Vládní návrh zákona o krajích - EU

K § 1:

Kraje, obdobně jako obce, jsou člensky organizované územní veřejnoprávní korporace, jejichž členy jsou občané s trvalým bydlištěm v obci, nacházející se na území kraje. Jsou právnickými osobami a jako právnické osoby jsou způsobilé vlastními právními úkony nabývat práv a brát na sebe povinnosti, vystupovat v právních vztazích svým jménem a brát na sebe odpovědnost z těchto vztahů vyplývající.

Hospodaření s  majetkem krajů bude, kromě základních principů v tomto zákoně, upravovat zvláštní zákon.

K § 2:

Kraj je v souladu s čl. 101 odst. 2 Ústavy samostatně spravován zastupitelstvem a je vázán jen zákony a právními předpisy vydanými k jejich provedení.

Zastupitelstvo kraje vykonává zásadně samosprávu, neplatí to však bezvýjimečně, neboť zastupitelstvo může vykonávat i státní správu, jak to umožňuje čl. 105 Ústavy.

Pro zajištění celého rozsahu úkolů, s nimiž se počítá na úrovni krajů, je nezbytné vytvoření dalších orgánů, které budou zastupitelstvu v jeho činnosti pomáhat. Dělba úkolů mezi nimi je předmětem úpravy dalších ustanovení navrhovaného zákona. Zvláště jsou v dalších ustanoveních vymezeny úkoly, které zastupitelstvo kraje vykonává vždy a nemůže je přenést na jiné orgány kraje. Navrhovaný zákon počítá s tím, že krajský úřad bude orgánem kraje, neboť bude rozhodovat o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob. Orgánem kraje mohou být dále zvláštní orgány zřízené na základě zvláštních právních předpisů, které by vykonávaly přenesenou působnost.

K § 3 :

Sleduje se vyloučení zbytečného administrativního zatěžování orgánů kraje tak, aby se mohly věnovat plnění svých úkolů. Tím není dotčeno právo na informace podle zvláštního zákona.

K § 4.

Jde o interpretační pravidlo, které je nezbytné z hlediska stanovení působnosti krajů. Obdobně je navrženo i v zákoně o obcích (obecní zřízení) a v zákoně o hlavním městě Praze.

K § 5 a 6:

Jak vyplývá z čl. 104 odst. 3 Ústavy zastupitelstva obcí i krajů mohou v mezích své samostatné působnosti vydávat obecně závazné vyhlášky. Ve věcech patřících do přenesené působnosti mohou kraje vydávat, ve smyslu ustanovení čl. 79 odst. 3 Ústavy, právní předpisy. Název “nařízení kraje” byl zvolen z důvodu odlišení od obecně závazných vyhlášek v samostatné působnosti.

K § 7 a 8 :

Základní podmínkou platnosti obecně závazných vyhlášek i nařízení je jejich schválení zastupitelstvem a vyhlášení v úředním publikačním prostředku příslušného kraje. Určení dne vyhlášení má zásadní význam pro počátek patnáctidenní lhůty, po jejímž uplynutí nabývá platná obecně závazná vyhláška i platné nařízení právní účinnost.

Zákon zde uvažuje s vyhlášením v úředním publikačním prostředku jako s podmínkou platnosti, jak je tomu u zákonů a dalších právních předpisů vyhlašovaných ve Sbírce zákonů. Vyhlášení na úřední desce, jak je řešeno v zákoně o obcích, nelze s ohledem na velikost území u krajů použít, leda jako podpůrné řešení v naléhavých výjimečných případech, a to vedle vyhlášení v úředním publikačním prostředku kraje. Dalším takovým podpůrným řešením by bylo i uveřejnění v hromadných informačních prostředcích, kterými se zde rozumí denní tisk, rozhlasové a televizní vysílání, popřípadě další možnosti, například internet.

K § 9:

V návrhu zákona je pamatováno na vyhlášení právních předpisů kraje ve Věstníku, který bude vydávat každý kraj ve své působnosti a budou v něm vyhlašovány právní předpisy kraje a další skutečnosti. Takovými skutečnostmi je například pozastavení účinnosti právního předpisu kraje nebo jeho zrušení v plném rozsahu nebo v jeho části Ústavním soudem. Je třeba, aby každý kraj tento Věstník vydával, a to v zájmu zpřístupnění svých právních předpisů. Navrhovaný zákon stanoví, v souladu s Listinou, důležitou povinnost kraje uvedený Věstník zpřístupnit veřejnosti. Kromě kraje, který tento Věstník vydal, bude mít povinnost zpřístupnit jej občanům i každý okresní a obecní úřad v kraji .

K § 10:

Ukládání pokut podnikajícím fyzickým osobám a právnickým osobám, jestliže porušily obecně závaznou vyhlášku kraje nebo nařízení kraje patří mezi významná oprávnění kraje. S tím souvisí v zákoně stanovená povinnost osoby, která porušila povinnost stanovenou právním předpisem kraje odstranit závadný stav, vzniklého jako důsledek porušení konkrétního právního předpisu kraje.

Na ostatní fyzické osoby, poruší-li obecně závaznou vyhlášku kraje nebo nařízení kraje, se bude vztahovat zákon o přestupcích.

Vzhledem k tomu, že příjmy z vybírání pokut za porušení právních předpisů kraje vzniknou v kraji, měly by plynout do rozpočtu toho kraje, kde tyto příjmy vznikly.

Kraje spolu s obcemi, jež jsou podle Čl. 100 odst. 2 Ústavy vždy součástí vyššího územního samosprávného celku, tvoří základ územní samosprávy ve smyslu hlavy sedmé Ústavy České republiky. Vychází se z Čl. 101 Ústavy, který zaručuje obcím samostatné postavení a nezávislost. Kraj nebude mít vůči obcím nadřazené postavení. S tím souvisí i povinnost orgánů kraje projednávat své záměry rozvoje území kraje s dotčenými obcemi.

K § 1 a 12 :

Územní samosprávné celky, tedy obce a kraje, vymezuje čl. 100 odst. 1 Ústavy jako územní společenství občanů, která mají právo na samosprávu. Z čl. 21 Listiny vyplývá právo občanů podílet se na správě veřejných věcí. Z toho důvodu je v zákoně potřeba, aby zákon vymezil osobní základ takového územního společenství, a to analogicky s úpravou v zákoně obcích. Územní základ kraje vymezuje ústavní zákon č. 347/1997 Sb.

Obyvatelé kraje, jimiž jsou podle navrhovaného zákona fyzické osoby, které jsou občany ČR a jsou přihlášeny k trvalému pobytu v některé obci na území kraje, mají zákonem zaručen nezbytný rozsah práv z toho vyplývající. Obdobný rozsah práv navrhovaný zákon dává i fyzickým osobám, které v kraji vlastní nemovitost, aniž by tam byly přihlášeny k trvalému pobytu nebo aniž by byly občany kraje.

Ve snaze o analogické řešení s úpravou v zákoně o obcích osobní základ kraje zde nezahrnuje osoby s přechodným pobytem v obci na území kraje, osoby zaměstnané na území obce, fyzické osoby podnikající v obci na území kraje ve smyslu živnostenského zákona nebo obchodního zákoníku a osoby s jiným právním vztahem k nemovitostem, než je vztah vlastnictví (odvozený právní vztah).

Principy demokracie umožňují aktivní účast občanů kraje na správě veřejných věcí, kteří mohou být za podmínek stanovených zvláštním zákonem o volbách do zastupitelstev krajů voleni do zastupitelstva kraje, mohou vykonávat funkce v zastupitelstvu kraje a v dalších orgánech, například v  radě zastupitelstva, ve výborech.

Významné je právo občanů kraje podat návrh na projednání a rozhodnutí určitých záležitostí spadajících do samostatné působnosti kraje v zastupitelstvu nebo v jiném orgánu kraje. Občané kraje, kteří nevykonávají funkce v zastupitelstvu kraje, mají právo zúčastnit se zasedání zastupitelstva kraje a vyjadřovat své stanovisko k projednávaným otázkám, a nahlížet do zápisů z jeho jednání a pořizovat si z nich výpisy Předpokládá se, že orgány kraje je projednají způsobem stanoveným ve svém jednacím řádu.

Významné je i právo občanů kraje nahlížet do výsledků hospodaření kraje a požadovat popřípadě přezkoumání hospodaření kraje.

K § 13:

Obdobně jako obce, budou i kraje spravovat své záležitosti jednak samostatně v samostatné (samosprávné) působnosti a jednak budou vykonávat státní správu, a to v rozsahu stanoveném zákonem.

Princip územních samosprávných celků zakotvený v Ústavě zaručuje, že kraje budou vykonávat státem svěřené záležitosti z oblasti veřejné správy samostatně, bez zasahování státu, který se omezí jen na právní dozor nad jejich činností. Zákon vždy výslovně vymezí konkrétní rozsah samostatné působnosti krajů. Toto je obecný princip, který bude platit pro všechny zákony, jež budou upravovat působnost krajů. Stejně tak musí být zákonem výslovně vymezeno, které konkrétní záležitosti spadají do přenesené působnosti krajů, bude-li jim svěřen výkon státní správy. Možnost svěření výkonu státní správy krajům formou zákona připouští Ústava v Čl. 105. V Čl. 100 odst. 1 Ústava předpokládá, že zákon stanoví, kdy jsou územní samosprávné celky správními obvody, což platí jak pro obce, tak pro kraje.

Kraje spolu s obcemi, jež jsou podle Čl. 100 odst. 2 Ústavy vždy součástí vyššího územního samosprávného celku, tvoří základ územní samosprávy ve smyslu hlavy sedmé Ústavy. Vychází se z Čl. 101 Ústavy, který zaručuje obcím samostatné postavení a nezávislost. Kraj nebude mít vůči obcím nadřazené postavení. S tím souvisí i povinnost orgánů kraje projednávat své záměry rozvoje území kraje s dotčenými obcemi.

Základní význam pro činnost kraje má uskutečňování práva na samosprávu. Důležitým předpokladem je vymezení samostatné působnosti kraje v zákoně. Rozsah působnosti kraje je vymezen tak, aby nedocházelo k zasahování do samostatné působnosti obcí a aby bylo v navrhovaném zákoně pamatováno na základní otázky samostatné působnosti, přičemž se počítá s tím, že tento zákon má podpůrnou platnost a že zvláštní zákon může ještě tuto působnost rozšířit.

K § 14 :

Postavení kraje jako jednotky územní samosprávy vyžaduje, aby měl možnost se vyjadřovat k věcem, dotýkajícím se území a zájmů kraje, jež přísluší rozhodovat jiným orgánům. Jde o obecný princip, který by měl být uplatňován i ve zvláštních zákonech, které upravují a v budoucnu budou upravovat věci, týkající se krajů.

K § 15 :

Vymezuje se právní rámec, ve kterém budou kraje uskutečňovat výkon samosprávy.

K § 16 až 28 :

V souladu s čl. 101 odst. 3 Ústavy mohou mít kraje vlastní majetek. Aby mohly uskutečňovat samosprávu a aby mohly nezávisle samy sebe spravovat a nezávisle rozhodovat o svých zákonem vymezených záležitostech, potřebují i nezávislost po ekonomické stránce, to znamená vlastní majetek a vlastní finanční zdroje.

Majetek převáděný na kraj vymezí zvláštní zákon.

Zákon stanoví i základní principy hospodaření s tímto majetkem, aniž by se omezovala samostatnost krajů, ale zároveň, aby se zajistilo hospodárné zacházení s tímto majetkem v souladu s plněním úkolů kraje.

Hospodaření s majetkem kraje musí být transparentní a z toho důvodu musí podléhat veřejné kontrole občanů kraje. Záměr kraje prodat, směnit, darovat vlastní nemovitý majetek, nebo jej pronajmout, anebo poskytnout jeho výpůjčku, musí být stanoveným způsobem zveřejněn nejméně 30 dnů předem, aby se občané kraje mohli k němu vyjádřit a též aby mohli předložit své nabídky.

Zákon stanoví i podmínky, ze kterých bude možné majetek získaný s účastí státu zcizit. Působnost Ministerstva financí umožní provádět i kontrolu zacházení s prostředky státu poskytnutými krajům na výkon státní správy.

Kraj bude v zájmu řádného hospodaření s majetkem povinen projednávat nejméně jednou za rok zprávu o stavu majetku, která je vždy součástí závěrečného účtu kraje, a to veřejně, přičemž občané kraje mají právo nahlížet do rozpočtu kraje a do výsledků jeho hospodaření za uplynulý rok a požadovat provedení mimořádného auditu.

K § 29 až 32 :

Za účelem plnění svých úkolů budou moci kraje spolupracovat s jinými kraji, přičemž se upravuje nová veřejnoprávní smlouva.

Z povahy věci vyplývá, že smlouva o spolupráci uzavíraná mezi kraji se nemůže řídit obecnými předpisy upravujícími občanskoprávní vztahy (občanský zákoník). Vzhledem k tomu, že těžištěm občanského zákoníku je úprava občanskoprávních vztahů soukromého práva, je tedy nutné v tomto případě přijmout vlastní řešení.

Činnost krajů spočívá v realizaci samosprávy, což je pro ni specifické a předurčuje to cíle i obsah příslušných smluv i podmínky pro jejich uzavírání.

Cílem je plnění úkolů kraje a smlouva může řešit krátkodobou jednorázovou spolupráci po určitou dobu, nebo dlouhodobou spolupráci bez omezení doby.

Zákon počítá s tím, že kraje budou také spolupracovat s územními samosprávnými celky jiných států a vstupovat do regionálních seskupení se zahraničními partnery, což bude věcně vymezeno rámcem činnosti patřící do samostatné působnosti krajů. Stát do této oblasti nebude zasahovat, pouze si ponechává dohled tak, aby takto uzavírané smlouvy nebyly uzavírány v rozporu se zákonem nebo s mezinárodní smlouvou, kterou je Česká republika vázána.

Vzhledem k tomu, že účelem této spolupráce je plnění úkolů krajů, nepřichází v úvahu jejich členství ve sdružení občanů a ve svazcích obcí.

K § 33 a 34 :

V souladu s čl. 105 Ústavy orgánům samosprávy může být zákonem svěřen výkon státní správy. Jde o tzv. přenesenou působnost, kterou orgánům kraje svěří navrhovaný zákon, popřípadě zvláštní právní předpisy.

Vzhledem k tomu, že na kraje bude přenesena působnost při výkonu státní správy, bude stát přispívat na úhradu nákladů, které jim s touto činností vzniknou.

Zákon stanoví základní kriteria kterými se musí orgány kraje při výkonu přenesené působnosti řídit.

K § 35:

V souladu s Čl. 101 odst. 2 Ústavy je zastupitelstvo kraje nositelem samosprávy. Počet členů budoucího zastupitelstva je stanoven, s přihlédnutím k počtu obyvatel v územním obvodu, zákonem. Při jeho stanovení se vycházelo se z dosavadních zkušeností a poznatků z aplikační praxe v souvislosti s platným zákonem o obcích .

Navrhovaný zákon řeší i postup pro případ, že by nebyl určen počet členů zastupitelstva v souladu se zákonem a volí náhradní řešení pro stanovení počtu členů zastupitelstva kraje, aby byl zajištěn plynulý chod samosprávy v kraji.

K § 36 a 37:

Okamžik vzniku práv a povinností člena zastupitelstva kraje je důležitý nejen z hlediska výkonu jeho práv jako člena zastupitelstva, ale i z hlediska jeho nároků pracovněprávních a mzdových. U uvolněných členů zastupitelstva je s tímto okamžikem spojen vznik nároku na odměnu pro uvolněného člena zastupitelstva. Pracovněprávní a mzdové otázky upravují další ustanovení tohoto návrhu zákona.

Ve většině případů okamžikem vzniku práv člena zastupitelstva kraje bude den jeho zvolení za člena zastupitelstva. Pouze v případě, že by odmítl složit slib, nebo že by složil slib s výhradou, zákon spojuje s těmito úkony zánik mandátu a to má za následek, že pracovněprávní nároky mu nevzniknou.

Text slibu svým zněním odpovídá textu slibu člena zastupitelstva obce obdobně.

K § 38:

Ustanovení vymezuje základní rozsah oprávnění člena zastupitelstva kraje, potřebných k výkonu jeho funkce, a jeho základní povinnosti, zvláště osobní výkon funkce a účast na jednáních zastupitelstva. Člen zastupitelstva kraje je povinen plnit i další úkoly, které mu uloží zastupitelstvo na svém zasedání nebo orgány zastupitelstva, v nichž vykonává funkci. Konkrétní rozsah těchto úkolů bude odpovídat projednávaným otázkám v působnosti těchto orgánů.

K § 39 a 40 :

Z čl. 100 Ústavy vyplývá, že vyšší územní samosprávné celky - kraje, jsou samostatně spravovány zastupitelstvem. Proto je důležité vymezit vyhrazenou působnost zastupitelstva, aby mohlo plnit úkoly vyplývající ze samostatné  působnosti kraje. Jedná se o působnost, kterou zastupitelstvo v žádném případě nemůže přenést na jiné orgány kraje.

Úprava v navrhovaném zákoně má platit podpůrně, přičemž se nevylučuje, že zvláštní právní předpis rozšíří působnost zastupitelstva kraje.

Právo zastupitelstva podávat vlastní návrhy zákonů Poslanecké sněmovně je zakotveno v  čl. 41 odst. 2 Ústavy.

Zákon taxativně vymezí pravomoci zastupitelstva kraje při rozhodování o vymezených důležitých otázkách týkajících se majetku kraje.

K § 41 až 47:

Upravují se základní principy jednání zastupitelstva kraje, přičemž podrobnosti si upraví zastupitelstva krajů ve svých vlastních jednacích řádech. V nich upraví také jednání orgánů zastupitelstva.

V § 32 odst. 1 je stanovena obecná podmínka, že k platnosti usnesení, rozhodnutí nebo volby je zapotřebí souhlasu nadpoloviční většiny všech členů zastupitelstva, a v odstavci 3 se řeší neplatnost usnesení a následných úkonů vůči třetím osobám. Jde o důležité ustanovení z hlediska zajištění právní jistoty.

K § 48 až 58 :

Tato ustanovení upravují odměňování členů zastupitelstva, na něž se nevztahují obecné předpisy platné pro zaměstnance. Odměňování odvíjí od dosavadní úpravy odměňování členů zastupitelstev v obcích s tím, že některá ustanovení stávajícího nařízení vlády byla přenesena do zákona a doplněna o další ustanovení, které si jeho realizace v praxi vyžádala.

Úprava týkající se uvolněných členů zastupitelstva komplexně řeší vedle odměňování, nároku na dovolenou na zotavenou, i ostatní související otázky buď přímo v navrženém zákoně, nebo formou odkazu na obdobnou úpravu v obecných předpisech platných pro zaměstnance. Uvolnění členové zastupitelstva mají specifické postavení vyplývající ze skutečnosti, že vykonávají veřejnou funkci a nelze na ně plně vztáhnout předpisy platné pro zaměstnance (nepřichází u nich například v úvahu pracovní doba, a proto ani překážky v práci, které jsou na ni vázané, atd.).

K § 59 až 62:

Počítá se zřizováním rady jako výkonného orgánu zastupitelstva a stanoví se počet jejich členů, ve třech kategoriích, a to v závislosti na počtu obyvatel kraje.

Upravují se základní principy jednání rady, obdobně jako u jednání zastupitelstva, přičemž podrobnosti upraví zastupitelstvo ve svém jednacím řádu.

Působnost rady je vymezena v návaznosti na působnost zastupitelstva tak, aby nezasahovala do vyhrazené působnosti zastupitelstva.

V § 62 se řeší situace, kdy rada nemůže vykonávat svou činnost z důvodu poklesu počtu členů pod hranici stanovenou v § 59, jestliže není jejich počet doplněn. V takovém případě bude vykonávat působnost rady samo zastupitelstvo, jež může svěřit předsedovi plnění některých úkolů rady tak, aby bylo zajištěn plynulý chod činnosti kraje.

K § 63 až 66:

Předsedu a místopředsedu volí ze svých členů zastupitelstvo kraje a jsou mu z výkonu své funkce odpovědni. Při výkonu funkce členů rady jsou povinni plnit radou uložené úkoly vyplývající z její působnosti.

Předseda je oprávněn jednat za kraj navenek. Konkrétní rozsah jeho oprávnění jednat za kraj navenek je dán rozsahem zmocnění uděleného mu zastupitelstvem nebo radou, což by mělo sloužit jako určitá záruka proti překračování jeho kompetence.

Předseda je zastupován místopředsedou. Jedná se o případy, kdy předseda nemůže vykonávat svoji funkci z různých důvodů, jako nemoc, dovolená, služební cesta, ale mohou nastat v praxi i další případy, kdy předseda nemůže vykonávat svoji funkci, například jako rezignace, kdy místopředseda bude plnit do zvolení nového předsedy všechny jeho úkoly.

Zastupitelstvo také může podle svého uvážení zvolit více místopředsedů a svěřit jim zabezpečování konkrétních úkolů a stanovit jim odpovědnost za jejich plnění.

Předseda má významné právo na pozastavení výkonu usnesení rady, je-li v rozporu se zákonem nebo právním předpisem vydaným k jeho provedení nebo v rozporu s usnesením zastupitelstva a věc pak předloží nejbližšímu zasedání zastupitelstva k rozhodnutí. Zákon stanoví určitou záruku dalšího postupu, jímž by mělo ve svých výsledcích dojít ke zjednání nápravy, pro případ, že by zastupitelstvo takové usnesení samo nezrušilo nebo neuvedlo-li je do souladu se zákonem.

Předseda je oprávněn i pozastavit výkon usnesení výboru v otázkách samostatné působnosti, které je v rozporu s právním předpisem, nebo usnesením zastupitelstva nebo rady a předloží věc k rozhodnutí zastupitelstvu na jeho nejbližším zasedání. Tím se sleduje vnitřní kontrola zákonnosti v činnosti výborů.

Vzhledem k tomu, že ústavou je stanoveno funkční období zastupitelstva jako čtyřleté, není možné, aby předseda, případně členové rady, setrvávali ve svých funkcích i po jeho uplynutí. Proto se navrhuje, aby dosavadní předseda do zvolení nového předsedy na ustavujícím zasedání plnil jen některé úkoly, které je nezbytné zabezpečit z hlediska zabezpečení chodu kraje.

K § 67 až 70:

Zastupitelstvo si zřizuje jako své iniciativní orgány výbory, které jsou oprávněny předkládat svá stanoviska a návrhy zastupitelstvu popřípadě radě a plní úkoly, kterými je pověří zastupitelstvo a odpovídají mu ze své činnosti. Členy výborů mají být vedle členů zastupitelstva i další občané, kteří tak mají možnost aktivně přispět k plnění úkolů kraje a uplatnit tak své právo podílet se přímým způsobem na správě veřejných věcí, ve smyslu čl. 21 odst. 1 Listiny.

Těžiště činnosti finančního výboru bude podle navrhovaného zákona spočívat ve vnitřní finanční kontrole orgánů kraje a ve finanční kontrole právnických osob a zařízení zřizovaných a založených krajem a na kraje převedených podle zvláštního zákona. Kontrolní výbor bude zaměřen na kontrolu plnění usnesení zastupitelstva a rady a na kontrolu dodržování zákonnosti při výkonu samostatné působnosti kraje.

Zákon pamatuje na zamezení střetu zájmů a proto vylučuje z členství ve finančním a kontrolním výboru předsedu, místopředsedu a další osoby, u nichž by eventuálně mohlo ke střetu zájmů v takovém případě dojít.

K § 71:

Zvláštní zákon může stanovit, že v krajích musí být k výkonu přenesené působnosti zřízeny zvláštní orgány a vymezí jejich působnost, pravomoc a postavení v soustavě orgánů státní správy. Tyto orgány by pak zřizoval předseda.

K § 72 a 73:

K organizačnímu zabezpečení úkolů kraje se podle navrhovaného zákona vytvoří krajský úřad, který tvoří ředitel krajského úřadu a zaměstnanci kraje zařazení do krajského úřadu. Ředitel krajského úřadu je zaměstnancem kraje, odpovědným předsedovi a plní funkci statutárního orgánu zaměstnavatele vůči ostatním zaměstnancům kraje.

K § 74 až 81 :

V zásadě pracovněprávní vztahy zaměstnanců kraje se budou řídit obecným režimem zákoníku práce, nestanoví-li tento zákon jinak.

Poskytování platu a odměn za pracovní pohotovost se bude řídit obecným režimem zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění pozdějších předpisů.

Zvláštní odborná způsobilost je nutná u zaměstnanců, kteří budou vykonávat rozhodovací činnost, obdobně jako je tomu u zaměstnanců obcí. Nebude se to týkat pracovníků zajišťujících technické práce jako písařky, sekretářky, obsluha kancelářských zařízení, uklízečky, řidiči.

Ministerstvo vnitra vydá prováděcí předpis - vyhlášku, která bude vydána nejen k provedení zákona o krajích, ale současně i k provedení zákona o obcích, zákona o hlavním městě Praze, zákona o okresních úřadech a zákona o krajských správních úřadech. Předpokládá se, že tato vyhláška nabude účinnosti současně s těmito zákony.

K § 82 až 92 :

Plnění úkolů orgány kraje podléhá státnímu dozoru. Stát může, jak to vyplývá z čl. 101 odst. 4 Ústavy, zasahovat do samosprávy krajů jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.

Zákon upravuje dozor státu zaměřený na následné posuzování zákonnosti v činnosti krajů. Tento dozor budou provádět věcně příslušná ministerstva a jiné věcně příslušné ústřední správní úřady. Vedle toho zákon o krajích zavádí jako specifickou formu kontroly zákonnosti v činnosti krajů dozor vládního delegáta. Zákon stanoví procesní postup, práva a povinnosti ministerstev a orgánů kraje při zjednávání nápravy v případech zjištění nezákonností v právních předpisech kraje.

Touto úpravou není dotčeno právo kraje na soudní ochranu proti neoprávněným zásahům státu, jak ji upravuje zákon o Ústavním soudu.

K § 93 a 94 :

Všechna ministerstva a ostatní ústřední správní úřady budou vůči krajům při výkonu jejich přenesené působnosti vykonávat roli ústředního správního úřadu, což spočívá zvláště v odborném řízení a sjednocování výkonu státní správy na příslušných úsecích státní správy svěřených do jejich působnosti kompetenčním zákonem a jinými zvláštními zákony. Zvláště půjde o kontrolu výkonu státní správy, o vydávání směrnic k řízení a sjednocování výkonu státní správy v souladu s platnými zákony a ostatními právními předpisy.

K § 95:

Na řízení a rozhodování o právech, právem chráněných zájmech a povinnostech fyzických a právnických osob ve věcech svěřených tímto nebo zvláštními zákony do samostatné působnosti kraje, se bude vztahovat správní řád. K přezkoumání takových rozhodnutí bude příslušné Ministerstvo vnitra.

Řeší se i postup pro případy vyloučení pracovníků krajského úřadu z projednávání a rozhodování věcí patřících do samostatné působnosti pro jejich podjatost. Kraj bude svá rozhodnutí sám vykonávat a výnosy z pokut uložených krajem budou jeho příjmem. Tím se sleduje větší zainteresovanost orgánů kraje na nepopulárním vymáhání pohledávek.

K § 96:

Specifika hlavního města Prahy jako kraje a obce současně jsou vyjádřena tím, že postavení, úkoly a výstavbu orgánů hlavního města Praha bude upraveno samostatným zákonem.

K § 97:

K zabezpečení zahájení činnosti krajských úřadů se svěřuje pravomoc přednostů okresních úřadů v sídle krajů přijímat do pracovního poměru zaměstnance do krajských úřadů tak, aby byli schopni plnit úkoly již před provedením voleb do zastupitelstev krajů. Obdobnou pravomoc bude vykonávat pro Brněnský kraj Okresní úřad Brno - venkov, pro Ostravský kraj Okresní úřad Karviná a pro Plzeňský kraj Okresní úřad Plzeň - sever. Pracovní poměr takto přijatých zaměstnanců jim bude zachován i po nabytí účinnosti zákona o krajích, jakož i další práva a povinnosti vyplývající z něho (půjde v podstatě o jejich delimitaci), změní se pouze jejich zaměstnavatel - místo okresního úřadu bude jejich zaměstnavatelem kraj.

K § 98 :

První volby do zastupitelstev v krajích se uskuteční v roce 2000 - předpokládá se v listopadu 2000. Pro tyto první volby se stanoví přechodné ustanovení, podle kterého zvolené členy zastupitelstva kraje svolá na ustavující zasedání přímo ministr vnitra. Při dalších volbách již bude ustavující zasedání svolávat dosavadní zastupitelstvo, a to podle § 41 navrhovaného zákona.

K § 99 :

Toto ustanovení přímo navazuje na tam uvedená ustanovení, v nichž se předpokládá vydání prováděcích předpisů k zákonu.

K § 100:

Ustanovení umožňují orgánům kraje vykonávat přenesenou působnost musí nabýt účinnosti současně se zákonem o převodu působností na kraje, to je k 1. lednu 2001.

Naopak dřívější nabytí účinnosti ustanovení o krajském úřadě a působnosti přednosty okresního úřadu v sídle kraje umožní rozjetí činnosti krajských úřadů již před volbami do zastupitelstev v krajích.

V Praze dne 15. listopadu 1999

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

ministr vnitra

PhDr. Václav Grulich v.r.

N á v r h

Vyhláška

Ministerstva vnitra

ze dne ..………2000

o zvláštní odborné způsobilosti

Ministerstvo vnitra stanoví podle § 155 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle § 119 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze, podle § 99 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle § 39 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech:

§ 1

Tato vyhláška se vztahuje na:

1. zaměstnance okresních úřadů, obcí, krajů, hlavního města Prahy a zaměstnanců městských částí v hlavním městě Praze, kteří prokazují, za podmínek stanovených zákonem, ²⁸) zvláštní odbornou způsobilost k činnostem, vymezeným touto vyhláškou, s výjimkou případů, ve kterých zákon ověřování zvláštní odborné způsobilosti vyloučil,²⁹)

2. osoby stojící v čele zvláštních orgánů obcí, krajů a hlavního města Prahy,

s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak.³⁰)

§ 2

Činnosti, pro jejichž vykonávání se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti :

1. přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku,

2. matriky a státní občanství,

3. finanční hospodaření,

4. daně,silniční hospodářství,

5. silniční doprava,

g) zdravotnictví,

h) sociální péče,

i) státní sociální podpora a další státní sociální dávky,

j) civilní služba,

k) památková péče,

l) územní plánování,

m) stavební řád,

n) vodní hospodářství,

o) zemědělství, myslivost a lesní hospodářství,

p) ochrana přírody a krajiny,

r) ochrana zemědělského půdního fondu,

s) ochrana ovzduší,

t) odpadové hospodářství,

u) živnostenské podnikání,

v) pozemkové úpravy, včetně úprav souvisejících vlastnických vztahů,

w) bonitace a půdoznalství,

x) civilní obrana a ochrana,

y) nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky.

§ 3

(1) Obec, kraj, hlavní město Praha, městská část v hlavním městě Praze nebo okresní úřad (dále jen”zaměstnavatel”) přihlašuje zaměstnance a osoby uvedené v § 1 (dále jen “uchazeč”) ke zkoušce u Institutu pro místní správu³¹) (dále jen "Institut").

(2) V přihlášce uvede zaměstnavatel:

1. jméno, příjmení, titul, rodné číslo, bydliště a pracovní zařazení uchazeče,

2. úsek státní správy, pro který žádá ověření,

3. formu přípravy zvolenou uchazečem, a to buď

1. organizované studium, nebo

1. individuální studium , nebo

2. kombinované studium.

(3) Organizovaným studiem se rozumí odborná příprava na zkoušku zajišťovaná Institutem. Individuálním studiem se rozumí individuální příprava uchazeče na zkoušku. Při kombinovaném studiu si uchazeč zvolí organizované studium pouze pro zvláštní nebo pouze pro obecnou část zkoušky.

(4) Uchazeč do 30 dnů ode dne doručení přihlášky obdrží vymezení problematiky, z níž se provede zkouška, a seznam literatury.

(5) V případě organizovaného nebo kombinovaného studia obdrží zaměstnanec oznámení o zařazení do příslušného kurzu. Příprava organizovaným studiem se zahajuje zpravidla do šesti měsíců od podání přihlášky.

§ 4

(1) Ověření zvláštní odborné způsobilosti provádí zkušební komise sestavená Ministerstvem vnitra v součinnosti s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady. Komise je tříčlenná; jeden její člen vykonává funkci předsedy.

(2) Při zkoušce je zkušební komise vázána stanovenými soubory zkušebních otázek.

(3) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který při přípravě na odpověď či v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo řádný průběh zkoušky jinak vážně narušuje.

(4) Předseda komise řídí její činnost a rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou.

§ 5

(1) Zkouška se člení na část obecnou a část zvláštní.

(2)

(4) Ověření se provádí písemnou a ústní formou, a to v obecné i

(5) Podmínkou pro konání ústní části zkoušky je úspěšné vykonání její písemné části, čímž se rozumí správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek obsažených v testu. Písemnou část zkoušky lze dvakrát opakovat.

(6) Písemná část zkoušky (test) u obecné části, jakož i u

(7) Ústní část zkoušky netrvá zpravidla déle než 30 minut. Uchazeč odpovídá minimálně na jednu otázku z obecné části a jednu otázku ze

§ 6

(1) Zkouška se hodnotí stupni “vyhověl” či “nevyhověl” v obecné i

(2) Stupněm “nevyhověl” se hodnotí rovněž uchazeč, který byl ze zkoušky vyloučen.

(3) Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda komise v den jejího konání.

§ 7

(1) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po uplynutí 30 dnů a nejdéle do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl,³²) nejde-li o případ uvedený v odstavci 3.

(2) Opakovanou zkoušku skládá uchazeč z té části (§ 5 odst. 1), ve které nevyhověl.

(3) Uchazeči, který se ke zkoušce nebo opakované zkoušce nemohl dostavit z důležitého důvodu anebo svou neúčast řádně omluvil, se stanoví náhradní termín.

(4) Jestliže se uchazeč ke zkoušce nebo opakované zkoušce nedostaví bez důležitého důvodu nebo bez řádné omluvy, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky.

§ 8

(1) Uchazeči, který úspěšně vykoná zkoušku, vydá Institut osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"), a to ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč svému zaměstnavateli.

(2) Osvědčení obsahuje označení příslušné činnosti podle § 2, datum vydání, razítko Institutu a podpis předsedy komise.

§ 9

Ministerstvo vnitra zabezpečuje odbornou přípravu tím, že:

1. úkoly týkající se přípravy na ověření a organizačně technické úkoly související s průběhem zkoušek zabezpečuje prostřednictvím Institutu, který zároveň určuje výši úhrady nákladů s tím spojených,

2. zajišťuje odbornou přípravu na obecnou část zkoušky,

3. určuje soubor zkušebních otázek pro obecnou část zkoušky, včetně obsahu a kritérií hodnocení její písemné části.

§ 10

Příslušná ministerstva a jiné příslušné ústřední správní úřady:

1. zajišťují odbornou přípravu na

§ 11

(1) Pokud uchazeč vykonává více než jednu činnost podle § 2, provede se ověření zvláštní odborné způsobilosti pro jím vykonávané činnosti postupně; u druhého a dalších ověření se zkouška vykoná jen ze

(2) U uchazečů vykonávajících více činností uvedených v § 2 v obci, v níž nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu a v níž není pověřený obecní úřad, se provádí ověření jen pro tu činnost, kterou určí jejich zaměstnavatel.

§ 12

Osvědčení vydaná podle dosavadních právních předpisů ³³) se považují

za osvědčení vydaná podle této vyhlášky.

§ 13

Osvědčení podle této vyhlášky nenahrazuje kvalifikační předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy. Zvláštní odborná způsobilost získaná podle zvláštních právních předpisů zůstává touto vyhláškou nedotčena.

§ 14

Příprava ke zkoušce, která byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a zkouška uchazečů, kteří se této přípravy zúčastní, se uskuteční podle dosavadního právního předpisu ³⁴).

§ 15

Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 121/1999 Sb.

§ 16

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.

Ministr vnitra

Odůvodnění

Vyhláška Ministerstva vnitra č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), v platném znění, musí být nahrazena novou vyhláškou v souvislosti s vydáním nového zákona o obcích, o okresních úřadech, o hlavním městě Praze a o krajích. Tyto (na rozdíl od stávajících zákonů) přímo stanoví zvláštní odbornou způsobilost jako podmínku výkonu některých činností ve státní správě. Dále pojem zvláštní odborné způsobilosti definují a v základních rysech naznačují způsob provádění zkoušek a ověřování zvláštní odborné způsobilosti. Konkrétní návrhy úprav vyhlášky tedy vyplývají z výše uvedených legislativních důvodů; nedotýkají se technických a organizačních náležitostí ověřování zvláštní odborné způsobilosti, které se po ročním fungování vyhlášky vcelku osvědčily.

N á v r h

Nařízení vlády

ze dne 2000

o pravidlech výběrového řízení na funkci přednosty okresního úřadu a vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze

Vláda nařizuje podle § 39 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., okresních úřadech, podle § 99 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a podle § 119 odst.1 zákona č. /2000 Sb., o hlavním městě Praze:

§ 1

Vyhlášení výběrového řízení

(1) Výběrové řízení na funkci přednosty okresního úřadu a na funkci vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze (dále jen “uchazeč”) vyhlašuje ministr vnitra vyvěšením na úřední desce příslušného okresního úřadu nebo krajského úřadu a zveřejněním v týdeníku vlády České republiky “Veřejná správa”. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do čtyř měsíců od vyhlášení. V případě nutnosti může ministr vnitra tento termín prodloužit.

(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje:

1. označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána,

2. předpoklady pro výkon funkce, stanovené zvláštními předpisy³⁵,

3. náležitosti přihlášky,

4. adresu, na kterou má být odeslána přihláška,

5. termín pro podání přihlášky.

§ 2

Uchazeč

Uchazeč musí být občanem ČR, musí být bezúhonný a duševně způsobilý pro výkon funkce.

§ 3

Předpoklady pro účast ve výběrovém řízení

1. Vysokoškolské vzdělání.

2. Praxe ve státní správě nebo samosprávě v délce minimálně 5 let.

3. Zkušenosti s řízením kolektivu.

§ 4

Náležitosti přihlášky

(1) Přihláška uchazeče musí obsahovat označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána.

(2) K přihlášce se připojují tyto doklady:

1. vyplněný osobní dotazník,

2. stručný životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních,

3. doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání,

4. výpis z rejstříku trestů, ne starší tří měsíců,

5. osvědčení podle § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.³⁶,

6. čestné prohlášení podle § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb.²,

7. souhlas s bezpečnostní prověrkou podle zákona č. 148/1998 Sb.³⁷,

8. souhlas se zveřejněním výsledků výběrového řízení a osobních dat uchazeče.

§ 5

Výběrová komise

(1) Pro konání výběrového řízení se zřizuje nejméně sedmičlenná komise. Komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů; jmenuje je a odvolává ministr vnitra.

(2) Předseda komise odpovídá za její činnost a dodržení pravidel výběrového řízení.

(3) Organizační průběh jednání zajišťuje tajemník komise.

(4) Jednání komise svolává a řídí předseda komise. V jeho nepřítomnosti řídí činnost komise tajemník.

(5) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jmenovaných členů.

(6) Návrh je přijat, vysloví-li se pro něj nadpoloviční většina všech členů komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.

§ 6

Průběh výběrového řízení

(1) Tajemník komise shromáždí došlé přihlášky s přiloženými doklady. Uchazeče, jehož přihláška obsahuje formální nedostatky, které je možno odstranit, písemně vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil. V případě potřeby může tajemník vyžádat od uchazeče i další doklady potvrzující údaje uvedené v přihlášce. Úplné přihlášky předloží tajemník výběrové komisi.

(2) Výběrová komise přihlášky posoudí a uchazeči, který nesplňuje požadované předpoklady pro výkon funkce (§ 2 odst. 1, 2 a 3), nebo který po výzvě neodstranil nedostatky přihlášky (§ 4 odst. 1) sdělí předseda komise, které podmínky uchazeč nesplňuje a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, tajemník komise oznámí přijetí jeho přihlášky a současně jej pozve k výběrovému řízení, které má dvě části.

(3) První část spočívá ve vyplnění dotazníků a testů, hromadně administrovaných a vyhodnocovaných akreditovaným psychologickým pracovištěm Ministerstva vnitra. Uchazeč, který neabsolvuje úspěšně tuto část, bude písemně vyrozuměn tajemníkem komise o vyřazení z výběrového řízení.

(4) Druhá část výběrového řízení má formu individuálního pohovoru před komisí. Členové komise položí všem uchazečům, kteří úspěšně absolvovali první etapu, otázky z oblasti zákona o okresních úřadech a zákona o obcích. Vyhodnocení odpovědí uchazečů provádějí členové komise podle jednotné metodiky, kterou, stejně jako otázky, schvaluje náměstek ministra vnitra pro legislativu a místní správu.

(5) Po ukončení pohovoru a vyhodnocení získaných informací stanoví komise pořadí uchazečů. Do tohoto pořadí je možno s předchozím souhlasem zařadit uchazeče, který úspěšně absolvoval výběrové řízení na jiný okresní úřad, ale nebyl jmenován přednostou.

(6) O průběhu výběrového řízení vyhotoví tajemník komise zápis, který ověřují dva zvolení členové komise. Zápis musí obsahovat:

1. jmenný seznam členů komise a jejich funkce,

2. vyhodnocení průběhu výběrového řízení,

3. stanovené pořadí uchazečů.

(7) Zápis o průběhu výběrového řízení s podklady, z nichž komise vycházela, předá její předseda ministrovi vnitra do pěti dnů po skončení výběrového řízení.

(8) Ihned po rozhodnutí vlády o jmenování nového přednosty tajemník komise písemně oznámí tuto skutečnost uchazečům, kteří nebyli do funkce jmenováni, a vrátí jim předložené doklady.

§ 7

Závěrečná ustanovení

(1) Náklady spojené s činností komise hradí Ministerstvo vnitra České republiky.

(2) Vlastní výdaje spojené s účastí ve výběrovém řízení si hradí každý účastník sám.

§ 8

Tato nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.

Předseda vlády:

Ministr vnitra :

Odůvodnění

Návrh zákona o okresních úřadech v § 40 a návrh zákona o krajích (krajské zřízení) v § 78 odst. 2 zmocňuje vládu k vydání nařízení, které stanoví pravidla výběrového řízení na přednostu okresního úřadu a vládního delegáta v kraji.

Předkládaný návrh tohoto nařízení vlády má zhruba tento obsah:

§ 1 stanoví, kdo vyhlašuje výběrové řízení, jakým způsobem, a stanoví obsah vyhlášení,

§ 2 obsahuje stručnou charakteristiku uchazeče,

§ 3 specifikuje požadované předpoklady pro uchazeče,

§ 4 stanoví náležitosti přihlášky do výběrového řízení a vypočítává doklady, které musí být k přihlášce připojeny,

§ 5 se zabývá výběrovou komisí, jejím složením, počtem členů, jmenováním a odvoláním, a stanoví zásady jejího jednání,

§ 6 se zabývá vlastním průběhem výběrového řízení - specifikuje způsob přijetí a posouzení přihlášek, popisuje první a druhou etapu výběrového řízení, stanovení pořadí uchazečů, pořízení zápisu z jednání komise a způsob vracení dokladů uchazečům, kteří nebyli jmenováni přednostou,

§ 7 specifikuje způsob hrazení nákladů spojených s výběrovým řízením,

§ 8 stanoví účinnost předpisu.

Návrh

Nařízení vlády

ze dne 2000

o odměnách členů zastupitelstev obcí, členů zastupitelstev krajů, členů zastupitelstev hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy

Vláda nařizuje podle § 155 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle § 99 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle § 119 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o hlavním městě Praze:

§ 1

Rozsah působnosti

Toto nařízení se vztahuje na uvolněné i neuvolněné členy zastupitelstev

1. obcí,

2. krajů,

3. hlavního města Prahy,

4. městských částí hlavního města Prahy.

Odměny uvolněných členů zastupitelstva

§ 2

Měsíční odměna

(1) Uvolněným členům zastupitelstva náleží měsíční odměna ve výši, stanovené podle druhu vykonávané funkce ve sloupcích 1, 2, nebo 3

1. přílohy č. 1 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev obcí,

b) přílohy č. 2 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev krajů,

3. přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pokud jde o členy Zastupitelstva hlavního města Prahy,

4. přílohy č. 4 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy,

není-li dále stanoveno jinak.

(2) K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. a) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel obce, ve sloupci 6 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. c) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel hlavního města Prahy, ve sloupci 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. d) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel městské části, ve sloupci 6 přílohy č. 4 k tomuto nařízení.

§ 3

Další odměna

(1) Uvolněným členům zastupitelstva náleží v každém pololetí kalendářního roku další odměna, ve výši měsíční odměny podle § 2, která jim příslušela v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce v příslušném kalendářním pololetí, pokud v tomto pololetí skutečně vykonávali funkci alespoň 90 kalendářních dnů.

(2) Do doby uvedené v odstavci 1 se nezapočítává doba, po kterou uvolnění členové zastupitelstva nevykonávali funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství. Doba jiné omluvené nepřítomnosti, po kterou uvolnění členové zastupitelstva nevykonávali svoji funkci, se do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.

(3) Nárok na další odměnu uvolněným členům zastupitelstva nevznikne

145. v prvním pololetí kalendářního roku, pokud výkon jejich funkce skončil přede dnem 31.května,

146. ve druhém pololetí kalendářního roku, pokud výkon jejich funkce skončil přede dnem 30. listopadu.

(4) Další odměna nenáleží za pololetí, ve kterém uvolněnému členovi zastupitelstva končí funkční období a současně mu náleží odměna při skončení tohoto období. Další odměna rovněž nenáleží za pololetí, ve kterém dojde k zániku mandátu a za pololetí ve kterém člen zastupitelstva resignuje na funkci člena zastupitelstva. To neplatí, dojde-li ke ztrátě mandátu či k resignaci k poslednímu dni příslušného pololetí.

Odměny neuvolněných členů zastupitelstva

§ 4

(1) Neuvolněným členům zastupitelstva může být, podle druhu vykonávané funkce, poskytnuta měsíční odměna až do výše, stanovené

1. ve sloupci 4, 5 nebo 7 přílohy č.1 k tomuto nařízení, pokud jde o členy

zastupitelstev obcí,

2. ve sloupci 4, 5, 6, 7 nebo 8 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, pokud jde o členy

zastupitelstev krajů,

c) ve sloupci 5, 6 nebo 7 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pokud jde o členy

zastupitelstva hlavního města Prahy,

d) ve sloupci 4, 5 nebo 7 přílohy č. 4 k tomuto nařízení, pokud jde o členy

zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy.

(2) K měsíční odměně neuvolněného člena zastupitelstva obce podle odstavce 1 písm. a), který je starostou nebo zástupcem starosty, může být poskytnut příplatek podle počtu obyvatel obce, až do výše vypočtené podle sloupce 6 přílohy č.1 k tomuto nařízení.

Závěrečná ustanovení

§ 5

Zrušovací ustanovení

Zrušuje se nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb.a nařízení vlády č. 23/1999 Sb.

§ 6

Účinnost

Toto nařízení nabývá účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.

Předseda vlády:

Ministr vnitra:

Odůvodnění

K úvodní větě :

Navrhované nařízení vlády že bude vydáno jako společný prováděcí předpis k zákonu o obcích, k zákonu o krajích a k zákonu o hlavním městě Praze.

K § 1 :

Navrhované nařízení vlády, vzhledem k tomu, že bude vydáno jako společný prováděcí předpis k zákonu o obcích, k zákonu o krajích a k zákonu o hlavním městě Praze, upraví odměňování členů zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze, a to jak uvolněných, tak neuvolněných. Nebude se vztahovat na zaměstnance v pracovním poměru.

K § 2 :

Měsíční odměna uvolněných členů zastupitelstev obcí, uvedená ve sloupci 1,2 a 3 příloh č. 1 až 4 je obligatorní. Měsíční odměna uvolněných členů zastupitelstev obcí, uvedená ve sloupci 1,2 a 3 přílohy č. 1, je stanovena jednotně pro všechny velikostní kategorie obcí, vzhledem k tomu, že k této odměně bude ještě náležet pohyblivý příplatek podle počtu obyvatel obce. Její diferenciace by totiž současně s navrhovaným diferencovaným příplatkem podle počtu obyvatel znamenala, že celková odměna uvolněného člena zastupitelstva obce by se skládala ze dvou pohyblivých složek, a to vždy v závislosti na stejném ukazateli (počet obyvatel) a to by bylo nepřijatelné.

Příplatek podle počtu obyvatel, stanovený podle sloupce 6 přílohy č. 1 pro členy zastupitelstev obcí, podle sloupce 6 přílohy č. 4 pro členy zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy, nebo podle sloupce č. 4 přílohy č. 3 pro členy Zastupitelstva hlavního města Prahy je rovněž obligatorní a náleží jak uvolněným, tak neuvolněným členům těchto zastupitelstev. Tento příplatek odráží stoupající náročnost práce členů zastupitelstev obcí v závislosti na větším počtu obyvatel; obdobně to platí o hlavním městě Praze. Základem pro jeho výpočet je maximální výše příplatku, stanovená v předchozí skupině obcí podle počtu obyvatel, která se potom zvyšuje o částku odpovídající vyššímu počtu obyvatel.

Příplatek k odměně členů zastupitelstev těch obcí, jejichž obecní úřad plní funkci pověřeného obecního úřadu, je rovněž obligatorní. V souladu se současnou právní úpravou se navrhuje, aby tento příplatek i nadále náležel pouze uvolněným členům zastupitelstva.

K § 3 :

Další odměna bude náležet uvolněným členům zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze tak, jako je tomu u zaměstnanců obcí, krajů, Magistrátu hlavního města Prahy a městských částí v hlavním městě Praze.

K § 4 :

Odměna neuvolněným členům zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze je fakultativní. Bude záležet na zastupitelstvu, zda a v jaké výši neuvolněným členům zastupitelstva odměnu přizná. Maximální výše této odměny bude stanovena v nařízení vlády. Obdobně tomu tak bude i pokud jde o vyplácení příplatku podle počtu obyvatel, který bude rovněž fakultativní a jeho maximální výše bude stanovena nařízením vlády.

K § 5 :

Bude zrušena dosavadní právní úprava obsažená v nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb. a nařízení vlády č. 23/1999 Sb., která se vztahuje na odměny členů zastupitelstev obcí, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze a nahrazena navrhovaným nařízením.

K § 6 :

Nařízení vlády nabude účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů, stejně tak jako zákony, k jejichž provedení bude vydáno, tedy zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze. Předpokládá se, že volby by se konaly v listopadu 2000.