Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
bsp;majoritním
podílem státu v působnosti Fondu národního majetku. MDS
neprovádí výkon vlastnických práv v těchto společnostech.
Pouze po dohodě s Fondem národního majetku je v současné
době za Fond národního majetku po dvou pracovnících MDS
v orgánech obou uvedených společností - v SPT TELECOM,
a.s. a ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, a.s. Nejpozději ke dni nabytí
účinnosti návrhu zákona bude MDS vyňato z výkonu práv
souvisejících s majetkovými účastmi v organizacích
poskytujících telekomunikační služby.
3.
Zásady nové právní úpravy
Předkládaný
zákon o telekomunikacích:
vytváří
podmínky pro realizaci závazků, které přijala ČR
k liberalizaci telekomunikačního trhu v rámci Světové
organizace pro obchod (WTO). Zásadní z těchto podmínek je
zabezpečit, aby nabyl v ČR účinnosti nový zákon o
telekomunikacích. Jen podle nové právní úpravy mohou být totiž
realizována licenční řízení podmiňujících realizaci dohod
uzavřených o telekomunikačních službách v rámci WTO,
zohledňuje
právní předpisy ES přijaté pro odvětví telekomunikací a
jednání v rámci EU, z nichž vyplývá - jak je shora
uvedeno - pro ČR závazek zpracovat nový zákon o telekomunikacích
tak, aby odpovídal komunitárnímu právu.
V této
souvislosti proto předkládaný zákon zejména:
definuje
podmínky vstupu do odvětví s cílem plně liberalizovat
podmínky podnikání (předpokládá se široká možnost vstupu na
telekomunikační trh bez zásadních formálních zábran a
specifických předběžných podmínek, omezitelná v souladu
se světem jen zákonem taxativně ve veřejném zájmu stanovenými
podmínkami a limitovaným kmitočtovým spektrem,
přesně
stanoví regulační rámec,
zabezpečuje
univerzálnost vymezených telekomunikačních služeb pro veřejnost
(poskytování základních veřejných telekomunikačních služeb,
konkrétně služby telefonní, všem zájemcům na území státu
určeným provozovatelem v přijatelné standardní kvalitě a
cenách) a financování univerzální služby,
upravuje
hospodaření s přirozeně omezenými zdroji (kmitočty,
čísla, adresy),
vymezuje
základní podmínky pro připojení koncových zařízení
jednotlivých uživatelů služeb k telekomunikační síti,
schvalování koncových zařízení apod.,
stanoví
zásady propojování telekomunikačních sítí různých
provozovatelů s cílem zabezpečit otevřený přístup
k sítím v zájmu uživatelů telekomunikačních služeb,
zajišťuje
služby v oblasti veřejného zájmu (např. potřebného počtu
veřejných telefonních automatů, zabezpečení standardního
tísňového spojení v případech ohrožení života, zdraví
či majetku občanů, zabezpečení základních podmínek řádné
realizace poslání státu a jeho orgánů při zajišťování
obrany a bezpečnosti,
a to i v období krizových situací),
stanoví
práva a povinnosti všech subjektů v odvětví v krizových
situacích a v rámci boje s organizovaným zločinem,
zabezpečuje
kvalitní telekomunikační služby pro jejich uživatele,
zabezpečuje
základní ústavní práva všech subjektů v odvětví,
včetně práva na ochranu osobních a zprostředkovacích dat a na
zachování telekomunikačního tajemství, zajištění rovnosti
účastníků sporů a jejich možnosti domáhat se svých práv
stanoveným postupem u nezávislých soudů,
zřizuje
správní a regulační orgán v odvětví telekomunikací,
vymezuje jeho postavení a jeho vztahy k orgánům státní
správy,
vymezuje
mechanizmy působící v oblasti dohledu nad fungováním
telekomunikačního trhu, jakož i pravidla a nástroje
sankcionování za porušení jeho podmínek,
stanoví postupy v krizových
situacích,
upravuje
způsoby řešení sporů vznikajících mezi subjekty působícími
v telekomunikacích.
Z uvedeného
nástinu účelu a obsahu nového zákona o telekomunikacích vyplývá
i hlavní změna v pojetí organizování vztahů v odvětví,
což znamená přechod od dosavadního přímého usměrňování
činnosti jednotlivých telekomunikačních subjektů k celkové,
a to jen nezbytně nutné, regulaci telekomunikačního prostředí.
Rozsah této regulace musí stanovit zákon.
Cílem
regulace promítnuté
do jednotlivých ustanovení zákona není omezení či selekce
poskytovatelů telekomunikačních služeb, ale zabezpečení
optimálních, podnikatelských a uživatelských podmínek na
odvětvovém trhu v rámci efektivní hospodářské soutěže.
4.
Soulad s právními akty ES
Předkládaný
zákon je v souladu s právem Evropského Společenství, a
to i z hlediska usnesení vlády ČR č. 396/1991, 237/1994,
631/1994 a 432/1997.
Pokud
jde konkrétně o soulad s právními akty ES, byly do
předkládaného zákona zapracovány principy směrnic uvedených
v připojené doložce slučitelnosti.
5.
Finanční a hospodářský dopad nového zákona o telekomunikacích
Realizace
tohoto zákona nebude mít negativní dopad na státní rozpočet.
K § 1:
Vymezuje
se předmět právní úpravy
vzájemných
vztahů mezi osobami podnikajícími v odvětví telekomunikací
za podmínek neomezené hospodářské soutěže,
vztahů
mezi těmito osobami a jejich zákazníky včetně jejich práv a
povinností,
zákonné
regulace všech uvedených vztahů a osob, která bude v odvětví
jediným veřejnoprávním nástrojem jejich ovlivňování a
výkonu
státní správy představovaného zejména rozhodováním o
konkrétních právech a povinnostech osob působících v odvětví
telekomunikací, stanovením věcné příslušnosti k tomu
určených orgánů a postupů, popř. procesů, státní
administrativy při uskutečňování uvedených vztahů v odvětví.
K § 2:
Definovány
jsou zde pojmy užívané ve více částech, popř. oddílech
zákona, které nejsou všeobecně vžité, anebo by mohly vést
k víceznačnému výkladu podstaty jich samých, ale i podstaty
zákonem upravovaných vztahů. Obsah definic odpovídá smyslu
definic stejných pojmů ve směrnicích ES, jejich rozsah odpovídá
připomínkám k věcnému záměru zákona a nově vzniklým
společenskoekonomickým i technických potřebám odvětví
telekomunikací.
K § 3:
Zřizuje
se Český telekomunikační úřad jako jiný úřad státní
správy. Úřad je v působnosti Ministerstva dopravy a spojů.
Předsedu Úřadu jmenuje na návrh ministra dopravy a spojů vláda.
Navrhované
postavení Úřadu je v souladu s reformou telekomunikací
v členských státech EU a je v souladu s příslušnou
směrnicí Evropského společenství, která vyžaduje, aby úřady
byly
právně
odděleny od organizací poskytujících telekomunikační služby,
funkčně
nezávislé na všech organizacích poskytujících telekomunikační
služby.
Dále
právo ES požaduje, aby členské státy, které si zachovávají
vlastnický podíl nebo významnou měrou ovlivňují řízení
organizací poskytující telekomunikační služby, zajistily
účinné strukturní oddělení regulačních funkcí (tj. funkcí,
které má vykovávat Úřad) od jiných jejich činností, které
souvisí s vlastnictvím nebo řízením. Nově zřizovaný
Úřad zcela naplňuje požadavky práva ES.
K § 4:
Telekomunikační
zařízení jsou velmi rozmanitá a vyžadují z hlediska
jejich provozovatelů, výrobců, dovozců, prodejců, uživatelů i
dalších osob zřetelné a srozumitelné rozčlenění. Toto
rozčlenění s cílem stanovit nezbytnou závaznost tohoto
zákona pro jím důvodně určená
zařízení bude zajišťovat
Úřad v souladu se všemi závazky, vyplývajícími
z členství v mezinárodních
telekomunikačních a radiokomunikačních organizacích.
K
§ 5:
Od
provozovatele veřejné sítě se vyžaduje ve veřejném zájmu a
pro účely různých šetření a posuzování sporů průkaz o
tom, že zařízení, které do sítě začlenil, je způsobilé -
z hlediska svých technických vlastností a parametrů -
zajistit trvalou dostupnost telekomunikační služby z technického
hlediska (to je důležité zejména pro zajištění univerzální
služby).
S ohledem
na průběžný (nepřetržitý) rozvoj specifických technologií
využívaných v odvětví telekomunikací a v zájmu
funkčnosti telekomunikační infrastruktury se zabezpečení
zkoušek technické způsobilosti a výzva k prokázání
ověření technické způsobilosti začleňovaných zařízení
svěřuje odvětvovému Úřadu. Bližší specifikaci organizací
provádějících
zkoušky zákon neupravuje s tím, že jejich seznam bude
publikován v Telekomunikačním věstníku. O osobách
pověřených prováděním příslušných zkoušek a podmínky
ověřování technické způsobilosti začleňovaných zařízení
musí Úřad podávat dostupným (a
veřejností vžitým) způsobem informace v odvětvovém
věstníku - stejně tak i seznam osob provádějících zákonem
stanovené zkoušky.
K § 6:
Koncová
zařízení lze rozdělit kromě jiných dělení pro potřeby
provozní a technické následujícím způsobem na:
1. zařízení,
která musí splňovat objektivně dané zvláštnosti v ČR -
u takových zařízení musí být v procesu schvalování
důsledně prověřena shoda jejich vlastností a parametrů
s požadavky platnými pouze v ČR.
2. zařízení,
která jsou vyrobena podle harmonizovaných norem s harmonizovanými
vlastnostmi a způsobem použití v celé EU i v ČR - u
takových zařízení je postačující uznání Úřadu, z něhož
je patrno, že lze v ČR akceptovat schválení typu zařízení
provedené v jiném státě, neboť jeho provozem není
ohrožen veřejný zájem;
K § 7:
S ohledem
na nepřetržitý rozvoj specifických technologií využívaných
v odvětví telekomunikací a v zájmu funkčnosti
telekomunikační infrastruktury je namístě, aby předpisovou
základnu včetně té, která platí pro schvalování typu
koncového zařízení, vytvářel Úřad a zveřejňoval ji
v Telekomunikačním věstníku.
K § 8 a
§ 9:
Zde
stanovené náležitosti žádosti budou požadovány pouze u
koncových zařízení, u kterých se vyžadují objektivně
specifické vlastnosti a parametry s ohledem na dosud
přetrvávající zvláštnosti české veřejné telekomunikační
sítě. Tyto vlastnosti a parametry nelze, s ohledem na
současné výrobní technologie, splnit dodatečnými úpravami již
vyrobených zařízení, ale českým podmínkám odpovídající
zařízení musí být konstrukčně řešeno pouze
jeho výrobcem. Schválení typu koncového zařízení odpovídá
Směrnici 99/5/EC čl. 6 odst. 1a 2.
K
§ 10:
Toto
ustanovení zohledňuje možnost připojování a používání
unikátních či jednoúčelových zařízení, určených pro
speciální použití za přesně definovaných podmínek (bankovní
terminály, zařízení pro přenos telemetrických údajů, a
pod.).
K § 11:
Provoz
rádiových zařízení je spojen přímo s využíváním
kmitočtového spektra, které je na jedné straně národním
bohatstvím, se kterým musí být velmi pečlivě zacházeno, na
straně druhé se jedná o prostředek pro přenos informací, u
kterého je velké nebezpečí vzájemného rušení a nežádoucího
ovlivňování jinými obdobnými prostředky. Proto musí být u
každé nově nasazované technologie či zařízení nejprve ve
zkušebním provozu
prověřena jeho kmitočtová kompatibilita v podmínkách ČR
a poté rozhodnuto o možnostech a způsobu jeho běžného nasazení
v ČR. Z tohoto obecného ustanovení je nutno
stanovit výjimku ve smyslu zvláštních zákonů.
K § 12 a
§ 13:
Text
jednotlivých odstavců tohoto ustanovení byl zpracován ve smyslu
ustanovení Směrnice 93/97/EEC čl. 4 odst. 3 aSměrnice
č.99/05/EEC, která zavazuje členské státy EU k přesunu
veškeré odpovědnosti (uvedené i v návrhu tohoto
ustanovení) výhradně na výrobce a zohledňují zákonný nárok
spotřebitele na informace o výrobku a s tím související
ochranu spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobku a
jeho správným (a zákonným) používáním. Ustanovení § 13 je
jedním z nástrojů k ochraně telekomunikací a kvality
služeb.
K § 14:
Ustanovení
je formulováno
podle Směrnice 97/13/EC a odpovídá zavedenému a jako účelný
hodnocenému způsobu (a úrovni) autorizačních činností, které
jsou již podle této směrnice v odvětví telekomunikací ČR
vykonávány.
K § 15:
V porovnání
s dosavadní zákonnou úpravou se
odlišně vymezuje okruh činností, pro jejichž výkon Úřad
vydává licence, a to k činnostem na zřizování a
provozování veřejných telekomunikačních sítí a na
poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím
veřejných pevných telekomunikačních sítí. V souladu
se Směrnicí 90/388/EEC, čl. 2 odst. 3, a závazným Rozhodnutím
710//97/EC čl. 2, 3a je licence potřebná rovněž na poskytování
veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejných
mobilních telekomunikačních sítí. Poskytování méně již
perspektivních
veřejných dálnopisných a telegrafních služeb, jejichž další
výkon je však až dosud v ČR veřejností vyžadován,
zůstává nadále mezi činnostmi, k jejichž poskytování je
třeba licence.
Zákon
zde stanoví a specifikuje podmínky, za kterých Úřad udělí
právnické osobě licenci. Ve smyslu práva ES je dána povinnost
Úřadu udělovat telekomunikační licenci tak, aby při využití
kmitočtů z plánu kmitočtového spektra nebo čísel
z číslovacího plánu nedošlo k diskriminaci některého
ze žadatelů. Objektivitu by mělo zajistit
oprávnění Úřadu vyhlásit pro udělení licence výběrové
řízení, a to v případech a za podmínek stanovených tímto
zákonem.
K § 16 -
§ 18:
Zákon
stanoví podle Směrnice 97/13/ES, čl. 8 odst. 3 způsob a podmínky
pro prokazování bezúhonnosti a odborné a finanční
způsobilosti stanovených osob (a finančního zajištění
zřizování a provozování předmětných sítí a služeb) s tím,
že formu a způsob prokazování jejich finančního zajištění
stanoví prováděcí předpis.
K § 19:
Toto
ustanovení vyplňuje dosavadní mezeru v zákonné úpravě,
kde chybí zřetelná pravidla, podle nichž lze působit v odvětví
telekomunikací. Stanoví náležitosti (obsah) žádosti o udělení
licence, bez kterých nelze objektivně posoudit předmět této
žádosti a dále též “povinné“ průvodní doklady.
K § 20 -
§ 24:
Pro
případy, kdy je více žadatelů o udělení telekomunikační
licence a není k dispozici dostatek kmitočtů pro
poskytování požadované telekomunikační činnosti, zákon
stanoví postup, který odpovídá ustanovení Směrnice 97/13, Čl.
10, bodu 3, podle kterého Úřad o nastalé skutečnosti informuje
“telekomunikační“ veřejnost, která se k tomu může do
data uvedeného v této informaci vyjádřit. Poté Úřad
vyhlásí výběrové řízení.
Způsobem
uvedeným v citované Směrnici zákon ukládá Úřadu
zveřejnit informace o nezbytnosti toto řízení vyhlásit, stejně
jako informace o podmínkách výběrového řízení a souvisejícím
postupu – i to je, vedle činnosti Řídícího výboru, zárukou
objektivity řízení.
Zákon
současně stanoví zřízení a působnost Řídícího výboru (a
v obecném zájmu i určitá omezení jeho členům) ve
výběrovém řízení a procedurální rámec výběrového řízení
až po vyhodnocení žádosti žadatele, která nejlépe splňuje
podmínky stanovené pro výběrové řízení.
Protože
Úřad před každoročním projednáním jeho rozpočtové kapitoly
Poslaneckou sněmovnou neví, zda bude v příštím roce
provádět výběrové řízení a tedy ani, jaké s ním bude
mít výdaje, jež by si předem ze státního rozpočtu vyžádal,
musí se každý účastník řízení podílet poměrnou částkou
(stanovenou podle počtu účastníků)
na úhradě nákladů Úřadu vynaložených jím na výběrové
řízení. Vybraná souhrnná částka náleží státnímu
rozpočtu.
K § 25:
Odlišně
od správního řádu, s přihlédnutím ke specifice předmětu
rozhodnutí a totožně podle lhůt stanovených Směrnicí
97/13/EC, zákon stanoví možné lhůty pro rozhodnutí o udělení
licence. Pro případy, kdy před rozhodnutím o vydání licence je
nutno uskutečnit mezinárodní kmitočtové nebo satelitní
koordinace, mohou být lhůty podle příslušné mezinárodní
smlouvy jiné, než stanoví zákon.
Pro případy,
kdy nejsou k dispozici kmitočty nebo čísla, která jsou
nezbytná pro požadovanou telekomunikační činnost, stanoví
zákon možnost přerušení řízení o udělení licence, jak
stanoví výše uvedená Směrnice. Obrat “Úřad může“ a
následující text vyjadřuje objektivní
předpoklad, že v této lhůtě bude možno potřebné
kmitočty, popř. čísla jako obdobný zdroj, získat např.
úpravou, popř. změnou, plánů jejich využívání atp. Další
evidence takové žádosti by jinak nebyla účelná.
Úhrnná
doba 20 let, na kterou nejdéle
lze licenci (včetně prodloužení její platnosti, o které může
držitel licence požádat) udělit, představuje generační časové
období, kdy lze očekávat takové změny podmínek
telekomunikačního prostředí, které si vynutí po jeho uplynutí
nové rozhodnutí o udělení
licence, s obsahem odpovídajícím nastalé situaci na
telekomunikačním trhu.
Objektivní
důvody omezení použitelných kmitočtů musí být v zákoně
zohledněny umožněním výjimky z ustanovení o době, na
kterou se licence vydává, a to na dobu kratší. Neúčelné by
totiž bylo stanovit delší platnost licence v případech,
kdy je zřejmé, že by ji nebylo od určité doby možné pro
nedostatek kmitočtů realizovat.
Licence
je vydávána konkrétní právnické osobě jako individuální
správní akt a proto je nepřenositelná na osobu jinou.
K § 26:
Zákon
stanoví - na rozdíl od dosavadní zákonné úpravy - skutečnosti,
které musí obsahovat rozhodnutí o licenci, a to obdobně, jako
je stanoví zákony členských států EU.
Pro
přetrvávající četné využívání veřejné dálnopisné a
veřejné telegrafní služby je namístě, alespoň na určité
období stanovené podle předpokladu rozvoje infrastruktury i
nových služeb v odvětví, zařadit do zákona ustanovení o
možnosti stanovit v obecném zájmu držitelům licence
povinnost poskytovat tyto služby, přestože jsou pro ně
neefektivní.
Seznam
platných rozhodnutí o licenci a jejich obsah, s vyloučením
informací charakteru uvedeného v zákoně, je Úřad povinen
k informovanosti (a rovnosti) účastníků liberalizovaného
telekomunikačního trhu uvést v Telekomunikačním věstníku.
K § 27:
Zákon
stanoví povinnost držitele licence oznámit Úřadu všechny změny
týkající se dokladů a údajů, které jsou stanoveny jako
náležitosti žádosti o licenci. Úřad může rozhodnout podle
okolností o změně licence, ať již na základě žádosti
držitele licence nebo z vlastního podnětu. Zákon taxativním
výčtem stanoví rovněž případy, kdy je Úřad povinen
rozhodnout o změně licence.
Na
základě tohoto ustanovení může držitel licence podat též
žádost o změnu licence prodloužením její platnosti.
K § 28:
V porovnání
se současnou právní úpravou, která neumožňuje přijímat
opatření včetně uložení sankcí za porušování povinností a
podmínek stanovených v licenci, představuje navrhovaná
úprava posun k ovlivňování nežádoucích situací
vznikajících již v liberalizovaném prostředí
telekomunikačního trhu v členských státech EU a proto
předpokládaná i na českém telekomunikačním trhu.
V souladu se Směrnicí 97/13/EC,čl.
9 bod. 4, zákon stanoví postup pro případy, kdy držitel licence
nesplní ve stanovené lhůtě svoje povinnosti přesto, že ze
strany Úřadu obdržel výzvu ke zjednání nápravy nežádoucího
stavu.
Možnost
odnětí licence je až krajním řešením nastalých nežádoucích
situací, je však významným nástrojem k zabezpečení
zákonnosti na telekomunikačním trhu. Dvouletá lhůta k podání
nové žádosti o licenci má umožnit osobě, jíž byla licence
odňata, připravit se dostatečně na podnikání v souladu se
zákonem.
K § 29:
S cílem
zajistit bezvýhradnou právní jistotu ve vztazích v odvětví
telekomunikací zákon stanoví i případy,
kdy licence pozbývá platnosti.
K § 30:
Univerzální
služba je instituce zřízená v zájmu veřejnosti zákony
všech členských států EU, i četných dalších. Cílem je
zajistit i v období zcela liberálních podmínek na
telekomunikačním trhu poskytování minimálního, zákonem -
podle specifických podmínek a stupně rozvoje odvětví ve státě
- stanoveného souboru telekomunikačních služeb, který je
dostupný uživatelům na celém území státu bez ohledu na
zeměpisnou polohu, za cenu stanovenou podle cenových předpisů.
Smyslem
této instituce je uznání práva telefonní (faxové a datové)
komunikace jako základního práva občana a dále též
zabezpečení hospodářské a sociální rovnováhy ve všech
územních celcích státu.
Telekomunikační
služby se rozvíjejí velmi dynamicky. S cílem umožnit
veřejnosti co nejdříve využití výsledků technického a
společenského rozvoje v telekomunikacích, umožňuje zákon
změnit stanovený rozsah univerzálních služeb pružně vládním
nařízením. Ustanovení odstavce 5 je odůvodněno faktem, že
jiným, jednodušším,
způsobem, než zákonem v dlouhém legislativním procesu,
transponuje např. řada členských států EU i celé nové
směrnice do svých právních řádů.
K § 31:
Univerzální
služba musí být poskytována na celém území státu alespoň
jedním poskytovatelem. Ve veřejném zájmu a v souladu
s právem ES a se zákony členských států EU se zmocňuje
Úřad, aby stanovil povinnost poskytovat univerzální službu za
zákonem stanovených podmínek (a zákonem stanoveným osobám).
Stanovit tuto povinnost může Úřad rovněž poskytovateli, který
o poskytování univerzální služby sám požádá a to i tehdy,
nemá-li výrazné postavení na telekomunikačním trhu.
K § 32:
Zákon
stanoví formulací odpovídající Směrnici 90/388 ve znění
Směrnice 96/19/EC, čl.4c písm. a) a Směrnici 97/33/EC čl. 5,
povinnost držitelům všech typů licencí (podle § 15) finančním
příspěvkem přispívat na krytí prokazatelné ztráty vzniklé
poskytováním univerzální služby. Podrobnosti o prokazatelnosti
ztráty a související podmínky získání finančních prostředků
k pokrytí této ztráty
by byly na úkor přehlednosti zákona, budou uvedeny v prováděcím
právním předpisu.
K § 33:
Povinnost
Úřadu zřídit Fond univerzální služby (jako peněžní účet)
a stanovení povinnosti účelově vázat finanční prostředky
k úhradě prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální
služby, odpovídá Směrnici 90/388/EEC ve znění Směrnice
96/19/EC, čl. 4c písm.a) a Směrnici 97/33/EC čl. 5.
Přitom
zásadní je povinnost stanovená zde v odstavci 2 držitelům
licencí podle cit. ustanovení § 15 odst. 1, písm. a) až c) -
finančně přispívat na pokrytí prokazatelné ztráty vzniklé
poskytovateli (či poskytovatelům) univerzální služby při její
realizaci.
Pravidla,
která jsou transformována do tohoto ustanovení z cit.
Směrnic, by měla zabezpečit jednoznačně jasné a nekonfliktní
vztahy mezi přispívajícími osobami vzájemně (jejich rovné,
resp. “spravedlivé“ postavení v přispívání do Fondu),
i mezi poskytovatelem univerzální služby a Úřadem.
K § 34:
Dlouhodobě
na telekomunikačním trhu realizovaná “veřejná telekomunikační
služba pronájmu okruhů“ znamená smluvní přenechání části
sítě s volnou přenosovou kapacitou (to znamená “okruhu“)
na dohodnutou dobu osobě, která může okruh využívat
k přenosovým činnostem za podmínky, že ho bude
pronajimatel v rámci poskytování této služby udržovat
jako
funkční, vybavovat ho atributy a parametry nezbytnými k přenosu
podle harmonizovaných technických charakteristik a bude činit i
další dohodnuté úkony uvedené v dále uvedené Směrnici
jako “podmínka dodávky služby“.
Proto
je namístě “povolovat“ tuto službu tak, aby byla snadná její
rychlá “supervize“, jak to činí návrh tohoto ustanovení.
Zájemci
o tuto službu jsou oprávněni znát nabídku pronájmu, proto musí
být zveřejňována obvyklým (a dosažitelným) způsobem – tj.
v Telekomunikačním věstníku.
Toto
ustanovení
odpovídá Směrnici 92/44/EC o aplikaci otevřeného přístupu
k síti na pronajaté okruhy, ve znění Směrnice 97/51/EC. Na
důkaz toho lze uvést:
Čl.
1 uvedené Směrnice ukládá povinnosti pouze těm poskytovatelům
služby pronájmu okruhů, kteří mají výrazný podíl
na trhu.
Čl.
5 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby pronájmu
okruhů poskytovat nabídku a služby z nich plynoucí po
“rozumnou dobu“. Současně dává regulačním úřadu právo
rozhodnout o datu ukončení nabídky, resp. služby.
Čl.
6 Směrnice opravňuje regulační úřad omezit přístup
k pronajatým okruhům za definovaných podmínek.
Čl.
7 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby pronájmu
okruhů poskytovat definovaný minimální soubor pronajatých
okruhů.
Čl.
8, odst. 1 Směrnice ukládá regulačnímu úřadu práva a
povinnosti řešit spory týkající se služby pronájmu okruhů.
Čl.
8, odst. 2 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby
pronájmu okruhů poskytovat tyto služby za nediskriminačních a
transparentních podmínek a ve stejné kvalitě všem subjektům,
tj. i svým pobočkám či partnerům.
K §
35:
Zákon
stanoví základní povinnosti držitele každé telekomunikační
licence, z nichž plnění některých přímo podmiňuje
vykonávání regulačních činností, popř. výkon státní
správy, Úřadem. Dále, v důsledku zavedení univerzální
služby, stanoví držitelům licencí, kterým byla tato služba
uložena, kromě jiných povinností souvisejících s jejím
poskytováním i povinnost pořizovat dokumenty, na jejichž základě
lze ověřit náklady (ztráty) těch, jimž náleží příspěvek
z Fondu.
K analýzám
vedoucím ke zvyšování kvality služby musejí držitelé licence
vyhodnocovat hodnoty jejích ukazatelů podle metodiky schválené
Úřadem, jak to stanoví též Směrnice 98/10/EC v čl. 12,
odst. 2.
K § 36:
Na
rozdíl od současně platné úpravy zákon stanoví, jak to
odpovídá Směrnici 98/10/EC, povinnosti držitele telekomunikační
licence k poskytování veřejné telefonní služby spojené
s vydáváním a vedením seznamu účastníků veřejné
telefonní služby a povinným poskytováním informací za podmínek
podle odst.1 písm.
c).
Zákon
umožňuje žadateli dohodnout si s poskytovatelem služby
informací jejich tištěnou nebo elektronickou formu, v níž
pak mají právo (s povinností uhradit poskytovateli informací
účelně vynaložené náklady) informace obdržet.
V odstavci
2 se ukládají
poskytovateli univerzální služby i další povinnosti, vesměs
ve prospěch uživatelů této služby.
Z důvodu
hospodárnosti a účelnosti rozhodne Úřad, kdo musí vydávat
jednotný telefonní seznam, nastanou - li podmínky podle odstavce
3.
K § 37:
V souladu
se Směrnicí
98/10/EC zákon stanoví poskytovateli univerzální služby některé
konkrétní povinnosti v zájmu pomoci osobám stanoveným
v souladu s právními předpisy z oblasti sociálního
zabezpečení, spočívající konkrétně v umožnění
pronájmu účastnické stanice se zvláštním
vybavením, kterým se stanice pronajímaná za cenu obvykle
instalovaného zařízení zaopatří bezplatně a v umožnění
využívat zákonem určená veřejná telefonní zařízení.
K
§ 38 až § 42:
Z následujících
ustanovení
Směrnice
č. 90/387/EEC článek 3 odst.1,
Směrnice
č. 90/387/EEC doplněné směrnicí 97/51/EC článek 3 odst. 2, 3,
Směrnice
č. 90/388/EEC doplněné směrnicí 96/19/EC článek 4,
Směrnice
č. 90/388/EEC doplněné směrnicí 95/51/EC článek 4,
Směrnice
č. 98/10/EC článku 5 odst. 1 a 2,
Směrnice
č. 98/10/EC článku 9,
Směrnice
č. 97/33/EC článku 4 odst. 1
a
ze Směrnice č. 88/301/EC článek 4
vyplývá,
že je nesporná potřeba vytvoření jednotného celoevropského
telekomunikačního prostředí cestou transformace dokumentů ES
pro zajištění otevřeného přístupu k veřejným
telekomunikačním sítím a službám, do zákonů členských i
k EU “přistupujících“ států a to zde stanoveným
“přístupem k síti“. Jen tak lze splnit povinnost
provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí zabezpečit
možnost vzájemné komunikace uživatelů stejných
služeb (a jen tak lze vesměs vykonávat povolenou telekomunikační
činnost).
Podle
Směrnice 90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4a odst.
1 a podle Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. a), b) a d) a 97/51/EC,
je nutno zákonem zabezpečit rovné vztahy provozovatelů
propojovaných sítí s “připojovanými“ partnery.
Z výčtu
“osob“, kterých se problematika otevřeného přístupu k sítím
a propojování veřejných telekomunikačních sítí týká, je
zřejmé, že zákon neupravuje zřizování a provozování
neveřejných telekomunikačních sítí. To znamená, že jejich
zřizování a provozování je ponecháno zcela v kompetenci
jejich zřizovatelů a provozovatelů.
Pokud
se v těchto ustanoveních stanoví povinnosti směřující
k propojení sítí nejen “provozovatelům sítí”, ale též
poskytovatelům veřejných telekomunikačních služeb, je
jednoznačně jasné, že se jimi rozumí ti účastníci
telekomunikačního trhu, kteří jsou oprávněni poskytovat
službu a provozovat rovněž síť (či sítě).
V těchto
ustanoveních se specifikují detailně práva a povinnosti
provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a
poskytovatelů veřejné telekomunikační služby tak, aby byl
zabezpečen přístup do odvětvové infrastruktury a aby
uživatelům služeb byla zajištěna možnost vzájemné
komunikace. Dále též práva a povinnosti Úřadu,
který musí regulovat tento přístup.
Podle
Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. c) se ukládá v zájmu
transparentnosti prostředí a zájmu uživatelů provozovatelům
veřejných telekomunikačních sítí, popř. poskytovatelům
veřejné telekomunikační služby, povinnost sdělovat Úřadu
obsah uzavřených propojovacích smluv a informovat ho o jejich
případných změnách.
Podle
Směrnice 90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4 a 4a
odst. 3 a podle Směrnice 97/33/EC, čl. 4, odst. 1 se stanoví
Úřadu práva a povinnosti aktivně vstupovat do procesu uzavírání
smluv o propojení a současně se ukládá provozovatelům
veřejných telekomunikačních sítí, popř. poskytovatelům
veřejné telekomunikační služby, povinnost informovat Úřad o
probíhajících jednáních, která zjevně k uzavření
smlouvy,
například z důvodů různých průtahů, nevedou. Tato
ustanovení zakládají možnost preventivního působení Úřadu a
předcházení případným sporům.
Ve
snaze nediskriminovat ty osoby, realizující zde uvedené
telekomunikační činnosti, které nemají výrazný podíl
na trhu, jsou jejich povinnosti diferencovány od povinností osob
s výrazným podílem na trhu.
Všeobecně
lze uvést, že zde uvedená konkretizace příslušnosti Úřadu
zasahovat v obecném zájmu do soukromoprávních vztahů mezi
osobami, jimž byly povoleny telekomunikační činnosti, je
převzata ze směrnic uvedených v odůvodnění předchozího
ustanovení. Jde o příklad “regulace“ vžité ve státech EU
(po úplné liberalizaci telekomunikačního trhu a plném otevření
hospodářské soutěže) a odůvodněné skutečností, že bez ní
by mnohá “povolovací“ rozhodnutí nebyla vůbec využitelná
ke škodě uživatelů telekomunikačních služeb.
Proto
se také stanoví oprávnění (jež je i povinností) Úřadu za
daných podmínek měnit publikovanou referenční nabídku, popř.
také uzavřené smlouvy o propojení, k čemuž se svěřuje
Úřadu oprávnění provádět inspekční šetření o plnění
smluv o propojení.
Podle
Směrnice 97/33/EC, čl.7 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 a odst. 4 se
ukládá provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí,
popř. poskytovatelům veřejné telekomunikační služby,
povinnost zveřejňovat referenční nabídku propojení –
v nabídce lze přitom nabízet jen propojení technicky
uskutečnitelné.
Protože
v rozhodnutí v případě uvedeném v odst. 1 Úřad
pouze vysloví, zda odmítnutí žádosti o uzavření smlouvy o
propojení bylo (či ne) z hlediska technických možností
provozovatele sítě oprávněné, vedl by postup podle správního
řádu k nedůvodným průtahům. Jestliže ovšem Úřad
shledá, že odmítnutí uvedené žádosti nebylo důvodné,
rozhodne ve správním řízení podle
§ 41 odst. 1 o “povinnosti propojení“ či o umožnění
přístupu k síti přístupu.
V zájmu
veřejnosti je Úřad vybaven oprávněním nahrazovat svým
rozhodnutím o povinnosti držitelů licencí provést propojení
nebo umožnit přístup k sítím, neuzavřou-li o tom smlouvu,
v případech, kdy
je
odmítnuto už samo uzavření smlouvy (jak stanoví § 40 odst.
1),
jednání
o přijaté žádosti o smlouvu nevedlo k jejímu uzavření.
Jinak
by obecný zájem o všeobecnou dosažitelnost telekomunikačních
služeb nemusel být povinnými osobami respektován.
Podle
Směrnice 98/10/EC, čl. 13 odst. 1 a odst. 2 se ukládají Úřadu
práva a povinnosti k řešení sporů, k nimž dochází,
jestliže provozovatel veřejné pevné telefonní sítě nebo
poskytovatel veřejné telefonní služby s výrazným podílem
na trhu ukončuje, výrazně mění nebo snižuje dostupnost svých
služeb. Zároveň se Úřadu umožňuje omezit přístup k veřejným
pevným telefonním sítím.
Významově
širší pojem “řešení“ byl použit v odstavci 2, neboť
vedle rozhodování obsahuje “řešení“ například i stanovení
sankcí.
Podle
Směrnice 97/33/EC, čl. 9 odst. 5 a odst. 6 se stanoví Úřadu
pravidla, podle nichž bude řešit spory týkající se vzájemného
propojení sítí.
Podle
Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. c) zákon ukládá Úřadu práva
a povinnosti zveřejňovat znění uzavřených
smluv o propojení a to v definovaném rozsahu.
Při
úvaze, co je obchodní strategie uvedená v odstavci 5,
postupuje Úřad přiměřeně podle smyslu obchodního zákoníku.
V praxi
se stává, že k síti se někdo hodlá připojit v jiných,
než obvyklých, koncových bodech. Pro tyto případy musí zákon
stanovit postupy, které jsou totožné s postupy stanovenými
v předchozích ustanoveních. Pro přehlednost zákona v něm
nebudou upraveny podrobné technické a provozní podmínky přístupu
k síti, propojení sítí a připojení provozovatelů
neveřejných telekomunikačních sítí k veřejným
telekomunikačním sítím. K tomu bude vydán prováděcí
předpis ve znění příslušných článků Směrnice 90/388/EEC
novelizované Směrnicí 96/19/EC čl. 4a odst. 1) a dále též
podle Směrnice 97/33/EC čl. 10.
K § 43
Síťové
plány jsou technické předpisy, které jednoznačně stanoví
soubor technických podmínek, za kterých lze síť provozovat. Bez
vymezení těchto podmínek by nebyl zajistitelný především
obecný princip otevřeného přístupu k síti a jednotliví
provozovatelé síti by je realizovali pouze na základě jim
vyhovujících podmínek, bez jednoznačné povinnosti dodržet
technické parametry, které jsou nezbytné k propojení
s ostatními provozovateli sítí a poskytovateli služeb. Mezi
síťové plány patří zejména: číslovací
plán veřejné telefonní sítě, číslovací plán veřejné
datové sítě, číslovací plán signalizačních bodů
signalizačních sítí signalizačního systému č. 7, číslovací
plán sítích s převáděním rámců (Frame Relay),
přenosový plán, synchronizační plán a plán rozdělení
míry spolehlivosti.
K § 44:
Hranice
obvodů veřejné telefonní sítě jsou rozhodující pro
tarifikaci, směrování tísňových volání a dalších služeb,
vymezení územních kompetencí jednotlivých provozovatelů,
vytváření telefonních seznamů apod. Z těchto důvodů je
nutné jejich uspořádání a přesná evidence. Změny je možno
provádět jen výjimečně a z dostatečně vážných důvodů.
Proto zákon ukládá Úřadu práva a povinnosti rozhodovat o
uspořádání těchto hranic. Podrobnosti, jako jsou údaje o tom,
kdo a jak o změnu hranic
žádá a povinnosti vyplývající jako důsledky změn, stanoví
Úřad opatřením vydaným v souladu se zákonem o Sbírce
zákonů.
K § 45:
Toto
ustanovení je jedním z nástrojů k ochraně kvality
telekomunikačních služeb a telekomunikací vůbec. Odpovídá
Směrnici č. 88/301/EC článek 3, Směrnici 92/44/EEC doplněné
Směrnicí 97/51/EC, článek 6 odst. 4 a Směrnici č. 99/5/EC
článek 7 odst.5. Jeho smyslem a podstatou je zabezpečení rovného
postavení osob (co do ochrany jejich zájmů) provozujících
zařízení, jež se projevilo
škodlivě a jehož činnost byla proto zastavena, s postavením
osob škodlivým zařízením dotčených.
K § 46:
Toto
ustanovení o sdílení kapacit odpovídá Směrnici 97/33/EC článku
11 a její Příloze VII, části 1. Je v souladu s normativní
úpravou ochrany krajiny, pozemních komunikací, životního
prostředí atp. v některých právních předpisech ČR a
umožňuje spoluužívání již vybudovaných tras nadzemních
vedení, kabelovodů a stožárů i jinými držiteli licencí, než
jen vlastníky těchto zařízení.
K § 47:
S cílem
zjednodušit
povolování některých telekomunikačních činností obdobně, jak
to již několik let činí členské státy EU po odklonu EU od
principu zásadního udělování individuálních licencí na
veškeré telekomunikační činnosti ke generálním (všeobecným)
oprávněním, upravuje
problematiku těchto oprávnění i tento nový zákon. Ustanovení
této jeho části odpovídají textu Směrnice 97/13/EC a
Doporučení Rady Evropy 90/543/EEC, čl.1.
K § 48:
Ustanovení
vymezuje pro které telekomunikační činnosti postačí generální
licence a není tudíž potřebné udělovat individuální licenci.
Stanovení telekomunikačních činností, které lze regulovat
generální licencí je významné pro informaci zájemců o
telekomunikační činnosti, kteří např. uvažují o podání
žádosti o licenci i v případech, kdy není
potřebná, nebo se naopak domnívají, že nepotřebují žádné
oprávnění.
K § 49:
Podle
Směrnice97/13/EC
se stanoví k prohloubení informovanosti a právní jistoty
“odvětvové“ veřejnosti náležitosti generální licence a
postupy související s jejím vydáním.
Obecné
správní předpisy zde nelze aplikovat, neboť správní řád je
využitelný jen pro rozhodování o individuálních správních
aktech konkrétním adresátům. Oproti jednoduché proceduře
vydávání generálních licencí je adresné správní řízení
zdlouhavější o zjišťovací
postupy, které jsou pro jednoduché telekomunikační činnosti
(s předem předvídatelnými okolnostmi jejich realizace
minimálně usměrněnými z důvodu veřejného zájmu zákonem)
nadbytečné.
K § 50:
S cílem
zajistit právní jistotu ve vztazích v odvětví
telekomunikací a garanci stability podmínek pro podnikání, zákon
stanoví případy, kdy lze generální licenci měnit či zrušit.
K § 51 -
§ 53:
K vykonávání
telekomunikačních činností podle generální licence je - zejména
k zabezpečení kvality služeb a k ochraně telekomunikací
- nutno stanovit zákonem minimální regulaci, jak je uvedena
podle evropského práva v těchto ustanoveních. Jde
zejména o povinnost písemně přihlásit předmětnou činnost
k registraci u Úřadu a uvést přitom údaje taxativně
uvedené v zákoně, popř. i
předložit stanovené doklady.
Osvědčení
o registraci je průkazem jeho držitele o splnění zákonem
stanovených podmínek pro uskutečňování telekomunikačních
činností (zákon mu však stanoví i některé další povinnosti
jednorázové i průběžně plněné). Je také dokladem o splnění
podmínky pro vydání živnostenského oprávnění podle zvláštního
zákona.
Zařazení
ostatních ustanovení týkajících se generálního oprávnění do
tohoto zákona znamená splnění povinností stanovených pro
členské a přistupující státy EU Směrnicí 97/13/EC, čl. 5 a
Směrnicí 90/388/EEC, čl. 2 odst. 3.
Ustanovení
o zveřejňování seznamu osvědčení o registraci se jeví jako
nutné k informovanosti a k zabezpečení principu
rovnosti podnikatelů na telekomunikačním trhu (k vyloučení
jejich diskriminace).
K § 54:
Přes
zjednodušení “povolování“ cestou generální
licence držitele osvědčení o registraci, zákon mu stanoví
některé povinnosti jednorázové a jiné, průběžně plněné.
Musí totiž stanovit nástroje, na jejichž základě získá Úřad
podněty k některým svým činnostem, např. inspekčním.
K rozdílným
povinnostem osob podle odstavce 1 a 2 nutno uvést, že součástí
generálních licencí určených pro osoby uvedené v odstavci
2 je technické zabezpečení vysílání veřejnoprávních stanic
rozhlasu a státních programů televize. Z důvodu zákonné
odpovědnosti Úřadu i provozovatelů zařízení a sítí a
poskytovatelů služeb vůči veřejnosti - rozsahu tedy širšího,
než jakou mají osoby uvedené v odstavci 1 (veřejnost např.
je nutno předem informovat o realizaci vysílání) – je namístě
získání
informací uvedených v odstavci 2, písm a) - c).
K § 55:
Ve
snaze zabránit “mezeře“ v zákonné úpravě je nutné
stanovit i udělení oprávnění a následné postupy Úřadu
v případech, kdy by jinak mohlo dojít k neodůvodněné
realizaci telekomunikačních činností bez jakýchkoli
pravidel.
K § 56:
Toto
ustanovení, které pro jednoznačnost výkladu této části zákona
též výslovně požadovala většina respondentů připomínkového
řízení k věcnému záměru zákona, odpovídá ustanovením
Směrnice 97/13/EC, čl. 3 odst. 3.
K § 57:
Správu
kmitočtového spektra je nutno provádět proto, aby se zajistilo
efektivní využívání omezeného přírodního zdroje, kterým se
rozumí vymezená část kmitočtů (v intervalu 3 kHz až
3000 GHz) pro poskytování radiokomunikačních služeb.
Na
základě Radiokomunikačního řádu, který je mnohostrannou
mezinárodní smlouvou závaznou pro ČR, jsou správcem spektra
vyhrazovány k jednotlivým telekomunikačním službám určité
úseky kmitočtového spektra. Na státní úrovni k tomuto
účelu slouží plán přidělení kmitočtových
úseků (Národní kmitočtová tabulka) a plán využití
kmitočtového spektra. Oba uvedené plány se v intervalu
několika let revidují a nově zpracovávají, aby respektovaly
nejnovější stav technologií a změny v mezinárodních
ujednáních i některé změny na národní úrovni.
Pro
účelné využití uvedeného spektra je nutno v rámci správy
kmitočtového spektra provádět kontrolu jeho využívání a
zabezpečovat zabránění dlouhodobému nevyužívání přidělených
kmitočtů.
Z hlediska
nerušeného využívání kmitočtů je nutno v některých
případech provádět jejich mezinárodní koordinaci podle platných
dohod a vzájemně odsouhlasených metod. Určujícím faktorem pro
jejich provádění jsou specifické podmínky požadované pro
využití kmitočtů (např. vyzářený výkon, nadmořská výška
stanoviště
vysílače,
vzdálenost od hranice a pod.).
Pro
potřeby obrany a bezpečnosti státu jsou vyhrazené části
kmitočtového spektra předávány do správy Ministerstva obrany.
Tím jsou respektovány potřeby obrany, k tomuto účelu
potřebné rozdělování spektra je uskutečňováno v součinnosti
s odborníky resortu obrany. Části spektra určené pro
rozhlasové a televizní vysílání jsou přidělovány jednotlivým
jeho uživatelům v úzké součinnosti s Radou pro
rozhlasové a televizní vysílání s cílem dosáhnout
maximálního souladu rozhodnutí
Úřadu s licencemi vydávanými touto Radou v její
působnosti.
Pro
zajištění srozumitelnosti celého procesu a informovanosti
uživatelů kmitočtového spektra se plán přidělení kmitočtových
pásem a plán využití kmitočtového spektra pravidelně
zveřejňují. Z hlediska legislativního zdůraznění jejich
významu se jeví jako vhodné jejich vyhlašování a zveřejnění
jejich znění ve Sbírce zákonů.
“Každá
vysílací rádiová stanice musí být identifikovatelná volací
značkou, popř. jiným uznaným způsobem označování totožnosti
přidělení“ (čl. 25 Radiokomunikačního řádu). Žádná
stanice nesmí vysílat bez poznávacího označení nebo s neuznaným
(falešným) poznávacím označením, a to zejména z důvodu
identifikace v případech odhalování rušení.
Ustanovení
§ 57 přebírají ustanovení Doporučení Rady 90/543/EEC čl.1,
Směrnice 90/544/EEC čl. 2, Směrnice 91/287/EEC čl. 2, Rezoluce
Rady 92/C318/01 čl.1 a 2 a Rozhodnutí 710//97/EC čl. 2, které
jsou součástí komunitárního práva.
K § 58 -
§ 65:
Pro
provoz vysílacích rádiových zařízení je nutné povolení
vydané regulačním orgánem.
Konkrétně
je nutno odůvodnit výjimku ze znění § 59 odst. 2, že žádosti
se vyřizují podle jejich pořadí. Vyplývá z omezení
kapacity “omezeného zdroje“, kterým jsou (vedle čísel)
kmitočty a ze skutečnosti, že na základě některých zvláštních
zákonů je nutno o žádostech orgánů uvedených v odstavci
3 rozhodovat v obecném zájmu přednostně. Podají-li tyto
orgány žádost, vyjmou se z pořadí. Z dikce odstavců 2
a 3 je zjevné, že po rozhodnutí o nich se rozhoduje o ostatních
podle
jejich pořadí.
Povolení
může být individuální nebo všeobecné (generální licence).
K zajištění požadované kvality poskytované
radiokomunikační služby, kterou regulační orgán vydáním
povolení zaručuje, je kromě vlastního přidělení kmitočtu
nezbytné v povolení stanovit další technické parametry
rádiového zařízení (výkon, stanoviště, vyzařovací diagram,
šířku použitého kmitočtového pásma a pod.) přímo vázané
na přidělený kmitočet a stanovené tak, aby nedocházelo
k možnému vzájemnému rušení provozovaných rádiových
zařízení. Povolení se vydává na dobu určitou, což umožňuje
provádět v předem známých intervalech změny potřebné pro
hospodárné využívání kmitočtového spektra.
Na
vydání povolení pro provoz vysílacích rádiových zařízení,
jeho změnu a pro pozbytí jeho platnosti, platí obdobně
odůvodnění o licenci a generální licenci.
K § 66:
Pro
toto ustanovení platí dva první odstavce odůvodnění § 102.
K § 67:
V některých
případech, zpravidla pro zahraniční subjekty, je třeba vydat
povolení neprodleně. Jedná se zejména o zajištění reportážních
přenosů z území ČR pro zahraniční agentury. Platba
poplatku předem je požadována proto, že zahraniční společnost
je vždy obtížné dohledat a téměř nemožné na ní vymáhat
případné dlužné částky.
K § 68:
Aby
bylo zajištěno kvalifikované provozování povolených rádiových
zařízení z hlediska dodržování stanovených technických
parametrů je nezbytné, aby držitel povolení tuto činnost svěřil
osobě, která pro tyto účely musí mít zkouškou ověřené
znalosti.
K § 69:
Radiokomunikační
fond jako peněžní účet slouží k pokrytí nákladů
vynaložených držiteli povolení v důsledku vynucených změn
ve využití kmitočtového spektra (situace je obdobná případům,
pro něž dochází k vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu
a není tedy přípustná bez náhrady).
Jedná
se o změny v důsledku potřeb zajištění bezpečnosti státu
(např. harmonizace kmitočtů po vstupu do NATO), veřejného zájmu
(uvolnění kmitočtů pro nové služby - např. DCS 1800), zavádění
nových technologií (kmitočtově efektivnějších) nebo nových
služeb.
Tyto změny jsou i důsledkem trvale probíhajícího procesu
harmonizace využívání kmitočtového spektra v Evropě,
jejichž cílem je právě umožnit zavedení nových, mezinárodně
- minimálně na teritoriu Evropy - kompatibilních služeb.
V důsledku změn je nutno provádět
přelaďování nebo úpravu provozovaných zařízení a v některých
případech i kompletní výměnu. Zdrojem fondu je vládou stanovená
část vybíraných poplatků za využívání přidělených
kmitočtů. Tato část může být proměnná na základě
očekávaných potřeb, které
odpovídají
dopadu očekávaných změn na konkrétní situaci v ČR.
Naplánovat tyto změny v dostatečném předstihu, který by
umožnil ekonomické zhodnocení vložených investic, je
nerealizovatelné, protože odsouhlasení změn na mezinárodní
úrovni závisí na situaci a
dopadu v jednotlivých evropských zemích. V současné
legislativě není tato problematika řešena.
Protože
tato problematika je všude obdobná, je řešena vytvořením
samostatných fondů ve většině členských států EU. V Německu
zase např. stát hradí přímo náklady vyvolané změnami
využívání kmitočtového spektra.
K § 70 -
§ 77
Obdobně
jako kmitočty jsou čísla (popř. číselné řady a obdobně též
“jména a adresy“ sítí a služeb v telekomunikacích)
omezeným zdrojem. Zajištění jejich potřebného počtu pro
telekomunikační služby vyžaduje zákonné zabezpečení jejich
účelného a hospodárného využívání a tedy i přesně
definované podmínky pro jejich správu a přidělování. To ukládá
regulačním orgánům např. Směrnice 97/33/EC ve znění Směrnice
98/61/EC v čl. 12, odst. 1- 4. Proto
také je Úřad povinen ve Sbírce zákonů oznamovat jejich
vyhlášení a jejich znění uveřejňuje v Telekomunikačním
věstníku.
Zákonná
úprava zohledňuje dále Směrnici 90/388/EEC ve znění Směrnice
96/19/EC stanovící regulačnímu orgánu povinnost rozhodovat o
přidělování čísel na základě individuálních žádostí a
stanoví náležitosti žádostí, stejně jako obsah správního
rozhodnutí o přidělení čísla (popř. číselné řady a obdobně
též “jména a adresy“ sítí a služeb).
Zákon
stanoví rovněž pravidla pro změnu rozhodnutí a taxativní je
výčet způsobů pozbytí platnosti rozhodnutí.
Odůvodnění
opakovaných poplatků je totožné s odůvodněním § 102.
Přednostní
přidělení čísel podmiňuje realizaci univerzální služby a je
odůvodněno přímo její podstatou (smyslem).
K
§ 78:
Podle
Směrnic
91/396/EC a 92/264/EEC a 97/33/EC, ve znění Směrnice 98/61/EC,
čl. 12, odst. 5a 7, se stanoví - s možností výjimky
vyvolané technickou příčinou - provozovatelům veřejných
telekomunikačních sítí s výrazným podílem na trhu
povinnost nastavením předvolby
čísel, nebo individuální volbou čísel pro jednotlivá volání
zajistit přístup ke službám všech poskytovatelů veřejných
telekomunikačních služeb propojených s jejich sítí.
V zájmu
veřejnosti se v odstavci 2 zavádí možnost přenositelnosti
telefonních čísel.
K § 79:
Stanovení
regulovaných cen univerzální služby podle odstavce 1 cenovým
rozhodnutím tak, aby byla zabezpečena cenová dostupnost
univerzální služby podle odst. 2, je v souladu se zákonem o
cenách a odpovídá Směrnici 98/10/EC, čl. 3 odst. 1, Směrnici
90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4c) a Směrnici
92/44/EEC, čl. 10. Hlubší zásah do cen by mohl být
diskriminační.
Součinnost
Úřadu s Ministerstvem financí při zpracování návrhu
cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb je
namístě k zachování systémovosti ve všech odvětvích
v ČR.
K § 80:
V cenovém
rozhodnutí Úřad stanoví způsob výpočtu cen za propojení na
základě nákladové orientace a s reflektováním skutečných
nákladů - učiní tak s ohledem na zajištění univerzální
služby a interoperatibility podle principů otevřeného přístupu
k síti, což odpovídá Směrnici 90/388/EEC (o konkurenci na
trzích pro telekomunikační služby), čl. 4 odst. 5 a Směrnici
97/33/EC (o vzájemném propojení v telekomunikacích), čl. 7.
K § 81:
Povinnost
poskytovatelů
veřejných telekomunikačních služeb uvedená v odst. 1 byla
stanovena podle Směrnice 90/388/EEC, čl. 4 odst. 4 a Směrnice
98/10/EC, čl. 18.
Jejich
povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů
způsobem stanoveným v odstavci 1 a 2 má podle principů
práva ES učinit věrohodnými veškeré jejich postupy. Stanovení
této povinnosti odpovídá Směrnici 90/388/EEC, čl. 8 a Směrnici
97/33/EC, čl. 7, odst. 2 a 5 (a rovněž jejímu čl. 8.)
K § 82:
Ustanovení
odstavců 1 - 3 má za cíl zabránit provozování neekonomických a
jiných, než telekomunikačních, činností na vrub veřejných
telekomunikačních sítí a veřejných telekomunikačních služeb.
V členských státech EU i jinde v Evropě je zákaz
křížového financování samozřejmostí.
K
§ 83:
Úprava
základních obchodně - zákaznických vztahů v oblasti
telekomunikačních služeb včetně povinnosti poskytovatelů těchto
služeb vypracovat a zveřejnit všeobecné podmínky pro poskytování
služeb má zabezpečit právní jistotu uživatelů těchto služeb
a zajistit též objektivitu a rovnost
ve vzájemných vztazích. Důvodem navržené právní úpravy je i
snaha, aby všeobecné podmínky po uzavření smlouvy nemohli
poskytovatelé telekomunikačních služeb ani jejich uživatelé
zpochybňovat.
Všeobecné
podmínky služby zpracovává poskytovatel služby v souladu se
svou licencí, popř. generálním oprávněním, jako návrh na
uzavření smlouvy o poskytování telekomunikační služby. Zájemci
musí být jejich návrh k dispozici tak, aby se s nimi
mohl seznámit ještě před uzavřením vlastního smluvního
vztahu. To odpovídá Směrnici
92/44/EEC čl. 3 odst. 2
Zákon
stanoví minimální rozsah údajů, které musí všeobecné
podmínky každé telekomunikační služby obsahovat a specifické
podmínky pro službu telefonní.
Úřad
schvaluje (a může měnit) výhradně všeobecné podmínky pro
univerzální službu, a to jen k ochraně zájmů
veřejnosti .
Ustanovení
odpovídá Směrnici 98/10/EC, zejména čl. 12 odst. 2 a, čl. 14
odst. 1 a čl. 15
odst. 1.
K § 84:
Základní
práva a povinnosti podmiňující poskytování telekomunikačních
služeb se navrhují jako ustanovení zákona, ostatní vztahy
soukromoprávního charakteru budou věcí dohod mezi poskytovateli
služeb a jejich uživateli.
Přitom
se vychází z faktu, že vedle uspokojivé kvality
telekomunikačních služeb je hlavním zájmem jejich uživatelů
přesné vyúčtování služeb, možnost jejich reklamace a další
problémy související s cenami za služby.
Zákon
zakotvuje zásady vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem, týkající
se vyúčtování ceny za poskytnutou službu a zaplacení poskytnuté
služby, v odstavci 11 pak i povinnosti, ale i oprávnění
(ochranu) poskytovatele v případech, kdy služba bude
poskytnuta jen částečně anebo nebude poskytnuta vůbec.
Způsob
vyúčtování a rozpisu cen se normativně upravuje v souladu
se Směrnicí 98/10/EC, čl.14 odst.1, další postupy podle čl. 21.
Protože
poskytovatelé služeb jsou způsobilí zabezpečit “jen“
technické přenášení zpráv, nejsou vybaveni zaměstnanci a
zákonnými prostředky k posuzování obsahu těchto zpráv a
případnému jejich zabránění jindy a jinak, než je stanoveno
tímto zákonem.
K § 85:
Povinnost
poskytovatele veřejné telefonní služby bezplatně zablokovat na
žádost uživatele přístup ke službám, jejichž obsah může
ohrožovat mravní výchovu mládeže, je výsledkem důvodných
výzev veřejnosti ke stanovení této povinnosti, stejně jako výzev
ke stanovení nástrojů k zabránění zlomyslných a
obtěžujících volání. Je v souladu s komunitárním
právem.
Parametry
(ukazatele) rozvoje a kvality univerzální služby jsou matematickou
statistickou veličinou, bez níž nelze zajistit určitý stupeň
úrovně těchto služeb. Povinnosti poskytovatele této služby
vztahující se k nim jsou formulovány podle Směrnice
98/10/EC, čl. 12, odst. 2a.
Stanovení
povinnosti poskytování doplňkových služeb odpovídá Směrnici
98/10/EC, čl. 14, odst. 1 a čl. 15, odst. 1.
K § 86:
Zákon
stanoví telekomunikační tajemství a povinnosti osob k zajištění
jeho dodržování odlišně od dosavadního zákona o
telekomunikacích a v širším měřítku (a konkrétněji),
než jak je stanoveno v Čl. 13 Listiny základních práv a
svobod, která je součástí ústavního
pořádku a v dalších právních předpisech. To je dáno
zejména snahou transformovat tuto instituci v rozsahu daném
Směrnicí 95/43/EC, ve znění Směrnice 97/66/EC, o nakládání
s osobními daty a ochraně soukromí v odvětví
telekomunikací do českého právního řádu
a upravit normativně (s taxativním výčtem povinností osob
vykonávajících telekomunikační činnosti - to k podpoře
právní jistoty dotčených osob) i ochranu osobních a
zprostředkovacích dat týkající se zpracování osobních dat a
ochrany soukromí v telekomunikacích.
K § 87 a § 88:
Jde
o ustanovení na ochranu konkrétních osobních a zprostředkovacích
dat ve smyslu ústavního pořádku, kterou jsou povinny poskytovat
osoby vykonávající telekomunikační činnosti s využitím
dosažitelných pro ně technických prostředků. Ty jsou na vysoké
úrovni v digitálních ústřednách, proto je jejich
provozovatelům namístě stanovit v § 87 více povinností, než
provozovatelům ostatním. Přitom zásadní změnou proti dosavadní
právní úpravě je ustanovení § 87 odst. 4, z něhož je
zjevné, že záznamové
zařízení digitálních ústředen ke sledování doby, délky a
směru jednotlivých telefonických volání a tedy i počtu
realizovaných tarifních impulzů, umožňuje poskytovatelům služeb
vyhotovovat vyúčtování rozepsané (specifikované) podle
jednotlivých položek.
Text
obou těchto ustanovení odpovídá Směrnici 97/66/EC a Rezoluci
Rady 96/C 329/01 ze dne 17. ledna 1995 o zákonném odposlouchávání
telekomunikací, jejíž principy převzala vláda usnesením č.
673/1997.
K § 89:
Vládní
nařízení je ke stanovení technických a provozních podmínek pro
krizové situace namístě jak z důvodu významu těchto
podmínek, tak jejich nadresortního charakteru. Bude kromě jiného
obsahovat i zajištění přednostního provozu a aktivačních
vedení, pro vybrané subjekty řešící krizovou situaci na
daném území státu.
Navrhovaná
ustanovení plně respektují principy integrovaného záchranného
systému podle usn. vl. 246/93, stejně jako záměry současně
připravovaných branných právních předpisů a opatření
souvisejících s členstvím ČR v NATO. Jsou formulována
obdobně jako je tomu v zákonech členských států EU a
dalších západoevropských státech.
Přednostním
provozem se rozumí zabezpečení nepřetržitého telekomunikačního
spojení za krizových situací.
K § 90:
Ochrana
provozu telekomunikačních zařízení a sítí, popř. ochrana
poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování
radiokomunikačních služeb proti rušení, je zachována v rozsahu
současné právní úpravy. Nově se pro svou aktuálnost do zákona
doplňuje ustanovení, dosud obsažené v prováděcím
předpisu, o rušení způsobeném elektromagnetickým stíněním
nebo odrazy elektromagnetických vln nově postavenými stavbami.
Ustanovení
o tom, že odvolání proti závaznému příkazu vydávanému
v obecném zájmu k okamžitému zabránění poruch, a to
mnohdy i nad rámec odvětví, převzaté z platné právní
úpravy, se osvědčilo v případech, kdy by jinak došlo
k prodlení při odstraňování zdroje rušení.
K § 91 -
§ 93:
Ve
veřejném zájmu bude držitelem telekomunikační licence zřizována
a provozována veřejná telekomunikační síť. Právní úprava se
navrhuje obdobně jako v zákonech o jiných sítích (např.
zákon č. 222/1994 Sb.). Nově se - oproti dosavadní právní
úpravě - zákonem stanoví oprávnění vyplývající z rozvoje
telekomunikačních služeb a četnosti zájemců o ni, a sice:
zřizování vnitřních
telekomunikačních rozvodů včetně koncových bodů veřejné
telekomunikační sítě v budovách a přípojných vedení pro
veřejné telefonní automaty (např. koncovým bodem veřejné
telefonní sítě pro telefonní účastnickou stanici je telefonní
zásuvka v bytě účastníka).
Pro
řešení havarijních situací telekomunikačních zařízení a
vedení (jde např. o výpadek provozu hlavních telefonních stanic
z důvodu přerušení vedení) je navržena obdobná úprava,
jako je uvedená v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních
komunikacích, ohledně havárií vedení v pozemních
komunikacích (§ 36 odst. 6).
Z důvodu
obecného zájmu se nově zákonem stanoví vlastníkům bytů nebo
domů povinnost umožnit příjem rozhlasového a televizního
vysílání a zřízení vnitřních domovních rozvodů a koncových
bodů pro užívání telekomunikačních služeb uživatelům bytů
nebo domů.
Pro
zřizování ochranných pásem telekomunikačních zařízení a
vedení se zachovává současná právní úprava. Nově se doplňuje
ustanovení, že Úřad bude účastníkem územního řízení o
ochranném pásmu, které provádí obecný stavební úřad.
K § 94 -
§ 96:
K těmto
ustanovením náleží odůvodnění § 3. Ve smyslu vládou
schváleného věcného záměru zákona (usnesení vlády č. 50 ze
dne 20. 1. 1999) a národní telekomunikační politiky (usnesení
vlády č. 324 ze dne 14. 4. 1999) musí být Úřad ze zákona
vybaven dostatečnými právními nástroji k zajištění
vyvážené ochrany veřejného zájmu a má mít postavení jiného
úřadu státní správy v působnosti Ministerstva dopravy a
spojů.
K § 97:
S ohledem
na skutečnost, že v prostředí liberalizovaného
telekomunikačního trhu bude zákon, popř. navazující prováděcí
podzákonné právní předpisy, jediným legislativním nástrojem
k zabezpečení fungování vztahů vznikajících v odvětví
telekomunikací a k odstraňování ”poruch” v těchto
vztazích,
bylo vyvinuto značné úsilí k nalezení normativní úpravy
státní inspekce v telekomunikacích dostatečným způsobem.
Jinak nelze dosáhnout potřebných záruk ochrany společenských
zájmů v prostředí úplné liberalizace odvětvového trhu.
Bývá vyslovována, a to
i vně resortu, obava, že inspekční činnost zabezpečovaná
k plnění stanovených zákonných povinností Úřadem (jeho
zaměstnanci), postupem podle obecných právních předpisů o
kontrole, nemůže být dostatečně specifická, a že také postupy
při inspekci si zaslouží zvláštní zákonnou úpravu. Návrh
ustanovení je v souladu se Směrnicí 90/388/EEC, ve znění
Směrnice 97/51/EC, čl 5a a čl. 7. Jeho realizace bude ovšem
klást trvale nároky na morální i odbornou zdatnost zaměstnanců
Úřadu.
K § 98 -
§ 101:
Sankcemi
jsou
zejména pokuty ukládané fyzickým a právnickým osobám, které
porušily povinnosti stanovené jim zákonem (a které případně
nezjednaly nápravu, přestože k tomu měly příležitost), a
to s přihlédnutím k závažnosti, způsobu, době trvání
a následkům jejich protiprávního
jednání. Sankcí může být i nepeněžní plnění. Stanovení
výše pokut se navrhuje po analýzách deliktů v telekomunikacích
obdobným způsobem jako v jiných “síťových“ odvětvích.
Vybírat, popř. i vymáhat pokuty, které jsou příjmem státního
rozpočtu, musí
Úřad, jak je zřejmé z odůvodnění § 3 a § 94 - § 96.
K § 102:
Podle
Směrnice 97/13/EC, čl. 11, odst. 2. a v souladu s usnesením
vlády 324/1999 (národní telekomunikační politika) se v členských
státech EU stanoví a vybírají regulační úřady jednorázové a
opakované poplatky stanovené obdobně tímto zákonem. Ty musejí
zásadně odrážet potřebu zajištění optimálního stanovení a
využití omezených zdrojů, nesmějí mít diskriminační
charakter a při jejich stanovení je nutno zohlednit podporu rozvoje
zdokonalování odvětvových služeb a konkurence.
Pravidelné
opakované úhrady za využití omezených zdrojů plní
nezastupitelnou regulační funkci (ovlivňuje např. množství
disponibilních kmitočtů a čísel) a současně nutí uživatele
omezených zdrojů používat co nejefektivnější technologie.
Správní
poplatky k pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti
s vydáním rozhodnutí o povolení určitých činností,
s administrativou, s uvedením povolení do “praxe”,
s kontrolou a inspekcí realizace povolení atp., budou uvedeny
v zákoně o správních poplatcích
(k tomu viz § 116).
Veškeré
zde uvedené poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.
K § 103:
Toto
ustanovení vychází ze skutečnosti, že některé věci
soukromoprávního charakteru jsou schopny věcně správně (na
základě zjištění pomocí odborných technických prostředků a
měření), rychle a veřejnosti dostupně (což jsou požadavky
kladené na členské a přistupující státy EU právem ES)
rozhodnout správní orgány. Občanský soudní řád přímo počítá
s tím, že některé soukromoprávní spory budou rozhodovat
správní
orgány (poukazuje se na § 7 odst. 1 o.s.ř.). Ve snaze vyhovět
komunitárnímu právu, které nepřipouští pouhé přezkoumání
zákonnosti správních rozhodnutí v soukromoprávních věcech,
ale stanoví pro tyto případy příslušnost soudů v plné
jurisdikci, se zakotvuje
oprávnění účastníků sporů dovolávat se po ukončení
správního řízení práva cestou úplného soudního řízení
prováděného obecnými soudy.
K § 104:
Uložení
omezující povinnosti zaměstnancům ministerstva, v jehož
působnosti jsou telekomunikace, a v širším rozsahu též
zaměstnancům Úřadu, ohledně činností výdělečných, ale i
nevýdělečných, mimo výkon zaměstnání, je jednou ze záruk
účinnosti tohoto zákona.
K § 105:
Stát
by neměl být zatěžován náklady na překlady a tlumočení,
které při potřebují orgány vykonávající státní správu,
popř. regulaci, při rozhodování o právech a povinnostech osob
neovládajících jazyk stanovený českým právním řádem jako
úřední. To ovšem nemůže platit všeobecně. Vzorem pro toto
ustanovení byla proto, kromě předpisů o ochraně základních
práv a svobod, zákonná úprava v právním řádu ČR již
akceptovaná (viz zákon o loteriích) .
K § 106:
Ustanovení
je v souladu s ústavním pořádkem ve smyslu Čl. 112
odst. 1 Ústavy České republiky a se zákonem 545/1992 Sb., o
Sbírce zákonů České republiky. Z důvodu řady
mezinárodních smluv v odvětví telekomunikací uzavřených
na různé úrovni je jeho zařazení do zákona na místě.
K § 107:
Předpisy
a specifikace zde uvedené je nutno plnit při realizaci většiny
telekomunikačních činností podle jejich druhu. Úřad ve svých
rozhodnutích uvede konkrétně vždy ty z nich, jejichž
realizace podmiňuje dosažení úrovně těchto činností
vyplývající ze závazků České republiky vůči EU a ze
screeningových ujednání.
K § 108:
Zvláštní
právní úprava zde není namístě a výslovné převzetí přísl.
ustanovení živnostenského zákona by bylo v rozporu
s legislativními pravidly.
K § 109 a
§ 110:
Normativně
jednoznačně se upravují věci, z nichž by mohly vyvstat
v době navazující na den účinnosti zákona problémy.
Stanoví
se postup v řízeních zahájených před účinností tohoto
zákona a povinnosti držitelů povolení udělených před jeho
účinností.
Jsou
výslovně zohledněna výhradní práva SPT TELECOM, a.s.,
poskytovat v ČR do 31. 12. 2000 prostřednictvím pevné sítě
veřejnou telefonní službu.
K § 111:
Pro
přehlednost zákona a proto, že k některým jeho ustanovením
je třeba stanovit podrobnosti s cílem komplexně legislativně
upravit vztahy v odvětví telekomunikací, vydá k nim
Ministerstvo dopravy a spojů, ministerstvo vnitra a v odůvodněných
případech vláda
svým nařízením, prováděcí předpisy.
K § 112:
S přijetím
nového zákona nutno současně zrušit zákon dosud platný.
K § 113 -
§ 119:
Dikce
a bezchybná realizace zákona v souladu s celým právním
řádem České republiky vyžaduje novely některých jiných
zákonů, které jsou navrhovány jen v nejnutnějším
rozsahu.
K § 120:
Účinnost
zákona vyplývá z legislativního plánu vlády i
z dosavadních ujednání s orgány EU.
podílet se ve spolupráci
s Federální radou pro rozhlasové
a televizní vysílání (dále jen "Federální rada")
svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní
politiky České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu
k vysílání a koncepci jeho rozvoje,
podílet se ve spolupráci s
Federální
radou na vypracování plánu využití kmitočtů pro vysílání,
c)
podílet se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad
státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a
stanovit koncepci jeho rozvoje,
vyjadřovat
se k udělování a odnímání licencí, které je v
působnosti Federální rady,
udělovat
a odnímat licence k vysílání, pokud jde o subjekty působící
jen na území České republiky nebo pokud jejich činnost
podstatně nepřekračuje území České republiky,3)
f)
stanovit lhůty k nápravě a ukládat pokuty4) držitelům licencí,
které udělila, provozovatelům, kteří získali oprávnění
k vysílání zákonem České národní rady,5) nebo
subjektům vysílajícím bez licence, k jejímuž udělení je
příslušná,
g) zaujímat stanoviska k
návrhům
a plnění mezinárodních smluv, které souvisejí s vysílání,
a svá stanoviska předkládat Federální radě,
h)
vést evidenci licencí, které udělila, a jejich změn,
i)
vést evidenci provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání
s registrací.
j)
vykonávat státní správu v oblasti správy kmitočtového
spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.
(2)
Rada je povinna předkládat České národní radě zprávu o
stavu vysílání a o své činnosti, a to nejméně jednou ročně
nebo vždy, když o to Česká národní rada požádá.
(3)
Rada pravidelně uveřejňuje přehled žádostí o licence a
přehled udělených licencí a jejich změn, a plány využití
kmitočtů pro vysílání.
a)
provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené
právnické osobě,1)
b)
využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti,
chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)
c)
výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému
právu příbuzných podle zvláštního předpisu.2a)
(2)
Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost
fyzických osob:
a)
lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů,
klinických logopedů, klinických psychologů a středních
zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a
protetiků,2b)
b)
veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků
včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících
odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti
v chovu hospodářských zvířat,3)
c)
advokátů,4) komerčních právníků,5) notářů5a) a
patentových zástupců,6)
d)
znalců a tlumočníků,7)
e)
auditorů8) a daňových poradců,8a)
f) burzovních dohodců
a makléřů,8b)
g)
zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů,9)
h)
úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.10)
(3)
Živností dále není:
a)
činnost bank,11) pojišťoven,12) penzijních fondů,12a)
spořitelních a úvěrních družstev,12b) burz, organizátorů
mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b) a
zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13)
a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s
cennými papíry,13a)
b)
pořádání loterií a jiných podobných her,14)
c)
hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)
d)
výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu
nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované
ve veřejném zájmu,16)
e)
zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských
výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o
provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské
péče,
f)
prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků
z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních
plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami,
g)
námořní doprava a mořský rybolov,17)
h)
provozování dráhy a drážní dopravy,18)
zřizování
a provozování jednotné telekomunikační sítě,19)
“i)zřizování
a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování
veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných
telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby
prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a
poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních
služeb
19),”.
2.
Poznámka pod čarou zní:
“19)
Zákon č. / Sb., o telekomunikacích.”.
V příloze
č. 2 se SKUPINA 205: Elektrické přístroje a přístroje doplňuje
takto:
V příloze
č. 3 ve SKUPINĚ 305: Elektrické přístroje se text “zřizování,
montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení”
vypouští.
V příloze
č. 3 SKUPINA 305: Elektrické přístroje se obor “poskytování
telekomunikačních služeb” nahrazuje textem, který zní:
1
2
3
4
5
“Poskytování
telekomunikačních služeb
Osvědčení
o registraci
nebo
individuální oprávnění
(§ 52 a § 55 zákona
č
/ Sb., o telekomunikacích)
Český
telekomunikační úřad”
j)
výroba humánních a veterinárních léčiv a
prostředků zdravotnické techniky,20)
k)
zacházení s návykovými látkami, přípravky je
obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě
nebo zpracování návykových
látek podle zvláštního zákona,21)
l) státní zkušebnictví,22)
m)
zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)
n)
státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických
zařízení,22b)
o) provozování rozhlasového
a televizního vysílání,23)
p) nabízení
nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k
uspokojování sexuálních potřeb,
r)
zprostředkování zaměstnání,23a)
s)
činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně
posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují,
opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná
zařízení,
Vyhláška
Ministerstva zdravotnictví ČR č. 284/1990 Sb., o správné
výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a
prostředků zdravotnické a obalové techniky.
Vyhláška
Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 86/1989 Sb., o
povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do
oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.
u
důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v
povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování
a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních
předpisů,
u
nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně
opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek,
u
krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky,
konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení
budov,
u scénických staveb pro
film a televizi,
e)
u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží,
signálů a pyramid,
f) u konstrukcí chmelnic a
vinic,
u stavebních úprav
elektrických vedení bez omezení
napětí, pokud se nemění jejich trasa,
u
stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,
i)u
udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení
podle § 55 odst. 3.
§ 76
(1)
Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou
samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla
provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen
"stavba"), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební
povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního
rozhodnutí.
(2)
Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s
nimi související práce, jakož i informační,
reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě,
že to stavební úřad stanovil při jejich povolení.
(3)
Obecně závazný právní předpis může stanovit, zda a v
jakém rozsahu se provádí kolaudační řízení u staveb,
které podle předpisů o telekomunikacích nevyžadují stavební
povolení.
§ 143
(1)
Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní
předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst.
2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní
předpisy, které podrobněji upraví
obsah
územně plánovacích podkladů, územně plánovací
dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob
jejich pořizování,
zpracování, projednávání a schvalování,
obsah
a způsob zpracování registračních listů územně plánovací
dokumentace,
c)
výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně
technické podklady,
podrobnosti
postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a
jejich změn, při povolování terénních úprav,
těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací,
informačních, reklamních a propagačních zařízení,
při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a
odstraňování,
náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a
obsah přikládané dokumentace,
podrobnosti státního
stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,
f)
podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,
úlevy
z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků
živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,
případy,
kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit
se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u
jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od
kolaudačního rozhodnutí,
podrobnosti
ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i
udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze
provést bez ohlášení,
podrobnosti
postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména
náležitosti obsahu
rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,
obecné
technické požadavky na výstavbu a obecné technické
požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s
omezenou schopností pohybu a orientace,1a)
rozsah
a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro
udělování oprávnění k této činnosti a evidenci
těchto oprávnění.
(2)
Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení
§ 111 odst. 2 tohoto zákona.
(3)
Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k
provedení § 76 odst.
3 tohoto zákona.
(3)
Hlavní město Praha může vyhláškou vydanou v přenesené
působnosti stanovit obecné technické požadavky na
výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými
ústředními orgány státní správy vydat zásady pro
spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní
zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací
dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním
řízení.
(4)
K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá
Ministerstvo
dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby
pozemních komunikací,
Ministerstvo
životního prostředí právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby vodohospodářských děl,
c) Ministerstvo
zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické
požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí
lesa,
Ministerstvo
průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví
technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby
jaderných zařízení.
kterým
se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění
zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991
Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady
č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o
Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č.
36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o
Radě České republiky
pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších
předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb.,
o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění
pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České
republiky:
"(6)
Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a
televizních poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.".
2.
V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní:
"(5) Provozovatel
kabelového rozvodu je povinen
poskytnout provozovateli ze zákona na jeho požádání údaje
o účastnících kabelového rozvodu, které souvisejí s placením
rozhlasového nebo televizního poplatku.".
3.
V § 20 odst. 3 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které
zní:
"e) neposkytne
provozovateli ze zákona údaje o účastnících kabelového
rozvodu (§ 19 odst. 5).".
Čl.V
Tento
zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995 s výjimkou čl. IV,
který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.
Uhde v. r.
Havel v. r.
Klaus v. r.
N Á V R H
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ...............
o
prokazování finanční způsobilosti k vykonávání
telekomunikační činnosti
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 18 odst. 4 zákona č… /2000
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen
“zákon“):
§ 1
Předmět
úpravy
Vyhláška
stanoví podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti
k vykonávání telekomunikační činnosti.
§ 2
Prokazování
finanční způsobilosti
Finanční
způsobilost k vykonávání telekomunikační činnosti
prokazuje žadatel o vydání licence těmito doklady podepsanými
statutárním orgánem žadatele.
dokladem
obsahujícím specifikaci stavu obchodního majetku v členění
jednotlivých druhů aktiv ke dni podání žádosti,
dokladem
o výši všech dostupných finančních prostředků včetně
dokladů o stavu bankovních účtů a poskytnutých úvěrů ke
dni podání žádosti,
dokladem
o výši provozního kapitálu, a to v členění stavů
krátkodobých pohledávek, zásob a krátkodobých závazků ke dni
podání žádosti,
podnikatelským plánem
zpracovaným
na období prvních pěti let. Plán se zpracovává v členění
podle jednotlivých roků, provozování veřejné telekomunikační
sítě nebo poskytování veřejné telekomunikační služby. Údaje
uvedené v podnikatelském plánu se uvádějí v české
měně a v rozsahu
a struktuře uvedené v příloze č. 1.
§ 3
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem ……
Ministr :
č. 1 vyhl. č. …. /2000 Sb.
Rozsah a
struktura podnikatelského plánu v jednotlivých letech
Tržby
a výnosy
1.
Předpokládané vlastní tržby a výnosy
za podnikatelský subjekt celkem
V tom:
1.1. Předpokládané
tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační síť celkem
V tom:
1.1.1.
Předpokládané tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační síť
a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy
1.1.2.
Předpokládané tržby a výnosy za propojení a dále podle
předpokládané struktury cenové soustavy
1.2. Předpokládané
tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační službu a/nebo
propojení telekomunikačních sítí celkem
V tom:
1.2.1.Předpokládané
tržby a výnosy v členění podle jednotlivých dílčích
služeb poskytovaných v rámci požadované veřejné
telekomunikační služby a dále podle předpokládané struktury
cenové soustavy
1.2.2.Předpokládané
tržby a výnosy za propojení telekomunikačních sítí v
členění podle předpokládané struktury cenové soustavy
1.3.
Předpokládané tržby a výnosy z ostatních
telekomunikačních a
netelekomunikačních
činností celkem včetně komentáře o jaké činnosti se jedná
Náklady
2.
Předpokládané náklady za
podnikatelský subjekt celkem
V tom:
2.1.
Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační síť celkem
V tom:
2.1.1.
Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační síť a dále
podle předpokládané struktury cenové soustavy
2.1.2.
Předpokládané náklady na propojení a dále podle předpokládané
struktury cenové soustavy
2.3.
Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační službu
a/nebo propojení telekomunikačních sítí
V tom:
2.2.1.
Předpokládané náklady v členění podle jednotlivých
dílčích služeb poskytovaných v rámci požadované
veřejné telekomunikační služby a dále podle předpokládané
struktury cenové soustavy
2.2.2.
Předpokládané náklady na propojení telekomunikačních sítí
v členění podle předpokládané struktury cenové soustavy.
2.6. Předpokládané
náklady na ostatní činností celkem včetně komentáře o
jaké činnosti se jedná
Předpokládané
náklady za podnikatelský subjekt celkem podle odstavců 2. až
2.2.2., na veřejnou telekomunikační síť, na propojení a na
veřejnou telekomunikační službu budou dále členěny podle
jednotlivých druhů nákladů, to znamená na výrobní spotřebu,
mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní zabezpečení,
ostatní osobní náklady, daně a poplatky, odpisy hmotného
investičního majetku a nehmotného investičního
majetku, ostatní provozní náklady, nákladové úroky, ostatní
finanční náklady. Předpokládané náklady na netelekomunikační
činnosti se uvedou jednou částkou.
Předpokládaný
hospodářský výsledek před zdaněním
3. Předpokládaný
hospodářský výsledek před zdaněním za podnikatelský subjekt
celkem
Předpokládané
finanční potřeby na pořízení stálých aktiv
4.
Předpokládané finanční potřeby na pořízení stálých aktiv
za podnikatelský subjekt celkem
V tom:
4.1.
Hmotný investiční majetek celkem
V tom:
4.1.1. Budovy celkem
V tom:
4.1.1.1.
pro veřejnou telekomunikační síť
4.1.1.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.1.1.3.
pro propojení telekomunikačních sítí
4.1.1.4.
pro ostatní činnosti
4.1.2. Spojovací technika
celkem
V tom:
4.1.2.1.
pro veřejnou telekomunikační síť
4.1.2.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.1.2.3.
pro propojení telekomunikačních sítí
4.1.2.4.
pro ostatní činnosti
4.1.3.
přenosová technika
V tom:
4.1.3.1.
pro veřejnou telekomunikační síť
4.1.3.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.1.3.3.
pro propojení telekomunikačních sítí
4.1.3.4.
pro ostatní činnosti
4.1.4.
Ostatní hmotný investiční majetek
V tom:
4.1.4.1.
pro veřejnou telekomunikační síť
4.1.4.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.1.4.3. pro propojení
telekomunikačních
sítí
4.1.4.4.
pro ostatní činnosti
4.2.
Nehmotný investiční majetek celkem
V tom:
4.2.1.
pro veřejnou telekomunikační síť
4.2.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.2.3.
pro propojení telekomunikačních sítí
4.2.4.
pro ostatní činnosti
4.3.
Finanční investice celkem
4.4.
Předpokládané ostatní finanční potřeby v členění podle
jednotlivých druhů potřeb
např.
splátky úvěrů a půjček, kapitalizované úroky)
V tom:
4.4.1. pro veřejnou
telekomunikační síť
4.4.2.
pro veřejnou telekomunikační službu
4.4.3.
pro propojení telekomunikačních sítí
4.4.4.
pro ostatní činnosti
Předpokládané
zdroje finančních prostředků
5.
Předpokládané zdroje finanční prostředků za podnikatelský
subjekt celkem
V tom:
5.1. Odpisy
5.2.
Hospodářský výsledek po zdanění
5.3.
Úvěry
5.4.
Půjčky
5.5. Ostatní zdroje
Odstavce
5.1. až 5.5. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační
síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení
telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu
4.
Aktiva
celkem – stav ke 31.12. běžného roku
6.Aktiva
celkem – stav ke 31.12. běžného roku za podnikatelský subjekt
celkem
V tom:
6.1.
Pohledávky za upsané jmění
6.2. Stálá aktiva
6.3.
Oběžná aktiva
6.4. Ostatní aktiva
Odstavce
6.1. až 6.4. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační
síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení
telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu
4.
Pasiva
celkem – stav ke 31.12. běžného roku
7.Pasiva celkem – stav
ke 31.12. běžného roku za podnikatelský subjekt celkem
V tom:
7.1.
Vlastní jmění podnikatelského subjektu celkem
V tom:
7.1.1.
Základní jmění
7.1.2. Kapitálové fondy
7.1.3. Ostatní fondy
celkem
V tom:
7.1.3.1. Rezervní fond
7.1.3.2. Ostatní fondy
7.1.4.
Hospodářský výsledek minulých let
7.1.5.
Hospodářský výsledek běžného účetního období
7.2. Cizí zdroje
Z toho:
7.2.1. Rezervy
7.2.2. Závazky dlouhodobé
Z toho:
7.2.2.1. Emitované
dluhopisy
7.2.3. Závazky krátkodobé
Z toho:
7.2.3.1.
Odložený daňový závazek
7.2.4.
Bankovní úvěry a výpomoci
Z toho:
7.2.4.1.
Bankovní úvěry dlouhodobé
7.2.5.
Běžné bankovní úvěry
7.3. Ostatní pasiva
Odstavce
7.1. – 7.3. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační
síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení
telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu
4.
Přehled
o peněžních tocích ke 31.12. běžného roku
8.
Přehled o peněžních tocích ke 31.12. běžného roku za
podnikatelský subjekt celkem
Odstavec
8. bude dále členěn na veřejnou telekomunikační síť,
veřejnou telekomunikační službu nebo propojení sítí a ostatní
činnosti.
Vstupní
údaje použité při propočtech finančních objemů uvedených
v podnikatelském plánu
9. Součástí
podnikatelského plánu budou veškeré vstupní údaje zejména:
9.1.
Předpokládané jednotlivé ceny bez DPH (tarify)
9.2.
Předpokládané ceny za propojení sítí
9.3.
Předpokládaný počet (stav ke 31.12. každého roku a přírůstek)
uživatelů sítí a služeb
atd.
(např. počty účastnických telefonních stanic v rozdělení
na bytové a podnikatelské apod.)
9.4.
Předpokládaný průměrný přepočtený počet pracovníků,
průměrná roční mzda pracovníka
9.5.
Předpokládané objemy provozu, např. v minutách, impulsech
apod.
9.6. Ostatní údaje
nezbytné k posouzení reálnosti podnikatelského plánu (např.
počet propojovacích bodů, předpokládaný index inflace, daň
z příjmu, průměrné investiční náklady na zřízení 1
hlavní telefonní stanice, předpokládaných počet tarifních
impulsů nebo minut na 1 hlavní telefonní stanici, apod.).
NÁVRH
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ..........
o
kvalitě univerzální služby
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 30 odst. 4 zákona č. ..../2000
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen
“zákon“):
§ 1
Předmět
úpravy
Tato vyhláška stanoví
charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb, poskytovaných
v rámci univerzální služby.
§ 2
Vymezení
pojmů
(1) Počet
hlášených poruch na účastnické přístupové vedení za rok –
počet
poruchových hlášení, podaných účastníkem o přerušení
služby, která se vztahují k vlastnostem sítě a vyžadují
opravu. Vylučují se poruchové stavy koncových zařízení
připojených ke koncovému bodu. telekomunikační sítě.
(2)
Míra neúspěšných volání –
poměr neúspěšných volání k celkovému počtu pokusů
o volání v hlavní provozní hodině (HPH), vyjádřený v
procentech. Neúspěšné volání je pokus o volání na platné
telekomunikační číslo, na kterém volající neobdrží do 30s,
od okamžiku ukončení volby poslední číslice, kontrolní
vyzváněcí tón nebo obsazovací tón.
(3) Doba
potřebná pro sestavení spojení–
doba od ukončení volby poslední číslice volaného čísla
volajícím účastníkem do příjmu kontrolního vyzváněcího
tónu, popř. obsazovacího tónu od volaného účastníka nebo
jiného odpovídajícího signálu.
(4) Doba
potřebná
pro zřízení telefonní stanice–
doba od okamžiku uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby a
žadatelem do okamžiku připojení účastnického telefonního
přístroje ke koncovému bodu sítě a jeho zprovoznění. Tato doba
platí i pro dobu nutnou pro překládku již existující telefonní
stanice.
(5) Doba
přihlášení obsluhy pracoviště poskytujícího služby na
ohlašovně meziměstského a mezinárodního provozu nebo na
pracovišti podávajícího informace o telefonních číslech–
doba od okamžiku vyslání poslední číslice čísla požadované
služby, až do okamžiku, kdy obsluha (fyzická osoba) se přihlásí
volajícímu účastníkovi, aby poskytla požadovanou službu.
(6) Míra
pohotovosti veřejných telefonních automatů kartových a mincových–
podíl počtu veřejných telefonních automatů v provozuschopném
stavu k celkovému počtu veřejných telefonních automatů
vyjádřený v procentech.
(7) Průměrná
doba odstranění poruchového stavu
– průměrná doba trvání poruchového stavu od okamžiku jeho
nahlášení účastníkem poskytovateli služby, až do okamžiku,
kdy služba byla vrácena do předepsaného provozního stavu.
(8) Správnost
fakturování–
procentní podíl počtu reklamací vyřízených do stanovené doby
na celkovém počtu vyřízených reklamací.
§ 3
Mezní
přípustné hodnoty
Mezní
přípustné hodnoty míry ukazatelů kvality univerzální služby
jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.
§ 4
Hodnocení
ukazatelů
Zjišťování
skutečné hodnoty ukazatelů a jejich vyhodnocování zajišťuje
poskytovatel univerzální služby, kterému byla tato povinnost
uložena v souladu s § 35 odst. 2, písm c) zákona, na
podkladě pravidelného měsíčního sledování v rámci
stanovené územní oblasti podle prováděcího předpisu .
Sběr
dat pro vyhodnocení ukazatelů podle § 2, odst. 1, odst. 4, odst.
7, odst. 8, musí zahrnovat údaje o všech evidovaných událostech
uskutečněných v hodnoceném období. Nesmí se tedy konat na
bázi výběru.
Sběr
dat na základě statisticky významného výběru se provádí pro
hodnocení ukazatelů podle § 2, odst. 2, odst. 3, odst. 5, odst.
6. Počet pozorování musí zajistit absolutní přesnost odhadu
0,1% nebo nejvýše relativní přesnost 10% s 95% věrohodností.
Z těchto možností je možno volit tu, která vyžaduje nižší
počet pozorování.
V případech
tísňové situace presentuje poskytovatel služby skutečně
zjištěné hodnoty ukazatelů se zdůvodněním jejich
nepříznivého ovlivnění.
§ 5
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem ………
Ministr:
č. 1 k vyhl. č. /2000 Sb.
Mezní
přípustné hodnoty míry ukazatelů kvality univerzální služby
Ukazatel
podle
Míra
a její jednotka
Mezní
přípustná
hodnota
§
2 odst. 1
počet
poruch na 100 úč./rok
£
28 poruch
na
100 úč./rok
§
2 odst. 2
Procentní
podíl neúspěšných volání k celkovému počtu pokusů o
volání v HPH ±
1 h :
– při
průběžném hodnocení reálného provozu v místním
telefonním styku
– při
průběžném hodnocení reálného provozu v meziměstském
telefonním styku
– při
časově omezené kontrole zkušebním voláním v místním
telefonním styku při směrování na aut. účastníky
– při
časově omezené kontrole zkušebním voláním v meziměstském
telefonním styku při směrování na aut. účastníky
£
3 %
£
6 %
£
2 %
£
4 %
§
2 odst. 3
Procento sestavení spojení
– v místním styku
do 15 s
– v meziměstském
styku do 23 s
Průměrná
doba sestavení spojení
– v místním styku
– v meziměstském
styku
– ve
služebním styku
³ 96 %
³ 94 %
£
10 s
£
15 s
není
předepsáno
§ 2 odst. 4
Procento
vyřízení telefonní přihlášky pro telefonní stanice pro
fyzické osoby pro osobní potřebu pro právnické a fyzické
osoby pro účely podnikání do 60 pracovních dnů
³
94 %
§
2 odst. 5
Procento
přihlášení operátora poskytujícího služby na
-
ohlašovnách meziměstského a mezinárodního provozu
do 15 s
-
na pracovištích podávajících informace do 20 s
³ 98 %
³
98 %
§ 2 odst. 6
Pohotovost
veřejných telefonních automatů kartových
a mincových
³
98,5 %
§ 2 odst. 7
Průměrná
doba odstranění poruchového stavu
Procento
odstranění poruchového stavu do 48 hodin
£
36 hodin
³
96%
§ 2, odst. 8
Procento
reklamací na vyúčtování telekomunikačních poplatků,
vyřízených do 30 dnů
³
99,9 %
NÁVRH
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ……
o
podmínkách otevřeného přístupu k telekomunikačním
sítím, veřejným telekomunikačním službám a propojování
veřejných telekomunikačních sítí.
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 42 odst. 2 zákona č. ………/2000
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen
“zákon“):
§ 1
Předmět
úpravy
(1)
Vyhláška stanoví podmínky regulace přístupu k telekomunikačním
službám a sítím a propojení telekomunikačních sítí podle §
38 zákona a zajištění univerzální služby podle § 30 odst. 1
zákona v prostředí otevřeného a konkurenčního trhu.
(2)
Účelem vyhlášky je odstranit všechny překážky, které brání
subjektům, oprávněným zřizovat a provozovat veřejné
telekomunikační sítě a poskytovat veřejně dostupné
telekomunikační služby projednat a uzavřít smlouvy o přístupu,
resp. propojení.Vyhláška stanoví rozsah žádosti a smlouvy:
o
přístupu k telekomunikačním sítím pro poskytovatele
telekomunikačních služeb, poskytovaných veřejnosti oprávněnými
subjekty podle § 14 odst. 1c) zákona,
o
propojení veřejných telekomunikačních sítí podle § 38 odst.2
zákona,
o
zajištění speciálního přístupu k síti podle § 42
odst.1 zákona,
o
připojení neveřejných telekomunikačních sítí podle § 42
odst.2 zákona.
(3)
Technické a obchodní podmínky přístupu k síti a propojení sítí
jsou předmětem dohody mezi zúčastněnými stranami za podmínky
dodržení ustanovení zákona a této vyhlášky.
§ 2
Vymezení
pojmů
přístup
k síti -
znamená právo připojit k telekomunikační síti v koncovém
bodě sítě nebo rozhraní sítě koncové nebo telekomunikační
zařízení, umožňující poskytování telekomunikačních služeb
na základě smlouvy s provozovatelem sítě podle § 38 ;
neveřejná
telekomunikační síť
- je síť zřízená a provozovaná pro vlastní potřebu nebo
omezenou skupinu uživatelů;
žadatel
o propojení
– je držitel licence pro provoz telekomunikační sítě, který
nabízí a/nebo poskytuje telekomunikační služby veřejnosti a
požaduje propojení přímo nebo prostřednictvím jiné
telekomunikační sítě a zprostředkuje přístup do jednoho nebo
více koncových bodů sítě na základě přidělení jednoho nebo
více čísel z číslovacího plánu;
žadatel
o přístup
– je fyzická nebo právnická osoba požadující přístup
k veřejné telekomunikační síti, která je oprávněna k
poskytování veřejných telekomunikačních služeb a má
přidělené číslo nebo více čísel z číslovacího plánu
pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb;
bod propojení
- je rozhraní podle technických
specifikací, ve kterém se sítě provozovatele a žadatele o
propojení fyzicky propojují, předávají se spojení z jedné
sítě do druhé, vyměňují se informace a zprávy pro řízení
spojení a sítí. Součástí propojení je i bod propojení
signalizačních sítí, pokud
takovou
signalizační síť používají obě sítě;
smlouva
o přístupu
- je smluvním vztahem mezi provozovatelem telekomunikační sítě
a poskytovatelem telekomunikačních služeb, který závazně
upravuje jejich vztahy v souladu se zákonem a touto vyhláškou;
smlouva o propojení
- je smluvním vztahem mezi provozovateli propojovaných
telekomunikačních sítí, který závazně upravuje jejich vztahy
v souladu se zákonem a touto vyhláškou;
podstatné
požadavky –
jsou bezpečnost síťových operací, udržování integrity sítě,
interoperabilita služeb, ochrana dat.
§ 3
Žádost
o přístup k síti a propojení sítí
Žádost
o přístup k síti musí obsahovat následující údaje:
údaje
o žadateli, u právnických osob identifikační čísla a výpis
z obchodního rejstříku,
b)
údaje o oprávnění k poskytování telekomunikační služby,
c)
druh a rozsah přístupu, včetně odhadu rozsahu přístupu
v období do 1 roku,
d)
technické údaje k připojovanému koncovému nebo
telekomunikačnímu zařízení a údaje o jeho certifikaci nebo
technické způsobilosti, místo připojení,
e)
termín požadovaného přístupu a připravenosti poskytovat služby.
Žadatel
o přístup k telekomunikační síti podává žádost o
přístup písemně poštou nebo osobně na obchodních místech
provozovatele.
Provozovatel
sítě potvrdí příjem žádosti podle odst.1 nejpozději do 15
dnů od doručení žádosti, případně si vyžádá doplnění
chybných nebo neúplných údajů.
Lhůta
pro doplnění písemné žádosti nebo obvyklého formuláře se
nezapočítává do lhůty pro zajištění přístupu k síti,
s výjimkou případů, kdy žadatel podal neúplné údaje,
které ani po výzvě nedoplnil do 30 dnů od výzvy a které
neumožní uzavření smlouvy a technickou realizaci přístupu.
Pokud
žadatel nedoplní žádost ani ve lhůtě 30 dnů od doručení
výzvy provozovatele, ruší se zápočet doby od podání žádosti
a žádost se pouze eviduje po dobu 90 dnů. Po uplynutí doby 90
dnů se má zato, že žadatel svou žádost vzal zpět a přístup
k síti lze zajistit jen na základě nové žádosti.
Žádost
o propojení sítí musí obsahovat následující údaje:
údaje
o žadateli, u právnických osob identifikační čísla a výpis
z obchodního rejstříku;
doklad,
opravňující žádat o propojení podle § 15 odst. a) zákona
v ověřeném opisu;
návrh
technického řešení propojení:
umístění
bodů propojení (přesné adresy, příp. stavební dokumentaci),
počet
bodů propojení pro zahájení provozu a očekávaný počet bodů
propojení v dalším období do 1 roku a výhled na 3 roky,
typ
použitého telekomunikačního zařízení a údaje o jeho
certifikaci,
typ
použitého rozhraní,
číslování
(přidělená číselná kapacita, rozhodnutí o přidělení),
struktura
sítě a použité přenosové prostředky,
návrh
způsobu dohledu a řízení propojovaných sítí;
objem
provozu - pro první propojení s výhledem na 1 rok a 3 roky v
členění na místní, meziměstský a mezinárodní provoz,
operátorské služby, tísňová volání a pod. podle typu
požadovaných služeb;
specifikace
a rozsah požadovaných služeb:
technické
služby poskytované žadatelem,
technické
služby poskytované v součinnosti obou stran,
telekomunikační
služby poskytované uživatelům,
doplňkové
služby;
klíčové
termíny
projektu:
termín
připravenosti žadatele k přejímkovým a provozním
zkouškám,
termín
připravenosti poskytovat služby,
termín zahájení trvalého
provozu;
způsob
měření provozu mezi propojovanými sítěmi;
způsob
vzájemného odúčtování provozu;
návrh
způsobu poskytování ochrany dat uživatelů;
O
propojení mohou žádat a jednat provozovatelé, splňující
podmínky zákona, kteří poskytují komutované i nekomutované
nosné služby, umožňující poskytování dalších
telekomunikačních služeb podle § 38, odst. 3 zákona v rozsahu
následujících služeb:
veřejné
komutované telefonní sítě, poskytující služby hlasové
telefonie,
mobilní
veřejné telefonní sítě,
telexové
služby,
služby
přenosu dat s přepojováním paketů a okruhů, přenosu
rámců,
pronajímaných
pevných okruhů pro uspokojení požadavků zákazníků,
digitální
sítě integrovaných služeb (ISDN),
širokopásmových
přístupů k síti v souladu s technickým vývojem,
Rozsah
oblastí pro poskytování otevřeného přístupu může být
rozšířen rozhodnutím Úřadu na žádost provozovatelů sítí
nebo poskytovatelů služeb.
§ 4
Vyřízení žádosti o
přístup k síti a propojení sítí
Provozovatel
veřejné telekomunikační sítě na základě žádosti
oprávněného žadatele o přístup k síti podá návrh
smlouvy na přístup ke koncovému bodu sítě podle svých
Všeobecných obchodních podmínek. V případě, že nemá
k dispozici v požadovaném místě a termínu volnou
kapacitu pro požadovaný druh přístupu (bez rezervy, kterou
použije v následujícím 3
měsíčním
období pro rozvoj vlastních služeb), navrhne žadateli nejpozději
do 30 dnů:
alternativní
návrh přístupu,
nejbližší
možný termín přístupu,
možnost
jednání o zřízení přístupu na náklady žadatele.
Pokud
žadatel o přístup k síti s vyřízením své žádosti
nesouhlasí nebo byla žádost o přístup odmítnuta, oznámí
rozhodné skutečnosti podle § 39, odst. 3 zákona Úřadu.
Úřad
může stanovit přechodné období a rozsah územních oblastí,
kde žadatelé o přístup k síti nemohou být připojeni
některými typy přístupů (oblast analogové sítě, ISDN apod.)
a v termínech stanovených vyhláškou o ukazatelích univerzální
služby.
Provozovatel
veřejné telekomunikační sítě, který obdržel žádost o
propojení, potvrdí příjem žádosti nejpozději do 7 dní a
zahájí jednání o smlouvě a realizaci propojení.
Provozovatel
s výrazným podílem na trhu podle § 2 odst.18 zákona
předloží žadateli nabídku na propojení, je však povinen
vyhovět části žádosti, týkající se místa propojení.
V případě, že nemá k dispozici v požadovaném
místě a termínu požadovaný typ propojení (bez rezervy, kterou
použije v následujícím 1 ročním období pro
vlastní rozvoj služeb), navrhne žadateli:
-
alternativní způsob propojení,
-
propojení podle referenční nabídky,
-
nejbližší termín možného propojení,
-
možnost jednání o zřízení přístupu k bodu propojení na
náklady žadatele,
-
speciální přístup k síti.
Jednání
se řídí zásadami a nařízeními § 39 a § 40 zákona.
Povinnost
propojení sítí se vztahuje na provozovatele podle § 2 odst.18
zákona a na ty, kteří mají povinnost propojení uvedenu
v licenci, kteří:
provozují
pevnou veřejnou komutovanou telekomunikační síť, která
umožňuje hlasovou telefonii v pásmu 3,1 kHz, přenos
faxových služeb skupiny G3, přenos dat pomocí modemů podle
doporučení ITU-T / CCITT série V a přístup ke koncovým
bodům sítě je definován číslem z platného číslovacího
plánu,
provozují veřejnou
mobilní síť a veřejné mobilní telefonní služby, jejichž
poskytování se skládá zcela nebo částečně
z radiokomunikačních služeb pro individuálního mobilního
uživatele,
pronajímají
pevné telekomunikační okruhy.
Provozovatelé,
kteří jednají o propojení sítí jsou povinni přihlédnout
k požadavku propojit všechny služby, které navzájem mohou
poskytovat obě sítě, je-li to technicky možné a dohodnout se na
přizpůsobení sítí pro propojení více služeb nebo všech
služeb. V zásadě náklady na přizpůsobení sítě nese
provozovatel této sítě.
Povinnost
jednat o propojení sítí a služeb, uvedených v § 3 odst. 7 a 8
této vyhlášky může být dočasně omezena pouze podle § 40
odst. 1 zákona.
§ 5
Smlouva
o přístupu k síti a propojení sítí
Smlouva
o přístupu k síti podle § 38 odst. 1a) zákona má
náležitosti podle Všeobecných obchodních podmínek
provozovatele sítě a musí obsahovat zejména:
typ
služeb a jejich stručné specifikace,
ukazatele
kvality služeb a způsob jejich ověřování,
lhůty
zřízení služeb,
lhůty
oprav poruch,
kompenzace
za neplnění bodů b) až d),
způsob
odúčtování a úhrady služeb.
V případě,
že žadatel o přístup má oprávnění k poskytování služeb,
hrazených jiným než obvyklým způsobem, např. předplatními
kartami, z peněžních účtů, zpětným voláním a podobně,
je dodatečnou podmínkou přístupu prokazatelnost a dohoda o
úhradě pro provozovatele sítě a ostatní provozovatele služeb
v propojených sítích.
Smlouva
o propojení podle § 38 odst. 2 zákona musí obsahovat nejméně
následující údaje:
popis
propojovaných služeb, které
mají být poskytovány,
technické specifikace, normy
a jednotná pravidla, kterým budou vyhovovat,
ukazatele
parametrů kvality a spolehlivosti služeb a způsob jejich
ověřování,
umístění
propojovacích bodů, případně sdílení zařízení a budov,
přístup
k pomocným, přídavným a inovovaným službám, zajištění
služeb dle § 78 zákona,
testy interoperability,
měření
provozu a odúčtování nákladů na propojení, zřízení,
rozšíření a zrušení propojení (ceny za propojení) a poplatky
za zprostředkovaný provoz,
opatření
ke splnění podstatných požadavků k zajištění
nepřetržitosti služby a provozu v době krizových situací,
definice
a meze odpovědnosti, náhrady škody, kompenzace za neplnění
ukazatelů parametrů kvality a spolehlivost služeb,
způsoby
řešení sporů mezi stranami,
způsoby
řešení pro změny propojení a zrušení nebo rozšíření
služeb,
řízení
a dohled na provoz a sítě, proškolení obsluh,
údržba
a kvalita propojených služeb,
práva duševního
vlastnictví,
vymezení
důvěrných a nezveřejněných částí smlouvy,
trvání a nové projednání
dohod.
§ 6
Podmínky
realizace přístupu k síti a propojení sítí
(1)
Podmínkou přístupu k síti je splnění požadavků
Všeobecných obchodních podmínek provozovatele sítě žadatelem o
přístup k síti a uzavření smlouvy o přístupu k síti, na
jejichž základě provozovatel zřídí koncový bod sítě nebo
dohodnuté rozhraní. Je-li koncové zařízení žadatele připraveno
k připojení ke koncovému bodu nebo rozhraní sítě,
provozovatel je připojí v dohodnuté lhůtě.
(2) Podmínkou propojení
sítí je existence platné smlouvy o propojení
podle § 39 a § 40 zákona, nebo rozhodnutí Úřadu podle § 41
zákona.
(3)
Koncový bod sítě a bod propojení telekomunikačních sítí se
realizuje u žadatele o přístup k síti, pokud se obě strany
nedohodnou na jiném technicky výhodnějším a úspornějším
řešení.
(4)
Žadatel musí umožnit zřízení koncového bodu nebo bodu
propojení a instalaci telekomunikačních zařízení, pokud jsou
potřebná, včetně jejich napájení.
(5)
Žadatel musí umožnit přístup ke koncovému bodu a/nebo bodu
propojení a instalovanému telekomunikačnímu zařízení za účelem
údržby.
(6)
Koncový bod a bod propojení musí být zřízen podle vyhlášky (o
koncovém bodu) na základě normalizovaných technických parametrů,
uvedených v jednotných pravidlech a ČSN ETS. Pokud nejsou
dosud k dispozici, pak na základě evropských norem (ETS) a
Doporučení Mezinárodní telekomunikační Unie ITU-T.
(7)
Provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé
telekomunikačních služeb pro zajištění provozu v období
krizových situací (§ 89 zákona) a pro zajištění bezpečnosti a
trvalé provozuschopnosti (integrity) sítí jsou povinni zvážit
nutnost zálohování, směrování spojení, příp. zdvojeného
propojení v jiném geografickém místě, pokud takové zálohování
již nenahrazují obchozí spojovací okruhy nebo propojení s jiným
provozovatelem.
§ 7
Připojení
neveřejných telekomunikačních sítí
(1)
Neveřejná telekomunikační síť může být připojena
na veřejnou telekomunikační sítí za účelem přístupu
účastníků této sítě k veřejným telekomunikačním
službám nebo zprostředkování spojení k ostatním obdobným
neveřejným sítím.
(2)
Neveřejná telekomunikační síť však nesmí zprostředkovat
přístup uživatelů veřejné telekomunikační sítě ke službám
jiné nebo téže veřejné telekomunikační sítě (tranzitní
provoz).
(3)
Na podmínky připojení se vztahují přiměřeně § 5 a § 6 této
vyhlášky a připojení může být realizováno na základě
smlouvy provozovatelů sítí.
§ 8
Speciální
přístup k síti
Provozovatel
sítě s výrazným podílem na trhu podle § 2 odst.18 zákonavyhoví
i žádostem o přístup nebo propojení sítí i mimo vyhláškou o
koncových bodech definované rozhraní nebo koncový bod sítě,
pokud je takový přístup, resp. propojení technicky možné.
Součástí takového přístupu může být i využívání
signalizačních bodů a spojení, přístup k inteligentnímu
vybavení sítě a širokopásmovým
částem sítě.
Žádost
může být zamítnuta jen v případě, že požadovaný
přístup je nepřiměřený k omezeným zdrojům, které jsou
k dispozici. Zamítnutí musí být řádně zdůvodněno.
Úřad
může rozhodnout na žádost žadatele o zajištění
nediskriminačních podmínek tam, kde je to žádoucí z hlediska
zajištění konkurence a rovných příležitostí pro
provozovatele veřejných sítí a poskytovatele veřejných služeb
tak, aby speciální přístup poskytl co nejvyšší užitek
zainteresovaným stranám.
Speciální
přístup může být realizován na základě smlouvy, na kterou se
vztahují přiměřeně § 5 a § 6 této vyhlášky.
§ 9
Zveřejňování
údajů
Každý
provozovatel veřejné telekomunikační sítě a/nebo poskytovatel
veřejných telekomunikačních služeb je povinen zveřejnit pro
uživatele:
nabídku
veřejných telekomunikačních služeb a jejich stručné
charakteristiky,
nabídku
přístupu k síti, typy koncových bodů a jejich technické
specifikace,
informace o tarifech a
poplatcích, Všeobecné obchodní podmínky,
ukazatele
kvality poskytovaných služeb.
Referenční
nabídku propojení předkládá Úřadu provozovatel sítě nebo
poskytovatel služeb (s výrazným podílem na trhu podle § 2
odst.18 zákona), a pokud si Úřad nevyžádá její úpravy,
zveřejní ji (v Telekomunikačním věstníku). Referenční
nabídka musí obsahovat:
typy
rozhraní a nabízených služeb,
technické
specifikace fyzické a logické části propojení (přenos,
signalizace),
požadavky
na propojovací bod (umístění, přídavná zařízení,
napájení…),
nabídku
na dohledové služby sítě,
nabídky
služeb operátora, informačních služeb, tísňových služeb,
ceník
služeb, náklady na propojení, propojovací poplatky,
měření
provozu a sledování kvality,
lhůty
pro testování a zřízení propojení,
způsob
plánování pro rozšiřování služeb a objemu provozu,
seznam kontaktních
(obchodních) míst.
Provozovatel
veřejné telekomunikační sítě a/nebo poskytovatel veřejných
telekomunikačních služeb zveřejní (v Telekomunikačním
věstníku) plán změn a/nebo plán nových služeb nebo parametrů
propojení, jejichž zavedení plánuje v následujících
šesti měsících.
§ 10
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem .............
Ministr :
Návrh
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne …….
o
rozhraní a koncovém bodu veřejných telekomunikačních sítí
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 2 odst.4 zákona č. .../2000 Sb.,
o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen zákon):
§ 1
Předmět
úpravy
Tato
vyhláška vymezuje druhy a charakteristiku koncových bodů a
rozhraní veřejných telekomunikačních sítí.
Koncové body
§ 2
Koncové body
veřejné telekomunikační sítě jsou součástí této sítě.
Technologické
řešení koncových bodů se volí podle druhu a technologického
řešení připojovaného koncového zařízení.
Koncovým
bodem pro připojení koncového zařízení vybaveného schválenou
zástrčkou je schválená zásuvka, umístěná u účastníka.
Pokud
není koncové zařízení vybaveno schválenou zástrčkou, je
koncovým bodem veřejné telekomunikační sítě
a)
kabelový závěr nebo
účastnický
rozváděč nebo
svorkovnice nebo
soustřeďovací
bod
umístěný
v objektu nebo na pozemku, jehož je účastník vlastníkem
nebo uživatelem.
Umístění
a technologické řešení koncových bodů se provádí ve vzájemné
dohodě mezi provozovatelem a uživatelem telekomunikační služby.
Koncový
bod se zřizuje a umísťuje tak, aby umožňoval
připojení
koncového zařízení,
provádění
prací a měření,
provádění
kontroly.
§ 3
Provádění
prací (zřizování, změny, obnova a údržba) v koncovém
bodu a připojování koncových zařízení ke koncovému bodu
přísluší pouze fyzickým a právnickým osobám, které byly
k těmto úkonům prokazatelně zmocněny provozovatelem
příslušné veřejné telekomunikační sítě nebo poskytovatelem
příslušné veřejné telekomunikační služby.
Ustanovení
odstavce 1) se nevztahuje na připojování koncového zařízení v
případě, kdy koncovým bodem je schválená účastnická
zásuvka.
V případě,
kdy se z veřejné telekomunikační sítě přenáší signál
ke koncovému bodu vedením, které není ve vlastnictví
provozovatele této sítě (např. domovní vedení), řeší
provozovatel této sítě údržbu a odstraňování závad na tomto
vedení v dohodě s jeho vlastníkem.
(4)
Koncový bod zřízený podle dřívějších předpisů se považuje
za koncový bod odpovídající této vyhlášce.
(5)
Ustanovení odstavce 4) se nevztahuje na případy, kdy účastník
uplatní požadavek na připojení vlastního koncového zařízení,
vybaveného schválenou zástrčkou.
Neveřejná
telekomunikační síť, připojovaná na veřejnou telekomunikační
síť se považuje jako celek za koncové zařízení. Z hlediska
požadovaného připojení se posuzuje pouze koincidence parametrů
této sítě s parametry veřejné telekomunikační sítě
v koncovém bodu. Vzájemné přizpůsobení náleží
provozovateli připojované neveřejné telekomunikační sítě.
Rozhraní
§ 4
Rozhraní
veřejné telekomunikační sítě je kromě technologického
provedení definováno parametry veličin a specifikacemi
protokolů, které je třeba s ohledem na zabezpečení
vzájemné spolupráce propojovaných sítí resp. sítě a
připojovaného koncového zařízení dodržet.
Umístění,
technologické řešení a vzájemné propojení rozhraní veřejných
telekomunikačních sítí se provádí ve vzájemné dohodě
provozovatelů těchto sítí.
(3)
Vzájemné propojení rozhraní veřejných telekomunikačních sítí
mohou provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, prokazatelně
zmocněné k této činnosti provozovateli těchto sítí.
§ 5
U
rádiových zařízení je rozhraní určeno parametry rádiového
kanálu a technickými specifikacemi těchto zařízení.
§ 6
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem..............
Ministr:
NÁVRH
VYHLÁŠKA
Ministerstva dopravy
a spojů
ze dne ...........
o
grafickém ztvárnění, provedení a umístění schvalovací značky
pro rádiová a telekomunikační koncová zařízení
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 12 odst. 2 zákona č. …
Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen
“zákon“):
§ 1
Předmět
úpravy
Touto
vyhláškou se stanoví grafické ztvárnění, provedení a
umístění schvalovací značky pro rádiová a telekomunikační
koncová zařízení, schválená podle §§ 6, 10 a 11 zákona.
Schvalovací
značka může být použita k označenípouze
těch výrobků, které byly schváleny podle §§ 6, 10 a 11
zákona. Opatřovat zařízení schvalovací značkou je oprávněn
pouze subjekt uvedený v rozhodnutí o schválení. Tuto
pravomoc nelze delegovat na jiný subjekt.
§ 2
Grafické
ztvárnění schvalovací značky
§ 3
Rozměry
a provedení schvalovací značky
Normální
rozměr: 44 x 18 mm; minimální rozměr: 22 x 9 mm.
Zmenšení
na minimální rozměr je možné jen u malých zařízení, u nichž
by umístění schvalovací značky normálního rozměru bylo
obtížně proveditelné. U zařízení velmi malých, na která
není možno umístit ani schvalovací značku o minimálním
rozměru, lze po souhlasu Českého telekomunikačního úřadu (dále
jen “Úřad“), který se uvádí v rozhodnutí o schválení
zařízení zvolit i rozměr ještě menší,
písmo však musí zůstat čitelné. Při zmenšení
schvalovací značky je nutno zachovat poměr stran i dalších
prvků.
Písmo:
horní řádek – písmo bezpatkové normální, výška
velkého písmene (bez diakritiky) = 0,17 x výška schvalovací
značky.
Spodní
řádek – písmo bezpatkové polotučné, výška velkého písmene
= 0,19 x výška schvalovací značky, text centrovaný vůči
hornímu řádku.
§ 4
Význam
použitých znaků
aaaa –
rok vydání rozhodnutí
b –
jedna číslice značící rok ukončení platnosti rozhodnutí o
schválení (v rozmezí 0 až 9 let od roku vydání) nebo písmeno N
značící platnost do odvolání
c – jednovelké
písmeno až kombinace tří velkých písmen s tímto významem:
T
– koncová zařízení (§ 4 odst. 1, písm. b) zákona)
R –
rádiová zařízení (§ 4 odst. 2, písm.c) zákona)
S –
rádiová zařízení pro vysílání a příjem z družic (§ 4
odst. 2, písm. c) zákona) a zařízení pro přenos
rozhlasového a televizního signálu po vedení (§ 4 odst. 1,
písm. a) zákona)
Seznam
jednotlivých druhů vybraných telekomunikačních zařízení
zveřejňuje Úřad podle § 4 odst. 2 zákona
v Telekomunikačním věstníku.
Význam
dalších písmen u označení s více písmeny:
kombinace písmen T,R, S,:
RT –
rádiové zařízení připojované k veřejné telekomunikační
síti jako koncové zařízení
SR –
zařízení sestav zařízení pro přenos rozhlasového a
televizního signálu po vedení s bezdrátovým přenosem
TR –
koncové zařízení, jehož nedílnou součástí je rádiové
zařízení
použití
dalších písmen za výše uvedeným písmenem (kombinací):
C –
občanské radiostanice CEPT (pouze v kombinaci RC)
OP
– rozhodnutí vydané pro ověřovací provoz rádiového zařízení
(§ 11 odst. 4 zákona) [příklad:
ROP]
X –
rozhodnutí se zvláštními podmínkami a omezeným použitím,
rozhodnutí individuální (§ 10 zákona) [příklad:
TX].
dddd –
třímístné nebo čtyřmístné číslo znamenající evidenční
číslo rozhodnutí o schválení
§ 5
Způsob
umístění schvalovací značky
(1)
U přenosných zařízení se schvalovací značka umisťuje
především na spodní nebo zadní stranu přístroje tak, aby po
otočení přístroje nebo vyjmutí napájecího zdroje byla celá
značka viditelná.
(2)
U nepřenosných koncových zařízení se schvalovací značka
umisťuje tak, aby byla přístupná jednoduchým způsobem (bez
použití nástroje).
(3)
Schvalovací značku je možno použít jedním z následujících
způsobů:
a) vylisováním
do krytu přístroje,
b)
nesmazatelným potiskem krytu přístroje a jeho odnímatelných
částí,
c)
začleněním do štítku výrobce, v němž je obsaženo i plné
typové označení výrobku,
d)
opatřením výrobku samolepícím štítkem nebo obtiskem, který
kromě schvalovací značky obsahuje typové označení výrobku.
Štítek může být i v provedení s ochrannými
holografickými prvky. Samolepící štítek musí být proveden tak,
aby při odstraňování štítku došlo vždy k jeho poškození a
aby v rozsahu hodnot vlhkosti a teploty, v níž může
být
zařízení skladováno či provozováno podle technické
dokumentace, nemohlo dojít k samovolnému odloupnutí štítku.
Štítek se umísťuje tak, aby nedocházelo k jeho mechanickému
poškození při běžném provozu a údržbě,
e)
tiskem na prvou stranu dokumentace (návodu) dodávané s výrobkem
(§ 12 odst.1, písm.c) zákona.
V
provedení podle písmene b) a c) se používá tmavé písmo na
světlém podkladě. Pokud kryt přístroje je tmavé barvy, lze
použít světlé písmo na tmavém podkladě. V provedení podle
písmene d) a e) se používá černé písmo na bílém podkladě.
V případech,
kdy se jedná o zařízení velmi malých rozměrů, která se
dodávají v balící jednotce po určitém množství kusů lze
se souhlasem Úřadu označovat schvalovací značkou podle písm.d)
tuto balící jednotku.
§ 6
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem ........
Ministr:
NÁVRH
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ..........
o
souboru telekomunikačních okruhů pronajímaných v rámci
veřejné služby pronájem telekomunikačních okruhů
Ministerstvo dopravy a
spojů stanoví podle § 34, odst. 1 zákona č. ..../2000 Sb., o
telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):
§ 1
Předmět
úpravy
Tato
vyhláška stanoví rozsah souboru telekomunikačních okruhů
pronajímaných v rámci veřejné služby pronájem
telekomunikačních okruhů a jejich parametry.
Soubor
telekomunikačních okruhů
§ 2
Minimální
soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými
technickými charakteristikami je uveden v příloze č. 1
této vyhlášky.
§ 3
Doporučený
soubor telekomunikačních okruhů s harmonizovanými
technickými charakteristikami je uveden v příloze č. 2 této
vyhlášky.
§ 4
Nabídka
pronajímaných telekomunikačních okruhů
Údaje
a informace obsažené v nabídce pronajímaných
telekomunikačních okruhů poskytovatele služby :
Technické
charakteristiky telekomunikačních okruhů, včetně podrobné
technické a funkční specifikace jejich koncových bodů.
Cenové
údaje nabídky, včetně cen za zřízení a připojení
telekomunikačních okruhů, cen za pronájem telekomunikačních
okruhů a příp. další cenové údaje. Pokud jsou ceny
diferencovány např. podle kvality, nebo počtu pronajímaných
telekomunikačních okruhů, musí být rovněž obsahem nabídky.
Dodací
podmínky pronajímaných telekomunikačních okruhů, ve kterých
se uvede zejména:
postup objednávání,
dodací
lhůta,
smluvní
období pro pronájem telekomunikačního okruhu, včetně období
minimálního, které poskytovatel služby přijme, bude-li o to
žadatelem požádán,
lhůty
pro odstranění poruch,
podmínky
pro náhradní plnění služby.
Informace
o licenčních podmínkách poskytovatele služby, které mají vliv
na podmínky pro užívání pronajatého telekomunikačního
okruhu, včetně doby platnosti licence.
Podmínky,
za kterých může být omezeno nebo přerušeno poskytování
služby za účelem zajištění bezpečnosti síťových operací,
integrity sítě, interoperability služeb, ochrany dat v případech
tísňové situace.
(6)
Podmínky pro připojování koncových zařízení k pronajatým
telekomunikačním okruhům, včetně přehledu podmínek, které
musí splňovat koncová zařízení, pokud mají být připojena
k pronajatému telekomunikačnímu okruhu a podmínek pro
omezení poskytování služby v případech neplnění
podmínek pro připojování koncových zařízení.
§ 5
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem
Ministr:
č. 1 k vyhl. č. /2000 Sb.
Minimální
soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými
technickými charakteristikami
Typ
Technické
charakteristiky
okruhu
Specifikace rozhraní
Charakteristika
připojení
Analogový, telefonní,
normální kvality
2 drát1)
– ČSN ETS 300 448 ed. 13)
nebo
4 drát2)
– ČSN ETS 300 451 ed. 14)
2
drát – ČSN ETS 300 448 ed.13)
nebo
4
drát – ČSN ETS 300 451 ed.14)
Analogový, telefonní,
speciální kvality
2 drát1)
– ČSN ETS
300449 ed. 15)
nebo
4 drát2)
– ČSN ETS 300 452 ed. 16)
2
drát – ČSN ETS 300 449 ed.15)
nebo
4
drát – ČSN ETS 300 451 ed.16)
64 kbit/s digitální7)
ČSN
ETS 300 288
ČSN
ETS 300 288/A18)
ČSN
ETS 300 289
2048 kbit/s digitální
nestrukturovaný9)
ČSN
ETS 300 418 ed. 1
ČSN
ETS 300 247
ČSN
ETS 300 247/A1
2048 kbit/s digitální
strukturovaný10)
ČSN
ETS 300 418 ed. 111)
ČSN
ETS 300 419 ed. 112)
1) Požadavky
pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům
jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 15
(Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví č. 4/1999).
2) Požadavky
pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům
jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 17
(Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví č. 4/1999).
3) Dříve
poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1040 (verse
1998) namísto ČSN ETS 300 448 ed. 1.
4) Dříve
poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020 (verse
1998) namísto ČSN ETS 300 451 ed. 1.
5) Dříve
poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020/M.1025
(verse 1998) namísto ČSN ETS 300 449 ed. 1.
6) Dříve
poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020/M.1025
(verse 1998) namísto ČSN ETS 300 452 ed. 1.
7) Požadavky
pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům
jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 14
(Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví č. 4/1999).
8) Pronajaté
telekomunikační okruhy mohou být dočasně poskytovány s použitím
rozhraní X.21 nebo X.21bis namísto ČSN ETS 300 288.
9) Požadavky
pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům
jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 12
(Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví č. 4/1999).
10) Požadavky
pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům
jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 13
(Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní
zkušebnictví č. 4/1999).
11) Dříve
poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením G.703, G.704
S s výjimkou sekce 5) a G.706 (cyklická kontrola
redundance dat) (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 418 ed. 1.
12) Dříve
poskytovaná v souladu s relevantními CCITT Doporučeními
řady G.800 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 419 ed. 1.
Pro
výše uvedené typy pronajímaných okruhů definují uváděné
specifikace koncové body v souladu s definicí uvedenou
v § 2 odst. 4 zákona o telekomunikacích.
č. 2 k vyhl. č. /2000 Sb.
Doporučený
soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými
technickými charakteristikami
Typ
Technické
charakteristiky
okruhu
Specifikace rozhraní
Charakteristika
připojení
34 368 kbit/s
digitální, strukturovaný
ČSN
ETS 300 686
ed. 1
ČSN
ETS 300 687 ed. 1
34 368 kbit/s
digitální,
nestrukturovaný
ČSN
ETS 300 686 ed. 1
ČSN
ETS 300 687 ed. 1
139 264 kbit/s
digitální, strukturovaný
ČSN
ETS 300 686 ed. 1
ČSN
ETS 300 688 ed. 1
139 264 kbit/s
digitální,
nestrukturovaný
ČSN
ETS 300 686 ed. 1
ČSN
ETS 300 688 ed. 1
155 Mbit/s
digitální (STM-1)
ITU-T
G.708
ITU-T
G.708
NÁVRH
VYHLÁŠKA
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne …….…
o
volacích značkách vysílacích rádiových zařízení
Ministerstvo
dopravy a spojů
stanoví podle § 57 odst. 7 zákona č. …/2000 Sb.,
o telekomunikacích a o změně dalších zákonů ( dále jen
“zákon“ )
"
§ 1
Předmět
úpravy
Tato
vyhláška stanoví pravidla pro tvorbu a používání volacích
značek vysílacích rádiových zařízení (dále jen “stanice“)
a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány.
Stanice
provozované na území České republiky a české stanice
provozované dočasně mimo území České republiky používají –
pokud není dále stanoveno jinak – při vysílání volací
značky.
§ 2
Volací
značky
Volací
značka je každé poznávací označení stanice přidělené Českým
telekomunikačním úřadem (dále jen “Úřad“), které má
umožnit zjištění její totožnosti během vysílání. Volací
značky jsou mezinárodní, vnitrostátní a zvláštní. Evidenci
přidělených volacích značek vede Úřad.
Mezinárodní
volací značky
§ 3
Stanice
pracující radiotelegraficky, stanice otevřené pro mezinárodní
veřejnou korespondenci, stanice amatérské, stanice pokusné a
jiné stanice, které by mohly působit škodlivé rušení za
hranicemi ČR, používají zásadně mezinárodní volací značky.
Těmto stanicím však není nutno přidělovat mezinárodní volací
značky, pokud lze zjistit jejich totožnost i v zahraničí
jiným způsobem.
Používá-li
pevná, pozemní nebo rozhlasová stanice v mezinárodní
službě více než jednoho kmitočtu, může být pro každý
kmitočet (u pobřežní stanice pro každou skupinu kmitočtů)
přidělena odlišná mezinárodní volací značka.
§ 4
Mezinárodní
volací značky se tvoří kombinací písmen, popř. písmen a
číslic, přičemž lze použít
- písmen: A B C D E F G
H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z,
-
číslic: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9.
V mezinárodních
volacích značkách je nutno použít jako prvních dvou písmen
dvojice OK nebo OL. Bezprostředně za písmeny se nesmí použít
číslic 0 a 1, s výjimkou volacích značek amatérských
stanic.
Mezinárodní
volací značky jednotlivých druhů stanic se tvoří podle těchto
zásad:
pevné
stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OK nebo
OL, za nimiž mohou následovat nejvýše tři číslice,
základnové
stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OL, za
nimiž mohou následovat nejvýše tři číslice,
pobřežní
stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OL, za
nimiž může následovat jedna číslice,
letecké
stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OK, za
nimiž mohou následovat nejvýše dvě číslice,
pohyblivé
pozemní stanice : čtyři písmena, z nichž první dvě
jsou OL a jedna číslice (v radiotelefonním a radiotelegrafním
provozu) nebo písmena OL a čtyři číslice (v radiotelefonním
provozu), jako třetí písmeno se nepoužijí písmena uvedená
v písm. f,
f)
lodní stanice: čtyři písmena, z nichž první dvě jsou OL a
jako třetí se používá:
u
námořních lodí písmeno G nebo H,
u
říčních lodí písmeno L, O, U nebo V.
stanice
na lodních záchranných člunech : volací značka mateřské
lodi a dvě číslice,
letadlové
stanice : volací značka je shodná s imatrikulační
značkou uvedenou na trupu letounu,
stanice
letadlových záchranných člunů : volací značka mateřského
letadla a jedna číslice,
amatérské
stanice : OK1 až OK8 a dvě nebo tři písmena, nebo OL0 až
OL9 a tři písmena,
pokusné
stanice : OK9 a dvě nebo tři písmena.
Vnitrostátní
volací značky
§ 5
Vnitrostátní
volací značky používají stanice pracující ve vnitrostátním
styku, pokud nejde o stanice uvedené v § 3 odst. 1.
§ 6
Vnitrostátní
volací značky se tvoří kombinací tří písmen, za nimž mohou
následovat ještě jedna, dvě nebo tři číslice, přičemž lze
použít
- písmen: A B C D E F G
H I J K L M N O P Q R S T U V X Y Z,
-
číslic: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9.
Úřad
přiděluje volací značky tak aby byly výrazné a stručné.
Stanoví vždy vhodnou kombinaci písmen tak, aby za nimi
následovaly pokud možno nanejvýše dvě číslice. Teprve po
vyčerpání dvoumístných čísel u všech kombinací, které jsou
v daném případě možné, lze použít trojmístných čísel.
Jednotlivá
písmena a číslice ve vnitrostátních volacích značkách mají
tento význam:
první
písmeno: označuje kraj, popř. hl. m. Prahu, podle sídla
(trvalého bydliště) provozovatele stanice, pro jednotlivé kraje
je třeba použít jednoho z těchto písmen:
kraj Středočeský
A H L Východočeský E R
Jihočeský
B M Jihomoravský
F S V
Západočeský
C N U Severomoravský G J T
Severočeský
D I P hl. m. Praha K X Y
druhé
písmeno: označuje okres (v Praze městský obvod), v němž
je sídlo provozovatele stanice, pro jednotlivé okresy, seřazené
v každém kraji v abecedním sledu, a pro jednotlivé
obvody hl. m. Prahy se použije těchto písmen:
1. okres
A 9. okres I
2. okres B
10. okres J
3. okres C
11. okres K
4.
okres D 12. okres L
5.
okres E 13. okres M
6.
okres F 14. okres N
7.
okres G 15. okres O
8.
okres H 16. okres P
Je-li
stanoviště (provozní oblast) stanice v jiném okrese než
sídlo provozovatele nebo pracuje-li stanice na území několika
okresů, popř. i krajů, použije Úřad místo písmene pro
příslušný okres písmeno R.
třetí
písmeno označuje odvětví, do něhož je provozovatel stanice
zařazen podle druhu své činnosti, popř. podle resortní
příslušnosti. Pro jednotlivá odvětví jsou určena tato
písmena:
Průmysl
P F
Zemědělství,
lesní a vodní hospodářství
H V
Doly
D I
Energetika
E J
Geofyzika, geodézie,
geologie, kartografie G K
Stavebnictví
S M
Doprava
X N
Telekomunikace,
pošta, rozhlas, televize R T
Zdravotnictví
Z L
Různé
A B C
Záchranné
a bezpečnostní služby U O Y
číslice
následující za písmeny vyjadřují číselné pořadí stanic,
jejichž vnitrostátní volací značky jsou utvořeny ze shodných
kombinací písmen.
Zvláštní
volací značky
§ 7
Ve
zvláštních případech, kdy není nutno přidělit stanici
mezinárodní volací značku a vnitrostátní volací značka by pro
ni nebyla vhodná, Úřad jí přidělí zvláštní volací značku.
§ 8
Jako
zvláštní volací značky lze přidělit :
kombinace
písmen, popř. písmen a číslic, odlišné od kombinací
používaných ve volacích značkách mezinárodních a
vnitrostátních,
vhodné slovní výrazy,
za nimiž mohou následovat
číslice,
názvy
stanic, místní názvy nebo jména provozovatelů, za nimž mohou
následovat číslice,
u letadlových stanic :
mezinárodní
volací značku letadlové stanice, jíž předchází buď
radiotelefonní zkratka provozovatele letadla nebo označení typu
letadla,
radiotelefonní
zkratku provozovatele letadla, za níž je zařazeno pořadové
číslo letu,
imatrikulační
značku, popř. zvláštní značku letadla,
volací
čísla nebo signály stanic pro selektivní volání,
zvláštní
charakteristické signály nebo jiné charakteristické znaky
vysílání.
Přidělování
volacích značek
§ 9
Stejná
volací značka nesmí být přidělena současně dvěma nebo více
stanicím.
Nelze
přidělovat volací značky, které by mohly být zaměněny
s tísňovými signály (SOS/MAYDAY), s pilnostními
signály (XXX/PANPAN), s bezpečnostními signály
(TTT/SÉCURITÉ) nebo se zkratkami kódu Q.
§ 10
Bez
volací značky se provozují :
stanice
k řízení modelů a hraček, lékařské radiosondy a
zařízení určená k přenosu ovládacích nebo měřících
signálů pomocí elektromagnetického pole vytvořeného smyčkou,
stanice
pracující na základě generálního povolení,
jiné
stanice, které z technických nebo provozních důvodů
nemohou volací značku vysílat nebo u nichž to není podle
rozhodnutí Úřadu nutné.
Používání
volacích značek
§ 11
Stanice
vysílá volací značku na začátku a na konci vysílání a dále
během spojení tak často, jak je to možné.
Volací
značky se vysílají tak, aby je bylo možno zachytit spolu se
základním vysíláním bez jakýchkoliv zvláštních zařízení.
Používá-li
se superponované mezinárodní volací značky, musí jí
předcházet kódová zkratka QTT.
§ 12
Mezinárodní
volací značky se vysílají v radiotelegrafním provozu znaky
Morseovy abecedy, v radiodálnopisném provozu znaky telegrafní
abecedy. V radiotelefonním provozu se jednotlivá písmena a
číslice vyslovují odděleně česky, v mezinárodní službě
anglicky podle hláskovací tabulky uvedené v ČSN 01 1690
(dále jen “hláskovací tabulka“).
§ 13
Jednotlivá
písmena vnitrostátních volacích značek se vyslovují odděleně
a v případě potřeby se hláskují česky podle hláskovací
tabulky. Číslice následující za písmeny lze vyslovovat
jednotlivě nebo jako příslušná čísla.
§ 14
Zvláštní
volací značky utvořené kombinací písmen, popř. písmen a
číslic (§ 8) se vyslovují obdobně jako volací značky
vnitrostátní (§ 13).
Různé
slovní výrazy, názvy a jména ve zvláštních volacích značkách
(§ 8) se vyslovují jako celá slova, popř. jako zkratky,
imatrikulační značky letadel se hláskují česky, popř.
anglicky podle hláskovací tabulky. Číslice se vyslovují
jednotlivě, u stanic jiných, než letadlových, je lze vyslovovat
též jako souborná čísla.
§ 15
Volací
značky přidělené podle dosavadních předpisů, které jsou
v rozporu s touto vyhláškou, se považují za platné po
dobu 12 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky.
§ 16
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem……
Ministr:
N Á V R H
Vyhláška
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ...............
2000,
o
způsobu výpočtu prokazatelné ztráty, způsobu a výši
finančního přispívání držitelů telekomunikační licence na
poskytování univerzální služby, pravidlech pro přidělování
finančních prostředků z Fondu univerzální služby,
dokladech, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty
doloženy a vymezení
přiměřeného zisku
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 32 odst. 6 zákona č………
2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů:
§ 1
Předmět
úpravy
Vyhláška
stanoví podrobnosti způsobu výpočtu prokazatelné ztráty,
způsobu a výši finančního přispívání držitelů
telekomunikační licence na poskytování univerzální služby,
pravidla pro přidělování finančních prostředků z Fondu
univerzální služby, doklady, kterými musí být výpočty
prokazatelné ztráty doloženy a vymezení přiměřeného zisku
§ 2
Způsob
výpočtu prokazatelné ztráty univerzální služby
Poskytovatel
univerzální služby vypočte tržby a výnosy a ekonomicky
oprávněné náklady na univerzální službu v členění
podle schválené metodiky za příslušný kalendářní rok.
Prokazatelnou ztrátu vypočte poskytovatel univerzální služby
odečtením příslušných nákladů od tržeb a výnosů. Takto
vypočítaný návrh prokazatelné ztráty předloží poskytovatel
univerzální služby Úřadu ke kontrole.
Ekonomicky
oprávněné náklady specifikuje Úřad cenovým rozhodnutím podle
zvláštního zákona.2
§
3
Vyměření
přiměřeného zisku
(1)
Výši přiměřeného zisku stanoví Úřad cenovým rozhodnutím
podle zvláštního zákona.1
§ 4
Doklady,
kterými musí být výpočet prokazatelné ztráty doložen
Vyúčtování
předloží poskytovatel univerzální služby “Úřadu“ do 30.
června běžného roku na tiskopise “Vyúčtování nákladů a
tržeb za poskytnutou univerzální službu za předchozí
kalendářní rok“ (dále jen “Vyúčtování“). Tiskopis
“Vyúčtování“ vydá Úřad. Doklady k “Vyúčtování“
jsou Výkaz zisku a ztrát,
Rozvaha, Cash-flow a technickoprovozní údaje o objemu provozu3).
Při výpočtu prokazatelné ztráty bude poskytovatel univerzální
služby vycházet z odděleného účtování tržeb a nákladů
dílčích služeb zahrnutých do univerzální služby.
Vyúčtování,
doklady a údaje včetně technickoprovozních údajůpoužité
poskytovatelem univerzální služby použité pro vlastní výpočet
prokazatelné ztráty uloží “Úřad“ po dobu následujících
tří let od okamžiku úhrady příspěvku poskytovateli
univerzální služby.
§ 5
Kontrola
výpočtu prokazatelné
ztráty
Kontrolu
výpočtu prokazatelné ztráty provádí Úřad. Kontroluje zejména
evidenci
nákladů a výši ekonomicky oprávněných nákladů na
univerzální službu včetně způsobu (algoritmů) pro stanovení
ekonomiky oprávněných nákladů,
evidenci
tržeb za univerzální službu,
způsob
evidence dalších údajů a podkladů používaných k výpočtu
prokazatelné ztráty.
Pravidla
pro finanční přispívání držitelů telekomunikační licence do
Fondu univerzální služby a pro přidělování finančních
prostředků z Fondu univerzální služby
§ 6
Tvorba
Fondu univerzální služby
Zdrojem
Fondu univerzální služby (dále jen “Fondu“) jsou finanční
příspěvky (dále jen “příspěvky“) od poskytovatelů
telekomunikačních činností určených zákonem o
telekomunikacích, včetně poskytovatelů univerzální služby.
Výši
příspěvků do Fondu stanoví Úřad cenovým rozhodnutím podle
zvláštního zákona.1
Příspěvek
do Fondu je splatný nejpozději do 30. června běžného roku za
rok předcházející.
Poskytovatelé
telekomunikačních činností uhrazují příspěvky příkazem
z účtu u peněžních ústavů v české měně.
§ 7
Používání
Fondu univerzální služby
Splní-li
poskytovatel univerzální služby podmínky pro nárok na
poskytnutí příspěvku, Úřad, který provede kontrolu
předloženého vyúčtování a neshledá překážky, nárok uzná
a uznaný příspěvek poukáže prostřednictvím peněžního
ústavu poskytovateli univerzální služby.
V případě
nesrovnalostí a nejasností v předloženém vyúčtování vyzve
Úřad poskytovatele univerzální služby aby vyúčtování
doplnil dalšími údaji nebo podklady a ten je předloží Úřadu
do 7 dnů po obdržení jeho výzvy.
§ 8
Účinnost
(1)
Vyhláška nabývá účinnosti ………………………………..
N Á V R H
Vyhláška
Ministerstva
dopravy a spojů
ze dne ............
o
zvláštní způsobilosti k obsluze
vysílacích rádiových stanic
Ministerstvo
dopravy a spojů stanoví podle § 68, odstavce 5 zákona
č…./ 2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů
(dále jen zákon):
§ 1
Předmět
úpravy
Tato
vyhláška stanoví druhy vysvědčení o zvláštní způsobilosti,
dobu jejich platnosti a způsob provádění zkoušek.
§ 2
Druhy
vysvědčení o zvláštní způsobilosti
(1)
K obsluze vysílacích rádiových zařízení 1)
opravňují následující druhy vysvědčení o zvláštní
způsobilosti:
Všeobecné
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby opravňuje držitele
vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u
letadlových stanic na letadlech, vykonávajících mezinárodní
lety, nebo leteckých pozemských stanic v letecké službě.
Omezené
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby 2)
opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní
služby u letadlových nebo u leteckých pozemských stanic
pracujících na kmitočtech přidělených výhradně letecké
pohyblivé nebo letecké pohyblivé družicové službě, pokud
ovládání vysílače spočívá jen v obsluze jednoduchých
vnějších ovládacích prvků. Omezené vysvědčení
radiotelefonisty letecké služby platí pro letadlové stanice na
letadlech používaných pro sportovní účely na území České
republiky.
Všeobecné
vysvědčení operatéra námořní služby opravňuje držitele
vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby a
radiotelegrafie s přímým tiskem u lodních stanic, lodních
pozemských stanic a u pobřežních stanic, pracujících v rámci
systému GMDSS 3).
Omezené
vysvědčení operatéra námořní služby opravňuje držitele
vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u lodních
stanic, lodních pozemských stanic a u pobřežních stanic,
pracujících v rámci systému GMDSS.
Všeobecné
vysvědčení radiotelefonisty pro námořní službu opravňuje
držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u
lodních a pobřežních stanic.
Omezené
vysvědčení radiotelefonisty pro námořní službu opravňuje
držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u
lodních stanic plujících po vnitrozemských tocích nebo
v příbřežních vodách, popř. zajišťujících pobřežní
plavbu, pokud ovládání vysílače spočívá jen v obsluze
jednoduchých vnějších ovládacích prvků.
Vysvědčení
pozemního radiotelegrafisty opravňuje držitele vysvědčení
k výkonu radiotelegrafní a radiotelefonní služby u stanic
v pozemních radiokomunikačních službách, pracujících
v pásmech krátkých vln.
(2)
Vysvědčení, vydávaná podle odst. 1 písm. a), c),
d), e), f), mají mezinárodní platnost.
(3)
Osoby bez vysvědčení mohou obsluhovat vysílací rádiové stanice
pouze pod dohledem osoby vlastnící příslušné vysvědčení
zvláštní způsobilosti.
§ 3
Zkušební
komise
Český
telekomunikační úřad (dále jen “Úřad“) zřizuje pro
ověření zvláštní způsobilosti zkušební komise a jmenuje
jejich předsedy a zkušební komisaře. Jeden nebo dva z členů
komise mohou být jmenováni zástupcem předsedy a jeden ze členů
komise vykonává funkci tajemníka. Tajemník vede agendu
komise, podává informace o zkouškách a podle pokynů předsedy
svolává zkušební komisi a zve uchazeče ke zkouškám.
Předsedu
a členy komise z řád odborníků pro jednotlivé zkušební
obory jmenuje Úřad.
§4
Žádost
o připuštění ke zkoušce
(1) Ke zkoušce
může být připuštěn pouze uchazeč, který podal písemnou
žádost o připuštění ke zkoušce podle odst. 2, zaplatil
předepsaný poplatek podle § 5 vyhlášky a který v době
zkoušky dosáhl potřebného věku a vzdělání podle odst. 3.
(2)
Žádost o připuštění ke zkoušce musí obsahovat tyto údaje:
-
jméno a příjmení uchazeče,
- rodně číslo,
-
státní příslušnost,
- bydliště,
- zaměstnání
- stupeň vzdělání.
Potřebným
věkem a předepsaným vzděláním se rozumí u uchazeče o:
všeobecné
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby - nejméně 21
let, střední odborné vzdělání
omezené
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby - nejméně 18 let,
základní vzdělání
všeobecné
vysvědčení operatéra námořní služby - nejméně 21 let,
střední odborné vzdělání
omezené vysvědčení
operatéra námořní služby - nejméně 21 let, střední
vzdělání
všeobecné
vysvědčení radiotelefonisty námořní služby - nejméně 18
let, základní vzdělání
omezené
vysvědčení radiotelefonisty námořní služby - nejméně 18
let, základní vzdělání
vysvědčení
pozemního radiotelegrafisty - nejméně 18 let, základní
vzdělání
vysvědčení
operatéra amatérských stanic - nejméně 16 let, základní
vzdělání.
§ 5
Výše
poplatků za úkony Úřadu
Uchazeč
je povinen zaplatit Úřadu poplatek za provedenou zkoušku a
vystavení:
všeobecného
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby a námořní služby
…..…. Kč
omezeného
vysvědčení radiotelefonisty letecké služby a námořní služby
……… Kč
všeobecného
vysvědčení operatéra námořní služby ……….
Kč
omezeného
vysvědčení operatéra námořní služby ……….
Kč
vysvědčení
pozemního radiotelegrafisty ………. Kč
vysvědčení
operatéra amatérských stanic ………. Kč
(2)
Při opakování zkoušky uhradí uchazeč Úřadu poplatek podle
odstavce 1. Za opravnou zkoušku se platí poplatek poloviční.
(3)
Poplatek se platí zásadně předem. V odůvodněných
případech může předseda zkušební komise povolit dodatečné
zaplacení poplatku, zejména při hromadných zkouškách na
žádost organizace, které se zaváže poplatek za zkoušené
uchazeče uhradit.
(4)
Nedostaví-li se uchazeč ke zkoušce, aniž se včas řádně
omluví, zaplacený poplatek propadá na úhradu výloh spojených
s přípravami ke zkoušce.
(5)
Koná-li se zkouška na žádost uchazečů nebo organizace mimo
sídlo zkušební komise, jsou uchazeči, popř. organizace povinni
uhradit vedle zkušebního poplatku také výdaje vzniklé cestou
zkušební komise na místo zkoušky a zpět.
§ 6
Doba
a místo konání zkoušky
Zkouška
zvláštní způsobilosti se koná v době stanovené zkušební
komisí zpravidla v sídle zkušební komise Přitom zkušební
komise přihlédne podle možnosti k přání uchazečů..
Zkušební komise o době a místě konání zkoušky uchazeče
písemně vyrozumí v předstihu nejméně jednoho týdne.
Nemůže-li
se uchazeč ze závažných důvodů dostavit ke zkoušce, je
povinen to včas předem oznámit zkušební komisi a požádat o
stanovení nového termínu.
§ 7
Rozsah
znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti
Každá
zkouška se skládá z těchto tří zkušebních oborů
(předmětů):
a) radiokomunikační předpisy
b) radiokomunikační provoz
c) elektrotechnika a radiotechnika.
Součástí
zkoušky z oboru radiokomunikačních předpisů k získání
vysvědčení o způsobilosti podle § 2, odst. 1, písm. a),
c), d) a e) je též zkouška znalosti světového zeměpisu a
jazyková zkouška.
Zkušební
osnovy i podrobný přehled zkušebních požadavků a postup pro
jednotlivé druhy zkoušek vydává Úřad jako opatření o
zkouškách radiooperatérů a udržuje tak soulad mezi platnými
předpisy, rozvojem techniky a praktickými potřebami. Přehled
požadavků Úřadu zveřejňuje v Telekomunikačním
věstníku.
§ 8
Průběh
zkoušky
Zkouška
je neveřejná. Kromě členů zkušební komise mohou být zkoušce
přítomny jen osoby, jejichž přítomnost předseda zkušební
komise v odůvodněných případech dovolí.
O
provedení zkoušky se sepíše zápis na jednotném tiskopise,
který podepíše předseda a všichni členové. Zápis založí
zkušební komise spolu se žádostí o zkoušku a uchová jej
nejméně tři roky po skončení platnosti vysvědčení.
§ 9
Hodnocení výsledku
zkoušky
Pro
hodnocení v jednotlivých zkušebních oborech i celkové
zkoušky se používá dvou stupňů: prospěl, neprospěl.
Uchazeč
zkoušku složil, jestliže prokázal znalost látky předepsanou
zkušebními osnovami a prospěl ve všech zkušebních oborech.
Uchazeč
zkoušku nesložil, byl-li z jednoho nebo více zkušebních oborů
hodnocen stupněm neprospěl.
Uchazeč,
který úspěšně vykonal zkoušku, musí dříve než
obdrží vysvědčení o způsobilosti, složit slib o
zachování telekomunikačního tajemství. O úspěšném složení
zkoušky vydá předseda zkušební komise uchazeči vysvědčení
o způsobilosti podle vykonané
zkoušky, které
musí mj. obsahovat:
-
jméno a datum narození držitelé vysvědčení,
-
číslo vysvědčení,
-
datum vydání a dobu platnosti vysvědčení,
-
fotografii držitelé vysvědčení a jeho podpis.
Vysvědčení,
která mají mezinárodní platnost, musí mít překlad textu do
jednoho z pracovních jazyků Mezinárodní telekomunikační
unie.
§ 10
Platnost
vysvědčení způsobilosti
Vysvědčení
o způsobilosti podle této vyhlášky má platnost pět let.
Úřad však může jeho platnost zrušit před uplynutím
stanovené doby, jestliže držitel vysvědčení nezachoval
telekomunikační tajemství nebo dopustil-li se hrubého porušení
jiných platných předpisů.
Platnost
vysvědčení o způsobilosti může Úřad na základě písemné
žádosti držitele prodloužit o dalších pět let. Žádost musí
být podána před ukončením doby platnosti vysvědčení,
nejdéle však 6 měsíců před uplynutím doby platnosti.
Žádost
o prodloužení platnosti vysvědčení o způsobilosti
palubních radiooperatérů musí být doplněna o potvrzení, že
jeho držitel pracoval v uplynulém období nejméně jeden
rok jako radiooperatér u stanic, k jejichž obsluze je
uvedeného druhu vysvědčení třeba.
V případě
ztráty, poškození nebo zničení vysvědčení o způsobilosti
může jeho držitel požádat Úřad o vydání duplikátu za
stanovený správní poplatek.
§ 11
Přechodná
ustanovení
Průkazy
způsobilosti vydané do účinnosti této vyhlášky zůstávají v
platnosti po dobu v nich uvedenou.
§ 12
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem
………… .
11)
Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky
a o změně a doplnění některých zákonů.