Důvodová zpráva

Zákon o ochraně před dovozem subvenc. výrobků - EU

Sněmovní tisk: č. 379, 3. volební období
Zdroj PSP ČR

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
 šetření, postupy při řízení o dovozu subvencovaných výrobků, včetně možnosti přijetí dobrovolného závazku subvencující země, instituci zodpovědnou za provedení řízení, jeho výsledek a z toho vyplývající vyrovnávací clo.

Navrhovaný zákon se bude vztahovat na ochranu domácích výrobců a vývozců před dovozy subvencovaných průmyslových výrobků, surovin a zemědělských výrobků. Pro úplnost je nutno upozornit, že v případě poskytování subvencí ze strany ČR na vyvážené výrobky, je třeba počítat s tím, že mohou být předmětem vyrovnávacích cel v zemi dovozce.

Návrh se skládá ze čtyř částí, z nichž první obsahuje návrh zákona, který je rozčleněn do pěti hlav. První obsahuje obecná ustanovení, druhá šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobku, třetí konzultace, čtvrtá řízení o vyrovnávacím clu a o přijetí závazku, pátá společná ustanovení. Druhá část obsahuje změnu zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, třetí změnu zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, a čtvrtá část stanoví účinnost zákona.

3. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s ústavním pořádkem ČR

Navrhovaný zákon je v souladu s ústavním pořádkem, neboť podle Ústavy ČR není možné inkorporovat mezinárodní smlouvy (vyjma mezinárodních smluv o lidských právech a základních svobodách - čl. 10) do vnitrostátního práva. Je proto nezbytné Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Dohodu o zemědělství transformovat do vnitrostátního právního řádu zákonem.

  1. Zhodnocení souladu navrhované právní úpravy s mezinárodními smlouvami

Navrhovaný zákon vychází z Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen “Dohoda”), která je součástí dohod přijatých v rámci Uruguayského kola GATT. Přihlíží také k nařízení Rady č. 2026 ze 6. října 1997, o ochraně proti subvencovaným dovozům ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství a k rozhodnutí Komise č. 1889/98/ECSC ze dne 3.9.1998 o ochraně proti subvencovaným dovozům ze zemí, které nejsou členy Evropského společenství uhlí a oceli.

Podle čl. 31 a 34 Evropské dohody zakládající přidružení mezi Českou republikou na jedné straně a Evropskými společenstvími (Evropské hospodářské společenství, Evropské společenství uhlí a oceli a Evropské společenství pro atomovou energii) a jejich členskými státy na straně druhé (publikováno v částce 2 z 1.2.1995 Sb. jako Sdělení MZV č.7/1995) může Česká republika přijmout příslušná opatření za předpokladu, že budou splněny podmínky, které vymezuje Dohoda. Je možno konstatovat, že navrhovaná právní úprava je kompatibilní s předpisy WTO i s Evropskou dohodou.

Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních (dále jen Dohoda) definuje subvenci prostřednictvím jejích forem a z hlediska pravděpodobnosti způsobení nepříznivých účinků na zájmy druhých států (zakázané, napadnutelné, nenapadnutelné) a umožňuje přijetí nápravných opatření, nebo vyrovnávacích cel, postup a podmínky jejich uplatňování v závislosti na druhu subvence a formě nepříznivých účinků, které subvence způsobila.

Ochrana proti zakázaným subvencím spočívá v přijetí nápravných opatření nebo vyrovnávacích cel, způsobí-li újmu, nebo hrozí-li její způsobení. Nápravná opatření jsou realizována formou smluvního řešení prostřednictvím tzv. panelu, tj. skupiny odborníků jmenovaných příslušným orgánem WTO, který může doporučit členu poskytujícímu subvenci její zrušení. Pokud subvencující člen ve stanovené době subvenci neodstraní, WTO oprávní postiženého člena k přijetí protiopatření.

Tímto protiopatřením je uplatnění vyrovnávacího cla (prozatímní a konečné), které zajišťuje obranu v případě subvencovaných dovozů proti vládní politice země výrobce (vývozce), která tyto subvence poskytuje. Realizace opatření bude postihovat jednotlivé výrobce nebo vývozce, kteří subvencované vývozy do ČR provádějí.

Návrh zákona o ochraně před subvencovanými dovozy se v částech týkajících se zemědělství řídí kromě článku VI. GATT 1994 (dumpingová a vyrovnávací cla) a Dohody o subvencích a vyrovnávacích opatřeních také Dohodou o zemědělství. Tyto mnohostranné dohody tvoří nedílnou součást Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO).

Pro zemědělské výrobky (

č.1 Dohody WTO o zemědělství, která je identická s přílohou č.1 tohoto návrhu zákona) se předpokládá subvencování v rozšířené míře ve smyslu Dohody o zemědělství a proto tato dohoda zmírňuje podmínky pro zavedení vyrovnávacích opatřeních dané Dohodou o subvencích. Dohoda o zemědělství umožňuje jako nenapadnutelné subvence poskytovat subvence uvedené v příloze č.2 k Dohodě o zemědělství (která je rovněž identická s přílohou č.2 tohoto návrhu zákona).

  1. Hospodářský a finanční dosah - nároky na státní rozpočet

Navrhovaný zákon si vyžádá zvýšení mzdových prostředků pro cca 5 zaměstnanců Ministerstva financí (dále jen “MF”) k zajištění této nové agendy. Při průměrném platu se bude jednat ročně o navýšení cca 1,2 milionu Kč.

Složená kauce při podání podnětu na zahájení řízení, popř. jeho přezkoumání, pokud nebude vrácena žadateli, bude příjmem státního rozpočtu, stejně jako uložené vyrovnávací clo.

  1. K § 1

Návrh zákona zabezpečuje ochranu domácímu výrobnímu odvětví před dováženými výrobky, na jejichž výrobu nebo vývoz byla v jiné zemi, poskytnuta zakázaná nebo napadnutelná subvence. Stanoví zásady pro posuzování subvencí, zjišťování újmy domácího výrobního odvětví a upravuje podmínky pro šetření podnětu o dovozu subvencovaného výrobku a řízení o vyrovnávacích clech.

  1. K § 2

písm. a)

Definice subvence, jak je uváděna WTO, obsahuje její jednotlivé formy. Nepředstavuje vyčerpávající výčet všech forem subvence, neboť to je nereálné, ale uvádí její charakteristické znaky a nejběžnější příklady. Subvence představuje finanční příspěvek poskytnutý z veřejných zdrojů nebo jakoukoliv formu cenové nebo příjmové podpory ve smyslu článku XVI. GATT 1994, které přinášejí výhodu příjemci subvence.

Subvence může mít např. formu přímého převodu zdrojů (např. dotace, daru), promíjeného nebo nevybíraného splatného vládního příjmu (daňových úlev), prospěchu z půjček, kapitálových účastí, záruk, návratných finančních výpomocí, provádění plateb z vládou založených a podporovaných institucí, které nahrazují funkce vlády, vládních zakázek (vládních nákupů nebo dodávek zboží a služeb přesahující všeobecnou zvyklost, které jsou realizovány za výhodnějších podmínek, než jsou podmínky obvyklé), ale i nepřímých, cenových dotací, apod.

Toto ustanovení vymezuje subvence také negativně.

K tomu, aby finanční příspěvek státu, podle výše uvedeného odstavce, byl považován za subvenci, je třeba, aby byla současně naplněna tato kritéria :

  1. musí jít o jednostranně poskytnutou neekvivalentní “pomoc”, ze strany vlády nebo instituce hospodařící s veřejnými zdroji,

  2. zdroje této “pomoci” musí být veřejné (tj. např. ze státního či místních rozpočtů, státních fondů, či státní prostředky u právních institucí, které stát zřídil k určitému účelu),

  3. formou této “pomoci” je poskytnuta výhoda příjemci.

písm.b)

Subvence jespecifická, pokud přístup k ní je omezen právními předpisy nebo příslušným orgánem na určité podniky, určitá odvětví nebo výrobky. Příjemcem prostředků je tedy určitý podnikatelský subjekt nebo skupina subjektů, tj. fyzické nebo právnické osoby podnikající při výrobě nebo prodeji průmyslových výrobků, surovin a zemědělských výrobků. Tato specifičnost je realizována i podpořením např. celého výrobního oboru, tudíž zde vzniká výhoda oproti zahraničnímu výrobci (vývozci).

Při prokazování specifičnosti subvence lze brát v úvahu další faktory jako např. využívání subvenčního programu omezeným počtem podniků, poskytování neproporcionálně velkých částek některým podnikům, resp. způsob jak postupoval orgán při udělování subvence.

písm. c)

Do skupiny nespecifických subvencí patří takové subvence, které jsou poskytovány subvencující zemi plošně a automaticky na základě podmínek stanovených zákonem či jiným právním předpisem při zachování rovnosti pro všechny subjekty.

písm. d)

Napadnutelné subvence jsou všechny specifické subvence (vyjma nenapadnutelných a zakázaných), které způsobují újmu. Pokud se tato újma prokáže, mohou být takto subvencované dovozy předmětem vyrovnávacích cel. Za napadnutelné subvence se považují též ty, které jsou v souladu se závazky na vývozní a jiné subvence a jsou poskytovány na zemědělský výrobek.

Napadnutelnou je pouze ta část subvence, která přináší příjemci výhodu. Subvence, které nepřinášejí příjemci výhodu, nejsou napadnutelné.

písm.e)

Podle dohody je nepřípustné poskytování subvencí, které přímo ovlivňují zahraniční obchod. Jde o zakázané subvence, poskytované v závislosti na výsledcích vývozu nebo upřednostňující použití domácího zboží před zbožím dováženým. Za zakázané je třeba také považovat subvence poskytované na zemědělské výrobky, které nejsou v souladu s přijatými závazky podle mezinárodní dohody. Pokud člen nepřekročí své závazky na vývozní subvence, tak jak jsou dané Dohodou GATT a zanesené v listině koncesí a závazků člena WTO, není tuto subvenci možné považovat za zakázanou.

písm. f)

Mezi nenapadnutelné subvence patří nespecifické subvence, specifické subvence, u nichž nebyla shledána újma, dále subvence na zemědělské výrobky, které jsou uvedeny v příloze č.2 a vyjmenované subvence.

Pokud jde o vyjmenované subvence, ty tvoří úzký okruh v části IV. Dohody, u kterých se nepředpokládá, že by mohly poškozovat domácí výrobce nebo vývozce nebo zájmy druhého člena. Jedná se o subvence na výzkumné činnosti, prováděné osobami a institucemi akademické úrovně na smluvním základě, subvence poskytované znevýhodněným oblastem, pokud jsou součástí všeobecného rámce regionálního rozvoje a subvence na podporu úpravy existujících výrobních zařízení podle nových ekologických požadavků uložených zákonem. Přitom v zákoně budou vymezeny konkrétní podmínky, které musí tyto subvence splňovat, aby byly považovány za nenapadnutelné (především jaké druhy nákladů, v jaké výši a za jakých podmínek je mohou pokrývat).

Nenapadnutelné subvence nejsou předmětem vyrovnávacích cel. Mohou být předmětem nápravných opatření, pokud působí újmu (§ 9).

písm. g)

Za subvencovaný výrobek se považuje takový výrobek, na jehož vývoz či výrobu byla subvencující zemí poskytnuta napadnutelná nebo zakázaná subvence. Jde tedy o takové výrobky, na které lze při splnění zákonných podmínek uvalit vyrovnávací clo.

písm. h)

Za stejný nebo obdobný výrobek se považuje takový tuzemský výrobek, který je charakterizován stejnými znaky nebo je porovnatelný, nebo též zaměnitelný s výrobkem dováženým do ČR.

písm. i)

Za vývozce se považuje fyzická či právnická osoba, která vyváží výrobky na území ČR.

písm. j)

Domácím výrobním odvětvím se ve smyslu článku 16 Dohody rozumí domácí výrobci stejného nebo obdobného výrobku jako celek s výjimkou případů, kdy výrobci jsou ve spojení s vývozci nebo dovozci nebo jsou sami dovozci údajně subvencovaného výrobku nebo obdobného výrobku z jiných zemí. Za domácí výrobní odvětví se pak považuje zbytek výrobců. Ustanovení definuje spojení mezi výrobci a vývozci. Za osobu kontrolující je považována taková, která je v postavení, které jí umožňuje řídit nebo omezovat druhou osobu.

písm. k)

Vývozní cena je taková cena, za kterou se vyvážené zboží prodává do České republiky.

písm. l)

Za újmu pro účely tohoto zákona se považuje v souladu s Dohodou závažné poškození domácího výrobního odvětví nebo podstatné zpoždění vybudování tohoto odvětví. Přitom se postupuje podle ustanovení § 4. Je věcí důkazního řízení a správního uvážení zhodnotit ve vzájemné souvislosti všechna hlediska uvedená v tomto paragrafu.

písm.m)

Cílem tohoto ustanovení je vymezit pojem hrozba újmy pro přijetí ochranného opatření už ve chvíli, kdy subvencované dovozy již existují a újma ještě nenastala. Toto ustanovení je v souladu s článkem 15.7. Dohody.

písm. n)

Z důvodu rozdílné úpravy podmínek pro poskytování subvencí na zemědělské a nezemědělské výrobky (zakázané, napadnutelné, nenapadnutelné subvence) bylo nutno definovat, které výrobky lze pro účely tohoto zákona považovat za zemědělské.

Definice zemědělských výrobků byla provedena v souladu s Dohodou o zemědělství a v souladu s  nařízením vlády č.303/1998 Sb., kterým se vydává celní sazebník a kterým se stanoví sazby dovozního cla pro zboží pocházející z rozvojových a nejméně rozvinutých zemí a podmínky pro jejich uplatnění.

Forma přílohy byla zvolena záměrně z toho důvodu, že jednak obdobnou úpravu využívá Dohoda WTO o zemědělství a jednak by seznam výrobků narušil ucelenost zákona.

písm.o):

Subvencující zemí může být nejen samostatný stát, ale též integrační seskupení států, zejména se bude jednat o Evropské společenství.

  1. K § 3

Ministerstvo financí eviduje subvence poskytnuté zahraničními vládami na základě článku 25 Dohody, z níž plyne povinnost členů oznamovat jakoukoliv subvenci, která je specifická ve smyslu článku 2 a je poskytována nebo udržována na jejich území. Obsah oznámení musí být dostatečně přesný, aby umožňoval příslušnému orgánu země zhodnotit obchodní účinky. Musí obsahovat tyto informace:

  1. formu subvencí (dar, půjčka, daňová úleva apod.),

  2. subvence na jednotku nebo na celkovou částku nebo roční rozpočtovanou částku pro tuto subvenci,

  3. cíl dané politiky nebo účel subvence,

  4. délku trvání subvence,

  5. statistické údaje umožňující zhodnocení obchodních účinků subvence.

Každý člen má právo kdykoli písemně požádat jiného člena o informace o povaze a rozsahu poskytované nebo udržované subvence a zároveň povinnost požadované informace poskytnout co nejrychleji a uceleným způsobem.

Ustanovení obsahuje určení instituce kompetentního orgánu, který bude provádět řízení o ukládání vyrovnávacích opatřeních. Tímto orgánem je Ministerstvo financí.

MF bude na základě zákona č.106/1999 Sb. poskytovat na základě žádosti fyzickým a právnickým osobám údaje o poskytnutých subvencích. Tyto informace bude poskytovat také jiným správním orgánům pro účely výkonu státní správy.

  1. K § 4

odst. 1

Při zjišťování újmy dle článku 15 Dohody se posuzuje, zda došlo k významnému zvýšení subvencovaných dovozů, buď v absolutním vyjádření nebo v relativním vyjádření v poměru k výrobě či spotřebě země vývozu. Pokud jde o účinek subvencovaného výrobku na ceny, posuzuje se, zda došlo k významnému snížení cen ve srovnání s cenou stejného nebo obdobného výrobku ze země vývozu, nebo zda účinek těchto dovozů významnou měrou snižuje ceny nebo zabraňuje jejich růstu, k němuž by jinak došlo. Přezkoumání účinku subvencovaných dovozů na domácí výrobní odvětví bude zahrnovat vyhodnocení všech příslušných ekonomických faktorů a ukazatelů, které mají vliv na stav výrobního odvětví, včetně skutečného a možného poklesu výroby, prodejů, podílu na trhu, zisků, produktivity, návratnost investic nebo využití kapacity, faktorů, ovlivňujících tuzemské ceny, skutečných a možných záporných účinků na pohyb hotovosti, zásob, zaměstnanosti, mezd, růstu, schopnosti opatřovat si kapitál nebo investice a v případě zemědělství také, zda došlo k zvýšení nákladů, vládních podpůrných programů.

odst. 2

Musí být prokázáno, že subvencované dovozy způsobují prostřednictvím účinků subvencí újmu. Prokázání příčinné souvislosti mezi subvencovanými dovozy a újmou domácího výrobního odvětví bude založeno na přezkoumání všech příslušných důkazů, které má příslušný úřad k dispozici. Úřad rovněž přezkoumá všechny jiné známé faktory než subvencované dovozy, které současně poškozují domácí výrobní odvětví, přičemž újmy jimi způsobené, nesmí být přisuzovány subvencovaným dovozům. Rozhodujícími faktory mohou být objem a ceny nesubvencovaných dovozů dotyčného výrobku, snížení poptávky nebo změny struktury spotřeby, omezující obchodní praktiky a soutěž mezi zahraničními a domácími výrobci, rozvoj technologie a vývozní výkonnost a produktivitu domácího výrobního odvětví.

Zjištění vzniku újmy nebo její hrozby musí být založeno na faktech a ne na pouhých tvrzeních, dohadech nebo vzdálených možnostech. Změna okolností, která by vytvořila situaci, v níž by subvence způsobila újmu, musí být jasně předvídatelná a bezprostřední. Při zjišťování, zda jde o hrozbu újmy musí příslušný úřad posoudit zejména:

  1. povahu dotyčné subvence a její účinky na obchod,

  2. významnou míru zvýšení subvencovaných dovozů na domácí trh, naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených dovozů,

  3. dostatečnou, volně použitelnou kapacitu nebo bezprostřední a podstatné zvýšení kapacity dovozce, naznačující pravděpodobnost podstatně zvýšených subvencovaných dovozů,

  4. dovozy, uskutečňované za ceny, které způsobí významné snížení nebo zvýšení tuzemských cen a které by zřejmě zvýšily poptávku po dalších dovozech,

  5. zásoby subvencovaného výrobku.

  1. K § 5

Za vznik újmy nejsou považovány případy, kdy poskytnutá subvence je minimální, a dále případy, kdy je dovoz tak nepodstatný, že nemůže způsobovat poškození domácího výrobního odvětví. Je potřeba stanovit hranici, od níž dovoz subvencovaného výrobku není považován pro účely tohoto zákona za dovoz, který způsobuje újmu.

  1. K § 6

Článek 14 Dohody umožňuje stanovit pro výpočet výše subvence jakoukoliv metodu, která však musí vyhovovat taxativně vyjmenovaným zásadám, které musí obsahovat vnitrostátní právní předpis každého člena. Zásady jsou založeny na principu, že za výhodu se nepovažuje poskytování příspěvku, dotace, úvěru, daru, záruky, a pod. za obvyklých obchodních podmínek.

7. K § 7

Oprávnění k podání má žadatel, který předloží ministerstvu písemný podnět obsahující taxativně vymezené náležitosti.

Zároveň s podáním podnětu je žadatel povinen složit kauci ve výši 100 000 Kč. Kauce se bude vracet pouze v případě, že podnět je oprávněný. V opačném případě se nevrací a stává se příjmem státního rozpočtu. Účelem je zabránění podávání neuvážených podnětů k zahájení šetření. Částka 100 000 Kč je navrhována ve stejné výši jako v zákoně č.152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a o změně a doplnění některých zákonů.

Šetření se nepovažuje za správní řízení ve smyslu zákona č.71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád), ve znění zákona č.283/1993 Sb.

  1. K § 8

Navrhovaný zákon umožňuje ministerstvu zahájit řízení jak na základě podnětu žadatele, tak i vlastního podnětu pokud má k dispozici dostatek informací o existenci napadnutelné subvence a způsobené újmy.. K provádění šetření a též řízení o dovozu subvencovaného výrobku bude oprávněnou institucí MF.

Předpokládá se úzká spolupráce mezi MF, MPO, Ministerstvem zahraničních věcí (dále jen “MZV”), Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže (dále jen “ÚOHS”) a MF - Generálním ředitelstvím cel (dále jen “GŘC”) a MZe. Při šetření o subvencovaných dovozech bude činnost správních úřadů zaměřena především na zjištění existence subvence, určení jejího rozsahu a prokázání charakteru subvence, zejména, zda jde o subvenci, proti které WTO dovoluje zavést vyrovnávací clo. Je zkoumáno také, zda dochází k újmě.

V souladu s čl. 13 Dohody je ministerstvo povinno informovat co nejdříve po přijetí podnětu (ještě před zahájením řízení) příslušný stát, jehož výrobky mohou být předmětem šetření a zároveň usilovat o dosažení vzájemně přijatelného řešení.

Ustanovení také řeší postup při zjišťování míry podpory podnětu u domácího výrobního odvětví a odložení věci za splnění taxativně vymezených podmínek.

  1. K § 9

Toto ustanovení v podstatě jen odkazuje na Dohodu o zřízení Světové obchodní organizace pokud jde o konzultace a nápravná opatření. Předkladatel pokládá tuto stručnou podobu úpravy za zcela postačující, protože vnitrostátním právem není nutno upravovat vztahy mezi státy, tedy vztahy upravené mezinárodními dohodami.

10. K § 10

Ustanovení upravuje podmínky pro zahájení správního řízení. Jestliže výsledkem šetření je předběžné zjištění, že subvence byla poskytnuta a způsobuje újmu a jestliže konzultace nevedly ke vzájemně přijatelnému řešení, zahájí ministerstvo řízení. Řízení je zahájeno dnem, kdy je zveřejněno oznámení o zahájení v Obchodním věstníku, přičemž lhůta nesmí být delší než 30 dnů ode dne ukončení šetření podnětu.

V případě, že s vývozcem nebylo zahájeno řízení z důvodů, které však nelze předem jednoznačně v zákoně určit (nesmí se jednat o odmítnutí spolupráce při předcházejícím šetření), zahájí ministerstvo zvláštní, resp. samostatné řízení.

  1. K § 11

Taxativně se stanoví okruh účastníků řízení. Podmínka hospodárného a účelného vedení správního řízení je splněna omezením počtu účastníků řízení v případě jejich příliš velkého počtu. Pro zachování jejich rovnosti v řízení (čl.1 a 37 odst.3 Listiny základních práv a svobod) umožňuje zákon dotčené osobě pokud projeví zájem být účastníkem řízení.

Současně se umožňuje, aby účastníkem řízení byly zájmové svazy. Za výrobce resp. vývozce je partnerem pro předání podkladů spojených s řízením subvencující země.

  1. K § 12

Ustanovení upravuje získávání informací potřebných ke správnímu řízení jak od účastníků řízení, tak i ministerstev a jiných správních úřadů ve stanovené lhůtě. Všechny uvedené subjekty jsou povinny zdarma poskytnout informace.

13. K § 13

Je třeba, aby byla poskytnuta možnost získat informace také od subjektů na území jiných států. Předpokladem tohoto šetření je souhlas dotčeného subjektu a nevznesení námitky příslušného orgánu subvencující země.

14. K § 14

Úprava obsažená v tomto paragrafu zajišťuje ochranu důvěrných informací, zejména pokud jsou nebo mohou být předmětem obchodního tajemství. Poskytnuta může být pouze účastníkům řízení pro účely řízení a jen se souhlasem poskytovatele. Ministerstvo je oprávněno poskytovatele požádat o pořízení podrobného výtahu, který nemá důvěrnou povahu. Navrhovaný zákon dále stanoví povinnost mlčenlivosti osobám přicházejícím v průběhu řízení do styku s důvěrnými informacemi.

  1. K § 15

Ustanovení upravuje odchylku od § 21 správního řádu tak, že stanoví obligatorně ministerstvu nařídit ústní jednání na základě žádosti účastníka řízení. Zároveň mu však ponechává diskreční pravomoc nařídit ústní jednání.

  1. K § 16

Navrhované ustanovení upravuje oprávnění účastníkům řízení se během řízení seznámit se všemi písemnými podklady, ke kterým se mohou ve stanovené lhůtě vyjádřit. Před vydáním rozhodnutí jsou účastníci řízení informováni o podstatných skutečnostech, které jsou podkladem k rozhodnutí. K nim podají svá stanoviska opět ve stanovené lhůtě.

Pro zabránění záměrného protahování řízení účastníky řízení je umožněno, aby vydal rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla na základě informací, které má k dispozici.

  1. K § 17

Za účelem zajištění právní jistoty účastníkům řízení jsou stanoveny lhůty pro ukončení řízení o uložení konečného vyrovnávacího cla nebo zastavení řízení a sice do 9 měsíců ode dne zahájení řízení, tuto lhůtu je možné prodloužit nejdéle do 15 měsíců.

  1. K § 18

Řízení lze zastavit z taxativně zákonem vyjmenovaných důvodů. Proti rozhodnutí o přerušení není možné podat řádný ani mimořádný opravný prostředek ani toto rozhodnutí není přezkoumatelné soudem. Řádné opravné prostředky (rozklad) a soudní přezkum se uplatní u rozhodnutí o zastavení řízení.

Ustanovení také negativně vymezuje případy, v nichž se řízení nezastavuje. Taxativně stanoví možnost přerušení řízení.

Ministerstvo si před vydáním rozhodnutí vyžádá stanoviska zainteresovaných správních úřadů. V případě, že se tyto nevyjádří ve stanovené lhůtě, uplatní se nevyvratitelná domněnka jejich souhlasu.

  1. K § 19

Ustanovení obsahuje obecnou úpravu ukládání vyrovnávacích cel. Specifická problematika prozatímního a konečného vyrovnávacího cla je upravena v dalších paragrafech. V případě, že ministerstvo po vynaložení rozumného úsilí na dokončení konzultací zjistí existenci a částku subvence a též, že prostřednictvím účinků subvence působí subvencované dovozy újmu, může ve smyslu článku 19 Dohody uložit vyrovnávací clo. Vyrovnávací clo bude ukládáno v přiměřené výši a na nediskriminační bázi na všechny dovozy zahrnující napadnutelné subvence, které způsobují újmu, s výjimkou těch, kde dovozce nebo výrobce převzal závazky, které byly akceptovány. Rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla se vztahuje na konkrétní jmenovité subjekty vyrábějící (exportující) subvencované výrobky, dovážené na náš trh. Pokud je jejich počet vysoký nebo nejsou známy, v rozhodnutí o vyrovnávacím clu nemusí být uvedena jména všech výrobců nebo dodavatelů, ale subvencující země. Vyrovnávací clo se rozlišuje na prozatímní a konečné. Pro stanovení výše sazby platí zásada, že nesmí převyšovat poskytnutou subvenci a způsobenou újmu.

Uplatňovat vyrovnávací clo je možné nejdéle pod dobu 5 let od jeho uložení. Tuto zákonnou lhůtu je možné prodloužit pouze v případě prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla.

Zpětné uplatňování vyrovnávacího cla není možné na dobu před zahájením řízení. Pro toto omezení je možná pouze jedna výjimka a sice uplatnění konečného vyrovnávacího cla na subvencovaný výrobek ve vztahu k dovezenému množství a krátkému časovému období a opožděné uplatnění konečného vyrovnávacího cla by v tomto případě mohlo způsobit nenapravitelnou nebo jen těžko napravitelnou újmu domácímu výrobnímu odvětví. Doba, ve které je možné toto clo uplatnit je nejvýše 90 dnů před datem, kdy bylo uplatněno prozatímní vyrovnávací clo.

Vyrovnávací clo vyměřují, vybírají a vymáhají celní úřady na základě celního zákona.

  1. K § 20

Jde o specifickou problematiku ukládání prozatímních vyrovnávacích cel. S ohledem na dlouhý časový prostor mezi podáním podnětu a vyměřením konečného vyrovnávacího cla Dohoda v článku 17 umožňuje uložení prozatímního vyrovnávacího cla. Začátek lhůty pro uplatnění prozatímního vyrovnávacího cla počíná běžet následujícího dne po dni nabytí právní moci rozhodnutí a končí uplynutím čtyř měsíců.

Sazba prozatímního vyrovnávacího cla nesmí být vyšší než zjištěná výhoda, plynoucí z poskytnuté subvence. Prozatímní vyrovnávací clo bude zajištěno hotovostním vkladem nebo zárukou. S ohledem na článek 17 Dohody nemůže být uplatňováno dříve, než 60 dnů po zahájení řízení.

Rozhodnutí o uložení prozatímního vyrovnávacího cla pozbývá účinnosti na základě taxativně vymezených skutečností.

Proti tomuto rozhodnutí se nepřipouští podání řádného ani mimořádného opravného prostředku. Též nelze podat žalobu u soudu.

21. K § 21

Ustanovení upravuje možnost, aby řízení bylo přerušeno nebo ukončeno bez uložení vyrovnávacího cla, budou-li převzaty dle článku 18 Dohody uspokojivé dobrovolné závazky, podle kterých vláda subvencující země souhlasí se zrušením nebo omezením subvence nebo vývozce upraví ceny tak, aby byl odstraněn poškozující účinek subvence na domácí výrobní odvětví. Cenové zvýšení podle těchto závazků nebude vyšší, než je nezbytné k vyrovnání subvence. Je žádoucí, aby cenové zvýšení bylo nižší než částka subvence, pokud by toto zvýšení bylo dostatečné k odstranění újmy domácího výrobního odvětví.

Zákon ministerstvu umožňuje v případech výhrad k nabídnutému závazku sdělit to vývozci nebo subvencující zemi s možností uplatnit konzultaci.

Závazek se přijímá na zákonem stanovenou lhůtu a vývozci je uložena povinnost předkládat zprávu o plnění tohoto závazku jednou ročně. Takovou zprávu předloží i příslušný orgán subvencující země na žádost ministerstva. V případě, že již bylo před přijetím závazku uloženo vyrovnávací clo, ministerstvo toto rozhodnutí zruší.

Ustanovení záměrně neumožňuje podání jak řádného, tak i mimořádného opravného prostředku, neboť subvencující země přijímá dobrovolný závazek.

  1. K § 22

Upravuje se postup při porušení závazku s možností zrušení rozhodnutí o přijetí závazku.

Proti vydanému rozhodnutí se nepřipouští podání řádného či mimořádného opravného prostředku, též není soudně přezkoumatelné.

23. K § 23

V tomto ustanovení se upravují podmínky pro vydání rozhodnutí o uložení konečného vyrovnávacího cla. O jeho uplatnění může ministerstvo rozhodnout za předpokladu, že konzultace se subvencující zemí ani konzultace na úrovni Světové obchodní organizace nevedly ke zrušení zakázané subvence za stanovených podmínek.

Konečné vyrovnávací clo lze uložit na zákonem stanovenou lhůtu. Uvedenou zákonnou lhůtu je možné překročit pouze v případě prodloužení tohoto cla. Zpětně jej lze uplatnit nejvýše na dobu 90 dnů před datem uplatnění prozatímního vyrovnávacího cla.

Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutí je rozklad, který nemá odkladný účinek. Připouští se i podání mimořádného opravného prostředku a soudní přezkum.

  1. K § 24

Clo lze vrátit za zákonem stanovených podmínek. Vrácení cla se předpokládá na základě žádosti oprávněné osoby. Pro podání žádosti je stanovena prekluzívní doba.

25. K § 25

Ministerstvo je povinno neustále sledovat, zda stále existují podmínky pro uložení vyrovnávacího cla. Změnit nebo zrušit rozhodnutí o uložení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o přijetí závazku lze buď na základě písemného podnětu účastníka řízení nebo na základě vlastního zjištění.

26. K § 26

Jestliže ministerstvo zjistí, že došlo ke snížení subvence, či změny ceny, nebo přijetí závazku subvencujícího státu o snížení nebo odstranění zakázané subvence nebo též přijetí závazku vývozce o změně ceny subvencovaného výrobku, vydá rozhodnutí o snížení vyrovnávacího cla nebo rozhodnutí o úpravě závazku.

  1. K § 27

Ministerstvo provádí přezkum důvodů pro uložení vyrovnávacího cla buď na základě žádosti účastníka řízení nebo subvencujícího státu, ale také na žádost správních úřadů.

28. K § 28

Prodloužit uplatňování konečného vyrovnávacího cla lze na základě podaného podnětu žadatelem, nebo též z podnětu vlastního nejpozději však do 12 měsíců před uplynutím doby uplatňování konečného vyrovnávacího cla. V případě, že ministerstvo zjistí, že ukončení uplatňování vyrovnávacího cla by vedlo k pokračování nebo opakování dovozu subvencovaného výrobku, vydá rozhodnutí o prodloužení uplatňování konečného vyrovnávacího cla. Takto uložené clo může být uplatňováno po dobu delší než 5 let.

  1. K § 29

Řádným opravným prostředkem proti rozhodnutím vydaným podle ustanovení § 18 odst. 1, § 23 a 26 až 28 je rozklad podaný podle správního řádu. Podání rozkladu nemá odkladný účinek. Vyloučení odkladného účinku zabraňuje dalšímu poškození domácího výrobního odvětví.

  1. K § 30

Pro zachování právní jistoty účastníků řízení jsou stanoveny zákonné lhůty pro ukončení řízení.

  1. K § 31

Odlišná úprava ustanovení v řízení o vyrovnávacím clu a o přijetí závazku je použita z důvodu, aby nedocházelo k prodlužování dalšího poškození domácího výrobního odvětví. Opravné prostředky se omezují na ty, ke kterým zavazuje Dohoda v článku 23. Doručování rozhodnutí se rozšiřuje i o doručování subvencující zemi.

  1. K § 32

V případě probíhajícího řízení o dovozu subvencovaných výrobků ve třetích státech, je oprávněným orgánem k vyřizování žádostí o poskytnutí informací v souvislosti s tímto řízením Ministerstvo financí.

  1. K § 33

Pokud dojde ke změně Dohody o zřízení Světové obchodní organizace (WTO), v jejímž rámci je přijata mnohostranná Dohoda o subvencích a vyrovnávacích opatřeních a Dohoda o zemědělství, které jsou tímto zákonem implementovány do vnitrostátního právního řádu, je nutné vycházet z ustanovení této nově přijaté dohody.

  1. K § 34

Veškeré písemnosti nutné k provádění šetření a řízení o dovozu subvencovaných výrobků adresované příslušnému orgánu jiné země je třeba zasílat prostřednictvím jejího zastupitelského úřadu.

  1. K § 35

K zajištění nové agendy je nutné doplnit kompetence Ministerstva financí, které řízení povede. Je proto nutná úprava zákona č.2/1969 Sb. Vzhledem k připravované celkové nové právní úpravě kompetenčního zákona nelze vyloučit následnou úpravu, případně vypuštění tohoto ustanovení.

  1. K § 36

Na základě navrhovaného zákona je nezbytné provedení úpravy ustanovení § 54 celního zákona.

Nyní bude mít právo vláda stanovit nařízením pouze odvetné clo, neboť antidumpingové a vyrovnávací clo se stanoví individuálním správním aktem.

  1. K § 37

Vzhledem k době trvání legislativního procesu se předpokládá nabytí účinnosti zákona dnem 1. března 2000.

V Praze dne 22.září 1999

Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Doc. Ing. Pavel M e r t l í k , CSc. v.r.

“

č. 1 k zákonu č. ...../....Sb.”

zemědělské VÝROBKy

1. Kapitoly celního sazebníku 01 až 24, s výjimkou kapitoly 03 a čísel 1504, 1603, 1604 a 1605.

2. Položka 2905.43 Mannitol (mannit)

Položka 2905.44 D-glucitol (sorbitol, sorbit)

Číslo 33.01 Silice (s terpénem i bez něho), včetně pevných a absolutních; pryskyřice; extrahované olejové pryskyřice; koncentráty silic v tucích, v nevysychavých olejích, ve voscích nebo podobné, získané enfleuráží nebo macerací; terpenické vedlejší produkty vznikající při deterpenaci silic; vodné destiláty a vodné roztoky silic.

Číslo 35.01 Kasein, kaseináty a jiné deriváty kaseinu; kaseinové klihy.

Číslo 35.02 Albuminy (včetně koncentrátů dvou nebo více syrovátkových proteinů, obsahujících více než 80% hmotnostních syrovátkových proteinů, počítaných v sušině), albumináty a jiné deriváty albuminu.

Číslo 35.03 Želatina (včetně želatiny v obdélníkových i čtvercových fóliích, též povrchově upravené, nebo barvené) a deriváty želatiny; vyzina; jiné klihy živočišného původu, vyjma kaseinových klihů čísla 35.01.

Číslo 35.04 Peptony a jejich deriváty; jiné proteinové látky a jejich deriváty jinde neuvedené ani nezahrnuté; kožní prášek též chromovaný.

Číslo 35.05 Dextriny a jiné modifikované škroby (např. předželatinované nebo esterifikované škroby); klihy na bázi škrobů nebo dextrinů nebo jiných modifikovaných škrobů.

Položka 3809.10 Přípravky k úpravě povrchu, k apretování, přípravky ke zrychlení barvení nebo ustálení barvy a jiné výrobky a přípravky (např. apretury a mořidla) užívané v textilním, papírenském, kožedělném a podobném průmyslu jinde neuvedené ani nezahrnuté na podkladě škrobových látek.

Položka 3824.60 Sorbitol jiný než 2905.44.

Číslo 41.01 Surové kůže a kožky z hovězího dobytka nebo koní a jiných lichokopytníků (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané.

Číslo 41.02 Surové kůže ovčí nebo jehněčí (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané, jiné než vyloučené poznámkou 1 c) z této kapitoly.

Číslo 41.03 Ostatní surové kůže a kožky (čerstvé nebo solené, sušené, vápněné, piklované nebo jinak konzervované, ale nevyčiněné, nezpracované na pergamen ani jinak neupravené), též odchlupené nebo štípané jiné než vyloučené poznámkou 1 b) nebo 1 c) z této kapitoly.

Číslo 43.01 Surové kůže (včetně hlav, ohonů, nožek a jiných částí použitelných v kožešnictví), jiné než surové kůže čísel 4101, 4102 nebo 4103.

Číslo 50.01 Zámotky bource morušového způsobilé k smotávání.

Číslo 50.02 Surové hedvábí (neskané).

Číslo 50.03 Hedvábný odpad (včetně zámotků nezpůsobilých k smotávání, přízového odpadu a rozvlákněného materiálu).

Číslo 51.01 Vlna nemykaná, ani nečesaná.

Čísla 51.02 Jemné nebo hrubé zvířecí chlupy, nemykané ani nečesané.

Číslo 51.03 Odpad z vlny nebo jemných nebo hrubých zvířecích chlupů, včetně přízového odpadu, ale vyjma rozvlákněného materiálu.

Číslo 52.01 Bavlna, nemykaná ani nečesaná.

Číslo 52.02 Bavlněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).

Číslo 52.03 Bavlna, mykaná nebo česaná.

Číslo 53.01 Len surový nebo zpracovaný, avšak nespředený; lněná koudel a lněný odpad (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).

Číslo 53.02 Konopí (Cannabis sativa L.), surové nebo zpracované, avšak nepředené; koudel a odpad z konopí (včetně niťového odpadu a rozvlákněného materiálu).

“Příloha č. 2 k zákonu č..../..Sb.”

Kritéria a podmínky pro Nenapadnutelné subvence poskytované na zemědělské výrobky

1. Subvence poskytované v zemi vývozce, budou odpovídat následujícím základním kritériím:

  1. tyto subvence budou poskytovány prostřednictvím státem financovaného vládního programu a nebudou zahrnovat převody od spotřebitele;

  2. tyto subvence nebudou znamenat poskytnutí cenové podpory výrobcům;

  3. subvence budou odpovídat specifickým subvenčním kritériím a podmínkám, uvedeným níže.

Vládní programy, týkající se služeb

2. Subvence na všeobecné služby

Subvence v této kategorii zahrnují výdaje (nebo ušlé příjmy) ve vztahu k programům, které poskytují služby nebo výhody zemědělským nebo venkovským obcím. Nebudou zahrnovat přímé subvence výrobcům nebo zpracovatelům. Takové programy jsou zejména programy uvedené v následujícím seznamu, které splňují všeobecná kritéria stanovená v odstavci 1 a specifické podmínky, které jsou uvedeny níže:

  1. výzkum, včetně všeobecného výzkumu, výzkum v souvislosti s programy na ochranu životního prostředí a výzkumné programy, vztahující se na určité výrobky;

  2. kontrola škůdců a chorob, včetně všeobecných opatření a opatření na určité výrobky proti škůdcům a chorobám, jako jsou systémy včasného varování, karanténa a vyhubení;

  3. výcvikové služby, včetně všeobecných i speciálních výcvikových zařízení;

  4. přednáškové a poradenské služby, včetně poskytnutí prostředků k usnadnění převodu informací a výsledků výzkumu výrobcům a spotřebitelům;

  5. kontrolní služby, včetně všeobecných kontrolních služeb a kontroly jednotlivých výrobků pro účely zdravotní, bezpečnostní, klasifikační a standardizační;

  6. služby v oblasti marketingu a propagace, včetně tržních informací, poradenství a propagace v souvislosti s jednotlivými výrobky, avšak bez nákladů na nespecifikované účely, které by mohly být využity prodejci na snížení jejich prodejní ceny nebo k poskytnutí přímé ekonomické výhody pro kupující; a

  7. služby, poskytované v oblasti infrastruktury, včetně elektrické sítě, silnic a ostatních způsobů dopravy, zařízení trhů a přístavů, zařízení pro dodávku vody, přehrad a odvodňovacích systémů a infrastruktury, spojené s programy na ochranu životního prostředí. Ve všech případech budou náklady určeny pouze na obstarání nebo výstavbu investičních zařízení a nebudou zahrnovat jiné subvencované dodávky na vybavení hospodářství, než je síť všeobecně přístupných služeb. Nebudou zahrnovat subvence vstupů nebo provozních nákladů nebo preferenčních uživatelských poplatků.

  1. Subvence poskytované na veřejné skladové hospodářství pro účely potravinového zabezpečení8)

Výdaje (nebo ušlé příjmy) v souvislosti s vytvářením a udržováním zásob výrobků, které tvoří nedílnou část programu potravinového zabezpečení vymezeného v národním právním řádu. Program může jako svou součást zahrnovat vládní pomoc soukromým skladům výrobků.

Objem a vytváření těchto zásob bude odpovídat předem určeným cílům, vztahujícím se výhradně k potravinovému zabezpečení. Proces vytváření a nakládání se zásobami bude z hlediska finančního transparentní. Nákupy potravin vládou budou prováděny za běžné tržní ceny a prodeje ze skladů pro potravinové zabezpečení budou prováděny za ceny ne nižší než běžné ceny na domácím trhu za daný výrobek a kvalitu.

  1. Subvence poskytované v rámci domácí potravinové pomoci9)

  2. Výdaje (nebo ušlé příjmy), vztahující se k zajištění domácí potravinové pomoci potřebným vrstvám obyvatelstva.

Právo obdržet potravinovou pomoc bude podléhat jasně stanoveným kritériím, vztahujícím se k cílům výživy. Taková pomoc bude mít formu přímých dodávek potravin těm, jichž se to týká nebo poskytnutí těm, kteří splňují stanovené podmínky, prostředků, které jim umožní nakoupit zemědělské výrobky za tržní nebo subvencované ceny. Nákupy potravin vládou budou uskutečněny za běžné tržní ceny a financování a provádění pomoci bude transparentní.

5. Přímé subvence poskytované výrobcům

Subvence poskytovaná prostřednictvím přímých plateb (nebo ušlých příjmů, včetně plateb v naturáliích) výrobcům, pro kterou je požadováno osvobození od závazků na snížení, musí splňovat základní kritéria, stanovená v odstavci 1 a dále specifická kritéria, uplatňovaná na jednotlivé druhy přímých plateb, stanovená v odstavcích 6 až 13. Jestliže je osvobození od snížení požadováno na jakýkoliv existující nebo nový druh přímé subvence, jiný než které jsou uvedeny v odstavcích 6 až 13, musí odpovídat kritériím b) až e) v odstavci 6, vedle všeobecných kritérií, stanovených v odstavci 1.

  1. Subvence na podporu příjmu

  2. Právo obdržet tyto subvence bude určeno jasně stanovenými kritérii, jako jsou příjem, status výrobce nebo majitele půdy, využití činitelů nebo úroveň výroby v určeném a pevně stanoveném období.

  3. Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat ani nebude založena na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce, následujícím po základním období.

  4. Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách, uplatňovaných v jakékoliv výrobě, uskutečněné v kterémkoli roce po základním období.

  5. Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na činitelích výroby, použitých v kterémkoli roce po základním období.

  6. K obdržení těchto plateb nebude požadováno uskutečnění žádné výroby.

  1. Subvence poskytovaná formou účasti státu na pojištění příjmů a příjmů z programů záchranných sítí:

  2. Právo obdržet tyto platby bude dáno ztrátou příjmu, berouce v úvahu pouze příjem, pocházející ze zemědělství, který překročí 30% průměrného hrubého příjmu nebo ekvivalent, vyjádřený v čistém příjmu (vyjma všech plateb, uskutečněných v rámci stejných nebo podobných programů) v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr, založený na předcházejícím pětiletém období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty. Každý výrobce, splňující tuto podmínku, bude oprávněn obdržet platbu.

  3. Částka těchto plateb bude kompenzovat méně než 70% ztráty příjmu výrobce v roce, kdy se stává oprávněným obdržet tuto pomoc.

  4. Částka všech těchto plateb se bude vztahovat výhradně na příjem, nebude se vztahovat na druh nebo objem výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce, na domácí nebo mezinárodní ceny, uplatňované v této výrobě ani na použité činitele výroby.

  5. Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce Subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 8, (subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof), souhrn těchto plateb bude nižší než 100% celkové ztráty výrobce.

  1. Subvence poskytovaná z důvodu přírodních katastrof

  2. Právo obdržet Subvence vznikne pouze poté, co vládní orgány formálně uznají, že došlo nebo probíhá přírodní nebo podobná katastrofa (včetně epidemií, napadení škůdci, nukleární nehody a války na území dotyčného účastníka) a bude dáno ztrátou výroby, která překračuje 30% průměrné výroby v předcházejícím tříletém období nebo tříletý průměr, stanovený na základě předcházejícího pětiletého období s vyloučením nejvyšší a nejnižší hodnoty.

  3. Subvence, uskutečněné v případě katastrofy, se budou vztahovat pouze na ztráty příjmu, živého dobytka (včetně plateb v souvislosti s veterinární léčbou zvířat), půdy nebo jiných výrobních činitelů, způsobené touto přírodní katastrofou.

  4. Subvence nebudou kompenzovat více než celkové náklady na náhradu těchto ztrát a nebudou doprovázeny určením druhu nebo množství budoucí výroby.

  5. Subvence, uskutečněné během katastrofy, nepřesáhnou úroveň potřebnou k zabránění nebo zmírnění těch dalších ztrát, které jsou uvedeny v kritérii b) výše.

  6. Jestliže výrobce obdrží ve stejném roce Subvence podle tohoto odstavce a podle odstavce 7 (pojištění příjmu a příjmu z programů záchranné sítě), souhrn těchto plateb bude nižší než 100% celkové ztráty výrobce.

  1. Subvence poskytované v rámci strukturálních programů pro výrobce, nucené ukončit činnost

  2. Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů, určených k usnadnění ukončení činnosti osob, pracujících v obchodované zemědělské výrobě nebo jejich přechodu do nezemědělských činností.

  3. Subvence budou podmíněny tím, že příjemci zcela a nastálo opouštějí obchodovanou zemědělskou výrobu.

  1. Subvence poskytované prostřednictvím programů na nevyužívání zdrojů

  2. Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií programů, určených k vynětí půdy nebo jiných zdrojů, včetně živého dobytka z obchodované zemědělské výroby.

  3. Subvence budou podmíněny vynětím půdy z obchodované zemědělské výroby minimálně na 3 roky a v případě živého dobytka jeho porážkou nebo definitivní trvalou likvidací.

  4. Subvence nebudou doprovázeny určením žádného alternativního použití takové půdy nebo jiného zdroje, které zahrnuje výrobu obchodovaných zemědělských výrobků.

  5. Subvence se nebudou vztahovat na druh nebo objem výroby ani na domácí nebo mezinárodní ceny, uplatňované ve výrobě, která využívá půdu nebo jiné zdroje, zůstávající zachovány pro výrobu.

  1. Subvence při strukturálních úpravách, poskytovaná prostřednictvím investičních pomocí

  2. Právo obdržet tyto subvence bude určeno podle jasně stanovených kritérií vládních programů, určených k pomoci finanční nebo fyzické restrukturalizaci činností výrobce, v návaznosti na objektivně prokázané strukturální nevýhody. Právo využívat takové programy může být rovněž založeno na jasně stanoveném vládním programu na reprivatizaci zemědělské půdy.

  3. Částka takových plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na druhu nebo objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nenastala situace podle následujícího kritéria e).

  4. Částka těchto plateb v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založena na domácích nebo mezinárodních cenách, uplatňovaných ve výrobě v kterémkoli roce po základním období.

  5. Subvence budou poskytnuty pouze na období, nezbytné pro realizaci investic, na které jsou určeny.

  6. Subvence nebudou doprovázeny závazkem nebo určením, které zemědělské výrobky mají být příjemci vyráběny kromě určení určitý výrobek nevyrábět.

  7. Subvence budou omezeny částkou, požadovanou na vyrovnání za strukturální nevýhodu.

12. Subvence z programů na ochranu životního prostředí

  1. Právo obdržet tyto subvence bude stanoveno jako součást jasně stanoveného vládního programu na ochranu životního prostředí nebo konzervačního programu a bude závislé na plnění specifických podmínek vládního programu, včetně podmínek, souvisejících s výrobními metodami nebo vstupy.

  2. Velikost subvence bude omezena na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu, vyplývající z plnění vládního programu.

13. Subvence z programů regionální pomoci

  1. Právo obdržet tyto subvence bude omezeno na výrobce ve znevýhodněných regionech. Každý takový region musí být jasně určenou souvislou geografickou oblastí, která je ekonomicky a administrativně definovatelná, považovanou za znevýhodněnou na základě nestranných a objektivních kritérií, jasně stanovených v zákoně nebo jiném právním předpise a prokazující, že její potíže vznikají za okolností, které nejsou pouze dočasné.

  2. Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na druhu a objemu výroby (včetně jednotek živého dobytka) výrobce v kterémkoli roce po základním období, pokud nejde o snížení této výroby.

  3. Objem těchto subvencí v kterémkoli daném roce se nebude vztahovat nebo nebude založen na domácích nebo mezinárodních cenách, uplatňovaných ve výrobě, uskutečněných v kterémkoli roce po základním období.

  4. Subvence budou poskytovány pouze výrobcům v regionech, splňujících stanovené podmínky, zato však budou všeobecně poskytovány všem výrobcům v těchto regionech.

  5. Jestliže se subvence vztahují k výrobním činitelům, budou poskytovány při sestupné sazbě nad prahovou úroveň, stanovenou pro dotyčného činitele.

  6. Subvence budou omezeny na mimořádné náklady nebo ztráty příjmu, vyplývajících z provádění zemědělské výroby v určených regionech.

Vyznačení navrhovaných změn zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a  zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

Zákon

České národní rady

č. 2/1969 Sb.

ze dne 8. ledna 1969

o zřízení ministerstev a jiných

ústředních orgánů státní správy České republiky,

ve znění pozdějších předpisů

§ 4

(1) Ministerstvo financí je ústředním orgánem státní správy pro státní rozpočet republiky, státní závěrečný účet republiky, státní pokladnu České republiky, finanční trh s výjimkou dozoru nad kapitálovým trhem v rozsahu působnosti Komise pro cenné papíry, daně, poplatky a clo, finanční hospodaření, finanční kontrolu, účetnictví, audit a daňové poradenství, věci devizové včetně pohledávek a závazků státu vůči zahraničí, ochranu zahraničních investic, pro tomboly, loterie a jiné podobné hry, hospodaření s majetkem státu, privatizaci majetku státu, pro věci pojišťoven, penzijních fondů, ceny a pro činnost zaměřenou proti legalizaci výnosů z trestné činnosti, posuzuje dovoz subvencovaných výrobků a přijímá opatření na ochranu proti dovozu těchto výrobků.

(2) Ministerstvo financí zajišťuje členství v mezinárodních finančních institucích a finančních orgánech Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD), Evropské unie a dalších mezinárodních hospodářských seskupení, pokud toto členství nepřísluší výlučně České národní bance.

(3) Ministerstvo financí koordinuje příjem zahraniční pomoci.

Zákon

České národní rady

č. 13/1993 Sb.

ze dne 15. prosince 1992

celní zákon,

ve znění pozdějších předpisů

Hlava šestá

Clo a celní sazebník

Díl první

Clo

§ 54

Druhy cla

(1) Dovozním clem se rozumí clo vybírané při dovozu zboží.

(2) Vývozním clem se rozumí clo vybírané při vývozu zboží.

(3) Vyrovnávacím clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního předpisu7a) za účelem vyrovnání prémie anebo subvence, která byla přímo nebo

nepřímo poskytnuta na zhotovení, výrobu nebo vývoz zboží.

(4) Antidumpingovým clem se rozumí zvláštní clo vybírané podle zvláštního předpisu13) za účelem ochrany před dovozem dumpingových výrobků

(4)(5) Odvetným clem se rozumějí přirážky k celním sazbám, popřípadě zavedení zvláštního cla ze zboží, které podle celního sazebníku clu nepodléhá, stanovené nařízením vlády po přechodnou dobu z důvodů hospodářské odvety na zboží dovážené ze státu, který diskriminuje Českou republiku v hospodářských vztazích.

(5) Vyrovnávací clo a odvetné clo stanoví vláda nařízením.

7a) Zákon č. /1999 Sb. o ochraně před dovozem subvencovaných výrobků a o     změně zákona č. 2/1969 Sb., o zřízení ministerstev a jiných ústředních     orgánů státní správy České republiky, ve znění pozdějších předpisů, a     zákona č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění pozdějších předpisů

13)  Zákon č. 152/1997 Sb., na ochranu před dovozem dumpingových výrobků a     o změně a doplnění některých zákonů

) ) Zákon č.526/1990 Sb., o cenách, ve znění zákona č.135/1994 Sb. a zákona č.151/1997 Sb.

2) zákon č.123/1992 Sb., o pobytu cizinců na území České a Slovenské Federativní Republiky

3) zákon č.13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č.35/1993 Sb. a zákona č.113/1997 Sb.

4) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád)

5) Dohoda o zřízení Světové obchodní organizace (WTO) , uveřejněná pod č.191/1995 Sb.

6) Na příklad zákon č.148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností, ve znění zákona č.164/1999 Sb., zákon č.256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech, zákon č.21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č.264/1992 Sb., zákona č.292/1993 Sb., zákona č.156/1994 Sb., zákona č.83/1995 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č.61/1996 Sb., zákona č.306/1997 Sb., zákona č.16/1998 Sb., zákona č.127/1998 Sb. a zákona č.165/1998 Sb., zákon č.512/1991 Sb., obchodní zákoník ve znění zákona č.600/1992 Sb., zákona č.264/1992 Sb., zákona č.591/1992 Sb., zákona č.286/1993 Sb., zákona č.156/1994 Sb., zákona č.84/1995 Sb., zákona č.94/1996 Sb., zákona č.142/1996 Sb., zákona č.77/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č.165/1998 Sb.

7) § 2 písm.n) zákona č.13/1993 Sb.

8) Pro účely ustanovení odstavce 3 této přílohy se budou vládní programy skladového hospodářství pro účely potravinového zabezpečení v rozvojových zemích, jejichž činnost je transparentní a které jsou vedeny v souladu s úředně publikovanými objektivními kritérii nebo normami považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce, včetně programů, podle kterých jsou zásoby potravin pro potravinové zabezpečení nabývány a uvolňovány za úředně stanovené ceny za předpokladu, že rozdíl mezi pořizovací cenou a vnější referenční cenou je započítán do domácích subvencí daných Dohodou GATT a listinou závazků a koncesí člena WTO.

9) Pro účely ustanovení odstavců 3 a 4 této přílohy se budou dodávky potravinářských výrobků za subvencované ceny mající za účel pokrýt potravinové potřeby chudého městského a venkovského obyvatelstva rozvojových zemí, uskutečňované na řádně stanoveném základě za rozumné ceny, považovat za slučitelné s ustanoveními tohoto odstavce.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací