Důvodová zpráva

Zákon o Státním fondu rozvoje bydlení

Sněmovní tisk: č. 393, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.

ytové výstavby neodpovídá potřebám, které vyplývají z demografického vývoje (růst počtu domácností při celkovém poklesu obyvatelstva) a z úbytku bytového fondu. Po roce 1990 došlo k výraznému snížení rozsahu nové bytové výstavby, který trval zhruba do roku 1993. Od roku 1994 dochází k nárůstu počtu zahájených i dokončených bytů. Průměrná pořizovací cena dokončeného bytu vzrostla od roku 1990 více než šestkrát, ale peněžní příjmy domácností vzrostly za stejné období přibližně pouze třikrát. Ceny nové výstavby jsou proto ve srovnání s příjmovou úrovní většiny domácností poměrně vysoké. Důsledkem je nízký počet nově stavěných bytů; ty jsou dostupné jen pro vyšší příjmové vrstvy obyvatelstva.

V oblasti nájemního bydlení je v prvé řadě nutné vytvořit podmínky pro rozvoj výstavby nájemních bytů, které budou finančně dostupné pro střední i nižší příjmové vrstvy obyvatel. Tyto podmínky nelze vytvořit bez cílevědomé podpory státu. Podpory by měly být poskytovány především formou úvěrů, úrokových dotací a záruk za úvěry, a to právě navrhovaným Fondem.

Fond se navrhuje jako stálý zdroj financování podpůrných programů jak pro rozvoj nové bytové výstavby, tak pro opravy, rekonstrukce a modernizace stávajícího bytového fondu. Prostředky Fondu by měly sloužit jednak k poskytování úvěrů a nenávratných příspěvků fyzickým osobám a dotací právnickým osobám a jednak k poskytování záruk.

Fond bude významným nástrojem k realizaci základních záměrů bytové politiky státu. Stane se hlavním impulsem k výstavbě nájemního bydlení a další jeho vliv bude především v oblasti modernizace a oprav zanedbaného bytového fondu. Jeho hlavní funkcí nebude vytváření vlastních programů či záměrů, ale vytváření dlouhodobých zdrojů pro financování jednotlivých vybraných podpůrných programů bytové politiky.

Předkládaný návrh je v souladu s ústavním pořádkem České republiky a je též v souladu s mezinárodními smlouvami, jimiž je Česká republika vázána. Oblast bydlení právo Evropské unie neupravuje. Aby bylo zamezeno zadlužení Fondu, čímž by byl v rozporu s požadavkem ES na ”zdravé” veřejné finance vytvořen nadměrný schodek veřejných rozpočtů, je stanoveno, že se aktiva Fondu při jeho hospodaření nesmí snížit pod 6 mld. Kč a současně je stanovena povinná výše rezerv Fondu. Předložený návrh tedy není v rozporu s právem Evropské unie.

Návrh vychází z reálných ekonomických předpokladů, kdy je třeba dlouhodobě a stabilně řešit bytovou otázku, a to zejména se zvýšenou intervencí státu. Návrh Fondu je v současné době nejméně náročný na finanční prostředky ze státního rozpočtu a jeho fungování by mohlo výrazně napomoci k rozvoji výstavby i oprav bytového fondu, a to zejména ve strukturálně postižených regionech s vysokou nezaměstnaností, kde se nachází velká část panelové zástavby. Investice do bydlení, potažmo do rozvoje stavební výroby, výrazně podpoří hospodářský růst.

Zdroje Fondu

Hlavními zdroji Fondu jsou počáteční vklad - část výnosů z privatizace bank převedených z FNM, převody části výnosu daně z převodu nemovitostí a výnosy z opakovaných emisí dluhopisů Fondu. Zdroje ze státního rozpočtu jsou minimalizovány, je však nutné alespoň zpočátku počítat s dotacemi.

Tento způsob financování je v současné ekonomické situaci nejvhodnější z možných variant. Je nutné také dbát na návratnost vložených prostředků, zejména na to, aby se nezmenšovalo základní jmění Fondu.

Dopady na státní rozpočet:

Záruky

Úhrnná výše poskytnutých záruk nesmí překročit základní jmění Fondu. Fond bude poskytovat záruky za splácení úvěrů na principu sdílení rizika, to znamená, že bude garantovat pouze část jistiny jednotlivých úvěrů. Fond musí vytvářet dostatečné rezervy na krytí rizik, a to ve stanovené výši 20% z poskytnutých záruk.

Úvěry

Úvěry budou poskytovány fyzickým i právnickým osobám. Fond musí vytvářet dostatečné rezervy na krytí rizik, a to ve stanovené výši 20% z poskytnutých úvěrů.

Úvěry poskytované fyzickým a právnickým osobám na bydlení budou poskytovány pouze na základě nařízení vlády.

Zkušenosti ze zahraničí

Všechny hospodářsky vyspělé země se zabývají otázkou dostupnosti odpovídajícího bydlení pro obyvatele. V těchto zemích není bytová politika jednotná, a to ani na úrovni EU. To samé platí i o financování vládních intervencí v oblasti bydlení. Jsou země, které mají nějaký typ fondu bydlení či vládních agentur a jsou země, kde je vše financováno pouze ze státního rozpočtu.

Například ve Finsku byl roku 1990 založen fond bydlení při ministerstvu životního prostředí, které má sekci bydlení. Zpočátku tento fond dostával dotace ze státního rozpočtu, nyní je plně samofinancován. Fond získává také finanční prostředky na kapitálovém trhu např. i emisí vlastních obligací. Fond nyní financuje hlavně výstavbu nájemního bydlení a spravuje k tomu účelu státní bytové půjčky a úrokové dotace bankovních úvěrů. Před financováním každého projektu zajišťuje kontrolu kvality, včetně energetické náročnosti, a výše nákladů. V roce 1995 zůstatky půjček fondu činily 54 mld. FIM, tj. 30% všech bytových půjček v zemi.

Ve Švédsku existuje od roku 1992 při ministerstvu průmyslu a obchodu vládní instituce BKN - garanční bytová agentura, která poskytuje záruky peněžním ústavům na půjčky poskytnuté na projekty bytové výstavby a renovace. Záruky jsou poskytnuty za roční poplatek 0,5% garantované částky ročně. BKN současně také zprostředkovává přístup ke státním úrokovým dotacím. Stát odpovídá za závazky BKN, avšak BKN je financována z poplatků za poskytnuté záruky.

Nizozemí má v oblasti bydlení dva typy fondů. Jeden - WSN je záručním fondem a usnadňuje financování výstavby prováděné především tradičními bytovými sdruženími (v současné době se jeho činnost postupně rozšiřuje i na jiné formy výstavby). Druhý, podpůrný fond, pomáhá sdružením, které se dostaly do potíží.

Polsko zřídilo Národní bytový fond roku 1995. Z tohoto fondu se spolufinancuje výstavba nájemních bytů pro domácnosti s nižšími příjmy. Fond je samostatnou institucí při National Management Bank. Prostředky fondu byly získány od Světové banky - 50 mil. USD, od Evropské banky pro obnovu a rozvoj - 65 mil. USD a od USAID - 35 mil. USD. Fond financuje především hypoteční a jiné stavební úvěry, přednostně pro nově vzniklá nezisková stavební sdružení, pro výstavbu nájemních bytů a pro bytová družstva.

Ve Francii jsou dvě velké finanční instituce s veřejnou účastí, které se mimo jiné zabývají financováním bydlením. Jsou to nebankovní instituce CDC - Caisse des Dépots et Consignationes (zaměřená na investice ve veřejném sektoru) a soukromá bankovní instituce CCF - Crédit Foncier de France (zabývá především subvencovanými půjčkami).

K § 1

V tomto ustanovení se upravuje postavení Fondu. Fond bude státním fondem, zřízeným na základě zvláštního zákona.

Hlavním účelem Fondu je podpora rozvoje bydlení formou financování podpůrných programů státu.

K § 2 až 5

Předložený návrh zákona vychází z předpokladu, že je potřebné účelové - fondové financování, které se také ve zvýšené míře přijímá i ve vyspělých evropských zemích. Kontrola Fondu bude prováděna jak ze strany vlády, tak i ze strany Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky.

Hlavním důvodem pro založení Fondu je zajištění průběžného zdroje financování vybraných vládních programů v oblasti bytové politiky. Tato vlastnost má zásadní význam pro plynulost financování vládních intervencí v oblasti bytové politiky, která je nutným předpokladem pro stimulaci investičních akcí v oblasti bydlení. Tím budou prakticky likvidovány výkyvy ve financování jak výstavby nájemního bydlení, tak i oprav a modernizace bytového fondu.

Založením Fondu bude také možno přistoupit k poskytování záruk za úvěry vybraných podporovaných subjektů, a tím doplnit další významný kámen koncepce bytové politiky.

Účetnictví Fondu se bude vést podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů a podle směrnic vydávaných pro účetnictví jednotlivých subjektů Ministerstvem financí.

Rozpočet Fondu se bude sestavovat pro každý rozpočtový rok a bude vládou předkládán ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky bude také schvalovat dodatečné změny rozpočtu. Po skončení každého rozpočtového roku bude Fond sestavovat roční účetní závěrku a výroční zprávu o činnosti. Také roční účetní uzávěrka a výroční zpráva se budou předkládat ke schválení Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky. Roční účetní závěrku před jejím předložením ke schválení musí ověřit auditor.

K § 6

Zákon stanoví orgány Fondu a vymezuje jejich působnost. Zákon vyjadřuje zvláštní povahu Fondu; je nezbytné zajistit rozhodující vliv ústředního orgánu státní správy, což je realizováno tím, že ministr pro místní rozvoj je předsedou nejvyššího orgánu Fondu a dalšími členy jsou pak mimo jiné zástupci dalších ústředních orgánů. Členy výboru Fondu jmenuje a odvolává ministr pro místní rozvoj.

Zákon obsahuje pouze základní ustanovení o jednání výboru; podrobnosti budou obsaženy ve statutu Fondu; detaily budou upraveny v jednacím řádu výboru.

Pojetí dozorčí rady jako kontrolního orgánu Fondu odpovídá obvyklé úpravě dozorčích orgánů. Dozorčí rada není podřízena výboru ani řediteli; má nezávislé postavení. Zjištěné závady nemusí dozorčí řada projednávat s výborem a je oprávněna informovat o nich přímo Ministerstvo pro místní rozvoj a prostřednictvím ministra pro místní rozvoj vládu.

Zákon obsahuje pouze základní ustanovení o jednání dozorčí rady; podrobnosti budou obsaženy ve statutu Fondu, přičemž detaily upraví jednací řád dozorčí rady.

Postavení ředitele jako statutárního orgánu Fondu zákon vymezuje obvyklým způsobem jako je tomu u jiných právnických osob. Ředitel nemůže zastávat funkci člena výboru nebo dozorčí rady.

K § 7

Zákon vymezuje, s výkonem kterých veřejných funkcí a aktivit je neslučitelné členství v orgánech Fondu. Ustanovení o zákazu střetu zájmů má za cíl vyloučit možnosti zneužívání postavení a ovlivňování činnosti Fondu u všech členů výboru a dozorčí rady. Neslučitelnost těchto funkcí je vázána především na výkon funkce poslance nebo senátora a na výkon funkce ředitele Fondu. Požadavek nestrannosti a tomu odpovídající neslučitelnost funkcí ovšem platí pro všechny zaměstnance Fondu a pro ty členy řídících a dozorčích orgánů právnických osob, kterým Fond poskytl prostředky, nebo které o prostředky z Fondu žádají.

Tomu odpovídá též ustanovení druhého odstavce, které zakazuje členům orgánů Fondu a zaměstnancům Fondu účast na podnikání osob, jimž byly Fondem poskytnuty prostředky a na podnikání osob, které o prostředky z Fondu žádají.

Osoba, která poruší ustanovení o zákazu střetu zájmů, je povinna vydat prospěch, který v souvislosti s porušením tohoto zákazu získá.

K § 8

Zákon stanoví, že výkon funkce člena orgánu Fondu je překážkou v práci z důvodu veřejného zájmu.

Zaměstnanci Fondu budou odměňováni podle zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

K § 9

Podrobnosti ohledně poskytování prostředků z Fondu budou stanoveny nařízením vlády.

K § 10

Zákon stanoví tříměsíční lhůtu pro jmenování členů výboru a pro předložení návrhu na členy dozorčí rady Fondu.

K § 11

Vzhledem k nutnosti převést na Fond prostředky z privatizace bank z Fondu národního majetku, je zapotřebí příslušným způsobem změnit zákon č. 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů.

K § 12

Ustanovení o účinnosti zákona k 1. červenci 2000 odpovídá předpokládanému průběhu legislativního procesu, přičemž je respektován požadavek k počátku rozpočtového období.

V Praze dne 29. září 1999

Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n v.r.

Ministr pro místní rozvoj

Prof. Ing. Jaromír C í s a ř, CSc. v.r.

k sněmovnímu tisku č. 393

k vládnímu návrhu zákona o Státním fondu rozvoje bydlení a o změně zákona č. 171/1991

Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění pozdějších předpisů

Platné znění části zákona, které se dotýká navrhovaná novelizace, s vyznačením navrhovaných změn a doplnění; navrhované znění je vytištěno tučně podtrženě.

Zákon č 171/1991 Sb., o působnosti orgánů České republiky ve věcech převodů majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku České republiky, ve znění zákona č. 285/1991 Sb., zákona č. 438/1991 Sb., zákona č. 569/1991 Sb., zákona č. 282/1992 Sb., zákona č. 210/1993 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 120/1995 Sb. a zákona č. 135/1996 Sb.

Majetek Fondu

§ 18

(1) Majetek Fondu tvoří majetek převedený na něj podle § 5 a zisk z jeho účasti na podnikání obchodních společností.

(2) Majetek Fondu netvoří součást státního rozpočtu České republiky a lze jej použít pouze k těmto účelům:

a) v souladu s rozhodnutím o privatizaci

k vyrovnání nároků oprávněných osob podle zvláštních předpisů 4) a k převodu na Restituční investiční fond,
k vložení do akciové společnosti nebo společnosti s ručením omezeným a k nakládání s účastmi na těchto společnostech,
k prodeji majetku podniku nebo jeho části nebo k prodeji majetkové účasti na podnikání jiné právnické osoby,

4. k převodu na obce nebo na dobrovolné svazky obcí,4a)

5. k převodu pro účely nemocenského, důchodového a zdravotního pojištění a pojištění v zaměstnanosti,

6. k převodu na Nadační investiční fond pro účely podpory nadací určených Poslaneckou sněmovnou Parlamentu na návrh vlády,

7. převodu na Pozemkový fond České republiky, jde-li o majetek sloužící zemědělské výrobě,

8. k převodu na neziskové právnické osoby zřízené podle zvláštního zákona.

b) v souladu s rozhodnutím vlády

k plnění závazků podniků určených k privatizaci, zejména závazků z úvěrů zajištěných zástavním právem,
k posílení zdrojů bank a dalších právnických osob v souvislosti s jejich činností v procesu konkurzního a vyrovnávacího řízení,
k financování výdajů na činnost státních podniků, jejichž část byla zprivatizována a které je nezbytně nutné zachovat, např. z důvodů nedořešených nároků oprávněných osob podle zvláštních předpisů,4)
k úhradě nákladů spojených s odstraňováním škod na životním prostředí způsobených dosavadní činností podniku,
k poskytování zajištění úvěrů podnikům, u nichž činí majetková účast Fondu alespoň 50 %,
k vyrovnání rozpočtu Pozemkového fondu České republiky,
k financování rozvoje železniční dopravní cesty, jde-li o k financování rozvoje železniční dopravní cesty, jde-li o majetek Fondu získaný privatizací majetku Českých drah,
k úhradě ztrát vzniklých státnímu peněžnímu ústavu Konsolidační banka Praha, s.p.ú., v souvislosti s plněním úkolů stanovených mu rozhodnutím vlády,
k převodu na Státní fond rozvoje bydlení,

10. k doplnění zdrojů České inkasní, s.r.o., na úhradu jejích závazků v souvislosti s plněním úkolů stanovených jí rozhodnutím vlády,

v rozsahu určeném rozpočtem Fondu k úhradě nákladů spojených s projednáváním a realizací privatizačních projektů,
k nákupu majetku a majetkových účastí, ke kterým má Fond předkupní právo,
k úhradě nákladů restitučních a privatizačních soudních sporů, které je povinno hradit ministerstvo nebo Fond, případně i k úhradě souvisejících škod způsobených ministerstvem či Fondem,
k úhradě poplatků spojených s prodejem akcií na organizovaném trhu cenných papírů nebo prostřednictvím zprostředkovatele,
k převodu 6 miliard Kč na Státní fond rozvoje bydlení.