Zákon o námořní plavbě - EU

A

Návrh

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................1999

o námořním rejstříku, právu vlajky, prozatímním povolení k plavbě

a povinných listinných dokladech

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 81 odst. 2 zákona č. ........./ 1999 Sb., o námořní plavbě (dále jen zákon):

Námořní rejstřík

(k § 8 odst. 4 a § 11 odst. 4 zákona)

§ 1

Ministr dopravy a spojů České republiky jmenuje osobu, která je odpovědná za provádění zápisů do námořního rejstříku a za jeho vedení.

§ 2

Zápis do námořního rejstříku

(1) Zápis do námořního rejstříku, včetně zápisu zástavního práva a jiných právních závad

se provádí podle pořadí došlých návrhů, které se evidují v deníku podání.

(2) Žádost o zápis námořního plavidla do námořního rejstříku, žádost o jakoukoliv změnu zápisu do námořního rejstříku a také veškeré přiložené doklady musí splňovat tyto požadavky:

1. podpis žadatele musí být úředně ověřen,

2. listiny požadované podle § 11 odst. 3 písm. a) a b) zákona musí být doloženy v originále; listiny požadované podle § 11 odst. 3 písm. c) aži) zákona musí být doloženy v originále a v jednom úředně ověřeném opise; není-li možno předložit originál, musí být předloženy dva úředně ověřené opisy,

3. podpisy stran na soukromých listinách musí být úředně ověřeny.

(3) Námořní úřad (dále jen Úřad) si vyžádá další podklady a listiny, jestliže je považuje pro zápis lodě do námořního rejstříku za nutné.

(4) Zápis rozestavěné jachty do námořního rejstříku se neprovádí.

§ 3

Námořní rejstřík se skládá z knihy námořního rejstříku, rejstříkových spisů a z deníku podání. Rejstříkové spisy obsahují podklady pro zápisy do rejstříkové knihy.

§ 4

Kniha námořního rejstříku

(1) Každá kniha námořního rejstříku má své pořadové číslo.

(2) V úvodu knihy námořního rejstříku je uveden počet číslovaných stran, datum prvního a datum posledního zápisu.

(3) Do knihy námořního rejstříku se zapisují tyto údaje:

1. jméno námořního plavidla,

2. druh námořního plavidla,

3. rejstříkové číslo námořního plavidla,

4. volací značka lodě,

5. identifikační číslo lodě, přidělené jí v souladu s požadavkem mezinárodní smlouvy,²⁾

6. rozměry a ponor námořního plavidla,

7. hrubá a čistá prostornost lodě,

8. výtlak a nosnost lodě,

9. plocha oplachtění,

10. klasifikační třída lodě,

11. oblast povolené plavby,

12. konstrukční materiál,

13. způsob stavby,

14. výrobce, místo a rok stavby,

15. základní parametry pohonného zařízení,

16. výrobce a model pohonného zařízení,

r) jméno předchozího vlastníka nebo vlastníků námořního plavidla,

19. jméno, popřípadě obchodní jméno či název vlastníka nebo vlastníků námořního plavidla,

20. trvalý pobyt, popřípadě sídlo vlastníka nebo vlastníků,

21. datum a místo narození, popřípadě vznik vlastníka nebo vlastníků,

22. rodné číslo a státní příslušnost, popřípadě IČO vlastníka nebo vlastníků námořního plavidla,

23. spoluvlastnický podíl,

24. právní důvod nabytí vlastnictví,

25. předchozí námořní rejstřík,

26. jméno, případně obchodní jméno či název provozovatele námořního plavidla,

27. trvalý pobyt, popřípadě sídlo provozovatele,

28. datum a místo narození, popřípadě vznik provozovatele,

29. rodné číslo a státní příslušnost, popřípadě IČO provozovatele,

30. zástavní práva váznoucí na námořním plavidle, popřípadě jiné právní závady,

31. souběžná registrace lodě,

32. rozhodnutí o pozastavení registrace námořního plavidla,

33. důvod a datum výmazu zápisu námořního plavidla z rejstříku,

34. datum provedení zápisu a podpis zapisovatele.

(4) Každé námořní plavidlo, která je zapsáno do námořního rejstříku má svoji vložku, jejíž číslo je současně i rejstříkovým číslem námořního plavidla. Vložku tvoří

1. list I. - kam se zapisují údaje o námořním plavidle,

2. list II. - kam se zapisují údaje o vlastníku a provozovateli námořního plavidla,

3. list III. - kam se zapisují zástavní práva váznoucí na námořním plavidle a další skutečnosti omezující nakládání s námořním plavidlem.

(5) Do listů č. I. - III. vložky námořního plavidla se zapisují pouze ty údaje, které jsou doloženy doklady uvedenými v § 11 odst. 3 zákona.

(6) Vedení knihy námořního rejstříku podléhá těmto pravidlům:

a) zápisy se provádějí v časovém sledu,

b) jednotlivé zápisy se od sebe oddělují vodorovnou čarou,

c) prázdná místa, která vzniknou při provádění zápisu, se křížem proškrtnou,

d) zápis skutečností se provádí stručně a výstižně, aniž by byly vynechány podstatné okolnosti,

e) písmo musí být zřetelné, slova nelze zkracovat,

f) v zápise nesmí být škrtáno, mazáno, nebo něco činěno nečitelným,

g) změna skutečnosti již zapsané může být provedena pouze dalším novým zápisem,

h) chyba v zápisu způsobená přepsáním se opraví červeným podtržením chybného zápisu a zapsáním nového zápisu,

i) každý nový zápis se opatří odkazem na původní text, který byl novým textem nahrazen; odkazem se opatří i text původní.

(7) Jedná-li se o zápis souběžně registrované lodě do námořního rejstříku, vyznačí se každý list vložky této lodě zřetelným nápisem “ SOUBĚŽNÁ REGISTRACE ”. Tento nápis se umístí nad textem v horní části každého listu vložky lodě.

(8) Pokud je námořní plavidlo vymazáno z námořního rejstříku, vložka námořního plavidla se uzavře tím, že se všechna popsaná místa přeškrtnou křížem červeně. Do záhlaví prvního listu vložky námořního plavidla se zapíše datum a důvod výmazu, prázdná místa na zbývajících listech se proškrtnou.

(9) Žádost vlastníka jachty o udělení práva plout pod státní vlajkou ČR a zapsání do námořního rejstříku se podává na formuláři uvedeném v příloze č 1 .

(10) Žádost o ostatní zápisy do námořního rejstříku se podává dopisem.

(11) Každý zápis do námořního rejstříku musí být podepsán osobou odpovědnou za provádění zápisů do námořního rejstříku podle § 7 odst. 2 zákona s uvedením data zápisu.

§ 5

Výši správního poplatku za zápis lodě do námořního rejstříku, za zápis změn sledovaných skutečností, za výmaz lodě z námořního rejstříku a za udělení prozatímního povolení k plavbě stanoví zvláštní právní předpis.²⁾

§ 6

Rejstříkové spisy

(1) Pro rejstříkové spisy se založí spisové obaly označené jménem a rejstříkovým číslem námořního plavidla.

(2) Rejstříkové spisy obsahují vedle podkladů podle § 7 odst. 3 zákona veškerá podání ve věcech námořního rejstříku.

§ 7

Deník podání v rejstříkových věcech

(1) Deník podání má v úvodu uveden počet číslovaných stran.

(2) Do deníku podání se zapisuje

1. pořadové číslo podání,

2. datum podání,

3. jméno podatele,

4. označení předmětu podání,

5. datum vyřízení,

6. číslo jednací spisu,

7. číslo vložky námořního plavidla,

8. číslo zápisu.

Prozatímní povolení k plavbě

(k § 20 odst. 7 zákona)

§ 8

(1) Vlastník námořního plavidla může požádat Úřad o udělení prozatímního povolení k plavbě tehdy, jestliže není možno provést zápis námořního plavidla do námořního rejstříku do doby, kdy vlastník námořní plavidlo převezme.

(2) Žádost o vydání prozatímního povolení k plavbě podává vlastník námořního plavidla v náležitém časovém předstihu. K žádosti se přikládají veškeré údaje potřebné pro zápis námořního plavidla do námořního rejstříku dle § 11 odst. 3 zákona, kromě dokladu o technické způsobilosti. Technická způsobilost námořního plavidla se pro tento účel prokazuje v souladu s ustanovením § 20 odst. 3 nebo odst. 4 zákona.

(3) Úřad si vyžádá další podklady a listiny, jestliže je považuje k prokázání údajů požadovaných zákonem za nutné.

(4) Je-li žádost řádně doložena, udělí Úřad lodi prozatímní povolení k plavbě. V případě, že žádost řádně doložena není, Úřad ji rozhodnutím zamítne.

(5) Výši správního poplatku za udělení prozatímního povolení k plavbě stanoví zvláštní právní předpis.²⁾

Užívání vlajek na českých námořních lodích

(k § 21 odst. 2) zákona)

§ 9

Umístění a velikost státní vlajky České republiky

(1) Státní vlajka České republiky (dále jen státní vlajka ) se vyvěšuje

a) během plavby na vlajkové žerdi signálního nebo hlavního stěžně nebo na nejlépe viditelném místě,

b) během postoje lodi v přístavu na záďovém stěžni.

(2) Záchranné, komunikační a jiné čluny, nesou státní vlajku po svém spuštění na vodu na vlajkové tyči na zádi.

(3) Na lodi se užívá státní vlajka o rozměrech

a) l.50 x l m jako vlajka středních rozměrů,

b) 0.75 x 0.50 m jako vlajka malých rozměrů,

c) 0.60 x 0.40 m jako vlajka člunová.

§ 10

Způsob a důvod vyvěšování státní vlajky České republiky

(1) Státní vlajka na lodi zapsané v námořním rejstříku se vyvěšuje při příjezdu lodi na rejdu přístavu, při plavbě v přístavech a vnitrozemských vodách, a během postoje lodi na rejdě nebo v přístavu a dále kdykoliv to velitel lodě uzná za vhodné.

(2) Státní vlajka se vyvěšuje od východu do západu Slunce nebo v době od 08.00 hod. do 20.00 hod. místního času anebo dle místních předpisů.

(3) V případě státního smutku nebo úmrtí na palubě lodi se státní vlajka vyvěšuje nejdéle po dobu tří dnů do poloviny vlajkové žerdě signálního nebo hlavního stěžně anebo do poloviny záďového stěžně. Projev smutku lodní vlajkou se provádí tak, že se vlajka vztyčí až k vrcholu stěžně nebo žerdě a pak se spustí do jeho poloviny. Při spouštění se vztyčí nejprve k vrcholu stěžně nebo žerdě a potom se spustí.

(4)) Zemřel-li člen lodní posádky na pevnině a loď se nachází v místě úmrtí, náleží zemřelému stejná pocta státní vlajkou jako při úmrtí na lodi.

(5) České lodě se při vzájemném setkání zdraví jedním spuštěním a vztyčením státní vlajky nebo zvukovým signálem.

6. Česká loď pozdraví vojenskou loď jiného státu jedním spuštěním a vztyčením státní vlajky.

§ 11

Užívání jiných vlajek

(1) Jiné vlajky se na lodi, zapsané do námořního rejstříku, vyvěšují až po státní vlajce České republiky, která se vždy spouští jako poslední.

(2) Vlajka cizího státu se vyvěšuje na pravé straně signálního stěžně při příjezdu lodi na rejdu přístavu tohoto státu, při plavbě v jeho přístavu a ve vnitrozemských vodách a během postoje lodi na jeho rejdě nebo v jeho přístavu.

(3) Vlajka vlastníka nebo provozovatele lodi může být vyvěšena na stěžni umístěném v přední části lodi, nebo na levé straně signálního stěžně.

(4) Signální vlajky se vyvěšují pouze na levé straně signálního stěžně.

(5) Ve dnech státního svátku České republiky nebo při jiných slavnostních příležitostech se po vztyčení státní vlajky České republiky na pokyn velitele vyvěšuje malá nebo velká vlajkosláva. Malá vlajkosláva znamená vyvěšení státních vlajek České republiky na vrcholcích všech stěžňů a nejméně čtyř signálních vlajek vyvěšených z obou konců ráhna signálního stěžně. Při velké vlajkoslávě se signální vlajky vztyčí tak, aby spojovaly lodní příď s její zádí přes vrcholy stěžňů, přičemž státní vlajka České republiky se vztyčuje jako při malé vlajkoslávě.

Povinné listinné doklady námořního plavidla

(k § 27 odst. 2 zákona)

Lodní listiny a jejich vedení

§ 12

1. Lodní listiny vydává Úřad, Telekomunikační úřad, právnická osoba, která je členem Mezinárodní asociace klasifikačních společností (dále jen "klasifikační společnost") a přístavní orgány.

2. Vydávání lodních listin Úřadem a Telekomunikačním úřadem podléhá správnímu řízení a správnímu poplatku.

(3) Lodní listiny se vydávají na žádost vlastníka lodě současně se zápisem lodě do námořního rejstříku nebo v souvislosti se změnami zápisu, které se vztahují k údajům, uvedeným v lodních listinách anebo po vypršení doby jejich platnosti.

§ 13

(1) Úřad vydává

a) rejstříkový list na dobu neurčitou, jehož vzor je uveden v příloze č. 2,

b) prozatímní rejstříkový list na dobu platnosti nejdéle šesti měsíců, jehož vzor je uveden v příloze č. 3,

c)osvědčení o bezpečném obsazení lodě posádkou na dobu neurčitou, jehož vzor je uveden v příloze č. 4,

4. osvědčení o udělení výjimky na dobu platnosti, která nesmí přesahovat dobu platnosti osvědčení, ke kterému byla výjimka udělena; vzor tohoto osvědčení je uveden v příloze č 5 .

(2) Telekomunikační úřad vydává Povolení lodní stanice na dobu platnosti pěti let, jehož vzor je uveden v příloze č. 6.

(3) Klasifikační společnost vydává na základě dohody s Úřadem

a) Osvědčení o klasifikační třídě lodě,

b) Mezinárodní výměrný list,

c) Mezinárodní osvědčení o nákladové značce,

d) Osvědčení o bezpečné konstrukci nákladní lodě,

e) Mezinárodní osvědčení o zabránění znečištění ropou a ropnými produkty,

f) Osvědčení o bezpečném radiovém vybavení nákladní lodě,

g) Osvědčení o bezpečném vybavení nákladní lodě,

h) další statutární osvědčení nutná pro provoz lodě,

i) jiné dokumenty nebo osvědčení předepsané mezinárodními úmluvami, kterými je ČR vázána.

Doba platnosti těchto lodních listin se řídí mezinárodními úmluvami ^{2, 21)}

(4) Přístavní státní zdravotní inspekce vydává Deratizační osvědčení na dobu platnosti šesti měsíců.

(5) Státní přístavní inspekce vydává dokument na dobu platnosti jednoho roku, kterým osvědčí, že loď a její posádka splňují podmínky vyplývající z mezinárodních smluv.

(6) Seznam nejdůležitějších osvědčení vydávaných lodi dle bodu (2) - (5) spolu s jejich anglickými názvy je uveden v příloze č. 7,

§ 14

(1) Evidenci lodních listin vede velitel lodě. Originály lodních listiny jsou vždy na lodi k dispozici ke kontrole státním a přístavním orgánům pobřežního státu, pověřeným zástupcům klasifikační společnosti a orgánům státního dozoru v rámci výkonu státní správy státu vlajky.

(2) Po vydání nových lodních listin je vlastník lodě povinen vrátit původní listiny bez zbytečného odkladu.

Ostatní povinné listinné doklady

§ 15

Lodní deník

(1) Lodní deník, jehož vzor je uveden v příloze č. 8, je určen pro záznamy o průběhu palubní strážní služby. Dále se do něho denně zapisují všechny závažné údaje, které se týkají členů lodní posádky a nákladu a provozu lodě, dle návodu pro vedení lodního deníku a požadavků mezinárodní úmluvy ²⁾. Záznamy do lodního deníku se provádí čitelně, v jazyce českém nebo anglickém na základě zápisů v nečistopisu Lodního deníku a v Manévrovém deníku.

(2) Vedením Lodního deníku je pověřen velitel lodě. Zápisy do Lodního deníku provádí velitel lodě nebo jím určený strážní palubní důstojník. Velitel lodě zápisy denně kontroluje a ověřuje svým podpisem.

(3) Lodní deník spolu s nečistopisem Lodního deníku se archivují na lodi na místě určeném velitelem lodě po dobu tří let od posledního zápisu. Po uplynutí této doby předá tuzemský provozovatel lodě lodní deník Úřadu k archivaci.

(4) Lodní deník je přístupný k nahlédnutí přístavním orgánům, orgánům činným v trestním řízení a státnímu dozoru, který jej i kontroluje.

§ 16

Manévrový deník

(1) Manévrový deník, jehož vzor je uveden v příloze č. 9, je určen pro záznamy o průběhu lodních manévrů během příjezdu lodě na rejdu přístavu, do přístavu a při jiných okamžicích, kdy je loď nucena manévrovat.

(2) Manévrový deník se archivuje na lodi na místě určeném velitelem lodě po dobu tří let od posledního zápisu. Poté se protokolárně zničí.

(3) Manévrový deník je přístupný k nahlédnutí přístavním orgánům, orgánům činným v trestním řízení a státnímu dozoru, který jej i kontroluje.

§ 17

Strojní deník

(1) Strojní deník, jehož vzor je uveden v příloze č. 10, je určen pro záznamy o průběhu strážní služby ve strojovně, o práci hlavních a pomocných motorů, lodních strojních a palubních mechanismů a zařízení, o spotřebě pohonných hmot a mazacích látek, stavu palivových a olejových nádrží. Záznam do Strojního deníku se provádí denně a je veden obdobně jako Lodní deník. Za vedení Strojního deníku je odpovědný první strojní důstojník. Zápisy provádí strážní strojní důstojník a jejich správnost stvrzuje denně první strojní důstojník svým podpisem. Na řádné vedení Strojního deníku dohlíží velitel lodě, který kontrolu zápisů potvrzuje svým podpisem nejméně 1x měsíčně.

(2) Strojní deník se archivuje na lodi po dobu tří let od posledního zápisu. Po uplynutí této doby předá tuzemský provozovatel lodě lodní deník Úřadu k archivaci.

§ 18

Knihy záznamů o manipulacích s ropnými látkami a odpadky

(1) V souladu s mezinárodní smlouvou, kterou je ĆR vázána¹, a jejími dodatky musí být na každé lodi Kniha záznamů o manipulacích s ropnými látkami (Oil Record Book) a Kniha odpadků (Garbage Disposal Record Book). Obě knihy musí odpovídat vzorům uvedeným ve zmíněné mezinárodní smlouvě.

(2) Do Knihy záznamů o manipulacích s ropnými látkami se zapisují údaje o manipulaci s olejovými látkami nebo jejich zbytky, včetně čištění a přečerpávání veškerých nádrží obsahujících palivo nebo oleje či jejich zbytky. Zápisy do tohoto deníku dle předtisku provádí k tomu určený strojní důstojník ihned po provedené a ukončené manipulaci. Zápisy kontroluje velitel lodi a každou ukončenou stránku deníku podepíše.

(3) Do Knihy odpadků zapisuje odpovědný důstojník množství odevzdaných nebo vyhozených odpadků rozdělené dle jednotlivých předepsaných kategorií, množství popelu ze spáleného odpadu, datum kdy likvidace odpadků proběhla a polohu lodi v té době.

(4) Způsob provádění zápisů do obou knih se řídí mezinárodní úmluvou, kterou je ČR vázána¹.

(5) Popsané knihy se archivují na lodi po dobu pěti let od posledního zápisu. Poté se protokolárně zničí.

§ 19

Zdravotní deník

(1) Zdravotní deník, jehož vzor je uveden v příloze č. 11, je určen k zápisu případů onemocnění nebo ošetření členů posádky lodi nebo cestujících a o poskytnutém ošetření či první pomoci. Záznamy do zdravotního deníku provádí lodní lékař nebo není-li členem posádky lékař, člen posádky, který je držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka. Velitel lodi každou ukončenou stránku ověří svým podpisem.

(2) Zdravotní deník se archivuje na lodi po dobu pěti let od posledního zápisu. Poté se protokolárně zničí.

§ 20

Radiový deník GMDSS, radarový deník

(1) Radiový deník GMDSS je určen k zapisování denních záznamů o provozu radiové služby na lodi. Radiový deník GMDSS obsahuje základní údaje o lodi a jejím radiovém vybavení, jména, hodnosti a průkazy způsobilosti důstojníků, odpovědných za radiové spojení, testy radiového vybavení a zápisy. Zapisují se údaje o vyslaných a přijatých informacích, zprávách a nouzovém volání, testy radiového vybavení, cvičné lodní poplachy, školení a instruktáže posádky lodě a další důležité události, ke kterým dojde během radiové služby na lodi a další zápisy předepsané mezinárodními úmluvou². Forma radiového deníku GMDSS musí odpovídat požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je ĆR vázána².

(2) Radarový deník je určen k zapisování hodin a režimu práce lodních radarů, účelu použití radarů, poruch a případných chybných úkazů na obrazovce radaru. Forma radarového deníku musí odpovídat požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je ĆR vázána.²

(3) Vedením obou deníků je pověřen velitel lodě. Zápisy do obou deníků provádí velitel lodě nebo jím určený strážní palubní důstojník. Velitel lodě zápisy pravidelně kontroluje a ověřuje svým podpisem

(4) Radarový deník se archivuje na lodi na místě určeném velitelem lodě po dobu tří let od posledního zápisu. Poté se protokolárně zničí.

(5) Radiový deník GMDSS se archivuje na lodi na místě určeném velitelem lodě po dobu tří let od posledního zápisu. Po uplynutí této doby předá tuzemský provozovatel lodě radiový deník GMDSS Úřadu k archivaci.

§ 21

Ostatní

(1) Forma ostatních, níže uvedených knih musí odpovídat požadavkům mezinárodní smlouvy, kterou je ĆR vázána ³ a dobré námořní praxi a musí umožňovat přehledný zápis požadovaných skutečností.

1. Kniha nákladu

2. Kniha protipožární ochrany

3. Kniha záchranných prostředků

4. Kniha deviace hlavního kompasu

5. Kniha balastů

6. Knihy strojního zařízení

7. Nečistopis lodního deníku

(2) Zápisy do jednotlivé knihy provádí důstojník pověřený velitelem lodě. Jeho přímý nadřízený zapíše do jednotlivé knihy při předávávání funkcí jméno, hodnost a průkaz způsobilosti pověřeného důstojníka. Všechny zápisy ověřuje jednou za měsíc svým podpisem velitel lodě.

§ 22

Zrušují se:

§ 23

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .............. .

Ministr:

Doc. Ing. Antonín Peltrám, CSc.

B

Návrh

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................1999

o oblastech plavby, průkazech způsobilosti a vybavení jachty

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 81 odst. 2 zákona č. ........./ 1999 Sb., o námořní plavbě (dále jen zákon):

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při :

1. ...

2. ....

3. ....

4. .... atd.

§ 2

Touto vyhláškou se řídí námořní plavba všech námořních jachet, na které se vztahuje zákon o námořní plavbě č. ........../1999.

Oblasti povolené plavby a vybavení jachty

( k § 13 odst. 3 zákona )

Oblast plavby

§ 3

Pro účel stanovení minimálního vybavení námořních jachet, plujících pod státní vlajkou České republiky, se plavba dělí na následující oblasti:

1. oblast povolené plavby I :

plavba na volném moři bez omezení; vlastní zařízení a vybavení jachty musí být dostatečné pro zvládnutí nouzových situací po delší dobu bez závislosti na vnější pomoci,

b) oblast povolené plavby II :

plavba podél pobřeží omezená oblastí ve vzdálenosti nepřevyšující 200 námořních mil ( námořní míle = 1852 m ), měřeno od pobřežní linie stanovené střední výškou přílivu ( dále jen pevnina ) nebo od pobřežních ostrovů ležících ve vzdálenosti nepřevyšující 400 námořních mil od pevniny nebo od jiného ostrova,

c) oblast povolené plavby III :

plavba podél pobřeží omezená oblastí ve vzdálenosti nepřevyšující 20 námořních mil, měřeno od pevniny nebo od pobřežních ostrovů ležících ve vzdálenosti nepřevyšujících 40 námořních mil od pevniny nebo od jiného ostrova,

d) oblast povolené plavby IV :

jednodenní plavby mezi blízkými přístavy podél pobřeží v relativně chráněné oblasti; plavba je však omezena mořskou oblastí ve vzdálenosti nepřevyšující 3 námořní míle, měřeno od pevniny nebo od pobřežních ostrovů ležících ve vzdálenosti nepřevyšujících 6 námořních mil od pevniny nebo od jiného ostrova,

e) oblast povolené plavby V :

plavba na vnitrozemských vodních cestách a jezerech, včetně jednodenní mořské plavby ve vzdálenosti nepřevyšující 0.75 námořní míle, měřeno od pobřeží nebo od pevniny.

§ 4

Pro účel vymezení rozsahu oprávnění odborné způsobilosti velitele jachty se námořní plavba dělí na následující oblasti:

1. oblast plavby A - oceánská plavba - plavba na moři bez omezení,

2. oblast plavby B - mořská plavba - plavba na moři s omezením do vzdálenosti 200 námořních mil od pevniny nebo od pobřežních ostrovů, ležících ve vzdálenosti do 400 námořních mil od pevniny nebo jiného ostrova,

c) oblast plavby C - pobřežní plavba - plavba na moři s omezením do vzdálenosti nejvýše 3 námořních mil od pevniny nebo od pobřežních ostrovů ležících ve vzdálenosti do 6 námořních mil od pevniny nebo jiných ostrovů.

Vybavení jachty

§ 5

(1) Vybavení jachty zahrnuje záchranné, signální, navigační, radiové a protipožární prostředky.

(2) Vybavení jachet podléhá státnímu dozoru Námořního Úřadu (dále jen “Úřadu”)., nebo jím pověřené organizace.

(3) Technická způsobilost jachty, jejího vybavení a oblast povolené plavby se prokazuje osvědčením o způsobilosti jachty k plavbě vystaveným pověřenou nebo uznanou klasifikační společností nebo jinou osobou pověřenou Úřadem.

§ 6

Signální prostředky

1. Každá jachta plující v jakékoliv oblasti musí být vybavena navigačními světly, denními znaky a zařízením k podávání zvukových signálů, které ji vzhledem k její velikosti předepisuje Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři (COLREG 72)⁴

(2) Každá jachta musí být vybavena pyrotechnickými prostředky:

a) pro oblast plavby I a II 6 kusů červených světlic nebo pochodní a jeden kouřový oranžový signál,

b) pro oblast povolené plavby III a IV 3 kusy červených světlic nebo pochodní,

(3) Veškeré pyrotechnické prostředky musí odpovídat požadavkům Úmluvy o bezpečnosti lidského života na moři (SOLAS 74/78) a musí mít vyznačenou dobu platnosti.

(4) Každá jachta musí být vybavena jednou vodotěsnou elektrickou svítilnou uzpůsobenou pro signalizaci Morseovou abecedou spolu s jednou náhradní žárovkou a jednou sadou náhradních baterií ve vodotěsném obalu.

(5) Každá jachta musí být vybavena vyhledávající svítilnou vhodnou pro použití při manévrování a záchranných akcích.

(6) Každá jachta musí být vybavena radarovým obrážečem v souladu s normou ISO 8729/1987.

(7) Každá jachta musí být vybavena zařízením pro podávání zvukových signálů.

§ 7

Záchranné prostředky

(1) Každá jachta musí být v oblasti povolené plavby I a II vybavena záchranným vorem, nebo vory, pro celou posádku, vyhovujícím požadavků SOLAS.

(2) Každá jachtamusí být v oblasti povolené plavby III a IVvybavena člunem nebo čluny, které jsou vybaveny vztlakovými komorami tak, aby unesly celou posádku i při zalití vodou.

(3) Každá jachta musí být vybavena dvěmi záchrannými kruhy, které vyhovují požadavkům SOLAS⁵. Záchranné kruhy mohou být nahrazeny záchrannými podkovami. Záchranné kruhy musí být umístěny tak, aby byly snadno dostupné na obou bocích jachty a uloženy tak, aby se mohly rychle uvolnit Jeden záchranný kruh musí být opatřen plovoucím záchranným lankem o minimální délce 20 metrů. Druhý záchranný kruh musí být opatřen samozažíhacím světlem. Samozažíhací světlo je možno nahradit kombinovanou světelno- dýmovou bojí. Na každém záchranném kruhu musí být vyznačeno jméno jachty a její rejstříkový přístav.

(4) Pro každou osobu nacházející se na jachtě za plavby musí být k dispozici záchranná vesta, která musí vyhovovat požadavkům SOLAS 74/78.

(5) Jachta musí být pro oblast povolené plavby I, II, III vybavena bezpečnostními pásy s lany, jejichž počet postačí minimálně pro polovinu osob na jachtě.

(6) Pro oblast povolené plavby IV musí být jachta vybavena minimálně jedním bezpečnostním pásem s lanem.

§ 8

Protipožární prostředky

(1) Jachty musí být vybaveny přenosnými hasícími přístroji které musí být uloženy ve vhodných držácích. Přednostně se volí práškové hasící přístroje. Hmotnost náplně jednoho hasícího přístroje musí být nejméně 2 kg a nesmí překročit 6 kg.

(2) Každá jachta bez zabudovaného motoru o celkové délce menší než 15 m, musí být vybavena jedním hasícím přístrojem.

(3) Každá jachta bez zabudovaného motoru o celkové délce větší než 15 m, musí být vybavena dvěmi hasícími přístroji.

(4) Každá jachta se zabudovaným motorem musí být navíc vybavena hasícími přístroji.

(5) Zvýšený počet hasících přístrojů pro jachty se zabudovaným motorem je stanoven v příloze č. 1 (nad počet uvedených v odstavci 2 a 3 ).

(6) Každá jachta o celkové délce menší než 15 m musí být vybavena jedním požárním vědrem, o objemu 5 - 10 litrů, s lankem o délce umožňující nabírání vody s paluby.

(7) Každá jachta o celkové délce větší než 15 m musí být vybaven dvěmi požárními vědry, o objemu 5 - 10 litrů, s lankem o délce umožňující nabírání vody s paluby.

(8) Každá jachta musí být vybavena jednou požární sekerou.

§ 9

Palubní a havarijní vybavení

Každá jachta musí být vybavena

a) kotevním vybavením,

b) dvěma bidly s hákem,

c) dvěmi vázacími lany,

d) pevným lanovím upevněným k trupu tak, aby bylo možno je rychle uvolnit ručně, nožem nebo nůžkami,

e) odrazníky dle potřeby, minimálně dva kusy na každém boku jachty,

f) ruční vodní pumpou,

g) vlečným lanem dostačující délky - minimálně dvě délky jachty,

h) vrhacím lankem,

i) bezpečnostním lanem na obou bocích jachty,

j) lékárničkou pro poskytnutí první pomoci ve vodotěsném obalu,

k) nezbytnými náhradní díly,

l) soupravou základního nářadí.

§ 10

Navigační vybavení

(1) Každá jachta musí být vybavena magnetickým kompasem, instalovaným tak, aby byl dobře viditelný z místa kormidelníka a byl osvětlen

(2) Každá jachta musí být vybavena dalekohledem

(3) Každý kompas musí mít deviační tabulku

(4) Jachta povolené plavby I, II, III. musí být vybavena optickým náměrníkem nebo ručním zaměřovacím kompasem

(5) Jachta povolené plavby I. a II. musí být vybavena

a) chronometrem nebo přesnými hodinami,

b) astro-navigačními tabulkami pro určování pozice,

c) stopkami,

d) logem,

e) sextantem,

f) aneroidem,

g) kružítkem a navigačním trojúhelníkem.

(6) Každá jachta musí být vybavena, aktualizovanými, námořními mapami a publikacemi vztahujícími se k provozované oblasti plavby

§ 11

Radiové vybavení

(1) Každá jachta musí být vybavena radiotelefonem VHF.

(2) Každá jachta pro povolené oblasti I., II., III. musí být vybavena přijímačem pro příjem informací o bezpečnosti plavby (NAVTEX, a.t.p.).

(3) Jachta pro povolené oblasti plavby I. a II., musí být vybavena tísňovou personální radio-bojí určující pozici v systému COSPAS-SARSAT (EPIRB).

§ 12

Odpadky na jachtě

(1) Každá jachta musí mít na palubě nádoby pro třídění odpadků.

(2) Každá jachta musí dodržovat a mít vyvěšenou tabulku uvedenou v příloze č.2, která určuje podmínky likvidace odpadků na jachtě.

§ 13

Omamné a psychotropní látky

Na jachtě se nesmí uchovávat ani přepravovat žádné omamné nebo psychotropní látky

Odborná způsobilost k vedení námořních jachet a průkazy způsobilosti

( k § 49 odst. 5 zákona )

§ 14

Průkazy odborné způsobilosti

(1) Jachtu na moři může vést pouze osoba, která je držitelem průkazu odborné způsobilosti k vedení jachty pro příslušnou oblast plavby.

(2) Občanům České republiky vydává průkaz způsobilosti velitele jachty Úřad.

(3) Osobu, která je občanem České republiky, opravňuje k vedení jachty na moři rovněž průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty vydaný příslušným úřadem cizího státu, a to v rozsahu oprávnění stanoveném tímto průkazem.

(4) Na pobřežním moři ve smyslu Úmluvy OSN o mořském právu (viz sdělení MZV ČR č. 240/1996 Sb.) platí průkaz odborné způsobilosti velitele jachty vydaný podle čl. 2 pouze tehdy, nestanoví-li právo příslušného pobřežního státu jinak.

(5) Průkazy odborné způsobilosti jsou:

1. průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty oceánské plavby - označen A (Yachtmaster Ocean)

2. průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty mořské plavby - označen B (Yachtmaster Offshore),

3. průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby - označen C (Yachtmaster Coastal).

(6) Státní příslušník cizího státu, po složení zkoušky odborné způsobilosti před komisí pověřenou Úřadem, obdrží průkaz odborné způsobilosti k vedení námořní jachty.

(7) Průkazy se rozlišují na “průkazy pro motorové jachty” a “průkazy pro motorové plachetnice”, s tím, že podmínkou získání průkazu pro motorové plachetnice, jsou znalosti potřebné pro získání průkazu pro motorové jachty.

§ 15

Rozsah oprávnění

(1) Držitel průkazu odborné způsobilosti k vedení jachty oceánské plavby je oprávněn vést jachtu ve všech oblastech plavby.

(2) Držitel průkazu odborné způsobilosti k vedení jachty mořské plavby je oprávněn vést jachtu v oblastech plavby B a C.

(3) Držitel průkazu odborné způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby je oprávněn vést jachtu v oblasti C , pokud její délka nepřesáhne 15 m a pokud síla větru nepřesáhne 4 stupně Beaufortovy stupnice.

(4) Držitel průkazu odborné způsobilosti k vedení motorové plachetnice musí splňovat odbornou způsobilost velitele motorové jachty.

§ 16

Podmínky k získání průkazu odborné způsobilosti

(1) Průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby získá osoba na základě žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 3 vyhlášky, jestliže

a ) dosáhne věku 18 let,

2. prokáže zdravotní způsobilost potvrzením, ne starším 3 měsíců,

c) předloží platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

4. vykoná úspěšně zkoušku u osoby pověřené Ministerstvem, která se skládá z části.praktické⁶ a teoretické,

e) praktická zkouška bude vykonána na vnitrozemských vodních cestách před zkušební komisí nebo na moři před jachetním instruktorem nebo zkušební komisí a potvrzena na Ministerstvem předepsaném formuláři.

(2) Průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty mořské plavby získá osoba na základě žádosti, jestliže:

1. je držitelem průkazu odborné způsobilosti velitele jachty pobřežní plavby,

2. prokáže zdravotní způsobilost potvrzením, ne starším 3 měsíců,

3. předloží platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

4. prokáže plavební praxi, nejméně 1000 námořních mil ve funkci velitele jachty pobřežní plavby,

e) prokáže plavební praxi, nejméně 1000 námořních mil v oblasti plavby B a A pod dohledem oprávněného velitele,

6. vykoná úspěšně teoretickou zkoušku u osoby pověřené Ministerstvem,

7. předloží protokol o složení praktické zkoušky na moři, na formuláři předepsaném Ministerstvem a potvrzeném jachetním instruktorem, (čl.6)

h) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

(3) Průkaz odborné způsobilosti k vedení jachty oceánské plavby získá osoba na základě žádosti, jestliže

1. je držitelem průkazu odborné způsobilosti velitele jachty mořské plavby,

2. prokáže zdravotní způsobilost potvrzením, ne starším 3 měsíců,

3. předloží platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

4. prokáže plavební praxi, nejméně 3500 námořních mil ve funkci velitele jachty mořské plavby,

5. prokáže plavební praxi, nejméně 1000 námořních mil v oblasti A pod dozorem jachetního instruktora,

6. vykoná úspěšně teoretickou zkoušku u osoby pověřené Ministerstvem,

g) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

§ 17

Jachetní instruktor

(1) Jachetním instruktorem se rozumí osoba, která je držitelem osvědčení jachetního instruktora vydaného Ministerstvem.

(2) Osvědčení jachetního instruktora získá osoba, která

1. je držitelem platného průkazu velitele jachty oceánské plavby nebo velitele jachty mořské plavby,

2. prokáže plavební praxi po získání průkazu velitele jachty oceánské plavby, nejméně 3000 námořních mil v oblasti plavby A nebo prokáže plavební praxi po získání průkazu velitele jachty mořské plavby, nejméně 6000 námořních mil v oblasti plavby A nebo B,

3. požádá Úřad o vydání osvědčení jachetního instruktora formou písemné žádosti, jejíž vzor je uveden v příloze č. 4 vyhlášky, kterou doloží doklady o plavební praxi a doporučením odborné organizace působící v námořním jachtingu,

4. prokáže schopnost výkonu jachetního instruktora před komisí Ministerstva.

Nesplní-li žadatel uvedené požadavky, Ministerstvo nevydá osvědčení jachetního instruktora a žádost zamítne.

§ 18

Zkoušky k získání odborné způsobilosti

(1) Zkoušky k získání odborné způsobilosti se skládají z části teoretické a praktické.

(2) Praktická zkouška k získání odborné způsobilosti velitele jachty

1. pobřežní plavby - se provádí na moři pod vedením jachetního instruktora, který potvrdí svým podpisem výsledek praktické zkoušky v protokolu o praktické zkoušce (dále jen “protokol”) nebo na vnitrozemských vodních cestách osobou pověřenou Ministerstvem; způsob a rozsah provádění praktických zkoušek na vnitrozemských vodních cestách schvaluje Ministerstvo,

2. mořské plavby - se provádí na jachtě na moři pod vedením jachetního instruktora, který potvrdí svým podpisem výsledek praktické zkoušky v “Protokolu o praktické zkoušce” (dále jen “Protokol”),

3. oceánské plavby - se nevyžaduje.

(3) Praktická zkouška podle odstavce 2. písm. a) obsahuje

a) přípravu na plavbu

b) manévrování s plavidlem

c) vedení plavby,

d) řešení mimořádných situací.

(4) Teoretická zkouška se provádí u osoby pověřené Ministerstvem.

(5) Teoretická zkouška se skládá z těchto předmětů:

1. Úmluva o mezinárodních pravidlech pro zabránění srážkám na moři , včetně změn a doplňků, - COLREG a základy námořního práva,

2. plavební nauka:

1. znalosti ovládání motorových jachet

2. znalosti ovládání plachetnic,

c) navigace,

d) meteorologie,

e) základy angličtiny,

f) základy zdravotní péče.

(6) Teoretická zkouška se skládá ze dvou částí: písemné práce a ústní zkoušky. Účelem zkoušky je prokázání, že uchazeč má nezbytné základní teoretické znalosti k bezpečnému vedení jachty na moři.

(7) Právnická osoba pověřená Ministerstvem organizací zkoušek odborné způsobilosti velitelů jachet předloží Ministerstvu ke schválení seznam zkušebních otázek z jednotlivých předmětů, zkušební řád, vzory žádosti o vykonání zkoušky a protokol o vykonané zkoušce.

(8) Žádosti o vykonání zkoušky velitele námořní jachty se podávají u osoby pověřené Ministerstvem organizováním zkoušek Nevyhovuji-li žadatelé výše uvedeným podmínkám, osoba pověřená organizováním zkoušek žádost zamítne. Nesouhlasí-li žadatel s odmítnutím žádosti, požádá Ministerstvo o rozhodnutí

§ 19

Prokazování plavební praxe

(1) Plavební praxe na jachtě se prokazuje zápisem v jachtařské knížce nebo úředně ověřeným výpisem z lodního deníku jachty, potvrzený vlastníkem nebo velitelem jachty, nebo námořním úřadem příslušného státu.

§ 20

Jachtařská knížka

(1) Jachtařská knížka slouží jako doklad o

1. absolvování plavební praxe,

2. seznámení s povinnostmi člena posádky.

(2) Jachtařskou knížku může vydávat odborná organizace působící v námořním jachtingu.

(3) Jachtařská knížka není průkazem totožnosti držitele.

§ 21

Kvalifikační kurzy

(1) Kvalifikační kurzy pro získání způsobilosti k vedení jachty jsou tyto:

1. odborný teoretický,

2. praktický kurz prováděný na moři.

(2) Kvalifikační kurzy podle odstavce 1 může provádět Ministerstvem pověřená právnická osoba nebo jachetní instruktor.

(3) Osnovy všech kvalifikačních kurzů musí být schváleny Ministerstvem.

§ 22

Zkušební komise

(1) Zkušební komisaře pro zkoušky odborné způsobilosti k vedení jachet jmenuje Ministerstvo.

(2) Zkušebním komisařem se může stát osoba, která předloží Ministerstvu písemnou žádost a prokáže odbornou kvalifikaci pro jednotlivé zkušební předměty. Vzor žádosti je uveden v příloze č. 5 vyhlášky.

(3) Zkušební komisař, který je jmenován, obdrží jmenovací dekret, který jej opravňuje k provádění zkoušek z určeného předmětu.

4. Právnická osoba pověřená Ministerstvem organizací zkoušek odborné způsobilosti k vedení jachet jmenuje předsedu a členy zkušební komise ze zkušebních komisařů jmenovaných Ministerstvem.

§ 23

Mezinárodní průkazy způsobilosti k vedení rekreačních plavidel vydané Státní plavební správou.

(1) Platnost mezinárodních průkazů způsobilosti k vedení rekreačních plavidel, pro oblast plavby 2.0, 2.1, 2.2 a 3.0 vydaných Státní plavební správou (dále jen “průkaz způsobilosti”) končí dne 28. 2. 2003.

(2) Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.0 získá průkaz způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby, jestliže

1. Ministerstvu předloží následující doklady:

1. písemnou žádost,

2. platný průkaz způsobilosti 2.0,

3.potvrzení o zdravotní způsobilosti, ne starší 3 měsíců,

4. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty

b) prokáže plavební praxi v posledních třech letech před podáním žádosti,

c) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem,

d) úspěšně vykoná rozdílovou zkoušku před komisí jmenovanou Ministerstvem z předmětů COLREG, základů angličtiny a navigace.

Neprokáže-li plavební praxi podle písmena d), vyžaduje se přezkoušení v celém rozsahu zkoušky pro odbornou způsobilost k vedení jachty pobřežní plavby.

3. Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.1 a 2.2 získá průkaz způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby, jestliže

a) Ministerstvu předloží následující doklady:

1. písemnou žádost,

2. platný průkaz způsobilosti pro oblast plavby 2.1 a 2.2,

3. potvrzení o zdravotní způsobilosti, ne starší 3 měsíců,

4. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

b) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

(4) Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.1. a 2.2. může získat průkaz způsobilosti k vedení jachty mořské plavby, jestliže

a) Úřadu předloží následující doklady:

1. písemnou žádost,

2.platný průkaz způsobilosti pro oblast plavby 2.1 a 2.2.,

3. potvrzení o zdravotní způsobilosti, ne starší 3 měsíců,

4. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

b) prokáže plavební praxi 1000 námořních mil, z kterých nejméně 300 námořních mil bylo v posledních třech letech před podáním žádosti,

c) úspěšně vykoná zkoušku před komisí jmenovanou Úřadem,

d) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.1., který splnil podmínky podle odstavce 4 písm. a) až d) získá průkaz způsobilosti k vedení jachty mořské plavby. Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.2., který splnil podmínky podle odstavce 4 písm. a) až d) a vykoná rozdílovou zkoušku před komisí jmenovanou Ministerstvem z předmětů: COLREG, základy angličtiny, navigace a základy zdravotní péče v rozsahu vyžadovaném pro odbornou způsobilost k vedení jachty mořské plavby získá průkaz způsobilosti k vedení jachty mořské plavby. Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 2.2, který splnil podmínky podle odstavce 4 písm. a), c) a d), ale neprokáže plavební praxi podle písm. b) tohoto odstavce, získá průkaz způsobilosti k vedení jachty mořské plavby, jestliže vykoná zkoušku před komisí jmenovanou Ministerstvem v celém rozsahu vyžadované pro odbornou způsobilost k vedení jachty mořské plavby.

5. Držitel průkazu způsobilosti pro oblast plavby 3.0. získá průkaz způsobilosti k vedení jachty oceánské plavby, jestliže

a) předloží Ministerstvu následující doklady :

1. písemnou žádost,

2. platný průkaz způsobilosti pro oblast plavby 3.0,

3. potvrzení o zdravotní způsobilosti, ne starší 3 měsíců,

4. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

b) prokáže plavební praxi 2 500 námořních mil v oblasti plavby A, z kterých nejméně 500 námořních mil bylo v posledních letech v oblasti plavby A nebo B,

c) zaplatí správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem²,

d) úspěšně vykoná rozdílovou zkoušku před komisí jmenovanou Ministerstvem z předmětů COLREG a základů angličtiny v rozsahu vyžadovaném pro odbornou způsobilost k vedení jachty oceánské plavby.

§ 24

Vydávání průkazů způsobilosti, jejich platnost a prodlužování platnosti

(1) Průkazy způsobilosti k vedení jachty vydává Ministerstvo a vede zároveň jejich evidenci.

(2) Doba platnosti průkazu způsobilosti k vedení námořní jachty je pět let.

(3) Žadatelé o prodloužení platnosti průkazu způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby prokáží :

1. plavební praxi na moři v posledních pěti letech před datem ukončení platnosti průkazu způsobilosti v oblasti plavby pro kterou byl tento průkaz vydán,

2. zdravotní způsobilost, ne starší 3 měsíců,

3. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

d) zaplacení správního poplatku formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

(4) Žadatelé o prodloužení průkazu způsobilosti k vedení jachty mořské a oceánské plavby prokáží :

1. plavební praxi na moři v posledních pěti letech před datem ukončení platnosti průkazu způsobilosti v oblasti plavby pro kterou byl tento průkaz vydán,

2. zdravotní způsobilost, ne starší 3 měsíců,

3. platné všeobecné osvědčení radiotelefonisty,

d) zaplacení správního poplatku formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

(5) Žadateli o prodloužení průkazu způsobilosti k vedení jachty pobřežní plavby, který neprokáže plavební praxi, nebude prodloužen průkaz způsobilosti.

6. Žadateli o prodloužení průkazu způsobilosti k vedení jachty mořské nebo oceánské plavby, který neprokáže plavební praxi, bude vystaven průkaz o jeden stupeň nižší.

§ 25

Duplikát průkazu způsobilosti

(1) Žadateli o vystavení průkazu způsobilosti náhradou za průkaz ztracený či zničený lze vystavit duplikát takového průkazu. Duplikát průkazu způsobilosti vystavený náhradou za průkaz ztracený či zničený vystaví ten orgán státní správy, který vystavil původní průkaz. Vystavuje-li duplikát Státní plavební správa, vyznačí jeho platnost nejdéle do28.2.2003.Vystavený náhradní průkaz se označí “DUPLIKÁT” a v evidenci vystavených průkazů způsobilosti vydávajícího orgánu státní správy se povede řádný záznam o vystavení duplikátu s příslušnou dokumentací.

(2) Za vystavení duplikátu zaplatí žadatel správní poplatek formou kolku v hodnotě stanovené zvláštním právním předpisem.

§ 26

Lékařské preventivní prohlídky velitele jachty

(1) Velitel jachty, pokud není považován za člena lodní posádky, se prokazuje lékařským posudkem, ne starším než tři měsíce, vydaným pověřeným lékařem na základě vstupní lékařské preventivní prohlídky v souvislosti

a) s vydáním průkazu odborné způsobilosti nebo jeho obnovením,

b) s vydáním potvrzení o uznání odborné způsobilosti v případě, že bylo vydáno cizím státem.

(2) Na velitele jachty se vztahuje povinnost podrobit se mimořádné lékařské prohlídce v případě nehody při plavbě na moři nebo na základě zjištění okolností, svědčících o ztrátě nebo o omezení zdravotní způsobilosti. Mimořádnou lékařskou preventivní prohlídku v takovém případě nařídí Úřad.

§ 27

Průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla

Tiskopis průkazu způsobilosti k vedení jachty je označen jako průkaz způsobilosti k vedení rekreačního plavidla.

§ 28

Pověřené osoby

(1) Pověřenou osobou k výkonu činnosti podle § 18 odst. 2 písm a), odst. 4 a § 21 odst. 2 je osoba, která požádala Ministerstvo o pověření k oprávnění výkonu činnosti a Ministerstvem jí bylo toto pověření vydáno.

(2) Seznam pověřených právnických osob k výkonu činností, podle odst. 1 a seznam jachetních instruktorů podle § 17 vede Ministerstvo.

§ 29

Zrušují se

§ 30

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .............. .

Ministr:

Doc. Ing. Antonín Peltrám, CSc.

č. 1

Množství hasícího media

Instalovaný výkon v kW Nejmenší požadované množství hasícího media v kg

- ---------------------------------------------------------------------------------------------------------

do 50 kW 2

do 100 kW 4

nad 100 kW, za každých započatých 100 kWnavíc 2

č. 2.

Odstraňování odpadků z jachet na moři

1. zákaz se týká všech plastových produktů, včetně plastových pytlů na odpadky, včetně umělých lan,

2. povoluje se odstraňování kuchyňských odpadů ve vzdálenosti 12 námořních mil od pobřeží

3. veškeré odpady shromážděné v určených nádobách na jachtě se ukládají v přístavních sběrných zařízeních

Tabulka

Odpady / Garbage Type Oblast / Areas

1. Syntetické výrobky - zahrnující syntetická zakázano / prohibited

lana, plastikové pytle na odpady,

(Plastic - including synthetic ropes, plastic

garbage bags)

2. Papírové produkty, textilní odpady, kovový 12 nm od pobřeží

a skleněný odpad. not less than, 12 nm offshore

(Paper, rags, metal and glass garbage)

3. Potravinové odpady 12 nm od pobřeží

(Food waste) not less than 12 nm off shore

C

Návrh

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................1999

o kapitánském slibu, zkouškách, odborné a zdravotní způsobilosti posádky lodě, průkazech odborné způsobilosti, námořnických knížkách a zdravotnické péči

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 81 odst. 1 zákona č. / 1999 Sb., o námořní plavbě (dále jen zákon) a podle § 81 odst. 2 zákona v dohodě s Ministerstvem zdravotnictví:

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při :

1. ...

2. ....

3. ....

4. .... atd.

§ 2

Základní pojmy

Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) předpisem STCW předpis o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, který tvoří přílohu Mezinárodní úmluvy o normách výcviku, kvalifikace a strážní služby námořníků, 1978, ve znění změn a dodatků z roku 1995 (dále jen Úmluva STCW 78/95),⁷

b) odborností soubor úkolů, povinností a odpovědností, jak jsou uvedeny v příloze Úmluvy STCW 78/95,které jsou nezbytné pro provoz lodě, bezpečnost lidského života na moři a ochranu životního prostředí na moři,

c) funkcí výkon souboru úkolů, povinností a odpovědností, které jsou nezbytné pro bezpečný provoz lodě, bezpečnost lidského života na moři a ochranu životního prostředí na moři,

d) odbornou způsobilostí hodnost získaná podle požadavků této vyhlášky; nikoliv však nárok k výkonu funkce, pro kterou je tato hodnost předepsána,

e) lodní posádkou osoby, které jsou zapsány do seznamu lodní posádky,

f) kapitánem hodnost opravňující k výkonu funkce velitel lodi,

g) velitelem lodi osoba, která velí ostatním členům lodní posádky,

h) námořním důstojníkem člen lodní posádky, jiný než velitel, určený k výkonu funkce na lodi v rozsahu oprávnění získané odborné způsobilosti.

i) asistentem osoba ve výcviku pro funkci námořního důstojníka,

j) členem mužstva člen lodní posádky, jiný než velitel, důstojník nebo asistent,

k) námořním poručíkem hodnost palubního důstojníka, který získá kvalifikaci podle této vyhlášky,

l) prvním palubním důstojníkem hodnost palubního důstojníka, který získá kvalifikaci podle této vyhlášky,

m) strojním důstojníkem hodnost strojního důstojníka, který získá kvalifikaci podle této vyhlášky,

n) prvním strojním důstojníkem funkčně nejvyšší strojní důstojník, který získá kvalifikaci podle této vyhlášky a který odpovídá za strojní pohon lodi, provoz, opravy a údržbu mechanických a elektrických zařízení na lodi,

o) druhým strojním důstojníkem strojní důstojník s druhou nejvyšší hodností ve strojovně, který získá kvalifikaci podle této vyhlášky a na kterého přechází odpovědnost za strojní pohon, provoz, opravy a údržbu mechanických a elektrických zařízení na lodi v případě nezpůsobilosti prvního strojního důstojníka,

p) radiodůstojníkem osoba, která je držitelem příslušného vysvědčení vydaného Českým Telekomunikačním úřadem, Ministerstvem dopravy a spojů, nebo příslušným úřadem jiného státu a potvrzeného Úřadem.

r) povinností R/O v přiměřeném rozsahu strážní služba, technická údržba a opravy v souladu s radiokomunikačním řádem, mezinárodní úmluvou^,,⁸ rozhodnutím příslušného úřadu státní správy a odpovídajícími doporučeními Mezinárodní námořní organizace,

s) ARPA - zařízením pro automatický výpočet kurzů a rychlostí lodí zachycených radarem,

t) GMDSS - celosvětovým námořním tísňovým a bezpečnostním systémem,

u) výkonem pohonu celkový maximální trvalý výkon všech hlavních pohonných motorů lodi v kW , tak jak je uveden v rejstříkovém listu lodi,

v) příslušným průkazem způsobilosti průkaz způsobilosti vydaný podle této vyhlášky Námořním úřadem České republiky ( dále jen Úřad ), který opravňuje svého držitele zastávat funkce s uvedenou úrovní odpovědnosti na lodi daného typu, velikosti, výkonu a druhu pohonu a na uvedených plavbách,

w) potvrzením průkazu způsobilosti doklad vydaný Úřadem, kterým se stvrzuje, že držitel příslušného průkazu způsobilosti splňuje podmínky stanovené pro jeho vydání,

x) potvrzením o uznání průkazu způsobilosti doklad vydaný Úřadem, který je obdobný potvrzení průkazu způsobilosti, ale vztahuje se na průkaz způsobilosti, který vydal příslušný úřad jiného státu podle Úmluvy STCW 78/95 a který Úřad uznal,

y) měsícem kalendářní měsíc nebo 30 dnů, jedná-li se o období kratší než jeden měsíc,

z) speciální lodí loď zabývající se převozem kapalin, plynů nebo nebezpečného nákladu, dále pak loď osobní, loď rybářská, trajekt nebo Ro-Ro.

ČÁST DRUHÁ

KAPITÁNSKÝ SLIB

(k § 32 odst.4 zákona)

§ 3

(1) Uchazeč, který úspěšně vykonal zkoušku podle § 6 odst.1 a získal odbornou způsobilost první palubní důstojník, kapitán složí před komisí Úřadu kapitánský slib, který zní:“Slibuji na svoji čest a svědomí, že při výkonu funkce velitele námořní lodi zajistím všemi dostupnými prostředky bezpečnost posádky, cestujících, nákladu a lodě, budu dodržovat a uplatňovat všechny právní normy a předpisy spojené s výkonem této funkce a budu dbát o čest vlajky lodě.”

ČÁST TŘETÍ

ZKOUŠKY A ROZSAH ODBORNÝCH ZPŮSOBILOSTÍ

(k  § 44 odst. 3 zákona)

Hlava I

Zkušební komise, zkušební komisaři a oprávnění osob k provádění zkoušek

§ 4

(1) Zkušební komise uznaná Úřadem je složená z předsedy a zkušebních komisařů jmenovaných státní správou členského státu Úmluvy STCW 78/95 a uznaná Úřadem.

§ 5

(1) Zkušební komise Úřadu je složena z předsedy a zkušebních komisařů jmenovaných ministrem dopravy a spojů České republiky.

(2) Zkušební komise jmenovaná Úřadem je složena z předsedy a zkušebních komisařů jmenovaných Úřadem.

(3) Zkušební komise schválená Úřadem je složena z předsedy a zkušebních komisařů jmenovaných právnickou osobou pověřenou organizováním zkoušek a schválená Úřadem.

(4) Odbornost zkušebních komisařů pro zkoušky členů mužstva a velitelů jachet, kteří jsou členy komisí uvedených v odstavci 1 až 3, musí odpovídat požadavkům uvedeným v osnovách pro zkoušky na tyto odborné způsobilosti. Každý zkušební komisař musí mít dostatečné odborné vzdělání a praxi v té odbornosti, kterou přezkušuje. Úroveň odbornosti zkušebních komisařů přezkušuje Úřad nejméně každých pět let.

(5) Ověřování odbornosti zkušebních komisařů podle odstavce 4 provádí nezávislá právnická nebo fyzická osoba pověřená nebo schválená Úřadem, která není do zkušební činnosti zapojena a její odbornost je dostatečná.

(6) Ministr dopravy a spojů jmenuje podle § 44 odst. 2 vrchní assessory, kteří dohlíží na kvalitní provádění požadovaných zkoušek a ověřují nejméně jednou za pět let odbornost nezávislé právnické nebo fyzické osoby uvedené v odstavci 5.

(7) Rozsah požadavků z jednotlivých odborností schvaluje předseda zkušební komise.

§ 6

(1) Zkouška k získání odborné způsobilosti námořního poručíka, prvního palubního důstojníka, kapitána, strojního důstojníka, druhého a prvního strojního důstojníka se vykoná před zkušební komisí státní správy členského státu Úmluvy STCW 78/95 uznanou Úřadem. Rozsah zkoušky vychází z Úmluvy STCW 78/95. Termíny konání zkoušek vyhlašuje státní správa členského státu Úmluvy STCW 78/95. Zkoušce předchází obvykle absolvování odborného kurzu pro důstojníky.

(2) Zkouška ze znalostí českého právního řádu a z anglického jazyka se vykoná před zkušební komisí Úřadu. Rozsah požadovaných znalostí je uveden v příloze č...... . Termíny konání zkoušek vyhlašuje Úřad písemně.

(3) Zkouška k získání odborné způsobilosti elektrodůstojníka se vykoná před zkušební komisí Úřadu. Rozsah požadovaných znalostí je uveden v příloze č...... . Termíny konání zkoušek vyhlašuje Úřad písemně.

(4) Zkouška k získání odborné způsobilosti radiodůstojníka se vykoná před zkušební komisí příslušného úřadu státní správy. Rozsah zkoušky vychází z požadavků příslušného úřadu státní správy a Úmluvy STCW 78/95. Termíny konání zkoušek se vyhlašují písemně. Tuto zkoušku je též možné vykonat před zkušební komisí uznanou Úřadem.

(5) Zkouška k získání odborné způsobilosti námořníka druhé a první třídy, loďmistra, motoráře druhé a první třídy a strojmistra se vykoná před komisí jmenovanou Úřadem. Rozsah zkoušky vychází z Úmluvy STCW 78/95. Termíny konání zkoušek se vyhlašují písemně.

(6) Zkoušky k získání odborných způsobilostí uvedených v odstavci 1 až 5 jsou neveřejné.

§ 7

Zkoušku před zkušebními komisemi podle § 5 odst. 1 až 3 a § 6 odst. 4 věty prvé nelze vykonat bez prokázání praktických znalostí na lodi podle § 47.

§ 8

Žádost o povolení zkoušky.

(1) Žádost o povolení zkoušky k získání odborné způsobilosti námořního poručíka, prvního palubního důstojníka, kapitána, strojního důstojníka, druhého a prvního strojního důstojníka podává žadatel u zkušební komise státní správy členského státu Úmluvy STCW 78/95 uznané Úřadem.

(2) Žádost o povolení zkoušky k získání odborné způsobilosti elektrodůstojníka podá žadatel u Úřadu. Úřadu se rovněž podávají žádosti o vykonávání zkoušky ze znalosti českého právního řádu a z anglického jazyka.

(3) Žádost o povolení zkoušky k získání odborné způsobilosti námořníka druhé a první třídy, loďmistra, motoráře druhé a první třídy a strojmistra podá žadatel u zkušební komise jmenované nebo schválené Úřadem.

4. Žádost o povolení zkoušky k získání odborné způsobilosti radiodůstojníka podá žadatelu u u zkušební komise příslušného úřadu státní správy.

5. Podanou žádost o povolení zkoušky příslušná komise nebo Úřad přezkoumá. Vyhovuje-li uchazeč všem stanoveným podmínkám, je vyzván, aby se dostavil ke zkoušce. Nevyhovuje-li uchazeč některé ze stanovených podmínek, nebude ke zkoušce přizván a příslušná komise nebo Úřad jej vyrozumí.

§ 9

Organizace zkoušek a zkušební předměty.

1. Zkoušky k získání odborných způsobilostí uvedených v § 6 odst. 3, 4 a 5 se vykonávají z předmětů uvedených v příloze č.3.

2. Z předmětů anglický jazyk, radio a elektrotechnika se vykoná písemná i ústní zkouška. Z ostatních předmětů se vykoná pouze ústní zkouška. Písemná zkouška, kterou vykonají současně všichni uchazeči za dozoru některého člena komise, předchází ústní zkoušce. Součástí ústní zkoušky může být i praktický písemný výpočet.

(3) Ústní zkoušku z předmětu český právní řád vykoná první palubní důstojník, kapitán, druhý strojní důstojník a první strojní důstojník. Otázky jsou rozepsány na lístcích, které si uchazeč před ústní zkouškou vylosuje. Na promyšlení odpovědi má uchazeč čas nejméně 15 minut.

(4) Předseda komise a zkušební komisař mohou dávat doplňující otázky nebo požadovat podrobnější vysvětlení k odpovědím.

(5) Zkoušky k získání odborných způsobilostí uvedených v § 6 odst. 1, 3 až 5 se vykonají v souladu s požadavky Úmluvy STCW 78/95^x). Zkoušky jsou praktické i teoretické. Praktické zkoušky se hodnotí stejným způsobem jako zkouška ústní.

§ 10

Přezkoušení pro obnovení odborné způsobilosti.

(1) Přezkoušení pro obnovení odborné způsobilosti (dále jen přezkoušení) se provádí před zkušební komisí Úřadu v termínech vyhlášených Úřadem písemně.

(2) Žádost o přezkoušení podle odstavce 1, kterou podává žadatel u Úřadu, obsahuje doklady požadované Úřadem (viz

č.4).

(3) Přezkoušení se vykoná z předmětů uvedených v příloze č.3.

§ 11

Klasifikace zkoušek

1. Prospěch uchazeče se při zkouškách k získání odborných způsobilostí uvedených v § 6 odst.3, 4 a 5 a při přezkoušení hodnotí klasifikačními stupni.

(2) Klasifikačním stupněm

1. “velmi dobře” je hodnocen uchazeč, který vynikajícím způsobem ovládá stanovenou zkušební látku předmětu, na všechny otázky odpovídá správně a s jistotou,

2. “dobře” je hodnocen uchazeč, který ovládá dobře stanovenou látku předmětu, na otázky odpovídá bez obtíží a správně dovede použít svých znalostí k samostatnému řešení běžných úkolů,

c) “dostatečně” je hodnocen uchazeč, který ovládá základní učební látku předmětu, při odpovědích odpovídá celkem správně a nedělá podstatné chyby, jeho odpovědi však vyžadují určitou pomoc ze strany zkušebního komisaře,

d) “nedostatečně” je hodnocen uchazeč, který nesplní požadavky pro klasifikační stupeň “dostatečně”; uchazeč, který se bez vážného důvodu a dodatečné písemné omluvy, odeslané nejpozději do tří dnů po stanoveném termínu zkoušky, nedostavil ke zkoušce nebo po zahájení zkoušky z ní odstoupil, se rovněž hodnotí klasifikačním stupněm “nedostatečně”.

§ 12

Hodnocení zkoušek

(1) Po ukončení zkoušky z každého předmětu ohodnotí zkušební komisař znalosti uchazeče příslušným klasifikačním stupněm a sepíše zápis o zkoušce. Zápis obsahuje hlavní zadané otázky, písemné, ústní, popřípadě i praktické zkoušky a podpis určeného zkušebního komisaře.

2. Výsledné hodnocení uchazeče navrhuje na závěrečné poradě předseda zkušební komise podle celkového průměru z výsledků zkoušek z jednotlivých předmětů a dá o něm hlasovat, při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy. O výsledném hodnocení se provede zápis. Je-li uchazeč hodnocen z některého z předmětů “nedostatečně”, je výsledné hodnocení rovněž “nedostatečně”.

3. Výsledné hodnocení se oznámí uchazečům po ukončení všech zkoušek. Proti výroku zkušební komise o výsledném hodnocení se nelze odvolat.

4. Zápis o výsledném hodnocení uchazeče musí obsahovat protokol o vykonané zkoušce, zápis o zkoušce z jednotlivých předmětů, písemné práce a ostatní zkušební materiály.

(5) Protokol o vykonané zkoušce obsahuje osobní data uchazeče, přehled známek z jednotlivých předmětů, známku z výsledného hodnocení, záznam o termínu opravné nebo nové zkoušky včetně data jejího konání, popřípadě záznam o vykonání kapitánského slibu. Protokol o vykonané zkoušce podepíše předseda zkušební komise .

§ 13

Dokladem o vykonání zkoušky u Úřadu je protokol o vykonané zkoušce podepsaný předsedou zkušební komise.

§ 14

Opravné zkoušky

1. Neprospěl-li uchazeč z jednoho předmětu může vykonat opravnou zkoušku. Opravnou zkoušku lze vykonat dvakrát. První opravnou zkoušku lze vykonat nejdříve po dvou měsících od předchozí zkoušky. Druhou opravnou zkoušku lze vykonat nejdříve po šesti měsících od první opravné zkoušky. Neprospěl-li uchazeč ani u druhé opravné zkoušky, může vykonat novou zkoušku v plném rozsahu ze všech předmětů po uplynutí nejméně šesti měsíců od druhé opravné zkoušky.

(2) Neprospěl-li uchazeč ze dvou a více předmětů, je oprávněn vykonat novou opravnou zkoušku v plném rozsahu a ze všech předmětů nejdříve po uplynutí nejméně šesti měsíců. Neuspěje-li žadatel ani poté, může mu předseda komise povolit nejdříve po 12 měsících opravný termín. Další opravnou zkoušku povolit nelze

(3) Po zdárném ukončení opravné zkoušky se do zápisu o provedení zkoušky zapíše datum vykonání zkoušky v ten den, kdy proběhla opravná zkouška.

§ X

Průkazy způsobilosti a potvrzení způsobilosti.

(2) Uchazeči, který úspěšně vykonal předepsanou zkoušku k získání vyšší odborné způsobilosti podle § 3 odst.2 a 3, vydá Úřad, na základě zápisu o vykonané zkoušce, příslušný průkaz způsobilosti v souladu s ustanovením Mezinárodní úmluvy

Hlava II

Odborné způsobilosti členů lodních posádek

Díl 1

Kvalifikační atestace

§ 15

(1) V souladu s požadavky kapitoly VI Úmluvy STCW 78/95 vydá Úřad

a) osvědčení o znalosti osobních záchranných technik žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/1-1), pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

b) průkaz způsobilosti požárníka - základní, - pokročilý žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem

1. v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/1-2) pro odbornou způsobilost - základní,

2. v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/3) pro odbornou způsobilost - pokročilý,

c)průkaz způsobilosti v poskytování základní první pomocižadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/1-3), pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

d) osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/1-4), pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

e) průkaz způsobilosti záchranářežadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem

1. v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/2-1) pro odbornou způsobilost v ovládání záchranného plavidla a záchranářských člunů jiných než rychlých záchranářských člunů,

2. v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/2-2) pro odbornou způsobilost v ovládání rychlých záchranářských člunů,

f) průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/4-1), pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

g) průkaz způsobilosti zdravotníka žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-VI/4-2), pořádaného organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

h) průkaz způsobilosti k manipulaci s nebezpečným zbožím žadateli, který prokáže úspěšné absolvování kurzu v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW B -V/4 a STCW B -V/5 a dodatku k předpisu STCW č. 1/1997 STCW B -V/a a STCW B -V/b, který pořádá organizace pověřená nebo uznaná Úřadem.

(2) Průkazy a osvědčení kvalifikační atestace uvedené v odstavci 1 patří mezi kvalifikační předpoklady pro vydání příslušných průkazů způsobilosti.

(3) Vydání dokladů uvedených v odstavci 2 podléhá správnímu poplatku podle zvláštního právního předpisu.³⁾

Díl 2

Pomocné funkce

§ 16

Lodník

(1) Lodníkem se může stát osoba starší 18 let, která

a) prokáže

1. ukončené studium na středním odborném učilišti pro vnitrozemskou plavbu nebo na střední průmyslové škole pro vnitrozemskou plavbu nebo

2. ukončené studium na středním odborném učilišti nebo střední odborné škole v příbuzném oboru a nejméně l2 měsíců praxe v tomto oboru,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2). Lodník je oprávněn k službě na všech námořních lodích.

§17

Strojní pomocník

(1) Strojním pomocníkem se může stát osoba starší 18 let, která

a) prokáže

1. ukončené studium na středním odborném učilišti pro vnitrozemskou plavbu nebo na střední průmyslové škole pro vnitrozemskou plavbu nebo

2. ukončené studium na středním odborném učilišti nebo střední odborné škole ve strojním oboru a nejméně l2 měsíců praxe v tomto oboru,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Strojní pomocník je oprávněn k službě na všech námořních lodích.

§ 18

Lodní kuchař

(1) Průkaz způsobilosti lodního kuchaře získá osoba, která

1. prokáže

1. ukončené střední odborné vzdělání se závěrečnou zkouškou nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou v oboru veřejného stravování nebo číšník - kuchař,

2. nejméně 24 měsíců praxe v oboru kuchař, která zaručuje odbornou vyspělost žadatele,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Průkaz způsobilosti lodního kuchaře opravňuje jeho držitele k výkonu funkce lodního kuchaře na všech námořních lodích.

§ 19

Lodní steward

(1) Průkaz způsobilosti lodního stewarda získá osoba, která

1. prokáže

1. ukončené střední odborné vzdělání se závěrečnou zkouškou nebo úplné střední odborné vzdělání s maturitou v oboru veřejného stravování nebo číšník-kuchař,

2. prokáže nejméně 24 měsíců praxe v oboru číšník, která zaručuje odbornou vyspělost žadatele,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Průkaz způsobilosti lodního stewarda opravňuje jeho držitele k  výkonu funkce lodního stewarda na všech námořních lodích.

Díl 3

Palubní posádka

§ 20

Námořník druhé třídy

(1). Průkaz způsobilosti námořníka druhé třídy získá osoba starší 18 let, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci lodníka po dobu nejméně 6 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - II/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Průkaz způsobilosti námořníka druhé třídy opravňuje jeho držitele k výkonu palubní strážní služby v pomocné úrovni.

§ 21

Námořník první třídy

(1). Průkaz způsobilosti námořníka první třídy získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci námořníka druhé třídy po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - II/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře.

(2). Průkaz způsobilosti námořníka první třídy opravňuje jeho držitele k výkonu palubní strážní služby v pomocné úrovni.

§ 22

Loďmistr

(1). Průkaz způsobilosti loďmistra získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci námořníka první třídy po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - II/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý.

(2) Průkaz způsobilosti loďmistra opravňuje jeho držitele k výkonu palubní strážní služby v pomocné úrovni.

§ 23

Palubní asistent

(1) Palubním asistentem se může stát osoba starší 20 let, která

a) prokáže

1. ukončené vysokoškolské nebo úplné střední odborné vzdělání v oboru námořní navigace a službu na lodi v rámci studia po dobu nejméně 6 měsíců, nebo

2. ukončený odborný kurz pořádaný námořní školou členského státu Úmluvy v rozsahu požadavků předpisu STCW (tabulka A - II/1) a službu na lodi ve funkci palubní strážní služby v pomocné úrovni po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Palubní asistent je oprávněn k výkonu palubní strážní služby v pomocné úrovni.

§ 24

Námořní poručík

(1). Průkaz způsobilosti námořního poručíka získá osoba, která

1. prokáže službu na lodích o hrubé prostornosti 500 RT a více ve funkci palubního asistenta

1. po dobu nejméně 6 měsíců, je-li absolventem námořní školy,

2. po dobu nejméně 12 měsíců, je-li absolventem odborného kurzu pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy STCW 78/95, ⁴⁾

tuto praxi musí vykonat pod dozorem velitele nebo kvalifikovaného palubního důstojníka a prokáže jí záznamy v Knize výcviku palubního asistenta,

b) úspěšně složí zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- II/1) před komisí uznanou Úřadem,

c) předloží následující platné doklady :

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

7. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

d) absolvuje kurz radarového operátora a operátora systému ARPA v rozsahu požadavků rezolucí IMO A.482 (XII) a A.483 (XII) a předloží platný Průkaz radarového operátora systému ARPA vydaný organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

e) absolvuje kurz operátora GMDSS v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-IV/2) a předloží platné Všeobecné vysvědčení operátora GMDSS vydané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

(2) Průkaz způsobilosti námořního poručíka opravňuje jeho držitele k výkonu následujících funkcí důstojníka palubní strážní služby v provozní úrovni:

a) třetího palubního důstojníka na všech námořních lodích,

2. druhého palubního důstojníka na všech námořních lodích po absolvování 24 měsíců služby na lodi ve funkci třetího palubního důstojníka,

(3) Pro výkon výše uvedených funkcí na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

První palubní důstojník

§ 25

Průkaz způsobilosti prvního palubního důstojníka opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích o hrubé prostornosti menší než 3000 RT získá držitel průkazu způsobilosti námořního poručíka, který

a) prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti 500 RT a více ve funkci důstojníka palubní strážní služby po dobu nejméně 24 měsíců,

b) prokáže, že splnil požadavky odborné způsobilosti předepsané v oddíle A-II/2 předpisu STCW pro velitele lodi a první palubní důstojníky na lodích o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT předložením

1. dokladu o ukončeném vzdělání v oboru námořní navigace, nebo

2. dokladu o ukončeném odborném kurzu pro první palubní důstojníky pořádaném námořní školou členského státu Úmluvy⁴⁾ a dokladu o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-II/2) před komisí uznanou Úřadem,

c) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

d) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz radarového operátora systému ARPA,

9. všeobecné vysvědčení operátora GMDSS,

10. průkaz způsobilosti zdravotníka.

§ 26

(1) Průkaz způsobilosti prvního palubního důstojníka opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích o hrubé prostornosti 3000 RT a více získá

1. držitel průkazu způsobilosti námořního poručíka, který prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti 3000 RT a více ve funkci druhého palubního důstojníka po dobu nejméně 24 měsíců, nebo

2. držitel průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka opravňujícího k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích o hrubé prostornosti menší než 3000 RT, který prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT ve funkci prvního palubního důstojníka po dobu nejméně 18 měsíců,

jestliže

c) předloží doklad o absolvování kurzu pro první palubní důstojníky pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy,⁴⁾ a doklad o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených Předpisem STCW (tabulka A- II/2) před komisí uznanou Úřadem,

d) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

5. předloží následující platné průkazy způsobilosti:

6. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

7. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz radarového operátora systému ARPA,

10 .všeobecné vysvědčení operátora GMDSS,

11. průkaz způsobilosti zdravotníka.

(2) Průkaz způsobilosti prvního palubního důstojníka opravňuje jeho držitele k výkonu funkce důstojníka palubní strážní služby na všech námořních lodích.

(3) Pro výkon funkce prvního palubního důstojníka na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených Předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

Kapitán

§ 27

Funkci velitele lodi na lodích o hrubé prostornosti menší než 500 RT může vykonávat každá osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti kapitána pro lodě o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT.

§ 28

Průkaz způsobilosti kapitána opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT získá držitel průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka, který

1. prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti 3000 RT a více ve funkci prvního palubního důstojníka po dobu nejméně 12 měsíců, nebo

2. prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT ve funkci prvního palubního důstojníka po dobu nejméně 24 měsíců,

c) prokáže, že splnil požadavky odborné způsobilosti předepsané v oddíle A-II/2 předpisu STCW pro velitele lodi a první palubní důstojníky na lodích o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT předložením

1. dokladu o ukončeném vzdělání v oboru námořní navigace, nebo

2. dokladu o ukončeném odborném kurzu pro kapitány pořádaném námořní školou členského státu Úmluvy STCW 78/95,⁴⁾ a dokladu o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-II/2) před komisí uznanou Úřadem,

d) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

e) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz radarového operátora systému ARPA,

9. všeobecné vysvědčení operátora GMDSS,

10. průkaz způsobilosti zdravotníka.

§ 29

(1) Průkaz způsobilosti kapitána opravňující k výkonu funkce velitele lodi na lodích o hrubé prostornosti 3000 RT a více získá

1. držitel průkazu způsobilosti prvního palubního důstojníka, který prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti 3000 RT a více ve funkci prvního palubního důstojníka po dobu nejméně 24 měsíců, nebo

2. držitel průkazu způsobilosti kapitána pro lodě o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT, který prokáže službu na lodi o hrubé prostornosti od 500 RT do 3000 RT ve funkci velitele lodi po dobu nejméně 18 měsíců,

jestliže

c) předloží doklad o absolvování kurzu pro kapitány pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy STCW 78/95,⁴⁾ a doklad o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- II/2) před komisí uznanou Úřadem,

d) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

e) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz radarového operátora systému ARPA,

9. všeobecné vysvědčení operátora GMDSS,

10. průkaz způsobilosti zdravotníka.

(2) Průkaz způsobilosti kapitána opravňuje jeho držitele k výkonu funkce důstojníka palubní strážní služby ve všech úrovních a na všech lodích.

(3) Pro výkon funkce velitele lodi na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

Radioasistent, radiodůstojník a operátor GMDSS

§ 30

(1) Radioasistentem se může stát osoba starší 20 let, která

a) prokáže ukončené studium na

1. vysoké škole v oboru radiokomunikace nebo slaboproudé elektrotechniky, nebo

1. střední odborné škole v oboru slaboproudé elektrotechniky, zakončené maturitou a prokáže praxi v oboru slaboproudé elektrotechniky v délce nejméně 24 měsíců ,

b) předloží

1. platné vysvědčení radiotelegrafisty.2.třídy nebo 1.třídy vydané Českým telekomuni-kačním úřadem, nebo

2. platné vysvědčení radiotelegrafisty vydané úřadem členského státu Úmluvy⁴⁾ a Úřad toto vysvědčení uzná,

c) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Radioasistent je oprávněn k výkonu radiotelekomunikační služby na všech námořních lodích v pomocné úrovni

§ 31

(1) Potvrzení vysvědčení způsobilosti získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci radioasistenta

1. po dobu nejméně 6 měsíců, jedná-li se o absolventa vysoké školy, nebo

2. po dobu nejméně l2 měsíců, jedná-li se o absolventa střední odborné školy ukončené maturitou,

b) předloží

1. platné vysvědčení radiotelegrafisty 2.třídy nebo 1.třídy vydané Českým telekomunikačním úřadem, nebo

2. platné vysvědčení radiotelegrafisty vydané úřadem státní správy členského státu Úmluvy a Úřad toto vysvědčení uzná,

3. Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) předloží následující platné doklady :

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

7. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

8. všeobecné vysvědčení operátora GMDSS vydané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

(2). Radiodůstojník je oprávněn vykonávat samostatnou radio-telekomunikační službu na všech námořních lodích.

§ 32

(1) Odbornou způsobilost operátora GMDSS získá osoba, která

1. je velitelem lodě, důstojníkem palubní strážní služby nebo radiodůstojníkem,

2. absolvuje kurz operátora GMDSS v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A-IV/2) pořádaný organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

c) složí zkoušku před příslušným úřadem státní správy, který ji osvědčí vydáním všeobecného vysvědčení operátora GMDSS.

(2) Všeobecné vysvědčení operátora GMDSS opravňuje jeho držitele k výkonu radiových činností a povinností na lodích zapojených do celosvětového námořního tísňového a bezpečnostního systému (GMDSS) a vybavených příslušným zařízením.

Díl 4

Strojní posádka

§ 33

Motorář druhé třídy

(1) Průkaz způsobilosti motoráře druhé třídy získá osoba starší 18 let, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci strojního pomocníka po dobu nejméně 6 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - III/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Průkaz způsobilosti motoráře druhé třídy opravňuje jeho držitele k výkonu strážní strojní služby v pomocné úrovni.

§ 34

Motorář první třídy

(1) Průkaz způsobilosti motoráře první třídy získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci motoráře druhé třídy po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - III/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnosti.

(2) Průkaz způsobilosti motoráře I.třídy opravňuje jeho držitele k výkonu strážní strojní služby v pomocné úrovni.

§ 35

Strojmistr

(1) Průkaz způsobilosti strojmistra získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi ve funkci motoráře I.třídy po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

c) úspěšně vykoná zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A - III/4) před komisí jmenovanou nebo schválenou Úřadem,

d) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý.

(2) Průkaz strojmistra opravňuje jeho držitele k výkonu strážní strojní služby v pomocné úrovni.

§ 36

Strojní asistent

(1) Strojním asistentem se může stát osoba starší 20 let, která

a) prokáže

1. ukončené vysokoškolské studium ve strojním oboru na námořní škole a službu na lodi v rámci studia po dobu nejméně 6 měsíců, nebo

2. ukončené vysokoškolské studium ve strojním oboru a nejméně 12 měsíců odborné praxe při výrobě nebo opravách strojů a strojního zařízení, jež mají charakter strojů a strojního zařízení na námořních lodích a službu na lodi s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více ve funkci ve strojovně po dobu nejméně 6 měsíců, anebo na lodi s výkonem hlavních motorů od 750 kW do 3000 kW ve funkci ve strojovně nejméně 12 měsíců, nebo

3. ukončené úplné odborné střední vzdělání ve strojním oboru ukončené maturitní zkouškou a nejméně 12 měsíců odborné praxe při výrobě nebo opravách strojů a strojního zařízení, jež mají charakter strojů a strojního zařízení na námořních lodích a službu na lodi s výkonem hlavních motorů 750 kW a více ve funkci ve strojovně po dobu nejméně 24 měsíců, z toho nejméně 12 měsíců ve funkci motoráře I.třídy,

b) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost.

(2) Strojní asistent je oprávněn k výkonu strážní strojní služby v pomocné úrovni.

§ 37

Strojní důstojník

(1) Průkaz způsobilosti strojního důstojníka získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi s výkonem hlavních motorů 75O kW a více ve funkci strojního asistenta po dobu nejméně l2 měsíců, z toho nejméně 6 měsíců ve funkci člena strážní strojní služby; tuto praxi musí vykonat pod dozorem prvního. nebo druhého strojního důstojníka a prokáže jí záznamy v Knize výcviku strojního asistenta,

b) úspěšně složí zkoušku v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- III/1) před komisí uznanou Úřadem,

c) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

7. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci.

(2) Průkaz způsobilosti strojního důstojníka opravňuje jeho držitele k výkonu funkce třetího a čtvrtého strojního důstojníka na všech lodích s výkonem hlavních motorů 750 kW a více.

(3) Pro výkon výše uvedených funkcí na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

Druhý strojní důstojník

§ 38

Průkaz způsobilosti druhého strojního důstojníka opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích s výkonem hlavních motorů do 3000 kW získá osoba, která

a) prokáže službu na lodi s výkonem hlavních motorů 750 kW a více ve funkci 3.strojního důstojníka po dobu nejméně 12 měsíců,

b) prokáže, že splnila požadavky odborné způsobilosti předepsané v oddíle A-III/3 předpisu STCW pro první a druhé strojní důstojníky na lodích s výkonem hlavních motorů od 750 kW do 3000 kW předložením

1. dokladu o ukončeném vysokoškolském vzdělání na námořní škole v oboru strojním, nebo

2. dokladu o absolvování odborného kurzu pro druhé strojní důstojníky pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy,⁴⁾ a dokladu o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- III/3) před komisí uznanou Úřadem,

c) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

d) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4.osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci,

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz způsobilosti zdravotníka.

§ 39

(1) Průkaz způsobilosti druhého strojního důstojníka opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více získá

1. držitel průkazu strojního důstojníka, který prokáže službu na lodi s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více ve funkci třetího strojního důstojníka po dobu nejméně 20 měsíců, nebo

2. držitel průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka pro lodě s výkonem hlavních motorů do 3000 kW, který prokáže službu na lodi s výkonem hlavních motorů od 750 kW do 3000 kW ve funkci druhého strojního důstojníka po dobu nejméně 12 měsíců,

jestliže

c) předloží doklad o absolvování kurzu pro druhé strojní důstojníky pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy⁴⁾ a doklad o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- III/2) před komisí uznanou Úřadem,

d) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

e) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4.osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5.průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci.

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz způsobilosti zdravotníka.

(2) Průkaz druhého strojního důstojníka opravňuje jeho držitele k výkonu funkce strážního strojního důstojníka v provozní úrovni na všech námořních lodích:

(3) Pro výkon výše uvedených funkcí na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

První strojní důstojník.

§ 40

.Funkci prvního strojního důstojníka na lodích s výkonem hlavních motorů do 3000 kW může vykonávat každá osoba, která je držitelem průkazu způsobilosti druhého strojního důstojníka pro lodě s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více.

§ 41

(1) Průkaz způsobilosti prvního strojního důstojníka opravňující k výkonu strážní služby ve velitelské úrovni na lodích s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více získá:

a) držitel průkazu druhého strojního důstojníka, který prokáže službu na lodi s výkonem hlavních motorů 3000 kW a více ve funkci druhého.strojního důstojníka po dobu nejméně 24 měsíců,

b) předloží doklad o absolvování kurzu pro první strojní důstojníky pořádaného námořní školou členského státu Úmluvy³⁾ a doklad o složení zkoušky v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW (tabulka A- III/2) před komisí uznanou Úřadem,

c) úspěšně složí zkoušky z právních předpisů České republiky a z anglického jazyka před komisí Úřadu,

d) předloží následující platné průkazy způsobilosti:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4.osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5.průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci.

7. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

8. průkaz způsobilosti zdravotníka.

(2) Průkaz prvního strojního důstojníka opravňuje jeho držitele k výkonu funkce strážního strojního důstojníka a funkce druhého strojního důstojníka na všech lodích.

(3) Pro výkon výše uvedených funkcí na speciálních lodích je držitel tohoto průkazu povinen absolvovat speciální kurzy v rozsahu požadavků stanovených předpisem STCW a pořádané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem.

Elektrotechnik a elektrodůstojník

§ 42

(1) Elektrotechnikem se může stát osoba starší 18 let, která

a) prokáže ukončené studium na středním odborném učilišti elektrotechnického směru se závěrečnou zkouškou nebo úplné střední vzdělání elektrotechnického směru ukončené maturitní zkouškou

b) prokáže alespoň l2 měsíců praxe v elektrotechnickém oboru,

c) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4.osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost.

(2) Elektrotechnik je oprávněn k službě na všech námořních lodích.

§ 43

(1) Průkaz elektrodůstojníka získá osoba, která

a) prokáže vysokoškolské studium elektrotechnického směru nebo středoškolské odborné studium elektrotechnického směru zakončené maturitní zkouškou,

b) prokáže službu na lodi ve funkci elektrotechnika u absolventa vysokoškolského studia po dobu nejméně 12 měsíců nebo 24 měsíců u absolventa středoškolského studia,

c) předloží Knihu výcviku člena mužstva se záznamy o výcviku, kterými osvědčí dostatečné zvládnutí předepsaných úkolů a povinností,

d) úspěšně vykoná zkoušku před komisí jmenovanou Úřadem v rozsahu osnov uvedených v příloze č. ... ,

e) předloží následující platné doklady:

1. osvědčení o znalosti osobních záchranných technik,

2. průkaz způsobilosti požárníka - základní,

3. průkaz způsobilosti v poskytování základní pomoci,

4. osvědčení o znalosti společenské odpovědnosti a osobní bezpečnost,

5. průkaz způsobilosti záchranáře,

6. průkaz způsobilosti požárníka - pokročilý,

7. průkaz způsobilosti v poskytování zdravotní první pomoci.

(2) Průkaz elektrodůstojníka opravňuje jeho držitele k výkonu funkce elektrodůstojníka na všech lodích

Díl 5

Další členové posádky

§ 44

Členem lodní posádky se může stát i osoba, která má jinou odbornou způsobilost, než jsou v této vyhlášce uvedené odborné způsobilosti, pokud je její přítomnost na lodi zapotřebí. Úřad můževystavit takové osobě průkaz způsobilosti na základě žádosti vlastníka nebo provozovatele lodi, pokud předloží doklady, že uvedená osoba absolvovala kurzy v rozsahu požadavků stanovených Předpisem STCW (tabulky A-VI/1-1 až 1-4), vydané organizací pověřenou nebo uznanou Úřadem,

ČÁST TŘETÍ

PRŮKAZY ZPŮSOBILOSTI

(k § 46 odst. 4 a § 47 odst. 2 zákona)

§ 45

Vydání průkazů způsobilosti

Úřad vydá v souladu s požadavky Úmluvy STCW 78/95 ⁴⁾ průkazy způsobilosti

a) žadatelům, kteří splní podmínky stanovené v ustanoveních § 16 až 30 a § 33 až 43,

b) žadatelům, kteří splní podmínky stanovené v ustanoveních § 18 ař 20, § 31 až 33 a § 38 až 42,

c) žadatelům, kteří splní podmínky stanovené v ustanoveních § 45,

d) žadatelům o průkazy kvalifikační atestace podle ustanovení § 15.

§ 46

Na základě potvrzení o vykonané zkoušce k získání odborných způsobilostí uvedených v § 6 odst.1 zákona, kterou uchazeč vykoná před zkušební komisí státní správy členského státu z Úmluvy STCW 78/95 uznanou Úřadem, vydá Úřad příslušný průkaz způsobilosti.

§ 47

Způsob prokazování praxe na lodi

(1) Každý žadatel o průkaz způsobilosti podle § 20 až 22, 24, 31, 33 až 35, 37 a 43 prokáže získání praktických znalostí a dovedností na lodi předložením řádně vyplněné příslušné Knihy výcviku vydané schválenou právnickou osobou členského státu Úmluvypodle modelových knih výcviku doporučených Mezinárodní námořní organizací nebo dle modelové knihy výcviku člena mužstva uvedené v příloze č.......

(2) V Knize výcviku je nad razítkem MDS ČR uvedeno jméno a podpis odpovědného pracovníka Úřadu.

(3) Záznamy do Knihy výcviku, které mají prokázat, že rozsah znalostí a dovedností žadatele odpovídá požadavkům Úmluvy pro příslušný průkaz způsobilosti, provádí důstojníci nebo nadřízený žadatele, které tím velitel lodi pověřil. Jeden školitel potvrdí plnění stejných úkolů nebo povinností pouze dvakrát.

(4) Před vyloděním žadatele potvrdí velitel lodi svým podpisem a lodním razítkem jednotlivé stránky Knihy výcviku a prázdná místa na částečně popsaném listě proškrtne.

(5) Za dostatečně zvládnuté úkoly nebo povinnosti se považují ty, které jsou potvrzeny nejméně pěti záznamy.

§ 48

Prokazování odborné způsobilosti zkouškou.

Každý žadatel o vydání průkazu způsobilosti je povinen vykonat zkoušku podle § 4 až 14 ze znalostí předmětů podle požadavků osnov uvedených v přílohách č. ....

§ 49

Potvrzení průkazu způsobilosti

(1) Úřad vydává potvrzení průkazu způsobilosti pro tyto odborné způsobilosti: kapitán, první palubní důstojník, námořní poručík, radiodůstojník, první strojní důstojník, druhý strojní důstojník, strojní důstojník, elektrodůstojník.

(2) Potvrzení průkazu způsobilosti vydává Úřad jako důkaz splnění nebo trvání odborné způsobilosti člena posádky. Bez tohoto potvrzení je průkaz způsobilosti neplatný. Potvrzení průkazu způsobilosti vydá Úřad na dobu platnosti nejdéle pěti let. Po uplynutí této doby může na žádost Úřad platnost potvrzení průkazu způsobilosti prodloužit, jestliže žadatel předloží důkazy, že jeho odborná způsobilost, na kterou je vystaven příslušný průkaz způsobilosti, dosud trvá.

(3) K prokázání trvání odborné způsobilosti podle odstavce 1 je zapotřebí

1. prokázat službu na lodi v příslušné funkci v délce nejméně jednoho .........roku v průběhu předchozích pěti let, nebo

2. prokázat vykonávání činností souvisejících s příslušnou odborností, které Úřad uzná za rovnocenné činnostem vykonávaným při výkonu služby na lodi, pro kterou se vyžaduje příslušný průkaz způsobilosti.

3. Nesplní-li žadatel o prodloužení doby platnosti potvrzení průkazu způsobilosti podmínky stanovené podle odstavce 3, musí

a) být přezkoušen před komisí jmenovanou Úřadem,

2. úspěšně absolvovat kurz schválený Úřadem, nebo

3. prokázat službu na lodi po dobu nejméně 3 měsíců v nižší důstojnické funkci, než na kterou žádá prodloužení platnosti potvrzení průkazu způsobilosti.

§ 50

Potvrzení o uznání průkazu způsobilosti

(1) Potvrzení o uznání průkazu způsobilosti vydá Úřad žadateli, kterému byl vydán průkaz způsobilosti příslušným úřadem jiného státu podle požadavků Úmluvy ^xx) a který o jeho uznání požádá Úřad, jestliže budou splněny všechny požadavky dané Úmluvou. Vzor potvrzení o uznání průkazu způsobilosti je uveden v příloze č.... .

2. Úřad vystaví neprodleně žadateli, který žádá o uznání své způsobilosti podle odstavce 1 potvrzení o podané žádosti. Toto potvrzení slouží žadateli jako prozatímní doklad o jeho odborné způsobilosti. Tento doklad nahrazuje na dobu nejdéle tří měsíců příslušný průkaz způsobilosti a na jeho základě může žadatel vykonávat příslušnou funkci na lodi

§ 51

Odebrání a zadržení průkazu odborné způsobilosti

a potvrzení o jeho platnosti

12. Úřad může odebrat, popřípadě zadržet průkaz způsobilosti a současně potvrzení o jeho platnosti v případě, že jeho držitel při výkonu funkce prokazatelně

a) ohrozil zdraví nebo život člena posádky lodě,

b) ohrozil bezpečnost provozu lodě nebo se dopustil jiné odborné chyby, v jejímž důsledku mohlo dojít k újmě na zdraví, ztrátám na lidských životech a na majetku,

c) hrubým způsobem porušil zákon o námořní plavbě, tuto vyhlášku nebo příslušná ustanovení mezinárodní úmluvy, kterou je ČR vázána ^xx),

d) nesplňuje dále požadavky na zastávání příslušné funkce pro kterou mu byl průkaz odborné způsobilosti vydán,

e) byl odsouzen pro úmyslný trestný čin nepodmíněně na dobu více jak l rok.

(2) O zadržení průkazu odborné způsobilosti rozhodne Úřad, jestliže jednání držitele průkazu bylo ovlivněno zvláště omluvitelnými okolnostmi. Držitel průkazu odborné způsobilosti je v případě jeho zadržení povinen řídit se rozhodnutím Úřadu a podmínkami, za kterých mu může být průkaz vrácen..

(3) O odebrání nebo zadržení průkazu odborné způsobilosti a potvrzení o jeho platnosti rozhodne Úřad ve správním řízení.

§ 52

Ztráta nebo poškození průkazu způsobilosti a oznamovací povinnost,

náhradní průkaz

(l) Držitel průkazu nebo potvrzení vydaného Úřadem podle této vyhlášky je povinen neprodleně písemně oznámit Úřadu jeho ztrátu nebo poškození s uvedením popisu, za jakých okolností k této skutečnosti došlo.

(2) Držitel průkazu nebo potvrzení vydaného Úřadem podle této vyhlášky je povinen Úřadu ohlásit změnu podstatných údajů v nich uvedených.

(3) Úřad vydá členu posádky lodi náhradní průkaz ( duplikát ) na základě podané žádosti a za podmínek stanovených pro vydávání průkazů touto vyhláškou. Vydání náhradního průkazu je podmíněno ověřením trvání odborné způsobilosti žadatele. Vydání nového průkazu nebo jeho doplnění, pokud je možné, podléhá správnímu poplatku, který stanoví zvláštní právní předpis.

§ 53

Evidence průkazu způsobilosti

(1) Úřad vede evidenci všech průkazů způsobilosti, které vydal.

(2) V této evidenci musí být uvedeno:

1. status průkazu:

1. platný,

2. pozastavený,

3. změněný,

4. hlášena ztráta, nebo

5. zničený

6. podrobnosti průkazu:

1. jméno držitele

2. datum narození

3. rodné číslo

4. národnost

5. pohlaví

6. fotografie

7. číslo průkazu

8. datum vydání

9. datum platnosti

10. poslední obnovená platnost

11.podrobnosti o výjimkách

3. podrobnosti o způsobilosti:

1. způsobilost podle STCW,

2. hodnost,

3. funkce,

4. úroveň odpovědnosti,

5. potvrzení průkazu způsobilosti (datum vydání, platnost),

6. omezení,

d) zdravotní údaje: datum vystavení posledního zdravotního posudku v souvislost s vydáním či obnovením průkazu způsobilosti, popř. potvrzení průkazu způsobilosti.

ČÁST ČTVRTÁ

ZDRAVOTNÍ ZPŮSOBILOST ČLENŮ POSÁDEK NÁMOŘNÍ LODI

(k § 48 odst. 5 zákona )

§ 54

(1) Podmínky zdravotní způsobilosti, uvedené v této vyhlášce se vztahují na všechny členy lodní posádky a velitele a členy posádky jachty. Za členy lodní posádky se pro účely posuzování zdravotní způsobilosti považují všichni členové posádky námořní lodě a velitel a členové posádky jachty v zaměstnaneckém poměru k provozovateli jachty.

(2) Zdravotní způsobilost člena lodní posádky se prokazuje lékařským posudkem ne starším než tři měsíce

a) při navázání pracovně právního vztahu,

b) při podání žádosti o vystavení, potvrzení nebo uznání průkazu způsobilosti u členů lodní posádky,

c) před naloděním, nemá-li člen lodní posádky posudek o zdravotní způsobilosti platný alespoň na dobu nalodění,

d) po vylodění ⁹.

(3) Lékařský posudek vydává posuzující lékař na základě preventivní lékařské prohlídky. Posudek zaznamenává i do průkazu zdravotní způsobilosti člena lodní posádky.

(4) Posuzujícím lékařem pro členy lodní posádky je lékař závodní preventivní péče.

(5) Úřad vede seznam posuzujících lékařů a na požádání poskytuje seznam těchto lékařů členským státům Úmluvy, provozovatelům, popř. jiným oprávněným zájemcům. ¹⁰

(6) Zdravotní posudek vydaný lékařem cizího státu může být Úřadem uznán jen v případě, je-li tento lékař uveden v seznamu lékařů nebo zdravotnických zařízení příslušného státu, kteří jsou oprávněni k posuzování zdravotní způsobilosti členů lodních posádek příslušného státu.

§ 55

Preventivní lékařské prohlídky

(1) Preventivní lékařské prohlídky jsou:

a) vstupní prohlídka, při níž se posuzuje zdravotní způsobilost uchazeče o zaměstnání před vznikem pracovně právního vztahu nebo žadatele o vydání průkazu zdravotní způsobilosti, nemá-li posudek o zdravotní způsobilosti, ne starší než 3 měsíce,

b) pravidelná prohlídka, vykonaná k Potvrzení průkazu způsobilosti nebo k vydání Potvrzení o uznání průkazu způsobilosti,

c) mimořádná prohlídka, při níž se přezkouší zdravotní způsobilost mimo termín pravidelné prohlídky,

1. na základě žádosti provozovatele lodi nebo velitele lodi nebo Úřadu

- před naloděním, nemá-li člen lodní posádky platný posudek o zdravotní způsobilosti, jehož platnost přesahuje předpokládanou dobu nalodění,

- v případě, že člen posádky námořní lodě vykázal při své činnosti nedostatky, související se zdravotním stavem, které mohly ohrozit nebo ohrozily bezpečnost plavby lodi, její posádky, nákladu a cestujících, nebo při okolnostech svědčících o změně zdravotní způsobilosti k vykonávané činnosti, zejména na základě podnětu ošetřujícího lékaře; v případě repatriace člena posádky ze zdravotních důvodů a při účasti lodě na námořní nehodě,

- po pracovní neschopnosti trvající déle než 12 týdnů nebo po pracovním úrazu,

2. na žádost člena lodní posádky, pokud má podezření, že u něj došlo ke změně zdravotní způsobilosti, a to ať v souvislosti s provozem lodě nebo z jiných důvodů,

d) výstupní prohlídka, při níž se posuzuje, zda při výkonu pracovní činnosti na lodi nedošlo ke změně zdravotní způsobilosti člena lodní posádky, která se vykoná

1. před ukončením výkonu činnosti člena posádky námořní lodě,

2. při vylodění.

(2) Při provádění preventivních lékařských prohlídek musí být posuzujícímu lékaři provozovatelem nebo velitelem lodě sdělen druh požadované prohlídky, druh práce a pracovní podmínky, pro které je zdravotní způsobilost posuzována, u mimořádné prohlídky i důvod jejího vyžádání.

§ 56

Posudek o zdravotní způsobilosti

(1) Před každou preventivní lékařskou prohlídkou za účelem zjištění zdravotní způsobilosti podle předchozích ustanovení si posuzující lékař ověří totožnost posuzované osoby.

(2) Závěry svých zjištění nebo odborných posouzení zaznamená posuzující lékař ve zdravotnické dokumentaci posuzované osoby.

(3) Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař na základě výsledku preventivní lékařské prohlídky a dalších odborných vyšetření, která jsou podmínkou vydání posudku nebo která si vyžádá, aby mohl u posuzované osoby vyloučit vady nebo stavy nebo nemoci (dále jen "nemoci"), které podstatně omezují nebo vylučují další bezpečný výkon činnosti nebo by mohly přivodit podstatné zhoršení zdravotního stavu posuzované osoby. Tyto nemoci jsou uvedeny v příloze č. .... .

(4) Podmínkou vydání posudku o zdravotní způsobilosti je při

a) vstupní prohlídce

1. u členů lodní posádky vedle komplexního fyzikálního vyšetření interního charakteru i odborné oční vyšetření, odborné nosní, ušní a krční vyšetření, vyšetření psychiatrické a nález stomatologa o sanaci chrupu,

2. u velitele jachty kromě komplexního fyzikálního vyšetření interního charakteru i odborné oční a ušní vyšetření a vyšetření psychiatrické,

b) při pravidelné prohlídce u všech členů lodní posádky kromě komplexního fyzikálního vyšetření i odborné oční a ušní vyšetření,

c) při mimořádné prohlídce před naloděním u všech členů lodní posádky kromě komplexního fyzikálního vyšetření i odborné oční a ušní vyšetření a nález stomatologa o sanaci chrupu.

(5) Posudek o zdravotní způsobilosti musí být jednoznačný a nesmí obsahovat diagnózu.

(6) Vyjádření v posudku o zdravotní způsobilosti obsahuje jedno z uvedených hodnocení:

a) zdravotně způsobilý k “navrhované činnosti”, nebo

b) zdravotně nezpůsobilý k “navrhované činnosti”, nebo

c) zdravotně způsobilý k “navrhované činnosti” jen za určitých podmínek, v posudku jednoznačně vyjádřených. Je-li člen posádky námořní lodě uznán způsobilým při použití zrakové korekce, musí být tato skutečnost v posudku zaznamenána.

(7) Posudek o zdravotní způsobilosti vydává posuzující lékař

a) při vstupních a pravidelných prohlídkách na základě komplexního posouzení způsobilosti žadatele dlouhodobě vykonávat činnost člena lodní posádky nebo velitele jachty,

b) při mimořádných prohlídkách na základě posouzení, zda se u posuzované osoby nevyskytují nemoci, které by v době předpokládaného nalodění a výkonu funkce na lodi omezily zdravotní způsobilost a při výkonu činnosti vedly k poškození na zdraví z práce,

c) při výstupních prohlídkách za účelem zhodnocení vlivu výkonu činnosti na lodi na zdravotní stav posuzované osoby.

(8) Součástí posudku o zdravotní způsobilosti podle § 42 odst. 7 písm. a) a b) je uvedení doby jeho platnosti. Platnost posudku o zdravotní způsobilosti je 2 roky u členů lodní posádky, 5 let u velitele jachty, popř. členů posádky jachty, nejsou-li v zaměstnaneckém poměru k provozovateli jachty.

(9) Posuzující lékař může u pravidelných prohlídek nebo u mimořádných prohlídek před naloděním dobu platnosti posudku zkrátit až na 1 rok v případě, že se ve zdravotním stavu posuzované osoby vyskytují nemoci, které by do příští pravidelné prohlídky mohly omezit zdravotní způsobilost nebo vést k poškození na zdraví posuzované osoby.

(10) Posudek o zdravotní způsobilosti je podkladem pro rozhodnutí

a) Úřadu o vydání nebo prodloužení nebo odebrání průkazu způsobilosti člena posádky lodě,

b) provozovatele plavidla při zařazování člena posádky lodě do pracovní činnosti nebo při převedení na jinou pracovní činnost,

c) provozovatele plavidla a velitele plavidla při naloďování posádky námořní lodě.

§ 57

(1) K posouzení zdravotní způsobilosti je posuzující lékař oprávněn vyžádat si od praktického lékaře, u něhož je posuzovaný registrován, příp. též od jiného ošetřujícího lékaře, výpis ze zdravotní dokumentace s údaji nezbytnými pro posouzení zdravotní způsobilosti.

(2) Posuzující lékař seznámí posuzovaného s posudkem a zapíše posudek s vyznačením jeho platnosti a příp. omezením způsobilosti do průkazu zdravotní způsobilosti .

(3) Při mimořádné prohlídce seznámí posuzující lékař s posudkem i provozovatele lodě a Úřad.

(4) Při odvoláních proti rozhodnutí o zdravotní způsobilosti vedoucího zdravotnického zařízení a dalším rozhodování ve věcech posuzování zdravotní způsobilosti se postupuje podle § 77 odst. 3 zákona č. 20/1966 Sb., o ...........název.... .

ČÁST PÁTÁ

NÁMOŘNICKÉ KNÍŽKY

(k  § 54 odst. 5 zákona)

§ 58

Žádost o vydání námořnické knížky

(1) Žádost o vydání námořnické knížky se předkládá Úřadu.

(2) K žádosti o vydání námořnické knížky je třeba doložit

1. úřední doklad osvědčující občanství České republiky, popřípadě doklad osvědčující povolení k trvalému  pobytu pro cizince,

2. dvě ostré neretušované barevné fotografie o rozměru 3,5 x 4,5 cm odpovídající skutečné podobě občana, bez pokrývky hlavy a brýlí s tmavými skly,

3. zaplacení správního poplatku ve formě kolkové známky ve výši stanovené zvláštním předpisem, ¹¹

4. lékařské potvrzení o krevní skupině žadatele,

e) doklad o tom, že žadatel je námořníkem, nebo že se stane členem lodní posádky,

f) průkazy odborné způsobilosti žadatele v obchodním námořním loďstvu.

7. předchozí námořnickou knížku k vyznačení skončení doby její platnosti (v případě výměny námořnické knížky),

(3) Pokud žadatel nepředloží uvedené doklady, Úřad žádost zamítne.

§ 59

Platnost námořnické knížky

(1) Občanu České republiky se vydá námořnická knížka na dobu platnosti 10 let s územní platností ve všech státech světa.

(2) Cizímu státnímu příslušníku se vydá námořnická knížka s územní platností ve všech státech světa na dobu platnosti totožnou s dobou platnosti jeho pasu.

(3) Dojde-li k porušení celistvosti dokladu, obsahuje-li neplatné údaje, jsou-li zápisy nečitelné, fotografie neodpovídá skutečné podobě držitele, držitel dokladu zemřel, anebo byl prohlášen za mrtvého, stává se doklad neplatným.

(4) Úřad zruší rozhodnutím platnost námořnické knížky, jestliže její držitel porušil ustanovení zákona o námořní plavbě nebo se dopustil trestného činu při výkonu služby na lodi.

§ 60

Ztráta, odcizení námořnické knížky

(1) Ztrátu nebo odcizení námořnické knížky nahlásí její držitel policii České republiky, v zahraničí pak nejbližšímu zastupitelskému nebo konzulárnímu úřadu, kde s ním bude sepsán protokol o ztrátě nebo odcizení. Protokol o ztrátě nebo odcizení námořnické knížky předloží držitel Úřadu spolu s žádostí o vydání nové námořnické knížky.

(2) Úřad vydá náhradní námořnickou knížku ( duplikát ) na základě podané žádosti za knížku ztracenou, zničenou, nebo odcizenou.

§ 61

Zápisy do námořnické knížky

(1) Zapisovat údaje do námořnické knížky je oprávněn pouze Úřad.

(2) Žádost o změnu údajů v námořnické knížce se podává písemně u Úřadu. V zahraničí provádějí změny údajů zastupitelské a konzulární úřady České republiky.

(3) Záznamy o délce služby na lodi je oprávněn provádět pouze velitel lodě.

§ 62

Přehled předcházejících služeb na lodi

Zápis přehledu předcházejících služeb na lodi se provádí na str.26 námořnické knížky následovně :

1. vypisuje se velkými písmeny dle předloženého výpisu na žádosti po ověření správnosti údajů s dobami služby na lodi vepsanými velitelem lodi do předcházející námořnické knížky,

2. doba služby na lodi v jednotlivých funkcích se uvede souhrnně,

3. opakuje-li se služba na lodi v téže funkci na stejné lodi, uvede se jméno lodi pouze jednou,

4. doba služby na lodi je vyznačena:/ rok / měsíc / den /,

5. počet dnů v měsíci pro součet je 30.

§ 63

Způsobilost držitele námořnické knížky.

Byl-li vystaven průkaz odborné způsobilosti, provede Úřad do námořnické knížky záznam o odborné způsobilosti člena lodní posádky.

§ 64

Úřední záznamy.

Na str.30 námořnické knížky “Úřední záznamy” se zaznamenávají údaje související se změnou, popřípadě úpravou údajů v námořnické knížce. Záznamy se zapisují jak v českém, tak i v anglickém jazyce. Záznam se vždy potvrdí otiskem kulatého úředního razítka Úřadu nebo zastupitelského či konzulárního úřadu České republiky.

§ 65

Vydání námořnické knížky.

Námořnickou knížku vydá Úřad pouze žadateli nebo jeho zástupci po předložení úředně ověřené plné moci.

§ 66

Evidence.

(1) Vydané námořnické knížky eviduje Úřad dle perforovaných čísel v knize evidence námořnických knížek.

(2) V knize evidence námořnických knížek se pod svým evidenčním číslem dále evidují poškozené nebo nesprávně vypsané námořnické knížky s uvedením důvodu k jejich vyřazení.

ČÁST ŠESTÁ

ZDRAVOTNICKÁ PÉČE NA NÁMOŘNÍCH LODÍCH

( k § 64 odst.5 zákona)

§ 67

(1) Zdravotnická péče na lodi může být zajišťována lodním lékařem. V případě, že lékař není členem lodní posádky, musí provozovatel lodi nad rámec obecné povinnosti občanů¹² zajistit poskytování rozšířené první pomoci všem osobám posádky členem posádky, který je držitelem průkazu způsobilosti zdravotníka.

(2) Průkaz způsobilosti zdravotníka k poskytování rozšířené první pomoci vydá Úřad námořnímu důstojníkovi, který úspěšně ukončil kurs rozšířené první pomoci uspořádaný podle Úmluvy⁴⁾ a schválený Úřadem, předložil o tom osvědčení vydané pořadatelem kursu a zaplatil správní poplatek.

(3) Kurs rozšířené první pomoci zajišťuje zdravotnické zařízení schválené Úřadem.

(4) Úřad může uznat průkaz k vykonávání zdravotní péče na lodi, vydaný členským státem mezinárodní úmluvy, pokud jsou splněny podmínky k vydání průkazu podle mezinárodních smluv^x5).

§ 68

Vybavení lodě léky a zdravotnickými potřebami

(1) K zajištění první pomoci a nutné zdravotní péče musí být loď vybavena léky a zdravotnickými potřebami, jejichž seznam je uveden v příloze č. .... .

(2) Jachta musí být vybavena lékárničkou, jejíž obsah musí zaručit poskytnutí první pomoci přítomným osobám na jachtě. Rozsah léků a zdravotnického materiálu je povinen zajistit velitel jachty podle osobní potřeby, počtu a složení posádky jachty a cestujících, délky plavby v příslušném zeměpisném pásmu.

(3) Lodní lékař nebo držitel průkazu způsobilosti zdravotníka vede evidenci ošetřených členů lodní posádky. Lékař sepisuje a vydává zdravotní zprávu o zdravotním stavu člena posádky lodi. Pokud není na lodi lékař, držitel průkazu způsobilosti zdravotníka sestavuje záznam o zdravotním stavu člena posádky lodě, který na základě souhlasu pacienta potvrzuje velitel lodi.

(4) Kontrola stavu léků a zdravotnického materiálu a hospodaření s nimi se provádí 1 x ročně během inventarizace hospodářských prostředků. Léky a zdravotnický materiál s prošlou záruční dobou je nutno z evidence a zásob na lodi vyřadit.

(5) Za pravidelné doplňování a obnovování léků a zdravotnického materiálu na lodi odpovídá lodní lékař. Pokud není na lodi přítomen, odpovídá za tyto činnosti držitel průkazu způsobilosti zdravotníka. Na jachtě za doplňování lékárničky odpovídá velitel jachty.

§ 69

Touto vyhláškou není dotčeno posuzování zdravotní způsobilosti, upravené podle zvláštních právních předpisů¹³ .

§ 70

Přechodné ustanovení

Osoby zdravotně způsobilé podle dosavadních předpisů se považují za zdravotně způsobilé do termínu příští pravidelné nebo mimořádné prohlídky.

§ 71

Zrušují se:

§ 72

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .............. .

Ministr:

Doc. Ing. Antonín Peltrám, CSc.

D

Návrh

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................1999

o poplachové činnosti a pravidlech bezpečnosti a hygieny práce

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 81 odst. 2 zákona č. ........./ 1999 Sb., o námořní plavbě (dále jen zákon):

ČÁST PRVNÍ

ÚVODNÍ USTANOVENÍ

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při :

1. ...

2. ....

3. ....

4. .... atd.

ČÁST DRUHÁ

POPLACHOVÁ ČINNOST

(k § 33 odst. 1 písm. c) zákona)

§ 2

Způsob vyhlašování poplachů

(1) V souladu s požadavky mezinárodní úmluvy²⁾ se na lodi vyhlašují následující poplachy:

a) Poplach ” OPUŠTĚNÍ LODĚ ” pokud velitel lodě usoudí, že lodi hrozí neodvratná zkáza; tento poplach se vyhlašuje signálem složeným z osmi a více krátkých tónů, po kterých následuje jeden dlouhý tón ( - - - - - - - - ^__________ ).

b) Poplach ” POŽÁR NA LODI ”, vypukne-li na lodi požár; tento poplach se vyhlašuje signálem složeným ze dvou krátkých tónů, po kterých následuje jeden prodloužený tón ( - - ^___ ), který se opakuje nejméně třikrát.

c) Poplach ” MUŽ PŘES PALUBU ”, v případě záchrany trosečníka nebo tonoucího, tento poplach se vyhlašuje signálem složeným ze tří prodloužených tónů (^{______ ___}).

(2) Poplachy uvedené v odstavci 1 se vyhlašují lodní sirénou a zvonky elektrického signálního zařízení.

(3) Poplachové signály je nutno dávat tak dlouho, jak to vyžaduje daná situace a musí být dobře slyšet ve všech lodních prostorách, kde mohou být lidé.

§ 3

Definice tónů :

a) krátký tón označuje tón trvající 1- 2 sekundy,

b) prodloužený tón označuje tón trvající 4 - 6 sekund,

c) dlouhý tón označuje tón trvající 15 - 20 sekund.

§ 4

Poplachové rozpisy

(1) V souladu s požadavky mezinárodní úmluvy²⁾ jsou na každé lodi vyvěšeny na lodním můstku, ve velínu strojovny a na dobře přístupných a viditelných místech v chodbách nástavby, kde jsou kabiny posádky nebo cestujících, poplachové rozpisy.

(2) Poplachový rozpis obsahuje

a) charakteristiky všech poplachových signálů,

b) jmenný rozpis činnosti jednotlivých členů posádky a cestujících při vyhlášení určitého poplachu,

c) určení shromažďovacích míst pro lodní posádku a cestující,

d) jména zástupců osob, vykonávajících během jednotlivého poplachu klíčové činnosti,

(3) Jmenný rozpis činností jednotlivých členů lodní posádky zohledňuje zejména tyto činnosti:

a) velení při vyhlášení jednotlivých poplachů, určení velitelů jednotlivých záchranných člunů,

b) použití komunikačních prostředků,

c) příprava a spuštění na vodu záchranných člunů a vorů,

d) příprava k použití záchranných a protipožárních prostředků a lodních systémů pro hašení požáru,

e) rozdělení lodní posádky do záchranných člunů a do protipožárních družstev,

f) uzavření vodotěsných a protipožárních dveří, oken, světlíků a podobných otvorů do trupu lodě a do lodních nástaveb,

g) zajištění teplých přikrývek a dodatečných zásob do záchranných člunů a vorů,

h) pokyny pro správné obutí a oblečení všech osob,

i) upozornění, a transport cestujících na shromažďovací místa,

j) zajištění pořádku na chodbách nástavby,

k) obsluha a údržba člunového motoru.

(4) Před vyplutím z přístavu provede velitel lodě nebo jím pověřený důstojník nutné změny jmenného seznamu v poplachovém rozpisu, vyplývající ze změny ve složení lodní posádky. Správnost poplachového rozpisu ověří velitel lodě svým podpisem a lodním razítkem

(5) V kabinách členů lodní posádky a v kabinách cestujících jsou vyvěšeny karty, které obsahují charakteristiku poplachových signálů a popis činnosti osazenstva kabiny při vyhlášení určitého poplachu.

(6) Velitel záchranného člunu má jmenný seznam osádky člunu s popisem činnosti každého jejího člena.

Cvičné poplachy a školení

§ 5

(1) V zájmu vyškolení členů lodní posádky a cestujících se na lodích provádí v intervalech nepřevyšujících jeden měsíc cvičné poplachy podle § 12 odst. 1 a školení lodní posádky.

(2) Dojde-li během postoje lodě v přístavu k výměně více než 25% členů její lodní posádky, cvičné poplachy se provedou do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu.

(3) Pokud není nutné vyhlásit cvičné poplachy podle odst. 2, budou nově nalodění členové lodní posádky a cestující do 24 hodin po vyplutí lodě z přístavu seznámeni s poplachovou činností a svými povinnostmi během poplachů formou školení. O této skutečnosti se provede zápis do lodního deníku.

(4) Při vyhlašování cvičných poplachů během postoje lodi v přístavu a na rejdách se k jejich vyhlášení používají pouze zvonky elektrického signálního zařízení. Před samotným vyhlášením cvičného poplachu se vyvěsí signální vlajky UY a záměr vyhlásit cvičný poplach se oznámí kapitanátu přístavu a okolostojícím lodím.

(5) Každý cvičný poplach “ opuštění lodě” zahrnuje

1. vyhlášení cvičného poplachu podle § 12 odst. 1 a),

2. zajištění klidného nástupu cestujících předepsaným způsobem,

3. prověrku správného obutí a oblečení včetně záchranných vest,

4. prověrku znalostí činnosti jednotlivých členů lodní posádky a cestujících,

5. přípravu záchranných člunů a vorů ke spuštění,

6. spuštění a kontrola chodu člunového,

7. spuštění záchranného člunu na úroveň člunové paluby nebo na vodu,

8. kontrolu vybavení záchranných člunů,

9. spuštění a kontrolu chodu havarijního agregátu,

10. kontrolu nouzového osvětlení,

11. krátkou instruktáž dle ročního plánu na téma přežití na moři,

12. v případě spuštění na vodu i vyzkoušení všech druhů pohonu,

13. vytažení a zajištění záchranných člunů,

14. vyhodnocení poplachu.

(6) Každý cvičný poplach “ požár na lodi ” zahrnuje:

1. vyhlášení cvičného poplachu podle § 12 odst. 1. b),

2. prověrku správného obutí a oblečení včetně záchranných vest,

3. prověrku znalostí činnosti jednotlivých členů lodní posádky,

4. kontrolu protipožárního vybavení lodě,

5. ověření znalostí jednotlivých členů lodní posádky v použití lodních protipožárních prostředků,

6. spuštění a kontrolu chodu havarijního čerpadla,

7. kontrolu nouzového osvětlení,

8. kontrolu lodní požární magistrály,

9. kontrolu lodní stanice CO₂ a spojení s velitelským stanovištěm,

10. kontrolu kouřového hlásiče požáru a zvonů elektrického signálního zařízení,

11. krátkou instruktáž dle ročního plánu na téma požár na lodi,

12. vyhodnocení poplachu.

(7) Každý cvičný poplach “muž přes palubu ” zahrnuje :

1. vyhození atrapy a vyhlášení cvičného poplachu dle § 12 odst. 1. c),

2. zajištění nepřetržitého sledování vodní hladiny kolem lodi,

3. zajištění kontaktu s ostatními záchrannými skupinami,

4. prověrku správného obutí a oblečení včetně záchranných vest,

5. prověrku znalostí činnosti jednotlivých členů lodní posádky,

6. přípravu záchranného člunu ke spuštění,

7. spuštění a kontrola chodu člunového motoru,

8. spuštění záchranného člunu na vodu,

9. přípravu šplhacích lan a sítí na závětrné straně lodi,

10. přípravu vybraného výložníku nebo jeřábu do pracovní polohy,

11. uvolnění přistávací plochy pro vrtulníky,

12. vyhledání a záchranu postiženého,

13. návrat k lodi, vytažení a zajištění záchranného člunu,

14. krátkou instruktáž dle ročního plánu na téma muž přes palubu,

15. vyhodnocení poplachu.

§ 6

(1) Začátkem roku vypracuje velitel lodi nebo jím pověřený důstojník roční plán instruktáží na každý kalendářní měsíc pro všechny druhy cvičných poplachů.

(2) Instruktáže během cvičných poplachů opuštění lodě a muž přes palubu mají být zaměřeny především na otázky

a) použití různých druhů záchranných prostředků,

b) vybavení záchranných člunů a jeho použití,

c) vybavení záchranných vorů a jeho použití,

d) spouštění záchranných vorů,

e) přežití na moři v záchranných člunech a vorech,

f) hypotermie - první pomoc trosečníkům,

g) přežití na moři v extrémních podmínkách,

h) nouzových signálů, člunové radiostanice a použití aldis lampy,

i) použití zařízení na vystřelování lanka,

j) nouzového agregát a nouzového osvětlení,

k) vyhledávání a záchrany trosečníků,

l) evakuace pomocí helikoptéry.

(3) Instruktáže během cvičných poplachů požár na lodi mají být zaměřeny především na otázky

a) výstroje a výzbroje požárníka a dýchacích přístrojů,

b) ručních hasících přístrojů a hasících agregátů,

c) stanice CO2,

d) hašení různých materiálů,

e) postupu při hašení požáru v různých částech lodě,

f) havarijního čerpadla.

(4) Školení členů lodní posádky prováděná dle odst.1 tohoto paragrafu mají být zaměřeny na přežití na moři, bezpečnost lodě a lodní posádky a způsoby likvidace požáru na lodi. Každé tři měsíce proběhne v souladu s požadavky mezinárodní úmluvy²⁾ školení v havarijním kormidlováním.

(5) O průběhu cvičných poplachů a školení provede velitel lodě nebo jím pověřený důstojník zápis do lodního deníku s následujícím obsahem:

a) datum, čas a druh cvičného poplachu nebo školení,

b) stručný průběh cvičného poplachu nebo školení a počet zúčastněných,

c) doba od vyhlášení cvičného poplachu do nástupu všech členů lodní posádky,

d) celkové vyhodnocení cvičného poplachu.

§ 7

Plán protipožární ochrany

(1) Plán protipožární ochrany lodě obsahuje schéma potrubí požární magistrály,.rozmístění požárních hydrantů, ručních hasících přístrojů a ostatních protipožárních prostředků na lodi, umístění mezinárodní břehové přípojky, vyznačení únikových cest a další informace potřebné pro úspěšný boj s požárem na lodi. Součástí plánu protipožární ochrany jsou instrukce pro obsluhu a použití lodních prostředků a zařízení pro boj s požárem. Veškeré tyto informace a instrukce mají být aktuální a v jazyce českém a anglickém.

(2) Kopie plánu protipožární ochrany jsou umístěny u velitele lodi, na můstku, ve velínu strojovny, v chodbě hlavní nástavby a ve vodotěsných pouzdrech u lodních schodů.

ČÁST TŘETÍ

PRAVIDLA BEZPEČNOSTI A HYGIENY PRÁCE

(k § 33 odst. 1 písm. n) zákona)

§ 8

(1) Pravidla bezpečnosti a hygieny práce pro posádky českých námořních lodí ( dále jen Pravidla ) obsahují postupy.a opatření, která musí být dodržena v zájmu zvýšení bezpečnosti a ochrany zdraví osob na lodi. Pravidla jsou určena pro všechny osoby na lodi bez ohledu na postavení nebo služební zařazení. Osobám, které nejsou na práci přímo zúčastněni, musí být zřejmé, jaká činnost se provádí, aby se mohli vyhnout ohrožení vlastní osoby nebo osob provádějících práci.

(2) Na každé lodi musí být nejméně 5 výtisků Pravidel, a to po jednom výtisku u velitele lodi, prvního palubního důstojníka a prvního strojního důstojníka a další dva výtisky pro účely školení uložené dle rozhodnutí velitele lodi. Každý člen posádky lodě (dále jen ”námořník”) musí mít na vyžádání umožněn přístup k těmto Pravidlům.

(3) Provozovatel a velitel lodi jsou odpovědni za vytváření vhodných podmínek pro dodržování těchto Pravidel. Velitel lodě je povinen zajistit seznámení všech námořníků s těmito Pravidly formou periodických školení a instruktáží.

(4) Všichni námořníci jsou povinni osvojit si tato Pravidla tak, aby jejich znalost odpovídala funkci, kterou zastávají, nebo práci, kterou vykonávají.

(5) Ověřování znalosti Pravidel bude prováděno u velitelů lodě, prvních palubních důstojníků a prvních strojních důstojníků přezkoušením před komisí stanovenou Úřadem a u ostatních námořníků před komisí stanovenou velitelem lodě. Ověření znalosti Pravidel se provádí v intervalech nepřesahujících 24 měsíců. O úspěšně vykonané zkoušce musí být pracovníkovi vydáno potvrzení.

(6) Nedodržení Pravidel je povoleno pouze při pracích spojených se záchranou trosečníků nebo lodě v nouzi. V těchto případech se námořníci řídí pokyny vedoucího záchranných operací.

(7) Pro účely této vyhlášky se rozumí

a) způsobilou osobou osoba, která má pro výkon dané činnosti plnou teoretickou kvalifikaci i dostatek praktických zkušeností a je schopna kvalifikaci prokázat dokladem.

b) oprávněnou osobou způsobilá osoba, která je k výkonu své činnosti pověřena velitelem lodi, klasifikační společností, případně specializovanou firmou.

§ 9

Je povinností toho, kdo provádí jakoukoli operaci, zajistit, aby byla prováděna účelně a bezpečně, i když všechny podrobnosti každého nezbytného opatření nebudou výslovně uvedeny v příslušném ustanovení Pravidel.

§ 10

(1) Vlastník lodě musí zajistit, aby na lodích, které provozuje, nebyly osoby vystaveny zbytečným zdravotním nebo bezpečnostním rizikům. Velitel je povinen zajistit, aby každé zdravotní nebo bezpečnostní riziko osob pracujících na lodi bylo náležitě posouzeno. Pokud mohou odstranit zdroje ohrožení zdraví nebo bezpečnosti, jsou povinni tak učinit. Jestliže tak neučiní, jsou povinni přijmout přiměřená opatření (včetně poskytnutí nezbytného bezpečnostního vybavení, cvičení a instruktáží) ke snížení rizika na nejnižší možnou míru.

(2) Členové lodní posádky jsou povinni dbát o zdraví a bezpečnost svou i ostatních. Jakékoliv vážné nebo hrozící nebezpečí musí být okamžitě nahlášeno příslušnému důstojníkovi. Stroje a strojní zařízení je nutno využívat náležitým způsobem, a při jakémkoliv riziku ohrožujícím zdraví a bezpečnost (např. manipulace s nebezpečnými látkami) postupovat s přiměřenou opatrností. Kde je to vyžadováno, námořníci musí používat ochranné oděvy a pomůcky, jimiž jsou vybaveni, a po skončení práce je uložit na původní místo. Žádný námořník nesmí dělat nic, čím by vystavil jinou osobu ohrožení. Např. nikdo nesmí odpojit, odstranit nebo porušit jakékoliv bezpečnostní zařízení, aniž by k tomu byl řádně zmocněn. Členové lodní posádky musí:

a) mít potvrzení, že splňují podmínky zdravotní způsobilosti,

b) být odborně způsobilí,

c) ovládat Pravidla přiměřeně své funkci a vykonávané práci,

d) znát správné použití osobních ochranných pracovních prostředků a bezpečnostního zařízení na lodi,

e) umět poskytnout první pomoc při nehodách.

§ 11

(1) V případě nehody musí být věnována okamžitá pozornost nápravě závady nebo odstranění nedostatku.

(2) U nové loďi nebo nového zařízení musí mít každý na zřeteli nebezpečí, která se mohou nově vyskytnout a která mohou vyžadovat přijetí zvláštních opatření. Musí být pečlivě prostudovány všechny dodané informace nebo pracovní instrukce.

(3) Na vhodných místech na palubě, ve strojovně a v kuchyni musí být umístěny lékárničky vybavené materiálem pro poskytnutí první pomoci. Vybavení musí být pravidelně kontrolováno a doplňováno podle potřeby.

(4) Vstup do služebních prostor je zakázán nepovolaným osobám.

Zdraví a hygiena

§ 12

(1) Každý námořník je povinen dohlížet na své zdraví a zdravotní způsobilost. Musí dodržovat vysokou úroveň čistoty a hygieny .

(2) Aby se předešlo infekci, musí být otevřená poranění a oděrky okamžitě očištěny a poskytnuta první pomoc podle potřeby,.

3. Očkování musí být udržována v platnosti podle požadavků nadcházející zahraniční cesty.

(4) Na lodi směřující do malarické oblasti musí všichni členové posádky preventivně aplikovat příslušná antimalarika snižující možnosti nákazy. Účinná léčba se mění podle zeměpisné oblasti v závislosti na původu a odolnosti malarických choroboplodných zárodků (plasmodium).

(5). Všechny stopy po olejích musí být z pokožky pečlivě smyty, nikoli však organickými rozpouštědly. Pracovní oděv se musí často prát. Do kapes se nesmějí dávat hadry znečistěné olejem.

(6) Sněť slezinná (antrax) je nebezpečná nemoc. Může být přenesena při manipulaci. Při práci s kůží, vlnou, srstí, kostmi, rohy, kopyty nebo jinými částmi zvířat infikovaných snětí slezinou ( antraxem ) nebo s jakýmikoliv obaly, které je obsahovaly musí k maximálnímu zakrytí pokožky používat kombinézy, pokrývka hlavy a rukavice.

(7) S živými ani mrtvými. krysami a ostatními potenciálními přenašeči infekcí, zejména hlodavci, se nesmí manipulovat holýma rukama.

(8) Případné vystavení se vlivu nebo přímý kontakt s toxickými chemikáliemi nebo jinými jedovatými látkami musí být okamžitě hlášeno a přijata nápravná opatření.

(9) . Při práci se syntetickými čistidly používanými v domácnosti nebo detergenty je nutné používat rukavice z PVC nebo gumotextilu.

(10) Míchání některých látek používaných v domácnosti, např. kaustická soda (louh sodný - NaOH) nebo práškové či kapalné odbarvovače musí být prováděno s náležitou obezřetností.

§ 13

(1) Při práci ve vysoké vlhkosti a teplotě se doporučuje pít nejméně 4,5 litru chladné (nikoli ledové) vody denně. Je vhodnější pít častěji v malých množstvích. Dále je nezbytné konzumovat zvýšené množství soli; může to být formou požívání dvou solných tablet čtyřikrát denně nebo zarovnané čajové lžičky kuchyňské soli ve velkém množství vody každé ráno a večer nebo přidáváním soli do potravy. Pokud se pracuje v uzavřených prostorech, musí být dobře ventilovány.

(2) Zejména v tropických oblastech je třeba se v maximální možné míře vyhýbat pobytu na slunci v nejteplejších částech dne. Jestliže je nutné pracovat na ostrém slunci, pak v přiměřeném oděvu chránícím hlavu i tělo bez ohledu na stupeň aklimatizace pracovníka.

(3) Jestliže je práce prováděna v mimořádně horkých anebo vlhkých podmínkách anebo s respirátorem, je nutné zajistit pravidelné přestávky na čerstvém vzduchu nebo ve stínu.

(4) Pití alkoholu během léčby, při níž se konzumují léky, je zakázáno. protože i běžné léky jako aspirin, tablety proti mořské nemoci nebo kodein mohou být nebezpečné ve spojení s alkoholem.

(5) Čerstvé ovoce a zelenina musí být před konzumací pečlivě omyty vodou, popřípadě roztokem hypermanganu.

(6) Je nutné vyvarovat se vdechování dráždivého prachu, který může vyvolat kašel nebo plicní onemocnění. Zvláště nebezpečný je prach obsahující azbestová vlákna, neboť jeho vdechnutí může zapříčinit rakovinu plic nebo jiné vážné plicní choroby

Pracovní oblečeni

§ 14

(1) Oblečení musí být zvoleno tak, aby snížilo pracovní rizika na minimum.

(2) Pracovní oděv musí být přiléhavý bez volně visících částí, vystouplých kapes nebo stuh. Pracovní oděv pro kuchaře apod., používaný tam, kde je nebezpečí popálení nebo opaření, musí přiměřeně zakrývat tělo tak, aby toto riziko snížil na minimum a musí být z nízkozápalných materiálů.

(3) Košile a kombinézy poskytují lepší ochranu, mají-li dlouhé rukávy. Dlouhé rukávy se nemají vyhrnovat.

(4) Šály, šátky a jiné kusy oděvu na krku, volné oblečení, prsteny a šperky nemohou být používány při práci se strojním zařízením. Dlouhé vlasy musí být zakryty .

(5) Sandály a tenisky nejsou vhodné pro určité druhy prací, protože poskytují malou ochranu před opařením nebo popálením nebo padajícími předměty a zvyšují riziko zakopnutí a upadnutí nebo uklouznutí na žebříku Vhodné je nošení odpovídající pracovní nebo bezpečnostní obuvi (viz odstavec 3.6).

(6) Rukavice jsou přiměřenou ochranou při manipulaci s ostrými nebo horkými předměty, ale mohou se lehce zachytit za okraje barelů nebo být vtaženy strojem. Zatímco volné rukavice umožní lehce vytáhnout ruku, nezajistí pevné držení se na žebříku, mohou být kluzké a při práci v nichPři práci v Mokrých nebo zamaštěných rukavicích se musí dbát zvýšené opatrnosti.

Udržování lodních interiérů

§ 15

(1) Všechny osoby na lodi jsou povinny dbát o náležitý pořádek na lodi a dodržování pracovních postupů.

(2) Všechny následky opotřebení lodě. musí být odstraňovány okamžitě po jejich zjištění.

(3) Jestliže během cesty dojde k uvolnění nebo poškození panelů, krytů nebo izolaci obsahujících azbest, musí být do definitivní opravy obnažené hrany nebo plochy ošetřeny vhodným nátěrem nebo překrytím, aby se zabránilo uvolnění a rozptýlení azbestových vláken do ovzduší (viz také odstavec 1.6)

(4) Přerušované osvětlení obvykle signalizuje závadu na vedení nebo paticích, která může způsobit zasažení elektrickým proudem nebo požár. Musí být způsobilou osobou prohlédnuto a závady odstraněny. Chybějící žárovky musí být doplněny co nejdříve.

(5) Instrukční štítky, upozornění a provozní indikační přístroje musí být udržovány v čistotě a čitelné.

(6) Těžké předměty, zejména jsou-li nad úrovní paluby, musí být bezpečně zajištěny proti pohybům lodě nebo nežádoucímu samovolnému přemístění. Stejně tak musí být řádně upevněn nábytek apod. náchylný k pádu nebo posunu během špatného počasí.

(7) Dveře, ať otevřené nebo zavřené, musí být náležitě zajištěny; nesmějí se volně pohybovat.

(8) S odpadky musí být zacházeno tak, aby nemohly představovat riziko požáru, způsobit uklouznutí a pád, nebo být zdrojem nebezpečí (viz bod 2.4.1).

(9) Musí být zajištěno, aby předměty byly na svých stálých místech a mohly v případě potřeby být snadno nalezeny.

(10) Při provádění jakéhokoliv úkolu je třeba mít na zřeteli, že mohou být ohroženy další osoby. Nebezpečné předměty jako žiletky nebo hořící nedopalky musí být likvidovány bezpečným způsobem.

§ 16

(1) Spreje nesmějí být nikdy používány nebo umisťovány blízko otevřeného ohně nebo jiných tepelných zdrojů, ani když jsou prázdné. Prázdné nádoby musí být náležitě likvidovány .

(2) Některé fumigační nebo insekticidní spreje obsahují složky, které, ač normálně lidskému zdraví neškodné, se mohou rozkládat vlivem tepla. Dokud jsou v ovzduší zbytky těchto látek, může být kouření nebezpečné.

§ 17

(1) Látky nebezpečné pro zdraví jsou nejen látky opatřené výstražnými nálepkami (na nebezpečných nákladech nebo v lodních skladech), ale také celá škála prachů, kouřů, výtrusů z hub a rostlin nebo látek vzniklých činností na palubě lodě.

(2) Kdykoliv člen lodní posádky pracuje v blízkosti látek nebezpečných zdraví, provozovatel nebo velitel musí zajistit, aby všechna rizika byla řádně vyhodnocena (viz 1.5.4) a byla přijata přiměřená opatření k jejich odstranění nebo kontrole (viz 1.5.8-9). Součástí vyhodnocení musí být přihlédnutí ke všem nezbytným preventivním opatřením pro posádku a další osoby (např. přístavní dělníky a osoby, provádějící údržbu nebo opravy). Zanedbání ochrany pracovníků vystavených působení nebezpečných látek může mít za následek postih.

(3) Vlastník a velitel lodě jsou povinni školit, informovat a cvičit lodní posádku, aby rozuměla a znala rizika spojená s její prací, opatření, která se mají přijímat a uměla správně vyhodnotit výsledky monitorování jakéhokoliv nebezpečí, kterému je vystavena.

(4) Velitel lodě musí zajistit vyhodnocení zdravotních rizik s přihlédnutím ke druhu, koncentraci, formě a možnému škodlivému účinku nebezpečné látky, včetně jejích škodlivých produktů, pravděpodobnosti ohrožení při ruční manipulaci a počtu osob (posádky a ostatních), které mohou přijít do kontaktu s nebezpečnou látkou (musí být konkrétně uvedeni). Rizika pro lodní posádku a jiné osoby musí být zvažována zvlášť pro každé místo na lodi a každé riziko musí být vyhodnoceno individuálně. Jestliže je to aktuální, musí být rizika pro různé skupiny osob zvážena zvlášť.

(5) Riziko obvykle patří do jedné z následujících kategorií:

a) nevýznamné - nejsou nutné žádné další činnosti, pokud se podmínky nezmění,

b) významné - nutná okamžitá a dlouhodobá opatření,

c) v současné době pod kontrolou - opatření jsou nutná k udržení kontroly nebo jejímu zesílení, jestliže by mělo riziko později vzrůstat; nebo

d) neurčitá nebo neznámá - stupeň vystavení nebo rizika z vystavení musí být stanoven v případě potřeby za pomoci vnějšího experta; do té doby je vyžadována opatrnost.

(6) Jako pomůcka ke stanovení rizika pocházejícího od nebezpečných látek může být použit Intemational Maritime Dangerous Goods Code (viz 24.2.1) nebo Chemical data sheets obsažená v Tanker Safety Guides (Gas and Chemicals) vydaný Intemational Chamber of Shipping. Při převozu hromadně přepravovaných nebezpečných nákladů musí být pro případ potřeby dostupné informace umožňující vyhodnocení. U lodních zásob apod. se musí vycházet z instrukcí výrobce a popisu zboží.

(7) Jestliže dojde k významné změně podmínek, musí být provedeno nové vyhodnocení rizik.

(8) Je nutné provádět preventivní opatření, která vyloučí styk s nebezpečnou látkou. pokud to nejde, musí opatření zajistit dostatečnou kontrolu, být aplikována a udržována účinným způsobem. Jestliže přiměřená kontrola není proveditelná jiným způsobem, jako poslední možnost se musí vždy použít ochranný oděv a pomůcky: viz kapitola 3.

9. Pro určité látky, zejména ty které ohrožují zdraví vdechnutím, je nutné uplatňovat specifická opatření. To platí mimo jiné pro azbestový prach nebo nebezpečný plyn nebo při práci v uzavřeném nebo stísněném prostoru.

Azbestový prach

§ 18

(1) Velitel musí stanovit místa na lodi, o kterých se ví nebo se předpokládá, že se v nich nachází azbest. Členové posádky, kteří pravidelně pracují blízko azbestu nebo látek pravděpodobně azbest obsahujících, musí být upozorněni na opatrnost a musí hlásit jakékoliv zhoršení stavu jako jsou praskliny nebo odrolování.

(2) Kde je to prakticky proveditelné, je nutné zvažovat odstranění.azbestu. Odstranění musí být prováděno v přístavu a pro zajištění přiměřených ochranných postupů musí být zaangažována firma specializovaná na odstraňování azbestu. Jestliže přístav je v Spojeném království Velké Británie a práce zahrnuje azbestové izolace nebo nátěry na azbest, je obvykle nutné, aby prováděcí firma byla držitelem licence vydané Health and Safety Executive. Pokud je tato práce prováděna mimo Spojené království, je nutné, aby firma byla srovnatelně kompetentní.

(3) Jestliže je nezbytné během mořského přejezdu provádět havarijní opravy, při nichž dochází k produkování azbestového prachu, musí být dodržována přísná opatření, včetně použití odpovídajícího ochranného oděvu a respiračních pomůcek.

(4) Zejména je nutné věnovat pozornost materiálu obsahujícímu azbest, jestliže je poškozen nebo v horším stavu nebo se na něm provádějí práce, kdy se mohou uvolňovat vlákna unášená vzduchem.. Je nutné mít na zřeteli, že azbest se zvláště vyskytuje na starších lodích ve staré izolaci nebo výplních a určité hmoty obsahující azbest lze také nalézt ve strojních komponentech jakými jsou těsnění a brzdová obložení a že suchý azbest produkuje prach s mnohem větší pravděpodobností než mokrý nebo olejem nasáklý.

Protipožární opatření

19

Kouření

(1) Místa, kde je povoleno kouření, musí být vybavena popelníky nebo jinými vhodnými nádobami. Hořící nebo doutnající předměty včetně neuhašených nedopalků a zápalek nesmí být vyhazovány za bok lodě, protože je nebezpečí, že budou větrem zaneseny zpět na palubu.

(2) Ve všech částech lodě, kde je kouření zakázáno, musí být umístěna nápadná výstražná upozornění (stálá nebo dočasná), která musí být za všech okolností dodržována.

(3) Kouření na lůžku se zakazuje.

Elektrické a jiné vybavení

§ 20

(1) Nepovolané osoby nesmí manipulovat s elektrickým zařízením. Soukromé elektrické spotřebiče se smí připojovat k lodní síti pouze se schválením elektrodůstojníka nebo odpovědného strojního důstojníka.

(2) Závady na zařízení, jeho částech nebo rozvodech, které jsou součástí lodního vybavení, musí být okamžitě hlášeny vedoucímu oddělení.

(3) Všechna elektrická zařízení musí být bezpečně upevněna a napájena přes permanentní konektory všude tam, kde to je proveditelné.

(4) Ohebné vodiče musí být co nejkratší a tak uspořádány, aby se zabránilo jejich prodření nebo přetržení během provozu.

(5) Nesmí se používat amatérsky upravované zástrčky, zásuvky a pojistky.

(6) Obvody nesmí být přetěžovány; všechny přenosné elektrické spotřebiče musí být po ukončení používání odpojeny od sítě.

(7) Je důležité, aby všechny elektrické ohřívače byly vybaveny vhodnými ochranami pevně připojenými k ohřívači a aby tyto ochrany byly neustále na svých místech. Občasná zařízení k zavěšování oděvů nad ohřívače nebo k sušení oděvů na ohřívačích nesmí být povolována a sušení oděvů se smí provádět pouze při použití vhodně konstruovaného zařízení.

(8) Při používání sušáren nebo podobných zařízení se musí dbát na to, aby přeplněním sušícího prostoru nebyly zahrazeny ventilační otvory. Protože ventilační otvory sušících zařízení se mohou ucpat v důsledku nahromadění jemných vláken z oděvů, všechny kryty nebo jemná síta patřící k těmto otvorům musí být pravidelně kontrolována a čištěna.

§ 21

(1) Jsou-li použita přenosná topná tělesa na lodi v přístavu (jako dočasné vytápění během oprav a jako dodatečné ohřívání při chladném počasí), nesmí být umisťována na dřevěných podlahách nebo přepážkách, kobercích nebo linoleu bez tepelného odizolování ochrannou deskou z nehořlavého materiálu. Přenosná topná tělesa musí být vybavena vhodnými kryty a musí být věnována pozornost umisťování těchto těles v kabině nebo na jiných místech dostatečně daleko od nábytku a dalšího vybavení. Sušení oděvů u těchto těles není povoleno.

(2) Přenosná topná tělesa v osobním vlastnictví nesmí být na lodi používána bez souhlasu odpovědné osoby .

(3) Konstrukce a instalace elektrických ohřívačů na obchodních a rybářských lodích musí vyhovovat požadavkům příslušných pravidel a předpisů a doporučení výrobce.

(4) Pevně zabudované elektrické ohřívače jsou obvykle dodávány s instalační instrukcí výrobce. Tato instrukce musí být pečlivě dodržena.

§ 22

Prádlo a vlhké oblečení

Oděvy ani jiné předměty nesmí být umisťovány na topná tělesa nebo do takové blízkosti těles, žárovek apod., aby nedošlo k omezení proudění vzduchu, které by mohlo vést k jejich přehřátí a vzniku požáru (viz také odstavec 23.5).

§ 23

Samovznícení

(1) Znečištěný odpad, hadry, piliny a jiné, zvláště jsou-li zaolejované, je nebezpečné nechávat volně ležet.. Odpad tohoto druhu se musí náležitě skladovat do doby, než může být později bezpečně zlikvidován.

(2) Materiály v lodních skladech, včetně prádla, přikrývek a podobných nasákavých látek jsou náchylné k vzplanutí v důsledku samovznícení, pokud jsou vlhké nebo znečištěné olejem. Je nutná striktní ostražitost, pečlivé uložení a vhodná ventilace jako ochrana proti této možnosti. Jestliže takové materiály navlhnou, musí být před opětovným uskladněním vysušeny. Jestliže nasáknou olejem, musí být vyčištěny a vysušeny nebo zničeny . Nesmí se skladovat v blízkosti olejů nebo barev nebo na parním potrubí nebo blízko něho.

§ 24

Strojní prostory

(1) Závažnost požáru ve strojovně nesmí být v žádném případě zpochybněna.Všichni členové lodní posádky musí mít stále na zřeteli opatření proti vzniku požáru. Taková opatření musí zahrnovat udržování čistoty, prevenci palivové a olejové lekáže a odstraňování veškerého hořlavého materiálu z rizikových míst (viz kapitoly 20 a 22).

(2) Na skladování použitého bavlněného odpadu, čistících hadrů nebo podobných materiálů musí být zřízeny kovové kontejnery. Tyto kontejnery musí být vyprazdňovány v častých intervalech a obsah bezpečně zlikvidován.

(3) Dřevo, barvy, líh a plechovky s olejem nesmí být v kotelnách nebo strojovnách.

4. Všechna elektrická vedení musí být dobře udržována, čistá a suchá. Jmenovitý proud pro vedení a pojistky nesmí být překračován.

§ 25

Kuchyně

(1) Musí být věnována zvláštní pozornost tomu, aby nedocházelo k přehřívání tuků nebo olejů nebo jejich rozlití a aby hořáky nebo elektrické sporáky byly po skončení práce vypnuty. Šachty na odvádění kouře, ohniště apod. musí být vždy udržovány v čistotě.

(2) Blízko sporáku musí být vždy připravené prostředky k hašení hořícího tuku nebo oleje.

§ 26

Práce s tepelnými zdroji

Aby se zabránilo možnosti vzniku požáru během sváření a řezání plamenem musí být přísně dodržována opatření uvedená v odstavci 10.3.

Ochranné oděvy a pomůcky

§ 27

(1) Provozovatel je povinen pro každého pracovníka vykonávajícího určitý pracovní proces nebo pro ty, kdo mohou být tímto procesem ohroženi, zajistit vhodný ochranný oděv a pomůcky. Ochranný oděv, rukavice a vhodná obuv je náležité pracovní oblečení pro většinu prací na lodi, vyjma určitých pracích při nichž dochází k specifickým rizikům. Podrobnosti týkající se ochranného oděvu a vybavení vyžadované pro určité specifické pracovní procesy jsou uvedeny v podnikových normách.

(2) Důstojník odpovědný za určitou akci může rozhodnout o jiném použití speciálních ochranných oděvů a pomůcek.

(3) Musí být vybrány pouze správně fungující kusy ochranného vybavení, které jsou neustále udržovány v náležitém stavu. U příslušného zařízení musí být bezpečně uloženy instrukce výrobce a v případě potřeby používány před začátkem a i během práce. Vybavení musí být udržováno v čistotě a ze zdravotních důvodů podle potřeby desinfikováno.

(4) Odpovědný pracovník je povinen kontrolovat stav ochranných oděvů a pomůcek zejména před a po použití. Musí zajistit, aby vše bylo vráceno a uloženo na svém místě. Osobní ochranný oděv a pomůcky musí být vždy před zahájením práce zkontrolovány i uživatelem.

(5) Veškerý personál, od něhož se vyžaduje používání ochranných pomůcek, musí být řádně vycvičen v jejich používání a informován o jejich omezeních.

(6) Ochranný oděv a pomůcky jednotlivce se dělí na:

a) ochranu hlavy,

2. ochranu sluchu,

3. ochranu obličeje a očí (ochranné brýle, obličejové štítky),

d) ochranu dýchacích cest (protiprachové masky, respirátory, dýchací přístroje),

5. ochranu rukou a nohou (rukavice, bezpečnostní obuv),

6. ochranu před pády,

g) ochranu těla (bezpečnostní oděv, bezpečnostní pásy, postroje, zástěry),

h) ochranu před utonutím (záchranné vesty, plovoucí prostředky a záchranné kruhy).

Ochrana hlavy

§ 28

Ochranná přilba

(1) Členové posádky jsou povinni nosit ochrannou přilbu při všech pracích prováděných na palubách, v nákladových prostorech, ve dvojitém dně, tancích a kofrdamech, při činnostech ve strojovně vyjma prostoru velínu, dílen a skladů, při poplachové činnosti, překládacích operacích, manipulaci s kryty nákladových prostorů a s překládacím zařízením, při práci s uvazovacím a kotevním zařízením, při práci se čluny , pontony a vory, při upevňování nákladu a jeho kontrole, při práci na výšce a za bokem lodě, na loděnici a v doku a vždy, kdy o tom rozhodne velitel nebo odpovědný pracovník.

2. Skořepina přilby musí být z jednoho bezešvého kusu tak konstruovaného, aby odolal nárazu. Popruhy nebo vystýlka musí tvořit kolébku, která drží přilbu na hlavě uživatele. Vrchní popruhy musí napomáhat absorbovat energii úderu. Jsou tak uspořádány, že zajistí vůli asi 25 mm mezi skořepinou a uživatelovou hlavou. Před nasazením musí být postroj nebo vystýlka řádně upravena.

§ 29

Vlasové síťky a pracovní čepice

Osoby pracující se stroji, kdy hrozí riziko zachycení volného oděvu, šperků nebo vlasů strojem, jsou povinny se chránit proti tomuto riziku. Na ochranu dlouhých vlasů musí být použita vlasová síťka nebo bezpečnostní čepice vždy, kdy existuje možnost zachycení.

Ochrana sluchu

§ 30

Všechen personál vystavený vysoké hladině hluku, zejména ve strojovnách, musí používat protihlukové ochrany typů doporučených pro dané okolnosti. Ochrany sluchu jsou trojího typu - ušní zátky jednorázové nebo pro více použití a protihluková sluchátka.

Ochrana obličeje a očí

§ 31

(1) Při volbě oční a kombinované oční a obličejové ochrany musí být pečlivě vzat na zřetel druh a stupeň nebezpečí, stupeň potřebné ochrany a pohodlí při nošení.

(2) Je nutné brát zřetel zejména na

(a) infračervené paprsky u plynového svařování,

(b) ultrafialové paprsky u elektrického svařování,

(c) vystavení vlivu chemikálií;

(d) drobné částice a cizí tělesa.

§ 32

Ochrana dýchacích cest

(1) Pomůcky pro ochranu dýchacích cest je nezbytné používat, jestliže je práce prováděna v podmínkách dráždivého, nebezpečného nebo jedovatého prachu, kouře nebo plynů. Jako pomůcka může sloužit buď respirátor, který filtruje vzduch před vdechnutím nebo dýchací přístroj, který dodává vzduch nebo kyslík z nekontaminovaného zdroje. Správný výběr druhu ochrany dýchacích cest pro každou danou situaci musí vycházet z druhu nebezpečí, jeho intenzity, požadavků na práci a pracovních podmínek, charakteristik a omezení dostupné pomůcky.

2. Obličejová část respirátoru a dýchacího přístroje musí být správně upevněna, aby zabránila netěsnosti.

§ 33

Respirátory

(1) Respirátory se dělí na

1. protiprachové respirátory, které zajišťují ochranu před prachem a aerosoly, nikoli však proti plynům. Existují rozličné typy prachových respirátorů, obecně jsou 0-nasálního typu, t.zn. poloviční maska, která zakrývá ústa a nos. Existuje také mnoho typů lehkých, jednoduchých obličejových masek; tyto respirátory se používají proti prachu a netoxickým sprejům; nesmí být nikdy použity místo vhodné ochrany proti škodlivým plynům nebo sprejům.

b) přetlakové prachové respirátory obsahující obličejovou část napojenou trubičkou k bateriovému dmychadlu přenášenému uživatelem, které vytváří v obličejové části přetlak ulehčující dýchání a redukující netěsnosti masky,

c) vložkové respirátory sestávají z celoobličejové nebo poloviční masky připojené k výměnné vložce obsahující absorbent nebo samostatný filtr obsahující absorbční materiál, tyto respirátory jsou určeny k ochraně proti relativně netoxickým plynům a výparům s nízkou koncentrací,

d) filtrový respirátor sestávající z celoobličejové masky připojené k absorbentu nebo absorbčnímu materiálu obsaženému ve výměnném filtru přenášeném v závěsu na zádech nebo boku uživatele; tento typ poskytuje podstatnější ochranu než vložkový.

(2) Zvolený respirátor musí být takového typu, aby poskytl ochranu proti nebezpečí, proti němuž bude použit.

(3) Filtry a vložky používané v respirátorech jsou určeny k zajištění ochrany proti určitým konkrétním prachům a plynům. Vždy musí být zvolen typ vhodný pro ty určité okolnosti a podmínky, v nichž bude použit. Filtry a vložky musí být vyměňovány nebo obnovovány v souladu s instrukcemi výrobce.

(4) Respirátory nesmí být nikdy použity pro zajištění ochrany proti atmosféře s úbytkem kyslíku, zejména ve stísněných prostorech jako jsou tanky , kofrdamy , nádrže dvojitého dna a pod., a proti nebezpečným dýmům, plynům nebo výparům. Za takových okolností poskytne ochranu pouze dýchací přístroj (s vlastní zásobou vzduchu nebo kyslíku nebo napojený na vnější vzduchový přívod).

§ 34

Dýchací přístroj

(1) Typ dýchacího přístroje, který má být užit při vstupu do prostoru, o němž je známo nebo je podezření, že má snížený obsah kyslíku nebo obsahuje jedovaté plyny nebo výpary , je uveden v odstavci 7.11.

(2) Dýchací přístroj nesmí být použit pod vodou, pokud k tomuto účelu není vhodný; jestliže je tak konstruován, potom jenom v případě nouze.

§ 35

Resuscitátory

Kdykoliv někdo musí vstupovat do nebezpečného prostoru, vyžaduje se, aby byly připraveny resuscitátory vhodného druhu. Podrobnosti jsou upraveny v kapitole 7.

Ochrana rukou a nohou

§ 36

Rukavice

Musí být zvolen správný typ rukavic podle nebezpečí, které hrozí, a druhu vykonávané práce. Kožené rukavice se používají při práci s tvrdými nebo ostrými předměty, tepelně-izolační rukavice při práci s horkými předměty, gumové, syntetické nebo z PVC rukavice při práci s kyselinami, zásadami, různými druhy olejů, rozpouštědel a chemikálií všeobecně. Volba typu bude záviset na konkrétní látce, s níž bude manipulováno, přičemž je nutné dodržovat doporučení znalců (viz také 1.3.6).

§ 37

Obuv

(1) Všichni, kdo pracují na palubě lodě musí používat vhodnou bezpečnostní obuv .

3.6.3 Běžná rizika způsobující úrazy jsou obvykle důsledkem úderu, proražení podrážky, uklouznutí, horka nebo zhmoždění. Existuje bezpečnostní obuv určená k ochraně proti určitým konkrétním nebezpečím.

Zranění nohou jsou častěji způsobena použitím nevhodného druhu obuvi než tím, že není ochranná obuv použita vůbec.

§ 38

Ochrana před pády, těla a před utonutím

Všichni námořníci pracující na výšce, za bokem lodě, pod palubou nebo na jiném místě, kde je nebezpečí pádu z výšky větší než 2 metry , musí mít bezpečnostní postroj nebo pás s tlumícím zařízením připevněný k bezpečnostnímu lanku. Podobně jestliže loď pracuje na rozbouřeném moři, osoby na palubě musí mít bezpečnostní postroj a tam, kde je to proveditelné, musí být připoutáni bezpečnostním lankem jako ochranou před pádem nebo vržením přes palubu nebo proti nástavbě lodě. Samonavíjecí upínací pásy umožňují větší volnost pohybu.

§ 39

Jestliže je pracovník vystaven působení znečišťujících nebo korozivních látek, vyžaduje se jako ochrana speciální vrchní oděv. Tento oděv musí být pro případ konkrétního použití na lodi k dispozici a musí být používán v souladu s pokyny příslušných oddílů těchto Pravidel.

§ 40

Jestliže je vykonávána práce za bokem lodě nebo v místech, kde lze předpokládat nebezpečí pádu nebo spláchnutí přes palubu nebo při práci prováděné z lodních člunů a vorů, musí být v blízkosti záchranný kruh s dostatečně dlouhým lankem.

§ 41

Označení nebezpečných nákladů

(1) Každý lodní náklad, v kterém se přepravuje jakékoli nebezpečné zboží a látky, musí být klasifikován, zabalen a označen v souladu s Předpisem IMDG.

(2) Vzory štítků, které musí být' připevněny na obaly a kontejnery s nebezpečným nákladem, barevné zobrazení, názvy a bezpečnostní diagramy pro konkrétní nebezpečí, (hořlavost, toxicita, koroze atd.), jsou uvedeny v Předpisu International Maritime Dangerous Goods (IMDG Code). Od štítků a ostatního označení se vyžaduje, aby zůstaly identifikovatelné na obalech minimálně po třech měsících ponoření v mořské vodě.

Zařízení pro vstup na loď

§ 42

(1) Velitel je povinen zajistit, pokud je to prakticky proveditelné, bezpečný přechod z lodě na břeh nebo na jinou loď. Je-li zařízení přenosné, musí být umístěno tak, aby bylo rychle k dispozici. Musí být vybaveno zábradlím a ochrannou sítí a umístěno tak, aby zajišťovalo bezpečný přechod.. Přechodové zařízení a přímé přístupy k němu musí být přiměřeně osvětleny. Při plnění těchto povinností musí být dodrženy všechny principy a pokyny popsané v teto kapitole.

(2) Jestliže je vstupní zařízení poskytováno ze břehu, je velitel stále zodpovědný v rozumně proveditelné míře za zajištění toho, že zařízení je vhodné, řádně vystrojené a umístěné a přiměřeně osvětlené.

(3) Jestliže je zřízen vhodný přechod z lodě, ze břehu nebo jiné lodě, každá osoba vstupující na loď nebo loď opouštějící musí používat toto zařízení.

§ 43

Údržba

(1) Veškeré zařízení sloužící k bezpečnému vstupu na loď a všechny ochranné sítě musí být náležitě udržovány .

(2) Všechno zařízení pro vstup na loď musí být kontrolováno oprávněnou osobou v náležitých intervalech. Jakékoliv závady mající vliv na bezpečnost kteréhokoliv přístupového zařízení, včetně poskytovaného ze břehu, musí být okamžitě nahlášeny odpovědné osobě a před dalším používáním odstraněny. Lodní schody je nutné testovat v intervalech periodických dokování.

(3) Žádné vstupní zařízení nesmí být malováno nebo ošetřováno způsobem, který by skryl praskliny nebo závady .

4. Aluminiové zařízení musí být testováno na korozi v souladu s instrukcemi uvedenými v odstavci 5.9.

§ 44

Umístění prostředků pro vstup

(1) Úhel sklonu přechodových lávek nebo lodních schodů musí být udržován v rozmezí, pro které je konstruován. Přechodové lávky nesmí být používány při úhlu sklonu překračujícím 30° od vodorovné roviny a lodní schody nesmí být používány při úhlu překračujícím 55° od vodorovné roviny , pokud nejsou speciálně určeny pro větší úhly.

(2) Jestliže horní konec přechodové lávky nebo lodních schodů leží na vrchní části lodního zábradlí nebo je na stejné úrovni, musí být doplněn schůdky pro sestup na palubu. Pokud je mezi těmito schůdky a přechodovou lávkou mezera nebo volný prostor, musí být zabezpečen zábradlím vysokým nejméně 1 metr.

(3) Přechodové lávky a jiná vstupní zařízení nesmí být připevňována k lodnímu zábradlí, které nemá dostatečnou pevnost.

(4) Vstupní zařízení musí být vyzkoušeno, zda je bezpečné pro používání Dále.musí být vyzkoušeno, zda jsou provedeny dostatečné úpravy pro případ přílivového kolísání vodní hladiny, změny trimu nebo volného okraje lodě. Přídržná lana, řetězy atd. musí být neustále napjaty a stojky pevně ukotveny .

(5) Každý konec přechodových lávek a lodních schodů nebo jiných žebříků musí zajistit bezpečný přechod k bezpečnému výstupnímu místu nebo dalšímu pomocnému bezpečnému přechodu.

(6) Vstupní zařízení musí být umístěna mimo prostor, kde probíhají překládací nákladové práce a tak situována, aby se nad nimi nepohybovala zavěšená břemena. Kde to není proveditelné, musí být pod neustálým dohledem.

§ 45

Osvětlení a bezpečný pohyb

(1) Za normálních okolností celé vstupní zařízení a přístupy k němu přiléhající musí být účinně osvětleny z lodě nebo ze břehu minimálně 20 luxy měřeno na výšce 1 metr nad povrchem zařízení. Kde je zvýšené nebezpečí zakopnutí nebo pádu vzhledem ke zhoršeným povětrnostním podmínkám nebo kde je přístupové zařízení hůře viditelné, např. vlivem uhelného prachu, je nutné zvýšit intenzitu osvětlení na řekněme 30 luxů.

(2) Vstupní zařízení a přilehlé přístupy musí být bez překážek a, pokud je to proveditelné, očištěné od látek, které mohou způsobit uklouznutí nebo pád osob. Kde to není možné, musí být umístěna odpovídající upozornění a povrchy vhodně ošetřeny.

§ 46

Přenosné a provazové žebříky

(1) Přenosný žebřík smí být použit pro vstup na loď jedině tehdy, když není proveditelný žádný jiný bezpečnější způsob a provazový žebřík smí být použit jen pro přechod mezi lodí s vysokým volným okrajem a lodí s nízkým volným okrajem nebo mezi lodí a člunem tehdy, jestliže není proveditelný jiný bezpečnější způsob.

(2) Jestliže je nevyhnutelné použít pro vstup na loď přenosný žebřík, musí být ustaven pod úhlem mezi 60° a 75° od vodorovné roviny. Žebřík musí přečnívat nejméně 1 metr nad horním výstupním místem, pokud v tomto místě nejsou jiná vhodná madla. Musí být řádně zajištěn proti podklouznutí nebo posunu do strany nebo pádu a být umístěn tak, aby za příčkami bylo nejméně 150 mm prostoru.

(3) Jestliže je přenosný žebřík opřen o lodní zábradlí, musí být zajištěn vhodný přístup na palubu tak, jak je uvedeno v bodu 5.3.2.

(4) Provazový žebřík se nikdy nesmí upevňovat na zábradlí nebo jakékoliv držáky, jestliže nejsou zábradlí nebo tyto držáky konstruovány a upevněny tak, aby unesly váhu člověka i žebříku s dostatečnou rezervou bezpečnosti.

(5) Provazový žebřík se musí nechávat buď zavěšený a úplně rozvinutý nebo úplně vytažený. Nesmí být ponechán tak, aby mohl proskočit, když na něj kdokoliv vstoupí.

§ 47

Ochranné sítě

Na každé lodi má být k dispozici přiměřený počet ochranných sítí vhodné velikosti a pevnosti. Pokud tomu tak není musí být zajištěn odjinud a připraven k použití. Kde existuje riziko pádu osoby ze vstupního zařízení nebo z přiléhajícího nábřeží nebo paluby lodě, musí být instalována ochranná síť všude, kde je to prakticky proveditelné. Smyslem ochranné sítě je minimalizovat riziko zranění vzniklé pádem mezi loď a nábřeží nebo pádem na nábřeží nebo na palubu. Pokud je to proveditelné, musí být instalována po celé délce vstupního zařízení. Ochranná síť musí být pevně připevněna a tam, kde je to možné, musí být využita připevňovací místa na nábřeží.

§ 48

Záchranné kruhy

V bezprostřední blízkosti lodních schodů a můstků spojujících loď se břehem musí být umístěny záchranné kruhy s lankem o délce 27 m.

§ 49

Zvláštní okolnosti a všeobecné pokyny

(1) Za určitých okolností nemusí být proveditelná instalace bezpečného přístupového zařízení konvenčním způsobem (např. kvůli častým pohybům lodě, což je zejména nutné při nakládce kvůli vytrimování nákladu, nebo s ohledem na způsob nakládacích operací jako takových). V takových případech je nutné se zvláštní pozorností a pod zvláštním dohledem zřídit alternativní přístup, např. lodní schody na opačné straně od vody, odkud vhodný člun zajistí přepravu osob na břeh a ze břehu.

(2) Čluny používané k dopravě mezi lodí a břehem musí být bezpečné a stabilní, s pohonem dostatečného výkonu a náležitě vybaveny nutnou bezpečnostní výzbrojí, nejsou-li to lodní čluny, musí být schválené pro tento účel. Nesmí se používat při nevyhovujícím stavu moře.

(3) Je-li loď vyvázána k boku jiné lodě, musí obě tyto lodě spolupracovat při zajištění vhodného a bezpečného přechodu. Obecně přechod zajišťuje loď ležící na vnější straně vyjma případů, kdy je značný rozdíl mezi výškou jejich volných okrajů - pak přechod zajišťuje loď s větším volným okrajem.

(4) Na lodích typu Ro-Ro a trajektech nesmí být rampy, které jsou určeny pro vozidla, zároveň používány pro pěší, pokud n emají vhodné oddělení vozidel a pěších, buď chráněným pásem pro pěší nebo zabezpečením, které neumožní současné používání rampy vozidly a pěšími.

(5) Každému vstupu na loď a opouštění lodě musí být věnována náležitá pozornost. Rovněž tak je nutné se pohybovat obezřetně i po terénu přístavu, zvláště v noci. Je nutné vyhýbat se rohům doků, nábřeží atd. a přísně dodržovat všechny označené zákazy vstupu do jakýchkoliv prostor. Tam, kde jsou vyznačené cesty, musí být důsledné používány. Toto je zvlášť důležité v blízkosti kontejnerových terminálů a dalších prostor, kde je provoz kolejových vozidel, velkých vozidel pro přepravu nákladu nebo jiných mechanických zařízení pro manipulaci s nákladem, neboť řidiči těchto vozidel mají omezený výhled a každý, kdo se pohybuje v jejich dosahu, je vystaven zvýšenému riziku.

§ 50

Koroze lodních schodů

(1) Aluminiové slitiny jsou v mořských podmínkách velmi náchylné ke galvanické korozi, jestliže jsou použity v kombinaci s jinými kovy . Připevňování spojovacího materiálu z měkké oceli, ať už galvanizovaného nebo ne, k aluminiovým lodním schodům nebo přechodovým lávkám musí být věnována zvýšená pozornost.

(2) Mezi aluminium a součásti z měkké oceli se musí vkládat podložky nebo spojky z neoprénu nebo jiného vhodného materiálu. Podložky nebo spojky musí být výrazně větší, než ocelové součástky.

(3) Opravy přeplátováním měkkou ocelí, použití šroubů z měkké oceli, mosazi nebo jiného nevhodného materiálu, je třeba považovat jenom za provizorní. Při nejbližší příležitosti musí být provedena definitivní oprava nebo úplná výměna vstupního zařízení.

5.9.4 Instrukce výrobce musí obsahovat pokyny pro prohlídky a testování zařízení. Podrobná prohlídka určitých částí lodních schodů nebo přechodových lávek je však obtížná vzhledem k uchycení a výstroji.

(4) Je nutné pravidelně demontovat ocelové součástí, aby mohla být pečlivě prohlédnuta místa náchylná ke korozi. Lodní schody a přechodové lávky musí být také v pravidelných intervalech stanovených klasifikační společností prohlédnuty i ze spodní strany . Zvláštní pozornost musí být věnována bezprostřednímu okolí veškerého připojeného příslušenství a spojovacího materiálu. Tato místa musí být prověřována na korozi drátem nebo jehlou. Kde je zjištěn úbytek základního kovu korozí o 3 mm, musí být podélné výztuhy lodních schodů nebo přechodových lávek zevnitř zesíleny přeplátováním.

Bezpečnost pohybu na palubě lodi

§ 51

(1) Velitel je povinen zajistit bezpečný přístup na všechna místa na lodi, o kterých lze předpokládat, že se v nich budou pohybovat osoby. Při plnění těchto povinností musí být plně dodrženy principy a pokyny obsažené v této kapitole. Do navštěvovaných míst musí být zahrnuty obytné prostory a všechna pracoviště. Za osoby se v této souvislosti považují kromě posádky i cestující, přístavní dělníci a další návštěvníci přicházející za obchodním účelem, vylučují se osoby, které nejsou oprávněny na lodi pobývat.

§ 52

Přechody a průchody

(1) Všechny povrchy palub, určené k pohybu osob po lodi, přechody , průchody a schodiště musí být, pokud je to proveditelné, náležitě udržovány a zbaveny materiálů a látek, schopných způsobit uklouznuti nebo pád. Kde je to nutné pro bezpečnost, musí být přechody na palubách označeny namalovanými linkami nebo jiným způsobem a označeny obrázkovou značkou. Pokud nelze obvykle používaný přechod použít, musí být zahrazen.

(2) Kde je to možné, musí mít přechody a průchody na lodi protismykové povrchy. Na kluzkých místech (vlivem sněhu, ledu nebo vody), musí být povrchy posypány pískem nebo jiným vhodným materiálem. Skvrny od olejů nebo mazadel musí být co nejdříve očištěny.

(3) Zakrytí otvorů na palubě musí být udržovány v náležitém stavu a být uzavřeny vždy, když není potřebný přístup do prostorů pod nimi.

(4) Stálé součásti, které mohou působit překážku vozidlům, zvedacím zařízením nebo osobám, musí být zvýrazněny barvou, výstražným označením nebo osvětlením. Dočasné překážky také mohou být nebezpečné, jejich existence musí být rovněž indikována výstražným označením.

(5) Každé zařízení nebo vybavení v místě průchodu nebo přechodu musí být na moři bezpečně zajištěno proti pohybům lodě.

(6) Odpadky a volné předměty, např. nářadí, se nesmí volně povalovat. Lana a provazy musí být stočeny a uloženy tak, aby co nejméně překážely .

(7) Jestliže je očekáváno bouřlivé počasí, musí být na palubách natažena pevně napnutá přídržná lana.

(8) Zajištění bezpečnosti pohybu po lodi a zejména po palubě pro přístavní dělníky a cestující, kteří jsou méně seznámeni s možnými riziky, musí být věnována zvýšená pozornost.

(9) Upevnění palubního nákladu může vyžadovat zvláštní opatření pro zajištění bezpečných přechodů na náklad a přes něj.

§ 53

Osvětlení

(1) Všechny prostory na lodi určené pro nakládku a vykládku nákladu, jiné pracovní činnosti a pohyb osob, musí být přiměřeně a vhodně osvětleny. Osvětlovací zařízení musí být náležitě udržováno.

(2) Na místech nakládky a vykládky a ostatních pracovištích musí být zajištěna intenzita osvětlení nejméně 20 luxů a na místech pro pohyb osob nejméně 8 luxů (obojí měřeno na výšce 1 metr nad povrchem), pokud

a) vyšší intenzita není vyžadována jinými předpisy, např. Crew Accommodation Regulations, nebo

b) nižší intenzita je nutná s ohledem na dodržení požadavků úmluvy COLREG apod.

Při snížené viditelnosti, např. v mlze, prachu nebo páře, kdy může dojít ke zvýšení rizika vzniku nehody, musí být osvětlení přiměřeně zesíleno.

(3) Intenzita osvětlení musí být taková, aby umožnila zpozorovat zjevná poškození obalů nebo lekáže z nich. Kde je potřeba čtení nálepek nebo štítků na kontejnerech nebo rozlišování barev, intenzita osvětlení musí být přiměřeně upravena nebo se musí zajistit jiný způsob osvětlení.

(4) Osvětlení musí být stálé a tak uspořádané, aby vyloučilo oslnění nebo oslepení, netvořilo temné stíny a ostré kontrasty v osvětlení mezi sousedícími prostorami.

(5) Poškozená nebo vadná světla musí být nahlášena odpovědnému důstojníkovi a opravena co nejdříve.

(6) Před opuštěním osvětleného prostoru a vypnutím nebo odstraněním světel je nutné se přesvědčit, že se v prostoru již nenacházejí další osoby .

(7) Nestřežené otvory v palubách musí být bud trvale osvětleny nebo před vypnutím světla uzavřeny.

(8) Při použití dočasných nebo přenosných svítidel musí být držáky světel a přívody tak uspořádány , upevněny nebo zakryty , aby procházející osoba nemohla zakopnout nebo nebyla udeřena pohybujícím se uchycením nebo se nepohybovala mezi držáky a v kabelech. Veškeré prověšené části vedení musí být dotaženy. Vedení musí být dostatečně vzdálené od možných zdrojů poškození, např. pohybujících se zařízení, pohybujících se částí strojů a lodního vybavení a břemen. Když prochází dveřní zárubní, dveře musí být zajištěny v otevřené poloze. Na moři nesmí kabely procházet dveřmi ve vodotěsných přepážkách nebo požárními dveřmi. Přenosná svítidla se nikdy nesmí spouštět nebo zavěšovat za kabel.

(9) Při používání přenosných světel se musí používat jenom úchyty a vodiče vhodné k tomuto účelu. V mokrém nebo vlhkém prostředí kvůli zabránění úrazu elektrickým proudem musí být přenosná světla napájena bezpečným napětím, maximálně 12 V, nebo musí být přijata jiná vhodná opatření.

§ 54

Bezpečnostní označení

(1) Všechna bezpečnostní označení a symboly, která jsou umístěná trvale na lodi za účelem poskytování zdravotní nebo bezpečnostní informace nebo instrukce, musí odpovídat státním nebo mezinárodním normám.

(2) Bezpečnostní označení a symboly obsahující upozornění na riziko musí být umístěno všude, kde je nebezpečí nebo překážka a takové označení má své zdůvodnění. Zvláštní pozornost musí být věnována na osobních lodích rizikům, která mohou být zřejmá posádce, nikoli však cestujícím.

(3) Jestliže se na lodi široce užívá i jiný jazyk než angličtina, je vhodné doplnit text i v tomto jazyce.

§ 55

Zabezpečení otvorů

(1) Jakékoliv otvory, otevřené jícny nákladových prostorů nebo jejich nebezpečné okraje, jimiž nebo přes které může osoba spadnout, musí být opatřeny pevným krytem nebo ohrazením přiměřeného tvaru a konstrukce (viz 6.5.3 a 6.5.4 dále). Tyto požadavky se neuplatňují,

a) kde otvor slouží jako trvalý průchod při pohybu po lodi,

b) kde, a jedině tehdy, osoba, na níž tato povinnost leží, je schopna prokázat, že práce, která se provádí nebo má provádět, činí zřízení krytů nebo ohrazení neproveditelným; tato výjimka zahrnuje i krátké přestávky v práci na jídlo nebo za jiným účelem.

(2) Všechny jícny otevřené za účelem překládky nákladu nebo zásob, jimiž osoba může spadnout, musí být uzavřeny , jakmile jsou tyto práce přerušeny. Výjimku tvoří krátké přestávky v práci nebo když zavření nemůže být provedeno bez porušení bezpečnosti nebo se nemůže provést kvůli nepříznivému trimu nebo náklonu lodě.

(3) Zábradlí nebo ohrazení nesmí mít ostré hrany a musí být udržována v náležitém stavu. Pokud je to nutné, musí být u ohrazení použito zařízení k uzamčení nebo jinému zabránění vstupu. Všechna zábradlí musí být důsledně vodorovná a po celé délce vypnutá.

(4) Zábradlí nebo ohrazení musí sestávat z horní žerdě ve výšce 1 metr a střední žerdě ve výšce 0.5 metru. Zábradlí může být, pokud je to nutné, z napnutého ocelového lana nebo napnutého řetězu. Kde je stávající ohrazení vysoké 920 mm, nemusí být zaměňováno, dokud je stále pevné a přiměřeně plní svou funkci.

§ 56

Žebříky

(1) Všechny žebříky musí být dobře konstruovány ze zdravého materiálu, přiměřeně pevné pro účely, k nimž jsou určeny, bez zjevných defektů a řádně udržované.

(2) Tam, kde byl instalovaný žebřík nebo schodiště odstraněno tak, že vzniká nebezpečný otvor, musí být tento otvor zajištěn a v blízkosti umístěna výstraha.

(3) Na vrcholu a u všech výstupních míst ze všech pevných žebříků musí být vhodná madla.

§ 57

Vstupy do nákladových prostorů

Vstupy do nákladových prostorů musí odpovídat následujícím požadavkům:

a) přístup nesmí vést přes jícen nákladového prostoru,

b) pevný žebřík nebo řada pevných příček nesmí mít v žádném místě opačný sklon,

c) příčky pevného žebříku musí být nejméně 300 mm široké a tak vytvarované, aby na kraji nemohla noha sklouznout. Příčky musí být umístěny ve vzdálenostech nepřesahujících 300 mm a za každou příčkou musí být nejméně 150 mm volného prostoru,

d) po straně stojek musí být volný prostor nejméně 75 mm, aby se za ně osoba mohla přidržovat,

e) podél žebříku musí být nejméně 760 mm volného prostoru pro tělo osoby. Výjimku tvoří průlezy, kde může být prostor zmenšen na nejméně 600 mm x 600 mm,

f) pevné svislé žebříky musí být opatřeny odpočívadly ve vzdálenosti nepřesahující 9 metrů.

g) kde svislé žebříky na nižší paluby nejsou v jedné linii, musí být mezi nimi odpočívadlo,

h) odpočívadla musí mít přiměřenou šířku a zajistit pevnou základnu pro nohy, musí se rozprostírat od místa sestupu z horního žebříku do nástupního místa na spodní žebřík a musí být opatřena zábradlím.

i) pevné žebříky a schody umožňující sestup do nákladového prostoru musí být umístěny tak, aby se riziko jejích poškození během překládacích prací snížilo na minimum.

j) pevné žebříky musí být, pokud je to možné, tak umístěny nebo instalovány, aby zajistily oporu zad pro sestupující nebo vystupující osobu; obručovou opěrnou konstrukcí smějí být opatřeny jenom tehdy , jestliže je chráněna před poškozením během překládacích operací.

§ 58

Přenosné žebříky

(1) Přenosný žebřík smí být použit pouze tehdy, jestliže není proveditelné použití jiného bezpečnějšího prostředku.

(2) Přenosné žebříky musí mít sklon mezi 60° a 75° od vodorovné roviny , být řádně zabezpečeny proti podklouznutí nebo posunu do strany a tak umístěny , aby za příčkami bylo nejméně 150 mm místa. Kde je to proveditelné, musí žebřík přečnívat nejméně 1 metr nad horním výstupním místem, pokud tam nejsou jiná vhodná madla.

§ 59

Vozidla

(1) Osoby pověřené řízením vozidel s pohonem nebo mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí být k této činnosti způsobilé, vycvičené pro obsluhu konkrétní skupiny vozidel nebo zvedacích zařízení, jež mají obsluhovat a musí mít platné osvědčení o způsobilosti k jejich obsluze resp. řízení.

(2) Pověření k obsluze musí být buď individuálně písemnou formou vystaveno členu posádky, nebo musí být zahrnut v seznamu způsobilých osob.

(3) Údržba vozidel a mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí být prováděna v souladu s instrukcemi výrobce.

(4) Řidiči lodních vozidel a mobilních zvedacích zařízení s pohonem musí věnovat řízení vysokou pozornost, zvláště při couvání.

(5) Podmínky provozu musí být vhodně upraveny, včetně omezení nejvyšší dovolené rychlosti nebo použití signalisty. Musí být zajištěna spolupráce s řídícími pracovníky ze břehu, pokud i oni řídí pohyby vozidel na lodi.

(6) Jestliže je to možné, trasy pro vozidla musí být odděleny od přechodů pro pěší.

(7) Žádné rampy používané vozidly nesmí být tak strmé, aby to vyvolalo nebezpečí.

§ 60

Odvodnění

(1) Paluby, které je třeba často splachovat nebo jsou náchylné k vlhnutí tvořícímu kluzký povrch, musí být opatřeny účinnými prostředky pro odvádění vody. Mimo otevřených palub jsou mezi tato místa zahrnuty kuchyně, lodní prádelny , umývárny a záchody.

(2) Odvodnění a odtoky musí být pravidelně kontrolovány a řádně udržovány.

(3) Pokud je odvodnění provedeno jako kanálky na palubě, musí mít vhodné zakrytí.

(4) Jsou-li zhotoveny chodníčky , musí být pevně konstruovány a vytvarovány a udržovány tak, aby se zabránilo zakopnutí.

§ 61

Vodotěsné dveře

(1) Všichni členové lodní posádky, kteří přijdou do styku s obsluhou vodotěsných dveří, musí být instruováni o bezpečné manipulaci s nimi.

(2) Zvláštní pozornost musí být věnována práci s vodotěsnými dveřmi, které jsou zavírány dálkově z můstku. Jestliže jsou manuálně otevřeny, automaticky se při odpojení místního ovládání zavřou se silou dostatečnou k zhmoždění kohokoliv v jejich dosahu. Místní ovládání je umístěno z obou stran dveří, takže procházející osoba může dveře otevřít a dostat se k druhému ovládání a držet dveře v otevřené poloze do ukončení průchodu všech dalších osob. Protože k manipulaci s místním ovládáním jsou potřeba obě ruce, nikdo se nesmí pokoušet sám bez asistence přenášet dveřmi břemena.

(3) Na obou stranách vodotěsných dveří musí být nápadně umístěno upozornění jasně popisující způsob manipulace s místním ovládáním.

(4) Nikdo se nesmí pokoušet projít vodotěsnými dveřmi, jestliže se právě zavírají anebo zní poplašný zvonek.

§ 62

Všeobecné pokyny pro členy lodní posádky

(1) Každý člen lodní posádky se má pohybovat pozorně dle dobré námořnické praxe, je nutné brát zřetel i na to, že

a) každý musí mít neustále na zřeteli možnost neočekávaného nebo značného výkyvu lodě,

b) je nutné stále nosit vhodnou obuv, která ochrání prsty před naražením a padajícími předměty, zajistí dobrou přilnavost k palubě a oporu při lezení po žebříku;

c) je nebezpečné houpat se na schodišťových zábradlích, ohrazeních či potrubích anebo je přeskakovat,

d) často vznikají úrazy při seskakování z jícnů skladišť apod., při zakopnutí o dveřní práh nebo o jinou překážku.

(2) Člen lodní posádky, který objeví jakoukoliv závadu na kterémkoliv zařízení nebo okolnosti, o nichž předpokládá, že jsou riskantní nebo nebezpečné, je povinen hlásit to okamžitě odpovědné osobě, která musí učinit příslušná opatření.

§ 63

Pobyt na lodi za bouřlivého počasí:

(1) Před vplutím do oblasti bouřlivého počasí nutno provést přípravu lodě podle zásad dobré námořní praxe, přitom je zejména třeba prověřit upevnění palubního nákladu, výložníků, záchranných člunů a vorů, materiálu a inventáře, zásob ve skladech a vybavení ve služebních a obytných prostorech.

(2) Je nutné zajistit bezpečný přechod po celé délce paluby lodě. Proto minimálně musí být nataženo přídržné lano a přechodový pás opatřen protismykovým nátěrem o šířce alespoň 0, 7 m.

(3) Za bouře je vstup na palubu zakázán. V nutných případech, při použití všech dostupných zabezpečovacích opatření, povoluje vstup na palubu velitel lodě, který je povinen být během celé akce na můstku. Havarijní práce na palubě se provádějí pod dozorem prvního palubního důstojníka s předcházející podrobnou instruktáží zúčastněných pracovníků o bezpečnostních opatřeních.

(4) Vstup lidí na palubu a odchod z paluby za bouřlivého počasí je nutno ohlásit veliteli lodě.

Vstup do uzavřených, omezených nebo jinak nebezpečných prostorů a určení rizik

§ 63

(1) S ohledem na atmosféru v každém uzavřeném nebo omezeném prostoru, která může obsahovat hořlavé nebo jedovaté dýmy, plyny nebo výpary nebo v ní být nedostatek kyslíku, a může tedy ohrozit zdraví nebo život každého, kdo do takového prostoru vstupuje, je nutno zachovávat zvýšenou opatrnost zejména při činnostech majících souvislost s nákladovými prostory, dvojitými dny, nákladovými tanky, pumpovnami, kompresorovými, palivovými a zátěžovými tanky, kofrdamy, hluchými prostorami, tunelovými kýly, zahrazenými prostorami, odpadními tanky, kabelovými šachtami, potrubními šachtami, tlakovými nádobami, akumulátorovnami, kotevními komorami a bateriemi se zásobami inertních plynů jako CO2, halonu a jiných plynů používaných jako hasící prostředek nebo prostředek pro vytvoření inertní atmosféry .

(2) Jestliže dojde k omezení nebo výpadku ventilace v prostorech obvykle trvale nebo částečně ventilovaných, musí být i tyto prostory pokládány za nebezpečná místa.

(3) Jestliže vznikne podezření, že v některém prostoru dojde k úbytku kyslíku nebo jsou obsaženy jedovaté plyny, výpary nebo dýmy, musí být tento prostor pokládán za nebezpečný.

§ 64

Opatřeni při vstupu do nebezpečných prostor

(1) Před vstupem do potenciálně nebezpečného prostoru musí být provedena zejména tato přiměřená opatření zajišťující nejen bezpečný vstup bez dýchacího přístroje, ale i to, že tento prostor zůstane bezpečný dokud v něm budou lidé:

a) velitel lodě nebo oprávněná osoba musí provést vyhodnocení stavu prostoru a zároveň musí být určena odpovědná osoba pro dohled nad pracemi - viz 7.3

b) musí být identifikováno potenciální nebezpečí - viz 7.4

c) prostor musí být připraven a zabezpečen pro vstup - viz 7.5

d) atmosféra v prostoru musí být otestována - viz 7.6.

e) musí být uplatněn systém povolené práce - viz 7.7

f) musí být ustaveny postupy pro vstup a pobyt - viz 7.7 a 7.8

(2) Jestliže byly provedeny úkony vyjmenované v písmenu a až d a bylo zjištěno, že atmosféra v prostoru je nebo může být nebezpečná, musí být splněny dodatečné požadavky včetně použití dýchacího přístroje tak, jak jsou uvedeny v odstavci 7.9.

(3) Nikdo nesmí vstoupit do nebezpečného prostoru za účelem poskytování záchrany , aniž by dříve učinil všechna opatřeni pro vlastní bezpečnost (viz 7.9). , protože když tak neučiní, vystaví nebezpečí vlastní život a téměř jistě neposkytne pomoc osobě, kterou chtěl zachránit.

§ 65

Povinnosti a odpovědnost velitele, oprávněné a odpovědné osoby

(1) Oprávněnou osobou je osoba, která je schopná kvalifikovaně posoudit pravděpodobnost výskytu nebezpečné atmosféry v prostoru nebo jejího postupného vznikání. Tato osoba musí mít dostatečné teoretické znalosti a praktické zkušenosti s nebezpečím, které lze očekávat, aby byla schopna v nezbytnost opatření. Vyhodnocení musí přihlížet ke všem potenciálním nebezpečím spojeným s konkrétním prostorem. Musí také přihlédnout k nebezpečí vyplývajícímu ze sousedních nebo napojených prostorů a také k práci, která má být uvnitř prováděna.

(2) Odpovědnou osobou je osoba určená k dohledu nad všemi činnostmi, jestliže je nutný vstup do potenciálně nebezpečného prostoru. Odpovědnou osobou může být i oprávněná osoba.

(3) Odpovědná osoba je na základě vyhodnocení povinna rozhodnout o postupech, které budou dodržovány při vstupu do nebezpečného prostoru. Přijaté postupy se budou řídit zejména tím, zda :

a) pro osobu vstupující do prostoru neexistuje okamžité nebezpečí a ani nevznikne později,

b) neexistuje okamžité ohrožení zdraví nebo života, ale může vzniknout nebezpečí během provádění prací v prostoru,

c) ohrožení života nebo zdraví existuje.

(4) Jestliže vyhodnocení ukázalo, že neexistuje ohrožení života nebo zdraví a že podmínky se nebudou měnit, je možné vstoupit bez jakýchkoliv omezení. Podobně může být vyhodnocením zjištěno, že riziko je k danému momentu eliminováno a není jakákoliv pravděpodobnost jeho opakování.

(5) Jestliže vyhodnocení ukázalo, že neexistuje okamžité ohrožení zdraví nebo života, avšak riziko může vzniknout v průběhu prací prováděných v prostoru, musí být učiněna příslušná opatření popsaná v bodech 7.4.1 a 7.8.6.

(6) Jestliže existuje okamžité ohrožení zdraví nebo života, potom jsou nevyhnutelná dodatečná opatření specifikovaná v bodech 7.9.1 a 7.9.8.

Určení rizik

§ 66

Nedostatek kyslíku

1. Je nutné věnovat pozornost tomu,

2. zda je prázdný tank nebo jiný omezený prostor uzavřen delší dobu s ohledem na snížený obsah kyslíku jako důsledek spotřeby kyslíku v procesu korodování oceli,

3. že úbytek kyslíku se může vyskytovat také v tlakových nádobách, zejména pokud se v nich kvůli zabránění korozi používají chemikálie pohlcující kyslík,

4. že k snížení obsahu kyslíku může dojít v nákladových prostorech, jestliže byly nebo jsou přepravovány náklady pohlcující kyslík, např. pokrutiny nebo jiné rostlinné a živočišné produkty s obsahem tuků, určité druhy dřeva, ocelové výrobky, železné nebo ocelové piliny a špony,

5. že nedostatek kyslíku se může vyskytovat v nákladových prostorech např. při přepravě rudných koncentrátů, a to i když jsou otevřené jícny a vykládka již začala,

6. že po vykládce těkavých látek může zůstat dostatek výparů, které způsobí úbytek kyslíku,

7. že v zátěžových tancích s katodickou ochranou může vznikat vodík, který se rychle rozptýlí ihned po otevření; v horních částech prostoru se však mohou tvořit vodíkové kapsy, které vytěsní kyslík (a zároveň mohou tvořit výbušnou směs),

g) zda pro hašení nebo prevenci požáru byl použit CO2, pára nebo jiné hasicí chemikálie; obsah kyslíku v prostoru bude potom snížen,

h) že užití inertního plynu v nákladových tancích kapalinových nebo plynových tankových lodích nebo ve vnitřních hradících prostorech u plynových tankových lodí způsobí, že v daném prostoru zbývá jenom minimální množství kyslíku.

(2) Podmínky přepravy vysoce reaktivních látek mohou vyžadovat, aby volné prostory nákladových tanků, kofrdamy, vnitřní hradící a další prázdné prostory byly zaplněny inertním plynem.

Jedovatost nákladů minerálních olejů

§ 67

1. Je nutné věnovat pozornost tomu,

1. že uhlovodíkové plyny jsou hořlavé a jedovaté a mohou se vyskytovat v palivových nebo nákladových tancích, v nichž byla ropa nebo ropné produkty,

2. vzhledem k možné lekáži nákladu se mohou uhlovodíkové plyny nebo výpary vyskytovat také v pumpovnách a kofrdamech, tunelových kýlech nebo jiných prostorách přilehlých k tankům,

7.4.12 Složky výparů některých nákladů, např. benzen a sirovodík, jsou prudce jedovaté.

Jedovatost ostatních látek

7.4.13 Náklady přepravované na chemických a plynových tankových lodích mohou být jedovaté.

7.4.14 Jako důsledek těžkého počasí existuje možnost lekáže ze sudů s chemikáliemi nebo jiných obalů s nebezpečným nákladem, pokud s nimi nebylo řádně zacházeno nebo nebyly během přepravy řádně uloženy .

7.4.15 Stopové složky inertních plynů jako jsou CO, SO2, NO nebo NO2 (oxid uhelnatý, siřičitý, dusnatý nebo dusičitý) jsou prudce jedovaté.

7.4. 16 Vzájemná reakce rostlinných nebo živočišných olejů nebo splašků s mořskou vodou může vést k uvolnění sirovodíku, který je prudce jedovatý .

7.4. 17 Sirovodík může vzniknout, jestliže zbytky obilí nebo podobných nákladů proniknou do systém čerpání stok nebo ho zacpou.

74.18 Chemické čištění, malování nebo opravy nátěrů tanků mohou způsobit uvolnění výparů rozpouštědel.

Hořlavost

7.4.19 V nákladových nebo jiných tancích, které obsahovaly olejové produkty , chemické nebo plynné náklady mohou zůstávat hořlavé výpary .

7.4.20 Kofrdamy nebo jiné prostory přiléhající k nákladovým nebo jiným tankům mohou obsahovat hořlavé výpary vzhledem k možné lekáži do těchto prostor.

Jiná rizika

7 .4.21 Ačkoli vdechnutí kontaminovaného vzduchu je nejpravděpodobnější cestou, jak se škodlivé látky dostanou do těla, některé chemikálie mohou proniknout i kůží.

7.4.22 Některé náklady, přepravované na chemických nebo plynových tankových lodích, mohou působit dráždivé nebo korosivně (popáleniny), jestliže přijdou do styku s kůží.

7.4.23 Rozvíření rzi, šupin nebo odpadních zbytků nákladů živočišného, rostlinného nebo minerálního původu nebo vody obsahující tyto látky může způsobit uvolňování jedovatých nebo hořlavých plynů.

7.5 Příprava a zabezpečení prostoru pro vstup

7 .5.1 Při otevírání vstupu do nebezpečného prostoru je nutné dbát na zabránění nepříznivých důsledků úniku přetlaku nebo výparů z prostoru.

7 .5.2 Prostory musí být izolovány a zajištěny proti vniknutí nebezpečných látek zaslepením potrubí a dalších otvorů nebo uzavřením ventilů. Ventily v tomto případě musí být převázány nebo použity jiné prostředky pro indikaci, že s nimi nebylo manipulováno.

7.5.3 Je-li to nutné, musí být prostor za účelem maximálního možného odstranění jakýchkoliv zbytků nebo sedlin, schopných vylučovat nebezpečné výpary, vyčištěn nebo vymyt. Jestliže jsou prováděny práce za účelem uvedeným v předcházejícím bodu 7 .4.23, může se stát nevyhnutelným přijetí zvláštních opatření (viz 7.9).

7 .5.4 Prostor musí být pečlivě odvětrán bud přirozeně nebo při použití mechanických prostředků, aby se zajistilo (testováním - viz 7.6), že všechny nebezpečné plyny budou odstraněny a nezůstanou kapsy se sníženým obsahem kyslíku.

7.5.5 K ventilaci jakéhokoliv prostoru nesmí být použit stlačený kyslík.

7.5.6 Strážní důstojník nebo pověřená osoba na můstku, na palubě, ve strojovně nebo v nákladové pumpovně (na tankových lodích) musí být informována o všech prostorách, do nichž se bude vstupovat, aby např. nevypnula ventilaci, nespustila nějaké zařízení nebo dálkovým ovládáním neotevřela ventily poblíž únikových dveří nebo nezačala čerpat náklad nebo zátěž do prostoru a u příslušných ovládacích zařízení musí být vyvěšena odpovídající upozornění. Pokud je to nutné, musí být při vstupu do nebezpečného prostoru přerušeno čerpání nebo manipulace s nákladem.

7 .6 Testování ovzduší v prostoru

7.6.1 Testování prostoru musí být prováděno pouze osobou vycvičenou v používání testovacího zařízení.

7 .6.2 Testování musí být provedeno nejprve před vstupem a dále pak v pravidelných intervalech.

7.6.3 Pokud je to proveditelné, testování před vstupem se musí provést prostředky z vnějšku. Jestliže

to není proveditelné, osoba vybraná k testování atmosféry smí tento úkon provést až po přijetí dodatečných opatření uvedených v odst. 7.9 včetně použití dýchacího přístroje.

Testování úbytku kyslíku

7 .6.5 Před povolením vstupu musí odečet stále vykazovat nejméně 20% objemového obsahu kyslíku.

7 .6.6 Pro zjišťování úbytku kyslíku se nesmí používat indikátor hořlavých plynů.

Testování hořlavých plynů nebo výparů

7.6. 7 Indikátor hořlavých plynů (někdy zvaný explozimetr) zjišťuje množství hořlavých plynů nebo výparů v ovzduší. K posouzení, zda atmosféra je bezpečná pro vstup, musí být použit přístroj schopný při nízké koncentraci poskytnout přesný odečet.

7.6.8 Indikátory hořlavých plynů jsou kalibrovány na standardní plyn. Jestliže provádíme testování na jiné plyny, musíme použít kalibrační křivky, dodávané s přístrojem. Jestliže předpokládáme nahromadění vodíku, vyžaduje se zvláštní opatrnost.

7.6.9 Při rozhodování, zda je atmosféra bezpečná pro práci, je žádoucí odečet 'nula' na dostatečně citlivém indikátoru hořlavých plynů, jestliže je ale po určitou dobu stálý odečet nepřesahující o 1% dolní hranici hořlavosti, např. ve směsi uhlovodíků s kyslíkem nejvýše 20%, může být tento výsledek rovněž akceptován.

7.7 Postupy a opatření před vstupem

7.7.1 Vstup do prostoru i prostor musí být přiměřeně a dobře osvětlen.

7.7.2 Do prostoru nesmějí být brány nebo vkládány žádné zápalky, svářecí, řezací nebo elektrické zařízení nebo jiné zdroje zážehu, pokud není velitel nebo odpovědný důstojník přesvědčen, že je to bezpečné.

7.7.3 Ve všech případech musí být blízko vstupu umístěno záchranné a dostupné resuscitační vybavení. Záchranné vybavení představuje dýchací přístroj spolu s rezervními naplněnými vzduchovými láhvemi, bezpečnostními lanky a záchranářským postrojem, baterku nebo svítilnu schválenou pro hořlavou atmosféru, pokud je to účelné. Kde je to aktuální, musí být připraveny i prostředky pro vytažení a vyzvednutí bezvládné osoby ze stísněného prostoru.

7.7.4 Počet osob vstupujících do prostoru musí být omezen jenom na tolik, kolik vyžaduje provedení práce a kolik jich může být zachráněno, jestliže vznikne nebezpečí .

7.7.5 Musí být určen nejméně jeden pozorovatel, který musí zůstat u vstupu po celou dobu práce v prostoru.

7.7.6 Musí být dohodnut a vyzkoušen takový způsob komunikace mezi všemi zúčastněnými osobami, který zajistí, že osoby uvnitř prostoru budou ve spojení s osobou u vstupu.

7.7.7 Musí být ustaven systém komunikace mezi osobou u vstupu a strážním důstojníkem.

8. Před povolením vstupu musí být zjištěno, zda je možný přístup s dýchacím přístrojem. Musí být rovněž zjištěn rozsah, kam až lze postupovat, aby dýchací přístroj, bezpečnostní lanko nebo postroj nepředstavovaly překážku nebo nezpůsobily problém při poskytování pomoci bezvládné osobě.

7.7.9 Bezpečnostní lanka a záchranné postroje musí mít pro daný účel dostatečnou délku a musí být uživatelem lehce odpojitelné pro případ uváznutí, ale zabezpečené proti samovolnému odpojené od postroje.

7.7.10 Vstup do nebezpečných prostorů musí být prováděn a evidován v souladu se 'systémem povolené práce', jak je stanoven SMS.

7.8 Postupy a opatření během pobytu

7.8.1 Po celou dobu pobytu v prostoru i během dočasných přestávek musí být zajištěna nepřetržitá ventilace. Při jakékoliv poruše ventilace musí osoby ihned prostor opustit.

7.8.2 Během pobytu osob se musí atmosféra perlodicky testovat a osoby musí být instruovány, aby okamžitě opustili prostor, jestliže dojde ke zhoršení podmínek.

7.8.3 Jestliže dojde k nepředvídaným obtížím nebo nebezpečnému vývinu situace, musí být práce přerušena a prostor evakuován, dokud nedojde k přehodnocení.

7.8.4 Jestliže osoba v prostoru pociťuje jakýkoliv nepříznivý příznak, musí dát osobě u vstupu předem domluvený signál a okamžitě prostor opustit.

7.8.5 Pokud je k dispozici, musí být k usnadnění pomoci v případě nehody použit bezpečnostní postroj.

7.8.6 Jestliže se objeví nebezpečí, musí být vyhlášen posádkový poplach, aby byla okamžitě zmobilizována pomoc záchranářské skupiny .

7.9 Dodatečné požadavky před vstupem do prostorů s podezřelou nebo nebezpečnou atmosférou

7.9.1 Jestliže je atmosféra považována za nebezpečnou pro vstup bez dýchacího přístroje, potom se do prostoru smí vstoupit, pouze jestli je to nezbytné pro testovací účely , provoz lodě, bezpečnost života nebo bezpečnost lodě. Počet osob vstupujících do prostoru musí být jenom nejmenší nutný k provedení dané práce.

7.9.2 Vždy je nutné použít dýchací přístroj (viz 7.11). Nesmí se používat respirátory, protože nezajišťují dodávku čistého vzduchu ze zdroje nezávislého na daném prostoru.

7.9.3 Musí být použit bezpečnostní postroj. Kdykoliv je to proveditelné, musí se použít bezpečnostní lanka. Bezpečnostní lanka musí být obsluhována osobou u vstupu do prostoru, která musí být vycvičena k vytažení člověka v bezvědomí z nebezpečného místa. Jestliže prostor k případnému poskytováni záchrany vyžaduje použití zvedacího zařízení, musí být zajištěno, že v případě potřeby budou obsluhující osoby okamžitě k dispozici.

7.9.4 Kde je to odůvodněné, musí být použita pouze světla a elektrické zařízení schválené pro použití v zápalné atmosféře.

7.9.5 Ochranný oděv musí být použit všude, kde existuje nebezpečí vyvolané chemikáliemi, ať už jako kapalinou, plynem nebo výpary, se kterými by mohla přijít do styku pokožka nebo oči.

7.10 Cvičení a záchrana

7.10.1 Na lodi se musí provádět cvičení simulující záchranu bezvládné osoby z nebezpečného prostoru. Pro tyto účely může být používána figurína o váze člověka. Prostor je nutné před cvičením zabezpečit. Alternativně lze cvičení provádět kvůli provoznímu zjednodušení v prostorech, které nejsou nebezpečné, za předpokladu, že budou nasimulovány podmínky, které cvičný prostor co nejvíce přiblíží skutečnému nebezpečnému prostoru na lodi.

7.10.2 Každý pokus o záchranu osoby zkolabované v nebezpečném prostoru musí probíhat v souladu s postupy uvedenými v SMS.

7.10.3 Jestliže prostřednictvím dohodnutého komunikačního systému nebo jiným způsobem vzniknou náznaky , že osoba v prostoru je nějak postižena okolní atmosférou, musí osoba vně prostoru okamžitě vyhlásit poplach. V žádném případě se nesmí .osoba u vstupu do prostoru pokusit proniknout dovnitř, dokud nedorazí další pomoc. nikdo se nesmí pokusit o poskytnutí záchrany bez dýchacího přístroje a bezpečnostního postroje a, kde je to možné, bez bezpečnostního lanka.

7.10.4 Jestliže je vzduch k osobě, která se necítí dobře, dodáván vedením z vnějšku, je třeba okamžitě zkontrolovat, zda je vzduch dodáván pod správným tlakem.

7.10.5 Po dosažení bezvládné osoby musí být tato co nejrychleji dopravena mimo nebezpečný prostor. Je nutné zdůraznit, že obnova poškozené dodávky vzduchu má za všech okolností prioritu.

7.11 Dýchací přístroj a resuscitační vybavení

7.11.1 Nikdo nesmí vstoupit, ani za účelem poskytnutí pomoci, do prostoru, kde je nebezpečná atmosféra nebo podezření na ni, aniž by měl dýchací přístroj.

7.11.2 Na českých lodích se požadavky na dýchací přístroje řídí mezinárodní úmluvou²⁾, kapitola 11-2, Prav. 17.

7.11.3 Když je vzduch dodáván ze zdroje vně prostoru, musí se odpovědný důstojník přesvědčit, že dodávka je plynulá a je k dispozici pouze pro osobu pracující v tomto prostoru. Potrubí nebo hadice přivádějící vzduch musí být tak umístěny, aby nebyla pravděpodobnost jejich deformací, které by mohly přerušit nebo omezit dodávku vzduchu. Jestliže účel, pro nějž jsou vzduchové přívody použity, nemusí být ihned zjevný osobám nezúčastněným v akci, musí být na vhodných místech vyvěšena upozornění. Jestliže je použita pumpa s mechanickým pohonem, musí být často pečlivě kontrolována její nepřetržitá a náležitá práce. Jakýkoliv vzduch vháněný přímo do potrubí nebo používaný pro plnění zásobníků musí být filtrovaný a co nejčerstvější. Potrubí nebo hadice užívané pro dodávku vzduchu musí být před připojením k dýchacímu přístroji nebo masce pečlivě profouknuty kvůli odstranění vlhkosti a výměně vzduchu za čerstvý . Jestliže je vzduch dodáván z kompresoru umístěného ve strojovně, je nezbytné informovat strážního strojního důstojníka, že kompresor nesmí být vypnut do ukončení prací.

7.11.4 Každý potenciální uživatel dýchacího přístroje musí být způsobilou osobou instruován o jeho správném používání.

-

7.11.5 Velitel nebo odpovědný důstojník a osoba, která bude vstupovat do prostoru, musí provést úplnou kontrolu nasazení a všech úkonů, doporučených výrobcem dýchacího přístroje. Konkrétně musí zkontrolovat:­

1. že je dostatek čistého vzduchu se správným tlakem;

2. že správně pracuje signalizace nízkého tlaku;

3. že obličejová maska je správně nasazena na tváří tak, že při dodávce vzduchu do masky nedojde při nádechu k vniknutí zvenčí atmosféry jedovaté nebo ochuzené o kyslík. Je nutné si uvědomit, že knír, brada nebo licousy mohou způsobit špatné přilnutí těsnění masky;

4. že uživatel dýchacího přístroje ví, zda je nebo není možné dělit se o dodávku vzduchu s jinou osobou, a pokud tak lze, smí se to činit jenom v případě nejvyšší nouze;

7.11.6 Během pobytu v nebezpečném prostoru:­

1. Nikdo nesmí snímat dýchací přístroj.

2. Dýchací přístroj nesmí být sundán jiné osobě, pokud to není nutné k záchraně jejího života.

7.11.7 Vyžaduje se, aby před vstupem osob do nebezpečného prostoru bylo připraveno resuscitační zařízení příslušného typu. Jestliže lze předpokládat, že k potřebě vstupu dojde na lodi na moři, loď musí být vybavena příslušným zařízením. Jinak musí být vstup odložen do uvázání lodě a možnosti použít vybavení ze břehu.

7.12 Údržba zařízení

7.12.1 Všechny dýchací přístroje, bezpečnostní postroje a lanka, resuscitační vybavení a jakékoliv jiné zařízení určené pro použití v souvislosti se vstupem do nebezpečného prostoru nebo jiným nebezpečím musí být oprávněnou osobou náležitě udržováno, pravidelně prohlíženo a kontrolována správná činnost a o prohlídkách a funkčních zkouškách veden záznam. Všechny části dýchacího přístroje musí být prohlédnuty a vyzkoušeny před použitím a po něm.

7.12.2 Zařízení pro testování atmosféry v nebezpečných prostorech včetně měřiče úbytku kyslíku musí být udržována v dobrém funkčním stavu a, kde je to vyžadováno, pravidelně kontrolována a kalibrována v odborných dílnách. Doporučením výrobce, která musí být uložena u přístroje, musí být přikládána náležitá váha.

7.13 Výcvik, instruktáž a informace

7.13.1 Velitel je povinen zajistit posádce nutný výcvik, instruktáže a informace v těchto oblastech:

1. rozpoznání okolností a činností, vedoucích ke vzniku nebezpečné atmosféry,

2. rizika spojená se vstupem do nebezpečného prostoru a opatření, která je třeba učinit k jejich odvrácení,

3. používání a údržba zařízení a oděvů pro vstup do nebezpečných prostorů,

4. záchrana z nebezpečného prostoru.

KAPITOLA 8

RUČNÍ ZVEDANÍ A PŘENÁŠENÍ BŘEMEN

8.1 Pokyny pro námořníky

8.1.1 Při ručním zvedání a přenášení je nutné nejprve odhadnout břemeno, které bude zvedáno, zkontrolovat ostré hrany, vyčnívající hřeby nebo třísky, zamaštěné nebo jinak nezvyklé povrchy, které mohou ovlivnit pevnost uchopení a další rysy , které se mohou ukázat jako nebezpečné; např. pytle s volně loženým nákladem může být obtížné vytáhnout na palubu.

8.1.2 Paluba a prostory, nad nimiž bude s břemenem manipulováno, musí být zbavené překážek a nesmějí být kluzké.

8.1.3 Blízko u břemene musí být zaujat pevný a vyvážený postoj s nohami trochu od sebe, ne příliš daleko, aby zvednutí proběhlo co nejpřímějším směrem.

8.1.4 Musí být zaujata přikrčená poloha, kolena ohnutá a záda rovná, aby bylo zajištěno, že paže nebudou pracovat - bradu mít přitaženou k hrudi.

8.1.5 Břemeno musí být uchopeno celou dlaní - ne jenom prsty.. Jestliže pro to není pod břemenem dostatek místa, musí být nejdříve podloženo kusem dřeva.

8.1.6 Velikost a tvar břemene nejsou dobrým vodítkem pro stanovení váhy a jejího rozložení. Pokud tato informace není k dispozici, musí se břemeno nejprve opatrně zkusmo přizvednout a v případě potřeby musí být přizvána pomoc.

8.1.7 Když s břemenem manipuluje více osob, je žádoucí, aby byly přibližně stejné výšky. Úkony zvedání, spouštění a přenášení musí být pokud možno provedeny současně, aby se zabránilo momentálnímu přetížení nebo vyvedení z rovnováhy některého z pracovníků.

8.1.8 Břemeno se musí zvedat napínáním nohou a má být blízko u těla. Tělo nesmí být natočeno, vyvolalo by to nadměrné namáhání.

8.1.9 Jestliže se zvedá do větší výšky, může vzniknout potřeba rozložit zvednutí na dvě fáze; nejprve zvednout břemeno na lavičku nebo jinou oporu a potom po novém uchopení (přehmátnutí} zvednout břemeno do konečné výše.

8.1.10 Proces spouštění je opačný postupu při zvedání, Přitom pozor na skřípnutí prstů.

8.1.11 Břemeno nikdy nesmí být přenášeno takovým způsobem, aby bránilo výhledu (aby všechny překážky na trase mohly být zpozorovány}.

8.1.12 Při práci musí být obuta vhodná obuv. Vyztužená špička pomáhá chránit prsty u nohou před zhmožděním při sklouznutí břemene; někdy může být užitečná na dočasné odložení břemene při ukládání na dobu potřebnou pro vyndání rukou a přehmátnutí.

8.1.13 Oděv musí být takový, aby se nezachytil za břemeno a chránil tělo.

8.1.14 Jestliže je práce velmi namáhavá, např. kvůli váze břemene, opakováním pokusů nebo okolním faktorům jako je stísněný prostor nebo teplotní extrémy , musí být v přiměřených intervalech poskytnut odpočinek pro obnovení správné funkce svalů, srdce a plic; při práci tohoto druhu pramení úrazy nejpravděpodobněji z únavy .

8.1.15 Kde je to možné, musí být ruční zvedání a přenášení organizováno takovým způsobem, aby si každá osoba mohla sama řídit svůj podíl práce na této činnosti.

KAPITOLA 9

NÁŘADÍ A MATERIÁLY

9. 1 Pracovní vybavení

9.1.1 Provozovatel a velitel lodě je povinen zajistit, aby veškeré stroje, nářadí, instalace nebo jiná zařízení na Lodi byla vhodná pro bezpečnou práci a byla řádně používána a udržována.

9. 1.2 Jestliže je možné předejít rizikům poškození zdraví nebo bezpečnosti, musí být přijata příslušná opatření k minimalizaci těchto rizik. Např. údržba a používaní zařízení musí být omezeno na určené osoby. Pro všechny uživatele musí být zajištěno přiměřené školení a výcvik (včetně srozumitelných písemných instrukcí tam, kde je to účelné).

9.2 Ruční nářadí

9.2.1 Každý nástroj je zhotoven pouze k jednomu jedinému účelu. Musí se k němu přistupovat s rozvahou. Materiál, z něhož je vyroben, je vhodný pro daný účel, nikoliv však pro jiný . Pilníky jsou tvrdé, ale křehké; dřík šroubováku se ohne, zatímco páčidlo nikoliv a kleště budou na matkách klouzat.

9.2.2 Pro každou práci musí být k dispozici a použit vhodný nástroj správné velikosti. Nástroj použitý k jinému účelu, než pro který je určen, může způsobit úraz, poškození pracovního předmětu nebo nástroje samého.

9.2.3 Nesmí se používat opotřebované nebo poškozené nářadí. Násady kladiv, šroubováků a dlát musí být pevné; musí mít rovná léta, být hladké a bez třísek. Nesmějí se používat průbojníky a sekáče s roztřepenými okraji. Ostří musí být udržováno nabroušené a čisté. Plošky kladiv, francouzských klíčů a průbojníků nesmějí být poškozeny. Opravy a úpravy nářadí smí provádět pouze oprávněná osoba.

9.2.4 Pokud nejsou nástroje používány, musí být uloženy ve stojanech, skříňkách nebo brašnách s ostřím chráněným.

9.2.5 Kde je to možné, musí se nástroj držet směrem od těla uživatele, aby se zabránilo zranění způsobenému sklouznutím nástroje po opracovávaném předmětu.

9.2.6 Obě ruce se musí vždy držet za ostřím dláta.

9.2.7 Sekáč je nejlepší držet mezi palcem a kořenem ukazováčku s palcem i prsty nataženými a dlaní obrácenou ke směru, z něhož se t/uče kladivem.

9.2.8 Na pilu se nesmí tlačit silou, musí být vedena lehkými pravidelnými pohyby.

9.3 Přenosné elektrické, pneumatické a hydraulické nářadí a zařízení

9.3.1 Nářadí s energetickým pohonem může být nebezpečné, není-li řádně udržováno a používáno.

9.3.2 Nebezpečí úrazu elektrickým proudem je mnohonásobně větší při navlhnutí nebo na místech, která jsou vlhká, mokrá nebo mají velké vodivé (kovové) povrchy. Za takových podmínek se smí používat elektrické nářadí napájené nízkým napětím (ne vyšším než 50 V střídavého proudu s maximem 30 V proti zemi nebo 50 V stejnosměrného proudu). Nicméně i 50 V může být smrtící za nepříznivých okolností - pak musí být napětí nižší. Kde použití nízkého napětí není prakticky proveditelné, musí být přijata jiná opatření (např. oddělovací transformátor, který napájí pouze jedno zařízení, nebo vysoce citlivý ochranný jistič). Rizika spojená s používáním přenosného elektrického nářadí se týkají rovněž přenosných elektrických lamp. Napájení těchto zařízení nesmí překročit 24 V (viz také 6;3.9).

9.3.3 Před použitím se musí zkontrolovat vodiče a koncovky; závady musí být odstraněny a nářadí vyzkoušeno oprávněnou osobou před dalším použitím po opravě.

9.3.4 Ohebné kabely elektrického nářadí musí odpovídat příslušným předpisům a být opatřeny vhodnými koncovkami pro připojení ke zdroji. Nářadí musí být náležitě uzemněno.

9.3.5 Pojistka nebo jistič na přívodu napájení musí mít nejnižší povolenou hodnotu. Toto je zvláště důležité při používání nářadí s dvojitou izolací.

9.3.6 Elektrické přívody a hadice pneumatického a hydraulického nářadí se musí uchovávat dále od možných zdrojů poškození jako jsou hřebíky, ostré hrany , horké povrchy, oleje a chemikálie atd. Kde kabely nebo hadice procházejí otevřenými dveřmi nebo jinými otvory, musí být dveře nebo uzávěry otvorů zajištěny v otevřené poloze. Jestliže vedou přes paluby nebo přechody, musí být, kde to lze provést, zavěšeny dostatečně vysoko, aby bylo místo nad procházejícími osobami.

9.3.7 Mrskání vzduchové hadice v případě prasknutí spojky lze, zabránit spojením sekcí hadice řetízky nebo alternativně vřazením bezpečnostního ventilu, který odpojí linii od přívodu vzduchu.

9.3.8 Příslušenství nebo části nářadí musí být s nářadím absolutně pevně spojeny. Konkrétně - zajišťovací pružiny , spony , západková ramínka a jiné vestavěné bezpečnostní součásti musí být po výměně nástroje (vrtáku, frézy, sekáče apod.) nasazeny zpět. Opomenutí čehokoliv z uvedeného může způsobit vážná zranění, protože po zapnutí přívodu energie může být pracovní nástroj vymrštěn se značnou silou.

9.3.9 Příslušenství nebo součásti nesmějí být měněny, dokud je nástroj připojen ke zdroji energie.

9.3.10 Jestliže je 'ro určitou práci vyžadován ochranný kryt, musí být pevně nasazen před započetím práce; jt. :i sejmut kvůli výměně nástroje, musí být hned potom nasazen zpět.

9.3.11 Při dočasném přerušení práce musí být přístroj vypnut, odpojen od zdroje energie a ponechán v bezpečné poloze s přívody energie odstraněnými z přechodů pro osoby. Vždy před opětovným připojením musí být zkontrolováno, zda je přístroj vypnut.

9.3.12 Jestliže nářadí způsobuje nadměrný hluk, musí být použita sluchová ochrana. Pokud při práci odletují drobné částice, musí být použita ochrana obličeje a očí (viz kapitola 5).

9.3.13 Jestliže vznikají vibrace otřásáním nářadí (pneumatické vrtačky, kladiva, sekáče) nebo jeho vysokými otáčkami (vrtačky), může to být příčinou vzniku trvalého zdravotního poškození rukou známého jako 'mrtvé' nebo 'bílé' prsty. V první fázi se projevuje ztuhlostí prstů a jejich zvýšenou citlivostí na chlad, v dalších fázích pak modráním a otékáním rukou. Osoby náchylné k této chorobě nesmějí takové přenosné nářadí používat. Ostatní musí být instruováni o nutných přestávkách po souvislé maximálně 30ti minutové práci.

9.4 Dílenské a stolní stroje (pevně instalované)

9.4.1 Nikdo nesmi tyto stroje obsluhovat bez oprávnění. Obsluha musí být kvalifikovaná a obeznámená s ovládáním. Nesmí stroj používat, má-Ii na rukou obvazy. (viz odstavec 1.3 týkající se oděvů, dlouhých vlasů apod.).

9.4.2 Všechny nebezpečné části stroje musí být opatřeny účinnými ochrannými kryty, které musí být řádně připevněny před spuštěním stroje. Kde je poloha krytu závislá na opracovávaném předmětu, jsou upřednostňovány samostavitelné kryty. Brusky musí být opatřeny štítkem na ochranu očí, který se musí čas od času měnit.

9.4.3 Kryty musí být přednostně zhotoveny z pevných materiálů. Jsou-li z perforovaného materiálu, síťoviny nebo tyček, otvory nesmějí být tak velké, aby se jimi dostal prst k nebezpečné části stroje.

9.4.4 Ovládací prvky stroje a vypínače dodatkového osvětlení, pokud je jimi stroj vybaven, nesmějí být umístěny tak, aby se k ním obsluha musela natahovat přes stroj.

9.4.5 Stroj musí být před každým použitím zkontrolován. Nesmí být provozován, jestliže chybí kryty nebo jiná bezpečnostní zařízení, jsou nesprávně nastavena nebo vadná nebo jestliže je na samotném stroji jakákoliv závada.

9.4.6 Jestliže je stroj jakkoliv nezpůsobilý, musí být odpojen od zdroje energie až do správného seřízení nebo opravy. Opravu smí provádět pouze oprávněná osoba. Nekvalifikovaný zákrok, zvláště do elektrického zařízení, je vysoce nebezpečný.

9.4.7 Pracovní stůl musí být dobře osvětlen, některé stroje mohou vyžadovat individuální dodatkové světlo.

9.4.8 Pracovní prostor musí být udržován v pořádku a pokud možno bez odpadků a rozlitého oleje. Neupevněná zařízení, nářadí a vybavení nepotřebná k momentální činnosti musí být odstraněna a náležitě uložena.

9.4.9 Kovový odpad (špony, piliny) padající okolo strojů musí být včas odklizen. Stroj musí být při odklízení zastaven. Odklízet se nesmějí holou rukou, musí být použit háček nebo podobný nástroj.

9.4.10 Těžké kusy vybavení I ;nesené do dílny na opravu musí být zajištěny proti samovolnému náhodnému posunu.

9.4.11 Při oklepávání, kartáčování, broušení a podobných činnostech, kdy mohou odletovat drobné částečky, musí být použita přiměřená ochrana očí a obličeje; toto riziko existuje zejména při opracovávání mosazi.

9.4.12 Při pískování nebo jiných činnostech, kdy se do ovzduší dostává množství prachu, musí být použita protiprachová maska nebo respirátor.

9.4.13 Ochranné prostředky uvedené v předchozích dvou bodech mohou být případně potřebné i pro jiné osoby pracující v dílně.

9.4.14 Před spuštěním soustruhu nebo vrtačky musí být vyjmut klíč ze sklíčidla a obsluha se musí ujistit, že v dosahu stroje nejsou jiné osoby .

9.4.15 Stroj musí být vypínán, kdykoliv není používán, i kdyby předpokládaná přestávka v prácí trvala jen krátký okamžik. Stroj musí být překontrolován v každém případě před novým startem, když v době ponechání stroje bez obsluhy byly ovládací prvky, kryty apod. měněny nebo s nimi bylo manipulováno.

9.4.16 Jestliže je stroj poháněn pomocí klínového řemenu a odstupňované řemenice a změna otáček hřídele vyžaduje změnu polohy klínového řemenu, musí být před tímto úkonem řemen uvolněn; poloha řemenu nesmí být nikdy měněna za chodu stroje.

9.4.17 Pracovní předmět pro vrtání nebo jiné opracování musí být pevně uchycen ke stroji nebo do svěráku.

9.4.18 Materiál, který přečnívá za soustruh, musí být bezpečně zakryt.

9.5 Brusné kotouče

9.5.1 Brusné kotouče musí být vybírány, nasazovány a používány pouze způsobilými osobami v souladu s instrukcemi výrobce.

9.5.2 Brusné kotouče jsou relativně křehké a musí být skladovány a manipulováno s nimi se zvýšenou opatrností.

9.5.3 Pro volbu kotouče pro konkrétní práci musí být dodržena instrukce výrobce. Obecně ­měkké kotouče se používají na tvrdý materiál a tvrdé kotouče na měkký materiál.

9.5.4 Před nasazením musí být kotouč okartáčován a pečlivě prohlédnut, jestli během skladování a transportu nebyl poškozen. Zvuk kotoučů spojovaných keramickým pojivem může být dále prověřen jemným poklepem na svisle zavěšený kotouč. Jestliže zní hluše, je pravděpodobně puklý a nesmí být použit.

9.5.5 Kotouč nesmí být nasazován na stroj, pro který se nehodí.

9.5.6 Kotouč musí jít na hřídel lehce, nikoli však s vůlí; jestliže je uchycení příliš těsné, může prasknout vlivem zahřívání a roztahování hřídele během práce.

9.5. 7 Jestliže jsou přítlačné kroužky sevřeny věncem šroubů, musí se šrouby nejprve dotáhnout prsty a potom po řadě dotahovat protilehlé dvojice.

9.5.8 Otáčky kotouče nesmí přesáhnout udanou nejvyšší rychlost pro daný kotouč.

9.5.9 Nad každým brusným kotoučem (pokud to charakter práce absolutně nevylučuje) musí být nasazen pevný kryt, který zajistí jak zachycení částí kotouče při prasknutí, tak j zabrání kontaktu obsluhy s kotoučem.

9.5.10 Kryt musí zakrývat co možná největší část kotouče.

9.5.11 Kde je součástí opěrka, musí být náležitě připevněna a musí být nastavena co nejblíže kotouči - mezera obvykle nemá přesahovat 1,5 mm.

9.5.12 Nesmí se brousit na boční straně kotouče. To je zvláště nebezpečné, jestliže je kotouč viditelně opotřebený .

9.5.13 Broušený materiál se nikdy nesmí držet v hadru nebo kleštích.

9.5.14 Při broušení na sucho nebo při zarovnávání nebo úpravách kotouče musí být před kotoučem přidělán průhledný kryt nebo musí pracovník použít náležitě upevněnou ochranu očí.

9.6 Lihové kahany

9.6.1 Při plnění kahanu je třeba dbát opatrnosti. Palivo se nesmí dolévat do kahanu krátce po jeho použití, dokud úplně nevystydl.

9.7 Stlačený vzduch

9.7.1 Při použití stlačeného vzduchu se nesmí udržovat vyšší tlak, než jaký je nezbytné nutný pro uspokojivé provedení práce.

9.7.2 Na očištění pracovního místa se nedoporučuje používat stlačený vzduch.

9.7.3 V žádném případě nesmí být proud stlačeného vzduchu směrován proti tělu osob.

9.8 Láhve se stlačenými plyny

9.8.1 S láhvemi se stlačeným plynem se musí vždy manipulovat opatrně, ať jsou plné nebo prázdné. Musí být náležitě upevněny a udržovány ve svislé poloze. Zařízení pro upevňování láhví musí zajistit rychlé a snadné uvolněni tak, aby mohly být kdykoliv rychle vyjmuty, např. v případě požáru. Pokud je k dispozici, musí být vždy pro transport láhví použit speciální vozík.

9.8.2 U láhví, které nejsou používány, nebo při transportu láhví musí být vždy nasazen ochranný kryt ventilu. U prázdných láhví musí být ventily uzavřeny .

9.8.3 Dvě nebo více láhví s kyslíkem nebo hořlavým plynem (např. acetylén} musí být uloženy v oddělených dobře ventilovaných prostorech, které nejsou vystaveny působení extrémních teplot. V prostoru, v němž jsou uloženy láhve s acetylénem nebo hořlavými plyny , nesmí být žádné elektrické zařízení nebo jiné zdroje zážehu a musí být umístěno výrazné a trvalé upozornění 'NO SMOKING' u vchodu a uvnitř prostoru. Prázdné láhve musí být uloženy odděleně od plných a označeny.

9.8.4 Pro láhve s kyslíkem, acetylénem a jinými hořlavými plyny musí být přijata následující zvláštní opatření:

(a) ventily láhví, ovládání a armatura musí být beze stop olejů, mazadel a barev. Na ovládání se nesmí sahat zamaštěnýmarukama;

(b) nesmí se odebírat plyn z láhve, u které není za výpustním ventilem namontován správně fungující redukční regulátor;

(c) láhve, které mají lekáž nezastavitelnou výpustním ventilem, musí být vyneseny na otevřenou palubu mimo zdroje tepla nebo zážehu a pomalu vyprázdněny do ovzduší.

9.9 Chemikálie

9.9.1 Nikdy se nesmějí používat chemikálie z neoznačených nádob, pokud nebyla pozitivně zjištěna jejich identita.

9.9.2 S chemikáliemi se musí vždy manipulovat s maximální opatrností. Oči a pokožka musí být chráněny proti náhodnému vystavení jejich působení nebo kontaktu s nimi.

9.9.3 Vždy musí být dodržovány pokyny výrobce nebo dodavatele. Některá čistidla běžně používaná v domácnostech (např. louh sodný, odbarvovače) mohou vyvolat kožní záněty.

9.9.4 Chemikálie se nesmějí míchat, dokud není jistota, že nedojde k nebezpečné reakci.

KAPITOLA 10

SVÁŘEČSKÉ PRÁCE

10.1 Všeobecně

10.1.1 Sváření nebo řezání plamenem mimo dílnu se smí provádět pouze na základě 'systému povolené práce'.

10.1.2 Pracovník musí být pro tuto práci kvalifikovaný, obeznámený se zařízením a náležitě instruovaný, jestliže mají být přijata zvláštní opatření,.

10.1.3 Kde se musí pro zajištění přiměřeného osvětlení použít přenosných světel, musí být tato světla připevněna, nikoli držena v ruce, a kabely musí být vedeny čistě mimo pracovní prostor.

10.1.4 Mohou vznikat škodlivé dýmy, zejména při práci na galvanizovaném nebo barvou konzervovaném povrchu apod. Při řezání plamenem může dojít k úbytku kyslíku v atmosféře a při sváření nebo řezání se mohou tvořit nepříjemné až škodlivé plyny . Proto se musí dbát při sváření a řezání v uzavřených prostorech na zajištění odpovídající ventilace. Účinnost ventilace musí být průběžně kontrolována po celou dobu práce. Ve stísněných prostorech může být účelné použití dýchacího přístroje.

10.1.5 Svářecí a řezací zařízení musí být před použitím zkontrolováno způsobilou osobou za účelem zjištění, zda je v dobrém provozním stavu. Jakékoliv opravy smí provádět jenom oprávněná osoba.

10.2 Ochranné oblečení

10.2.1 Ochranný oděv a vybavení odpovídající druhu práce musí mít pracovník i osoby pracující s ním, aby byly chráněny před kousky horkého kovu a strusky , případného popálení a jejich oči a pokožka před tepelným a ultrafialovým zářením.

10.2.2 Svářeč musí mít na sobě:

(a) svářečskou helmu s vhodně zabarveným průhledným sklem. Vhodnou alternativou za přiměřených okolností mohou být brýle nebo v ruce držený ochranný štít;

(b) kožené pracovní rukavice;

(c) koženou zástěru (za určitých okolností);

(d) kombinézu z přírodního vlákna s dlouhým rukávem nebo jiný schválený ochranný oděv.

10.2.3 Oděv nesmí být znečištěn olejem, mazadly nebo jinými hořlavými látkami.

10.3 Opatření proti požáru a výbuchu

10.3.1 Před začátkem sváření a řezání plamenem musí být zkontrolováno, zda nejsou v prostorech pod pracovištěm nebo k němu přilehlých kapalné nebo plynné hořlaviny , které by mohly být zapáleny teplem nebo jiskrami vznikajícími v procesu sváření.

10.3.2 Sváření a řezání plamenem se nesmí provádět na povrchu pokrytém mazadlem, olejem nebo jinou zápalnou nebo hořlavou látkou.

1 0.3.3 Při sváření v blízkosti otevřeného jícnu musí být zřízena vhodná zástěna, která zabrání padání jisker jícnem nebo ventilátorem. Pokud je to nutné, musí být před začátkem práce hořlavý a podkladový materiál odstraněn na bezpečné místo.

10.3.4 Větrací, prosvětlovací a jiné otvory, jimiž by mohly proniknout jiskry, musí být podle možnosti uzavřeny.

10.3.5 Jestliže je práce prováděna na přepážkách, palubách nebo stropech, musí být provedena kontrola ze sousedícího prostoru, zda poblíž nejsou materiály nebo látky, které by se mohly vznítit, nebo zda v něm nemohou být teplem zasaženy kabely , potrubí a jiná zařízení.

10.3.6 Nákladové tanky, palivové tanky, nákladové prostory nebo jiné tanky a prostory, ve kterých byly dříve zápalné látky, musí být před započetím opravářských prací zkontrolovány přístavními orgány, které musí vydat písemný doklad, že v nich nejsou obsaženy zápalné plyny. Test musí zahrnout rovněž testování sousedících prostorů, dvojitého dna, kofrdamů apod. Další testování se musí provádět v pravidelných intervalech a před každým pokračováním svářečských prací, pokud byly přerušeny.

10.3.7 Sváření a řezání plamenem se musí vždy provádět pod neustálým odborným dohledem. Při ruce musí být připraven vhodný hasicí přístroj. Osoba s vhodným hasicím přístrojem musí rovněž neustále sledovat prostory , které svářeč nemůže vidět a které by mohly být ohroženy .

10.3.8 S ohledem na riziko opožděného vzniku požáru způsobeného použitím hořákových nebo svářecích zařízení se musí nejméně 2 hodiny po skončení práce provádět pravidelné kontroly.

10.4 Elektrické svářecí zařízení

10.4. 1 Pro minimalizaci rizika zasažení elektrickým proudem napájecí zdroj elektrického svařování na Lodi musí být stejnosměrný s výstupním napětím nepřevyšujícím 70 V s minimálním zvlněním. Další informace o zdrojích je dána v bodě 10.4.10.

10.4.2 Jestliže není k dispozici zařízení na stejnosměrný proud, může být použito zařízení na střídavý proud za předpokladu, že má vestavěný omezovač napětí, který zajistí, aby napětí bez zatížení (napětí mezi elektrodou a kostrou před vytažením oblouku) nepřevýší 25 V. Správná funkce zařízení (která může být ovlivněna prašností nebo vlhkostí) musí být zkontrolována pokaždé, když má být použito. Na některé omezovače napětí nepříznivě působí úhel odklonu od svislice, je proto nutné, aby byly montovány a používány v souladu s instrukcí výrobce. Plnění tohoto požadavku může být někdy negativně ovlivněno nepříznivými mořskými podmínkami.

10.4.3 Musí být užíván uzavřený systém používající dva kabely ze svářecího zařízení; zpětný kabel musí být pevně přichycen ke svářenému kusu.

10.4.4 Vratný kabel svářecí soupravy a svářený kus nebo kusy musí být odděleně uzemněny na lodní konstrukci. Nedoporučuje se používat lodního tělesa jako zpětného vodiče.

10.4.5 Kvůli zabránění poklesu napětí musí být přívodní i zpětný kabel co nejkratší a mít odpovídající průřez.

10.4.6 Kabely musí být před použitím zkontrolovány; jestliže mají porušenou izolaci nebo sníženou vodivost, nesmějí být použity .

10.4.7 Kabelové konektory musí být plně izolovány jsou-li zapojeny a tak tvarovány a instalovány, že po odpojení jsou části vedoucí proud přiměřeně zapuštěny.

10.4.8 Držáky elektrod musí být plně izolované tak, aby se zabránilo dotyku jejich 'živých' částí, a, je-Ii to možné, opatřeny kryty chránícími před dotykem 'živé' elektrody a před jiskrami nebo roztaveným kovem.

10.4.9 Aparatura musí být opatřena lokálním vypínacím zařízením nebo jiným prostředkem pro rychlé odpojení proudu od elektrody pro případ vzniklé komplikace nebo izolování držáku při výměně elektrody .

10.4.10 Výstup ze stejnosměrného zdroje nesmí překročit 70 V v nezatíženém obvodu. Zvlnění na výstupu ze zdroje nesmí překročit hodnoty udané v níž~uvedené tabulce. Amplituda zvlnění je vyjádřená jako procenta stejnosměrného proudu a vrchol zvlnění je shodný s polaritou stejnosměrného proudu.

Frekvence zvlnění, Hz 50/60 300 1200 2400

Max. V_ef zvlnění naprázdno (%) 5 6 8 10

Max. V špičkové zvlnění naprázdno (%) 10 12 16 20

10.4.11 Podmínkám v tabulce 10.4.10 obvykle vyhovují komutátorové generátory stejnosměrného proudu a usměrňovače mající třífázové můstkové usměrnění napájené třífázovým proudem 50/60 Hz. Usměrňovače nesmějí být napájeny proudem s nižší frekvencí než 50 Hz.

10.4.12 Jestliže je nutné použít stejnosměrný zdroj s pulsy na výstupu překračujícími hodnoty v tabulce, např. jednofázový usměrňovač, potom musí být součástí zdroje omezovač napětí zajišťující, že napětí naprázdno nepřekročí 42 V.

10.5 Opatření při sváření elektrickým obloukem.

10.5.1 Svářeč musí mít ochranný oděv, jak je popsán v 10.2.2 a nevodivou bezpečnostní obuv. Oděv musí být co nejsušší jako ochrana před úrazem elektrickým proudem; je zvláště důležité, aby rukavice byly suché, protože vlhká kůže je dobrý vodič.

10.5.2 Během sváření musí být celou dobu přítomen pomocník. Musí dávat pozor, aby svářeč nebyl náhodně zasažen elektrickým proudem, připraven k okamžitému vypnutí aparatury, vyhlášení poplachu a zahájení umělého dýchání. Při práci v obtížných podmínkách musí být zvážena vhodnost zapojení dvou pomocníků.

10.5.3 Jestliže mimo svářeče budou i další osoby vystaveny škodlivému záření nebo jiskrám z elektrického svařování, musí být chráněny zástěnami nebo jiným účinným prostředkem.

10.5.4 Ve stísněných prostorech, kde svářeč může přijít do těsného kontaktu s lodní konstrukcí nebo je pravděpodobnost takového kontaktu při normálních pohybech, musí být zajištěna ochrana suchými izolačními rohožemi nebo deskami.

10.5.5 Při práci v horku nebo vlhku se pro svářeče zvyšuje riziko zasažení elektrickým proudem; tělesný pot a vlhký oděv značně snižují tělní odpor. Za těchto podmínek musí být práce odložena do doby, kdy bude možné dosáhnout přiměřené úrovně bezpečnosti.

1 0.5.6 V žádném případě nesmí svářeč pracovat, stojí-li ve vodě nebo má-li některou část těla potopenou.

10.5.7 Před odstraněním použité elektrody i před vložením nové musí být držák elektrody odizolován od zdroje proudu. Toto opatření je nezbytné, protože některé elektrodové obaly mají velmi nízký odpor. Dokonce i ochranný obal, který za normálních okolností izoluje, může navlhnout od zpocených rukou a stát se potenciálně nebezpečným.

10.5.8 Po skončení nebo při dočasném přerušení práce musí být elektroda vyjmuta z držáku.

10.5.9 Horké zbytky elektrod se musí vyhazovat do zvláštní nádoby; nesmějí být brány holou rukou.

10.5.10 Zásobní elektrody se až do jejich použití musí skladovat v suchu v originálních obalech .

10.6 Plynové sváření a řezání

10.6.1 Pokyny pro skladování a manipulaci 5 plynovými láhvemi jsou uvedeny v odstavci 9.8.

10.6.2 Tlak kyslíku používaného při sváření musí být vždy dostatečně vysoký, aby se předešlo zpětnému průtoku acetylénu do kyslíkového vedení.

10.6.3 Acetylén pro sváření se nesmí používat při větším tlaku než 1 atmosféra, neboť může i bez přítomnosti vzduchu při nadměrném tlaku explodovat.

10.6.4 Ventily proti zpětnému šlehnutí musí být umístěny na plynové a kyslíkové hadici v blízkosti držáku hořáku.

10.6.5 V kyslíkovém i acetylénovém vedení musí být začleněny lapače plamene. Obvykle bývají na nízkotlaké straně regulátoru, mohou však být duplikovány i v hořáku.

10.6.6 Při zpětném zápalu plynu v hadicích musí být co nejrychleji uzavřeny ventily na kyslíkové i acetylénové láhvi. Acetylénové láhve je třeba neustále hlídat, jestli se nezahřívají. Při zahřátí musí být láhev okamžitě vynesena ven, ochlazena ponořením do vody nebo poléváním vodou a uzavírací ventil láhve naplno otevřen. Jestliže to nelze provést bez ohrožení bezpečnosti, musí být zvážena možnost vyhození láhve do moře. S každou acetylénovou láhví podezřelou z přehřátí se musí zacházet opatrně, protože úder může způsobit vnitřní zajiskření, které může vyvolat explozi.

1 0.6. 7 Propojovat se smějí pouze acetylénové láhve s přibližně stejným tlakem.

10.6.8 V pevných instalacích musí být na rozdělovačích jasné označení, jaký plyn jimi prochází .

10.6.9 Hadicové koncovky rozdělovačů včetně přívodních a výstupních musí být natolik odlišné, aby nemohlo dojít k záměně rozdělovačů pro palivový plyn a kyslík.

10.6.10 Pro připojení kyslík-acetylénového hořáku k výstupním koncovkám kyslíku nebo acetylénu musí být použity pouze speciální hadice určené pro svářečské a řezací práce.

10.6.11 Jakkoliv dlouhá část hadice, v níž došlo ke zpětnému šlehnutí, musí být vyřazena.

10.6.12 Spojky mezi hadicí a hořákem a mezi hadicemi musí být bezpečně připevněny sponami z kovu, např. hadicovými páskami nebo objímkami.

10.6.13 Hadice musí být tak uspořádány, aby nemohly být zkrouceny nebo zapleteny, roztrženy, rozříznuty nebo jinak poškozeny pohybujícími se předměty, padajícími kousky odtaveného kovu, jiskrami atd.; trhnutí nebo tah na hadici může zavinit vytržení hořáku z ruky svářeče nebo pád Iáhve nebo vytržení hadicových spojek. V místech přechodů pro osoby musí být hadice zakryty, aby o ně nikdo nemohl zakopnout.

10.6.14 Na vyzkoušení těsnosti hadic se smí použít pouze mýdlová voda.

10.6.15 Hořáky se smějí zapalovat jenom speciálním zapalovačem, stálým startovacím plamínkem nebo jiným bezpečným prostředkem.

10.6.16 Jestliže se ucpe otvor v hořákové špičce, smí se čistit pouze nářadím určeným k tomuto účelu.

10.6.17 Jestliže je nutné měnit hořák, musí být plyn zavřen na redukčním regulátoru tlaku.

10.6.18 Během dočasné přestávky nebo po skončení práce musí být uzavřeny hlavní ventily na plynových láhvích a plynové magistrály musí být bezpečně uzavřeny, hořáky, hadice a přenosné trubky musí být přeneseny do skládků, které jsou otevřeny na volnou palubu, aby se předešlo vytváření nebezpečné koncentrace plynů nebo kouře.

10.6.19 K ventilaci, chlazení nebo ofukování prachu z oděvů se nikdy nesmí používat kyslík (viz také odstavec 9. 7).

KAPITOLA 11

NATĚRAČSKÉ PRÁCE

11.1 Všeobecně

11.1.1 Barvy mohou obsahovat jedovaté nebo dráždivé látky , z rozpouštědel se mohou uvolňovat hořlavé a potenciálně výbušné výpary , které také mohou být jedovaté; člověk, pracující s takovými barvami musí být informován o konkrétním riziku, které vyplývá z jejich použití. Zvlášť jedovaté mohou být barvy obsahující organické pesticidy. Pokud nejsou instrukce výrobce na obalu, musí být při přejímání zjištěno, jestli při použití barvy může vzniknout nějaké zvláštní riziko a také jestli není třeba speciální způsob aplikace. Tyto pokyny musí být předány pracovníkovi před prací, avšak za všech okolností musí být učiněna následující opatření.

11.1.2 Stará barva se nesmí seškrabovat, dokud není bezpečně zjištěno, že neobsahuje olovo nebo jiné látky , jejichž prach může být při vdechnutí jedovatý . Jako ochrana musí být použita protiprachová maska.

11.1.3 Chemické odstraňovače starých nátěrů jsou kyseliny, které nesmí přijít do styku s pokožkou. Pro případ potřísnění se musí používat ochrana očí. Při práci na výšce nebo jinde v blízkosti lan je nutné dbát na to, aby nedošlo ke styku barev s lany, bezpečnostními postroji nebo lanky apod. Podrobněji viz odstavec 12.4 o důsledcích podobné kontaminace lan.

11.1.4 Interiéry a uzavřené prostory musí být dobře ventilovány nejen během natěračských prací, ale až do doby úplného vyschnutí barev.

11.1.5 Ve vnitřních prostorech se nesmí kouřit ani používat otevřený oheň během natěračských prací a po dobu, než barva úplně vyschne a vytvrdne. Některé výpary se mohou i při nízké koncentraci rozložit na značně škodlivé substance, jestliže přejdou přes hořící tabák.

11.1.6 Jestliže se natěračské práce provádějí v blízkosti strojů, zvláště ve strojovně, nebo např. z konstrukce portálového jeřábu, je třeba se ujistit, že napájení je odpojeno a stroj odstaven takovým způsobem, že se nemůže neúmyslně pohnout nebo nastartovat. Musí být vyvěšena odpovídající upozornění (viz 19. 1. 11 ). Pracovní oděv musí být přiléhavý (viz odstavec 1.3).

11.2 Stříkání

11.2.1 Existuje mnoho typů používaných stříkacích zařízení. Obsluha se musí seznámit před začátkem práce s instrukcemi výrobce o správném používání zařízení a jak předejít možným rizikům.

11.2.2 Vysokotlaké stříkací zařízení je obzvláště nebezpečné, neboť barva je stříkána pod velmi vysokým tlakem a může proniknout do kůže nebo způsobit vážné zranění očí jak obsluze, tak i dalším osobám v blízkosti. S tímto zařízením je třeba pracovat se zvýšenou opatrností .

11.2.3 Při nanášení barvy stříkáním se musí použít vhodný pracovní oděv, jako je kombinéza, rukavice, kapuce a prostředky pro ochranu očí.

11.2.4 Barvy obsahující olovo, rtuť nebo podobné jedovaté složky se nesmějí ve vnitřních prostorech nanášet stříkáním.

11.2.5 Podle druhu nanášené barvy musí být použit vhodný respirátor. Ve výjimečných případech může vzniknout nutnost použití dýchacího přístroje. (viz odstavec 3.5).

7

11.2.6 Jestliže dojde k ucpání trysky, musí být spouštědlo zajištěné v uzavřené poloze předtím, než bude učiněn pokus o uvolnění trysky .

11.2. 7 Před vyjmutím ucpané trysky nebo jiným pokusem o demontáž jakékoliv části zařízení musí být ze systému vypuštěn tlak.

11.2.8 U pistole s reverzibilní (samočisticí) tryskou se musí věnovat zvláštní pozornost tomu, aby ruce byly mimo ústí trysky při jejím profukováním za účelem obnovení průchodnosti.

11.2.9 Tlak v systému nesmí překročit doporučený pracovní tlak pro hadici. Systém musí být pravidelně kontrolován za účelem zjištění možných závad.

11.2.10 Jako dodatečné opatření proti riziku roztržení hadice se může navléknout kus staré vzduchové hadice v délce např. 2 až 3 metry přes tu část tlakové hadice, která spojuje pistoli s kontejnerem s barvou.

11.3 Natěračské práce na výšce, za bokem lodě a z pracovního voru

11.3.1 Při natěračských pracích na výšce musí být přijata tatáž opatření, jako při každé jiné práci na výšce (viz kapitola 12).

11.3.2 Natěračské vory musí být stabilní a opatřené vhodným ohrazením. Pro dosažení větši výšky se nesmějí používat neupevněné opory a desky.

11.3.3 Před použitím voru musí odpovědná osoba zvážit sílu přílivových proudů a jiná nebezpečí, např. pohyby vody, způsobené projíždějícími loděmi.

11.3.4 Osoba provádějící natěračské práce za bokem lodě musí být zajištěna bezpečnostním lankem a mít pracovní záchrannou vestu a neustále musí být pozorována osobou na palubě; v blízkosti musí být připraven záchranný kruh s připevněným lankem dostatečné délky.

11.3.5 Jestliže jsou natěračské práce prováděny v blízkosti zádě nebo jiných propulzních zařízení, odpovědný pracovník musí upozornit strážního strojního a palubního důstojníka, aby byla ve strojovně i na můstku vyvěšena patřičná upozornění.

6. Strážní strojní a palubní důstojník musí být rovněž vyrozuměn, jestliže bude práce prováděna pod vyústěním Lodních odpadních systémů, aby zabezpečili jejich nepoužívání do skončení práce. Na příslušný ovládací ventil musí být umístěno upozornění, které nesmí být sejmuto, dokud není nahlášen konec prací.

KAPITOLA 12

PRÁCE NA VÝŠCE, ZA BOKEM LODĚ A SE ZÁCHRANNÝMI ČLUNY

12. 1 Všeobecně

12.1.1 Osoba pracující na výšce se nemůže plně soustředit na vykonávanou práci a současně na vlastní ochranu před pádem. Proto musí být vždy přijata vhodná opatření k zajištění osobní bezpečnosti při práci na výšce nebo za bokem Lodě. Je nutné připomenout, že pohyb Lodě za jízdy na moři jenom zvýší rizika spojená s takovou prací. Pro práci nad normální dosah musí být použita platforma nebo žebřík.

12.1.2 Osoby mladší 18 let nebo s kratší než 12ti-měsíční praxí na moři nesmějí pracovat na výšce bez doprovodu zkušeného námořníka nebo pod jiným odpovídajícím dohledem.

12.1.3 Pracovník musí mít po celou dobu práce na výšce nebo za bokem Lodě nasazen bezpečnostní postroj s připoutaným bezpečnostním lankem nebo musí používat jiné zabezpečovací zařízení (viz odstavec 3. 7). Jestliže je to nutné a vhodné, musí být napnuta bezpečnostní síť. Při práci za bokem lodě musí mít i záchrannou pracovní vestu a v blízkosti musí být připraven záchranný kruh s připevněným lankem dostatečné délky pro okamžité použití .

12.1.4 Práce za bokem lodě je s výjimkou havarijních případů zakázána za jízdy, v suchém doku, mezi boku dvou vedle sebe stojících lodí a mezi bokem a nábřežím.

12.1.5 Před začátkem práce v blízkosti lodní sirény odpovědný důstojník musí zajistit, aby bylo odpojeno napájení a na můstku a ve strojovně byla vyvěšena upozornění.

12.1.6 Před začátkem práce na komíně musí odpovědný důstojník informovat strážního strojního důstojníka, který zajistí, aby páry, škodlivé plyny a kouře byly vypouštěny v nejmenší možné míře.

12.1.7 Před začátkem práce v blízkosti radiových antén upozorní odpovědný důstojník radiodůstojníka, aby přerušil veškerá vysílání, dokud by tím ohrožoval pracujícího námořníka. V radiostanici musí být vyvěšeno upozornění.

12.1.8 Jestliže se má provádět práce blízko radarové antény, odpovědný pracovník informuje strážního důstojníka, který vypne radar i anténu. Do dokončení práce musí být na zařízení vyvěšeno upozornění.

12.1.9 Po skončení prací uvedených v předchozích odstavcích odpovědný pracovník vyrozumí příslušného důstojníka, že opatření nemusí být dále prováděna a upozornění mohou být sejmuta.

12.1.10 Pokud to není nezbytné, nemá být vykonávána práce na výšce z platformy nebo bocmanské lávky v blízkosti probíhajících nákladových operací.

12.1.11 Při práci na výšce je třeba také obrátit pozornost na zajištění bezpečnosti lidí procházejících nebo pracujících dole. Musí být vyvěšeno odpovídající upozornění. Nářadí a materiál se musí vytahovat a spouštět ve vhodné nádobě, která musí být upevněná na pracovním místě a slouží pro odkládání momentálně nepotřebného nářadí a materiálu.

12.1.12 Nikdo nesmí odkládat nářadí na místo, z něhož by mohlo při náhodném zavadění spadnout na kohokoliv dole, ani nosit nářadí v kapsách, z nichž může také lehce vypadnout. Při práci na výšce je často nejlepší používat pás určený k zavěšování nářadí.

12.1.13 S nářadím se musí zacházet zvlášť opatrně, jestliže jsou ruce chladné nebo zamaštěné nebo kdy nářadí samo je zmaštěné.

12.2 Závěsné lávky a lešení

12.2. 1 Závěsné lávky musí být nejméně 430 mm široké a opatřené ochranným zábradlím nebo stojinami s lanem vypnutým na výšce 1 metr od podlahy . Zvýšené okraje lávky zvýší bezpečnost pracovníka.

12.2.2 Desky a materiál použité na výrobu závěsných lávek musí být pečlivě zkontrolovány, aby měly dostatečnou pevnost a nebyly poškozené.

12.2.3 Dřevěné součásti závěsných lávek musí být skladovány na suchém dobře větraném místě nevystaveném působení horka.

12.2.4 Pomocná zařízení, bloky a závěsná lana musí být před použitím pečlivě prohlédnuta. Poškozené kusy se nesmějí používat.

12.2.5 Jestliže je závěsná lávka za bokem Lodě, obě závěsná lana použitá k jejímu spuštění musí dosahovat k vodní hladině, aby sloužila současně jako dodatečná bezpečnostní lana. V blízkosti musí být připraven záchranný kruh a lanko.

12.2.6 Závěsná lana nesmějí procházet přes ostré hrany.

12.2.7 Body pro ukotvení lan a bloků musí mít dostatečnou pevnost a pokud je to možné, musí být pevnou součástí lodní konstrukce. Pevnost úchytů, které jsou součástí konstrukce, musí být vyzkoušena kladivem. Přenosná zábradlí nebo stojiny nesmějí být využity jako kotevní body. Svěrky na žebra a podobná zařízení se smějí použít výhradně k účelu, pro který byla zhotovena a pod náležitým dohledem.

12.2.8 Lávky a pracovní platformy, které nejsou zavěšeny, musí být zajištěny proti pohybu. Zavěšené lávky musí mít maximální omezení možnosti pohybu.

12.2.9 Lávky a platformy ani jejich části nesmějí ve strojovně přijít do styku s horkými povrchy a pohybujícími se částmi strojů. Konstrukce jeřábu ve strojovně se nesmí využít přímo jako pracovní platforma pro čištění nebo malování, ale může být využita jako základna pro pevnou platformu, jestliže jsou učiněna opatření podle bodu 11.1.6.

12.2.10 Jestliže se osoby pracující na závěsné lávce potřebují sami povytáhnout nebo spustit, musí to provést s největší opatrností a přitom dbát na to, aby pohyby lávky byly co nejmenší a neustále pod kontrolou.

12.3 Bocmanská lávka

12.3.1 Při použití závěsného lana musí být lávka k němu připevněna samospouštěcím úvazem a volný konec lana musí mít dostatečnou délku.

12.3.2 K připevnění bocmanské lávky se nesmějí používat háky, pokud nejsou takového typy , který se nemůže díky speciální konstrukci náhodně vyvléct.

12.3.3 Při každém použití bocmanské lávky se musí před vyzvednutím člověka provést pečlivá kontrola lávky i všech součástí jejího vystrojení a zátěžová zkouška.

12.3.4 Jestliže se pracovník má sám popouštět na bocmanské lávce, musí po lanu klouzat oblouk třmenu, nikoli čep. Čep musí být za všech okolností zajištěn.

12.3.5 Jestliže je nutné vytáhnout pracovníka sedícího na bocmanské lávce, vždy to musí být provedeno ručně; nikdy nesmí být použit vrátek.

12.3.6 Jestliže se pracovník na bocmanské lávce potřebuje sám spustit, musí nejprve obě části spouštěcího lana svázat dohromady vhodným kouskem provazu, aby před uvolněním spouštěcí smyčky zajistil lávku. Praxe přidržování se jednou rukou a uvolňování smyčky druhou je nebezpečná.

12.4 Lana

12.4.1 Bezpečnost pracovníka zavěšeného na výšce závisí na pevnosti lana, jímž je držen, ať už je to bezpečnostní lanko připevněné k jeho postroji nebo spouštěcí lano bocmanské nebo závěsné lávky .

12.4.2 Používá se mnoho druhů lan jak z umělých tak i přírodních vláken, každé 5 odlišnými vlastnostmi a odlišnou odolností proti kontaminaci látkami používanými na lodi, která může jejich pevnost výrazně snížit. Námořníci si musí uvědomovat všeobecná omezení různých typů lan. Následující tabulka poskytuje vodítko pro posouzení odolnosti hlavních typů lan chemickým vlivům. Tato tabulka udává pouze orientačně možný rozsah poškození; v praxi hodně záleží na přesném určení materiálu, množství kontaminace a teplotě a době, po níž kontaminace působí. v některých případech nemusí být poškození zjevné ani při důkladné prohlídce.

Odolnost lan proti chemickým látkám

Látka Manila nebo Polyamid Polyester Polypropylen

sisal (Nylon)

Kyselina sírová (akumulátorová) žádná slabá dobrá velmi dobrá

Kyselina solná žádná slabá dobrá velmi dobrá

Typové odrezovače slabá střední dobrá velmi dobrá

Kaustická soda žádná dobrá střední velmi dobrá

Tekuté odbarvovače žádná dobrá velmi dobrá velmi dobrá

Látky obsahující kresol (lyzol), střední žádná dobrá velmi dobrá

surová ropa

Fenoly, přírodní dehet dobrá střední dobrá dobrá

Nafta dobrá dobrá dobrá dobrá

Syntetické čistící prostředky slabá dobrá dobrá dobrá

Chlórová rozpouštědla, např. tri- slabá střední dobrá slabá

chloretylén (používaná v některých

barvách a odstraňovačích nátěrů)

Další organická rozpouštědla dobrá dobrá dobrá dobrá

12.4.3 Lana musí být skladována mimo působení tepla a světla a v prostorech oddělených od chemikálií, čistidel, odrezovačů, odstraňovačů barev a jiných látek, které je mohou poškodit.

12.4.4 Osoba odpovědná za provádění prací musí zajistit, aby všechny provazy, bezpečnostní lanka, spouštěcí lana apod., která budou pro danou práci použita, by,a odolná vůči působení látek, se kterými se bude pracovat. lana z rostlinných vláken nebo směsi rostlinných a umělých vláken se nesmějí k těmto účelům používat. Podobně musí být proveden pečlivý výběr a použití pomocného zařízení, jako jsou bezpečnostní postroje a sítě.

12.4.5 Všeobecně je třeba upřednostňovat polypropylénová lana, která mají nejširší rozsah odolnosti proti působení škodlivých látek, avšak pokud nejsou typu odolného proti fotochemickému znehodnocení, jako jsou Lana schválená pro záchranné zařízení, nesmějí být delší dobu vystavena prudkému slunečnímu světlu. Musí být také typu, umožňujícího pevné uchopení srovnatelné s lany manilovými nebo sisalovými.

12.4.6 Lana z umělých materiálů se pod vlivem zátěže roztahují v rozsahu, který závisí od materiálu. Nejvíce se roztahují lana polyamidová.

12.4.7 Lana musí být před použitím prohlédnuta zevnitř i zevně s cílem zjistit možné zhoršení stavu, nadměrné opotřebení nebo poškození. Je to zvlášť důležité u závěsných lan, která nebyla déle v užívání. Zvýšené množství prachu mezi prameny lana z umělých vláken naznačuje silné opotřebení a sníženou pevnost: vnitřní opotřebení bude větší u lan s vyšší roztažností. Některá lana, např. polyamidová, po přílišném používání tuhnou a tvrdnou.

12.4.8 Před použitím musí být bezpečnostní lanka, spouštěcí lana a lávky otestovány na nejméně 4-násobek pracovního zatížení.

12.4.9 Někdy se při práci nelze vyhnout povrchovému potřísnění nebo namočení lana. Použití lana nesmějí být náchylná k poškození příslušnou chemickou látkou (viz tabulku výše) a musí postačit, aby důsledky kontaminace byly posouzeny co nejdříve, nejpozději však po skončení denní práce.

12.4.10 Plíseň nepoškozuje lana z umělých vláken, ačkoliv se na nich může tvořit. Neovlivňuje však jejich pevnost.

12.4.11 Při zaplétání ok nebo smyček na polyamidových nebo polyesterových lanech se musí provést čtyři plné záplety každý s úplným pramenem lana následované dvěma zužujícími se záplety, při nichž se prameny půlí respektive čtvrtí. Tyto části spletů obsahující prameny se sníženým počtem vláken musí být pevně obaleny lepící páskou nebo jiným vhodným materiálem. Na polypropylenovém laně musí být provedeny nejméně tři plné záplety. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana.

12.5 Přenosné žebříky

12.5.1 Přenosný žebřík musí mít světlou šířku nejméně 255 mm, být zhotoven ze zdravého materiálu a mít patřičnou pevnost pro účely, jimž má sloužit. Žebřík nesmí být použit, jestliže je vadná kterákoliv jeho část, např. některý stupeň je držen pouze hřebíkem nebo trnem nebo je jinak improvizovaně opraven.

12.5.2 Všechny žebříky musí být pravidelně prohlíženy a udržovány v dobrém stavu. Dřevěné žebříky nesmějí být malovány nebo ošetřovány tak, aby byla skryta prasklina nebo jiná vada.

12.5.3 Přenosný žebřík musí být skladován na suchém větraném místě, nevystaveném vlivu nadměrného tepla.

12.5.4 Žebřík v pracovní poloze musí v horní části přečnívat nejméně 1 metr nad výstupním místem, pokud v tom místě nejsou jiná vhodná madla.

12.5.5 Přenosný žebřík, ať provazový nebo pevný, musí být náležitě zajištěn proti posunu v místě co nejbližším hornímu podepření.

12.5.6 Za jednotlivými stupni musí být nejméně 150 mm volného prostoru.

12.5.7 Pevný přenosný žebřík musí být ustaven pod bezpečným úhlem 65° až 70° od vodorovné roviny (tj. stoupání asi 1 :4). Musí stát na pevné základně a být připevněn.

12.5.8 Na stupně se nesmějí pokládat desky, které by měly nahradit lešení, ani se žebřík pro takový účel nesmí používat ve vodorovné poloze.

12.5.9 Osoba stoupající po žebříku potřebuje obě ruce volné; nesmí se pokoušet v rukou přenášet nářadí nebo zařízení. Jestliže má rukavice nebo zamaštěné ruce, musí být zvlášť opatrná.

12.5.10 V co největší míře musí být vyloučena nutnost práce na žebříku, neboť hrozí nebezpečí ztráty rovnováhy a pádu. V případě nezbytnosti musí být použit bezpečnostní postroj s bezpečnostním lankem upevněným nad pracovním místem, jestliže je práce prováděna na výšce větší než 2 metry (viz 12.1.3).

12.6 Práce se záchrannými čluny

12.6.1 Člunové zařízení musí odpovídat požadavkům mezinárodní úmluvy²⁾.

12.6.2 Používání člunů a člunového zařízení, které neodpovídají požadavkům úmluvy SOLAS, se zakazuje.

12.6.3 Je zakázáno spouštět a zvedat čluny, byla-li na zvedacím a spouštěcím zařízení zjištěna závada.

12.6.4 Není přípustné, aby nezaškolení členové posádky obsluhovali spouštěcí zařízení člunu.

12.6.5 Spouštění a zvedání člunu musí být prováděno pod přímým vedením strážního palubního důstojníka a velitele člunu.

12.6.6 V záchranném člunu musí být celá posádka vybavena záchrannými vestami, dále každý člen posádky člunu musí mít pokrývku hlavy, pevnou obuv a vhodný oblek dle povětrnostních podmínek.

12.6.7 Před spuštěním a zvednutím člunu se musí velící důstojník člunu přesvědčit o správné funkci člunového vrátku, brzdy, koncových vypínačů. Před zapnutím motoru člunového vrátku musí zkontrolovat, zda klika ručního pohonu člunového vrátku je demontována. Před spuštěním člunu se musí rovněž přesvědčit, zda jsou všechny otvory vně člunu uzavřeny zátkami.

12.6.8 Je zakázáno spouštět i vytahovat čluny, jsou-li zapletena lana člunových kladkostrojů.

12.6.9 Veslaři a cestující se nesmějí během spouštění a vytahování člunu zdržovat v prostoru mezi člunovými jeřábky .

12.6.10 Je nepřípustné zvedat čluny s nákladem, cestujícími nebo s kompletní posádkou veslařů. Při zvedání nebo spouštění může v nich zůstat jen minimální počet osob nezbytně nutný pro zvednutí (uvolnění) člunů.

12.6.11 Člen posádky, který velí spouštění člunu, musí dohlížet na to, aby člunové kladkostroje pracovaly bez závad a aby při dosedu člunu na vodu byly rychle a najednou vyháknuty bloky kladkostrojů.

12.6.12 Při zahákování nebo odhákování člunu musí stát osoby obsluhující toto zařízení na dně člunu v blízkosti lan pro sestup posádky . Kladky je nutno uchopit oběma rukama za třmen z vnější strany, případně speciální úchyt, je-Ii instalován.

12.6.13 Spodní kladky člunových kladkostrojů musí být ihned vytaženy, jakmile jsou odháknuty .

12.6.14 Nastupovat do člunů je dovoleno po Lodních schodech, provazových žebřících nebo po lanech k tomu určených. Vystupovat z člunu je dovoleno pouze po Lodních schodech a provazových žebřících.

12.6.15 Pořadí nástupu do člunu a výstupu z něj určuje velitel člunu tak, aby byla zajištěna bezpečnost posádky . Při použití provazového žebříku je zakázáno přidržovat se dřevěných příČ9k. Spodní konec provazového žebříku a také spodní konce spouštěcích Ian nutno přidržovat. Při použití provazového žebříku cestujícími dětmi a jinými osobami nemajícími potřebné zkušenosti, nutno provést jejich zajištění bezpečnostním pásem z paluby , pokud to okolnosti dovolují.

12.6.16 Při zvedání nebo spouštění člunu za jízdy, v proudu nebo za větrného počasí nutno učinit tato opatření:

a) přední a zadní úvazné lano člunu musí být dostatečně dlouhé, řádně napjaté a dobře upevněné jak na palubě lodě, tak člunu,

b) při spouštění člunu při pohybu lodě vpřed nutno nejprve uvolnit záďový kladkostroj ve člunu a poté kladkostroj na přídi. Při zvedání člunu při pohybu lodě vpřed kladkostroje ve člunu nutno zaháknout v opačném pořadí,

c) při spouštění člunu při pohybu lodě dozadu nutno nejdříve uvolnit kladkostroj příďový a poté kladkostroj upevněný v zádi člunu. Při zvedání člunu při pohybu lodě dozadu nutno kladkostroje v člunu zaháknout v opačném pořadí,

d) kormidelní zařízení na člunu musí být dobře zajištěno.

12.6.17 V člunu je zakázáno:

a) stát,

b) sedět na bocích člunu,

c) přecházet po člunových lavicích a klečet na nich,

d) přidržovat se rukama lubové lišty člunu při odražení nebo přiražení člunu k boku lodě nebo k přístavišti,

e) přemísťovat se bez dovolení velitele člunu,

f) odrážet člun od boku Lodě rukama.

12.6.18 Převážet větší počet cestujících, než je stanoveno normou člunu, se zakazuje.

12.6.19 Po zvednutí plachet na člunu nesmí se nikdo z posádky člunu zdržovat na bočních člunových lavicích. Posádka člunu s výjimkou velitele a kormidelníka musí být rozmístěna mezi člunovými lavicemi na dně člunu čelem vpřed.

12.6.20 Při vztyčování nebo sklápění stožáru je zakázáno stát na člunových lavicích.

12.6.21 Při uvázání člunu u boku Lodě nebo u přístaviště musí být havlenky odstraněny.

12.6.22 Při vlnění musí být lodní schody zvednuty tak vysoko, aby nedošlo k poškození člunu.

12.6.23 Použití pracovních vorů:

a) pracovní vor možno používat pouze se svolením prvního palubního důstojníka,

b) před použitím musí být provedena vizuální prohlídka voru a závěsu. Při zjištění závad nelze vor spustit na vodu,

c) je-Ii prováděno spouštění a zvedání voru lodními výložníky , nutno respektovat předpisy o práci s překládacím zařízením,

d) lešení pracovního voru musí být vybaveno vhodným zábradlím,

e) při použití podél boku lodě musí být vor pevně uvázán dostatečně dlouhými a pevnými lany k lodi,

f) při práci na voru musí být poblíž v pohotovosti záchranný kruh s vrhacím lankem.

g) při práci voru poblíž zádě lodě nutno zabezpečit, aby nedošlo k pohybu lodního šroubu,

h) pracovníci na voru musí být sledováni z paluby lodě a udržováno s nimi pravidelné spojení,

i) při práci na voru není dovoleno používat elektricky poháněných mechanizačních pomůcek,

j) používání voru při silném proudu, vysoké vlně a za silného větru se zakazuje.

k) při práci na voru nutno respektovat rovněž pravidla uvedená v kapitole 12.1,

12.6.24 Pro spouštění, zvedání a manipulaci s jinými čluny na lodi platí stejné zásady jako pro záchranné čluny.

KAPITOLA 13

KOTEVNÍ A UVAZOVACÍ ÚKONY A VLEČENÍ LODĚ

13.1 Kotvení

13.1.1 Před hozením kotvy je nutné se přesvědčit, zda pod přídí nejsou drobná plavidla nebo jiné překážky .

13.1.2 Osoba obsluhující kotevní zařízení a všechny ostatní osoby v blízkosti musí mít ochranné brýle a přilbu, aby předešli možnosti zranění od kousků nečistot a rzi odletujícími z běžícího řetězu a nesmí se zdržovat na trase pohybu řetězu.

13.1.3 Příkazy předávané přenosnou vysílačkou musí vždy identifikovat loď, přednostně jménem zahrnutým do znění příkazu.

13.1.4 Osoba ukládající řetěz v kotevní komoře musí stát na chráněném místě a podle proveditelnosti mít co nejstálejší spojení 5 obsluhou kotevního vrátku.

13.1.5 Zatažená kotva, která nebude momentálně používána, musí být zajištěna proti neúmyslnému uvolnění brzdy buď náhodou nebo jejím poškozením.

13.1.6 Za dodržování bezpečnostních pravidel pří kotvení odpovídá palubní důstojník. který tuto činnost na přídi řídí.

13.1.7 Pokud je kotevní vrátek v provozu, nesmí pracovník určený k jeho obsluze, opustit stanoviště.

13.1.8 Před spouštěním kotev je třeba prověřit, zda není kotva zaseknuta, popuštěním řetězu na vrátku.

13.1.9 Zajišťovat kotvy při kotvení pouze pásovými brzdami je zakázáno. Kotevní řetězy musí být navíc zajištěny čelisťovými případně i řetězovými stopery .

13.1.10 Po vyplutí lodě z přístavu je nutno prověřit upevnění kotev a utěsnění průvlaků do řetězových komor.

13.1.11 Je zakázáno uvolňovat spojky řetězových bubnů, pokud nejsou bubny spolehlivě upevněny pásovými brzdami.

13.2 Charakteristika úvazných lan z umělých vláken

13.2.1 Bezpečná manipulace s lany z umělých vláken vyžaduje odlišné techniky , než pro lana z přírodních vláken (viz také odstavec 12.4).

13.2.2 Lana z umělých jsou relativně pevnější než lana z přírodních vláken, takže při stejné pevnosti mají menší obvod, ale opotřebení a poškození způsobí ztrátu pevnosti většího rozsahu, než stejné opotřebení nebo poškození u lana z přírodních vláken. V následující tabulce jsou uvedena -doporučení pro nahrazování lan z přírodních vláken lany umělými:

Manila		Polyamid (Nylon) atd.		Polyester (Terylen) atd.		Polypropylen
Průměr	Velikost	Průměr	Velikost	Průměr	Velikost	Průměr	Velikost
48 mm	6	48 mm	6	48 mm	6	48 mm	6
56 mm	7	48 mm	6	48 mm	6	52 mm	6 1/2
64 mm	8	52 mm	6 1/2	52 mm	6 1/2	56 mm	7
72 mm	9	60 mm	7 1/2	60 mm	7 1/2	64 mm	8
80 mm	10	64 mm	8	64 mm	8	72 mm	9
88 mm	11	72 mm	9	72 mm	9	80 mm	10
96 mm	12	80 mm	10	80 mm	10	88 mm	11
112 mm	14	88 mm	11	88 mm	11	96 mm	12

Průměr .je udáván pro třípramenná, velikost pro osmipramenná pletená lana.

Jako péra pro ocelová úvazná lana se doporučují polyamidová (nylonová) a polyesterová lana, jejich délka však musí být nejméně 11 metrů, aby byla zachována potřebná pružnost. Pevnost nového péra musí být přibližně o 25% větší než pevnost úvazného ocelového lana.

13.2.3 Lana z umělých vláken mají větší trvanlivost a nižší nasákavost a jsou odolnější proti hnití a plesnivění, nesmí být ale zbytečně dlouho vystavena slunečnímu záření, nejsou-li používána. Musí být zakrývána plachtou nebo, při delších přejezdech, uložena pod palubu.

13.2.4 Lana musí být uložena dále od zdrojů kontaminace chemikáliemi (zejména odrezovače a odstraňovače barev je mohou značně poškodit) a ne v blízkosti tepelných zdrojů. Jakákoliv náhodná kontaminace musí být okamžitě nahlášena, aby se mohlo zajistit jejich vyčištění nebo učinit jiná opatření (viz také odstavec 12.4).

13.2.5 Pečlivá vnější i vnitřní prohlídka lan z umělých vláken je nutná. Větší množství prachu objevující se mezi prameny signalizuje nadměrné opotřebení a sníženou pevnost. Lana s větší roztažností trpí více vnitřním opotřebením než ostatní. Tuhnutí a tvrdnutí některých lan, obzvláště polyamidových (nylonových), také může naznačovat stárnutí častým používáním.

13.2.6 Na lana z umělých vláken se musí používat stopery z umělých vláken (s výjimkou polyamidových) a přednostně používat dvojité a zpětné stoperování.

13.2.7 Oproti lanům z přírodních vláken lana umělá málo nebo vůbec neupozorňují akusticky na přiblížení se k hranici pevnosti.

13.2.8 Natažené lano z umělých vláken, kde protažení může být ve srovnání s přírodním lanem až dvojnásobné, se obvykle po uvolnění zátěže ihned smrští na svou původní velikost. Prasknutí lana může proto způsobit nebezpečné zpětné šlehnutí a volné části vybavení jím mohou být vrženy smrtící silou. Takové lano se nesmí chytat; protože k prasknutí může dojít nenadále, musí se posádka vždy nalézat mimo místa, ohrožená tímto nebezpečím. Možnost prasknutí úvazného nebo vlečného lana lze snížit náležitou kontrolou a péčí o něj a v provozu jeho správným používáním.

13.2.9 Lano z umělých vláken může být snadno poškozeno částečným roztavením v důsledku tepla vzniklého třením během práce. Přílišné tření na navíjecím bubnu může způsobit natavení lana a následné přilepování a proskakování ok, které může být nebezpečné. Polypropylen je proti ostatním materiálům náchylnější k měknutí. Aby se zabránilo natavování, lano nesmí být zbytečně namačkáno na bubnu vrátku. Z toho důvodu se na buben má dávat jenom nezbytný počet ok; tři obvykle postačují, na profilovaných bubnech mohou být potřeba jedno nebo dvě navíc pro zlepšení přilnavosti; ta je nutno shodit ihned, jakmile to situace dovolí.

13.2.10 Způsob zaplétání ok na lanech z umělých vláken musí být zvolen podle materiálu lana:

(a) Polyamidová (nylonová) a polyesterové lana vyžadují čtyři plné záplety kaž~ý s úplným pramenem lana následované dvěma zužujícími se záplety, při nichž se prameny půlí respektive čtvrtí. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana. Části spletů obsahující prameny se sníženým počtem vláken musí být pevně obaleny lepící páskou nebo jiným vhodným materiálem;

(b) polypropylenová lana musí mít nejméně tři, ale ne více než čtyři plné záplety ve spletu. Délka pramenů vyčnívajících ze spletu nesmí být menší než trojnásobek průměru lana;

(c) polyetylénová lana musí mít čtyři plné záplety ve spletu s přečnívajícími konci délky nejméně tří průměrů lana.

13.3 Uvazování lodě

13.3.1 Povrchy průvlaků. úvazných pacholat a navíjecích bubnů musí být udržovány v čistotě a dobrém stavu. Rolny se musí volně protáčet a musí být vizuálně kontrolovány , jestli nejsou zeslabeny korozí.

13.3.2 Manévrové paluby musí mít protismykový povrch zajištěný bud použitím pevného protismykového (zvrásněného) materiálu nebo protismykového nátěru.

13.3.3 Úvazné lano musí být často prohlíženo po celé délce jak z hlediska vnějšího opotřebení, tak i kvůli opotřebení mezi prameny. Splety musí být nepoškozené.

13.3.4 Ocelová lana musí být pravidelně konzervována vhodným mazadlem (viz také 14.2.39).

13.3.5 Nová lana se musí odvíjet z cívky takovým způsobem, aby se zabránilo jejich rozplétání.

13.3.6 Jestliže je ocelové lano připojováno k lanu z umělých nebo přírodních vláken, musí být do oka umělého nebo přírodního lana vložena kouše nebo podobně působící prostředek; obě spojovaná lana musí mít stejný směr stáčení.

13.3. 7 Ocelová lana se nesmí podávat bezprostředně z cívek, pokud k tomu nejsou speciálně konstruovány , protože při zaseknutí lana na cívce se může lano i s cívkou vytrhnout z paluby a způsobit zranění. Z cívky musí být odvinuta délka dostatečná k podání a musí být rozložena po palubě bezpečným způsobem. Jestliže jsou pochybnosti o potřebné délce, musí být vymotáno celé lano. Podávání ocelového lana musí být kontrolováno vypouštěním přes pacholata nebo buben vrátku.

13.3.8 Na vytahování a uvazování lan na břehu jsou používáni přístavní zaměstnanci. Vyjma případu ohrožení bezpečnosti by námořníci neměli při úvazných manévrech vstupovat na nábřeží.

13.3.9 Na přídi i zádi musí být vždy při uvazovacích úkonech dostatečný počet pracovníků.

13.3.10 Nikdo nesmí stát ve vnitřním úhlu lana vedeného přes opěrný bod ani, pokud je to možné, ve vnitřním úhlu mezi bubnem, opěrným bodem a průvlakem.

13.3.11 Po celou dobu uvazování musí být vrátek obsluhován jenom zkušeným námořníkem.

13.3.12 Jestliže jsou lana vystavena silnému pnutí, např. při vlečení lodě, všechny osoby se musí zdržovat na co nejbezpečnějším místě.

13.3.13 Jestliže je kterákoliv část uvazovacího zařízení vystavena nadměrnému namáhání, je třeba co nejrychleji snížit zátěž. Musí se dát pozor , aby nedošlo ke spletení volných částí lan, která budou vystavena pnutí, aby je v případě potřeby bylo možné rychle povolit.

13.3.14 Bezpečný způsob navíjení na bubnu vrátku je, jestliže jedna osoba stojí u bubnu ve vzdálenosti 1 metru a druhá za ní odebírá a ukládá volnou část lana.

13.3.15 Lano se nikdy nesmí navíjet pod ostrým úhlem k bubnu.

13.3.16 Na pacholatech se nikdy nesmí dávat ocelové lano přes lano z umělých nebo přírodních vláken. Pro lana ocelová a z umělých nebo přírodních vláken se musí používat oddělené průvlaky nebo pacholata.

13.3.17 Ocelové lano na bubnu vrátku se nikdy nesmi používat jako lano, kterým se kontroluje pohyb lodě.

13.3.18 Jestliže je ocelové lano použito jako 'slip wire', oka musí být uvázána (to znamená, že se nesmí zakládat na pacholata).

13.3.19 Na stoperování ocelových lan se musí používat řetězové stopery. Musí se založit dva půlúvazy s přidržovacím lankem vedoucím napřič vinutí lana, aby nedošlo k zaklesnutí do lana nebo jeho uvolnění.

13.3.20 Zakazuje se pracovat uvnitř smyček, svinutých částí a ok rozloženého lana.

13.3.21 Při prokluzování lana není dovoleno přidávat další oka na buben za chodu navíjecího zařízení.

13.3.22 Uvazovací lano lze navíjet teprve tehdy, až je z břehu potvrzeno, že je lano zajištěno.

13.3.23 Členové posádky provádějící uvazovací úkony musí mít pevnou obuv, ochranné rukavice, přilbu a přiléhavý ochranný oděv dle povětrnostních podmínek.

13.3.24 Za dodržování bezpečnostních pravidel při uvazování lodě odpovídá určený palubní důstojník, který je pověřen řízením těchto prací.

13.4 Uvazování lodě na bójky

13.4.1 Jestliže je uvazování prováděno při pomoci lodního člunu, musí mít námořník ve člunu záchrannou vestu a na člunu musí být připraven záchranný kruh s připojeným bezpečnostním lankem.

13.4.2 Musí být připraveny prostředky umožňující vytažení člověka, který vypadne ze člunu, zpět na palubu. Jestliže se používá naloďovací žebříček 5 ohebnými postranicemi, musí být jeho délka upravena tak, aby nejnižší stupeň byl pod hladinou.

13.4.3 Jestliže se vázání na bóji provádí přímo z lodě, musí být připraven k okamžitému použití záchranný kruh s připevněným bezpečnostním lankem.

13.4.4 Jestliže se při vázání na bóji nebo konstrukce vyčnívající nad hladinu s pacholaty, kruhy nebo jiným úvazným zařízením používá 'slip wire', nikdy se oko nesmí zakládat na palubě na pacholata.

13.5 Odvazování lodě

13.5.1 Při odvazování lodě musí být vždy na přídi a na zádi dostatečný počet osob.

13.5.2 Při odvazování musí být všechny osoby bezpečně mimo vnitřní úhly ohybů lan.

13.6 Vlečení lodě

13.6. 1 Při vlečení lodě může docházet k nadměrnému zatěžování lan, průvlaků, pacholat a lanových spojů. Náhlé selhání kteréhokoliv článku vlečného zařízení může způsobit smrt nebo vážné zranění osob v blízkosti. Neustále musí být na zřeteli možnost selhání kterékoliv části vlečného zařízení a účinná bezpečnostní opatření musí být přijata.

13.6.2 Zařízení používané k vlečení musí být řádně udržováno a před použitím zkontrolováno, jestli je ve stavu vhodném pro očekávanou vlečnou operaci.

13.6.3 Lana používaná k vlečení musí mít přiměřenou pevnost, být bez závad a nadměrného opotřebení.

13.6.4 Osoby, které se práce nezúčastňují, musí být bezpečně vzdáleny.

13.6.5 Osoby, které se podílí na práci při vlečení lodě, musí být náležitě seznámeny se svými povinnostmi a musí dodržovat všechna bezpečnostní opatření.

13.6.6 Osoby zúčastněné při vlečení musí mít vhodný ochranný oděv . Musí používat ochrannou přilbu pro snížení rizika úrazu hlavy házečkou nebo jiným lanem.

13.6.7 Nikdo se nesmí zdržovat ve vnitřním ohybu lana nebo v místě, kam lano při prasknutí švihne.

13.6.8 Při pouštění vlečného lana se nesmí osoby nacházet v blízkosti oka. Oko vlečného lana se musí spouštět pomocí dalšího slabšího lanka, aby bylo sníženo riziko úrazu zúčastněných osob.

13.6.9 Vhodné komunikační prostředky musí být k dispozici pro zajištění spojení mezi velitelem a palubní posádkou.

13.6.10 Mezi vlečenou lodí a remorkérem musí být udržován účinná komunikace.

KAPITOLA 14

PRÁCE SE ZVEDACÍM ZAŘÍZENÍM

14.1 Práce se zvedacím zařízením

14.1.1 Vlastník a velitel lodě jsou povinni zajistit, aby veškerá zvedací zařízení používaná na lodi byla vhodného typu, pevné konstrukce a ze zdravého materiálu a pevnosti přiměřené danému účelu, bez zjevných vad, náležitě ustavené a vystrojené a řádně udržované.

14.1.2 Při posuzování, zda je zvedací zařízení dostatečně pevné pro práci, k níž má být použito, musí být přihlédnuto k váze připojených zařízení a uváženo, jestli je schopno vydržet dodatečné zátěže s ohledem na druh činnosti, např. práce s jeřábovou lžící.

14.1.3 Požadavky na údržbu znamenají, že zvedací zařízení musí být udržováno v dobrém provozním stavu práce schopné a řádně opravené, Musí být prováděna systematická preventivní údržba s dodržením instrukcí výrobce zahrnující periodické prohlídky osobou, která je oprávněná stanovit, zda je zařízení bezpečné pro další práci. Tyto prohlídky musí být prováděny v intervalech daných charakterem a používáním zařízení. Bezpečnostní prostředky, jimiž je zvedací zařízení vybaveno, musí být vyzkoušeny obsluhovatelem před začátkem práce a potom v pravidelných intervalech, aby byla jistota, že řádně fungují.

14.1.4 Velitel musí zajistit, že žádný popruh, ani žádná paleta nebo jiná část zařízení pro upevňování břemene nebo zvedací úchyty, které jsou pevnou částí břemene, nebudou použity, pokud nemají pevnou konstrukci dostatečně silnou k účelu, pro který mají být použity, a jsou bez zjevných závad.

14.1.5 Velitel je povinen zajistit, aby zvedací zařízení nebylo používáno jiným, než bezpečným a náležitým způsobem.

14.1.6 Velitel je povinen zajistit, aby, s výjimkou zátěžového testu, zatížení zvedacího zařízení nepřekračovalo povolené bezpečné zatížení (dále jen SWL).

14.1.7 S výjimkou případů ohrožení zdraví nebo bezpečnosti nesmí nikdo obsluhovat zvedací zařízení, pokud není řádně zaškolen "provozním technikem zdvíhacích zařízení" a není k tomu pověřen odpovědným lodním důstojníkem

14.1.8 Zaškolení musí zahrnovat teoretické školení v rozsahu nezbytném k tomu, aby školený dokázal zhodnotit faktory, mající vliv na bezpečnou práci se zvedacím zařízením, a praktický výcvik s konkrétním zařízením pod kvalifikovaným dohledem.

14.1.9 Provozní technik zdvíhacích zařízení musí být schopen se prokázat odpovídajícím osvědčením o kvalifikaci - viz GI 76. Vlastník vede evidenci o této kvalifikaci. "Provozní technik zvedacích zařízení" provádí kontrolu a údržbu zvedacích zařízení v rámci své kompetence, zároveň odpovídá za řádné zaškolení těch členů posádky, kteří jsou určeni k obsluze zvedacích zařízení. O provedeném zaškolení vede "provozní technik zvedacích zařízení" evidenci v 'Knize obsluhovatelů překládacího zařízení' - viz GI 54. Obsluhovatelé jsou oprávněni provádět manipulaci s překládacím zařízením (např. příprava zařízení před nakládkou nebo vykládkou a na odjezd z přístavu, manipulaci za účelem údržby a oprav, překládku lodních zásob a vybavení, zvedání člunů v Suezském kanálu apod.). Na základě pouhého zaškolení nejsou obsluhovatelé oprávněni vykonávat překládací operace s nákladem.

14.1.10 Ovládací prvky zvedacího zařízení musí být trvale a čitelně označeny svými funkcemi a směr pohybu vyznačen šípkami nebo jinými jednoduchými znaky , označujícími polohu nebo směr pohybu pro zvedání a spouštění, otáčení nebo pojezd apod.

14.1.11 Ovládací prvky nesmějí být bez schválení nastavovány {prodlužovány) nebo jinak upravovány. Nohou ovládané prvky musí mít protismykový povrch.

14.1.12 Zvedací zařízení nesmí být používáno, jestliže bezpečnostní západky, příslušenství a zařízeni nejsou funkční. Jestliže výjimečně musí být odstaveny koncové vypínače kvůli umístění zařízení do mimopracovní polohy I musí být učiněna všechna opatření k bezpečnému provedení tohoto úkonu.

14.1.13 U zařízení s pohonem musí být po celou dobu práce obsluha u ovládacích prvků; nikdy nesmí být ponecháno zapnuté s ovládáním zajištěným v poloze 'ZAPNUTO'.

14.1.14 Jestliže se opouští zvedací zařízení s elektrickým pohonem, musí být sejmuto břemeno a ovládací prvky nastaveny do polohy 'NEUTRÁL' nebo 'VYPNUTO. Kde to je proveditelné, musí být ovládací prvky uzamčeny, odpojeny nebo jinak deaktivovány, aby nedošlo k náhodnému rozběhu zařízení. Po skončení práce musí být vypnut napájecí proud.

14.1.15 Osoba obsluhující zvedací zařízení nesmí být pověřena současně jiným úkolem, který by mohl rušivě ovlivnit její primární činnost. Musí se nacházet na vhodném krytém místě čelem k ovládání a pokud je to proveditelné, s výhledem na celý pracovní prostor.

14.1.16 Zvedací zařízení s nafukovacími pneumatikami nesmí být použito, jestliže nejsou pneumatiky v bezpečném stavu a nahuštěny na správný tlak. Zařízení musí být vybaveno prostředky pro tuto kontrolu.

14.1.17 Břemena nesmí být zvedána, pokud možno, nad osobami a místy pro přecházení osob.

14.1.18 Zvedacím zařízením se nesmí zvedat osoby, pokud není určeno nebo zvlášť upraveno a vybaveno pro zvedání osob nebo pokud se nejedná o záchranu v případě nebezpečí života.

14.1.19 Jestliže obsluha zvedacího zařízení nemá čistý výhled na celou trasu přepravovaného břemene, musí být přijata vhodná opatření, aby se zabránilo možnému nebezpečí. Všeobecně bývá tento požadavek plněn zaměstnáním dalšího způsobilého a řádně vycvičeného signalisty určeného k dávání pokynů obsluze. Signalista je osoba, která dává obsluze směrové pokyny během pohybu břemene ať již ruční signalizací, radiem nebo jiným způsobem.

14.1.20 Signalista musí mít čistý výhled na trasu břemene, která není viditelná obsluze.

14.1.21 V případě potřeby může být použit i druhý signalista, který dává pokyny prvnímu signalistovi.

14.1.22 Každý signalista musí být na místě, které je bezpečné a dobře viditelné osobě, která obsluhuje překládací zařízení, pokud není ustaven spolehlivý způsob spojení.

14.1.23 Všichni signalisté musí být instruováni a musí používat předem dohodnuté jasné signály, srozumitelné všem osobám zúčastněným na práci. Příklady doporučených ručních signálů jsou uvedeny v příloze.

14.1.24 Všechna břemena musí být náležitě převázána a připevněna k závěsnému zařízení a závěsné zařízení musí být náležitě připevněno ke zvedacímu zařízení.

14.1.25 Použití zvedacího zařízení' k vytahování břemene jinak než svislým směrem se nedoporučuje kvůli tření a jiným dodatkovým faktorům a smí se praktikovat pouze výjimečně, když úhel od svislice je malý, je velká rezerva mezi vahou břemene a povoleným bezpečným pracovním zatížením zařízení a je dodržena patřičná opatrnost. Ve všech jiným případech se musí použít vrátky. Spřažené výložníky se pro takovou práci nesmí použít nikdy.

14.1.26 Jakékoliv zvedání dvěma nebo více zvedacími zařízeními současně může vyvolat nebezpečnou situaci a smí se provádět pouze v nevyhnutelných případech. Musí být náležitě řízeno pod dohledem odpovědného důstojníka a po pečlivém naplánování operace. Odstavec 6 této kapitoly dává pokyny pro práci výložníků ve spřaženém režimu.

14. 1.27 Zvedací zařízení nesmí být používáno způsobem, který by ho vystavil riziku převrácení.

14.1.28 Lana, řetězy a popruhy nesmí být spojovány uzly.

14.1.29 Splet oka nebo smyčky na jakémkoliv ocelovém lanu musí mít nejméně tři záplety z plných pramenů a dva záplety z pramenů, které jsou odřezány na poloviční sílu. Prameny musí být za všech okolností provlékány proti směru vinutí lana. Smí se použít jiný druh zápletu, pokud bude stejně účinný .

14.1.30 Části zvedacího nebo závěsného zařízení nesmí přecházet přes hrany, které mohou způsobit jeho poškození, pokud nejsou náležitě obaleny.

14.1.31 Jestliže je určitý druh břemen obvykle zvedán pomocí speciálního závěsného zařízení, nesmí se toto zařízení nahradit jiným, pokud není stejně bezpečné.

14.1.32 Způsob použití lan z umělých nebo přírodních vláken, magnetických a vakuových závěsných zařízení nebo jiného zařízení musí přihlížet ke konkrétním omezením zařízení a druhu zvedaného břemene.

14.1.33 Ocelová lana musí být pravidelně kontrolována a konzervována vhodným mazadlem. Mazadlo musí být pečlivě aplikováno, aby se zamezilo vnitřní i vnější korozi. Nikdy se nesmí připustit vysušení lana.

14.1.34 Zvedací práce musí být přerušeny, jestliže povětrnostní podmínky činí jejich pokračování nebezpečným.

14.1.35 Před pokusem vyprostit vybavení přiskřípnuté pod nákladem musí být vyvinuto veškeré úsilí k bezpečnému odsunutí nákladu. Musí být učiněna opatření, zabraňující náhlému nebo neočekávanému vyproštění. Všichni, kdo se operace nezúčastňují, musí být na bezpečném nebo chráněném místě.

14. 1.36 Zátěž větší než povolené bezpečné pracovní zatížení (SWL) smí být zvedána pouze za účelem testování zařízení oprávněnou osobou.

14.1.37 V případě volně zavěšeného jednokroužkového bloku (volná kladka) pracovní zatížení působící na lano se považuje za poloviční proti váze břemene na bloku.

14.2 Práce s vrátky a jeřáby

14.2.1 Ocelová zvedací lana (runnery) nebo topenanty musí mít na bubnech vrátků konce připevněné svorkami nebo třmeny . Zvedací lana nebo topenanty musí být dostatečně dlouhé, aby na bubnu zůstaly vždy nejméně tři smyčky lana.

14.2.2 Na bubnech nesmí být uvolněné smyčky, protože pod zátěží může dojít k proskočení lana.

14.3 Vrátky

14.3.1 Jestliže se na vrátek přidává lano z dalšího zařízení nebo je z něho snímáno, musí být nejdříve uvolněna zátěž vrátku a spojka musí být zajištěna v takové poloze, aby po spuštění vrátku byla vždy v záběru.

14.3.2 Parní vrátky musí být tak udržovány, aby obsluha nemohla být opařena únikem horké vody nebo páry .

14.3.3 Před spuštěním parního vrátku musí být z válců a parního potrubí vypuštěna voda otevřením příslušných odvodňovacích ventilů. Uzavírací ventil mezi vrátkem a palubní magistrálou musí být volně dostupný. Musí být přijata přiměřená opatření, aby pára nezakrývala výhled na kteroukoliv část pracovního prostoru.

14.4 Jeřáby

14.4.1 lodní jeřáby musí být náležitě provozovány a udržovány v souladu s instrukcemi výrobce a vlastník a velitel jsou povinni zajistit, aby byly dostupné technické informace, zahrnující:

(a) délku, rozměr a SWL lan;

(b) SWL další výstroje;

(c) omezení úhlu ramene;

(d) instrukce výrobce pro výměnu lan, zvedací hydrauliku a další údržbu.

14.4.2 Pojízdné jeřáby s vlastním pohonem musí být vybaveny účinnou brzdou, která zablokuje pojezd.

14.4.3 Kola pojízdných jeřábů musí být opatřena kryty, které maximálně zabrání přejetí nohy člověka a shrnou s kolejí volné předměty .

14.4.4 Před začátkem práce po přesouvání pojízdného jeřábu musí být opět nasazeny všechny upevňovací šrouby nebo svěrky .

14.4.5 Jeřáb musí být vždy vybaven vhodným prostředkem pro vstup do kabiny.

14.5 Práce s výložníky

14.5.1 Lodní výložníky musí být vždy řádně vystrojeny a vlastník a velitel jsou povinni zajistit, aby byly dostupná dokumentace, obsahující následující informace:

(a) umístění a rozměry palubních ok;

(b) polohy výložníku nad jícnem i za bokem lodě;

(c) maximální dovolená výška nákladového háku nad jícnem

(d) maximální úhel mezi zvedacími nákladovými lany;

(e) umístění, rozměry a SWL bloků;

(f) délka. rozměr a SWL zvedacích nákladových lan, zvedacích lan výložníků, gájí a profendrů;

(g) SWL třmenů,

(h) ustavení výložníku, které umožňuje maximálně využít jejich SWL,

(i) optimální rozmístění gájí a profendrů, odolávající maximálnímu zatížení podle bodu (h),

(j) kombinovaný zátěžový diagram, udávající síly při zátěži 1 tuna nebo rovné SWL;

(k) pokyny pro údržbu výložníkové výstroje.

14.5.2 Provozní pokyny ve zbývající části tohoto odstavce se vztahují ke konvenčním typům výložníku. Pro speciální typy výložníku (např. 'Hallen' nebo 'Stulken') se musí postupovat podle instrukcí výrobce.

14.5.3 U všech výložníku musí být vedení nákladových lan provedené tak, že zamezí ohrožení bezpečnosti procházejících osob při uvolnění 1an. Kde jsou součástí vedení rolny, musí se tyto volně protáčet.

14.5.4 Před zvedáním nebo spouštěním výložníku musí být upozorněny všechny osoby v blízkosti, aby se nedostaly do smyček nebo mezi uvolněné části ocelových nebo jiných lan. Všechna potřebná ocelová lana musí být rozvinuta.

14.5.5 Při zvedání, spouštění nebo přestavování výložníku musí být tahový konec zvedacího lana výložníku náležitě připevněn k bubnu vrátku.

14.5.6 Osoba obsluhující vrátek musí výložník zvedat nebo spouštět rychlostí odpovídající možnosti bezpečné manipulace s gájemi.

14.5.7 Před zvedáním, spouštěním nebo přestavováním výložníku s zvedacím kladkostrojem výložníku musí být tahová část lana bezpečně rozvinuta po celé délce. Za námořníkem, obsluhujícím lano na bubnu vrátku, musí být další osoba, která mu asistuje při práci s lanem a jeho uvazováním. Kde je zvedací lano výložníku na topenantovém navijáku, obsluhuje se zvedací lano, které vede z rozdělovacího srdce, stejným způsobem.

14.5.8 K zajištění výložníku v konečné poloze se musí lano topenantového kladkostroje uvázat na pacholata nejdříve třemi plnými oky následovanými čtyřmi 'osmičkami' a celý úvaz se musí převázat neocelovým lanem tak, aby nemohly smyčky ocelového lana díky přirozené pružnosti 5 pacholat seskakovat.

14.5.9 Při spouštění výložníku musí být určen námořník na zvedání a přidržování západky na topenantovém navijáku, připravený ji v případě potřeby ihned uvolnit; před uvolněním zvedacího lana musí být západka plně v záběru. Námořník, pověřený touto činností, nesmí být zaměstnán žádným dalším úkolem; za žádných okolností se nesmí západka zaklínovat nebo uvázat.

14.5.10 Výložník, který má topenantový vrátek, a zvláště je-li 5 pohonem, se nesmí dotáhnout úplně ke stožáru nebo jinému dorazu natolik, aby následné přizvednutí k uvolnění západky před spouštěním nevyžadovalo zvláštní úsilí nebo nadměrné namáhání topenantového zařízení.

14.5.11 Spodní kladka na stožáru musí být dodatečně zajištěna řetězem nebo ocelovým lankem tak, aby se pod zatížením srovnala do správné pracovní polohy , ale po odstranění zátěže volně nevisela.

14.5.12 Kdykoliv jsou na výložníku prováděny opravy nebo změny na výstroji, musí být spuštěn na palubu nebo na opěrnou stojinu a řádně zajištěn.

14.5.13 Jestliže musí být těžké břemeno zataženo pod palubu lodními vrátky, zvedací lano (runner) musí být vedeno přímo z dolní kladky na stožáru, aby se zabránilo přetížení výložníku a jeho výstroje. Při manipulaci 5 těžkým břemenem je třeba použít otevírací blok a pomocné ocelové Lano, kterým se zajistí přímý směr tahu zvedacího lana výložníku a naváděni břemene žádoucím směrem mimo překážky .

14.6 Práce se spraženými výložníky

14.6.1 Při práci se spřaženými výložníky musí být učiněna následující opatření, aby se předešlo nadměrnému pnutí:

(a} úhel mezi spojenými zvedacími Lany normálně nesmí překročit 1200;

(b} popruhy musí být co nejkratší, aby břemeno přešlo čistě nad zábradlím bez překročení úhlu 120° mezi zvedacími Lany;

(c} výložníky musí být zvednuty co nejvýše, jak to jenom bude možné pro bezpečnou práci;

(d} výstroj výložníků nesmí být větší, než je předepsáno.

14.6.2 Následující příklady ukazují, jak prudce vzrůstá zatížení výložníků, lan a příslušenství při zvětšování úhly mezi zvedacími lany:

a) při úhlu 60° bude pnutí v každém zvedacím lanu lehce nad polovinou zátěže,

b) při 90° bude pnutí přibližně tři čtvrtiny zátěže,

c) při 120° bude pnutí rovné zátěži,

d) při úhlu 175° pnutí bude přibližně dvanáctinásobek zátěže.

14.6.3 Při spřažené práci musí obsluha vrátků navíjet a povolovat postupně, jinak může dojít v zařízení k nebezpečnému pnutí.

14.6.4 Při spřažené práci výložníků musí být podél vnější gáje každého výložníku přiměřeně pevný profendr . Musí být veden od konce výložníku pokud možno rovnoběžně s příslušnou gájí, pokud to umožní rozmístění úchytných bodů. Každá gáje musí být upevněna odděleně na vhodném úchytu na palubě nebo jinde.

14.6.5 Při spřažené práci výložníků se musíme vyhýbat malým úhlům mezi výložníkem a vnější gájí a vnější gáje od svislice, neboť to podstatně zvyšuje zatížení gáje. Úhel mezi výložníkem vytočeným za bok lodě a jeho vnější gájí a profendrem nesmí být příliš velký , protože to může způsobit velké prohnutí tohoto výložníku. Mezi výložníkem nad palubou lodě a jeho gájí a profendrem by měl všeobecně být úhel co možná nejbližší 90°.

14.7 Prohlídky překládacího zařízení

14.7.1 Jestliže je měněn blok na horním konci výložníku (nákladový blok) nebo jeho třmen, je třeba se ujistit, že nový je správného typu, velikosti a SWL nutného pro daný účel.

14.7.2 Všechny třmeny musí mít čepy spolehlivě zajištěné nebo přivázané drátem.

14.7.3 Po skončení práce je nutné provést speciální kontrolu, zda všechny poškozené čepy v blocích byly vyměněny a zajištěny .

14.7.4 Po skončení prohlídky zařízei1í je třeba všechna pracovní místa očistit od oleje a mazadel.

14.8 Vysokozdvižné vozíky a jiná mechanicky ovládaná zařízení

14.8.1 Vysokozdvižné vozíky smějí být pro zvedání a přepravu obsluhovány pouze způsobilou osobou a jenom, když je loď na klidné vodě; nikdy se nesmí používat během mořského přejezdu, protože vozidla nelze přiměřeně ovládat při podélném nebo příčném kolébání lodě.

14.8.2 Zařízení poháněná spalovacím motorem nesměji být používána v uzavřených prostorech, pokud tyto prostory nejsou přiměřeně ventilovány. Motor se nesmí nechávat spuštěný, když stroj nepracuje.

14.8.3 Jestliže vysokozdvižné vozíky nejsou v přístavu používány nebo jsou momentálně bez obsluhy, musí být ponechány zabržděné rovnoběžně s podélnou osou lodě, se zamknutými ovládacími prvky a tam, kde je to proveditelné, s vidlicemi skloněnými dopředu a spuštěnými k palubě v místech, kde nejsou přechody pro osoby. Jestliže jsou vozíky na svahu, musí mít kola podložená klíny. Jestliže nebudou delší dobu používány a vždy během mořského přejezdu musí být vozíky řádně upevněny , aby se nemohly pohnout.

14.8.4 Nikdy se nesmí zkoušet manipulovat s těžkým břemenem současně pomocí dvou vozíků. Vozík se nesmí používat k manipulaci s břemenem, jehož hmotnost přesahuje vyznačenou nosnost nebo k přepravě špatně upevněných nebo nezajištěných břemen.

14.8.5 Na vozíku se nesmí přepravovat žádná osoba mimo řidiče, pokud k tomu není vozík přizpůsoben. Zvláště nebezpečné je vozit se na vidlicích.

14.8.6 Řidič musí dávat pozor, aby žádná část jeho těla nepřečnívala za obrys vozíku nebo přepravovaného břemene.

14.8. 7 Palivové kontejnery nesmí být zvedány bezprostředně vidlicemi vysokozdvižného vozíku kvůli riziku nestability a možnosti poškození konci vidlic. Palivové kontejnery se smějí zvedat vysokozdvižným vozíkem vybaveným vhodným zařízením zamezujícím pohybu zvedané nádrže, avšak při zvýšené pozornosti vzhledem k riziku výbuchu částečně zaplněné nádrže.

14.9 Závady

14.9.1 Jakákoliv závada zjištěná na zvedacím zařízení, včetně zařízení poskytovaného ze břehu, musí být okamžitě nahlášena odpovědné osobě, která musí přijmout opatření přiměřená okolnostem.

14.10 Testování zvedacích zařízení

14.10.1 Každé zvedací zařízení musí být otestováno specializovanou firmou v intervalu nepřesahujícím pět let,pokud předpis klasifikační společnosti nebo výrobce nestanoví jinak.

14.10.2 Požadavky na testování jsou splněny, jestliže před použitím byl proveden jeden z následujících testů:

(a) zátěžová zkouška zařízení; nebo

(b) v odpovídajících případech destrukční test vzorku; nebo

(c) v případě přetestování po opravách nebo úpravách takový test, který uspokojí oprávněnou osobu provádějící prohlídku zařízení (přetestování lodního zvedacího zařízení může být provedeno způsobem statického testu např. dynamometrem); nebo

(d) v případě vysokozdvižného vozíku musí být proveden funkční test, ověřující, že vozík je schopen plnit všechny úkoly, pro něž je určen. Test musí zahrnovat kontrolu, že všechny ovládací prvky jsou funkční a všechny identifikační a informační štítky, udávající technické parametry, jsou na svých místech a uvádějí správné údaje. Dynamický test musí zahrnovat přejíždění a pojezdové vlastnosti, vršení nákladu, brzdnou zkoušku a nebezpečí lekáže oleje při náklonu se jmenovitým zatížením včetně příslušenství. Po testu musí následovat prohlídka, zda vozík nemá závady, které by ho omezovaly při užívání.

14.10.3 Kde součástí testu je zátěžová zkouška, testovací zátěž musí překračovat SWL podle specifikace klasifikační společnosti, nebo, v jiných případech, minimálně podle následující tabulky:­

TESTOVACÍ ZATĚŽ (V TUNACH

SWL ZVEDACÍ JEDNODUCHÉ SLOŽENÉ ZÁVĚSNÉ JINÁ ZÁVĚSNÁ TUN ZAŘÍZENÍ BLOKY BLOKY TRAVERZY, ZAŘÍZENÍ

/KLADNICE/ /KLADNICE/ KONSTRUKCE ATD.

0-10 SWL x 1.25 SWL x 4 SWL x 2 SWL x 2 SWL x 2

11-20 SWL x 1.25 SWL x 4 SWL x 2 SWLx 1.04+9.6 SWL x 2

21-25 SWL + 5 SWL x 4 SWL x 2 SWL x 1.04+9.6 SWL x 2

26-50 SWL + 5 SWL x 4 SWL x 0,933+27 SWL x 1.04+9.6 SWL x 1.22+20

51-160 SWL x 1.1 SWL x 4 SWl x 0.933+27 SWL x 1.04+9.6 SWL x 1.22+20

161+ SWL x 1.1 SWL x 4 SWl x 1.1 SWL x 1.1 SWL x 1.22+20

Pozn.: Pokud se zvedací zařízení normálně používá s dodatečnými závěsy a váha tohoto závěsu není zahrnuta do SWL zvedacího zařízení, pak je třeba váhu tohoto závěsu připočítat.

14.11 Prohlídky zvedacích zařízení

14.11.1 Vlastník a velitel zajistí, že zvedací zařízení nebude použito, pokud nebylo v průběhu posledních 12 ti měsíců celkově prohlédnuto:

(a) oprávněnou osobou pověřenou klasifikační společností ,

(b) a u zařízení,které nepodléhá klasifikačním prohlídkám,oprávněnou osobou pověřenou velitelem lodi, jíž je zpravidla "provozní technik zvedacích zařízení".

14.11.2 'Celková prohlídka' znamená detailní prohlídku oprávněnou osobou spojenou s takovou demontáží, jakou provozuje oprávněná osoba za nutnou, a přístup nebo vyjmutí skrytých částí podle uvážení oprávněné osoby, aby bylo možné učinit spolehlivý závěr o bezpečnosti prohlíženého zařízení.

14.11.3 Oprávněné osoba může jako součást prohlídky vyžadovat 'nedestruktivní testování' zvedacího zařízení.

14.11.4 Jestliže je zařízení používáno náročným způsobem nebo velmi často, mohou být vyžadovány častější kompletní prohlídky.V takových případech nebo v případech, ve kterých to uzná oprávněná osoba, provádějící kompletní prohlídku, za nutné, může ve své zprávě o prohlídce vyznačit termín další kompletní prohlídky, který je kratší než 12 měsíců.

14.11.5 Veškeré podmínky, uvedené oprávněnou osobou ve své zprávě o prohlídce musí být vlastníkem a velitelem dodrženy .

14.12 Značení zvedacích zařízení a výstroje

14.12.1 Vlastník a velitel lodi zajistí, aby na každém zvedacím zařízení, vysokozdvižném vozíku a každé součásti příslušenství zvedacího zařízení na lodi bylo jasně a čitelně označeno jeho SWL a identifikace s výjimkou, kde to není prakticky proveditelné. V těch případech musí být možnost vyčíst SWL z dokumentace.

Kde je SWL jeřábu proměnné v závislostí na sklonu ramene, je vyžadován indikátor, jasně viditelný obsluze, průběžně ukazující sklon ramene a tomu odpovídající SWL.

Vlastník a velitel jsou povinni zajistit, aby závěsné zařízení , u něhož je velký poměr vlastní váhy k SWL, bylo označena i vlastní vahou.

14.12.2 V případě všeobecně použitelných víceramenných popruhů musí označení specifikovat SWL při úhlu do 90° mezi:

(a) protilehlými rameny v případě dvouramenného popruhu;

(b) sousedícími rameny v případě tříramenného popruhu;

(c) úhlopříčně protilehlými rameny v případě čtyřramenného popruhu;

a může dále uvádět označení SWL do maximálního úhlu 120°.

14.12.3 Jestliže jsou popruhy dodány v balení, kde jednotné označení na balení platí pro každý popruh v balení, toto hromadné označení smí být použito jako identifikace jednotlivých popruhů.

14.12.4 Požadavek označení váhy příslušenství zvedacího zařízení se všeobecně vztahuje na rozpěrné nebo závěsné traverzy a konstrukce, vakuová nebo magnetická závěsná zařízení a jiná zařízení, jejichž váha je značná ve vztahu k váze zátěže, kterou nesou, a další zařízení, kde je podobný vztah vlastní váhy k váze zátěže, pro kterou budou použita.

14.12.5 Kde je zvedací zařízení normálně vybaveno snímatelným zařízením jako jsou upínky nebo rozporky, označení SWL musí uvádět, jestli váha těchto zařízení je do něj zahrnuta.

14.13 Certifikáty a zprávy o prohlídkách

1. Certifikáty a zprávy o prohlídkách musí být na Iodi snadno dosažitelné a kopie posledních certifikátů a zpráv o prohlídkách musí být k dispozici přístavním orgánům.

KAPITOLA 15

PRACE S KRYTY NÁKLADOVÝCH PROSTORŮ

15.1 Úvod

15.1.1 Vlastník a velitel jsou povinni zajistit, aby všechny kryty nákladových prostorů použitých na lodi byly dobré konstrukce a ze zdravého materiálu, pevnosti přiměřené svému účelu, bez skrytých závad a náležitě udržované.

15.1.2 Velitel zajistí, aby se nepoužívaly kryty nákladových prostorů, pokud nemohou být otevřeny a zavřeny, manuálně nebo mechanicky , bez ohrožení kterékoliv osoby .

15.1.3 Velitel zajistí, aby se jícen nepoužíval, dokud nejsou kryty úplně otevřeny, nebo, není-Ii úplně otevřen, nejsou kryty náležitě zajištěny.

15.1.4 S výjimkou nebezpečí ohrožení zdraví nebo bezpečnosti nesmí nikdo manipulovat s kryty nákladových prostorů s vlastním pohonem bez pověření odpovědným důstojníkem palubní strážní služby.

15.1.5 Při práci s kryty nákladových prostorů musí být plně dodrženy principy a pokyny této kapitoly .

15.2 Všeobecně

15.2.1 Během mořského přejezdu musí být kryty nákladových prostorů pravidelně kontrolovány z hlediska jejich zajištění.

15.2.2 Všechny kryty nákladových prostorů musí být řádně udržovány a vadné nebo poškozené kryty musí být vyměněny nebo opraveny při nejbližší příležitosti. Vadné nebo poškozené kryty se nesmí používat, zejména během nakládky nebo vykládky. Všechny kryty a palubníky se smějí používat jenom tehdy, jestliže dobře zapadají a přesahují své koncové opory s přiměřeným, nikoli však nadměrným přesahem.

15.2.3 Všechny kryty nákladových prostorů na horní palubě musí být udržovány tak, aby v zavřené poloze byly vodotěsné. Musí se s nimi manipulovat opatrně a po celou dobu, kdy jsou jícny otevřené, prostor jícnu i okolí musí být přiměřeně osvětlen.

15.2.4 Kde je pro otevírání použito zvedací zařízení, musí být připevněné ke krytům na bezpečných místech a takovým způsobem, aby obsluhující osoba nebyla ohrožena pádem nebo zachycením.

15.2.5 Na žádnou sekci krytů se nesmí pokládat náklad ani na ní provádět práce, dokud není náležitě zajištěna a není jistota, že zátěž unese.

15.2.6 Každý člen posádky, který obsluhuje kryty nákladových prostorů, musí být náležitě seznámen se způsobem manipulace s nimi a jejich ovládáním. Všechny fáze otevírání nebo zavírání krytů se musí uskutečnit pod dohledem lodního důstojníka nebo zkušené osoby.

15.2.7 Žádný kryt nesmí být položen opačně, než udává instrukce pro jeho umístění.

15.2.8 Kryty nákladových prostorů nesmí být používány k jiným účelům.

15.3 Mechanické kryty nákladových prostorů

15.3.1 V každém ohledu musí být dodržovány příslušné instrukce výrobce týkající se bezpečné manipulace, prohlídek, údržby a oprav konkrétního typu krytů nákladových prostorů.

15.3.2 Během práce s kryty se musí zdržovat všechny osoby dále od krytů a mimo prostor, kde se kryty ukládají a z celého prostoru musí být odstraněny předměty, které by mohly krytům nebo manipulaci s nimi překážet.

15.'3.3 Při manipulaci s mechanickými kryty nákladových prostorů musí být brán zřetel na trim lodě. Zajišťovací čepy nebo zajišťovací lana rolovacích krytů se nesmí odstranit, dokud není upevněno kontrolní lano, aby nedošlo k předčasnému rozběhnutí nebo navíjení krytů, jestliže není pojezdová dráha vodorovná.

15.3.4 Kolečka pontonů musí být namazaná a bez nečistot a pojezdové dráhy a drenážní žlábky na jícnech udržovány v čistotě. Gumové těsnění musí být řádně připevněné a v takovém stavu, aby zajistilo náležitou vodotěsnost.

15.3.5 Všechna zajišťovací a dotahovací zařízení musí být na moři při zavřených nákladových prostorech na svých místech. Zajišťovací klíny musí být namazány . Vrchní i boční klíny a další zajišťovací zařízení musí být na moři pravidelně kontrolována.

15.3.6 Kryty nákladových prostorů musí být ihned po otevření nebo zavření řádně zajištěny . V otevřené poloze musí být upevněny zajišťovacími řetězy nebo jiným vhodným prostředkem. Nikdo nesmí lézt na kryt, který není řádně upevněn.

15.4 Nemechanické kryty nákladových prostorů a palubniky

15.4.1 Každý nemechanicky uzavíratelný jícen musí být vybaven příslušným počtem náležitě připasovaných palubníků a krytů, pontonů nebo desek, 5 označením správného umístění při zavírání, a přiměřeným počtem odpovídajících krycích plachet, vrchních zajišťovacích ocelových lišt, bočních klínů a bočních zajišťovacích ocelových lišt tak, aby jícen byl bezpečně a vodotěsně uzavřen za každého počasí.

15.4.2 Pokud nemají jícny výšku nejméně 760 mm, musí být vždy, když neprobíhají překládací operace, bezpečně uzavřeny nebo ohrazeny do výšky 1 metru.

15.4.3 Kryty pro manuální uzavírání musí být takové, aby s nimi mohli snadno manipulovat dva lidé. Takové kryty musí mít přiměřenou tloušt'ku a pevnost a musí být opatřeny držadly . Desky dřevěných krytů musí být na obou koncích zpevněny ocelovým kováním.

15.4.4 S krycími deskami, palubníky , pontony a plachtami se musí manipulovat opatrně a musí být vhodně umístěny , poskládány a upevněny tak, aby neohrozily nebo nepřekážely běžnému provozu lodě. Jedna osoba bez pomoci se nesmí pokoušet manipulovat s kryty jícnů, pokud nejsou přizpůsobeny pro obsluhu jedním člověkem. Krycí desky se musí odstraňovat od středu ke krajům a dávat zpět od krajů ke středu. Při natahování plachty musí námořník jít popředu, NIKDY nesmí couvat, aby stále viděl na cestu.

15.4.5 Pokud se pro vytahování krytů, palubníků nebo pontonů používá výložník nebo jeřáb, musí být vždy umístěn přímo nad nimi, aby se snížila možnost zhoupnutí nebo otočení po uvolnění.

15.4.6 Pro zvedání palubníků, pontonů a krycích desek musí být vhodné závěsné zařízení přiměřené pevnosti. Popruhy musí mít přiměřenou délku a musí být zajištěny proti náhodnému vyvléknutí během použití a opatřeny ovládacími lanky . Úhel mezi popruhy v místě závěsu nesmi překročit 120°, aby se předešlo nadměrnému namáhání. Vrátek nebo jeřáb musí být obsluhován způsobilou osobou pod vedením lodního důstojníka nebo zkušené osoby.

15.4.7 Palubníky a kryty , které zůstávají na místě při částečně otevřeném jícnu, musí být začepovány, přivázány, přišroubovány nebo jinak vhodně zabezpečeny proti náhodnému uvolnění.

15.4.8 Kryty a palubníky nesmí být vyjímány nebo usazovány zpět, dokud nebylo zkontrolováno, že nikdo není v nákladovém prostoru nebo pod jícnem. Před vyjmutím palubníku je nutné zkontrolovat, zda byly vyjmuty všechny čepy nebo jiná zajišťovací zařízení.

15.4.9 Nikdo nesmí z žádného důvodu přecházet po palubníku.

15.4.1 0 Kryty se nesmí používat pro stavbu platform nebo lešení ani se na ně nesmí pokládat břemena, která by je mohla poškodit. Bez povolení lodního důstojníka se na kryty nesmí pokládat břemena.

15.5 Poklopy vlezů

15.5.1 Poklopy vlezů musí být konstruovány z oceli nebo podobného materiálu s tak uspořádanými čepy , že je lze snadno a bezpečně otevírat a zavírat. Poklopy na homí palubě musí mít vodotěsná gumová těsnění a být opatřeny přiměřenými úchyty, bočními klíny nebo jiným zařízením pro dotažení k těsnění.

15.5.2 Když nejsou zajištěny, musí být poklopy snadno otevíratelné shora, a kde to lze provést, i zdola.

15.5.3 Poklopy musí být opatřeny držadlem, pomocí kterého je lze snadno rukou otevřít bez úsilí a ohrožení pracovníka.

15.5.4 Těžké nebo špatně přístupné poklopy musí být opatřeny protiváhou, aby je snadno mohla otevřít jedna nebo dvě osoby. Kde kvůli nedostupnosti nelze instalovat protiváhu, musí být poklop vybaven kladkostrojem a úchytem pro něj nebo šroubem s okem na vhodném místě tak, aby poklop mohl být otevřen a zavřen bez zvláštního úsilí a ohrožení pracovníka.

15.5.5 Otevřený poklop musí být snadno a bezpečně zajistitelný proti pohybu a náhodnému zavření. Musí být opatřen ocelovými háky nebo jiným vhodným prostředkem.

KAPITOLA 16

PRÁCE V NÁKLADOVÝCH PROSTORECH

16. 1 Vstup

16.1.1 Nákladové prostory musí být vždy před vstupem osob dobře odvětrány . Jestliže je nutné vstoupit do nákladového prostoru nebo jiného uzavřeného prostoru s nákladem, musí být dodržena všechna opatření podle kapitoly 7 těchto Pravidel.

16.1.2 Při vstupu do nákladových prostorů se přednostně musí použít instalovaných žebříků. V ostatních případech musí být použity pevné přenosné žebříky (viz odst. 12.5). Jestliže je to nutné, musí být připraven a použit bezpečnostní postroj a bezpečnostní lanko.

16.1.3 Vzniká-li nutnost vynést zraněnou osobu z nákladového prostoru, je vhodné použit následující vybavení:

(a) ručně ovládaný jeřábek upevněný nad vstupním otvorem;

(b) klec nebo nosítka s manipulačním lankem upevněným na spodním konci.

16.2.1 Prostory, v nichž se bude pracovat, musí být přiměřeně osvětleny. Je třeba se vyhnout možnosti oslněni nebo přílišným kontrastům.

16.2.2 Nesmí se používat svítilny bez krytů. Pokud budou použity přenosné svítilny, musí být rovněž kryté.

16.2.3 Přenosné svítilny se nesmí spouštět nebo zavěšovat za kabely. Kabely přenosných svítilen musí procházet čistě mimo náklad a pohybující se zařízení.

16.2.4 Přenosné svítilny musí být řádně zajištěné proti náhodné samovolné změně polohy .

16.2.5 Světla se nesmí vypínat nebo odstraňovat, dokud není zjištěno, že všechny osoby opustily nákladový prostor.

16.3 Hrazení

16.1.4 I částečně otevřený jícen musí zajistit dostatek prostoru pro jakýkoliv náklad, který se bude zvedat nebo spouštět.

16.2 Osvětlení v nákladových prostorech

16.3.1 Před započetím práce v nákladových prostorech musí být všechny otvory, jimiž by mohl člověk spadnout, zakryty nebo ohrazeny (viz odstavec 6.5).

16.3.2 Ochranná zábradlí musí být pevná se zajištěnými stojinami a být v řádném stavu.

16.3.3 Částečně otevřené neohrazené jícny se nikdy nesmí překrývat plachtou; vytvořilo by to velmi nebezpečnou situaci, která nemusí být zřejmá osobě jdoucí přes jícen.

16.4 Všeobecná opatření

16.4.1 Při chůzi po neposkládaném podkladovém dřevu nebo po dřevu, z něhož mohou vyčnívat hřebíky , je třeba zvýšené opatrnosti.

16.4.2 Jestliže se má provádět práce v blízkosti nákladu naskládaného do výšky, musí být náklad zajištěn proti pádu. Jestliže se jedná o pytlovaný náklad, poškození pytlů může způsobit Iekáž a následné zborcení.

16.4.3 Při stavbě přepážek v nákladových prostorech je vhodné používat žebříky.

16.4.4 Jestliže se práce provádí na nákladu naskládaném do výšky nebo v místech, kde hrozí nebezpečí pádu, musí být natažena bezpečnostní síť. Síť nesmí být připevněna ke krytům jícnu.

­

KAPITOLA 17

ZÁSADY ČINNOSTí VE STROJOVNĚ

17 . 1 Všeobecni

17 . 1. 1 Každé nebezpečné místo ve strojovně musí být bezpečně zakryto, pokud není tak umístěno nebo konstruováno, že je stejně bezpečné jako by bylo zakryto nebo jinak zajištěno.

17.1.2 Všechna pamí potrubí, výfuková potrubí a jejich příslušenství, která svým umístěním a teplotou mohou představovat nebezpečí, musí být přiměřeně izolována nebo zakryta. Izolace horkých povrchů musí být udržována v náležitém stavu, zvláště v blízkosti palivových a olejových systémů.

17 . 1.3 Osoby pracující ve strojovně v místech, kde je vysoká hladina hluku, musí používat ochranu sluchu (viz odstavec 3.3).

17 . 1.4 Kde hluk ve strojovně nebo použití sluchové ochrany může přehlušit akustickou signalizaci, musí být, kde je to možné, instalována světelná signalizace vhodné intenzity k upoutání pozomosti a informaci, že byla zapnuta akustická signalizace. Přednostně by to mělo být světlo nebo světla s otáčivým reflektorem.

17.1.5 Zdroj jakékoliv palivové nebo olejové Iekáže musí být Iokalizován a odstraněn co nejrychleji.

17 . 1.6 Znečištěný olej se nesmí hromadit ve stokách nebo pod podlahou strojovny . Veškerý únik paliva, mazacích nebo hydraulických olejů musí být při nejbližší příležitosti zlikvidován v souladu s ustanoveními MARPOL. Na všech místech, kde je to proveditelné, musí být stoky a stropy tanků dvojitého dna v blízkosti tlakových olejových a palivových potrubí namalovány barvou světlého odstínu a být dobře osvětleny , aby se Iekáž dala snadno objevit.

17 .1. 7 Aby se předešlo přeteku, vyžaduje se zvýšená opatmost při plnění usazovacích nebo jiných palivových nebo olejových tanků, zvláště ve strojovnách, kde jsou přímo pod těmito tanky výfuková potrubí nebo jiné horké povrchy . Všechny vlezy a ostatní otvory musí být vždy upevněny tak, aby v případě přeplnění tanku byl olej odveden přepadovým systémem na bezpečné místo.

17 .1.8 Při plnění tanků, které mají sondy ve strojovně, je třeba věnovat zvláštní pozomost tomu, aby byly zavřeny všechny uzávěry s protizávažím. Uzávěr s protizávažím na sondě tanku paliva nebo mazacího oleje nebo na stavoznaku tanku paliva, mazacího nebo hydraulického oleje nesmí být nikdy zajištěn v otevřené poloze.

17.1.9 Stoky strojovny musí být stále udržovány v čistotě a bez odpadků, aby nedošlo k zacpání kalových studánek a stoky mohly být snadno a rychle vyčerpány .

17.1.10 Dálkové ovládání sloužící k zastavení strojů nebo čerpadel nebo ovládající 'Ychlouzavírací ventily na usazovacím tanku v případě požáru musí být pravidelně :estovány , aby byla zajištěna jejich stálá uspokojivá funkčnost.

17 .1.11 Čistící roztoky se musí vždy používat v souladu s instrukcemi výrobce a v dobře ,ětraných prostorech.

­

17.1.12 Zvláštní pozomost musí být věnována tomu, aby těžké náhradní díly a jiné části strojního vybavení byly řádně upevněny tak, aby nemohlo dojít k jejich přesunutí ani za zhoršených hydrometeorologických podmínek.

17 .2 Kotle

17 .2. 1 Na každém kotli musí být vyvěšeno upozomění obsahující instrukce pro provoz. V kotelně musí být vyvěšeny informace dodávané výrobcem hořákového zařízení .

17.2.2 Aby se předešlo nebezpečí zpětného šlehnutí plamene, musí být vždy dodržen správný zapalovací postup:

(a) na podlaze topeniště nesmí být volné palivo;

(b) palivo musí mít podle použitého druhu správnou teplotu; pokud ji nemá, musí být teplota upravena před jakýmkoliv pokusem o zapálení;

(c) topeniště musíbýt profouknuto vzduchem, aby byly odstraněny všechny výpary;

(d) vždy se musí použít speciálně k tomu účelu určená zapalovací pochodeň, pokud v témže topeništi již nehoří druhý hořák; jiný způsob zapalování, jako např. vsouvání volného hořícího materiálu do topeniště, není dovolen. Pokusy znovu zažehnout hořák od rozpálené vyzdívky topeniště mohou způsobit explozi;

(e) jestliže je vše v pořádku, musí stát obsluha z boku, vsunout zapálenou pochodeň a otevřít palivo. Musí se dát pozor na to, aby na zapalovací pochodni nebylo příliš mnoho paliva, které by mohlo ukápnout a způsobit požár;

(f) jestliže palivo okamžitě nevzplane, musí být uzavřen přívod a topeniště profukováno vzduchem 2 až 3 minuty , aby se před druhým pokusem odvětralo od výparů. Během této doby musí být hořák vyjmut a zkontrolován rozprašovač a koncovka, jestli jsou v pořádku;

(g) jestliže dojde k zhasnutí zapáleného hořáku, musí být zavřen přívod paliva.

17 .2.3 Únikové cesty od předních částí kotlů a míst možného požáru musí být udržovány volné.

17 .2.4 Kde musí být stavoznak, kryt skla musí být vždy na svém místě, když je sklo pod tlakem. Jestliže se musí kryt nebo sklo vyměnit nebo opravit, musí být před sejmutím krytu stavoznak odpojen a jeho obsah vypuštěn.

17 .3 Strojovny v bezvachtovém provozu

17 .3.1 Člen Iodní posádky nesmí vstupovat nebo zůstávat ve strojovně během bezvachtového provozu sám, pokud k tomu nemá svolení anebo příkaz službu konajícího strojního důstojníka. Před vstupem do prostoru, v pravidelných intervalech po dobu pobytu v prostoru a po opuštění prostoru musí telefonicky nebo jiným vhodným prostředkem informovat strážního palubního důstojníka. Obdobné zásady platí rovněž pro službu konajícího strojního důstojníka. Člen Iodní posádky může dostat příkaz ke vstupu do neobsluhované strojovny jenom od službu konajícího strojního důstojníka a smí tam být poslán jenom k provedení konkrétního úkolu, u něhož Ize předpokládat, že bude skončen v poměmě krátkém čase. Před vstupem musí být jasně dohodnut způsob, jakým se bude hlásit, a dále musí postupovat, jak je uvedeno výše. Odchod musí nahlásit rovněž službu konajícímu strojnímu důstojníkovi.

17.3.2 Upozomění na bezpečnostní opatření, která je třeba dodržovat osobou pracující v neobsluhované strojovně, musí být jasně vyvěšena u všech vchodů do strojovny . Upozomění musí obsahovat informaci, že v neobsluhované strojovně je pravděpodobnost automatických startů jednotlivých strojních zařízení.

­

17.3.3 Strojovna v bezvachtovém provozu musí být po celou dobu přiměřeně osvětlena.

17 .3.4 Jestliže je strojovna pod kontrolou z můstku, musí být na můstek vždy ohlášeno, když strojní posádka hodlá převzít kontrolu a ovládání a každé jeho přepnutí.

17 .4 Chl8dící zařízení

17 .4. 1 Na každé Iodi musí být dostupná přiměřená informace o provozu a dodržování bezpečnosti chladírenského zařízení, vlastnosti konkrétního chladícího média a opatření pro bezpečnou manipulaci s ním.

17 .4.2 Nikdo nesmí vstupovat do prostorů chladírenských zařízerií bez předchozího upozomění odpovědného důstojníka.

17.4.3 Prostor nebo podlaží, v němž je chladírenské zařízení, musí být přiměřeně větrán a osvětlen. Kde přirozená ventilace nepostačuje, musí být zřízena nucená ventilace tak uspořádaná, že stroje jsou mezi přívodem a výstupem vzduchu a že vzduch je odváděn jak od stropu, tak i od podlahy místnosti. Prostory pro chladírenská zařízení umístěné mezi obytnými prostory pro posádku musí být odvětrány do venkovního prostoru nejméně dvěma ventilátory , z nichž jeden musí zajišťovat výtažnou ventilaci se sáním umístěným u podlahy prostoru.

17.4.4 Tlačné a výtažné ventilátory v prostorech s chladírenským zařízením, musí být stále zapnuty. Sání i výtlak musí být volný. Jestliže existuje pochybnost o účinnosti ventilace, musí být použit přenosný ventilátor nebo jiný vhodný prostředek k napomáhání odstranění toxických plynů z těsné blízkosti zařízení.

17.4.5 Jestliže je zjištěno nebo vznikne podezření, že chladící médium uniklo do kteréhokoliv prostoru, nesmí být činěny pokusy o vstup do tohoto prostoru, dokud nebyl o situaci informován odpovědný důstojník. Jestliže je potřeba do tohoto prostoru vstoupit, musí být co možná nejvíce odvětrán a vstupující osoba musí mít schválený dýchací přístroj. Pracovník musí být zvenku sledován osobou, rovněž vybavenou dýchacím přístrojem (viz kapitolu 10).

KAPITOLA 18

HVDRAULlCKÉ A PNEUMA TICKÉ NÁŘADí

18. 1 Vleobecni

18.1.1 Osoba používající hydraulické nebo pneumatické nářadí musí být dobře obeznámena se správnými pracovními postupy pro bezpečnou obsluhu. Stále musí dodržovat provozní instrukce.

18.1.2 Obsluha se musí ujistit, že tlak v systému indikovaný manometrem je na doporučené hodnotě.

18.1.3 Se zařízeníni se nesmí pracovat, jestliže je jakkoliv poškozeno, má komponenty, které nejsou určené pro daný typ zařízení, nebo jestliže bezpečnostní vybavení chybí, je nesprávně nastavené nebo vadné.

18.1.4 Zařízení, vadné v jakémkoliv ohledu, nesmí být použito, dokud nebude správně seřízeno nebo opraveno. Opravy zařízení nebo seřizování tlaku na bezpečnostním vybavení smí provádět pouze způsobilá osoba (viz odstavec 19.12).

18.1.5 Před aktivací hydraulického systému a po skončení práce je třeba provést doporučené kontroly , zda v potrubí nejsou vzduchové kapsy nebo kolísavý tlak a neexistují vnější Iekáže. Vzduchové kapsy uzavřené v systému způsobí nesprávnou funkci, která může vést k úrazům nebo poškození instalace nebo zařízení.

18.1.6 K doplňování hydraulického systému se smí používat jenom správný druh hydraulické kapaliny .

18.1. 7 Jakékoliv potřísnění hydraulickou kapalinou musí být ihned odstraněno. Některé kapaliny jsou na bázi minerálních olejů a každá z těchto kapalin musí být pečlivě smyta s kůže (viz bod 1.2.8).

18.1.8 Jestliže se používá příslušenství s ohebnými hadicemi, proužek světlé barvy nanesený pfes spoj hadice s náfadím včas indikuje vzájemný posun hadice proti náfadí, ještě dříve, než dojde k závadě.

18.1.9 Jestliže je zařízení v provozu, obsluha se nikdy nesmí snažit dosáhnout na ovládací prvky k jejich nastavení, sefízení nebo obsluze pfes spoje hydraulícky poháněného zafízení.

18.1.1 O Před snížením tlaku v systému nebo prováděním oprav musí být jakákoliv zátěž, je­Ii to nutné, přiměřeně přenesena na jiné prostředky. Obsluha se musí přesvědčit, že pfed rozpojením vedení, vyjmutím zátek, ventilů nebo jiných součástí byl vypuštěn tlak.

18.2 Hydraulické zvedáky

18.2.1 Zvedák musí být před použitím prohlédnut, jestli není poškozen a zda je množství oleje v nádrží nad doporučeným mínimem.

18.2.2 Před prací se zvedákem je nutné se přesvědčit, že má pro danou práci potřebnou nosnost a že podklad je rovný a dostatečně pevný.

KAPITOLA 19

OPRAVY A ÚDRŽBA VE STROJOVNĚ

19.1 Všeobecně

19.1.1 Před započetím jakékoliv opravářské nebo údržbářské práce je třeba zajistit, aby byla učiněna všechna opatření pro zajištění bezpečnosti zúčastněných osob.

19.1.2 Jakákoliv údržbářská nebo opravárenská činnost, při níž bude přerušena dodávka vody do požární magistrály, nesmí začít, dokud nedá svolení velitel a 1. strojní důstojník.

19.1.3 Bez povolení 1.strojního důstojníka nesmí být odpojen žádný výstražný systém.

19.1.4 Před započetím oprav nebo servisu na stroji musí být přijata opatření, která zabrání jeho protočení nebo startu dálkovým ovládáním nebo automatíkou.

19.1.5 Stroje s elektrickým pohonem musí být odpojeny od napájení.

19.1.6 Stroje s parním pohonem musí mít ventily pro přívod i výstup páry bezpečně uzavřené a tam, kde je to možné, zamčené nebo zablokované nebo zajištěné jinými prostředky, které dají viditelně najevo, že ventil nesmí být otevřen. Při práci s horkou vodou pod tlakem musí být přijata stejná opatření, jako pro práci na strojích s parním pohonem nebo na parním potrubí.

19.1.7 Ve všech případech musí být blízko nebo přímo na stroji vyvěšeno upozornění, že se dotyčné zařízení nesmi používat.

19.1.8 Jestliže se mají snímat ventily nebo víka filtrů v tlakovém systému, daná část systému musí být odpojena uzavřením příslušných ventilů. Odvodňovací kohouty musí být otevřeny , aby byl vypuštěn ze systému tlak.

19.1.9 Jestliže praskají spoje potrubí, armatury atd., nesmí se demontovat, dokud není jistota, že uvnitř nezůstal tlak.

19.1.10 Před puštěním páry do parního potrubí musí být otevřena všechna odvodnění. Parní ventil musí být jenom lehce pootevřen a odvodnění zůstat otevřeno, dokud není všechna voda vypuštěna.

19.1.11 Před povolením práce na pohybujícím se stroji nebo v jeho blízkosti musí odpovědný důstojník pečlivě zvážit rizika. Taková práce může být povolena jenom v tom případě, že nehrozí žádné nebezpečí, nebo když stroj nemůže být z jakéhokoliv důvodu zastaven. Osoba provádějící práci musí mít přiléhavý oděv. Dlouhé vlasy musí být zakryty (viz 3.2.4). Odpovědný důstojník musí posoudit, jestli není během provádění práce vhodná přítomnost další asistující osoby z důvodu bezpečnosti.

19.1.12 Demontované těžké části strojů musí být na moři pevně zajištěny proti pohybu a pokud možno položeny dále od přechodů a průchodů pro osoby . Jejich ostré hrany musí být podle možnosti zakryty .

19.1.13 Přístup k požárnímu vybavení, únikovým cestám a vodotěsným dveřím musí vždy zůstat volný .

19.1.14 Náhradní díly, nářadí a jiné vybavení se nesmí ponechávat volně položené, zvláště v blízkosti hydraulického mechanizmu kormidelního stroje a rozvaděčů.

19.1.15 Pro nastavení otvorů při zpětné montáži se musí používat zaplétací tmy, ocelové tyčky apod., nikdy ne prsty.

19.1.16 Jestliže jsou kvůli olej, palivo nebo výpary, se pro osvětlení musí používat pouze bezpečnostní svítilna schváleného typu. Před umožnění prohlídky sejmuty kryty nebo bezpečnostní zařízení, musí být namontovány zpět ihned po skončení práce a před zkouškou stroje nebo zařízení.

19.1.17 V prostoru. kde je začátkem práce se musí výpary co nejvíce rozptýlit ventilací.

19.2 Ochranný oděv a pomůcky

19.2.1 Osoby, pracující v místech, kde může dojít k poranění hlavy nebo kde je nebezpečí zranění pádem předmětů, musí mít bezpečnostní přilbu (viz 3.2.1 )

19.2.2 Osoby pracující ve strojních prostorech se zvýšenou hladinou hluku musí používat ochranu sluchu.

19.2.3 Vhodnou ochranu očí musí mít každý, kdo pracuje s chemikáliemi, brousí, oklepává, pracuje se sekáčem nebo vykonává činnosti podobného charakteru.

19.2.4 Jestliže údržbářské nebo opravářské práce vyžadují sejmutí azbestové izolace, musí být dodržena opatření zmíněná v 1.6.4.

19.2.5 Rozlitý olej musí být vždy ihned vytírán, je však třeba si uvědomit, že i potom je podlaha kluzká a nebezpečná. Toto je nutné mít na zřeteli při práci ve strojovně, kde zakopnutí nebo pád může způsobit úraz a zvlášť, jestliže se má manipulovat s těžkými strojními částmi. Riziko se sníží použitím vhodné bezpečnostní obuvi s protismykovou podešví.

19.2.6 Ochranné oděvy a vybavení jsou popsány v kapitole 3.

19.3 Zvedací zařízení

19.3.1 Na všech částech zvedacího zařízení musí být označeno SWL, které nesmí být překročeno. Zvedací zařízení s nevyznačeným SWL nesmí být používána (viz odstavec 14.12). Před zvedáním strojních částí musí být zjištěna jejich váha, aby nebylo překročeno SWL.

19.3.2 Jestliže se mají stroje, a speciálně písty, zvedat pomocí šroubů s okem, musí být šrouby zkontrolovány, zda mají krčky, jestli je závit v dobrém stavu a šrouby jsou dotaženy natvrdo až po krček. Před nasazením šroubu musí být závitové otvory pro zvedací šrouby očištěny a zkontrolovány, jestli v nich nejsou zbytky jakéhokoliv odpadu.

19.4 Podlahové pláty a zábradlí

19 .4.1 Tam, kde jsou součástí plátu, musí být pro zvedání a usazování plátů použity zvedací rukojeti. Kde zvedací rukojeti nejsou, musí být plát nadzvednut vhodným nástrojem a před zvednutím podložen špalkem. Okraje se nikdy nesmí přizvedávat prsty.

19.4.2 Kdykoliv jsou odstraněny podlahové pláty nebo zábradlí, musí být otvor účinně ohrazen nebo zakryt a prostor musí být dobře osvětlen.

19.5 Práce na výškách nebo nad platformami

19.5.1 Při práci mimo dosah stojící osoby musí být vždy použito lešení nebo žebřík (viz kapitola 12).

19.5.2 Jestliže je práce vykonávána nad úrovní nejnižší podlahy, musí být přijata opatření proti pádu těžkých předmětů, např. nářadí nebo strojních součástí, na osoby níže. Na nářadí a demontované součástky se musí použit odkládací nádoba.

19.6 Kotle

19.6.1 Kotle smějí být otevírány pouze pod dohledem strojního důstojníka. Před odstraněním krytu vstupního otvoru je nutné se ujistit, že v kotli není podtlak. I když je kvůli likvidaci podtlaku otevřen ventil, musí se vždy před sejmutím upínacích třmenů a vtlačením dveří nejdříve povolit matky vstupních dveří a uvolnit těsnění. Nejdříve se musí otevírat dveře horních vstupů. Při otevírání dveří musí všichni stát mimo směr případného proudění horkých výparů.

19.6.2 Nikdo nesmí vlézt do kotle, topeniště nebo kouřového kanálu, dokud není zařízení dostatečně vychladlé, aby byla práce v těchto místech bezpečná.

19.6.3 Před povolením vstupu do kotle, který je částí soustavy dvou nebo více kotlů. musí odpovědný strojní důstojník zajistit, aby buď:

(a) všechny vstupní otvory, jimiž může vniknout do kotle pára nebo voda z kterékoliv jiné části soustavy , byly odpojeny , odvodněny a otevřeny do okolní atmosféry; nebo, kde to není proveditelné;

(b) všechny ventily nebo kohouty ovládající průchod páry nebo vody byly uzavřeny a bezpečně zablokovány a bylo u nich vyvěšeno upozornění, zakazující jejich otevření, dokud nebude povoleno oficiálně.

Výše uvedená opatření musí být v platnosti po celou dobu pobytu osob v kotli.

19.6.4 Každý kotel, topeniště nebo kouřový kanál musí být před vstupem osob dobře odvětrán a dále ventilován po celou dobu jejich pobytu uvnitř. Vně kotle musí být vždy pozorovatel po celou dobu, dokud jsou v kotli Iidé.

19.6.5 Pracovník, který čistí trubky nebo oklepává kotel, musí mít vhodný ochranný oděv a vybavení včetně ochranných brýlí, přilby a respirátoru.

19.6.6 Před vstupem do kotle, který nebyl delší dobu používán, nebo ve kterém byly použity chemikálie zabraňující korozi, musí být dbáno zvýšené opatrnosti. V atmosféře může být nedostatek kyslíku, proto se před povolením vstupu osoby musí provést test. Viz kapitolu 7 ­pokyny pro vstup do uzavřených prostorů.

19.7 Pomocné motory a zařízení

19.7.1 Před započetím práce na generátoru nebo pomocném motoru musí být stroj zastaven a startovací ventil nebo odpovídající zařízení zajištěno tak, aby nemohlo být spuštěno. Musí být vyvěšeno upozornění zakazující start nebo protáčení stroje. Aby se předešlo nebezpečí rozběhu nebo zasažení osoby elektrickým proudem, musí být stroj před začátkem práce elektricky odpojen od rozvaděče nebo startéru. Jistič musí být vypnut a na rozvaděči musí být vyvěšeno upozornění zakazující sepnutí jističe. Kde to lze provést, musí být jistíč zablokován ve vypnuté poloze.

19. 7 .2 Nikdy se nesmí zkoušet start naftového motoru bez předchozího protočení s otevřenými indikačními ventily. Zařízení, kterým se motor protáčí, musí být před nastartováním odpojeno.

19.7.3 Zásobní oleje nebo hořlavý materiál se nikdy nesmí skladovat v bezprostřední blízkosti pojistných ventilů.

19. 7 .4 Vnitřní povrchy startovacích láhví nikdy nesmí být pokryty hořlavým materiálem.

19. 7.5 Během testování vstřiků nesmí být proud nafty namířen proti pokožce. Únik z kterékoliv jiné vysokotlaké části vstřikovacího zařízení je stejně nebezpečný .

19. 7 .6 K startování motoru se nikdy nesmí použít kyslík. Jeho použití by pravděpodobně vyvolalo prudkou explozi.

19.8 Hlavní motory

19.8.1 Kde je to nutné, musí se zhotovit vhodné lešení pro vytvoření pracovní plošiny.

19.8.2 Před povolením práce v klikové nebo převodové skříni hlavního motoru musí být odstavena obracečka a u startovacího místa vyvěšeno upozornění.

19.8.3 Před použitím obracečky se musí zkontrolovat, jestli nejsou lidé v klikové skříni nebo blízko pohyblivých částí hlavního motoru a službu konající palubní důstojník musí potvrdit, že je čisto za lodním šroubem.

19.8.4 Jestliže bylo zjištěno přehřívání ložiska v uzavřené klikové skříni, skříň se nesmí otvírat po dobu potřebnou k vychladnutí ložiska, jinak by vniklý vzduch mohl vytvořit spolu s olejovými výpary výbušnou směs.

19.8.5 Otevřená kliková nebo převodová skříň musí být dobře odvětrána, aby se vytlačily všechny hořlavé plyny předtím, než bude přiblížen jakýkoliv možný zdroj zápalu, např. přenosná svítilna (pokud není schváleného bezpečnostního typu).

19.8.6 Před startem hlavního motoru se musí odpovědný strojní důstojník přesvědčit, že hřídel je volná a informovat strážního palubního důstojníka, který prověří, zda je čisto za lodním šroubem.

19.9 Elektrické vybavení

19.9.1 Riziko úrazu elektrickým proudem je na lodi mnohem větší než normálně na břehu vzhledem k podmínkám jako jsou mokro, vysoká vlhkost ovzduší a teplota (vyvolávající pocení), které snižují kontaktní odpor lidského těla. V těchto podmínkách může i nízké napětí okolo 60 V způsobit těžký nebo smrtelný úraz.

19.9.2 Ve všech místnostech, kde jsou elektrická a spínací zařízení, musí být umístěny vývěsky s instrukcemi o ošetření člověka po zasažení elektrickým proudem. Pro bezvědomého člověka zasaženého elektrickým proudem je velmi důležité okamžité ošetření na místě.

19.9.3 Před prací na elektrickém zařízení musí být vyjmuty pojistky nebo vypnuty jističe, aby byly všechny příslušné obvody bez napětí. Pokud je to možné, musí být vypínače a jističe zablokovány ve vypnuté poloze, nebo alternativně na nich umístěno upozornění ” NEZAPÍNAT, NA ZAŘÍZENÍ SE PRACUJE ”. Pokud je vyjmuta pojistka, musí ji mít u sebe až do skončení zákroku osoba, která práci provádí. Musí být zkontrolováno, zda všechny blokády a další bezpečnostní zařízení jsou provozuschopné. Při práci na zařízení, které pracuje s nominálním napětím přesahujícím 1 kV (vysokonapěťové zařízení), jsou nutná dodatečná bezpečnostní opatření. Práce musí být prováděna způsobilou osobou s odpovídajícími technickými znalostmi nebo pod jejím přímým dohledem.

19.9.4 Hořlavé materiály se nikdy nesmí ponechávat nebo skladovat v blízkosti spínacích skříní.

19.9.5 Kvůli vysoké toxicitě výparů se nesmí na čištění elektrických zařízení používat tetrachlórmetan. Existují jiné bezpečnější prostředky, např. trichlóretan, ale i při jejich použití musí být prostor dobře větrán. Rozpouštědla se vždy musí používat v souladu s instrukcí výrobce.

19.9.6 Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nemá pracovat, je-li to ale nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodů testování, musí být dodržena opatření podle následujících odstavců.

19.9.7 Neustále musí být přítomna další osoba, která je schopná poskytnout ošetření po zasažení elektrickým proudem.

19.9.8 Pracovník musí zaujmout bezpečnou a stabilní pracovní polohu, aby kontaktu s částmi pod napětím při uklouznutí nebo klopýtnuti nebo pohybu lodě. Kde je to možné, musí se pracovat v dielektrických rukavicích.

19.9.9 Nesmí být připuštěn kontakt s palubou, zvláště když je mokrá. Obuv vlhká nebo s kovovými hřeby nebo nýty nemusí zajistit dostatečnou izolaci. Vyžaduje se celou dobu pracovat na suché izolační podložce.

19.9.10 Musí být vyloučen dotek s holým kovem. Zvlášť nebezpečný je současný dotek oběma rukama. Aby se snížilo riziko dvojího doteku v případě, že se pracující ruka náhodně dotkne části pod napětím, musí být volná ruka v kapse kalhot, kdykoliv je to možné.

19.9.11 Před prací musí být sejmuty náramkové hodinky, kovové náramky a prsteny. Zprostředkovávají nízkoodporový kontakt s pokožkou. Kovové součásti oděvu nebo obuvi jsou rovněž nebezpečné.

19.9.12 Měřící hroty musí mít jenom minimum odkrytých kovových částí a izolace obou měřících hrotů musí být v dobrém stavu. Musí se dát pozor, aby se měřícími hroty nezpůsobilo krátké spojení. Při měření napětí většího než 250 V se měřící hroty musí přikládat a vyjímat na zařízení, které není pod napětím.

19.10 Chladící zařízení a chladírenské prostory

19.10.1 Nikdo nesmí vstoupit do chladírenských prostor bez předchozího informování odpovědného důstojníka (viz odstavec 17.4).

19.10.2 Osoby doplňující chladící médium nebo provádějící opravu na chladírenském zařízení musí dobře znát všechna opatření, která je třeba přijmout při práci s daným médiem.

19.10.3 Jestliže je prokázáno nebo existuje podezření, že chladící médium uniklo do některého prostoru, nesmí být činěn pokus vstoupit do tohoto prostoru bez přijetí příslušných opatření (viz kapitola 7).

19.10.4 Jestliže se náplň doplňuje přes plnící přípojku na sání kompresoru, někdy se praktikuje nahřívání láhve, aby se odpařily poslední zbytky média. Toto se smí dělat pouze ponořením láhve do horké vody nebo jiným podobným nepřímým způsobem, ale nikdy přímým nahříváním láhve hořákem nebo jiným přímým plamenem. Pokyny pro manipulaci ; skladování plynových láhví jsou uvedeny v odstavci 9.8.

19.10.5 Jestliže oprava nebo údržba vyžaduje nahřání nádrže, obsahující chladící médium musí být zajištěno otevření příslušných ventilů tak, aby se zabránilo nárůstu tlaku v nádrži.

19. 11 Kormidelní zařízení

19.11.1 Všeobecně se práce na kormidelním zařízení nemají provádět za plavby. Jestliže, je nutné pracovat na kormidelním zařízení na moři, musí být loď zastavena a přijat opatření zajišťující znehybnění kormidla (uzavřením ventilů na hydraulických válcích neb, jiným vhodným a účinným způsobem).

19. 12 Hydraulické a pneumatické vybavení

19.12. 1 Před opravami nebo údržbou hydraulických nebo pneumatických zařízení musí b~ každá zátěž, kterou nesou, přiměřeně podepřena jiným způsobem a teprve poté z systému vypuštěn tlak. Část, na níž se bude pracovat, musí být odpojena od přívodu tlaku na přívodovém ventilu musí být vyvěšeno upozornění a ventil musí být zablokován.

19.12.2 Spoje musí mít vhodnou ochranu proti uvolnění tlaku vzduchu nebo oleje v případ poškození.

19.12.3 Pro bezpečnou práci hydraulických a pneumatických systémů je nutná naprostá čistota; pracoviště a nářadí a rovněž tak systém a jeho komponenty musí být během práce udržovány v čistotě. Vyměňované jednotky (nářadí připojované k systému) musí být čisté a nekontaminované, zvláště kanálky pro hydraulickou kapalinu.

19.12.4 Musí se používat jenom takové komponenty, které jsou v souladu s instrukce výrobce.

19.12.5 Protože výpary hydraulické kapaliny mohou být hořlavé, v blízkosti testovaného nebo pracujícího hydraulického zařízení se nesmí manipulovat s otevřeným ohněm.

19.12.6 Každá opravená nebo náhradní součást zařízení musí být náležitě prohlédnuta vyzkoušena, než je v systému uvedena do provozu.

19.12.7 Proud hydraulické kapaliny pod tlakem nesmí být nikdy namířen proti kůži. Každé potřísnění pokožky hydraulickou kapalinou se musí ihned pečlivě smýt.

19.12.8 Před uvedením systému do provozu musí být všechna zařízení v bezpečném stavu.

KAPITOLA 20

OBSLUHA RADIOVÉHO A ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ

20. 1 Všeobecně

20.1.1 Přísným dodržováním instrukcí obsažených v příručkách výrobce se musí co nejvíce předcházet vystavení vlivům nebezpečné úrovně mikrovlnného záření. Radar se nesmí zapínat s rozpojeným vlnovodem, pokud to není nutné k servisním účelům. v tom případě musí být přijata zvláštní opatření.

20. 1.2 Nesmí se pracovat v bezprostřední blízkosti antény satelitního terminálu, pokud je vysílač v provozu.

20. 1.3 Mikrovlnným a ultrafialovým zářením jsou zvláště zranitelné oči. Není vhodné se dívat z bezprostřední blízkosti na vlnovod nebo anténu pracujícího radaru, případně na místo, kde je pravděpodobnost vzniku elektrického oblouku nebo jiskření.

20. 1.4 V blízkosti vadných vysokonapěťových elektronek se může objevit nebezpečná hladina rentgenového záření.

20. 1.5 Výpary některých rozpouštědel, používaných pro odmašťování, jsou toxické. Obzvlášť jedovatý je tetrachlórmetan, který se proto nesmí používat. Zejména při práci s rozpouštědly v uzavřených místnostech se musí dbát zvýšené opatrnosti. Musí být dodržovány instrukce výrobce.

20. 1.6 Některý záznamový papír používaný v echosondách a faksimilových zařízeních vylučuje při práci toxický dým. Zařízení musí být dobře ventilováno, aby nedošlo ke vdechnutí tohoto dýmu.

20. 1. 7 Radiové vysílače a radary nesmí pracovat, jestliže v blízkosti jejich antén pracují lidé; zařízení musí být odpojena od zdrojů a radiové vysílače uzemněny. Když jsou zařízení izolována, musí být na vysílačích, radarech a u napájení vyvěšena upozornění, zabraňující jejich zapnutí, dokud není práce skončena.

20.1.8 Antény musí být instalovány mimo dosah osob stojících na úrovni paluby případně na lehce dostupných částech nástavby. Jestliže taková instalace není proveditelná, musí být zřízeno ochranné ohrazení.

20.1.9 U antén radiových vysílačů a anténních průchodkových izolátorů musí být umístěné upozornění varující před vysokým napětím.

20.2 Nebezpečí úrazu elektrickým proudem

20.2.1 Podmínky na lodi často vytvářejí větší riziko úrazu elektrickým proudem, než na břehu (viz odstavec 19.9). Je také třeba mít na zřeteli, že odpor pokožky značně snižují řezné rány a odřeniny .

20.2.2 Před započetím práce na zařízení je třeba vyjmout pojistky a ponechat si je po celou dobu práce u sebe.

20.2.3 Kde jsou jako zdroj použity akumulátory, musí být odpojeny; jinak je třeba učinit opatření zabraňující krátkému spojení na akumulátorových svorkách s následným rizikem vzplanutí.

20.2.4 'Živá' šasi připojená k jednomu vodiči sítě jsou obvykle příslušně označena a při práci s nimi je třeba dbát zvýšené opatrnosti. Jestliže je v síti střídavého proudu vřazen transformátor, šasi je obvykle spojeno se zemněným vodičem. Je to však třeba prověřit odpovídajícím měřícím přístrojem.

20.2.5 Jestliže některá zařízení lze vypnout při zapnutém vypínači hlavního přívodu, některé části mohou zůstat pod napětím; proto se musí vždy vypínat hlavní přívod.

20.2.6 Moderní zařízení mají často uvnitř hlavní krystal uzavřený v termostatu; napájení termostatu je bráno ze zdroje nezávislého na vysílači a při vypnutí jeho síťového vypínače zůstává termostat pod napětím.

20.2.7 Před započetím práce na vysokonapěťové části vysílače nebo jiného vysokonapěťového zařízení i při vypnutém síťovém vypínači musí být všechny vysokonapěťové kondenzátory vybity přes vybíjecí obvod se zařazeným odporem, aby se zpomalilo vybíjení. Toto opatření je nutno dodržovat i v případě, kdy kondenzátory mají vlastní vybíjecí odpor.

20.2.8 Elektrolytický kondenzátor, který je podezřelý nebo se na něm tvoří puchýře, musí být vyměněn, protože může po zapnutí proudu explodovat. Podobné riziko vzniká, jestliže se kondenzátor vybíjí krátkým spojením.

20.2.9 Na zařízení pod napětím nebo v jeho blízkosti se nemá pracovat, je-li to ale nutné kvůli bezpečnosti lodě nebo z důvodů testování, musí být dodržena opatření popsaná v 19.9.6 - 12.

20.3 Elektronky a polovodičová zařízení

20.3.1 Elektronky vyjímané ze zařízení, které nedávno pracovalo, musí být brány přes tepelně izolující látku; v případě velkých elektronek, např. v koncových zesilovačích, předzesilovačích a modulátorech, které za provozu dosahují vysokých teplot, musí být před vyjmutím ponechán určitý čas na vychladnutí. Při styku s pokožkou může dojít k těžkým popáleninám.

20.3.2 S obrazovkami a velkými žhavenými elektronkami se musí manipulovat opatrně; při rozbití explodují, existuje nebezpečí pořezání úlomky skla s ostrými hranami. Některá speciální zařízení obsahují výpary nebo plyn pod vysokým tlakem , např. trigatron, ale obvykle jsou obaleny ochrannou síťkou, která v případě exploze sklo zachytí.

20.3.3 Prach z oxidu berylnatého je velmi nebezpečný, jestliže je vdechnut nebo pronikne řeznými ranami nebo oděrkami do kůže. Může být součástí některých elektronických komponentů. U obrazovek, výkonových tranzistorů, diod a tyristorů, které jej obsahují, je to obvykle uvedeno v informacích od výrobců. Jestliže to v informaci výrobce není uvedeno, nelze to považovat za pozitivní důkaz, že není ve výrobku obsažen. Chladiče, které ho obsahují, mají vysoký lesk a barvu tmavé mosazi. Tyto součástky musí být pečlivě skladovány v původních obalech až do doby jejich použití.

20.3.4 Fyzické poškození součástek tohoto typu, ať již nových nebo vyřazených, pravděpodobně uvolní nebezpečný prach; nesměji se proto brousit ani opracovávat nástroji a ochranná vrstva se musí udržovat netknutá. Nadměrný žár může být nebezpečný, ale normální pájení s odváděním tepla je bezpečné. Poškozené nebo rozbité součástky musí být odděleně a bezpečně zabaleny a dodrženy instrukce výrobce týkajících se jejich vracení nebo likvidace.

20.3.5 Osoby manipulující s díly obsahujícími oxid berylnatý musí mít ochranný oděv včetně rukavic, aby nedošlo ke kontaktu s pokožkou. Kde je to možné, musí se pracovat pinzetou. Jestliže dojde ke kontaktu s pokožkou, postižené části, zejména řezné rány , musí být neprodleně vyčištěny .

20.4 Práce na přístrojích na výsuvném šasi nebo na pracovním stole

20.4.1 Před započetím práce musí být výsuvná šasi pevně zajištěna buď vlastním zajišťovacím zařízením nebo použitím špalků nebo klínů.

20.4.2 Jestliže je jednotka neforemná nebo příliš těžká na to, aby s ní snadno manipulovala jedna osoba, je nutné si vzít pomocníka (viz kapitola 8). Samostatné pokusy mohou způsobit namožení, kýlu nebo posunutí plotýnky.

20.4.3 Každé šasi musí být na pracovním stole pevně zaklínováno nebo jinak zajištěno proti převrácení nebo pohybu. Jestliže se převrhává šasi, ke kterému je přivedeno napětí, nikdy se nesmí chytat.

20.4.4 Ostré hrany a deskové konektory na šasi mohou způsobit řezná poranění. Jestliže je konektor pod napětím a dojde k protržení kůže, úraz proudem bude mít důsledky neúměrné napětí.

20.4.5 Dočasné spoje musí být provedeny spolehlivě. Ohebné prodlužovací vodiče musí mít dobrou izolaci a přiměřenou elektrickou vodivost.

20.5 Práce s přístroji s vizuálním displejem

20.5.1 Přístroje s vizuálním displejem (dále PVD) musí být tak umístěny, že je vedle nich dostatek místa pro pohyb okolo zařízení. Musí být zajištěno, aby kabely a vodiče nepůsobily nebezpečí při pohybu osoby.

20.5.2 Obsluha musí být osobně náležitě vyškolena v používání PVD a obeznámena s jejich možnostmi. Vyškolení musí být přizpůsobeno potřebám a schopnostem obsluhy a typu zařízení.

20.5.3 Každá osoba, která používá pravidelně, často nebo dlouhou dobu PVD, se musí podrobit očnímu testu provedenému způsobilou osobou nejprve před připuštěním k práci a dále pak v pravidelných intervalech. Jestliže buď oční test nebo vyšetření očním lékařem ukáže, že osoba potřebuje pro tuto práci speciální brýle, postupuje se dle GI 67 .

20.5.4 Práce s PVD může duševně vyčerpávat. Musí být přijata opatření pro minimalizaci rizika bolestí hlavy a očí. Osvětlení musí být přiměřené úkolu, zajišťovat minimální oslnění nebo odrazy a displej musí být jasný a snadný ke čtení. Jestliže je to nutné, musí operátor občas dělat krátké přestávky na odpočinek.

20.5.5 Jako důsledek delší špatné tělesné polohy se mohou dostavit symptomy typu bolest zad a paží. Obsluha PVD nemá sedět v pokroucené, stísněné nebo křečovité poloze. Má mít dostatečný prostor pro nohy a židle musí být pohodlná a stabilní s nastavitelným opěradlem a výškou sedadla.

KAPITOLA 21

SKLADOVÁNÍ AKUMULÁTORŮ

21. 1 Všeobecně

21. 1. 1 Při nabíjení akumulátor 'plynuje', uvolňuje se z něho vodík a kyslík. Protože vodík je lehce zápalný při koncentraci v rozsahu od 4 to 75%, musí být akumulátorovny přiměřeně ventilovány, aby se předešlo hromadění nebezpečných plynů.

21.1.2 V akumulátorovnách se nesmí kouřit ani používat otevřený oheň jakéhokoliv druhu. U vchodu do místnosti musí být trvale vyvěšeno upozornění na tento zákaz.

21. 1.3 Osvětlení v akumulátorovně musí být stále řádně udržováno, na všech světlech musí být řádně dotažená ochranná skla. Jestliže prasklé nebo rozbité sklo nemůže být ihned vyměněno, musí být příslušný elektrický obvod vypnut, dokud není sklo nahrazeno.

21. 1.4 V akumulátorovně se nesmí dělat žádné neschválené úpravy nebo změny na elektrické instalaci (s výjimkou osvětlení).

21.1.5 V akumulátorovně se nesmí používat přenosné elektrické lampy a nářadí a jiné přenosné nástroje, které by mohly způsobit jiskření.

21.1.6 Akumulátorovna se nesmí využívat ke skladování materiálů, které nemají přímou souvislost s akumulátory .

21.1.7 Krátké spojení i třeba jednoho článku může vyvolat elektrický oblouk nebo jiskření, které může způsobit výbuch. Velmi silný proud, který teče vodičem nebo nástrojem při krátkém spojení, může být příčinou požáru vzhledem k prudkému přehřátí kovu.

21. 1.8 Izolace a kryty kabelů v akumulátorovně musí být udržovány v dobrém stavu.

21. 1.9 Všechny akumulátorové svorky musí být udržovány v čistotě a řádně dotažené, aby se předešlo jiskření a přehřívání. Provizorní pružinové svorky se nesmí nikdy používat, protože se mohou vibracemi uvolnit a způsobit jiskření nebo krátké spojení.

21.1.10 Kovové nářadí jako maticové nebo francouzské klíče se nesmí pokládat na aku­mulátory, protože mohou způsobit jiskření nebo krátké spojení. Nářadí musí být izolované.

21.1.11 Šperky , hodinky a prstýnky musí být během práce na akumulátorech sundány . Krátké spojení přes kterýkoliv z těchto předmětů jej prudce zahřeje a může způsobit těžké popálení pokožky. Když prsten nelze sundat, je třeba ho silně obalit izolačním materiálem.

21.1.12 Nabíječe baterií a všechny obvody z baterie napájené, musí být před připojením nebo odpojením vodičů vypnuty. Jestliže se baterie skládá z několika sekcí, mělo by být možné před začátkem práce snížit napětí mezi sekcemi a tím vážnost důsledků případného krátkého spojení nebo úrazu elektrickým proudem vyjmutím propojovacích vodičů.

21.1.13 Zátky odvětrávacích otvorů akumulátoru musí být při připojování nebo odpojování vodiče pevně dotaženy .

21.1.14 Ventilační potrubí skříní akumulátorů musí být volně průchozí.

21.1.15 Poklopy skříní akumulátorů musí být upevněny, když jsou otevřeny kvůli práci na akumulátoru, a po skončení práce opět náležitě přidělány zpět.

21.1.16 Akumulátory musí být v upevněném bednění, aby se zamezilo jejích pohybu v případě těžkého počasí.

21.1.17 Olověné a alkalické akumulátory musí být v oddělených místnostech nebo mezi nimi musí být přepážka. Jestliže se používají oba druhy, je třeba držet odděleně materiály a nářadí používané pro jednotlivé typy , protože kontaminace elektrolytu může způsobit zhoršení parametrů akumulátoru a smíchání obou druhů elektrolytů vyvolá bouřlivou chemickou reakci, která může být velmi nebezpečná.

21.1.18 Oba druhy elektrolytů, kyselinový i alkalický, působí silně korosivně. Každé potřísnění osoby nebo zařízení musí být ihned zlikvidováno pečlivým omytím. Po skončení práce je třeba si vždy umýt ruce.

21.1. 19 Akumulátory se musí vždy přepravovat ve svislé poloze, aby se zabránilo rozlití elektrolytu. Přepravy se musí zúčastnit více osob, protože akumulátory jsou těžké a snadno mohou způsobit bolestivé namožení nebo úraz (viz kapitola 8).

21.2 Olověné kyselinové akumulátory

21.2.1 Při přípravě elektrolytu se musí kyselina zvolna přilévat do vody. Jestliže se voda přidává do kyseliny, vygenerované teplo může způsobit explozi páry, která rozstříká kyselinu na osobu provádějicl manipulaci.

21.2.2 Při manipulaci s kyselinou musí mít pracovník ochranné brýle, gumové rukavice a ochrannou zástěru.

21.2.3. K neutralizaci kyseliny na pokožce nebo oděvu se musí použít velké množství sladké vody .

21.2.4 Pro případ potřeby při nehodě musí být v místnosti Iahvička s přípravkem na vypláchnutí očí. Lahvička musí být snadno hmatem rozlišitelná od kyselinových nebo jiných nádob, aby byla snadno nalezitelná osobou dočasně oslepenou.

21.2.5 Produkty koroze, které vznikají kolem svorek akumulátorů, mohou způsobit poranění pokožky nebo očí. Musí být odstraňovány kartáčováním směrem od těla. Svorky se musí zakonzervovat tukem na kontakty .

21.2.6 Nadměrná rychlost nabíjení způsobuje, že větracími otvory uniká kyselinová mlha, která se usazuje na okolních předmětech. Musí být očištěna ředěnou čpavkovou vodou nebo sodným roztokem a zasažená místa pak vysušena.

21.3 Alkalické akumulátory

21.3.1 Všeobecně bezpečnostní opatření pro tento typ akumulátorů jsou stejná jako pro olověné kyselinové akumulátory s následujícími výjimkami.

21.3.2 Elektrolytem v těchto akumulátorech je Iouh, který však je podobně korozivní. Nesmí být připuštěn kontakt s pokožkou nebo oděvem. Při kontaktu s pokožkou musí být postižená část omyta značným množstvím čisté sladké vody. Jestliže však má polití za následek popálení, musí se použít borový prášek nebo jeho nasycený roztok. Oči musí být pečlivě vypláchnuty velkým množstvím čisté sladké vody a ihned potom roztokem borového prášku (v poměru jedna čajová lžička na 1/2 litru vody - nebo roztokem Ophtal). Tento roztok musí být připraven vždy, když se manipuluje s elektrolytem.

21.3.3 Na rozdíl od olověných akumulátorů kovové nádoby alkalických akumulátorů jsou vždy pod napětím, proto se jich nikdo nesmí dotýkat ani na ně odkládat kovové nástroje.

KAPITOLA 22

PRACE V KUCHYNI, PŘÍPRAVNĚ A JINÝCH PROSTORÁCH PRO MANIPULACI S POTRAVINAMI

22.1 Zdraví a hygiena

22.1.1 Členové hospodářského oddělení mají odpovědnost za stálé dodržování vysokého standardu osobní hygieny a čistoty v kuchyni, přípravnách a jídelnách.

22.1.2 Před přípravou jídel musí mít umyté ruce a vyčištěné nehty. Toto je zvlášť důležité rovněž po manipulaci se syrovým masem a rybami (protože obsahují bakterie, které by pravděpodobně kontaminovaly ostatní jídla), a po návštěvě záchodu.

22.1.3 Každé říznutí, jakkoliv malé, musí být okamžitě ohlášeno a ošetřeno, aby se předešlo infikování.

22.1.4 Otevřená rána, popálenina nebo oděrka musí být zakryta vodotěsným obvazem.

22.1.5 Onemocnění, kožní vyrážky a vřídky musí být nahlášeny ihned po objevení prvních příznaků.

22.1.6 Osoba postižená průjmy nebo úplavicí nesmí pracovat v kuchyni, přípravnách a dalších místech, kde se manipuluje s potravinami.

22.1.7 Personál hospodářského oddělení musí být při manipulaci s potravinami a přípravě jídel čistě oblečen. Stále musí mít k dispozici umývadlo, teplou vodu, mýdlo (přednostně tekuté z dávkovací nádobky) a prostředky na osušení rukou.

22.1.8 Velmi důležitá je čistota všech potravin, kuchyňského nádobí, prostírání, stolního nádobí, příborů, všeho zařízení a skladů. Potraviny a pitná voda nesmí být skladovány v místech, kde se mohou udržovat choroboplodné zárodky a mikroby. Mražené potraviny nesmí být po rozmražení znovu zamrazovány.

22.1.9 Prasklé nebo oprýskané kameninové a skleněné nádobí nesmí být používáno. Potraviny, které přišly do styku s poškozeným kameninovým nebo skleněným nádobím, musí být vyhozeny .

22.1.10 V kuchyních, přípravnách, skladech potravin a dalších místech, kde se připravuje jídlo, se nesmí kouřit.

22.1.11 Kameninové a skleněné nádobí se nesmí nechávat ponořené v mycí lázni, kde se může lehce rozbít a způsobit zranění. Tyto předměty se musí umývat jednotlivě, stejně jako nože a jakékoliv nádobí a nástroje s ostrými hranami.

22.1.12 Některé čistící prostředky obsahují odbarvovací složky nebo kaustickou sodu a některé desinfekční prostředky obsahují kyselinu karbolovou (fenol). Tyto látky mohou způsobit kožní záněty a jsou jedovaté, jestliže se spolknou. Musí se s nimi zacházet opatrně, nesmí se vzájemně míchat a používat v silnější koncentraci, než je doporučeno. Viz také pokyny v 1.2.11 - 13.

22.1.13 Potravinový odpad, prázdné nádoby od potravin a ostatní odpadky jsou největším zdrojem znečištění a nemocí. Musí se ukládat do vhodných skladovacích nádob mimo prostory, kde se nacházejí potraviny. Jejich vyhazování do moře je zakázáno s výjimkou případů uvedených v úmluvě MARPOL.

22.2 Nebezpečí uklouznutí, p6du a zakopnutí

22.2.1 Velké procento úrazů členů hospodářského oddělení vzniká uklouznutím a pádem způsobeným nošením nevhodné obuvi; tenisky, sandály atd. jsou zvláště nebezpečné na zamaštěných podlahách a neposkytují ochranu nohy před popálením nebo opařením při rozlití horké tekutiny . Stále musí být používána vhodná obuv, nejlépe s protismykovou podešví, která poskytuje dostatečnou ochranu nohou.

22.2.2 Paluby a podlahové rošty musí být udržovány bez mastnot, odpadků a ledu apod., aby se předešlo uklouznutí, které může způsobit vážný úraz, zejména když je přenášena horká tekutina nebo křehké rozbitné nádoby. Všechny louže musí být okamžitě vytírány.

22.2.3 Střepy z rozbitého skla nebo kameniny musí být odstraněny pomocí smetáku a lopatky , nikdy ne holýma rukama.

22.2.4 Část paluby před vstupem do lednic musí mít protismykovou úpravu.

22.2.5 Po schodech se musí chodit opatrně; jedna ruka musí být vždy volná na přidržování se zábradlí.

22.2.6 Plata, bedýnky, kartony apod. musí být nošeny takovým způsobem, aby nezakrývaly výhled na prahy a podobné překážky.

22.3 Kuchyňské sporáky, parní bojlery a fritovací hrnce nebo pánve

22.3.1 Zapalování kuchyňských sporáků na tekutá paliva se musí dělat s maximální opatrností. Musí být zachován následující postup:

(a) musí se zkontrolovat vnitřek topeniště, jestli v něm není palivo a potom profouknout vzduchem, aby se odvětraly palivové výpary; jestliže je v topeništi palivo nebo jsou v něm výpary, může dojít ke zpětnému vyšlehnutí plamene;

(b) palivo podle použitého druhu musí mít správnou teplotu; pokud ji nemá, musí být teplota upravena před jakýmkoliv pokusem o zapálení;

(c) vždy se musí použít speciálně k tomu účelu určená zapalovací pochodeň; jiný způsob zapalování, jako např. vsouvání volného hořícího materiálu do topeniště, není dovolen. Pokusy znovu zažehnout hořák od rozpálené vyzdívky topeniště mohou způsobit explozi;

(d) jestliže je vše v pořádku, musí stát obsluha z boku, vsunout zapálenou pochodeň a otevřít palivo. Musí se dát pozor na to, aby na pochodni nebylo příliš mnoho paliva, které by mohlo ukápnout a způsobit požár;

(e) jestliže palivo okamžitě nevzplane, musí být uzavřen přívod a topeniště profukováno vzduchem 2 až 3 minuty I aby se před druhým pokusem odvětralo od výparů. Během této doby musí být hořák vyjmut a zkontrolován rozprašovač a koncovka, jestli jsou v pořádku;

(f) jestliže dojde k zhasnutí zapáleného hořáku, musí být zavřen přívod paliva.

22.3.2 Hospodářský personál se nesmí pokoušet opravit elektrické nebo hořákové sporáky nebo elektrické mikrovlnné trouby. Závady musí nahlásit, aby mohla být provedena náležitá oprava. Do zakončení opravy nesmí být zařízení používáno a musí na něm být vyvěšeno upozornění.

22.3.3 Neopatrné používání vody na splachování a mytí zařízení v kuchyni může být velmi nebezpečné, zvláště jestliže jsou tam elektrické instalace. Při každém splachování podlahy v kuchyni musí být vypnut sporák a ostatní zařízení a odpojen přívod proudu k nim. Do elektrických zařízení se nesmí dostat voda.

22.3.4 V těžkém počasí se musí na sporáku používat zabezpečovací lišty. hrnce a pánve se nikdy nesmí plnit tak vysoko, aby se z nich při náklonech lodě vyléval obsah.

22.3.5 Při manipulací s horkými pánvemi a nádobím se musí používat suchý hadr nebo speciální držáky na hrnce. Nikdy se nesmí použít mokrý hadr, protože rychle vede teplo a může dojít k opaření rukou.

22.3.6 Při otevírání pece nikdo nesmí stát před dvířky - první závan horkého vzduchu může způsobit popáleniny.

22.3. 7 Před otevřením vík musí být přerušena dodávka páry k tlakovým hrncům, napařovačům a bojlerům a vypuštěn tlak.

22.3.8 Tuky se nesmí rozpouštět v pecích. Když se na něj zapomene, mohou se přehřát a vznítit. Pro tento účel lze použít termostatem ovládaný fritovací hrnec nebo pánev . avšak nejlépe je tuk rozpouštět vložením nádobky s tukem do většího hrnce s trochou vody.

22.3.9 Do rozpáleného tuku se nikdy nesmí lít voda; voda se ihned změní v páru, která tuk rozstřikuje na poměrně značnou vzdálenost. Může to způsobit těžké popáleniny osob v blízkosti a možná i založit požár.

22.3.10 Jestliže olej v nádobě začne hořet, musí se, pokud je to možné, zhasit plameny a nádoba odstavit od zdroje tepla. Jinak se musí použít vhodný hasicí přístroj. V žádném případě se nesmí k hašení použít voda.

22.3.12 Fritovací hrnce nebo pánve musí být opatřeny vhodným bezpečnostním poklopem, který musí být nasazen vždy, když se hrnec nebo pánev nepoužívá.

22.3.13 Pro snížení rizika požáru způsobeného závadou na ovládacím termostatu fritovacího hrnce nebo pánve musí být všechny fritovací hrnce nebo pánve vybaveny dalším bezpečnostním termostatem.

22.3.14 Elektrické fritovací hrnce nebo pánve musí být ihned po skončení práce vypnuty.

22.3. 15 Jestliže se používá mikrovlnná trouba, zvláště při ohřívání zmrazených pokrmů, je nutné dbát, aby jídlo bylo prohřáto správně a rovnoměrně. Musí se pečlivé dodržet instrukce výrobce trouby i pokyny na obalu zamražené potraviny .

22.3.16 Mikrovlnná trouba se nesmí používat, jestliže jsou její dveře poškozené nebo nefunkční, je poškozený dveřní zámek nebo těsnění. Na každé mikrovlnné troubě musí být upozornění v tomto smyslu.

22.4 Kuchyňské vybavení

22.4.1 Nikdo nesmí bez dohledu zkušeného pracovníka pracovat s kuchyňským zařízením, pokud není zaučen v jeho použití a seznámen s opatřeními, která se musí dodržovat.

22.4.2 Všechny nebezpečné části kuchyňských strojů musí být během práce zakryty.

22.4.3 Kterýkoliv stroj nebo zařízení s poškozenými součástmi, ochrannými kryty nebo bezpečnostním vybavením musí být nahlášen, a do provedení opravy vyřazen z provozu a odpojen od sítě.

22.4.4 Jestliže se má stroj s pohonem vyčistit nebo odstranit z něj překážka, způsobující jeho zablokování, musí být vypnut a odpojen od sítě. Některé stroje mají po vypnutí doběh, v takovém případě se musí se začátkem čištění vyčkat do úplného zastavení nebezpečných částí.

22.4.5 Pro čištění všech strojů musí být stanoven a dodržován bezpečný postup. Při čištění ostří, např. u nářezového stroje, po sejmutí ochranného krytu je třeba pracovat se zvýšenou opatrností. Ihned po dokončení práce musí být kryty nasazeny zpět.

22.4.6 Osoby mladší 18 let nesmí bez náležitého dozoru čistit žádné zařízení 5 ručním nebo strojním pohonem s nebezpečnými částmi. které se mohou během čištění pohybovat.

22.4. 7 Na přisunování surovin do zpracujícího stroje se musí používat vhodný nástroj, nikdy ne prsty .

22.4.8 Elektrická zařízení se nesmí obsluhovat mokrýma rukama.

22.5 Nože, pilky a sekáčky

22.5.1 S ostrými nástroji se musí zacházet obezřetně a pracovat s nimi vždy opatrně. Nesmí se nechávat volně ležet na pracovní ploše. kde se o ně někdo může náhodně pořezat. Nesmí se dávat do mycí lázně společně s jinými předměty . musí se umývat jednotlivě a ukládat na bezpečné místo.

22.5.2 Nože, které se zrovna nepoužívají, se musí ukládat uspořádaně do přihrádek nebo být v pouzdrech.

22.5.3 Držadla nožů, pilek, sekáčků apod. musí být čistá a odmaštěná. Ostří musí být čisté a nabroušené.

22.5.4 Na otvírání konzerv se musí používat vhodné otvíráky; improvizace jsou nebezpečné. mohou zanechat roztřepené okraje plechovek.

22.5.5 Sekání masa vyžaduje soustředěnou pozornost. Špalek musí být pevný, sekaná část masa bezprostředně na špalku a ruce a tělo mimo dráhu úderů. Musí být dostatek prostoru pro pohyb a na dráze sekání nesmí být žádné překážky . Zvláštní pozornost vyžadují situace. kde se loď pohybuje na moři.

22.5.6 Potraviny, které se sekají nožem, se nesmí přisunovat k ostří s nataženými prsty. Konce prstů musí být zahnuty směrem k dlani s palcem přes ukazováček. Úhel nože musí být takový. aby ostří směřovalo od sekané potraviny a tím i od prstů.

22.5.7 Padající nůž se musí nechat spadnout. nesmí se chytat.

22.5.8 Pilka na maso se musí navádět ukazováčkem volné ruky umístěným nad ozubením. Stálý rovnoměrný pohyb umožní pilce udržet směr řezu; tlak na pilku může zapříčinit její poskakování a způsobit poranění.

22.6 Lednice a sklady

22.6. 1 Dveře všech lednic musí být vybaveny zevnitř prostředky pro jejich otevírání a aktivaci akustického signálu.

22.6.2 V týdenních intervalech musí být prováděno pravidelné testování signalizace, uzávěru dveří a jejich otevírání zevnitř.

22.6.3 Ti, kdo pravidelně chodí do lednic, musí být uvnitř dobře zorientováni, aby dokázali i potmě bezpečně nalézt a otevřít dveře a zapnout signalizaci.

22.6.4 Všechny dveře lednic musí být vybaveny dostatečně silným zajišťovacím zařízením, které je bezpečně udrží v otevřené poloze při přemisťování zásob za jízdy na moři. Tyto dveře jsou extrémně těžké a mohou způsobit vážná zranění osobě, sevřené mezi nimi a jejich rámem.

22.6.5 Každý, kdo vstupuje do lednice, si musí vzít visací zámek, pokud jím jsou dveře vybaveny, sebou dovnitř. O vstupu do lednice musí informovat druhou osobu.

22.6.6 Nesmí se vstupovat do lednic a mrazících prostor, jestliže je podezření, že do nich vniklo chladící médium. V takovém případě musí být na dveřích vyvěšeno odpovídající upozornění.

22.6. 7 Všechny zásoby a bedničky musí být náležitě upevněny , aby se nemohly během mořského přejezdu přesunout nebo volně pohybovat.

22.6.8 Jestliže jsou dřevěné bedýnky nebo latění otevřeny, vyčnívající části jejich obalů musí být odstraněny nebo upraveny tak, aby byly bezpečné.

KAPITOLA 23

PRÁCE V LODNÍCH PRÁDELNÁCH

23.1 Všeobecně

23.1.1 Mnoho obecných rizik, jimž jsou vystaveny osoby v prádelnách, jsou podobná rizikům kdekoliv jinde na lodi; nevhodnou manipulací s neforemnými nebo těžkými předměty může vzniknout namožení, prádlo nechané na chodbách může způsobit pád, nesprávné použití strojů může přivodit úraz. Krom6 toho jsou v prádelnách specifická nebezpečí, jimž je třeba věnovat zvláštní pozornost.

23.1.2 Podlahy v prádelnách se mohou stát extrémně kluzkými, obzvláště, jestliže se pracuje s mýdlovými roztoky. Pracující osoba musí mít vhodnou obuv (viz 3.6.2-3 a 6.10.1(b».

23.2 Popálení a opaření

23.2.1 Mnoho nehod v prádelnách vzniká opařením párou nebo horkou vodou nebo popálením od horkých povrchů. Každá horká nádoba nebo stroj a každý zásobník s vřelou vodou musí být považován za potenciální nebezpečí, schopné způsobit zranění. Proto se musí dodržovat přiměřená opatření.

23.2.2 Musí být udržována dobrá ventilace, aby se snížila teplota a vlhkost pracovního prostředí.

23.2.3 Kde je pro ohřívání vody použita pára pod vysokým tlakem, musí být její přívod regulován, aby se do žádného stroje nedostal nadměrný tlak.

23.3 Stroje a zařízení

23.3.1 Všechny osoby, které budou v prádelně pracovat nebo obsluhovat část jejího zařízení, musí být dobře obeznámeny se správnou obsluhou těchto strojů. Osoba mladší 18 let nesmí být připuštěna k práci na průmyslových pračkách, ždímačkách, mandlech nebo žehlících lisech, pokud není plně proškolena o opatřeních, která musí být při práci dodržována, a nemá dostatečnou praktickou zkušenost s prací na těchto strojích nebo nepracuje pod dohledem zkušeného pracovníka.

23.3.2 Před spuštěním musí být zařízení prohlédnuto, zda nemá chyby nebo závady. Pozornost musí být zaměřena na automatické vypínací nebo blokovací zařízení praček, ždímaček atd. a krytů a vypínačů pro nouzové zastavení mandlů, lisů a ždímaček. Každá závada nebo nesprávnost zjištěná prohlídkou nebo objevená během práce musí být ihned nahlášena a do odstranění závady práce na stroji přerušena. Na vadném stroji musí být umístěno výstražné upozornění.

23.3.3 K zajištění standardu údržby pro podmínky , které v prádelnách převládají, jsou nutné časté a pravidelné kontroly a kompletní prohlídky veškerého elektrického zařízení a přístrojů.

23.3.4 Stroje se nesmí přetěžovat a váhy musí být rozloženy rovnoměrně.

23.3.5 Nesmí se plně spoléhat na koncové vypínače nebo blokovací zařízení na dvířkách praček, ždímaček a sušiček apod.; dvířka se smějí otevírat až po úplném zastavení stroje.

23.4 Chemické čištění

23.4. 1 Základní nebezpečí vyplývající z práce s čistícími roztoky spočívá v jejich těkavosti, způsobující produkování anestetických výparů (výparů snižujících citlivost a tlumících pozornost). Výpary vyvolají ospalost následovanou bezvědomím a případně smrtí, jestliže je dostatečně vysoká koncentrace a postižená osoba není rychle vynesena na čerstvý vzduch. Ve všech místnostech, kde se provádí chemické čištění, musí být proto instalována účinná mechanická nucená ventilace. Účelem této ventilace je zajistit, aby koncentrace výparů nedosáhla mezní hodnoty , jejíž překročení představuje takovou koncentraci škodlivé látky ve vzduchu, kdy je zdraví člověka ohroženo.

23.4.2 Další nebezpečí spočívá v tom, že se výpary při kontaktu s otevřeným ohněm nebo horkými povrchy rozkládají na toxické a korozívní látky , které jsou zdraví nebezpečné. Proto musí být v místnostech s čistícími roztoky zákaz kouření.

23.4.3 Výpary jsou těžší než vzduch, proto se mohou hromadit u podlah místností.

23.4.4 Čistící roztok je také potenciální příčinou vysušení pokožky, které může vést až k jejímu popraskání s možným následkem infikování z jiných zdrojů. Proto se při práci s nimi musí používat nepropustné rukavice.

23.4.5 Varovná upozornění týkající se konkrétně užívaného roztoku musí být v místnosti se zařízením nápadně a trvale vyvěšeno. Toto upozornění musí být získáno od výrobce roztoku a musí obsahovat pokyny pro první pomoc osobě postižené výpary .

23.4.6 Jestliže se roztoky skladují v jiné místnosti, musí i v této místnosti být vyvěšena patřičná upozornění včetně pokynů pro první pomoc.

23.4.7 Roztok přenášený ze skladu k zařízení musí být přepravován v uzavřených nádobách.

23.4.8 Spací pytle, prošívané deky apod. se nesmí čistit chemicky. Mají velkou schopnost zachycovat a udržovat v sobě čistící roztok, který je pak velmi obtížné odvětrat. Po opětovném použití se působením tělesného tepla začnou vylučovat výpary zadržených zbytků roztoku.

23.4.9 Předměty, které byly čištěny chemicky, se musí velmi pečlivě odvětrat, aby se odstranily veškeré výpary .

23.5 Prevence vzniku požáru

23.5.1 Ruční žehličky se nesmí nechávat stát na hořlavém podkladu.

23.5.2 Oděvy se musí sušit pouze na vyznačených místech. Nesmí se sušit ve strojovnách, v obytných místnostech na elektrických zářičích, radiátorech atd..

KAPITOLA 24

LODĚ PRO KUSOVÝ NÁKLAD

Pozn.: Kromě stávající kapitoly se lodí pro kusový náklad týkají i kapitoly 8, 14, 15 a 16.

24. 1 Ukládání nákladu

24. 1. 1 V mezipalubí musí být náklad ukládán s přihlédnutím k pořadí, v jakém bude vykládán. Jestliže se musí otevírat mezipalubní jícen a v mezipalubí zbývá náklad, musí být ponechán nejméně 1 metr široký ochoz od okraje každého otvoru v mezipalubí. Kolem jícnu musí být ve vzdálenosti 1 metr od sila jícnu namalovány barevné linky .

24. 1.2 Náklad musí být naložen v dostatečné vzdálenosti od žebříku tak, aby byl zajištěn bezpečný vstup.

24. 1.3 Palubní náklad musí být ukládán v souladu se zásadami dobré námořní praxe, požadavky mezinárodních úmluv a pokynů oprávněné osoby; dostatečně vzdálen od sila jícnu, aby byl zajištěn bezpečný průchod pro posádku. Překážky na tomto průchodu, jako úpony nebo připevňovací místa (oka) musí být namalovány bílou barvou, aby se zvýraznila jejich viditelnost. Jestliže to není proveditelné a náklad je uložen u lodního zábradlí nebo sila jícnu do takové výšky , že zábradlí nebo sila jícnu s neposkytuje účinnou ochrany, musí být zřízeno provizorní ohrazení (viz odstavec 6.5) chránící posádku před pádem přes palubu nebo do otevřeného nákladového prostoru.

24. 1.4 Jestliže je náklad uložen až u zábradlí nebo přepážek a vystupuje nad ně, musí být od ok a jiných připevňovacích míst na palubě nataženo ocelové lano nebo řetěz sahající nad palubní náklad, aby nemusel námořník přelézat přes náklad k palubě kvůli připevňování kladek nebo profendrů.

24. 1.5 Jestliže se v některém nácestném přístavu budou muset otevírat nákladové prostory ještě před vyložením palubního nákladu, musí být kolem sila jícnu nebo té části jícnu, která se bude otevírat, zachován volný pás nejméně 1 metr široký . Pokud to nelze zajistit, musí být postavené ohrazení nebo musí být členové posádky, kteří budou vyjímat a zpět nasazovat palubníky a kryty, zajištěni bezpečnostními lanky.

24.2 Nebezpečné náklady a substance

24.2.1 Předpis IMDG obsahuje podrobnosti týkající se třídění nebezpečných nákladů, jejich dokumentace, obalů a pod. a zároveň doporučení jak je používat v souladu se závaznými předpisy. Zvláště uvádí seznam včetně charakteristik většiny nebezpečných látek.

24.2.2 Všeobecný úvod a úvody k jednotlivým třídám IMDG kódu obsahují mnoho ustanovení zajišťujících bezpečnou manipulaci a přepravu nebezpečného nákladu včetně požadavků na elektrická zařízení a rozvody, protipožámí vybavení, ventilaci, kouření, opravárenskou činnost, nutnost a dostupnost zvláštního vybavení atd. Některá z nich jsou všeobecná a platí pro všechny třídy , jiná se vztahují pouze na určitou třídu nebezpečného nákladu. Před manipulací s nebezpečným nákladem je důležité seznámit se s těmito ustanoveními. Některé požadavky jsou v textu jednotlivých odstavců graficky zvýrazněny . Jestliže vznikne jakákoliv pochybnost, je třeba se obrátit pro radu na kompetentní orgán.

24.2.3 Nebezpečné náklady se smí nakládat a vykládat pouze pod dohledem odpovědné osoby .

24.2.4 Nebezpečné náklady se nesmí nakládat jinak, než v souladu 5 předpisy - t.j. , souladu s kódem IMDG. V případě přepravy některé substance jako hromadného nákladu musí nakládka probíhat v souladu s Přílohou B Code of Safe Practice for Solid Bulk Cargoes vydanou IMO.

24.2.5 Jestliže musí námořník manipulovat se zásilkou obsahující nebezpečnou látku, musí mít náležité informace o podstatě této látky a opatřeních nezbytných při zacházení 5 ní. \ případě náhodného vystavení vlivu nebezpečné látky je třeba postupovat podle Medical First Aid Guide for Use in Accidents Involving Dangerous Goods (MFAG) vydaném IMO.

24.2.6 Musí být přijata vhodná opatření, např. použití speciálního zvedacího zařízení, aby se zabránilo poškození obalů obsahujících nebezpečné látky .

24.2. 7 V prostorech obsahujících náklad schopný způsobit explozi nebo požár (např. výbušné a hořlavé tekutiny), musí všechna elektrická zařízení a instalace splňovat požadavky Předpisu IMDG. Při nakládce nebo vykládce takového nákladu musí být připraven v pohotovosti protipožámí vybavení. Při manipulaci 5 tímto nákladem musí být vydán zákaz kouření mimo vyhrazená místa.

24.2.8 Jestliže je to nutné, členové posádky nakládající, vykládající nebo jinak manipulující s nebezpečnými látkami musí mít vhodný ochranný oděv a osobní ochranné pomůcky včetně respirátorů (viz kapitola 3).

24.2.9 V případě rozlití nebo rozsypu nebezpečné látky musí být učiněno všechno pro okamžitou likvidaci škodlivých účinků. Zvláštní pozornost musí být věnována přepravě nebezpečných látek v chladírenských prostorech, kde každý únik může být absorbován izolačním materiálem. Takto zasažená izolace musí být prohlédnuta a podle potřeby vyměněna.

24.2.10 Jestliže dojde k lekáži nebo úniku nebezpečných plynů nebo výparů z náklad musí členové posádky okamžitě nebezpečný prostor opustit. Prostor musí být před opětovný vstupem osob odvětrán a otestován, pokud je to možné, aby se zjistilo, zda koncentrace plynů nebo výparů v atmosféře není tak vysoká, aby představovala nebezpečí. Člen posádky, který bude likvidovat únik nebo odstraňovat poškozená balení, musí mít ochranný oděv vhodný dýchací přistroj podle převládajících okolností. Pro případ nouze musí t připraveno v pohotovosti vhodné záchranářské a resuscitační vybavení (viz kapitola 7).

24.2. 11 Pokud při přepravě nebezpečného nákladu vzniknou situace uvedené v bode 24.2.9 nebo 24.2.10, musí se postupovat podle příručky 'Emergency Procedures for Ship Carrying Dangerous Goods' vydané IMO.

24.2.12 Pokyny pro vyhodnocení a kontrolu rizik pocházejících z nebezpečných látek js uvedeny v bodech 1.5. 1 a 1.5.1 0.

KAPITOLA 25

PŘEPRAVA KONTEJNERŮ

25.1.1 Protože kontejnery jsou do určité míry prostě obaly předem uloženého nákladu, mnoho z ustanovení kapitol14, 15, 16 a 24 se týkají i bezpečnosti práce s kontejnery.

25.1.2 Jestliže kontejner obsahuje nebezpečný náklad, musí být dodržena ustanovení obsažená v odstavci 24.2. Viz také odstavec 1.5 o pokynech pro kontrolu látek nebezpečných zdraví.

25.1.3 Při manipulaci s kontejnery je třeba mít na zřeteli možnost nerovnoměrného naložení a rozložení nákladu uvnitř nebo nesprávně deklarovanou váhu obsahu.

25.1.4 Kontejnery převážené na palubě musí být umístěny a řádně zajištěny způsobem, který přihlíží k jeho vlastní váze a tlaku dalšího nebo dalších kontejnerů umístěných na něm.

25.1.5 Těžké stroje nebo zařízení a pytlované zboží, které je uloženo naplocho ve vrstvách, může vyžadovat další dodatečné upevnění.

25.1.6 Na lodích, které nejsou speciálně konstruované nebo upravené pro jejich přepravu, musí být kontejnery, kde to je proveditelné, uloženy podélně a řádně upevněny. Kontejnery se nesmí dávat na kryty jícnů, pokud není jistota, že kryty mají dostatečnou celkovou i místní pevnost.

25.1.7 Musí být zřízen bezpečný přístup na vršek kontejneru, aby bylo možné kontrolovat jeho upevnění apod. Osoby provádějící tuto činnost musí být zajištěny proti pádu bezpečnostním postrojem nebo jiným vhodným způsobem.

25.1.8 Úchyty na palubě, které nad ní vyčnívají musí být výrazně označeny bílou barvou .

25.1.9 Musí být přijata opatření, která zajistí, aby všechna elektrická zařízení a instalace včetně napájecích kabelů a přípojek bylo možné bezpečně provozovat a udržovat.

25.1.10 Kde je pro chladírenské kontejnery použito napájení z lodní sítě, napájecí kabely musí být opatřeny vhodnými koncovkami pro silové obvody a zemnění kontejneru. Před použitím musí být kabely i koncovky prohlédnuty a otestovány způsobilou osobou. S napájecími kabely se smí manipulovat pouze při vypnutém proudu.

T ABULKA SIGNALlZACE PRO PRÁCI SE ZVEOACIM ZARIZENIM

ZDVIHAT SPOUŠTĚT POMALU SPOUŠTĚT RYCHLE

Obr. 2. Pravá ruka zvednuta Obr. ). Pravá ruka se nachází Obr. 4. Pravá roka se nachází

vzhůru, napůl napnutá, rameno v horizontální poloze dlaní dolů. v horizontální poloze dlaní dolů.

horizontálně, předloktí ve verti- Dlaň provádí pohyb dolu - nahoru. Celou rukou provádět pohyb shora

kální poloze:"ZVEDAT POMALU" dolů.

- dlaní pohybovat ve směru

hodinové ručičky.

ZASTAVIT OTEVŘÍT LŽÍCI ZAVŘÍT LŽÍCI

(OKAMŽITÉ ZASTAVENÍ)

žádný pohyb s nákladem

Obr. 9. Obě ruce jsou na~ůl olmuty v lokt1, smerem dolů dlaněini ven (dozaduJ. Obě roce provádějí pohyb dostrp­ny.

Obr. 10. Obě roce jsou napůl ohnuty v lokt1, spuštěny dolů, dlan~lIIi dovnitř. Obě roce prová­dějí pohyb dovnitř.

NÁKLAD VPŘED NÁKLAD DOZADU NÁKLAD DOLEVA NÁKLAD DOPRAVA

Obr. 7,8. Pravá ruka napůl ohnutá v lokti před sebou,

dlaní směrelll na loktÍIII provádět

Pozn4lllka:

Jlezávisle na l'°stoji signalisty, tváři nebo zády k jeřábu, je rábnik je Povinen přem1stovat nákled ve směru pohybu ruky .

s tranu pohybu nákladu. Celým pí'ed­pohyb ve slllěro přemíst;ní n4kladu.

Obr. 5,6. Pravá n~bo levá ruka je v horizont. poloze. naplll ohnutá v lokt1, dlani ven. Před­loktím provást pohyb ve směru přemistění ná­kladu.

Pozn4lllka: Nezáv1s1e na postoji s1gnelisty& tváří nebo zády k jeřábu, jeřábnik je povinen prem1­stovat náklad ve směro, který ukazuje pohyb ruky

OBSAH

VŠEOBECNĚ

1. Úvod

2. Zdraví a hygiena

3. Pracovní oblečení

4. Udržování lodních interiérů

5. Látky nebezpečné zdraví

6. Azbestový prach

PROTIPOŽÁRNÍ OPATŘENÍ

1. Kouření

2. Elektrické a jiné vybavení

3. Prádlo a vlhké oblečení

4. Samovznícení

5. Strojní prostory

6. Kuchyně

7. Práce s tepelnými zdroji

OCHRANNé OděVY A POMůCKY

1. Všeobecné

2. Ochrana hlavy

3. Ochrana sluchu

4. Ochrana obličeje a očí

5. Ochrana dýchacích cest

6. Ochrana rukou a nohou

7. Ochrana před pády

8. Ochrana těla

OZNAČENí NáKLAdu

1. Nebezpečné náklady

ZAŘíZENí PRO VSTUP NA LOĎ

1. Všeobecně

2. Údržba

3. Umístění prostředků pro vstup

4. Osvětlení a bezpečný pohyb

5. Přenosné a provazové žebříky

6. Bezpečnostní sítě

7. Záchranné kruhy

8. Zvláštní okolnosti a všeobecné pokyny

9. Koroze lodních schodů

BEZPEČNOST POHYBU NA PALUbě LODi

1. Všeobecně

2. Přechody a průchody

3. Osvětlení

4. Bezpečnostní označení

5. Zabezpečení otvorů

6. Žebříky

7. Vozidla

8. Odvodnění

9. Vodotěsné dveře

10. Všeobecné pokyny pro členy lodní posádky

VSTUP DO UZAVŘENÝCH NEBO OMEZENÝCH PROSTORŮ

1. Všeobecně

2. Opatření při vstupu do nebezpečných prostor

3. Povinnosti a odpovědnost oprávněné osoby a odpovědného důstojníka

4. Určení rizik

5. Příprava a zabezpečení prostoru pro vstup

6. Testování ovzduší v prostoru

7. Postupy a opatření před vstupem

8. Postupy a opatření během pobytu

9. Dodatečné požadavky před vstupem do prostorů s podezřelou nebo nebezpečnou atmosférou

10. Cvičení a záchrana

11. Dýchací přístroj a resuscitační vybavení

12. Údržba zařízení

13. Výcvik, instruktáž a informace

RUČNí ZVEdáNí A PŘENášENí BŘEMEN

1. Pokyny pro námořníky

NáŘAdí A MATERIáLY

1. Pracovní vybavení

2. Ruční nářadí

3. Přenosné elektrické, pneumatické a hydraulické nářadí a zařízení

4. Dílenské a stolní stroje (pevně instalované)

5. Brusné kotouče

6. Lihové kahany

7. Stlačený vzduch

8. Láhve se stlačenými plyny

9. Chemikálie

SVáŘEČSKÉ PRácE

1. Všeobecně

2. Ochranné oblečení

3. Opatření proti požáru a výbuchu

4. Elektrické svářecí zařízení

5. Opatření při sváření elektrickým obloukem

6. Plynové sváření a řezání

NATěRAČSKÉ PRácE

1. Všeobecně

2. Stříkání

3. Natěračské práce na výšce, za bokem lodě a z pracovního voru

PRácE NA VÝŠkách, ZA BOKEM LOdi A SE záCHRANNÝMI ČLUNY

1. Všeobecně

2. Závěsné lávky a lešení

3. Bocmanská lávka

4. Lana

5. Přenosné žebříky

KOTVENÍ A ÚVAZNÉ MANÉVRY A VLEČENÍ LODI

1. Kotvení

2. Charakteristika úvazných lan z umělých vláken

3. Uvazování lodě

4. Uvazování na bójky

5. Odvazování lodě

6. Vlečení lodě

PRáCE SE zVEdACíM ZAŘízENíM

1. Práce se zvedacím zařízením

2. Práce s vrátky a jeřáby

3. Vrátky

4. Jeřáby

5. Práce s výložníky

6. Práce se spřaženími výložníky

7. Prohlídky překládacího zařízení

8. Vysokozdvižné vozíky a jiná mechanicky ovládaná zařízení

9. Závady

10. Testování zvedacích zařízení

11. Prohlídky zvedacích zařízení

12. Značení zvedacích zařízení a výstroje

13. Certifikáty a zprávy o prohlídkách

PRácE s KRYTY NáKLAdOVÝCH PROSTORů

1. Úvod

2. Všeobecně

3. Mechanické kryty nákladových prostorů

4. Nemechanické kryty nákladových prostorů a palubníky

5. Rychlouzávěry průlezů tanků

PRácE V NAKLAdOVÝCH PROSTORECH

16.1 Vstup

16.2 Osvětlení v nákladových prostorech

16.3 Hrazení

16.4 Všeobecná opatření

ZáSAdY ČINNOSTI VE STROJOVNé

17.1 Všeobecně

17.2 Kotle

17.3 Strojovny, ve kterých se nevyžaduje stálá strážní služba

17.4 Chladící zařízení

HYdRAULICKÉ A PNEUMATICKÉ NáŘAdí

18.1 Všeobecně

18.2 Hydraulické zvedáky

OPRAVY A ÚdRžBA VE STROJOVNě

19.1 Všeobecně

19.2 Ochranný oděv a pomůcky

19.3 Zvedací zařízení

19.4 Podlahové pláty a zábradlí

19.5 Práce na výškách nebo nad platformami

19.6 Kotle

19.7 Pomocné motory a zařízení

19.8 Hlavní motory

19.9 Elektrické vybavení

19.10 Chladící zařízení a chladírenské prostory

19.11 Kormidelní zařízení

19.12 Hydraulické a pneumatické vybavení

OBSLUHA RADIOVÉHO A ELEKTRONICKÉHO ZAŘÍZENÍ

20.1 Všeobecně

20.2 Nebezpečí úrazu elektrickým proudem

20.3 Elektronky a polovodičová zařízení

20.4 Práce na přístrojích na výsuvném šasi nebo na pracovním stole

20.5 Práce s přístroji s vizuálním displejem

SKLAdOVáNí AKUMULáTORů

21.1 Všeobecně

21.2 Olověné kyselinové akumulátory

21.3 Alkalické akumulátory

PRácE V KUCHYNI a dalších PROSTORácH PRO MANIPULACi S POTRAVINAMI

22.1 Zdraví a hygiena

22.2 Nebezpečí uklouznutí, pádů a zakopnutí

22.3 Kuchyňské sporáky, parní bojlery, fritovací hrnce nebo pánve

22.4 Kuchyňské vybavení

22.5 Nože, pilky a sekáčky

22.6 Lednice a sklady

PrácE V LOdNícH PRádELNácH

23.1 Všeobecně

23.2 Popálení a opaření

23.3 Stroje a zařízení

23.4 Chemické čištění

23.5 Prevence vzniku požáru

LODě PRO KUSOVÝ NáKLAd

24.1 Ukládání nákladu

24.2 Nebezpečné náklady a substance

PŘEPRAVA KONTEJNERŮ

TABULKA SIGNALIZACE PRO pRáci SE ZVEdACíM ZAŘízENíM

E

Návrh

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ................1999

o ověřování podpisu a opisu listiny, podpoře státu

a finančním příspěvku na studium

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 81 odst. 2 zákona č. ........./ 1999 Sb., o .......(dále jen zákon):

§ 1

Rozsah platnosti

Tato vyhláška upravuje podrobnosti postupu při

1. ověřování podpisu a opisu listiny,

2. poskytování podpory státu k provozování námořní plavby,

3. podpoře studentů námořních škol.

Ověřování podpisu nebo opisu listiny velitelem lodě

/ k § 35 odst. 2 zákona /

§ 2

Legalizace

(1) Velitel lodě ověřuje podpis tak, že osoba, která o ověření žádá, před ním listinu vlastnoručně podepíše. Současně se podepíše do Knihy ověřování podpisů a listin, kterou vede velitel lodě.

(2) Žadatel prokáže svoji totožnost platným průkazem totožnosti a uvede jméno, příjmení, trvalé bydliště a rodné číslo, nemá-li rodné číslo nebo nelze-li je zjistit, uvede datum svého narození. Tyto údaje zapíše velitel lodě do Knihy ověřování podpisů a listin, jejíž vzor je uveden v příloze č. .... .

(3) Legalizace se vyznačí na listině formou ověřovací doložky, která obsahuje údaje podle odstavce 2 a dále

a) údaj o způsobu zjištění totožnosti žadatele a o místě jeho trvalého pobytu,

b) údaj o tom, že žadatel listinu vlastnoručně před velitelem lodi podepsal,

c) pořadové číslo, pod kterým je ověření podpisu zapsáno v ověřovací knize,

d) místo a datum ověření podpisu, jméno a podpis velitele lodě a otisk lodního razítka.

§ 3

Vidimace

(1) Ověření shody opisu nebo kopie s listinou provede velitel lodě tak, že na opisu nebo kopii listiny uvede ověřovací doložku, do které zapíše

a) zda opis souhlasí doslovně s listinou z níž byl pořízen, nebo zda tato listina je prvopisem případně ověřeným opisem nebo kopií a dále počet listů nebo archů, ze kterých se ověřovaná listina skládá,

b) počet listů nebo archů, které opis nebo kopie obsahuje,

c) pořadové číslo, pod kterým je ověření listiny zapsáno v ověřovací knize,

d) místo, datum, jméno a podpis velitele lodě a otisk razítka velitele lodě.

(2) Velitel lodě neprovede ověření v těchto případech :

a) jde-li o požadavek na ověření opisů nebo kopie průkazů, vkladních knížek, šeku, losu, složenky, geometrických pánů, rysů a technických kreseb,

b) není-li předložený opis nebo kopie totožný s originálem,

c) je-li listina psána v jiném, než českém jazyce a velitel lodě tento jazyk neovládá,

d) listina, která má být ověřena obsahuje změny, doplňky, vsuvky nebo škrty, které by mohly snížit její věrohodnost.

Podpora státu k provozování námořní plavby

(k § 80 odst. 3)

§ 4

1. Ministerstvo dopravy a spojů postoupí Námořnímu úřadu ( dále jen Úřad ) žádost českého provozovatele, který je vlastníkem lodě, o poskytnutí státní podpory k provozování námořní plavby.

2. Žádost o příspěvek musí obsahovat

3. účel, ke kterému bude státní podpora poskytnuta doložený příslušnými kalkulacemi a podnikatelskými záměry,

4. výše požadované státní podpory,

5. zdůvodnění žádosti doložené příslušnými doklady.

§ 5

1. Je-li státní podpora poskytnuta formou finančních úlev, je nutné, aby byly konkrétně specifikovány.

2. .....................

3. ....................

4. ...................

Finanční příspěvek na studium námořnického povolání

(k § 80 odst. 3)

§ 6

(1) Ministerstvo dopravy může poskytnout občanu České republiky finanční příspěvek na úhradu finančních nákladů spojených se studiem námořnického povolání na škole v zahraničí do výše dvou třetin ročních výdajů spojených se studiem. Příspěvek se vztahuje na školné, ubytování a stravné ve školou určených zařízeních.

(2) Finanční příspěvek poskytne Úřad přímo ve prospěch účtu školy v zahraničí v příslušné měně.

§ 7

(1) Žadatel o poskytnutí finančního příspěvku k posouzení a projednání žádosti Úřadem a) předloží žádost s uvedením osobních údajů a životopisu žadatele,

b) uvede název a adresu školského zařízení, obor studia a jeho délku,

c) uvede předpokládané roční náklady na studium zahrnující školné, studijní potřeby, náklady na stravování a ubytování a jiné výdaje přímo souvisící se studiem,

d) předloží opis žádosti o přijetí ke studiu na příslušnou školu.

(2) Úřad po posouzení žádosti, doložené potvrzením školy o přijetí žadatele ke studiu, a s přihlédnutím k počtu žadatelů o příspěvek a výši finančních prostředků přidělených za státního rozpočtu pro tyto účely rozhodne o podané žádosti. Poskytnutí příspěvku za předpokladu přijetí žadatele ke studiu je podmíněno uzavřením smlouvy mezi žadatelem a Úřadem, která musí obsahovat:

a) roční výši finančního příspěvku,

b) závazek studenta vrátit finanční příspěvek v případě předčasného ukončení studia a podmínky jeho vrácení,

c) závazek studenta působit po ukončení studia k výkonu námořnického povolání ve funkci námořního důstojníka na lodích zapsaných v námořním rejstříku České republiky po dobu nejméně pěti let; jde o celkovou dobu pobytu na lodi (nalodění ),

d) povinnosti a závazky studenta během studia vůči Úřadu.

§ 8

V případě, že student zanechá studia nebo mu bude studium z jakýkoliv důvodů ukončeno nebo nesplní smluvní podmínky pro poskytnutí příspěvku na studium je povinen příspěvek vrátit ihned po takto vzniklé skutečnosti i po ukončení studia. V případě opakování ročníku studia se pro toto období příspěvek neposkytuje.

§ 9

Ostatní podmínky smluvního vztahu se řídí obecně platnými předpisy ^xxbx) . Postup Úřadu při projednávání žádosti o poskytnutí příspěvku nepodléhá správnímu řízení.

§ 10

Zrušují se

§ 11

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .............. .

Ministr:

Doc. Ing. Antonín Peltrám, CSc.

F

Návrh

NAŘÍZENÍ VLÁDY

ze dne ...............1999

o poplatku za užívání práva plout pod státní vlajkou České republiky

Vláda nařizuje podle § 4 odst. 4 zákona č. ..........Sb., o námořní plavbě:

ČÁST PRVNÍ

Výše poplatku

§ 1

(1) Výše ročního poplatku za užívání práva plout pod státní vlajkou České republiky se stanoví pro jachty takto:

a) pro jachty užívané pro sportovní nebo rekreační účely:

1. v délce od 2,5 metru do 12 metrů 1 500,- Kč,

2. v délce od 12 metrů do 24 metrů 3 500,- Kč,

3. v délce nad 24 metrů 5 000,- Kč,

b) pro jachty užívané pro rekreační účely za úplatu:

1. v oblasti povolené plavby I, II 14 000,- Kč,

2. v oblasti povolené plavby III 14 000,- Kč,

3. v oblasti plavby IV 14 000,- Kč.

(2) Výše ročního poplatku za užívání práva plout pod státní vlajkou České republiky se stanoví pro lodě takto:

a) pro lodě určené pro přepravu pevných nákladů:

1. v oblasti plavby: kabotážní

1. hrubá prostornost do 500 RT 30 000,- Kč,

2. hrubá prostornost 500 RT a výše 40 000,- Kč,

2. v oblasti plavby: ostatní

2.1 hrubá prostornost do 3000 RT 40 000,- Kč,

2.2 hrubá prostornost 3000 RT a výše 50 000,- Kč,

b) lodě tankové a ostatní:

1. v oblasti plavby: kabotážní

1. hrubá prostornost do 500 RT 35 000,- Kč,

2. hrubá prostornost 500 RT a výše 45 000,- Kč,

2. v oblasti plavby: ostatní

2.1 hrubá prostornost do 3000 RT 50 000,- Kč,

2.2 hrubá prostornost 3000 RT a výše 60 000,- Kč.

ČÁST DRUHÁ

Splatnost poplatku

§ 2

(1) Poplatek za užívání práva plout pod státní vlajkou České republiky (dále jen “poplatek”) se platí každoročně podle sazby stanovené v § 1, a to vždy nejpozději do konce měsíce února kalendářního roku, v němž právo námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky trvá.

(2) Poplatek se platí jednorázově.

(3) První poplatek je splatný do 30 dnů ode dne nabytí práva námořního plavidla plout pod státní vlajkou České republiky. V případě, že se nabude toto právo v průběhu kalendářního roku, stanoví se poplatek ve výši jedné dvanáctiny roční částky poplatku za každý, i započatý měsíc.

§ 3

(1) Na žádost poplatníka může být ve výjimečných případech rozhodnuto o povolení odkladu lhůty k úhradě poplatku nebo o úhradě poplatku ve splátkách.

(2) Nebyl-li poplatek zaplacen v plné výši nejpozději v den jeho splatnosti, je žadatel povinen zaplatit za každý den prodlení penále ve výši 0,1 % z nezaplacené částky, a to počínaje dnem následujícím po dni splatnosti až do dne zaplacení včetně. Penále se nepředepíše, nepřesáhne-li v úhrnu částku 100 Kč.

ČÁST TŘETÍ

§ 4

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem 1.července 2000.