemohou být ani členy valné hromady obchodních společností nebo členské schůze družstva (které obchodní zákoník označuje za orgány nejvyšší) a tedy ani vkládat do nich svůj majetek. Současně navržené znění odstraňuje pochybnosti o tom, jak postupovat v případě, kdy do těchto orgánů byli Pozemkovým fondem v jeho zájmu delegováni.
Zákaz nabývání majetku od Fondu národního majetku (v privatizaci) nebo od Pozemkového fondu (v privatizaci nebo v restituci) podle dosavadní právní úpravě odporuje Ústavě ČR, neboť členům presidia, rady a výboru odnímá práva zaručená všem ostatním občanům (například obchodování s cennými papíry, nabytí nemovitostí k uspokojení restitučních nároků podle zákona o půdě, které mají přímo vůči Pozemkovému fondu, na nějž ze zákona závazky přešly nebo podle zákona byly převedeny). Úprava možnosti nabývání akcií za kupóny je kromě toho již překonaná.
K bodu 17 (§ 14)
Paragraf 14 je vzhledem k ustanovení § 7 odst. 1 nadbytečný.
K bodu 18 (§ 15 odst. 3)
Zavést tzv. rozpočtové provizórium je nezbytné. Nelze vyloučit situaci minulých let, kdy byl rozpočet Pozemkového fondu schválen až v samém závěru příslušného kalendářního roku, a to přesto, že byl zpracován a předložen včas. Jakékoli čerpání finančních prostředků pak bylo problematické a přitom, v zájmu zachování chodu fondu, nutné. Navrhovaná úprava vychází z rozpočtového provizória podle právních předpisů upravujících státní rozpočet.
Navrhovaná úprava týkající se příjmů Pozemkového fondu dává možnost využít příjmy Pozemkového fondu na společensky žádoucí účely tak, jako tomu bylo například v případě zmírnění následků povodní v roce 1997 a v roce 1998.
K Čl. II
Vzhledem k několika podstatným novelám, které v posledních dvou letech změnily zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, se navrhuje vyhlásit ve Sbírce zákonů jeho úplné znění.
K Čl. III
Účinnost navrhovaného zákona se předpokládá k 1. lednu 2000.
V Praze dne 15. září 1999
předseda vlády
ministr zemědělství
Platné znění zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu ČR, ve znění pozdějších předpisů, s vyznačením navrhovaných změn :
___________________________________________________________________________
Zákon č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění zákona č. 546/1992 Sb., zákona č. 161/1997 Sb. a zákona č. 269/1998 Sb., zákona č. 95/1999 Sb. a zákona č. 144/1999 Sb.
Česká národní rada se usnesla na tomto zákoně:
§ 1
(1) Zřizuje se Pozemkový fond České republiky (dále jen “Pozemkový fond”). Pozemkový fond je právnická osoba a zapisuje se do obchodního rejstříku. Sídlo Pozemkového fondu je Praha.
(2) Podrobnosti o organizačním uspořádání a činnosti Pozemkového fondu upravuje statut Pozemkového fondu, který schvaluje (Česká národní rada) Poslanecká sněmovna Parlamentu.
§ 2
Působnost Pozemkového fondu
Působnost Pozemkového fondu je dána zvláštním předpisem.1)
(2) V rámci schváleného privatizačního projektu Pozemkový fond
a) zakládá akciové a jiné obchodní společnosti nebo se účastní na jejich zakládání a vkládá do nich vklady, k nimž se zavázal,
b) nabývá akcie na základě své účasti na podnikání akciových společností a vykonává práva akcionáře včetně účasti na valných hromadách,
c) vykonává práva společníka ve své účasti na jiných než akciových společnostech,
d) podílí se na hospodářském výsledku obchodní společnosti, jejíhož podnikání se účastní a nese jeho důsledky ve formě zisku a ztrát,
e) prodává akcie nebo podíly na jiných než akciových společnostech,
f) podílí se na likvidačním zůstatku společnosti v rozsahu své účasti na jejím podnikání, jestliže dojde k jejímu zrušení,
g) uzavírá smlouvy o prodeji podniků, jejich organizačních složek a částí jejich majetku, který spravuje; přitom může využít též veřejné soutěže,
h) převádí majetek státu na obce,
i) používá majetek státu k plnění závazků podniků určených k privatizaci v rozsahu a za podmínek stanovených ministerstvem (pro správu národního majetku a jeho privatizaci) financí České republiky.
_______________________________________
§ 17 odst. 1 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku.
((3) Ke změně schváleného privatizačního projektu je Pozemkový fond povinen si vyžádat souhlas ministerstva pro správu národního majetku a jeho privatizaci nebo vlády České republiky.2))
(3) Při změně rozhodnutí o privatizaci na návrh Pozemkového fondu se postupuje podle zvláštního právního předpisu2).
(4) Podle odstavce 2 nepostupuje Pozemkový fond při převodu zemědělských pozemků podle zvláštního předpisu.(1a))2a)
(5) Pozemkový fond může nemovitosti, které má ve správě podle zvláštního předpisu1)bezúplatně převést na státní orgán nebo na státní organizaci; dnem převodu vznikne nabyvateli k nemovitosti právo hospodaření podle zvláštního předpisu.(1b))2b Pozemkový fond převede nemovitosti na uvedené osoby, jestliže jsou potřebné k plnění jejich úkolů.
(6) Správa nemovitostí Pozemkovým fondem podle zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů (dále jen “zákon o půdě”) se zapisuje v katastru nemovitostí způsobem obdobným záznamu na základě ohlášení Pozemkového fondu, které musí obsahovat údaje o nemovitostech podle katastru nemovitostí. Toto ohlášení osvědčuje přechod správy na Pozemkový fond.
(7) Pozemkový fond vydává dluhopisy k vypořádání nároků podle zvláštních předpisů.3) Tyto dluhopisy budou kryty majetkem státu, který Pozemkový fond spravuje.
§ 2a
(1) Pozemkový fond může prodat budovy, stavby a pozemky jimi zastavěné, které má ve správě a o které neprojeví zájem oprávněná osoba podle zákona o půdě. Ustanovení zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů, se pro tyto případy nepoužijí.
(2) Nemovitosti uvedené v odstavci 1 prodává Pozemkový fond v obchodní veřejné soutěži osobě, která nabídne nejvyšší cenu; cena stanovená podle zvláštního právního předpisu4) je cenou vyvolávací. Je-li stranou kupní smlouvy osoba, která má vůči Pozemkovému fondu pohledávku podle § 14 až 16 a § 20 zákona o půdě, lze tuto pohledávku započítat na úhradu kupní ceny.
______________________________________
2) § 10 zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ze znění zákona č. 544/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb. a zákona č. 224/1994 Sb.
(1a)) 2a) Např. zákon č. 95/1999 Sb., o podmínkách převodu zemědělských a lesních pozemků z vlastnictví státu na jiné osoby a o změně zákona č. 569/1991 Sb., o Pozemkovém fondu České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 357/1992 Sb., o dani dědické, dani darovací a dani z převodu nemovitostí, ve znění pozdějších předpisů.
(1b)) 2b) Např. vyhláška č. 119/1988 Sb., o hospodaření s národním majetkem, ve znění pozdějších předpisů, § 761 odst. 1 obchodního zákoníku.
(2) § 3 zákona č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky.)
3) Zákon č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, ve znění pozdějších předpisů.
Zákon č. 42/1992 Sb., o úpravě majetkových vztahů a vypořádání majetkových nároků v družstvech, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).
Orgány Pozemkového fondu
§ 3
Orgány Pozemkového fondu jsou presidium, výkonný výbor a dozorčí rada.
§ 4
Nejvyšší orgánem Pozemkového fondu je presidium, jež se skládá z devíti členů. Předsedou presidia je ministr zemědělství České republiky. Místopředsedu a další členy volí (Česká národní rada) Poslanecká sněmovna Parlamentu na návrh vlády na dobu pěti let z řad odborníků. Místopředsedu a další členy presidia může (Česká národní rada) Poslanecká sněmovna Parlamentu odvolat i před uplynutím jejich funkčního období.
§ 5
(1) Presidium je schopné se usnášet, jestliže se jeho zasedání účastní dvě třetiny jeho členů včetně předsedy nebo místopředsedy.
(2) K rozhodnutí presidia se vyžaduje souhlas většiny přítomných. V případě rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedajícího.
(3) Jménem presidia podepisují dokumenty předseda, v jeho nepřítomnosti místopředseda a pověřený člen presidia.
§ 6
(1) Do působnosti presidia patří
a) jmenovat a řídit výkonný výbor a dohlížet na jeho činnost,
b) vypracovat statut Pozemkového fondu (a předložit jej vládě),
c) schvalovat odměňování členů výkonného výboru,
d) (vypracovat návrh rozpočtu Pozemkového fondu a předkládat jej k projednání vládě,) projednat návrh rozpočtu Pozemkového fondu.
e) schvalovat jednací řád presidia (a výkonného výboru),
f) projednávat roční účetní závěrku Pozemkového fondu a (předkládat ji k projednání vládě),
g) projednávat nejpozději do 30. dubna výroční zprávu o činnosti Pozemkového fondu za předcházející rok.
((2) Presidium předkládá vládě k projednání návrh statutu, rozpočtu, ročních závěrech a výroční zprávy. Vláda je předkládá se svým stanoviskem ke schválení České národní radě.)
(2) Presidium předkládá vládě k projednání návrh statutu, rozpočtu, roční závěrky a výroční zprávy, a to se stanoviskem dozorčí rady. Vláda je předkládá se svým stanoviskem ke schválení Poslanecké sněmovně.
§ 7
(1) Činnost Pozemkového fondu řídí v rámci pokynů presidia výkonný výbor Pozemkového fondu (dále jen “výbor”), který je statutárním orgánem.
(2) Výbor jedná jménem Pozemkového fondu v rozsahu vymezeném statutem. (Statut stanoví, ke kterým písemným právním úkonům se vyžadují podpisy dvou členů výboru.) Statut stanoví způsob podepisování písemných právních úkonů výboru. Statut dále určí, kdy a v jakém rozsahu členové výboru jednají jménem Pozemkového fondu a udělují zmocnění jednat jménem Pozemkového fondu.
(3) Členové výboru (oprávnění jednat za Pozemkový fond) se zapisují do obchodního rejstříku.
§ 8
(1) Výbor se skládá z předsedy, místopředsedy a dalších sedmi členů jmenovaných presidiem na dobu pěti let. Před uplynutím této lhůty může presidium člena výboru odvolat, jestliže porušuje své povinnosti nebo není schopen řádně vykonávat svou funkci.
(2) Členové výboru jsou zaměstnanci Pozemkového fondu.
§ 9
(1) Dozorčí rada (dále jen “rada”) Pozemkového fondu dozírá na činnost a hospodaření Pozemkového fondu, jeho presidia a výboru. Podle povahy věci upozorňuje presidium ministerstvo zemědělství České republiky, ministerstvo (pro správu národního majetku a jeho privatizaci České republiky) financí, vládu České republiky, (Českou národní radu) Poslaneckou sněmovnu Parlamentu, popřípadě jiné příslušné orgány na zjištěné nedostatky.
(2) Rada projednává návrh rozpočtu, roční účetní závěrku a výroční zprávu před jejich předložením vládě. Tyto návrhy předkládá radě presidium.
§ 10
(1) Rada se skládá z pěti členů volených (Českou národní radou) Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na dobu pěti let. (Česká národní rada) Poslanecká sněmovna Parlamentu může člena rady odvolat i před uplynutím jeho funkčního období.
(2) Členy rady nemohou být zaměstnanci Pozemkového fondu.
§ 11
(1) Rada volí ze svého středu předsedu a místopředsedu.
(2) Ustanovení § 5 platí obdobně.
§ 12
(1) Člen presidia, výboru a rady se může před uplynutím funkčního období těchto orgánů své funkce vzdát písemným podáním orgánu, který jej do funkce ustanovil.
(2) Funkce člena presidia, výboru a rady jsou neslučitelné.
(§ 13
Členové presidia, výboru a rady nesmějí vykonávat činnost, jež by byla v rozporu se zájmy Pozemkového fondu, zejména nesmějí být členy orgánu obchodních společností a družstev a nemohou nabývat majetku spravovaného Fondem národního majetku České republiky a Pozemkovým fondem, kromě akcií za kupóny.)
§ 13
(13) Člen prezídia, výboru nebo rady nesmí vykonávat činnost, jež by byla v rozporu se zájmy Pozemkového fondu, zejména nesmí být statutárním orgánem, členem statutárního orgánu nebo jiného voleného či jmenovaného orgánu obchodních společností a družstev, jejichž předmět podnikání souvisí s činností Pozemkového fondu nebo s majetkem v jeho správě, ledaže byl do některého z těchto orgánů delegován Pozemkovým fondem.
(§ 14
Fond zaměstnává odborné pracovníky, jejichž odměňování schvaluje presidium.)
§ 15
Příjmy Pozemkového fondu
(1) Příjmy Pozemkového fondu tvoří výtěžek z prodeje nemovitostí a akcií, výnosy účastí Pozemkového fondu na činnosti akciových a jiných obchodních společností a výtěžky z pronájmu nemovitostí, které spravuje.
(2) Příjmy Pozemkového fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky.
((3) Pozemkový fond hradí náklady spojené se svou činností ze svých příjmů v rámci svého rozpočtu schváleného Českou národní radou.)
(3) Pozemkový fond hradí náklady spojené se svou činností ze svých příjmů a v souladu s rozpočtem schváleným Poslaneckou sněmovnou Parlamentu. Není-li rozpočet schválen před počátkem rozpočtového období, používá Pozemkový fond své příjmy podle návrhu rozpočtu projednaného vládou.
(4) Předmětem daně z příjmů Pozemkového fondu jsou pouze příjmy z výnosů z cenných papírů.
(5) Vláda může rozhodnout o použití příjmů Pozemkového fondu
a) ke zmírnění následků povodní v roce 1997 a v roce 1998,
b) k podpoře zemědělství na částečnou kompenzaci nepříznivých ekonomických vlivů do výše 400 mil. Kč.
(6) Vláda stanoví pravidla použití příjmů Pozemkového fondu podle odstavce 5 písm. b) nařízením.
§ 16
O ukončení činnosti Pozemkového fondu a o způsobu použití zůstatku na jeho účtech rozhodne (Česká národní rada) Parlament zákonem.
§ 17
Zákon České národní rady č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, se doplňuje takto:
V § 18 odst. 2 se za písmeno f) vkládá nové písmeno g), které zní:
“g) k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu.”.
§ 18
Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1992.