Důvodová zpráva

Zákon o telekomunikacích - EU

Sněmovní tisk: č. 390, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
bsp;majoritním podílem státu v působnosti Fondu národního majetku. MDS neprovádí výkon vlastnických práv v těchto společnostech. Pouze po dohodě s Fondem národního majetku je v současné době za Fond národního majetku po dvou pracovnících MDS v orgánech obou uvedených společností - v SPT TELECOM, a.s. a ČESKÉ RADIOKOMUNIKACE, a.s. Nejpozději ke dni nabytí účinnosti návrhu zákona bude MDS vyňato z výkonu práv souvisejících s majetkovými účastmi v organizacích poskytujících telekomunikační služby.

3. Zásady nové právní úpravy

Předkládaný zákon o telekomunikacích:

  1. vytváří podmínky pro realizaci závazků, které přijala ČR k liberalizaci telekomunikačního trhu v rámci Světové organizace pro obchod (WTO). Zásadní z těchto podmínek je zabezpečit, aby nabyl v ČR účinnosti nový zákon o telekomunikacích. Jen podle nové právní úpravy mohou být totiž realizována licenční řízení podmiňujících realizaci dohod uzavřených o telekomunikačních službách v rámci WTO,

  2. zohledňuje právní předpisy ES přijaté pro odvětví telekomunikací a jednání v rámci EU, z nichž vyplývá - jak je shora uvedeno - pro ČR závazek zpracovat nový zákon o telekomunikacích tak, aby odpovídal komunitárnímu právu.

V této souvislosti proto předkládaný zákon zejména:

  1. definuje podmínky vstupu do odvětví s cílem plně liberalizovat podmínky podnikání (předpokládá se široká možnost vstupu na telekomunikační trh bez zásadních formálních zábran a specifických předběžných podmínek, omezitelná v souladu se světem jen zákonem taxativně ve veřejném zájmu stanovenými podmínkami a limitovaným kmitočtovým spektrem,

  2. přesně stanoví regulační rámec,

  3. zabezpečuje univerzálnost vymezených telekomunikačních služeb pro veřejnost (poskytování základních veřejných telekomunikačních služeb, konkrétně služby telefonní, všem zájemcům na území státu určeným provozovatelem v přijatelné standardní kvalitě a cenách) a financování univerzální služby,

  4. upravuje hospodaření s přirozeně omezenými zdroji (kmitočty, čísla, adresy),

  5. vymezuje základní podmínky pro připojení koncových zařízení jednotlivých uživatelů služeb k telekomunikační síti, schvalování koncových zařízení apod.,

  6. stanoví zásady propojování telekomunikačních sítí různých provozovatelů s cílem zabezpečit otevřený přístup k sítím v zájmu uživatelů telekomunikačních služeb,

  7. zajišťuje služby v oblasti veřejného zájmu (např. potřebného počtu veřejných telefonních automatů, zabezpečení standardního tísňového spojení v případech ohrožení života, zdraví či majetku občanů, zabezpečení základních podmínek řádné realizace poslání státu a jeho orgánů při zajišťování obrany a bezpečnosti, a to i v období krizových situací),

  8. stanoví práva a povinnosti všech subjektů v odvětví v krizových situacích a v rámci boje s organizovaným zločinem,

  9. zabezpečuje kvalitní telekomunikační služby pro jejich uživatele,

  10. zabezpečuje základní ústavní práva všech subjektů v odvětví, včetně práva na ochranu osobních a zprostředkovacích dat a na zachování telekomunikačního tajemství, zajištění rovnosti účastníků sporů a jejich možnosti domáhat se svých práv stanoveným postupem u nezávislých soudů,

  11. zřizuje správní a regulační orgán v odvětví telekomunikací, vymezuje jeho postavení a jeho vztahy k orgánům státní správy,

  12. vymezuje mechanizmy působící v oblasti dohledu nad fungováním telekomunikačního trhu, jakož i pravidla a nástroje sankcionování za porušení jeho podmínek,

  13. stanoví postupy v krizových situacích,

  14. upravuje způsoby řešení sporů vznikajících mezi subjekty působícími v telekomunikacích.

Z uvedeného nástinu účelu a obsahu nového zákona o telekomunikacích vyplývá i hlavní změna v pojetí organizování vztahů v odvětví, což znamená přechod od dosavadního přímého usměrňování činnosti jednotlivých telekomunikačních subjektů k celkové, a to jen nezbytně nutné, regulaci telekomunikačního prostředí. Rozsah této regulace musí stanovit zákon.

Cílem regulace promítnuté do jednotlivých ustanovení zákona není omezení či selekce poskytovatelů telekomunikačních služeb, ale zabezpečení optimálních, podnikatelských a uživatelských podmínek na odvětvovém trhu v rámci efektivní hospodářské soutěže.

4. Soulad s právními akty ES

Předkládaný zákon je v souladu s právem Evropského Společenství, a to i z hlediska usnesení vlády ČR č. 396/1991, 237/1994, 631/1994 a 432/1997.

Pokud jde konkrétně o soulad s právními akty ES, byly do předkládaného zákona zapracovány principy směrnic uvedených v připojené doložce slučitelnosti.

5. Finanční a hospodářský dopad nového zákona o telekomunikacích

Realizace tohoto zákona nebude mít negativní dopad na státní rozpočet.

K § 1:

Vymezuje se předmět právní úpravy

  1. vzájemných vztahů mezi osobami podnikajícími v odvětví telekomunikací za podmínek neomezené hospodářské soutěže,

  2. vztahů mezi těmito osobami a jejich zákazníky včetně jejich práv a povinností,

  3. zákonné regulace všech uvedených vztahů a osob, která bude v odvětví jediným veřejnoprávním nástrojem jejich ovlivňování a

  4. výkonu státní správy představovaného zejména rozhodováním o konkrétních právech a povinnostech osob působících v odvětví telekomunikací, stanovením věcné příslušnosti k tomu určených orgánů a postupů, popř. procesů, státní administrativy při uskutečňování uvedených vztahů v odvětví.

K § 2:

Definovány jsou zde pojmy užívané ve více částech, popř. oddílech zákona, které nejsou všeobecně vžité, anebo by mohly vést k víceznačnému výkladu podstaty jich samých, ale i podstaty zákonem upravovaných vztahů. Obsah definic odpovídá smyslu definic stejných pojmů ve směrnicích ES, jejich rozsah odpovídá připomínkám k věcnému záměru zákona a nově vzniklým společenskoekonomickým i technických potřebám odvětví telekomunikací.

K § 3:

Zřizuje se Český telekomunikační úřad jako jiný úřad státní správy. Úřad je v působnosti Ministerstva dopravy a spojů. Předsedu Úřadu jmenuje na návrh ministra dopravy a spojů vláda.

Navrhované postavení Úřadu je v souladu s reformou telekomunikací v členských státech EU a je v souladu s příslušnou směrnicí Evropského společenství, která vyžaduje, aby úřady byly

  • právně odděleny od organizací poskytujících telekomunikační služby,

  • funkčně nezávislé na všech organizacích poskytujících telekomunikační služby.

    Dále právo ES požaduje, aby členské státy, které si zachovávají vlastnický podíl nebo významnou měrou ovlivňují řízení organizací poskytující telekomunikační služby, zajistily účinné strukturní oddělení regulačních funkcí (tj. funkcí, které má vykovávat Úřad) od jiných jejich činností, které souvisí s vlastnictvím nebo řízením. Nově zřizovaný Úřad zcela naplňuje požadavky práva ES.

    K § 4:

    Telekomunikační zařízení jsou velmi rozmanitá a vyžadují z hlediska jejich provozovatelů, výrobců, dovozců, prodejců, uživatelů i dalších osob zřetelné a srozumitelné rozčlenění. Toto rozčlenění s cílem stanovit nezbytnou závaznost tohoto zákona pro jím důvodně určená zařízení bude zajišťovat Úřad v souladu se všemi závazky, vyplývajícími z členství v mezinárodních telekomunikačních a radiokomunikačních organizacích.

    K § 5:

    Od provozovatele veřejné sítě se vyžaduje ve veřejném zájmu a pro účely různých šetření a posuzování sporů průkaz o tom, že zařízení, které do sítě začlenil, je způsobilé - z hlediska svých technických vlastností a parametrů - zajistit trvalou dostupnost telekomunikační služby z technického hlediska (to je důležité zejména pro zajištění univerzální služby).

    S ohledem na průběžný (nepřetržitý) rozvoj specifických technologií využívaných v odvětví telekomunikací a v zájmu funkčnosti telekomunikační infrastruktury se zabezpečení zkoušek technické způsobilosti a výzva k prokázání ověření technické způsobilosti začleňovaných zařízení svěřuje odvětvovému Úřadu. Bližší specifikaci organizací provádějících zkoušky zákon neupravuje s tím, že jejich seznam bude publikován v Telekomunikačním věstníku. O osobách pověřených prováděním příslušných zkoušek a podmínky ověřování technické způsobilosti začleňovaných zařízení musí Úřad podávat dostupným (a veřejností vžitým) způsobem informace v odvětvovém věstníku - stejně tak i seznam osob provádějících zákonem stanovené zkoušky.

    K § 6:

    Koncová zařízení lze rozdělit kromě jiných dělení pro potřeby provozní a technické následujícím způsobem na:

    1. zařízení, která musí splňovat objektivně dané zvláštnosti v ČR - u takových zařízení musí být v procesu schvalování důsledně prověřena shoda jejich vlastností a parametrů s požadavky platnými pouze v ČR.

    2. zařízení, která jsou vyrobena podle harmonizovaných norem s harmonizovanými vlastnostmi a způsobem použití v celé EU i v ČR - u takových zařízení je postačující uznání Úřadu, z něhož je patrno, že lze v ČR akceptovat schválení typu zařízení provedené v jiném státě, neboť jeho provozem není ohrožen veřejný zájem;

    K § 7:

    S ohledem na nepřetržitý rozvoj specifických technologií využívaných v odvětví telekomunikací a v zájmu funkčnosti telekomunikační infrastruktury je namístě, aby předpisovou základnu včetně té, která platí pro schvalování typu koncového zařízení, vytvářel Úřad a zveřejňoval ji v Telekomunikačním věstníku.

    K § 8 a § 9:

    Zde stanovené náležitosti žádosti budou požadovány pouze u koncových zařízení, u kterých se vyžadují objektivně specifické vlastnosti a parametry s ohledem na dosud přetrvávající zvláštnosti české veřejné telekomunikační sítě. Tyto vlastnosti a parametry nelze, s ohledem na současné výrobní technologie, splnit dodatečnými úpravami již vyrobených zařízení, ale českým podmínkám odpovídající zařízení musí být konstrukčně řešeno pouze jeho výrobcem. Schválení typu koncového zařízení odpovídá Směrnici 99/5/EC čl. 6 odst. 1a 2.

    K § 10:

    Toto ustanovení zohledňuje možnost připojování a používání unikátních či jednoúčelových zařízení, určených pro speciální použití za přesně definovaných podmínek (bankovní terminály, zařízení pro přenos telemetrických údajů, a pod.).

    K § 11:

    Provoz rádiových zařízení je spojen přímo s využíváním kmitočtového spektra, které je na jedné straně národním bohatstvím, se kterým musí být velmi pečlivě zacházeno, na straně druhé se jedná o prostředek pro přenos informací, u kterého je velké nebezpečí vzájemného rušení a nežádoucího ovlivňování jinými obdobnými prostředky. Proto musí být u každé nově nasazované technologie či zařízení nejprve ve zkušebním provozu prověřena jeho kmitočtová kompatibilita v podmínkách ČR a poté rozhodnuto o možnostech a způsobu jeho běžného nasazení v ČR. Z tohoto obecného ustanovení je nutno stanovit výjimku ve smyslu zvláštních zákonů.

    K § 12 a § 13:

    Text jednotlivých odstavců tohoto ustanovení byl zpracován ve smyslu ustanovení Směrnice 93/97/EEC čl. 4 odst. 3 aSměrnice č.99/05/EEC, která zavazuje členské státy EU k přesunu veškeré odpovědnosti (uvedené i v návrhu tohoto ustanovení) výhradně na výrobce a zohledňují zákonný nárok spotřebitele na informace o výrobku a s tím související ochranu spotřebitele v souvislosti s prodejem výrobku a jeho správným (a zákonným) používáním. Ustanovení § 13 je jedním z nástrojů k ochraně telekomunikací a kvality služeb.

    K § 14:

    Ustanovení je formulováno podle Směrnice 97/13/EC a odpovídá zavedenému a jako účelný hodnocenému způsobu (a úrovni) autorizačních činností, které jsou již podle této směrnice v odvětví telekomunikací ČR vykonávány.

    K § 15:

    V porovnání s dosavadní zákonnou úpravou se odlišně vymezuje okruh činností, pro jejichž výkon Úřad vydává licence, a to k činnostem na zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí a na poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí. V souladu se Směrnicí 90/388/EEC, čl. 2 odst. 3, a závazným Rozhodnutím 710//97/EC čl. 2, 3a je licence potřebná rovněž na poskytování veřejných telefonních služeb prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí. Poskytování méně již perspektivních veřejných dálnopisných a telegrafních služeb, jejichž další výkon je však až dosud v ČR veřejností vyžadován, zůstává nadále mezi činnostmi, k jejichž poskytování je třeba licence.

    Zákon zde stanoví a specifikuje podmínky, za kterých Úřad udělí právnické osobě licenci. Ve smyslu práva ES je dána povinnost Úřadu udělovat telekomunikační licenci tak, aby při využití kmitočtů z plánu kmitočtového spektra nebo čísel z číslovacího plánu nedošlo k diskriminaci některého ze žadatelů. Objektivitu by mělo zajistit oprávnění Úřadu vyhlásit pro udělení licence výběrové řízení, a to v případech a za podmínek stanovených tímto zákonem.

    K § 16 - § 18:

    Zákon stanoví podle Směrnice 97/13/ES, čl. 8 odst. 3 způsob a podmínky pro prokazování bezúhonnosti a odborné a finanční způsobilosti stanovených osob (a finančního zajištění zřizování a provozování předmětných sítí a služeb) s tím, že formu a způsob prokazování jejich finančního zajištění stanoví prováděcí předpis.

    K § 19:

    Toto ustanovení vyplňuje dosavadní mezeru v zákonné úpravě, kde chybí zřetelná pravidla, podle nichž lze působit v odvětví telekomunikací. Stanoví náležitosti (obsah) žádosti o udělení licence, bez kterých nelze objektivně posoudit předmět této žádosti a dále též “povinné“ průvodní doklady.

    K § 20 - § 24:

    Pro případy, kdy je více žadatelů o udělení telekomunikační licence a není k dispozici dostatek kmitočtů pro poskytování požadované telekomunikační činnosti, zákon stanoví postup, který odpovídá ustanovení Směrnice 97/13, Čl. 10, bodu 3, podle kterého Úřad o nastalé skutečnosti informuje “telekomunikační“ veřejnost, která se k tomu může do data uvedeného v této informaci vyjádřit. Poté Úřad vyhlásí výběrové řízení.

    Způsobem uvedeným v citované Směrnici zákon ukládá Úřadu zveřejnit informace o nezbytnosti toto řízení vyhlásit, stejně jako informace o podmínkách výběrového řízení a souvisejícím postupu – i to je, vedle činnosti Řídícího výboru, zárukou objektivity řízení.

    Zákon současně stanoví zřízení a působnost Řídícího výboru (a v obecném zájmu i určitá omezení jeho členům) ve výběrovém řízení a procedurální rámec výběrového řízení až po vyhodnocení žádosti žadatele, která nejlépe splňuje podmínky stanovené pro výběrové řízení.

    Protože Úřad před každoročním projednáním jeho rozpočtové kapitoly Poslaneckou sněmovnou neví, zda bude v příštím roce provádět výběrové řízení a tedy ani, jaké s ním bude mít výdaje, jež by si předem ze státního rozpočtu vyžádal, musí se každý účastník řízení podílet poměrnou částkou (stanovenou podle počtu účastníků) na úhradě nákladů Úřadu vynaložených jím na výběrové řízení. Vybraná souhrnná částka náleží státnímu rozpočtu.

    K § 25:

    Odlišně od správního řádu, s přihlédnutím ke specifice předmětu rozhodnutí a totožně podle lhůt stanovených Směrnicí 97/13/EC, zákon stanoví možné lhůty pro rozhodnutí o udělení licence. Pro případy, kdy před rozhodnutím o vydání licence je nutno uskutečnit mezinárodní kmitočtové nebo satelitní koordinace, mohou být lhůty podle příslušné mezinárodní smlouvy jiné, než stanoví zákon.

    Pro případy, kdy nejsou k dispozici kmitočty nebo čísla, která jsou nezbytná pro požadovanou telekomunikační činnost, stanoví zákon možnost přerušení řízení o udělení licence, jak stanoví výše uvedená Směrnice. Obrat “Úřad může“ a následující text vyjadřuje objektivní předpoklad, že v této lhůtě bude možno potřebné kmitočty, popř. čísla jako obdobný zdroj, získat např. úpravou, popř. změnou, plánů jejich využívání atp. Další evidence takové žádosti by jinak nebyla účelná.

    Úhrnná doba 20 let, na kterou nejdéle lze licenci (včetně prodloužení její platnosti, o které může držitel licence požádat) udělit, představuje generační časové období, kdy lze očekávat takové změny podmínek telekomunikačního prostředí, které si vynutí po jeho uplynutí nové rozhodnutí o udělení licence, s obsahem odpovídajícím nastalé situaci na telekomunikačním trhu.

    Objektivní důvody omezení použitelných kmitočtů musí být v zákoně zohledněny umožněním výjimky z ustanovení o době, na kterou se licence vydává, a to na dobu kratší. Neúčelné by totiž bylo stanovit delší platnost licence v případech, kdy je zřejmé, že by ji nebylo od určité doby možné pro nedostatek kmitočtů realizovat.

    Licence je vydávána konkrétní právnické osobě jako individuální správní akt a proto je nepřenositelná na osobu jinou.

    K § 26:

    Zákon stanoví - na rozdíl od dosavadní zákonné úpravy - skutečnosti, které musí obsahovat rozhodnutí o licenci, a to obdobně, jako je stanoví zákony členských států EU.

    Pro přetrvávající četné využívání veřejné dálnopisné a veřejné telegrafní služby je namístě, alespoň na určité období stanovené podle předpokladu rozvoje infrastruktury i nových služeb v odvětví, zařadit do zákona ustanovení o možnosti stanovit v obecném zájmu držitelům licence povinnost poskytovat tyto služby, přestože jsou pro ně neefektivní.

    Seznam platných rozhodnutí o licenci a jejich obsah, s vyloučením informací charakteru uvedeného v zákoně, je Úřad povinen k informovanosti (a rovnosti) účastníků liberalizovaného telekomunikačního trhu uvést v Telekomunikačním věstníku.

    K § 27:

    Zákon stanoví povinnost držitele licence oznámit Úřadu všechny změny týkající se dokladů a údajů, které jsou stanoveny jako náležitosti žádosti o licenci. Úřad může rozhodnout podle okolností o změně licence, ať již na základě žádosti držitele licence nebo z vlastního podnětu. Zákon taxativním výčtem stanoví rovněž případy, kdy je Úřad povinen rozhodnout o změně licence.

    Na základě tohoto ustanovení může držitel licence podat též žádost o změnu licence prodloužením její platnosti.

    K § 28:

    V porovnání se současnou právní úpravou, která neumožňuje přijímat opatření včetně uložení sankcí za porušování povinností a podmínek stanovených v licenci, představuje navrhovaná úprava posun k ovlivňování nežádoucích situací vznikajících již v liberalizovaném prostředí telekomunikačního trhu v členských státech EU a proto předpokládaná i na českém telekomunikačním trhu. V souladu se Směrnicí 97/13/EC,čl. 9 bod. 4, zákon stanoví postup pro případy, kdy držitel licence nesplní ve stanovené lhůtě svoje povinnosti přesto, že ze strany Úřadu obdržel výzvu ke zjednání nápravy nežádoucího stavu.

    Možnost odnětí licence je až krajním řešením nastalých nežádoucích situací, je však významným nástrojem k zabezpečení zákonnosti na telekomunikačním trhu. Dvouletá lhůta k podání nové žádosti o licenci má umožnit osobě, jíž byla licence odňata, připravit se dostatečně na podnikání v souladu se zákonem.

    K § 29:

    S cílem zajistit bezvýhradnou právní jistotu ve vztazích v odvětví telekomunikací zákon stanoví i případy, kdy licence pozbývá platnosti.

    K § 30:

    Univerzální služba je instituce zřízená v zájmu veřejnosti zákony všech členských států EU, i četných dalších. Cílem je zajistit i v období zcela liberálních podmínek na telekomunikačním trhu poskytování minimálního, zákonem - podle specifických podmínek a stupně rozvoje odvětví ve státě - stanoveného souboru telekomunikačních služeb, který je dostupný uživatelům na celém území státu bez ohledu na zeměpisnou polohu, za cenu stanovenou podle cenových předpisů. Smyslem této instituce je uznání práva telefonní (faxové a datové) komunikace jako základního práva občana a dále též zabezpečení hospodářské a sociální rovnováhy ve všech územních celcích státu.

    Telekomunikační služby se rozvíjejí velmi dynamicky. S cílem umožnit veřejnosti co nejdříve využití výsledků technického a společenského rozvoje v telekomunikacích, umožňuje zákon změnit stanovený rozsah univerzálních služeb pružně vládním nařízením. Ustanovení odstavce 5 je odůvodněno faktem, že jiným, jednodušším, způsobem, než zákonem v dlouhém legislativním procesu, transponuje např. řada členských států EU i celé nové směrnice do svých právních řádů.

    K § 31:

    Univerzální služba musí být poskytována na celém území státu alespoň jedním poskytovatelem. Ve veřejném zájmu a v souladu s právem ES a se zákony členských států EU se zmocňuje Úřad, aby stanovil povinnost poskytovat univerzální službu za zákonem stanovených podmínek (a zákonem stanoveným osobám). Stanovit tuto povinnost může Úřad rovněž poskytovateli, který o poskytování univerzální služby sám požádá a to i tehdy, nemá-li výrazné postavení na telekomunikačním trhu.

    K § 32:

    Zákon stanoví formulací odpovídající Směrnici 90/388 ve znění Směrnice 96/19/EC, čl.4c písm. a) a Směrnici 97/33/EC čl. 5, povinnost držitelům všech typů licencí (podle § 15) finančním příspěvkem přispívat na krytí prokazatelné ztráty vzniklé poskytováním univerzální služby. Podrobnosti o prokazatelnosti ztráty a související podmínky získání finančních prostředků k pokrytí této ztráty by byly na úkor přehlednosti zákona, budou uvedeny v prováděcím právním předpisu.

    K § 33:

    Povinnost Úřadu zřídit Fond univerzální služby (jako peněžní účet) a stanovení povinnosti účelově vázat finanční prostředky k úhradě prokazatelné ztráty poskytovatele univerzální služby, odpovídá Směrnici 90/388/EEC ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4c písm.a) a Směrnici 97/33/EC čl. 5.

    Přitom zásadní je povinnost stanovená zde v odstavci 2 držitelům licencí podle cit. ustanovení § 15 odst. 1, písm. a) až c) - finančně přispívat na pokrytí prokazatelné ztráty vzniklé poskytovateli (či poskytovatelům) univerzální služby při její realizaci.

    Pravidla, která jsou transformována do tohoto ustanovení z cit. Směrnic, by měla zabezpečit jednoznačně jasné a nekonfliktní vztahy mezi přispívajícími osobami vzájemně (jejich rovné, resp. “spravedlivé“ postavení v přispívání do Fondu), i mezi poskytovatelem univerzální služby a Úřadem.

    K § 34:

    Dlouhodobě na telekomunikačním trhu realizovaná “veřejná telekomunikační služba pronájmu okruhů“ znamená smluvní přenechání části sítě s volnou přenosovou kapacitou (to znamená “okruhu“) na dohodnutou dobu osobě, která může okruh využívat k přenosovým činnostem za podmínky, že ho bude pronajimatel v rámci poskytování této služby udržovat jako funkční, vybavovat ho atributy a parametry nezbytnými k přenosu podle harmonizovaných technických charakteristik a bude činit i další dohodnuté úkony uvedené v dále uvedené Směrnici jako “podmínka dodávky služby“.

    Proto je namístě “povolovat“ tuto službu tak, aby byla snadná její rychlá “supervize“, jak to činí návrh tohoto ustanovení.

    Zájemci o tuto službu jsou oprávněni znát nabídku pronájmu, proto musí být zveřejňována obvyklým (a dosažitelným) způsobem – tj. v Telekomunikačním věstníku.

    Toto ustanovení odpovídá Směrnici 92/44/EC o aplikaci otevřeného přístupu k síti na pronajaté okruhy, ve znění Směrnice 97/51/EC. Na důkaz toho lze uvést:

    Čl. 1 uvedené Směrnice ukládá povinnosti pouze těm poskytovatelům služby pronájmu okruhů, kteří mají výrazný podíl na trhu.

    Čl. 5 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby pronájmu okruhů poskytovat nabídku a služby z nich plynoucí po “rozumnou dobu“. Současně dává regulačním úřadu právo rozhodnout o datu ukončení nabídky, resp. služby.

    Čl. 6 Směrnice opravňuje regulační úřad omezit přístup k pronajatým okruhům za definovaných podmínek.

    Čl. 7 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby pronájmu okruhů poskytovat definovaný minimální soubor pronajatých okruhů.

    Čl. 8, odst. 1 Směrnice ukládá regulačnímu úřadu práva a povinnosti řešit spory týkající se služby pronájmu okruhů.

    Čl. 8, odst. 2 Směrnice ukládá povinnost poskytovatelům služby pronájmu okruhů poskytovat tyto služby za nediskriminačních a transparentních podmínek a ve stejné kvalitě všem subjektům, tj. i svým pobočkám či partnerům.

    K  § 35:

    Zákon stanoví základní povinnosti držitele každé telekomunikační licence, z nichž plnění některých přímo podmiňuje vykonávání regulačních činností, popř. výkon státní správy, Úřadem. Dále, v důsledku zavedení univerzální služby, stanoví držitelům licencí, kterým byla tato služba uložena, kromě jiných povinností souvisejících s jejím poskytováním i povinnost pořizovat dokumenty, na jejichž základě lze ověřit náklady (ztráty) těch, jimž náleží příspěvek z Fondu.

    K analýzám vedoucím ke zvyšování kvality služby musejí držitelé licence vyhodnocovat hodnoty jejích ukazatelů podle metodiky schválené Úřadem, jak to stanoví též Směrnice 98/10/EC v čl. 12, odst. 2.

    K § 36:

    Na rozdíl od současně platné úpravy zákon stanoví, jak to odpovídá Směrnici 98/10/EC, povinnosti držitele telekomunikační licence k poskytování veřejné telefonní služby spojené s vydáváním a vedením seznamu účastníků veřejné telefonní služby a povinným poskytováním informací za podmínek podle odst.1 písm. c).

    Zákon umožňuje žadateli dohodnout si s poskytovatelem služby informací jejich tištěnou nebo elektronickou formu, v níž pak mají právo (s povinností uhradit poskytovateli informací účelně vynaložené náklady) informace obdržet.

    V odstavci 2 se ukládají poskytovateli univerzální služby i další povinnosti, vesměs ve prospěch uživatelů této služby.

    Z důvodu hospodárnosti a účelnosti rozhodne Úřad, kdo musí vydávat jednotný telefonní seznam, nastanou - li podmínky podle odstavce 3.

    K § 37:

    V souladu se Směrnicí 98/10/EC zákon stanoví poskytovateli univerzální služby některé konkrétní povinnosti v zájmu pomoci osobám stanoveným v souladu s právními předpisy z oblasti sociálního zabezpečení, spočívající konkrétně v umožnění pronájmu účastnické stanice se zvláštním vybavením, kterým se stanice pronajímaná za cenu obvykle instalovaného zařízení zaopatří bezplatně a v umožnění využívat zákonem určená veřejná telefonní zařízení.

    K § 38 až § 42:

    Z následujících ustanovení

    Směrnice č. 90/387/EEC článek 3 odst.1,

    Směrnice č. 90/387/EEC doplněné směrnicí 97/51/EC článek 3 odst. 2, 3,

    Směrnice č. 90/388/EEC doplněné směrnicí 96/19/EC článek 4,

    Směrnice č. 90/388/EEC doplněné směrnicí 95/51/EC článek 4,

    Směrnice č. 98/10/EC článku 5 odst. 1 a 2,

    Směrnice č. 98/10/EC článku 9,

    Směrnice č. 97/33/EC článku 4 odst. 1

    a ze Směrnice č. 88/301/EC článek 4

    vyplývá, že je nesporná potřeba vytvoření jednotného celoevropského telekomunikačního prostředí cestou transformace dokumentů ES pro zajištění otevřeného přístupu k veřejným telekomunikačním sítím a službám, do zákonů členských i k EU “přistupujících“ států a to zde stanoveným “přístupem k síti“. Jen tak lze splnit povinnost provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí zabezpečit možnost vzájemné komunikace uživatelů stejných služeb (a jen tak lze vesměs vykonávat povolenou telekomunikační činnost).

    Podle Směrnice 90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4a odst. 1 a podle Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. a), b) a d) a 97/51/EC, je nutno zákonem zabezpečit rovné vztahy provozovatelů propojovaných sítí s “připojovanými“ partnery.

    Z výčtu “osob“, kterých se problematika otevřeného přístupu k sítím a propojování veřejných telekomunikačních sítí týká, je zřejmé, že zákon neupravuje zřizování a provozování neveřejných telekomunikačních sítí. To znamená, že jejich zřizování a provozování je ponecháno zcela v kompetenci jejich zřizovatelů a provozovatelů.

    Pokud se v těchto ustanoveních stanoví povinnosti směřující k propojení sítí nejen “provozovatelům sítí”, ale též poskytovatelům veřejných telekomunikačních služeb, je jednoznačně jasné, že se jimi rozumí ti účastníci telekomunikačního trhu, kteří jsou oprávněni poskytovat službu a provozovat rovněž síť (či sítě).

    V těchto ustanoveních se specifikují detailně práva a povinnosti provozovatelů veřejných telekomunikačních sítí a poskytovatelů veřejné telekomunikační služby tak, aby byl zabezpečen přístup do odvětvové infrastruktury a aby uživatelům služeb byla zajištěna možnost vzájemné komunikace. Dále též práva a povinnosti Úřadu, který musí regulovat tento přístup.

    Podle Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. c) se ukládá v zájmu transparentnosti prostředí a zájmu uživatelů provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí, popř. poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, povinnost sdělovat Úřadu obsah uzavřených propojovacích smluv a informovat ho o jejich případných změnách.

    Podle Směrnice 90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4 a 4a odst. 3 a podle Směrnice 97/33/EC, čl. 4, odst. 1 se stanoví Úřadu práva a povinnosti aktivně vstupovat do procesu uzavírání smluv o propojení a současně se ukládá provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí, popř. poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, povinnost informovat Úřad o probíhajících jednáních, která zjevně k uzavření smlouvy, například z důvodů různých průtahů, nevedou. Tato ustanovení zakládají možnost preventivního působení Úřadu a předcházení případným sporům.

    Ve snaze nediskriminovat ty osoby, realizující zde uvedené telekomunikační činnosti, které nemají výrazný podíl na trhu, jsou jejich povinnosti diferencovány od povinností osob s výrazným podílem na trhu.

    Všeobecně lze uvést, že zde uvedená konkretizace příslušnosti Úřadu zasahovat v obecném zájmu do soukromoprávních vztahů mezi osobami, jimž byly povoleny telekomunikační činnosti, je převzata ze směrnic uvedených v odůvodnění předchozího ustanovení. Jde o příklad “regulace“ vžité ve státech EU (po úplné liberalizaci telekomunikačního trhu a plném otevření hospodářské soutěže) a odůvodněné skutečností, že bez ní by mnohá “povolovací“ rozhodnutí nebyla vůbec využitelná ke škodě uživatelů telekomunikačních služeb.

    Proto se také stanoví oprávnění (jež je i povinností) Úřadu za daných podmínek měnit publikovanou referenční nabídku, popř. také uzavřené smlouvy o propojení, k čemuž se svěřuje Úřadu oprávnění provádět inspekční šetření o plnění smluv o propojení.

    Podle Směrnice 97/33/EC, čl.7 odst. 3 a čl. 9 odst. 3 a odst. 4 se ukládá provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí, popř. poskytovatelům veřejné telekomunikační služby, povinnost zveřejňovat referenční nabídku propojení – v nabídce lze přitom nabízet jen propojení technicky uskutečnitelné.

    Protože v rozhodnutí v případě uvedeném v odst. 1 Úřad pouze vysloví, zda odmítnutí žádosti o uzavření smlouvy o propojení bylo (či ne) z hlediska technických možností provozovatele sítě oprávněné, vedl by postup podle správního řádu k nedůvodným průtahům. Jestliže ovšem Úřad shledá, že odmítnutí uvedené žádosti nebylo důvodné, rozhodne ve správním řízení podle § 41 odst. 1 o “povinnosti propojení“ či o umožnění přístupu k síti přístupu.

    V zájmu veřejnosti je Úřad vybaven oprávněním nahrazovat svým rozhodnutím o povinnosti držitelů licencí provést propojení nebo umožnit přístup k sítím, neuzavřou-li o tom smlouvu, v případech, kdy

  • je odmítnuto už samo uzavření smlouvy (jak stanoví § 40 odst. 1),

  • jednání o přijaté žádosti o smlouvu nevedlo k jejímu uzavření.

Jinak by obecný zájem o všeobecnou dosažitelnost telekomunikačních služeb nemusel být povinnými osobami respektován.

Podle Směrnice 98/10/EC, čl. 13 odst. 1 a odst. 2 se ukládají Úřadu práva a povinnosti k řešení sporů, k nimž dochází, jestliže provozovatel veřejné pevné telefonní sítě nebo poskytovatel veřejné telefonní služby s výrazným podílem na trhu ukončuje, výrazně mění nebo snižuje dostupnost svých služeb. Zároveň se Úřadu umožňuje omezit přístup k veřejným pevným telefonním sítím.

Významově širší pojem “řešení“ byl použit v odstavci 2, neboť vedle rozhodování obsahuje “řešení“ například i stanovení sankcí.

Podle Směrnice 97/33/EC, čl. 9 odst. 5 a odst. 6 se stanoví Úřadu pravidla, podle nichž bude řešit spory týkající se vzájemného propojení sítí.

Podle Směrnice 97/33/EC, čl. 6, písm. c) zákon ukládá Úřadu práva a povinnosti zveřejňovat znění uzavřených smluv o propojení a to v definovaném rozsahu.

Při úvaze, co je obchodní strategie uvedená v odstavci 5, postupuje Úřad přiměřeně podle smyslu obchodního zákoníku.

V praxi se stává, že k síti se někdo hodlá připojit v jiných, než obvyklých, koncových bodech. Pro tyto případy musí zákon stanovit postupy, které jsou totožné s postupy stanovenými v předchozích ustanoveních. Pro přehlednost zákona v něm nebudou upraveny podrobné technické a provozní podmínky přístupu k síti, propojení sítí a připojení provozovatelů neveřej­ných telekomunikačních sítí k veřejným telekomunikačním sítím. K tomu bude vydán prováděcí předpis ve znění příslušných článků Směrnice 90/388/EEC novelizované Směrnicí 96/19/EC čl. 4a odst. 1) a dále též podle Směrnice 97/33/EC čl. 10.

K § 43

Síťové plány jsou technické předpisy, které jednoznačně stanoví soubor technických podmínek, za kterých lze síť provozovat. Bez vymezení těchto podmínek by nebyl zajistitelný především obecný princip otevřeného přístupu k síti a jednotliví provozovatelé síti by je realizovali pouze na základě jim vyhovujících podmínek, bez jednoznačné povinnosti dodržet technické parametry, které jsou nezbytné k propojení s ostatními provozovateli sítí a poskytovateli služeb. Mezi síťové plány patří zejména: číslovací plán veřejné telefonní sítě, číslovací plán veřejné datové sítě, číslovací plán signalizačních bodů signalizačních sítí signalizačního systému č. 7, číslovací plán sítích s převáděním rámců (Frame Relay), přenosový plán, synchronizační plán a plán rozdělení míry spolehlivosti.

K § 44:

Hranice obvodů veřejné telefonní sítě jsou rozhodující pro tarifikaci, směrování tísňových volání a dalších služeb, vymezení územních kompetencí jednotlivých provozovatelů, vytváření telefonních seznamů apod. Z těchto důvodů je nutné jejich uspořádání a přesná evidence. Změny je možno provádět jen výjimečně a z dostatečně vážných důvodů. Proto zákon ukládá Úřadu práva a povinnosti rozhodovat o uspořádání těchto hranic. Podrobnosti, jako jsou údaje o tom, kdo a jak o změnu hranic žádá a povinnosti vyplývající jako důsledky změn, stanoví Úřad opatřením vydaným v souladu se zákonem o Sbírce zákonů.

K § 45:

Toto ustanovení je jedním z nástrojů k ochraně kvality telekomunikačních služeb a telekomunikací vůbec. Odpovídá Směrnici č. 88/301/EC článek 3, Směrnici 92/44/EEC doplněné Směrnicí 97/51/EC, článek 6 odst. 4 a Směrnici č. 99/5/EC článek 7 odst.5. Jeho smyslem a podstatou je zabezpečení rovného postavení osob (co do ochrany jejich zájmů) provozujících zařízení, jež se projevilo škodlivě a jehož činnost byla proto zastavena, s postavením osob škodlivým zařízením dotčených.

K § 46:

Toto ustanovení o sdílení kapacit odpovídá Směrnici 97/33/EC článku 11 a její Příloze VII, části 1. Je v souladu s normativní úpravou ochrany krajiny, pozemních komunikací, životního prostředí atp. v některých právních předpisech ČR a umožňuje spoluužívání již vybudovaných tras nadzemních vedení, kabelovodů a stožárů i jinými držiteli licencí, než jen vlastníky těchto zařízení.

K § 47:

S cílem zjednodušit povolování některých telekomunikačních činností obdobně, jak to již několik let činí členské státy EU po odklonu EU od principu zásadního udělování individuálních licencí na veškeré telekomunikační činnosti ke generálním (všeobecným) oprávněním, upravuje problematiku těchto oprávnění i tento nový zákon. Ustanovení této jeho části odpovídají textu Směrnice 97/13/EC a Doporučení Rady Evropy 90/543/EEC, čl.1.

K § 48:

Ustanovení vymezuje pro které telekomunikační činnosti postačí generální licence a není tudíž potřebné udělovat individuální licenci. Stanovení telekomunikačních činností, které lze regulovat generální licencí je významné pro informaci zájemců o telekomunikační činnosti, kteří např. uvažují o podání žádosti o licenci i v případech, kdy není potřebná, nebo se naopak domnívají, že nepotřebují žádné oprávnění.

K § 49:

Podle Směrnice97/13/EC se stanoví k prohloubení informovanosti a právní jistoty “odvětvové“ veřejnosti náležitosti generální licence a postupy související s jejím vydáním.

Obecné správní předpisy zde nelze aplikovat, neboť správní řád je využitelný jen pro rozhodování o individuálních správních aktech konkrétním adresátům. Oproti jednoduché proceduře vydávání generálních licencí je adresné správní řízení zdlouhavější o zjišťovací postupy, které jsou pro jednoduché telekomunikační činnosti (s předem předvídatelnými okolnostmi jejich realizace minimálně usměrněnými z důvodu veřejného zájmu zákonem) nadbytečné.

K § 50:

S cílem zajistit právní jistotu ve vztazích v odvětví telekomunikací a garanci stability podmínek pro podnikání, zákon stanoví případy, kdy lze generální licenci měnit či zrušit.

K § 51 - § 53:

K vykonávání telekomunikačních činností podle generální licence je - zejména k zabezpečení kvality služeb a k ochraně telekomunikací - nutno stanovit zákonem minimální regulaci, jak je uvedena podle evropského práva v těchto ustanoveních. Jde zejména o povinnost písemně přihlásit předmětnou činnost k registraci u Úřadu a uvést přitom údaje taxativně uvedené v zákoně, popř. i předložit stanovené doklady.

Osvědčení o registraci je průkazem jeho držitele o splnění zákonem stanovených podmínek pro uskutečňování telekomunikačních činností (zákon mu však stanoví i některé další povinnosti jednorázové i průběžně plněné). Je také dokladem o splnění podmínky pro vydání živnostenského oprávnění podle zvláštního zákona.

Zařazení ostatních ustanovení týkajících se generálního oprávnění do tohoto zákona znamená splnění povinností stanovených pro členské a přistupující státy EU Směrnicí 97/13/EC, čl. 5 a Směrnicí 90/388/EEC, čl. 2 odst. 3.

Ustanovení o zveřejňování seznamu osvědčení o registraci se jeví jako nutné k informovanosti a k zabezpečení principu rovnosti podnikatelů na telekomunikačním trhu (k vyloučení jejich diskriminace).

K § 54:

Přes zjednodušení “povolování“ cestou generální licence držitele osvědčení o registraci, zákon mu stanoví některé povinnosti jednorázové a jiné, průběžně plněné. Musí totiž stanovit nástroje, na jejichž základě získá Úřad podněty k některým svým činnostem, např. inspekčním.

K rozdílným povinnostem osob podle odstavce 1 a 2 nutno uvést, že součástí generálních licencí určených pro osoby uvedené v odstavci 2 je technické zabezpečení vysílání veřejnoprávních stanic rozhlasu a státních programů televize. Z důvodu zákonné odpovědnosti Úřadu i provozovatelů zařízení a sítí a poskytovatelů služeb vůči veřejnosti - rozsahu tedy širšího, než jakou mají osoby uvedené v odstavci 1 (veřejnost např. je nutno předem informovat o realizaci vysílání) – je namístě získání informací uvedených v odstavci 2, písm a) - c).

K § 55:

Ve snaze zabránit “mezeře“ v zákonné úpravě je nutné stanovit i udělení oprávnění a následné postupy Úřadu v případech, kdy by jinak mohlo dojít k neodůvodněné  realizaci telekomunikačních činností bez jakýchkoli pravidel.

K § 56:

Toto ustanovení, které pro jednoznačnost výkladu této části zákona též výslovně požadovala většina respondentů připomínkového řízení k věcnému záměru zákona, odpovídá ustanovením Směrnice 97/13/EC, čl. 3 odst. 3.

K § 57:

Správu kmitočtového spektra je nutno provádět proto, aby se zajistilo efektivní využívání omezeného přírodního zdroje, kterým se rozumí vymezená část kmitočtů (v  intervalu 3 kHz až 3000 GHz) pro poskytování radiokomunikačních služeb.

Na základě Radiokomunikačního řádu, který je mnohostrannou mezinárodní smlouvou závaznou pro ČR, jsou správcem spektra vyhrazovány k jednotlivým telekomunikačním službám určité úseky kmitočtového spektra. Na státní úrovni k tomuto účelu slouží plán přidělení kmitočtových úseků (Národní kmitočtová tabulka) a plán využití kmitočtového spektra. Oba uvedené plány se v intervalu několika let revidují a nově zpracovávají, aby respektovaly nejnovější stav technologií a změny v mezinárodních ujednáních i některé změny na národní úrovni.

Pro účelné využití uvedeného spektra je nutno v rámci správy kmitočtového spektra provádět kontrolu jeho využívání a zabezpečovat zabránění dlouhodobému nevyužívání přidělených kmitočtů.

Z hlediska nerušeného využívání kmitočtů je nutno v některých případech provádět jejich mezinárodní koordinaci podle platných dohod a vzájemně odsouhlasených metod. Určujícím faktorem pro jejich provádění jsou specifické podmínky požadované pro využití kmitočtů (např. vyzářený výkon, nadmořská výška stanoviště vysílače, vzdálenost od hranice a pod.).

Pro potřeby obrany a bezpečnosti státu jsou vyhrazené části kmitočtového spektra předávány do správy Ministerstva obrany. Tím jsou respektovány potřeby obrany, k tomuto účelu potřebné rozdělování spektra je uskutečňováno v součinnosti s odborníky resortu obrany. Části spektra určené pro rozhlasové a televizní vysílání jsou přidělovány jednotlivým jeho uživatelům v úzké součinnosti s Radou pro rozhlasové a televizní vysílání s cílem dosáhnout maximálního souladu rozhodnutí Úřadu s licencemi vydávanými touto Radou v její působnosti.

Pro zajištění srozumitelnosti celého procesu a informovanosti uživatelů kmitočtového spektra se plán přidělení kmitočtových pásem a plán využití kmitočtového spektra pravidelně zveřejňují. Z hlediska legislativního zdůraznění jejich významu se jeví jako vhodné jejich vyhlašování a zveřejnění jejich znění ve Sbírce zákonů.

“Každá vysílací rádiová stanice musí být identifikovatelná volací značkou, popř. jiným uznaným způsobem označování totožnosti přidělení“ (čl. 25 Radiokomunikačního řádu). Žádná stanice nesmí vysílat bez poznávacího označení nebo s neuznaným (falešným) poznávacím označením, a to zejména z důvodu identifikace v případech odhalování rušení.

Ustanovení § 57 přebírají ustanovení Doporučení Rady 90/543/EEC čl.1, Směrnice 90/544/EEC čl. 2, Směrnice 91/287/EEC čl. 2, Rezoluce Rady 92/C318/01 čl.1 a 2 a Rozhodnutí 710//97/EC čl. 2, které jsou součástí komunitárního práva.

K § 58 - § 65:

Pro provoz vysílacích rádiových zařízení je nutné povolení vydané regulačním orgánem.

Konkrétně je nutno odůvodnit výjimku ze znění § 59 odst. 2, že žádosti se vyřizují podle jejich pořadí. Vyplývá z omezení kapacity “omezeného zdroje“, kterým jsou (vedle čísel) kmitočty a ze skutečnosti, že na základě některých zvláštních zákonů je nutno o žádostech orgánů uvedených v odstavci 3 rozhodovat v obecném zájmu přednostně. Podají-li tyto orgány žádost, vyjmou se z pořadí. Z dikce odstavců 2 a 3 je zjevné, že po rozhodnutí o nich se rozhoduje o ostatních podle jejich pořadí.

Povolení může být individuální nebo všeobecné (generální licence). K zajištění požadované kvality poskytované radiokomunikační služby, kterou regulační orgán vydáním povolení zaručuje, je kromě vlastního přidělení kmitočtu nezbytné v povolení stanovit další technické parametry rádiového zařízení (výkon, stanoviště, vyzařovací diagram, šířku použitého kmitočtového pásma a pod.) přímo vázané na přidělený kmitočet a stanovené tak, aby nedocházelo k možnému vzájemnému rušení provozovaných rádiových zařízení. Povolení se vydává na dobu určitou, což umožňuje provádět v předem známých intervalech změny potřebné pro hospodárné využívání kmitočtového spektra.

Na vydání povolení pro provoz vysílacích rádiových zařízení, jeho změnu a pro pozbytí jeho platnosti, platí obdobně odůvodnění o licenci a generální licenci.

K § 66:

Pro toto ustanovení platí dva první odstavce odůvodnění § 102.

K § 67:

V některých případech, zpravidla pro zahraniční subjekty, je třeba vydat povolení neprodleně. Jedná se zejména o zajištění reportážních přenosů z území ČR pro zahraniční agentury. Platba poplatku předem je požadována proto, že zahraniční společnost je vždy obtížné dohledat a téměř nemožné na ní vymáhat případné dlužné částky.

K § 68:

Aby bylo zajištěno kvalifikované provozování povolených rádiových zařízení z hlediska dodržování stanovených technických parametrů je nezbytné, aby držitel povolení tuto činnost svěřil osobě, která pro tyto účely musí mít zkouškou ověřené znalosti.

K § 69:

Radiokomunikační fond jako peněžní účet slouží k pokrytí nákladů vynaložených držiteli povolení v důsledku vynucených změn ve využití kmitočtového spektra (situace je obdobná případům, pro něž dochází k vyvlastnění pozemků ve veřejném zájmu a není tedy přípustná bez náhrady). Jedná se o změny v důsledku potřeb zajištění bezpečnosti státu (např. harmonizace kmitočtů po vstupu do NATO), veřejného zájmu (uvolnění kmitočtů pro nové služby - např. DCS 1800), zavádění nových technologií (kmitočtově efektivnějších) nebo nových služeb. Tyto změny jsou i důsledkem trvale probíhajícího procesu harmonizace využívání kmitočtového spektra v Evropě, jejichž cílem je právě umožnit zavedení nových, mezinárodně - minimálně na teritoriu Evropy - kompatibilních služeb. V důsledku změn je nutno provádět přelaďování nebo úpravu provozovaných zařízení a v některých případech i kompletní výměnu. Zdrojem fondu je vládou stanovená část vybíraných poplatků za využívání přidělených kmitočtů. Tato část může být proměnná na základě očekávaných potřeb, které odpovídají dopadu očekávaných změn na konkrétní situaci v ČR. Naplánovat tyto změny v dostatečném předstihu, který by umožnil ekonomické zhodnocení vložených investic, je nerealizovatelné, protože odsouhlasení změn na mezinárodní úrovni závisí na situaci a dopadu v jednotlivých evropských zemích. V současné legislativě není tato problematika řešena.

Protože tato problematika je všude obdobná, je řešena vytvořením samostatných fondů ve většině členských států EU. V Německu zase např. stát hradí přímo náklady vyvolané změnami využívání kmitočtového spektra.

K § 70 - § 77

Obdobně jako kmitočty jsou čísla (popř. číselné řady a obdobně též “jména a adresy“ sítí a služeb v telekomunikacích) omezeným zdrojem. Zajištění jejich potřebného počtu pro telekomunikační služby vyžaduje zákonné zabezpečení jejich účelného a hospodárného využívání a tedy i přesně definované podmínky pro jejich správu a přidělování. To ukládá regulačním orgánům např. Směrnice 97/33/EC ve znění Směrnice 98/61/EC v čl. 12, odst. 1- 4. Proto také je Úřad povinen ve Sbírce zákonů oznamovat jejich vyhlášení a jejich znění uveřejňuje v Telekomunikačním věstníku.

Zákonná úprava zohledňuje dále Směrnici 90/388/EEC ve znění Směrnice 96/19/EC stanovící regulačnímu orgánu povinnost rozhodovat o přidělování čísel na základě individuálních žádostí a stanoví náležitosti žádostí, stejně jako obsah správního rozhodnutí o přidělení čísla (popř. číselné řady a obdobně též “jména a adresy“ sítí a služeb).

Zákon stanoví rovněž pravidla pro změnu rozhodnutí a taxativní je výčet způsobů pozbytí platnosti rozhodnutí.

Odůvodnění opakovaných poplatků je totožné s odůvodněním § 102.

Přednostní přidělení čísel podmiňuje realizaci univerzální služby a je odůvodněno přímo její podstatou (smyslem).

K § 78:

Podle Směrnic 91/396/EC a 92/264/EEC a 97/33/EC, ve znění Směrnice 98/61/EC,  čl. 12, odst. 5a 7, se stanoví - s možností výjimky vyvolané technickou příčinou - provozovatelům veřejných telekomunikačních sítí s výrazným podílem na trhu povinnost nastavením předvolby čísel, nebo individuální volbou čísel pro jednotlivá volání zajistit přístup ke službám všech poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb propojených s jejich sítí.

V zájmu veřejnosti se v odstavci 2 zavádí možnost přenositelnosti telefonních čísel.

K § 79:

Stanovení regulovaných cen univerzální služby podle odstavce 1 cenovým rozhodnutím tak, aby byla zabezpečena cenová dostupnost univerzální služby podle odst. 2, je v souladu se zákonem o cenách a odpovídá Směrnici 98/10/EC, čl. 3 odst. 1, Směrnici 90/388/EEC, ve znění Směrnice 96/19/EC, čl. 4c) a Směrnici 92/44/EEC, čl. 10. Hlubší zásah do cen by mohl být diskriminační.

Součinnost Úřadu s Ministerstvem financí při zpracování návrhu cenové politiky v oblasti telekomunikačních služeb je namístě k zachování systémovosti ve všech odvětvích v ČR.

K § 80:

V cenovém rozhodnutí Úřad stanoví způsob výpočtu cen za propojení na základě nákladové orientace a s reflektováním skutečných nákladů - učiní tak s ohledem na zajištění univerzální služby a interoperatibility podle principů otevřeného přístupu k síti, což odpovídá Směrnici 90/388/EEC (o konkurenci na trzích pro telekomunikační služby), čl. 4 odst. 5 a Směrnici 97/33/EC (o vzájemném propojení v telekomunikacích), čl. 7.

K § 81:

Povinnost poskytovatelů veřejných telekomunikačních služeb uvedená v odst. 1 byla stanovena podle Směrnice 90/388/EEC, čl. 4 odst. 4 a Směrnice 98/10/EC, čl. 18.

Jejich povinnost vést oddělenou evidenci nákladů, tržeb a výnosů způsobem stanoveným v odstavci 1 a 2 má podle principů práva ES učinit věrohodnými veškeré jejich postupy. Stanovení této povinnosti odpovídá Směrnici 90/388/EEC, čl. 8 a Směrnici 97/33/EC, čl. 7, odst. 2 a 5 (a rovněž jejímu čl. 8.)

K § 82:

Ustanovení odstavců 1 - 3 má za cíl zabránit provozování neekonomických a jiných, než telekomunikačních, činností na vrub veřejných telekomunikačních sítí a veřejných telekomunikačních služeb. V členských státech EU i jinde v Evropě je zákaz křížového financování samozřejmostí.

K § 83:

Úprava základních obchodně - zákaznických vztahů v oblasti telekomunikačních služeb včetně povinnosti poskytovatelů těchto služeb vypracovat a zveřejnit všeobecné podmínky pro poskytování služeb má zabezpečit právní jistotu uživatelů těchto služeb a zajistit též objektivitu a rovnost ve vzájemných vztazích. Důvodem navržené právní úpravy je i snaha, aby všeobecné podmínky po uzavření smlouvy nemohli poskytovatelé telekomunikačních služeb ani jejich uživatelé zpochybňovat.

Všeobecné podmínky služby zpracovává poskytovatel služby v souladu se svou licencí, popř. generálním oprávněním, jako návrh na uzavření smlouvy o poskytování telekomunikační služby. Zájemci musí být jejich návrh k dispozici tak, aby se s nimi mohl seznámit ještě před uzavřením vlastního smluvního vztahu. To odpovídá Směrnici 92/44/EEC čl. 3 odst. 2

Zákon stanoví minimální rozsah údajů, které musí všeobecné podmínky každé telekomunikační služby obsahovat a specifické podmínky pro službu telefonní.

Úřad schvaluje (a může měnit) výhradně všeobecné podmínky pro univerzální službu, a to jen k ochraně zájmů veřejnosti .

Ustanovení odpovídá Směrnici 98/10/EC, zejména čl. 12 odst. 2 a, čl. 14 odst. 1 a čl. 15 odst. 1.

K § 84:

Základní práva a povinnosti podmiňující poskytování telekomunikačních služeb se navrhují jako ustanovení zákona, ostatní vztahy soukromoprávního charakteru budou věcí dohod mezi poskytovateli služeb a jejich uživateli.

Přitom se vychází z faktu, že vedle uspokojivé kvality telekomunikačních služeb je hlavním zájmem jejich uživatelů přesné vyúčtování služeb, možnost jejich reklamace a další problémy související s cenami za služby.

Zákon zakotvuje zásady vztahu mezi poskytovatelem a uživatelem, týkající se vyúčtování ceny za poskytnutou službu a zaplacení poskytnuté služby, v odstavci 11 pak i povinnosti, ale i oprávnění (ochranu) poskytovatele v případech, kdy služba bude poskytnuta jen částečně anebo nebude poskytnuta vůbec.

Způsob vyúčtování a rozpisu cen se normativně upravuje v souladu se Směrnicí 98/10/EC, čl.14 odst.1, další postupy podle čl. 21.

Protože poskytovatelé služeb jsou způsobilí zabezpečit “jen“ technické přenášení zpráv, nejsou vybaveni zaměstnanci a zákonnými prostředky k posuzování obsahu těchto zpráv a případnému jejich zabránění jindy a jinak, než je stanoveno tímto zákonem.

K § 85:

Povinnost poskytovatele veřejné telefonní služby bezplatně zablokovat na žádost uživatele přístup ke službám, jejichž obsah může ohrožovat mravní výchovu mládeže, je výsledkem důvodných výzev veřejnosti ke stanovení této povinnosti, stejně jako výzev ke stanovení nástrojů k zabránění zlomyslných a obtěžujících volání. Je v souladu s komunitárním právem.

Parametry (ukazatele) rozvoje a kvality univerzální služby jsou matematickou statistickou veličinou, bez níž nelze zajistit určitý stupeň úrovně těchto služeb. Povinnosti poskytovatele této služby vztahující se k nim jsou formulovány podle Směrnice 98/10/EC, čl. 12, odst. 2a.

Stanovení povinnosti poskytování doplňkových služeb odpovídá Směrnici 98/10/EC, čl. 14, odst. 1 a čl. 15, odst. 1.

K § 86:

Zákon stanoví telekomunikační tajemství a povinnosti osob k zajištění jeho dodržování odlišně od dosavadního zákona o telekomunikacích a v širším měřítku (a konkrétněji), než jak je stanoveno v Čl. 13 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku a v dalších právních předpisech. To je dáno zejména snahou transformovat tuto instituci v rozsahu daném Směrnicí 95/43/EC, ve znění Směrnice 97/66/EC, o nakládání s osobními daty a ochraně soukromí v odvětví telekomunikací do českého právního řádu a upravit normativně (s taxativním výčtem povinností osob vykonávajících telekomunikační činnosti - to k podpoře právní jistoty dotčených osob) i ochranu osobních a zprostředkovacích dat týkající se zpracování osobních dat a ochrany soukromí v telekomunikacích.

K § 87 a § 88:

Jde o ustanovení na ochranu konkrétních osobních a zprostředkovacích dat ve smyslu ústavního pořádku, kterou jsou povinny poskytovat osoby vykonávající telekomunikační činnosti s využitím dosažitelných pro ně technických prostředků. Ty jsou na vysoké úrovni v digitálních ústřednách, proto je jejich provozovatelům namístě stanovit v § 87 více povinností, než provozovatelům ostatním. Přitom zásadní změnou proti dosavadní právní úpravě je ustanovení § 87 odst. 4, z něhož je zjevné, že záznamové zařízení digitálních ústředen ke sledování doby, délky a směru jednotlivých telefonických volání a tedy i počtu realizovaných tarifních impulzů, umožňuje poskytovatelům služeb vyhotovovat vyúčtování rozepsané (specifikované) podle jednotlivých položek.

Text obou těchto ustanovení odpovídá Směrnici 97/66/EC a Rezoluci Rady 96/C 329/01 ze dne 17. ledna 1995 o zákonném odposlouchávání telekomunikací, jejíž principy převzala vláda usnesením č. 673/1997.

K § 89:

Vládní nařízení je ke stanovení technických a provozních podmínek pro krizové situace namístě jak z důvodu významu těchto podmínek, tak jejich nadresortního charakteru. Bude kromě jiného obsahovat i zajištění přednostního provozu a aktivačních vedení, pro vybrané subjekty řešící krizovou situaci na daném území státu.

Navrhovaná ustanovení plně respektují principy integrovaného záchranného systému podle usn. vl. 246/93, stejně jako záměry současně připravovaných branných právních předpisů a opatření souvisejících s členstvím ČR v NATO. Jsou formulována obdobně jako je tomu v zákonech členských států EU a dalších západoevropských státech.

Přednostním provozem se rozumí zabezpečení nepřetržitého telekomunikačního spojení za krizových situací.

K § 90:

Ochrana provozu telekomunikačních zařízení a sítí, popř. ochrana poskytování telekomunikačních služeb nebo provozování radiokomunikačních služeb proti rušení, je zachována v rozsahu současné právní úpravy. Nově se pro svou aktuálnost do zákona doplňuje ustanovení, dosud obsažené v prováděcím předpisu, o rušení způsobeném elektromagnetickým stíněním nebo odrazy elektromagnetických vln nově postavenými stavbami.

Ustanovení o tom, že odvolání proti závaznému příkazu vydávanému v obecném zájmu k okamžitému zabránění poruch, a to mnohdy i nad rámec odvětví, převzaté z platné právní úpravy, se osvědčilo v případech, kdy by jinak došlo k prodlení při odstraňování zdroje rušení.

K § 91 - § 93:

Ve veřejném zájmu bude držitelem telekomunikační licence zřizována a provozována veřejná telekomunikační síť. Právní úprava se navrhuje obdobně jako v zákonech o jiných sítích (např. zákon č. 222/1994 Sb.). Nově se - oproti dosavadní právní úpravě - zákonem stanoví oprávnění vyplývající z rozvoje telekomunikačních služeb a četnosti zájemců o ni, a sice: zřizování vnitřních telekomunikačních rozvodů včetně koncových bodů veřejné telekomunikační sítě v budovách a přípojných vedení pro veřejné telefonní automaty (např. koncovým bodem veřejné telefonní sítě pro telefonní účastnickou stanici je telefonní zásuvka v bytě účastníka).

Pro řešení havarijních situací telekomunikačních zařízení a vedení (jde např. o výpadek provozu hlavních telefonních stanic z důvodu přerušení vedení) je navržena obdobná úprava, jako je uvedená v zákoně č. 13/1997 Sb., o pozemních komunikacích, ohledně havárií vedení v pozemních komunikacích (§ 36 odst. 6).

Z důvodu obecného zájmu se nově zákonem stanoví vlastníkům bytů nebo domů povinnost umožnit příjem rozhlasového a televizního vysílání a zřízení vnitřních domovních rozvodů a koncových bodů pro užívání telekomunikačních služeb uživatelům bytů nebo domů.

Pro zřizování ochranných pásem telekomunikačních zařízení a vedení se zachovává současná právní úprava. Nově se doplňuje ustanovení, že Úřad bude účastníkem územního řízení o ochranném pásmu, které provádí obecný stavební úřad.

K § 94 - § 96:

K těmto ustanovením náleží odůvodnění § 3. Ve smyslu vládou schváleného věcného záměru zákona (usnesení vlády č. 50 ze dne 20. 1. 1999) a národní telekomunikační politiky (usnesení vlády č. 324 ze dne 14. 4. 1999) musí být Úřad ze zákona vybaven dostatečnými právními nástroji k zajištění vyvážené ochrany veřejného zájmu a má mít postavení jiného úřadu státní správy v působnosti Ministerstva dopravy a spojů.

K § 97:

S ohledem na skutečnost, že v prostředí liberalizovaného telekomunikačního trhu bude zákon, popř. navazující prováděcí podzákonné právní předpisy, jediným legislativním nástrojem k zabezpečení fungování vztahů vznikajících v odvětví telekomunikací a k odstraňování ”poruch” v těchto vztazích, bylo vyvinuto značné úsilí k nalezení normativní úpravy státní inspekce v telekomunikacích dostatečným způsobem. Jinak nelze dosáhnout potřebných záruk ochrany společenských zájmů v prostředí úplné liberalizace odvětvového trhu. Bývá vyslovována, a to i vně resortu, obava, že inspekční činnost zabezpečovaná k plnění stanovených zákonných povinností Úřadem (jeho zaměstnanci), postupem podle obecných právních předpisů o kontrole, nemůže být dostatečně specifická, a že také postupy při inspekci si zaslouží zvláštní zákonnou úpravu. Návrh ustanovení je v souladu se Směrnicí 90/388/EEC, ve znění Směrnice 97/51/EC, čl 5a a čl. 7. Jeho realizace bude ovšem klást trvale nároky na morální i odbornou zdatnost zaměstnanců Úřadu.

K § 98 - § 101:

Sankcemi jsou zejména pokuty ukládané fyzickým a právnickým osobám, které porušily povinnosti stanovené jim zákonem (a které případně nezjednaly nápravu, přestože k tomu měly příležitost), a to s přihlédnutím k závažnosti, způsobu, době trvání a následkům jejich protiprávního jednání. Sankcí může být i nepeněžní plnění. Stanovení výše pokut se navrhuje po analýzách deliktů v telekomunikacích obdobným způsobem jako v jiných “síťových“ odvětvích. Vybírat, popř. i vymáhat pokuty, které jsou příjmem státního rozpočtu, musí Úřad, jak je zřejmé z odůvodnění § 3 a § 94 - § 96.

K § 102:

Podle Směrnice 97/13/EC, čl. 11, odst. 2. a v souladu s usnesením vlády 324/1999 (národní telekomunikační politika) se v členských státech EU stanoví a vybírají regulační úřady jednorázové a opakované poplatky stanovené obdobně tímto zákonem. Ty musejí zásadně odrážet potřebu zajištění optimálního stanovení a využití omezených zdrojů, nesmějí mít diskriminační charakter a při jejich stanovení je nutno zohlednit podporu rozvoje zdokonalování odvětvových služeb a konkurence.

Pravidelné opakované úhrady za využití omezených zdrojů plní nezastupitelnou regulační funkci (ovlivňuje např. množství disponibilních kmitočtů a čísel) a současně nutí uživatele omezených zdrojů používat co nejefektivnější technologie.

Správní poplatky k pokrytí nákladů vzniklých v souvislosti s vydáním rozhodnutí o povolení určitých činností, s administrativou, s uvedením povolení do “praxe”, s kontrolou a inspekcí realizace povolení atp., budou uvedeny v zákoně o správních poplatcích (k tomu viz § 116).

Veškeré zde uvedené poplatky jsou příjmem státního rozpočtu.

K § 103:

Toto ustanovení vychází ze skutečnosti, že některé věci soukromoprávního charakteru jsou schopny věcně správně (na základě zjištění pomocí odborných technických prostředků a měření), rychle a veřejnosti dostupně (což jsou požadavky kladené na členské a přistupující státy EU právem ES) rozhodnout správní orgány. Občanský soudní řád přímo počítá s tím, že některé soukromoprávní spory budou rozhodovat správní orgány (poukazuje se na § 7 odst. 1 o.s.ř.). Ve snaze vyhovět komunitárnímu právu, které nepřipouští pouhé přezkoumání zákonnosti správních rozhodnutí v soukromoprávních věcech, ale stanoví pro tyto případy příslušnost soudů v plné jurisdikci, se zakotvuje oprávnění účastníků sporů dovolávat se po ukončení správního řízení práva cestou úplného soudního řízení prováděného obecnými soudy.

K § 104:

Uložení omezující povinnosti zaměstnancům ministerstva, v jehož působnosti jsou telekomunikace, a v širším rozsahu též zaměstnancům Úřadu, ohledně činností výdělečných, ale i nevýdělečných, mimo výkon zaměstnání, je jednou ze záruk účinnosti tohoto zákona.

K § 105:

Stát by neměl být zatěžován náklady na překlady a tlumočení, které při potřebují orgány vykonávající státní správu, popř. regulaci, při rozhodování o právech a povinnostech osob neovládajících jazyk stanovený českým právním řádem jako úřední. To ovšem nemůže platit všeobecně. Vzorem pro toto ustanovení byla proto, kromě předpisů o ochraně základních práv a svobod, zákonná úprava v právním řádu ČR již akceptovaná (viz zákon o loteriích) .

K § 106:

Ustanovení je v souladu s ústavním pořádkem ve smyslu Čl. 112 odst. 1 Ústavy České republiky a se zákonem 545/1992 Sb., o Sbírce zákonů České republiky. Z důvodu řady mezinárodních smluv v odvětví telekomunikací uzavřených na různé úrovni je jeho zařazení do zákona na místě.

K § 107:

Předpisy a specifikace zde uvedené je nutno plnit při realizaci většiny telekomunikačních činností podle jejich druhu. Úřad ve svých rozhodnutích uvede konkrétně vždy ty z nich, jejichž realizace podmiňuje dosažení úrovně těchto činností vyplývající ze závazků České republiky vůči EU a ze screeningových ujednání.

K § 108:

Zvláštní právní úprava zde není namístě a výslovné převzetí přísl. ustanovení živnostenského zákona by bylo v rozporu s legislativními pravidly.

K § 109 a § 110:

Normativně jednoznačně se upravují věci, z nichž by mohly vyvstat v době navazující na den účinnosti zákona problémy.

Stanoví se postup v řízeních zahájených před účinností tohoto zákona a povinnosti držitelů povolení udělených před jeho účinností.

Jsou výslovně zohledněna výhradní práva SPT TELECOM, a.s., poskytovat v ČR do 31. 12. 2000 prostřednictvím pevné sítě veřejnou telefonní službu.

K § 111:

Pro přehlednost zákona a proto, že k některým jeho ustanovením je třeba stanovit podrobnosti s cílem komplexně legislativně upravit vztahy v odvětví telekomunikací, vydá k nim Ministerstvo dopravy a spojů, ministerstvo vnitra a v odůvodněných případech vláda svým nařízením, prováděcí předpisy.

K § 112:

S přijetím nového zákona nutno současně zrušit zákon dosud platný.

K § 113 - § 119:

Dikce a bezchybná realizace zákona v souladu s celým právním řádem České republiky vyžaduje novely některých jiných zákonů, které jsou navrhovány jen v nejnutnějším rozsahu.

K § 120:

Účinnost zákona vyplývá z legislativního plánu vlády i z dosavadních ujednání s orgány EU.

V Praze dne 29. září 1999

Miloš Zeman, v.r.

předseda vlády

Antonín Peltrám, v.r.

ministr dopravy a spojů

1

Úplné znění § 2b zákona č. 265/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky v oblasti cen, ve znění zákona č. 135/1994 Sb. a zákona č. 151/1997 Sb.

§ 2b

Ministerstvo dopravy stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění (tarify) v mezinárodní dopravě.

§ 2b

  1. Ministerstvo dopravy a spojů stanoví rozhodnutím ceny a podmínky jejich uplatnění (tarify) v mezinárodní dopravě.

  2. Český telekomunikační úřad

  3. vykonává působnost při uplatňování, regulaci a kontrole cen telekomunikačních služeb,

  4. vydává rozhodnutí pro regulaci a sjednávání cen telekomunikačních služeb.”.

2

Úplné znění § 2 zákona č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky

pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona ČNR č. 474/1992 Sb.,

zákona ČNR č. 36/1993 Sb., zákona č. 331/1993 Sb., zákona č. 253/1994 Sb.,

zákona č. 301/1995 Sb. a zákona č. 135/1997 Sb.

§ 2

Činnost Rady

(1) Do působnosti Rady náleží zejména

  1. podílet se ve spolupráci s Federální radou pro rozhlasové a televizní vysílání (dále jen "Federální rada") svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České a Slovenské Federativní Republiky ve vztahu k vysílání a koncepci jeho rozvoje,

  2. podílet se ve spolupráci s Federální radou na vypracování plánu využití kmitočtů pro vysílání,

c) podílet se svými stanovisky a návrhy na vytváření zásad státní politiky České republiky ve vztahu k vysílání a stanovit koncepci jeho rozvoje,

  1. vyjadřovat se k udělování a odnímání licencí, které je v působnosti Federální rady,

  2. udělovat a odnímat licence k vysílání, pokud jde o subjekty působící jen na území České republiky nebo pokud jejich činnost podstatně nepřekračuje území České republiky,3)

f) stanovit lhůty k nápravě a ukládat pokuty4) držitelům licencí, které udělila, provozovatelům, kteří získali oprávnění k vysílání zákonem České národní rady,5) nebo subjektům vysílajícím bez licence, k jejímuž udělení je příslušná,

g) zaujímat stanoviska k návrhům a plnění mezinárodních smluv, které souvisejí s vysílání, a svá stanoviska předkládat Federální radě,

h) vést evidenci licencí, které udělila, a jejich změn,

i) vést evidenci provozovatelů rozhlasového a televizního vysílání s registrací.

j) vykonávat státní správu v oblasti správy kmitočtového spektra určeného pro rozhlasové a televizní vysílání.

(2) Rada je povinna předkládat České národní radě zprávu o stavu vysílání a o své činnosti, a to nejméně jednou ročně nebo vždy, když o to Česká národní rada požádá.

(3) Rada pravidelně uveřejňuje přehled žádostí o licence a přehled udělených licencí a jejich změn, a plány využití kmitočtů pro vysílání.

------------------------------------------------------------------

3) § 2 písm. b) zákona č. 136/1991 Sb.

4) § 20 zákona č. 468/1991 Sb.

5) Zákon ČNR č. 483/1991 Sb.

Zákon ČNR č. 484/1991 Sb.

3

Úplné znění § 3 a přílohy č. 2 a 3

zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění zákona č. 231/1992 Sb., zákona č. 591/1992 Sb., zákona č. 600/1992 Sb., zákona č. 273/1993 Sb., zákona č. 303/1993 Sb., zákona č. 38/1994 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 136/1994 Sb., zákona č. 200/1994 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 286/1995Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 95/1996 Sb., zákona č. 147/1996 Sb., zákona č. 19/1997 Sb., zákona č. 49/1997 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 217/1997 Sb., zákona č. 280/1997 Sb., zákona č. 15/1998 Sb., zákona č. 83/1998Sb., zákona č. 157/1998 Sb., a zákona č. 167/1998 Sb.

§ 3

(1) Živností není:

a) provozování činnosti vyhrazené zákonem státu nebo určené právnické osobě,1)

b) využívání výsledků duševní tvůrčí činnosti, chráněných zvláštními zákony, jejich původci nebo autory,2)

c) výkon hromadné správy autorských práv a práv autorskému právu příbuzných podle zvláštního předpisu.2a)

(2) Živností dále není v rozsahu zvláštních zákonů činnost fyzických osob:

a) lékařů, lékárníků, stomatologů, psychoterapeutů, klinických logopedů, klinických psychologů a středních zdravotnických pracovníků, s výjimkou očních optiků a protetiků,2b)

b) veterinárních lékařů, dalších veterinárních pracovníků včetně pracovníků veterinární sanace a osob vykonávajících odborné práce při šlechtitelské a plemenářské činnosti v chovu hospodářských zvířat,3)

c) advokátů,4) komerčních právníků,5) notářů5a) a patentových zástupců,6)

d) znalců a tlumočníků,7)

e) auditorů8) a daňových poradců,8a)

f) burzovních dohodců a makléřů,8b)

g) zprostředkovatelů a rozhodců kolektivních sporů,9)

h) úředně oprávněných zeměměřických inženýrů.10)

(3) Živností dále není:

a) činnost bank,11) pojišťoven,12) penzijních fondů,12a) spořitelních a úvěrních družstev,12b) burz, organizátorů mimoburzovních trhů, obchodníků s cennými papíry8b) a zařizování a správa kolektivních majetkových účastí,13) a činnosti osob provádějících vypořádání obchodů s cennými papíry,13a)

b) pořádání loterií a jiných podobných her,14)

c) hornická činnost a činnost prováděná hornickým způsobem,15)

d) výroba elektřiny, plynu nebo tepla a rozvod elektřiny, plynu nebo tepla fyzickým či právnickým osobám, zajišťované ve veřejném zájmu,16)

e) zemědělství, včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje, nejde-li o provozování odborných činností na úseku rostlinolékařské

péče,

f) prodej nezpracovaných rostlinných a živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti a lesních plodin přímým spotřebitelům fyzickými osobami,

g) námořní doprava a mořský rybolov,17)

h) provozování dráhy a drážní dopravy,18)

  1. zřizování a provozování jednotné telekomunikační sítě,19)

i)zřizování a provozování veřejných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných pevných telekomunikačních sítí, poskytování veřejné telefonní služby prostřednictvím veřejných mobilních telekomunikačních sítí a poskytování veřejných dálnopisných a telegrafních služeb 19),”.

2. Poznámka pod čarou zní:

19) Zákon č. / Sb., o telekomunikacích.”.

V příloze č. 2 se SKUPINA 205: Elektrické přístroje a přístroje doplňuje takto:

1

2

3

“Montáž , údržba a servis

telekomunikačních zařízení

Odborná způsobilost

(§ 8 vyhl. č. 50/1978 Sb.,

o odborné způsobilosti

v elektrotechnice)”

V příloze č. 3 ve SKUPINĚ 305: Elektrické přístroje se text “zřizování, montáž, údržba a servis telekomunikačních zařízení” vypouští.

V příloze č. 3 SKUPINA 305: Elektrické přístroje se obor “poskytování telekomunikačních služeb” nahrazuje textem, který zní:

1

2

3

4

5

“Poskytování telekomunikačních služeb

Osvědčení o registraci

nebo individuální oprávnění

(§ 52 a § 55 zákona

č / Sb., o telekomunikacích)

Český telekomunikační úřad”

j) výroba humánních a veterinárních léčiv a prostředků zdravotnické techniky,20)

k) zacházení s návykovými látkami, přípravky je obsahujícími a s některými látkami používanými k výrobě nebo zpracování návykových látek podle zvláštního zákona,21)

l) státní zkušebnictví,22)

m) zahraniční obchod s vojenským materiálem,22a)

n) státní odborný dozor nad bezpečností práce a technických zařízení,22b)

o) provozování rozhlasového a televizního vysílání,23)

p) nabízení nebo poskytování služeb směřujících bezprostředně k uspokojování sexuálních potřeb,

r) zprostředkování zaměstnání,23a)

s) činnost, při níž se navrhují, projektují, expertně posuzují, vyrábějí, staví, uvádějí do provozu, provozují, opravují, udržují, rekonstruují a vyřazují z provozu jaderná zařízení,

t) příprava vybraných pracovníků jaderných zařízení,23b)

u) provozování stanic technické kontroly,23c)

v) výchova a vzdělávání na základních školách, středních školách, speciálních školách a vysokých školách,23d)

x) nakládání s vysoce nebezpečnými látkami,23e)

y) provozování letišť, provozování obchodní letecké dopravy a leteckých prací a poskytování leteckých služeb,23f)

z) projektování pozemkových úprav.23g)

------------------------------------------------------------------

1) § 1 a 2 zákona č. 222/1946 Sb., o poště (poštovní zákon), ve znění zákona č. 86/1950 Sb. a zákona č. 88/1950 Sb. § 3 a 6 zákona č. 63/1950 Sb., o úpravě hospodaření s tabákem, solí a lihem a o zrušení státních finančních monopolů.

2) Zákon č. 527/1990 Sb., o vynálezech, průmyslových vzorech a zlepšovacích návrzích, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

Zákon č. 35/1965 Sb., o dílech literárních, vědeckých a uměleckých (autorský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 529/1991 Sb., o ochraně topografií polovodičových prvků.

Zákon č. 478/1992 Sb., o užitných vzorech.

2a)Zákon č. 237/1995 Sb., o hromadné správě autorských práv a práv autorskému právu příbuzných a o změně a doplnění některých zákonů.

2b)Zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 220/1991 Sb., o České lékařské komoře, České stomatologické komoře a České lékárnické komoře, ve znění zákona ČNR č. 160/1992 Sb.

3) § 25 odst. 1 zákona č. 87/1987 Sb., o veterinární péči, ve znění pozdějších předpisů.

4) Zákon ČNR č. 128/1990 Sb., o advokacii.

5) Zákon ČNR č. 209/1990 Sb., o komerčních právnících a právní pomoci jimi poskytované.

5a)Zákon ČNR č. 358/1992 Sb., o notářích a jejich činnosti.

6) Zákon č. 237/1991 Sb., o patentových zástupcích, ve znění zákona ČNR č. 14/1993 Sb.

8) Zákon ČNR č. 524/1992 Sb., o auditorech a Komoře auditorů České republiky.

7) Zákon č. 36/1967 Sb., o znalcích a tlumočnících.

8a)Zákon ČNR č. 523/1992 Sb., o daňovém poradenství a Komoře daňových poradců České republiky.

8b)Zákon ČNR č. 591/1992 Sb., o cenných papírech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 229/1992 Sb., o komoditních burzách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 214/1992 Sb., o burze cenných papírů, ve znění zákona č. 216/1994 Sb.

9) § 11 a § 13 odst. 1 zákona č. 2/1991 Sb., o kolektivním vyjednávání, ve znění zákona č. 519/1991 Sb.

10)Zákon č. 200/1994 Sb., o zeměměřictví a o změně a doplnění některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

11)Zákon ČNR č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění zákona č. 60/1993 Sb.

Zákon č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění pozdějších předpisů.

12)Zákon ČNR č. 185/1991 Sb., o pojišťovnictví, ve znění pozdějších předpisů.

12a)Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.

12b)Zákon č. 87/1995 Sb., o spořitelních a úvěrních družstvech a některých opatřeních s tím souvisejících a o doplnění zákona

ČNR č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

13) Např. § 25 odst. 1 písm. b) zákona č. 92/1991 Sb., o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění pozdějších předpisů.

13a) § 70b zákona ČNR č. 591/1992 Sb.

14) Zákon ČNR č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění zákona č. 70/1994 Sb.

15) § 2 a 3 zákona ČNR č. 61/1988 Sb., o hornické činnosti, výbušninách a o státní báňské správě, ve znění pozdějších předpisů.

16) Zákon č. 222/1994 Sb., o.podmínkách podnikání a o výkonu státní správy v energetických odvětvích a o Státní energetické inspekci.

  1. Zákon č. 61/1952 Sb., o námořní plavbě, ve znění zákona č. 42/1980 Sb.

Nařízení ministra dopravy č. 75/1953 Sb., kterým se provádějí některá ustanovení zákona o námořní plavbě.

18) § 60 odst. 3 zákona č. 266/1994 Sb., o dráhách.

19) Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění pozdějších předpisů.

20) § 62 odst. 3 písm. a) zákona č. 20/1966 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zdravotnictví ČR č. 284/1990 Sb., o správné výrobní praxi, řízení jakosti humánních léčiv a prostředků zdravotnické a obalové techniky.

Zákon č. 87/1987 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

Vyhláška Ministerstva zemědělství a výživy ČSR č. 86/1989 Sb., o povolování ověřování, výroby, dovozu a uvádění do oběhu, používání a kontrole veterinárních léčiv a přípravků.

21) Zákon č. 167/1998 Sb., o návykových látkách a o změně některých dalších zákonů.

22) Zákon č. 30/1968 Sb., o státním zkušebnictví, ve znění pozdějších předpisů.

22a) Zákon č. 38/1994 Sb., o zahraničním obchodu s vojenským materiálem a o doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

22b) Zákon č. 174/1968 Sb., o státním odborném dozoru nad bezpečností práce, ve znění pozdějších předpisů.

23) Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů.

23a) Zákon č. 1/1991 Sb., o zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon ČNR č. 9/1991 Sb., o zaměstnanosti a působnosti orgánů České republiky na úseku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů.

23b) Zákon č. 28/1984 Sb., o státním dozoru nad jadernou bezpečností jaderných zařízení.

23c) Zákon č. 38/1995 Sb., o technických podmínkách provozu silničních vozidel na pozemních komunikacích.

23d) Zákon č. 29/1984 Sb., o soustavě základních škol, středních škol a vyšších odborných škol (školský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23e) Zákon č. 19/1997 Sb., o některých opatřeních souvisejících se zákazem chemických zbraní a o změně a doplnění zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění pozdějších předpisů, zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů, a zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění pozdějších předpisů.

23f) Zákon č. 49/1997 Sb., o civilním letectví a o změně a doplnění zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon), ve znění pozdějších předpisů.

23g) § 8a zákona ČNR č. 284/1991 Sb., o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech, ve znění pozdějších předpisů.

4

Úplné znění Sazebníku správních poplatků (doplnění části XI)

Část XI

Telekomunikační poplatky

ČÁST XI

Telekomunikační poplatky

Položka 155

a) Podání námitky proti výši vyúčtování ceny za poskytnutou

telekomunikační službu Kč 100,-

b) Podání návrhu na zaplacení dlužných částek za

poskytnutou telekomunikační službu 4 % nejméně Kč 500,-

Poznámka:

1. Poplatek podle písmene a) této položky se neuplatní v případě, že výše účtu nepřesáhne 700,- Kč.

2. Základem poplatku podle písmene b) této položky je dlužná částka za poskytnutou telekomunikační službu.

3. Poplatek podle písmene b) se neuplatní v případě, že návrh podává účastník telekomunikační služby.

Položka 156

Vydání průkazu zvláštní způsobilosti pro obsluhu

a) radiotelefonních a radiotelegrafních vysílacích rádiových zařízení

umístěných na palubách letadel a lodí

aa) radiotelefonních Kč 400,-

ab) radiotelegrafních Kč 600,-

  1. radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích

rádiových zařízení pohyblivé letecké a pohyblivé plavební služby

ba) radiotelefonních Kč 300,-

bb) radiotelegrafních Kč 400,-

  1. radiotelefonních a radiotelegrafních pozemních vysílacích

rádiových zařízení provozovaných v pásmu krátkých vln

ca) radiotelefonních Kč 300,-

cb) radiotelegrafních Kč 400,-

d) vysílacích rádiových zařízení pro amatérskou

radiokomunikační službu Kč 400,-

Položka 157

  1. Vydání rozhodnutí o schválení typu koncového

nebo typu rádiového telekomunikačního zařízení Kč 5 000,-

  1. Vydání rozhodnutí o schválení jednotlivého koncového nebo

rádiového telekomunikačního zařízení Kč 3 000,-

  1. Vydání rozhodnutí o zkušebním

provozu vysílacího rádiového zařízení Kč 1 000,-

Položka 158

a) Vydání rozhodnutí o udělení licence na zřizování a provozování

veřejné telekomunikační sítě Kč 100 000,-

  1. Vydání rozhodnutí o udělení licence na poskytování veřejné

telefonní služby prostřednictvím veřejné pevné

telekomunikační sítě Kč 100 000,-

  1. Vydání rozhodnutí o udělení licence na poskytování

veřejné telefonní služby prostřednictvím

veřejné mobilní telekomunikační sítě Kč 100 000,-

Poznámka:

Poplatky podle písmene a), b), c) této položky se neuplatní

v případě, že bude vyhlášeno výběrové řízení

v souladu s § 20 zákona č. ........ o telekomunikacích.

Položka 159

a) Registrace telekomunikační činnosti vykonávané

podle generální licence Kč 5 000,-

  1. Vydání rozhodnutí o udělení oprávnění k poskytování

telekomunikační služby podle § 55 zákona č. .....

o telekomunikacích Kč 5 000,-

Poznámka:

Poplatek podle písmene a) této položky se neuplatní

v případě, že držitel oprávnění uhradil

poplatek podle písmena b) této položky.

Položka 160

Vydání rozhodnutí o přidělení čísla, číselné řady,

jména, nebo adresy Kč 5 000,-

Poznámka:

Poplatek podle této položky se neuplatní

v případě čísel přidělených pro tísňová volání, hlášení poruch,

hovory s ohlašovnou meziměstských a mezinárodních hovorů,

hovory s telefonní stanicí určenou pro podávání telegramů telefonicky,

informace (hlásek), které informují volajícího účastníka o změnách

účastnických čísel.

Položka 161

Vydání rozhodnutí o povolení k provozování vysílacího rádiového zařízení

pro radiokomunikační služby

  1. pro provozování rozhlasového a televizního vysílání Kč 7 000,-

  2. pro pevnou službu Kč 5 000,-

c) pro amatérskou radiokomunikační službu Kč 500,-

d) pro ostatní radiokomunikační služby Kč 3 000,-

Poznámka:

Poplatek podlé této položky se neuplatní

pro vydání rozhodnutí o krátkodobém povolení

k provozování vysílacího rádiového zařízení

2. REJSTŘÍK K SAZEBNÍKU se doplňuje o Část XI, která zní:

“ČÁST XI

Telekomunikační poplatky 155 - 161.”.

5

Úplné znění § 36

zákona České národní rady č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona České národní rady č. 337/1992 Sb., zákona České národní rady č. 344/1992 Sb., zákona České národní rady č. 359/1992 Sb., zákona č. 67/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č.237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 112/1998 Sb.

§ 36

Přestupky na úseku spojů

(1) Přestupku se dopustí ten, kdo

a) poruší poštovní výhradu,

  1. se neoprávněně napojí na telekomunikační síť nebo na jiné zařízení správy spojů anebo do nich neoprávněně zasáhne,

b) poruší zasílací podmínky, jde-li o poštovní zásilku obsahující nebezpečnou věc,

  1. poruší obecně závazný právní předpis o držení a provozu vysílacích radiových stanic a jiných telekomunikačních zařízení,

e) úmyslně ruší příjem rozhlasového, televizního nebo jiného signálu.

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3000 Kč; zákaz činnosti do jednoho roku lze uložit za přestupek podle odstavce 1 písm. d).

(2) Za přestupek podle odstavce 1 lze uložit pokutu do 3 000 Kč.

6

Úplné znění § 56, § 76 a § 143

zákona č. 50/1976 Sb., o územním plánování a stavebním řádu (stavební zákon), ve znění zákona č. 103/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 262/1992 Sb., zákona č. 43/1994 Sb., zákona č. 19/1997 Sb. a zákona č. 83/1998 Sb.

§ 56

Stavební povolení ani ohlášení se nevyžaduje

  1. u důlních děl, důlních staveb pod povrchem a staveb v povrchových lomech a skrývkách, pokud podléhají schvalování a dozoru orgánů státní báňské správy podle horních předpisů,

  2. u nadzemních a podzemních vedení telekomunikační sítě včetně opěrných a vytyčovacích bodů a u telefonních budek,

  3. u krátkodobých přenosných zařízení, jako prodejní stánky, konstrukce a zařízení pro slavnostní výzdobu a osvětlení budov,

  4. u scénických staveb pro film a televizi,

e) u geodetických dřevěných a přenosných měřických věží, signálů a pyramid,

f) u konstrukcí chmelnic a vinic,

  1. u stavebních úprav elektrických vedení bez omezení napětí, pokud se nemění jejich trasa,

  2. u stavebních úprav vnitřních telekomunikačních rozvodů,

i)u udržovacích prací, u nichž není předepsáno ohlášení podle § 55 odst. 3.

§ 76

(1) Dokončenou stavbu, popřípadě její část schopnou samostatného užívání nebo tu část stavby, na které byla provedena změna nebo udržovací práce (dále v oddílu 7 jen "stavba"), pokud tyto stavby vyžadovaly stavební povolení, lze užívat jen na základě kolaudačního rozhodnutí.

(2) Dokončené terénní úpravy, těžební a jim podobné nebo s nimi související práce, jakož i informační, reklamní a propagační zařízení se kolaudují pouze v případě, že to stavební úřad stanovil při jejich povolení.

(3) Obecně závazný právní předpis může stanovit, zda a v jakém rozsahu se provádí kolaudační řízení u staveb, které podle předpisů o telekomunikacích nevyžadují stavební povolení.

§ 143

(1) Ministerstvo pro místní rozvoj vydá obecně závazné právní předpisy k provedení § 46 odst. 1, § 55 odst. 3, § 75 odst. 2 a § 121 odst. 3 tohoto zákona a obecně závazné právní předpisy, které podrobněji upraví

  1. obsah územně plánovacích podkladů, územně plánovací dokumentace, zadání územně plánovací dokumentace, způsob jejich pořizování, zpracování, projednávání a schvalování,

  2. obsah a způsob zpracování registračních listů územně plánovací dokumentace,

c) výčet dalších orgánů, které mohou pořizovat územně technické podklady,

  1. podrobnosti postupu při územním rozhodování, při povolování staveb a jejich změn, při povolování terénních úprav, těžebních a jim podobných nebo s nimi souvisejících prací, informačních, reklamních a propagačních zařízení, při kolaudaci staveb, jejich užívání, údržbě a odstraňování, náležitosti obsahu rozhodnutí, návrhů na jeho vydání a obsah přikládané dokumentace,

  2. podrobnosti státního stavebního dohledu a podmínky pro jeho výkon,

f) podrobnosti povolování staveb jaderných zařízení,

  1. úlevy z ustanovení tohoto zákona při odstraňování následků živelních pohrom a při náhlých haváriích staveb,

  2. případy, kdy lze upustit od územního rozhodnutí nebo je sloučit se stavebním povolením, a podmínky, za kterých lze u jednoduchých staveb a dočasných staveb upustit od kolaudačního rozhodnutí,

  3. podrobnosti ohlašování některých drobných staveb, stavebních úprav i udržovacích prací a výčet udržovacích prací, které lze provést bez ohlášení,

  4. podrobnosti postupu při vyvlastňovacím řízení, zejména náležitosti obsahu rozhodnutí a návrhu na jeho vydání,

  5. obecné technické požadavky na výstavbu a obecné technické požadavky zabezpečující užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace,1a)

  6. rozsah a druhy projektové činnosti, způsob a podmínky pro udělování oprávnění k této činnosti a evidenci těchto oprávnění.

(2) Ministerstvo financí vydá právní předpis k provedení § 111 odst. 2 tohoto zákona.

(3) Ministerstvo dopravy a spojů vydá právní předpis k provedení § 76 odst. 3 tohoto zákona.

(3) Hlavní město Praha může vyhláškou vydanou v přenesené působnosti stanovit obecné technické požadavky na výstavbu v hlavním městě Praze a v dohodě s příslušnými ústředními orgány státní správy vydat zásady pro spolupůsobení orgánů státní správy hájících zvláštní zájmy při pořizování a schvalování územně plánovací dokumentace, jakož i při územním, stavebním a kolaudačním řízení.

(4) K provedení § 138a odst. 1 a 2 vydá

  1. Ministerstvo dopravy a spojů právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby letecké, stavby drah a na dráze, stavby pozemních komunikací,

  2. Ministerstvo životního prostředí právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby vodohospodářských děl,

c) Ministerstvo zemědělství právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby pro zemědělství a pro plnění funkcí lesa,

  1. Ministerstvo průmyslu a obchodu právní předpisy, kterými stanoví technické požadavky pro stavby uranového průmyslu a pro stavby jaderných zařízení.

7

Úplné znění zákona č. 253/1994 Sb.

ZÁKON

ze dne 8. prosince 1994,

kterým se mění zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění pozdějších předpisů, a mění a doplňuje zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění pozdějších předpisů Parlament se usnesl na tomto zákoně České republiky:

Čl.I

Zákon č. 110/1964 Sb., o telekomunikacích, ve znění zákona č. 150/1992 Sb., se mění takto:

1. V § 6 odst. 4 písm. c) se vypouštějí slova "s výhradou uvedenou v § 7" a čárka za slovem "zařízení" se nahrazuje tečkou.

2. V § 7 se vypouští druhá věta.

3. V § 8 odst. 4 se v první větě vypouštějí slova "a za rozhlasové a televizní přijímače, podléhající evidenci podle § 7,".

Čl.I

Zákon České národní rady č. 483/1991 Sb., o České televizi, ve znění zákona České národní rady č. 36/ /1993 Sb., se mění takto:

§ 10 písm. a) zní:

"a) výnos z televizních poplatků,".

Čl.II

Zákon České národní rady č. 484/1991 Sb., o Českém rozhlasu, ve znění zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění takto:

§ 10 písm. a) zní:

"a) výnos z rozhlasových poplatků,".

Čl.III

Zákon České národní rady č. 103/1992 Sb., o Radě České republiky pro rozhlasové a televizní vysílání, ve znění zákona České národní rady č. 474/1992 Sb., zákona České národní rady č. 36/1993 Sb. a zákona č. 331/1993 Sb., se mění takto:

1. V § 2 se vypouští odstavec 2.

Odstavce 3 a 4 se označují jako odstavce 2 a 3.

2. V § 5 odst. 4 se ve větě první vypouštějí slova "2 a" a slova

"Česká národní rada neschválí závěrečný účet Rady nebo".

3. § 8 zní:

"§ 8

Činnost Rady je hrazena ze státního rozpočtu České republiky.".

Čl.IV

Zákon č. 468/1991 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, ve znění zákona č. 597/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 36/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 9 odst. 6 zní:

"(6) Finanční zdroje získané z rozhlasových poplatků a televizních poplatků jsou příjmem provozovatelů ze zákona.".

2. V § 19 se doplňuje odstavec 5, který zní:

"(5) Provozovatel kabelového rozvodu je povinen poskytnout provozovateli ze zákona na jeho požádání údaje o účastnících kabelového rozvodu, které souvisejí s placením rozhlasového nebo televizního poplatku.".

3. V § 20 odst. 3 se za písmeno d) doplňuje písmeno e), které zní:

"e) neposkytne provozovateli ze zákona údaje o účastnících kabelového rozvodu (§ 19 odst. 5).".

Čl.V

Tento zákon nabývá účinnosti dnem 1. dubna 1995 s výjimkou čl. IV, který nabývá účinnosti dnem 1. ledna 1995.

Uhde v. r.

Havel v. r.

Klaus v. r.

N Á V R H

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ...............

o prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 18 odst. 4 zákona č… /2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Vyhláška stanoví podrobnosti o způsobu prokazování finanční způsobilosti k vykonávání telekomunikační činnosti.

§ 2

Prokazování finanční způsobilosti

Finanční způsobilost k vykonávání telekomunikační činnosti prokazuje žadatel o vydání licence těmito doklady podepsanými statutárním orgánem žadatele.

  1. dokladem obsahujícím specifikaci stavu obchodního majetku v členění jednotlivých druhů aktiv ke dni podání žádosti,

  2. dokladem o výši všech dostupných finančních prostředků včetně dokladů o stavu bankovních účtů a poskytnutých úvěrů ke dni podání žádosti,

  3. dokladem o výši provozního kapitálu, a to v členění stavů krátkodobých pohledávek, zásob a krátkodobých závazků ke dni podání žádosti,

  4. podnikatelským plánem zpracovaným na období prvních pěti let. Plán se zpracovává v členění podle jednotlivých roků, provozování veřejné telekomunikační sítě nebo poskytování veřejné telekomunikační služby. Údaje uvedené v podnikatelském plánu se uvádějí v české měně a v rozsahu a struktuře uvedené v příloze č. 1.

§ 3

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ……

Ministr :

č. 1 vyhl. č. …. /2000 Sb.

Rozsah a struktura podnikatelského plánu v jednotlivých letech

Tržby a výnosy

1. Předpokládané vlastní tržby a výnosy za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

1.1. Předpokládané tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační síť celkem

V tom:

1.1.1. Předpokládané tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační síť a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

1.1.2. Předpokládané tržby a výnosy za propojení a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

1.2. Předpokládané tržby a výnosy za veřejnou telekomunikační službu a/nebo propojení telekomunikačních sítí celkem

V tom:

1.2.1.Předpokládané tržby a výnosy v členění podle jednotlivých dílčích služeb poskytovaných v rámci požadované veřejné telekomunikační služby a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

1.2.2.Předpokládané tržby a výnosy za propojení telekomunikačních sítí v členění podle předpokládané struktury cenové soustavy

1.3. Předpokládané tržby a výnosy z  ostatních telekomunikačních a

netelekomunikačních činností celkem včetně komentáře o jaké činnosti se jedná

Náklady

2. Předpokládané náklady za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

2.1. Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační síť celkem

V tom:

2.1.1. Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační síť a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

2.1.2. Předpokládané náklady na propojení a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

2.3. Předpokládané náklady na veřejnou telekomunikační službu a/nebo propojení telekomunikačních sítí

V tom:

2.2.1. Předpokládané náklady v členění podle jednotlivých dílčích služeb poskytovaných v rámci požadované veřejné telekomunikační služby a dále podle předpokládané struktury cenové soustavy

2.2.2. Předpokládané náklady na propojení telekomunikačních sítí v členění podle předpokládané struktury cenové soustavy.

2.6. Předpokládané náklady na ostatní činností celkem včetně komentáře o jaké činnosti se jedná

Předpokládané náklady za podnikatelský subjekt celkem podle odstavců 2. až 2.2.2., na veřejnou telekomunikační síť, na propojení a na veřejnou telekomunikační službu budou dále členěny podle jednotlivých druhů nákladů, to znamená na výrobní spotřebu, mzdové náklady, náklady na sociální a zdravotní zabezpečení, ostatní osobní náklady, daně a poplatky, odpisy hmotného investičního majetku a nehmotného investičního majetku, ostatní provozní náklady, nákladové úroky, ostatní finanční náklady. Předpokládané náklady na netelekomunikační činnosti se uvedou jednou částkou.

Předpokládaný hospodářský výsledek před zdaněním

3. Předpokládaný hospodářský výsledek před zdaněním za podnikatelský subjekt celkem

Předpokládané finanční potřeby na pořízení stálých aktiv

4. Předpokládané finanční potřeby na pořízení stálých aktiv za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

4.1. Hmotný investiční majetek celkem

V tom:

4.1.1. Budovy celkem

V tom:

4.1.1.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.1.1.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.1.1.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.1.1.4. pro ostatní činnosti

4.1.2. Spojovací technika celkem

V tom:

4.1.2.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.1.2.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.1.2.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.1.2.4. pro ostatní činnosti

4.1.3. přenosová technika

V tom:

4.1.3.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.1.3.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.1.3.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.1.3.4. pro ostatní činnosti

4.1.4. Ostatní hmotný investiční majetek

V tom:

4.1.4.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.1.4.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.1.4.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.1.4.4. pro ostatní činnosti

4.2. Nehmotný investiční majetek celkem

V tom:

4.2.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.2.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.2.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.2.4. pro ostatní činnosti

4.3. Finanční investice celkem

4.4. Předpokládané ostatní finanční potřeby v členění podle jednotlivých druhů potřeb

např. splátky úvěrů a půjček, kapitalizované úroky)

V tom:

4.4.1. pro veřejnou telekomunikační síť

4.4.2. pro veřejnou telekomunikační službu

4.4.3. pro propojení telekomunikačních sítí

4.4.4. pro ostatní činnosti

Předpokládané zdroje finančních prostředků

5. Předpokládané zdroje finanční prostředků za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

5.1. Odpisy

5.2. Hospodářský výsledek po zdanění

5.3. Úvěry

5.4. Půjčky

5.5. Ostatní zdroje

Odstavce 5.1. až 5.5. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu 4.

Aktiva celkem – stav ke 31.12. běžného roku

6.Aktiva celkem – stav ke 31.12. běžného roku za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

6.1. Pohledávky za upsané jmění

6.2. Stálá aktiva

6.3. Oběžná aktiva

6.4. Ostatní aktiva

Odstavce 6.1. až 6.4. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu 4.

Pasiva celkem – stav ke 31.12. běžného roku

7.Pasiva celkem – stav ke 31.12. běžného roku za podnikatelský subjekt celkem

V tom:

7.1. Vlastní jmění podnikatelského subjektu celkem

V tom:

7.1.1. Základní jmění

7.1.2. Kapitálové fondy

7.1.3. Ostatní fondy celkem

V tom:

7.1.3.1. Rezervní fond

7.1.3.2. Ostatní fondy

7.1.4. Hospodářský výsledek minulých let

7.1.5. Hospodářský výsledek běžného účetního období

7.2. Cizí zdroje

Z toho:

7.2.1. Rezervy

7.2.2. Závazky dlouhodobé

Z toho:

7.2.2.1. Emitované dluhopisy

7.2.3. Závazky krátkodobé

Z toho:

7.2.3.1. Odložený daňový závazek

7.2.4. Bankovní úvěry a výpomoci

Z toho:

7.2.4.1. Bankovní úvěry dlouhodobé

7.2.5. Běžné bankovní úvěry

7.3. Ostatní pasiva

Odstavce 7.1. – 7.3. budou dále členěny na veřejnou telekomunikační síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení telekomunikačních sítí a ostatní činnosti obdobně podle bodu 4.

Přehled o peněžních tocích ke 31.12. běžného roku

8. Přehled o peněžních tocích ke 31.12. běžného roku za podnikatelský subjekt celkem

Odstavec 8. bude dále členěn na veřejnou telekomunikační síť, veřejnou telekomunikační službu nebo propojení sítí a ostatní činnosti.

Vstupní údaje použité při propočtech finančních objemů uvedených v podnikatelském plánu

9. Součástí podnikatelského plánu budou veškeré vstupní údaje zejména:

9.1. Předpokládané jednotlivé ceny bez DPH (tarify)

9.2. Předpokládané ceny za propojení sítí

9.3. Předpokládaný počet (stav ke 31.12. každého roku a přírůstek) uživatelů sítí a služeb

atd. (např. počty účastnických telefonních stanic v rozdělení na bytové a podnikatelské apod.)

9.4. Předpokládaný průměrný přepočtený počet pracovníků, průměrná roční mzda pracovníka

9.5. Předpokládané objemy provozu, např. v minutách, impulsech apod.

9.6. Ostatní údaje nezbytné k posouzení reálnosti podnikatelského plánu (např. počet propojovacích bodů, předpokládaný index inflace, daň z příjmu, průměrné investiční náklady na zřízení 1 hlavní telefonní stanice, předpokládaných počet tarifních impulsů nebo minut na 1 hlavní telefonní stanici, apod.).

NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ..........

o kvalitě univerzální služby

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 30 odst. 4 zákona č. ..../2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví charakteristiky, parametry a ukazatele kvality služeb, poskytovaných v rámci univerzální služby.

§ 2

Vymezení pojmů

(1) Počet hlášených poruch na účastnické přístupové vedení za rok – počet poruchových hlášení, podaných účastníkem o přerušení služby, která se vztahují k vlastnostem sítě a vyžadují opravu. Vylučují se poruchové stavy koncových zařízení připojených ke koncovému bodu. telekomunikační sítě.

(2) Míra neúspěšných volání – poměr neúspěšných volání k celkovému počtu pokusů o volání v hlavní provozní hodině (HPH), vyjádřený v  procentech. Neúspěšné volání je pokus o volání na platné telekomunikační číslo, na kterém volající neobdrží do 30s, od okamžiku ukončení volby poslední číslice, kontrolní vyzváněcí tón nebo obsazovací tón.

(3) Doba potřebná pro sestavení spojení– doba od ukončení volby poslední číslice volaného čísla volajícím účastníkem do příjmu kontrolního vyzváněcího tónu, popř. obsazovacího tónu od volaného účastníka nebo jiného odpovídajícího signálu.

(4) Doba potřebná pro zřízení telefonní stanice– doba od okamžiku uzavření smlouvy mezi poskytovatelem služby a žadatelem do okamžiku připojení účastnického telefonního přístroje ke koncovému bodu sítě a jeho zprovoznění. Tato doba platí i pro dobu nutnou pro překládku již existující telefonní stanice.

(5) Doba přihlášení obsluhy pracoviště poskytujícího služby na ohlašovně meziměstského a mezinárodního provozu nebo na pracovišti podávajícího informace o telefonních číslech– doba od okamžiku vyslání poslední číslice čísla požadované služby, až do okamžiku, kdy obsluha (fyzická osoba) se přihlásí volajícímu účastníkovi, aby poskytla požadovanou službu.

(6) Míra pohotovosti veřejných telefonních automatů kartových a mincových– podíl počtu veřejných telefonních automatů v provozuschopném stavu k celkovému počtu veřejných telefonních automatů vyjádřený v procentech.

(7) Průměrná doba odstranění poruchového stavu – průměrná doba trvání poruchového stavu od okamžiku jeho nahlášení účastníkem poskytovateli služby, až do okamžiku, kdy služba byla vrácena do předepsaného provozního stavu.

(8) Správnost fakturování– procentní podíl počtu reklamací vyřízených do stanovené doby na  celkovém počtu vyřízených reklamací.

§ 3

Mezní přípustné hodnoty

Mezní přípustné hodnoty míry ukazatelů kvality univerzální služby jsou uvedeny v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 4

Hodnocení ukazatelů

  1. Zjišťování skutečné hodnoty ukazatelů a jejich vyhodnocování zajišťuje poskytovatel univerzální služby, kterému byla tato povinnost uložena v souladu s § 35 odst. 2, písm c) zákona, na podkladě pravidelného měsíčního sledování v rámci stanovené územní oblasti podle prováděcího předpisu .

  1. Sběr dat pro vyhodnocení ukazatelů podle § 2, odst. 1, odst. 4, odst. 7, odst. 8, musí zahrnovat údaje o všech evidovaných událostech uskutečněných v hodnoceném období. Nesmí se tedy konat na bázi výběru.

  1. Sběr dat na základě statisticky významného výběru se provádí pro hodnocení ukazatelů podle § 2, odst. 2, odst. 3, odst. 5, odst. 6. Počet pozorování musí zajistit absolutní přesnost odhadu 0,1% nebo nejvýše relativní přesnost 10% s 95% věrohodností. Z těchto možností je možno volit tu, která vyžaduje nižší počet pozorování.

  1. V případech tísňové situace presentuje poskytovatel služby skutečně zjištěné hodnoty ukazatelů se zdůvodněním jejich nepříznivého ovlivnění.

§ 5

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………

Ministr:

č. 1 k vyhl. č. /2000 Sb.

Mezní přípustné hodnoty míry ukazatelů kvality univerzální služby

Ukazatel

podle

Míra a její jednotka

Mezní přípustná

hodnota

§ 2 odst. 1

počet poruch na 100 úč./rok

£ 28 poruch

na 100 úč./rok

§ 2 odst. 2

Procentní podíl neúspěšných volání k celkovému počtu pokusů o volání v HPH ± 1 h :

– při průběžném hodnocení reálného provozu v místním telefonním styku

– při průběžném hodnocení reálného provozu v meziměstském telefonním styku

– při časově omezené kontrole zkušebním voláním v místním telefonním styku při směrování na aut. účastníky

– při časově omezené kontrole zkušebním voláním v meziměstském telefonním styku při směrování na aut. účastníky

£ 3 %

£ 6 %

£ 2 %

£ 4 %

§ 2 odst. 3

Procento sestavení spojení

– v místním styku do 15 s

– v meziměstském styku do 23 s

Průměrná doba sestavení spojení

– v místním styku

– v meziměstském styku

– ve služebním styku

³ 96 %

³ 94 %

£ 10 s

£ 15 s

není předepsáno

§ 2 odst. 4

Procento vyřízení telefonní přihlášky pro telefonní stanice pro fyzické osoby pro osobní potřebu pro právnické a fyzické osoby pro účely podnikání do 60 pracovních dnů

³ 94 %

§ 2 odst. 5

Procento přihlášení operátora poskytujícího služby na - ohlašovnách meziměstského a mezinárodního provozu do 15 s

- na pracovištích podávajících informace do 20 s

³ 98 %

³ 98 %

§ 2 odst. 6

Pohotovost veřejných telefonních automatů kartových a mincových

³ 98,5 %

§ 2 odst. 7

Průměrná doba odstranění poruchového stavu

Procento odstranění poruchového stavu do 48 hodin

£ 36 hodin

³ 96%

§ 2, odst. 8

Procento reklamací na vyúčtování telekomunikačních poplatků, vyřízených do 30 dnů

³ 99,9 %

NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ……

o podmínkách otevřeného přístupu k telekomunikačním sítím, veřejným telekomunikačním službám a propojování veřejných telekomunikačních sítí.

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 42 odst. 2 zákona č. ………/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

(1) Vyhláška stanoví podmínky regulace přístupu k telekomunikačním službám a sítím a propojení telekomunikačních sítí podle § 38 zákona a zajištění univerzální služby podle § 30 odst. 1 zákona v prostředí otevřeného a konkurenčního trhu.

(2) Účelem vyhlášky je odstranit všechny překážky, které brání subjektům, oprávněným zřizovat a provozovat veřejné telekomunikační sítě a poskytovat veřejně dostupné telekomunikační služby projednat a uzavřít smlouvy o přístupu, resp. propojení.Vyhláška stanoví rozsah žádosti a smlouvy:

  1. o přístupu k telekomunikačním sítím pro poskytovatele telekomunikačních služeb, poskytovaných veřejnosti oprávněnými subjekty podle § 14 odst. 1c) zákona,

  2. o propojení veřejných telekomunikačních sítí podle § 38 odst.2 zákona,

  3. o zajištění speciálního přístupu k síti podle § 42 odst.1 zákona,

  4. o připojení neveřejných telekomunikačních sítí podle § 42 odst.2 zákona.

(3) Technické a obchodní podmínky přístupu k síti a propojení sítí jsou předmětem dohody mezi zúčastněnými stranami za podmínky dodržení ustanovení zákona a této vyhlášky.

§ 2

Vymezení pojmů

  1. přístup k síti - znamená právo připojit k telekomunikační síti v koncovém bodě sítě nebo rozhraní sítě koncové nebo telekomunikační zařízení, umožňující poskytování telekomunikačních služeb na základě smlouvy s provozovatelem sítě podle § 38 ;

  2. neveřejná telekomunikační síť - je síť zřízená a provozovaná pro vlastní potřebu nebo omezenou skupinu uživatelů;

  3. žadatel o propojení – je držitel licence pro provoz telekomunikační sítě, který nabízí a/nebo poskytuje telekomunikační služby veřejnosti a požaduje propojení přímo nebo prostřednictvím jiné telekomunikační sítě a zprostředkuje přístup do jednoho nebo více koncových bodů sítě na základě přidělení jednoho nebo více čísel z číslovacího plánu;

  1. žadatel o přístup – je fyzická nebo právnická osoba požadující přístup k veřejné telekomunikační síti, která je oprávněna k poskytování veřejných telekomunikačních služeb a má přidělené číslo nebo více čísel z číslovacího plánu pro poskytování veřejných telekomunikačních služeb;

  2. bod propojení - je rozhraní podle technických specifikací, ve kterém se sítě provozovatele a žadatele o propojení fyzicky propojují, předávají se spojení z jedné sítě do druhé, vyměňují se informace a zprávy pro řízení spojení a sítí. Součástí propojení je i bod propojení signalizačních sítí, pokud takovou signalizační síť používají obě sítě;

  3. smlouva o přístupu - je smluvním vztahem mezi provozovatelem telekomunikační sítě a poskytovatelem telekomunikačních služeb, který závazně upravuje jejich vztahy v souladu se zákonem a touto vyhláškou;

  4. smlouva o propojení - je smluvním vztahem mezi provozovateli propojovaných telekomunikačních sítí, který závazně upravuje jejich vztahy v souladu se zákonem a touto vyhláškou;

  5. podstatné požadavky – jsou bezpečnost síťových operací, udržování integrity sítě, interoperabilita služeb, ochrana dat.

§ 3

Žádost o přístup k síti a propojení sítí

  1. Žádost o přístup k síti musí obsahovat následující údaje:

  2. údaje o žadateli, u právnických osob identifikační čísla a výpis z obchodního rejstříku,

b) údaje o oprávnění k poskytování telekomunikační služby,

c) druh a rozsah přístupu, včetně odhadu rozsahu přístupu v období do 1 roku,

d) technické údaje k připojovanému koncovému nebo telekomunikačnímu zařízení a údaje o jeho certifikaci nebo technické způsobilosti, místo připojení,

e) termín požadovaného přístupu a připravenosti poskytovat služby.

  1. Žadatel o přístup k telekomunikační síti podává žádost o přístup písemně poštou nebo osobně na obchodních místech provozovatele.

  2. Provozovatel sítě potvrdí příjem žádosti podle odst.1 nejpozději do 15 dnů od doručení žádosti, případně si vyžádá doplnění chybných nebo neúplných údajů.

  3. Lhůta pro doplnění písemné žádosti nebo obvyklého formuláře se nezapočítává do lhůty pro zajištění přístupu k síti, s výjimkou případů, kdy žadatel podal neúplné údaje, které ani po výzvě nedoplnil do 30 dnů od výzvy a které neumožní uzavření smlouvy a technickou realizaci přístupu.

  4. Pokud žadatel nedoplní žádost ani ve lhůtě 30 dnů od doručení výzvy provozovatele, ruší se zápočet doby od podání žádosti a žádost se pouze eviduje po dobu 90 dnů. Po uplynutí doby 90 dnů se má zato, že žadatel svou žádost vzal zpět a přístup k síti lze zajistit jen na základě nové žádosti.

  5. Žádost o propojení sítí musí obsahovat následující údaje:

  6. údaje o žadateli, u právnických osob identifikační čísla a výpis z obchodního rejstříku;

  7. doklad, opravňující žádat o propojení podle § 15 odst. a) zákona v ověřeném opisu;

  8. návrh technického řešení propojení:

  1. umístění bodů propojení (přesné adresy, příp. stavební dokumentaci),

  2. počet bodů propojení pro zahájení provozu a očekávaný počet bodů propojení v dalším období do 1 roku a výhled na 3 roky,

  3. typ použitého telekomunikačního zařízení a údaje o jeho certifikaci,

  4. typ použitého rozhraní,

  5. číslování (přidělená číselná kapacita, rozhodnutí o přidělení),

  6. struktura sítě a použité přenosové prostředky,

  7. návrh způsobu dohledu a řízení propojovaných sítí;

  1. objem provozu - pro první propojení s výhledem na 1 rok a 3 roky v členění na místní, meziměstský a mezinárodní provoz, operátorské služby, tísňová volání a pod. podle typu požadovaných služeb;

  2. specifikace a rozsah požadovaných služeb:

  1. technické služby poskytované žadatelem,

  2. technické služby poskytované v součinnosti obou stran,

  3. telekomunikační služby poskytované uživatelům,

  4. doplňkové služby;

  1. klíčové termíny projektu:

  1. termín připravenosti žadatele k přejímkovým a provozním zkouškám,

  2. termín připravenosti poskytovat služby,

  3. termín zahájení trvalého provozu;

  1. způsob měření provozu mezi propojovanými sítěmi;

  2. způsob vzájemného odúčtování provozu;

  3. návrh způsobu poskytování ochrany dat uživatelů;

  4. O propojení mohou žádat a jednat provozovatelé, splňující podmínky zákona, kteří poskytují komutované i nekomutované nosné služby, umožňující poskytování dalších telekomunikačních služeb podle § 38, odst. 3 zákona v rozsahu následujících služeb:

  5. veřejné komutované telefonní sítě, poskytující služby hlasové telefonie,

  6. mobilní veřejné telefonní sítě,

  7. telexové služby,

  8. služby přenosu dat s přepojováním paketů a okruhů, přenosu rámců,

  9. pronajímaných pevných okruhů pro uspokojení požadavků zákazníků,

  10. digitální sítě integrovaných služeb (ISDN),

  11. širokopásmových přístupů k síti v souladu s technickým vývojem,

Rozsah oblastí pro poskytování otevřeného přístupu může být rozšířen rozhodnutím Úřadu na žádost provozovatelů sítí nebo poskytovatelů služeb.

§ 4

Vyřízení žádosti o přístup k síti a propojení sítí

  1. Provozovatel veřejné telekomunikační sítě na základě žádosti oprávněného žadatele o přístup k síti podá návrh smlouvy na přístup ke koncovému bodu sítě podle svých Všeobecných obchodních podmínek. V případě, že nemá k dispozici v požadovaném místě a termínu volnou kapacitu pro požadovaný druh přístupu (bez rezervy, kterou použije v následujícím 3 měsíčním období pro rozvoj vlastních služeb), navrhne žadateli nejpozději do 30 dnů:

  1. alternativní návrh přístupu,

  2. nejbližší možný termín přístupu,

  3. možnost jednání o zřízení přístupu na náklady žadatele.

  1. Pokud žadatel o přístup k síti s vyřízením své žádosti nesouhlasí nebo byla žádost o přístup odmítnuta, oznámí rozhodné skutečnosti podle § 39, odst. 3 zákona Úřadu.

  2. Úřad může stanovit přechodné období a rozsah územních oblastí, kde žadatelé o přístup k síti nemohou být připojeni některými typy přístupů (oblast analogové sítě, ISDN apod.) a v termínech stanovených vyhláškou o ukazatelích univerzální služby.

  3. Provozovatel veřejné telekomunikační sítě, který obdržel žádost o propojení, potvrdí příjem žádosti nejpozději do 7 dní a zahájí jednání o smlouvě a realizaci propojení.

  4. Provozovatel s výrazným podílem na trhu podle § 2 odst.18 zákona předloží žadateli nabídku na propojení, je však povinen vyhovět části žádosti, týkající se místa propojení. V případě, že nemá k dispozici v požadovaném místě a termínu požadovaný typ propojení (bez rezervy, kterou použije v následujícím 1 ročním období pro vlastní rozvoj služeb), navrhne žadateli:

- alternativní způsob propojení,

- propojení podle referenční nabídky,

- nejbližší termín možného propojení,

- možnost jednání o zřízení přístupu k bodu propojení na náklady žadatele,

- speciální přístup k síti.

Jednání se řídí zásadami a nařízeními § 39 a § 40 zákona.

  1. Povinnost propojení sítí se vztahuje na provozovatele podle § 2 odst.18 zákona a na ty, kteří mají povinnost propojení uvedenu v licenci, kteří:

  2. provozují pevnou veřejnou komutovanou telekomunikační síť, která umožňuje hlasovou telefonii v pásmu 3,1 kHz, přenos faxových služeb skupiny G3, přenos dat pomocí modemů podle doporučení ITU-T / CCITT série V a přístup ke koncovým bodům sítě je definován číslem z platného číslovacího plánu,

  3. provozují veřejnou mobilní síť a veřejné mobilní telefonní služby, jejichž poskytování se skládá zcela nebo částečně z radiokomunikačních služeb pro individuálního mobilního uživatele,

  4. pronajímají pevné telekomunikační okruhy.

  5. Provozovatelé, kteří jednají o propojení sítí jsou povinni přihlédnout k požadavku propojit všechny služby, které navzájem mohou poskytovat obě sítě, je-li to technicky možné a dohodnout se na přizpůsobení sítí pro propojení více služeb nebo všech služeb. V zásadě náklady na přizpůsobení sítě nese provozovatel této sítě.

  6. Povinnost jednat o propojení sítí a služeb, uvedených v § 3 odst. 7 a 8 této vyhlášky může být dočasně omezena pouze podle § 40 odst. 1 zákona.

§ 5

Smlouva o přístupu k síti a propojení sítí

  1. Smlouva o přístupu k síti podle § 38 odst. 1a) zákona má náležitosti podle Všeobecných obchodních podmínek provozovatele sítě a musí obsahovat zejména:

  2. typ služeb a jejich stručné specifikace,

  3. ukazatele kvality služeb a způsob jejich ověřování,

  4. lhůty zřízení služeb,

  5. lhůty oprav poruch,

  6. kompenzace za neplnění bodů b) až d),

  7. způsob odúčtování a úhrady služeb.

  8. V případě, že žadatel o přístup má oprávnění k poskytování služeb, hrazených jiným než obvyklým způsobem, např. předplatními kartami, z peněžních účtů, zpětným voláním a podobně, je dodatečnou podmínkou přístupu prokazatelnost a dohoda o úhradě pro provozovatele sítě a ostatní provozovatele služeb v propojených sítích.

  9. Smlouva o propojení podle § 38 odst. 2 zákona musí obsahovat nejméně následující údaje:

  10. popis propojovaných služeb, které mají být poskytovány,

  11. technické specifikace, normy a jednotná pravidla, kterým budou vyhovovat,

  12. ukazatele parametrů kvality a spolehlivosti služeb a způsob jejich ověřování,

  13. umístění propojovacích bodů, případně sdílení zařízení a budov,

  14. přístup k pomocným, přídavným a inovovaným službám, zajištění služeb dle § 78 zákona,

  15. testy interoperability,

  16. měření provozu a odúčtování nákladů na propojení, zřízení, rozšíření a zrušení propojení (ceny za propojení) a poplatky za zprostředkovaný provoz,

  17. opatření ke splnění podstatných požadavků k zajištění nepřetržitosti služby a provozu v době krizových situací,

  18. definice a meze odpovědnosti, náhrady škody, kompenzace za neplnění ukazatelů parametrů kvality a spolehlivost služeb,

  19. způsoby řešení sporů mezi stranami,

  20. způsoby řešení pro změny propojení a zrušení nebo rozšíření služeb,

  21. řízení a dohled na provoz a sítě, proškolení obsluh,

  22. údržba a kvalita propojených služeb,

  23. práva duševního vlastnictví,

  24. vymezení důvěrných a nezveřejněných částí smlouvy,

  25. trvání a nové projednání dohod.

§ 6

Podmínky realizace přístupu k síti a propojení sítí

(1) Podmínkou přístupu k síti je splnění požadavků Všeobecných obchodních podmínek provozovatele sítě žadatelem o přístup k síti a uzavření smlouvy o přístupu k síti, na jejichž základě provozovatel zřídí koncový bod sítě nebo dohodnuté rozhraní. Je-li koncové zařízení žadatele připraveno k připojení ke koncovému bodu nebo rozhraní sítě, provozovatel je připojí v dohodnuté lhůtě.

(2) Podmínkou propojení sítí je existence platné smlouvy o propojení podle § 39 a § 40 zákona, nebo rozhodnutí Úřadu podle § 41 zákona.

(3) Koncový bod sítě a bod propojení telekomunikačních sítí se realizuje u žadatele o přístup k síti, pokud se obě strany nedohodnou na jiném technicky výhodnějším a úspornějším řešení.

(4) Žadatel musí umožnit zřízení koncového bodu nebo bodu propojení a instalaci telekomunikačních zařízení, pokud jsou potřebná, včetně jejich napájení.

(5) Žadatel musí umožnit přístup ke koncovému bodu a/nebo bodu propojení a instalovanému telekomunikačnímu zařízení za účelem údržby.

(6) Koncový bod a bod propojení musí být zřízen podle vyhlášky (o koncovém bodu) na základě normalizovaných technických parametrů, uvedených v jednotných pravidlech a ČSN ETS. Pokud nejsou dosud k dispozici, pak na základě evropských norem (ETS) a Doporučení Mezinárodní telekomunikační Unie ITU-T.

(7) Provozovatelé telekomunikačních sítí a poskytovatelé telekomunikačních služeb pro zajištění provozu v období krizových situací (§ 89 zákona) a pro zajištění bezpečnosti a trvalé provozuschopnosti (integrity) sítí jsou povinni zvážit nutnost zálohování, směrování spojení, příp. zdvojeného propojení v jiném geografickém místě, pokud takové zálohování již nenahrazují obchozí spojovací okruhy nebo propojení s jiným provozovatelem.

§ 7

Připojení neveřejných telekomunikačních sítí

(1) Neveřejná telekomunikační síť může být připojena na veřejnou telekomunikační sítí za účelem přístupu účastníků této sítě k veřejným telekomunikačním službám nebo zprostředkování spojení k ostatním obdobným neveřejným sítím.

(2) Neveřejná telekomunikační síť však nesmí zprostředkovat přístup uživatelů veřejné telekomunikační sítě ke službám jiné nebo téže veřejné telekomunikační sítě (tranzitní provoz).

(3) Na podmínky připojení se vztahují přiměřeně § 5 a § 6 této vyhlášky a připojení může být realizováno na základě smlouvy provozovatelů sítí.

§ 8

Speciální přístup k síti

  1. Provozovatel sítě s výrazným podílem na trhu podle § 2 odst.18 zákona vyhoví i žádostem o přístup nebo propojení sítí i mimo vyhláškou o koncových bodech definované rozhraní nebo koncový bod sítě, pokud je takový přístup, resp. propojení technicky možné. Součástí takového přístupu může být i využívání signalizačních bodů a spojení, přístup k inteligentnímu vybavení sítě a širokopásmovým částem sítě.

  2. Žádost může být zamítnuta jen v případě, že požadovaný přístup je nepřiměřený k omezeným zdrojům, které jsou k dispozici. Zamítnutí musí být řádně zdůvodněno.

  3. Úřad může rozhodnout na žádost žadatele o zajištění nediskriminačních podmínek tam, kde je to žádoucí z hlediska zajištění konkurence a rovných příležitostí pro provozovatele veřejných sítí a poskytovatele veřejných služeb tak, aby speciální přístup poskytl co nejvyšší užitek zainteresovaným stranám.

  4. Speciální přístup může být realizován na základě smlouvy, na kterou se vztahují přiměřeně § 5 a § 6 této vyhlášky.

§ 9

Zveřejňování údajů

  1. Každý provozovatel veřejné telekomunikační sítě a/nebo poskytovatel veřejných telekomunikačních služeb je povinen zveřejnit pro uživatele:

  2. nabídku veřejných telekomunikačních služeb a jejich stručné charakteristiky,

  3. nabídku přístupu k síti, typy koncových bodů a jejich technické specifikace,

  4. informace o tarifech a poplatcích, Všeobecné obchodní podmínky,

  5. ukazatele kvality poskytovaných služeb.

  6. Referenční nabídku propojení předkládá Úřadu provozovatel sítě nebo poskytovatel služeb (s výrazným podílem na trhu podle § 2 odst.18 zákona), a pokud si Úřad nevyžádá její úpravy, zveřejní ji (v Telekomunikačním věstníku). Referenční nabídka musí obsahovat:

  7. typy rozhraní a nabízených služeb,

  8. technické specifikace fyzické a logické části propojení (přenos, signalizace),

  9. požadavky na propojovací bod (umístění, přídavná zařízení, napájení…),

  10. nabídku na dohledové služby sítě,

  11. nabídky služeb operátora, informačních služeb, tísňových služeb,

  12. ceník služeb, náklady na propojení, propojovací poplatky,

  13. měření provozu a sledování kvality,

  14. lhůty pro testování a zřízení propojení,

  15. způsob plánování pro rozšiřování služeb a objemu provozu,

  16. seznam kontaktních (obchodních) míst.

  17. Provozovatel veřejné telekomunikační sítě a/nebo poskytovatel veřejných telekomunikačních služeb zveřejní (v Telekomunikačním věstníku) plán změn a/nebo plán nových služeb nebo parametrů propojení, jejichž zavedení plánuje v následujících šesti měsících.

§ 10

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem .............

Ministr :

Návrh

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne …….

o rozhraní a koncovém bodu veřejných telekomunikačních sítí

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 2 odst.4 zákona č. .../2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen zákon):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška vymezuje druhy a charakteristiku koncových bodů a rozhraní veřejných telekomunikačních sítí.

Koncové body

§ 2

  1. Koncové body veřejné telekomunikační sítě jsou součástí této sítě.

  2. Technologické řešení koncových bodů se volí podle druhu a technologického řešení připojovaného koncového zařízení.

  1. Koncovým bodem pro připojení koncového zařízení vybaveného schválenou zástrčkou je schválená zásuvka, umístěná u účastníka.

  1. Pokud není koncové zařízení vybaveno schválenou zástrčkou, je koncovým bodem veřejné telekomunikační sítě

a) kabelový závěr nebo

  1. účastnický rozváděč nebo

  2. svorkovnice nebo

  3. soustřeďovací bod

umístěný v objektu nebo na pozemku, jehož je účastník vlastníkem nebo uživatelem.

  1. Umístění a technologické řešení koncových bodů se provádí ve vzájemné dohodě mezi provozovatelem a uživatelem telekomunikační služby.

  1. Koncový bod se zřizuje a umísťuje tak, aby umožňoval

  1. připojení koncového zařízení,

  2. provádění prací a měření,

  3. provádění kontroly.

§ 3

  1. Provádění prací (zřizování, změny, obnova a údržba) v koncovém bodu a připojování koncových zařízení ke koncovému bodu přísluší pouze fyzickým a právnickým osobám, které byly k těmto úkonům prokazatelně zmocněny provozovatelem příslušné veřejné telekomunikační sítě nebo poskytovatelem příslušné veřejné telekomunikační služby.

  1. Ustanovení odstavce 1) se nevztahuje na připojování koncového zařízení v případě, kdy koncovým bodem je schválená účastnická zásuvka.

  1. V případě, kdy se z veřejné telekomunikační sítě přenáší signál ke koncovému bodu vedením, které není ve vlastnictví provozovatele této sítě (např. domovní vedení), řeší provozovatel této sítě údržbu a odstraňování závad na tomto vedení v dohodě s jeho vlastníkem.

(4) Koncový bod zřízený podle dřívějších předpisů se považuje za koncový bod odpovídající této vyhlášce.

(5) Ustanovení odstavce 4) se nevztahuje na případy, kdy účastník uplatní požadavek na připojení vlastního koncového zařízení, vybaveného schválenou zástrčkou.

  1. Neveřejná telekomunikační síť, připojovaná na veřejnou telekomunikační síť se považuje jako celek za koncové zařízení. Z hlediska požadovaného připojení se posuzuje pouze koincidence parametrů této sítě s parametry veřejné telekomunikační sítě v koncovém bodu. Vzájemné přizpůsobení náleží provozovateli připojované neveřejné telekomunikační sítě.

Rozhraní

§ 4

  1. Rozhraní veřejné telekomunikační sítě je kromě technologického provedení definováno parametry veličin a specifikacemi protokolů, které je třeba s ohledem na zabezpečení vzájemné spolupráce propojovaných sítí resp. sítě a připojovaného koncového zařízení dodržet.

  2. Umístění, technologické řešení a vzájemné propojení rozhraní veřejných telekomunikačních sítí se provádí ve vzájemné dohodě provozovatelů těchto sítí.

(3) Vzájemné propojení rozhraní veřejných telekomunikačních sítí mohou provádět pouze fyzické nebo právnické osoby, prokazatelně zmocněné k této činnosti provozovateli těchto sítí.

§ 5

U rádiových zařízení je rozhraní určeno parametry rádiového kanálu a technickými specifikacemi těchto zařízení.

§ 6

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem..............

Ministr:

NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ...........

o grafickém ztvárnění, provedení a umístění schvalovací značky pro rádiová a telekomunikační koncová zařízení

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 12 odst. 2 zákona č. … Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

  1. Touto vyhláškou se stanoví grafické ztvárnění, provedení a umístění schvalovací značky pro rádiová a telekomunikační koncová zařízení, schválená podle §§ 6, 10 a 11 zákona.

  2. Schvalovací značka může být použita k označenípouze těch výrobků, které byly schváleny podle §§ 6, 10 a 11 zákona. Opatřovat zařízení schvalovací značkou je oprávněn pouze subjekt uvedený v rozhodnutí o schválení. Tuto pravomoc nelze delegovat na jiný subjekt.

§ 2

Grafické ztvárnění schvalovací značky

§ 3

Rozměry a provedení schvalovací značky

Normální rozměr: 44 x 18 mm; minimální rozměr: 22 x 9 mm.

Zmenšení na minimální rozměr je možné jen u malých zařízení, u nichž by umístění schvalovací značky normálního rozměru bylo obtížně pro­veditelné. U zařízení velmi malých, na která není možno umístit ani schvalovací značku o minimálním rozměru, lze po souhlasu Českého telekomunikačního úřadu (dále jen “Úřad“), který se uvádí v rozhodnutí o schválení zařízení zvolit i rozměr ještě menší, písmo však musí zůstat čitelné. Při zmen­šení schvalovací značky je nutno zachovat poměr stran i dalších prvků.

Písmo: horní řádek – písmo bezpatkové normální, výš­ka velkého písmene (bez diakritiky) = 0,17 x výška schvalovací značky. Spodní řádek – písmo bezpatkové polotučné, výška velkého písmene = 0,19 x výška schvalovací značky, text centrovaný vůči hornímu řádku.

§ 4

Význam použitých znaků

aaaa – rok vydání rozhodnutí

b – jedna číslice značící rok ukončení platnosti rozhodnutí o schválení (v rozmezí 0 až 9 let od roku vydání) nebo písmeno N značící platnost do odvolání

c – jednovelké písmeno až kombinace tří velkých písmen s tímto významem:

T – koncová zařízení (§ 4 odst. 1, písm. b) zákona)

R – rádiová zařízení (§ 4 odst. 2, písm.c) zákona)

S – rádiová zařízení pro vysílání a příjem z družic (§ 4 odst. 2, písm. c) zákona) a zařízení pro přenos rozhlasového a televizního signálu po vedení (§ 4 odst. 1, písm. a) zákona)

Seznam jednotlivých druhů vybraných telekomunikačních zařízení zveřejňuje Úřad podle § 4 odst. 2 zákona v Telekomunikačním věstníku.

Význam dalších písmen u označení s více písmeny:

kombinace písmen T,R, S,:

RT – rádiové zařízení připojované k veřejné telekomunikační síti jako koncové zařízení

SR – zařízení sestav zařízení pro přenos rozhlasového a televizního signálu po vedení s bezdrátovým přenosem

TR – koncové zařízení, jehož nedílnou součástí je rádiové zařízení

použití dalších písmen za výše uvedeným písmenem (kombinací):

C – občanské radiostanice CEPT (pouze v kombinaci RC)

OP – rozhodnutí vydané pro ověřovací provoz rádiového zařízení (§ 11 odst. 4 zákona) [příklad: ROP]

X – rozhodnutí se zvláštními podmínkami a omezeným po­užitím, rozhodnutí individuální (§ 10 zákona) [příklad: TX].

dddd – třímístné nebo čtyřmístné číslo znamenající evidenční číslo rozhodnutí o schválení

§ 5

Způsob umístění schvalovací značky

(1) U přenosných zařízení se schvalovací značka umisťuje především na spodní nebo zadní stranu přístroje tak, aby po otočení přístroje nebo vyjmutí napájecího zdroje byla celá značka viditelná.

(2) U nepřenosných koncových zařízení se schvalovací značka umisťuje tak, aby byla přístupná jednoduchým způsobem (bez použití nástroje).

(3) Schvalovací značku je možno použít jedním z následujících způsobů:

a) vylisováním do krytu přístroje,

b) nesmazatelným potiskem krytu přístroje a jeho odnímatelných částí,

c) začleněním do štítku výrobce, v němž je obsaženo i plné typové označení výrobku,

d) opatřením výrobku samolepícím štítkem nebo obtiskem, který kromě schvalovací značky obsahuje typové označení výrobku. Štítek může být i v provedení s ochrannými holografickými prvky. Samolepící štítek musí být proveden tak, aby při odstraňování štítku došlo vždy k jeho poškození a aby v rozsahu hodnot vlhkosti a teploty, v níž může být zařízení skladováno či provozováno podle technické dokumentace, nemohlo dojít k samovolnému odloupnutí štítku. Štítek se umísťuje tak, aby nedocházelo k jeho mechanickému poškození při běžném provozu a údržbě,

e) tiskem na prvou stranu dokumentace (návodu) dodávané s výrobkem (§ 12 odst.1, písm.c) zákona.

V provedení podle písmene b) a c) se používá tmavé písmo na světlém podkladě. Pokud kryt přístroje je tmavé barvy, lze použít světlé písmo na tmavém podkladě. V provedení podle písmene d) a e) se používá černé písmo na bílém podkladě.

V případech, kdy se jedná o zařízení velmi malých rozměrů, která se dodávají v balící jednotce po určitém množství kusů lze se souhlasem Úřadu označovat schvalovací značkou podle písm.d) tuto balící jednotku.

§ 6

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ........

Ministr:

NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ..........

o souboru telekomunikačních okruhů pronajímaných v rámci veřejné služby pronájem telekomunikačních okruhů

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 34, odst. 1 zákona č. ..../2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen “zákon“):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví rozsah souboru telekomunikačních okruhů pronajímaných v rámci veřejné služby pronájem telekomunikačních okruhů a jejich parametry.

Soubor telekomunikačních okruhů

§ 2

Minimální soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými technickými charakteristikami je uveden v příloze č. 1 této vyhlášky.

§ 3

Doporučený soubor telekomunikačních okruhů s harmonizovanými technickými charakteristikami je uveden v příloze č. 2 této vyhlášky.

§ 4

Nabídka pronajímaných telekomunikačních okruhů

Údaje a informace obsažené v nabídce pronajímaných telekomunikačních okruhů poskytovatele služby :

  1. Technické charakteristiky telekomunikačních okruhů, včetně podrobné technické a funkční specifikace jejich koncových bodů.

  1. Cenové údaje nabídky, včetně cen za zřízení a připojení telekomunikačních okruhů, cen za pronájem telekomunikačních okruhů a příp. další cenové údaje. Pokud jsou ceny diferencovány např. podle kvality, nebo počtu pronajímaných telekomunikačních okruhů, musí být rovněž obsahem nabídky.

  1. Dodací podmínky pronajímaných telekomunikačních okruhů, ve kterých se uvede zejména:

  1. postup objednávání,

  1. dodací lhůta,

  1. smluvní období pro pronájem telekomunikačního okruhu, včetně období minimálního, které poskytovatel služby přijme, bude-li o to žadatelem požádán,

  1. lhůty pro odstranění poruch,

  1. podmínky pro náhradní plnění služby.

  1. Informace o licenčních podmínkách poskytovatele služby, které mají vliv na podmínky pro užívání pronajatého telekomunikačního okruhu, včetně doby platnosti licence.

  1. Podmínky, za kterých může být omezeno nebo přerušeno poskytování služby za účelem zajištění bezpečnosti síťových operací, integrity sítě, interoperability služeb, ochrany dat v případech tísňové situace.

(6) Podmínky pro připojování koncových zařízení k pronajatým telekomunikačním okruhům, včetně přehledu podmínek, které musí splňovat koncová zařízení, pokud mají být připojena k pronajatému telekomunikačnímu okruhu a podmínek pro omezení poskytování služby v případech neplnění podmínek pro připojování koncových zařízení.

§ 5

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem

Ministr:

č. 1 k vyhl. č. /2000 Sb.

Minimální soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými technickými charakteristikami

Typ

Technické

charakteristiky

okruhu

Specifikace rozhraní

Charakteristika připojení

Analogový, telefonní,

normální kvality

2 drát1) – ČSN ETS 300 448 ed. 13)

nebo

4 drát2) – ČSN ETS 300 451 ed. 14)

2 drát – ČSN ETS 300 448 ed.13)

nebo

4 drát – ČSN ETS 300 451 ed.14)

Analogový, telefonní,

speciální kvality

2 drát1) – ČSN ETS 300449 ed. 15)

nebo

4 drát2) – ČSN ETS 300 452 ed. 16)

2 drát – ČSN ETS 300 449 ed.15)

nebo

4 drát – ČSN ETS 300 451 ed.16)

64 kbit/s digitální7)

ČSN ETS 300 288

ČSN ETS 300 288/A18)

ČSN ETS 300 289

2048 kbit/s digitální

nestrukturovaný9)

ČSN ETS 300 418 ed. 1

ČSN ETS 300 247

ČSN ETS 300 247/A1

2048 kbit/s digitální

strukturovaný10)

ČSN ETS 300 418 ed. 111)

ČSN ETS 300 419 ed. 112)

1) Požadavky pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 15 (Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 4/1999).

2) Požadavky pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 17 (Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 4/1999).

3) Dříve poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1040 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 448 ed. 1.

4) Dříve poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 451 ed. 1.

5) Dříve poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020/M.1025 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 449 ed. 1.

6) Dříve poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením M.1020/M.1025 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 452 ed. 1.

7) Požadavky pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 14 (Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 4/1999).

8) Pronajaté telekomunikační okruhy mohou být dočasně poskytovány s použitím rozhraní X.21 nebo X.21bis namísto ČSN ETS 300 288.

9) Požadavky pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 12 (Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 4/1999).

10) Požadavky pro připojení koncových zařízení k pronajatým okruhům jsou uvedeny v Technickém základu pro předpis TBR 13 (Věstník Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví č. 4/1999).

11) Dříve poskytovaná v souladu s CCITT Doporučením G.703, G.704 S s výjimkou sekce 5) a G.706 (cyklická kontrola redundance dat) (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 418 ed. 1.

12) Dříve poskytovaná v souladu s relevantními CCITT Doporučeními řady G.800 (verse 1998) namísto ČSN ETS 300 419 ed. 1.

Pro výše uvedené typy pronajímaných okruhů definují uváděné specifikace koncové body v souladu s definicí uvedenou v § 2 odst. 4 zákona o telekomunikacích.

č. 2 k vyhl. č. /2000 Sb.

Doporučený soubor pronajímaných telekomunikačních okruhů s harmonizovanými technickými charakteristikami

Typ

Technické

charakteristiky

okruhu

Specifikace rozhraní

Charakteristika připojení

34 368 kbit/s

digitální, strukturovaný

ČSN ETS 300 686 ed. 1

ČSN ETS 300 687 ed. 1

34 368 kbit/s

digitální, nestrukturovaný

ČSN ETS 300 686 ed. 1

ČSN ETS 300 687 ed. 1

139 264 kbit/s

digitální, strukturovaný

ČSN ETS 300 686 ed. 1

ČSN ETS 300 688 ed. 1

139 264 kbit/s

digitální, nestrukturovaný

ČSN ETS 300 686 ed. 1

ČSN ETS 300 688 ed. 1

155 Mbit/s

digitální (STM-1)

ITU-T G.708

ITU-T G.708

NÁVRH

VYHLÁŠKA

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne …….…

o volacích značkách vysílacích rádiových zařízení

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 57 odst. 7 zákona č. …/2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů ( dále jen “zákon“ )

"

§ 1

Předmět úpravy

  1. Tato vyhláška stanoví pravidla pro tvorbu a používání volacích značek vysílacích rádiových zařízení (dále jen “stanice“) a druhy radiokomunikačních služeb, pro něž jsou vyžadovány.

  1. Stanice provozované na území České republiky a české stanice provozované dočasně mimo území České republiky používají – pokud není dále stanoveno jinak – při vysílání volací značky.

§ 2

Volací značky

Volací značka je každé poznávací označení stanice přidělené Českým telekomunikačním úřadem (dále jen “Úřad“), které má umožnit zjištění její totožnosti během vysílání. Volací značky jsou mezinárodní, vnitrostátní a zvláštní. Evidenci přidělených volacích značek vede Úřad.

Mezinárodní volací značky

§ 3

  1. Stanice pracující radiotelegraficky, stanice otevřené pro mezinárodní veřejnou korespondenci, stanice amatérské, stanice pokusné a jiné stanice, které by mohly působit škodlivé rušení za hranicemi ČR, používají zásadně mezinárodní volací značky. Těmto stanicím však není nutno přidělovat mezinárodní volací značky, pokud lze zjistit jejich totožnost i v zahraničí jiným způsobem.

  1. Používá-li pevná, pozemní nebo rozhlasová stanice v mezinárodní službě více než jednoho kmitočtu, může být pro každý kmitočet (u pobřežní stanice pro každou skupinu kmitočtů) přidělena odlišná mezinárodní volací značka.

§ 4

  1. Mezinárodní volací značky se tvoří kombinací písmen, popř. písmen a číslic, přičemž lze použít

- písmen: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V W X Y Z,

- číslic: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9.

  1. V mezinárodních volacích značkách je nutno použít jako prvních dvou písmen dvojice OK nebo OL. Bezprostředně za písmeny se nesmí použít číslic 0 a 1, s výjimkou volacích značek amatérských stanic.

  1. Mezinárodní volací značky jednotlivých druhů stanic se tvoří podle těchto zásad:

  2. pevné stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OK nebo OL, za nimiž mohou následovat nejvýše tři číslice,

  3. základnové stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OL, za nimiž mohou následovat nejvýše tři číslice,

  4. pobřežní stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OL, za nimiž může následovat jedna číslice,

  5. letecké stanice : tři písmena, z nichž první dvě jsou OK, za nimiž mohou následovat nejvýše dvě číslice,

  6. pohyblivé pozemní stanice : čtyři písmena, z nichž první dvě jsou OL a jedna číslice (v radiotelefonním a radiotelegrafním provozu) nebo písmena OL a čtyři číslice (v radiotelefonním provozu), jako třetí písmeno se nepoužijí písmena uvedená v písm. f,

f) lodní stanice: čtyři písmena, z nichž první dvě jsou OL a jako třetí se používá:

  1. u námořních lodí písmeno G nebo H,

  2. u říčních lodí písmeno L, O, U nebo V.

  1. stanice na lodních záchranných člunech : volací značka mateřské lodi a dvě číslice,

  2. letadlové stanice : volací značka je shodná s imatrikulační značkou uvedenou na trupu letounu,

  3. stanice letadlových záchranných člunů : volací značka mateřského letadla a jedna číslice,

  4. amatérské stanice : OK1 až OK8 a dvě nebo tři písmena, nebo OL0 až OL9 a tři písmena,

  5. pokusné stanice : OK9 a dvě nebo tři písmena.

Vnitrostátní volací značky

§ 5

Vnitrostátní volací značky používají stanice pracující ve vnitrostátním styku, pokud nejde o stanice uvedené v § 3 odst. 1.

§ 6

  1. Vnitrostátní volací značky se tvoří kombinací tří písmen, za nimž mohou následovat ještě jedna, dvě nebo tři číslice, přičemž lze použít

- písmen: A B C D E F G H I J K L M N O P Q R S T U V X Y Z,

- číslic: 0 1 2 3 4 5 6 7 8 9.

  1. Úřad přiděluje volací značky tak aby byly výrazné a stručné. Stanoví vždy vhodnou kombinaci písmen tak, aby za nimi následovaly pokud možno nanejvýše dvě číslice. Teprve po vyčerpání dvoumístných čísel u všech kombinací, které jsou v daném případě možné, lze použít trojmístných čísel.

  1. Jednotlivá písmena a číslice ve vnitrostátních volacích značkách mají tento význam:

  2. první písmeno: označuje kraj, popř. hl. m. Prahu, podle sídla (trvalého bydliště) provozovatele stanice, pro jednotlivé kraje je třeba použít jednoho z těchto písmen:

kraj Středočeský A H L Východočeský E R

Jihočeský B M Jihomoravský F S V

Západočeský C N U Severomoravský G J T

Severočeský D I P hl. m. Praha K X Y

  1. druhé písmeno: označuje okres (v Praze městský obvod), v němž je sídlo provozovatele stanice, pro jednotlivé okresy, seřazené v každém kraji v abecedním sledu, a pro jednotlivé obvody hl. m. Prahy se použije těchto písmen:

1. okres A 9. okres I

2. okres B 10. okres J

3. okres C 11. okres K

4. okres D 12. okres L

5. okres E 13. okres M

6. okres F 14. okres N

7. okres G 15. okres O

8. okres H 16. okres P

Je-li stanoviště (provozní oblast) stanice v jiném okrese než sídlo provozovatele nebo pracuje-li stanice na území několika okresů, popř. i krajů, použije Úřad místo písmene pro příslušný okres písmeno R.

  1. třetí písmeno označuje odvětví, do něhož je provozovatel stanice zařazen podle druhu své činnosti, popř. podle resortní příslušnosti. Pro jednotlivá odvětví jsou určena tato písmena:

Průmysl P F

Zemědělství, lesní a vodní hospodářství H V

Doly D I

Energetika E J

Geofyzika, geodézie, geologie, kartografie G K

Stavebnictví S M

Doprava X N

Telekomunikace, pošta, rozhlas, televize R T

Zdravotnictví Z L

Různé A B C

Záchranné a bezpečnostní služby U O Y

  1. číslice následující za písmeny vyjadřují číselné pořadí stanic, jejichž vnitrostátní volací značky jsou utvořeny ze shodných kombinací písmen.

Zvláštní volací značky

§ 7

Ve zvláštních případech, kdy není nutno přidělit stanici mezinárodní volací značku a vnitrostátní volací značka by pro ni nebyla vhodná, Úřad jí přidělí zvláštní volací značku.

§ 8

Jako zvláštní volací značky lze přidělit :

  1. kombinace písmen, popř. písmen a číslic, odlišné od kombinací používaných ve volacích značkách mezinárodních a vnitrostátních,

  2. vhodné slovní výrazy, za nimiž mohou následovat číslice,

  3. názvy stanic, místní názvy nebo jména provozovatelů, za nimž mohou následovat číslice,

  4. u letadlových stanic :

  1. mezinárodní volací značku letadlové stanice, jíž předchází buď radiotelefonní zkratka provozovatele letadla nebo označení typu letadla,

  2. radiotelefonní zkratku provozovatele letadla, za níž je zařazeno pořadové číslo letu,

  3. imatrikulační značku, popř. zvláštní značku letadla,

  1. volací čísla nebo signály stanic pro selektivní volání,

  2. zvláštní charakteristické signály nebo jiné charakteristické znaky vysílání.

Přidělování volacích značek

§ 9

Stejná volací značka nesmí být přidělena současně dvěma nebo více stanicím.

  1. Nelze přidělovat volací značky, které by mohly být zaměněny s tísňovými signály (SOS/MAYDAY), s  pilnostními signály (XXX/PANPAN), s  bezpečnostními signály (TTT/SÉCURITÉ) nebo se zkratkami kódu Q.

§ 10

Bez volací značky se provozují :

  1. stanice k řízení modelů a hraček, lékařské radiosondy a zařízení určená k přenosu ovládacích nebo měřících signálů pomocí elektromagnetického pole vytvořeného smyčkou,

  2. stanice pracující na základě generálního povolení,

  3. jiné stanice, které z technických nebo provozních důvodů nemohou volací značku vysílat nebo u nichž to není podle rozhodnutí Úřadu nutné.

Používání volacích značek

§ 11

  1. Stanice vysílá volací značku na začátku a na konci vysílání a dále během spojení tak často, jak je to možné.

  1. Volací značky se vysílají tak, aby je bylo možno zachytit spolu se základním vysíláním bez jakýchkoliv zvláštních zařízení.

  1. Používá-li se superponované mezinárodní volací značky, musí jí předcházet kódová zkratka QTT.

§ 12

Mezinárodní volací značky se vysílají v  radiotelegrafním provozu znaky Morseovy abecedy, v radiodálnopisném provozu znaky telegrafní abecedy. V radiotelefonním provozu se jednotlivá písmena a číslice vyslovují odděleně česky, v mezinárodní službě anglicky podle hláskovací tabulky uvedené v ČSN 01 1690 (dále jen “hláskovací tabulka“).

§ 13

Jednotlivá písmena vnitrostátních volacích značek se vyslovují odděleně a v případě potřeby se hláskují česky podle hláskovací tabulky. Číslice následující za písmeny lze vyslovovat jednotlivě nebo jako příslušná čísla.

§ 14

  1. Zvláštní volací značky utvořené kombinací písmen, popř. písmen a číslic (§ 8) se vyslovují obdobně jako volací značky vnitrostátní (§ 13).

  1. Různé slovní výrazy, názvy a jména ve zvláštních volacích značkách (§ 8) se vyslovují jako celá slova, popř. jako zkratky, imatrikulační značky letadel se hláskují česky, popř. anglicky podle hláskovací tabulky. Číslice se vyslovují jednotlivě, u stanic jiných, než letadlových, je lze vyslovovat též jako souborná čísla.

§ 15

Volací značky přidělené podle dosavadních předpisů, které jsou v rozporu s touto vyhláškou, se považují za platné po dobu 12 měsíců ode dne účinnosti této vyhlášky.

§ 16

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem……

Ministr:

N Á V R H

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ............... 2000,

o způsobu výpočtu prokazatelné ztráty, způsobu a výši finančního přispívání držitelů telekomunikační licence na poskytování univerzální služby, pravidlech pro přidělování finančních prostředků z Fondu univerzální služby, dokladech, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezení přiměřeného zisku

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 32 odst. 6 zákona č……… 2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů:

§ 1

Předmět úpravy

Vyhláška stanoví podrobnosti způsobu výpočtu prokazatelné ztráty, způsobu a výši finančního přispívání držitelů telekomunikační licence na poskytování univerzální služby, pravidla pro přidělování finančních prostředků z Fondu univerzální služby, doklady, kterými musí být výpočty prokazatelné ztráty doloženy a vymezení přiměřeného zisku

§ 2

Způsob výpočtu prokazatelné ztráty univerzální služby

  1. Poskytovatel univerzální služby vypočte tržby a výnosy a ekonomicky oprávněné náklady na univerzální službu v členění podle schválené metodiky za příslušný kalendářní rok. Prokazatelnou ztrátu vypočte poskytovatel univerzální služby odečtením příslušných nákladů od tržeb a výnosů. Takto vypočítaný návrh prokazatelné ztráty předloží poskytovatel univerzální služby Úřadu ke kontrole.

  2. Ekonomicky oprávněné náklady specifikuje Úřad cenovým rozhodnutím podle zvláštního zákona.2

§ 3

Vyměření přiměřeného zisku

(1) Výši přiměřeného zisku stanoví Úřad cenovým rozhodnutím podle zvláštního zákona.1

§ 4

Doklady, kterými musí být výpočet prokazatelné ztráty doložen

  1. Vyúčtování předloží poskytovatel univerzální služby “Úřadu“ do 30. června běžného roku na tiskopise “Vyúčtování nákladů a tržeb za poskytnutou univerzální službu za předchozí kalendářní rok“ (dále jen “Vyúčtování“). Tiskopis “Vyúčtování“ vydá Úřad. Doklady k “Vyúčtování“ jsou Výkaz zisku a ztrát, Rozvaha, Cash-flow a technickoprovozní údaje o objemu provozu3). Při výpočtu prokazatelné ztráty bude poskytovatel univerzální služby vycházet z odděleného účtování tržeb a nákladů dílčích služeb zahrnutých do univerzální služby.

  1. Vyúčtování, doklady a údaje včetně technickoprovozních údajůpoužité poskytovatelem univerzální služby použité pro vlastní výpočet prokazatelné ztráty uloží “Úřad“ po dobu následujících tří let od okamžiku úhrady příspěvku poskytovateli univerzální služby.

§ 5

Kontrola výpočtu prokazatelné ztráty

  1. Kontrolu výpočtu prokazatelné ztráty provádí Úřad. Kontroluje zejména

  2. evidenci nákladů a výši ekonomicky oprávněných nákladů na univerzální službu včetně způsobu (algoritmů) pro stanovení ekonomiky oprávněných nákladů,

  3. evidenci tržeb za univerzální službu,

  4. způsob evidence dalších údajů a podkladů používaných k výpočtu prokazatelné ztráty.

Pravidla pro finanční přispívání držitelů telekomunikační licence do Fondu univerzální služby a pro přidělování finančních prostředků z Fondu univerzální služby

§ 6

Tvorba Fondu univerzální služby

  1. Zdrojem Fondu univerzální služby (dále jen “Fondu“) jsou finanční příspěvky (dále jen “příspěvky“) od poskytovatelů telekomunikačních činností určených zákonem o telekomunikacích, včetně poskytovatelů univerzální služby.

  2. Výši příspěvků do Fondu stanoví Úřad cenovým rozhodnutím podle zvláštního zákona.1

  3. Příspěvek do Fondu je splatný nejpozději do 30. června běžného roku za rok předcházející.

  4. Poskytovatelé telekomunikačních činností uhrazují příspěvky příkazem z účtu u peněžních ústavů v české měně.

§ 7

Používání Fondu univerzální služby

  1. Splní-li poskytovatel univerzální služby podmínky pro nárok na poskytnutí příspěvku, Úřad, který provede kontrolu předloženého vyúčtování a neshledá překážky, nárok uzná a uznaný příspěvek poukáže prostřednictvím peněžního ústavu poskytovateli univerzální služby.

  2. V případě nesrovnalostí a nejasností v předloženém vyúčtování vyzve Úřad poskytovatele univerzální služby aby vyúčtování doplnil dalšími údaji nebo podklady a ten je předloží Úřadu do 7 dnů po obdržení jeho výzvy.

§ 8

Účinnost

(1) Vyhláška nabývá účinnosti ………………………………..

N Á V R H

Vyhláška

Ministerstva dopravy a spojů

ze dne ............

o zvláštní způsobilosti k  obsluze vysílacích rádiových stanic

Ministerstvo dopravy a spojů stanoví podle § 68, odstavce 5 zákona č…./ 2000 Sb., o telekomunikacích a o změně dalších zákonů (dále jen zákon):

§ 1

Předmět úpravy

Tato vyhláška stanoví druhy vysvědčení o zvláštní způsobilosti, dobu jejich platnosti a způsob provádění zkoušek.

§ 2

Druhy vysvědčení o zvláštní způsobilosti

(1) K obsluze vysílacích rádiových zařízení 1) opravňují následující druhy vysvědčení o zvláštní způsobilosti:

  1. Všeobecné vysvědčení radiotelefonisty letecké služby opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u letadlových stanic na letadlech, vykonávajících mezinárodní lety, nebo leteckých pozemských stanic v  letecké službě.

  2. Omezené vysvědčení radiotelefonisty letecké služby 2) opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u letadlových nebo u leteckých pozemských stanic pracujících na kmitočtech přidělených výhradně letecké pohyblivé nebo letecké pohyblivé družicové službě, pokud ovládání vysílače spočívá jen v obsluze jednoduchých vnějších ovládacích prvků. Omezené vysvědčení radiotelefonisty letecké služby platí pro letadlové stanice na letadlech používaných pro sportovní účely na území České republiky.

  3. Všeobecné vysvědčení operatéra námořní služby opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby a radiotelegrafie s přímým tiskem u lodních stanic, lodních pozemských stanic a u pobřežních stanic, pracujících v rámci systému GMDSS 3).

  4. Omezené vysvědčení operatéra námořní služby opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u lodních stanic, lodních pozemských stanic a u pobřežních stanic, pracujících v rámci systému GMDSS.

  5. Všeobecné vysvědčení radiotelefonisty pro námořní službu opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u lodních a pobřežních stanic.

  6. Omezené vysvědčení radiotelefonisty pro námořní službu opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelefonní služby u lodních stanic plujících po vnitrozemských tocích nebo v příbřežních vodách, popř. zajišťujících pobřežní plavbu, pokud ovládání vysílače spočívá jen v obsluze jednoduchých vnějších ovládacích prvků.

  7. Vysvědčení pozemního radiotelegrafisty opravňuje držitele vysvědčení k výkonu radiotelegrafní a radiotelefonní služby u stanic v pozemních radiokomunikačních službách, pracujících v pásmech krátkých vln.

  8. Vysvědčení operatéra amatérských stanic opravňuje držitele vysvědčení k obsluze amatérských vysílacích rádiových stanic.

(2) Vysvědčení, vydávaná podle odst. 1 písm. a), c), d), e), f), mají mezinárodní platnost.

(3) Osoby bez vysvědčení mohou obsluhovat vysílací rádiové stanice pouze pod dohledem osoby vlastnící příslušné vysvědčení zvláštní způsobilosti.

§ 3

Zkušební komise

Český telekomunikační úřad (dále jen “Úřad“) zřizuje pro ověření zvláštní způsobilosti zkušební komise a jmenuje jejich předsedy a zkušební komisaře. Jeden nebo dva z  členů komise mohou být jmenováni zástupcem předsedy a jeden ze členů komise vykonává funkci tajemníka. Tajemník vede agendu komise, podává informace o zkouškách a podle pokynů předsedy svolává zkušební komisi a zve uchazeče ke zkouškám. Předsedu a členy komise z řád odborníků pro jednotlivé zkušební obory jmenuje Úřad.

§4

Žádost o připuštění ke zkoušce

(1) Ke zkoušce může být připuštěn pouze uchazeč, který podal písemnou žádost o připuštění ke zkoušce podle odst. 2, zaplatil předepsaný poplatek podle § 5 vyhlášky a který v době zkoušky dosáhl potřebného věku a vzdělání podle odst. 3.

(2) Žádost o připuštění ke zkoušce musí obsahovat tyto údaje: - jméno a příjmení uchazeče, - rodně číslo, - státní příslušnost, - bydliště, - zaměstnání - stupeň vzdělání.

  1. Potřebným věkem a předepsaným vzděláním se rozumí u uchazeče o:

  2. všeobecné vysvědčení radiotelefonisty letecké služby - nejméně 21 let, střední odborné vzdělání

  3. omezené vysvědčení radiotelefonisty letecké služby - nejméně 18 let, základní vzdělání

  4. všeobecné vysvědčení operatéra námořní služby - nejméně 21 let, střední odborné vzdělání

  5. omezené vysvědčení operatéra námořní služby - nejméně 21 let, střední vzdělání

  6. všeobecné vysvědčení radiotelefonisty námořní služby - nejméně 18 let, základní vzdělání

  7. omezené vysvědčení radiotelefonisty námořní služby - nejméně 18 let, základní vzdělání

  8. vysvědčení pozemního radiotelegrafisty - nejméně 18 let, základní vzdělání

  9. vysvědčení operatéra amatérských stanic - nejméně 16 let, základní vzdělání.

§ 5

Výše poplatků za úkony Úřadu

  1. Uchazeč je povinen zaplatit Úřadu poplatek za provedenou zkoušku a vystavení:

  1. všeobecného vysvědčení radiotelefonisty letecké služby a námořní služby …..…. Kč

  2. omezeného vysvědčení radiotelefonisty letecké služby a námořní služby ……… Kč

  3. všeobecného vysvědčení operatéra námořní služby ………. Kč

  4. omezeného vysvědčení operatéra námořní služby ………. Kč

  5. vysvědčení pozemního radiotelegrafisty ………. Kč

  6. vysvědčení operatéra amatérských stanic ………. Kč

(2) Při opakování zkoušky uhradí uchazeč Úřadu poplatek podle odstavce 1. Za opravnou zkoušku se platí poplatek poloviční.

(3) Poplatek se platí zásadně předem. V odůvodněných případech může předseda zkušební komise povolit dodatečné zaplacení poplatku, zejména při hromadných zkouškách na žádost organizace, které se zaváže poplatek za zkoušené uchazeče uhradit.

(4) Nedostaví-li se uchazeč ke zkoušce, aniž se včas řádně omluví, zaplacený poplatek propadá na úhradu výloh spojených s přípravami ke zkoušce.

(5) Koná-li se zkouška na žádost uchazečů nebo organizace mimo sídlo zkušební komise, jsou uchazeči, popř. organizace povinni uhradit vedle zkušebního poplatku také výdaje vzniklé cestou zkušební komise na místo zkoušky a zpět.

§ 6

Doba a místo konání zkoušky

  1. Zkouška zvláštní způsobilosti se koná v době stanovené zkušební komisí zpravidla v sídle zkušební komise Přitom zkušební komise přihlédne podle možnosti k přání uchazečů.. Zkušební komise o době a místě konání zkoušky uchazeče písemně vyrozumí v předstihu nejméně jednoho týdne.

  2. Nemůže-li se uchazeč ze závažných důvodů dostavit ke zkoušce, je povinen to včas předem oznámit zkušební komisi a požádat o sta­novení nového termínu.

§ 7

Rozsah znalostí potřebných pro jednotlivé druhy zvláštní způsobilosti

  1. Každá zkouška se skládá z těchto tří zkušebních oborů (předmětů): a) radiokomunikační předpisy b) radiokomunikační provoz c) elektrotechnika a radiotechnika.

  2. Součástí zkoušky z oboru radiokomunikačních předpisů k  získání vysvědčení o způsobilosti podle § 2, odst. 1, písm. a), c), d) a e) je též zkouška znalosti světového zeměpisu a jazyková zkouška.

  3. Zkušební osnovy i podrobný přehled zkušebních požadavků a postup pro jednotlivé druhy zkoušek vydává Úřad jako opatření o zkouškách radiooperatérů a udržuje tak soulad mezi platnými předpisy, rozvojem techniky a praktickými potřebami. Přehled požadavků Úřadu zveřejňuje v Telekomunikačním věstníku.

§ 8

Průběh zkoušky

  1. Zkouška je neveřejná. Kromě členů zkušební komise mohou být zkoušce přítomny jen osoby, jejichž přítomnost předseda zkušební komise v odůvodněných případech dovolí.

  2. O provedení zkoušky se sepíše zápis na jednotném tiskopise, který podepíše předseda a všichni členové. Zápis založí zkušební komise spolu se žádostí o zkoušku a uchová jej nejméně tři roky po skončení platnosti vysvědčení.

§ 9

Hodnocení výsledku zkoušky

  1. Pro hodnocení v jednotlivých zkušebních oborech i celkové zkoušky se používá dvou stupňů: prospěl, neprospěl.

  2. Uchazeč zkoušku složil, jestliže prokázal znalost látky předepsanou zkušebními osnovami a prospěl ve všech zkušebních oborech.

  3. Uchazeč zkoušku nesložil, byl-li z jednoho nebo více zkušebních oborů hodnocen stupněm neprospěl.

  4. Uchazeč, který úspěšně vykonal zkoušku, musí dříve než obdrží vysvědčení o způsobilosti, složit slib o zachování telekomunikačního tajemství. O úspěšném složení zkoušky vydá předseda zkušební komise uchazeči vysvědčení o způsobilosti podle vykonané zkoušky, které musí mj. obsahovat:

- jméno a datum narození držitelé vysvědčení,

- číslo vysvědčení,

- datum vydání a dobu platnosti vysvědčení,

- fotografii držitelé vysvědčení a jeho podpis.

Vysvědčení, která mají mezinárodní platnost, musí mít překlad textu do jednoho z pracovních jazyků Mezinárodní telekomunikační unie.

§ 10

Platnost vysvědčení způsobilosti

  1. Vysvědčení o způsobilosti podle této vyhlášky má platnost pět let. Úřad však může jeho platnost zrušit před uplynutím stanovené doby, jestliže držitel vysvědčení nezachoval telekomunikační tajemství nebo dopustil-li se hrubého porušení jiných platných předpisů.

  2. Platnost vysvědčení o způsobilosti může Úřad na základě písemné žádosti držitele prodloužit o dalších pět let. Žádost musí být podána před ukončením doby platnosti vysvědčení, nejdéle však 6 měsíců před uplynutím doby platnosti.

  3. Žádost o prodloužení platnosti vysvědčení o způsobilosti palubních radiooperatérů musí být doplněna o potvrzení, že jeho držitel pracoval v uplynulém období nejméně jeden rok jako radiooperatér u stanic, k jejichž obsluze je uvedeného druhu vysvědčení třeba.

  4. V případě ztráty, poškození nebo zničení vysvědčení o způsobilosti může jeho držitel požádat Úřad o vydání duplikátu za stanovený správní poplatek.

§ 11

Přechodná ustanovení

Průkazy způsobilosti vydané do účinnosti této vyhlášky zůstávají v platnosti po dobu v nich uvede­nou.

§ 12

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem ………… .

11) Zákon č. 22/1997 Sb., o technických požadavcích na výrobky a o změně a doplnění některých zákonů.

2 Zákon č. 526/1990 Sb., o cenách ve znění pozdějších předpisů

1

1

1) § 68 odst. 1 písm. a), b), c) zákona č. …/2000 Sb. o telekomunikacích a o změně dalších zákonů

2) Zákon č. 49/1997 Sb. o civilním letectví

3) Systém GMDSS je Globální námořní systém bezpečnosti a záchrany na moři

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací