Postavení a rámcové vymezení základních úkolů a vnitřní struktura okresních úřadů jsou upraveny zákonem č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění pozdějších předpisů. Kromě toho vyplývá působnost okresních úřadů z celé řady zvláštních zákonů, které upravují výkon státní správy na jejích jednotlivých úsecích. K okresním úřadům se vztahuje i zákon č. 36/1960 Sb., o územním členění státu, ve znění pozdějších předpisů. Tento zákon stanoví, které okresy jsou vytvořeny a která jsou jejich sídla.
Dosavadní zákon o okresních úřadech byl pětkrát novelizován; novelizace se týkala především rozšíření některých jejich působností a pravomocí.
V současné době byla zvažována otázka další existence dosavadních okresních úřadů. Mimo jiné jsou názory na jejich úplné zrušení nebo na jejich nahrazení jinými orgány státní správy s menším územním obvodem (tzv. malé okresy). Vláda svým usnesením ze dne 29. května 1999 č. 511 schválila etapovitý proces výstavby orgánů územní veřejné správy, tzn. zřídit k 1. lednu 2001 krajské orgány veřejné správy a reformu na nižší než krajské úrovni pak provést k 1. lednu 2003. Předložený návrh tedy vychází z toho, že okresní úřady v současné době zůstávají zachovány.
V souvislosti se zvažováním otázky další existence okresních úřadů byla také posuzována otázka, zda novelizovat stávající zákon o okresních úřadech nebo navrhnout nový. Značný rozsah potřebných změn, které se dotýkají většiny ustanovení dosavadního zákona o okresních úřadech, by vyvolal potřebu vydat jeho úplné znění. Při rozhodování bylo také přihlédnuto k programovému prohlášení vlády, v němž se uvádí, že vláda dá přednost novým zákonům před rozsáhlejšími novelizacemi. Z uvedených důvodů se předkládá tento návrh.
Nový zákon o okresních úřadech je nezbytné přijmout zejména z těchto důvodů:
Ústavním zákonem č. 347/1997 Sb. byly vytvořeny nové vyšší územní samosprávné celky (kraje) a současně bylo tímto ústavním zákonem vymezeno území jednotlivých krajů. Ústava České republiky v čl. 99 člení území republiky na obce a na vyšší územní samosprávné celky nazývané kraje. Nezná tedy okres jako územní článek státu. Území, na němž vykonává působnost okresní úřad, je jeho správním obvodem. Správní obvody jednotlivých okresních úřadů je třeba vymezit novým zákonem o okresních úřadech, a to výčtem obcí.
V zákoně o okresních úřadech je třeba upravit provádění případných změn správních obvodů okresních úřadů.
Vzhledem k institucionálnímu spojení výkonu samostatné a přenesené působnosti na úrovni kraje je nutno nově upravit vztah okresních úřadů k ústředním správním úřadům a ke krajskému úřadu a nový způsob řízení okresních úřadů.
Nově se upravuje koordinační funkce okresních úřadů ve vztahu k ostatním správním úřadům a orgánům obcí při plnění společných úkolů, které pro ně vyplývají z usnesení vlády.
Zcela nově a podrobněji se upravuje postup okresního úřadu při provádění kontroly výkonu přenesené působnosti orgány obcí a samotná kontrola činnosti okresních úřadů.
Dochází k dalším úpravám řady dosavadních ustanovení zákona o okresních úřadech, např. pokud jde o vystupování okresních úřadů v právních vztazích, o postavení přednosty okresního úřadu a jeho zástupce; okresní úřady již nebudou zakladateli státních podniků, v důsledku konstituování nových orgánů krajů dochází ke zrušení okresního shromáždění apod.
Primární ani sekundární právo Evropské unie neupravuje oblast, která je předmětem připravovaného zákona o okresních úřadech. Mezinárodní smlouvy tuto problematiku upravují pouze v jednotlivých oblastech, které jsou v našem právním řádu upraveny zvláštními zákony.
Navrhovaný zákon neklade vyšší požadavky na státní rozpočet. Dojde k částečným úsporám převedením některých dosavadních činností okresních úřadů na orgány vyšších územních samosprávných celků.
V souvislosti s přijetím nového zákona o okresních úřadech bude novelizováno několik dalších zákonů, (např. zákon o Ústavním soudu, atomový zákon, zákon o živnostenských úřadech, zákon o pozemkových úpravách a pozemkových úřadech apod.). Změny těchto zákonů budou obsaženy ve zvláštním zákoně o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o krajích (krajské zřízení), zákona o obcích (obecní zřízení) a o změně některých zákonů, zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze, který nabyde účinnosti ke stejnému datu jako zákon o okresních úřadech.
K § 1
Okresní úřady jsou definovány jako správní úřady. Jedná se o správní úřady ve smyslu čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky. Dosavadní území okresu se stává správním obvodem okresního úřadu, protože Ústava ČR nezná okres jako územní článek republiky. Správní obvody okresních úřadů a jejich sídla je nutné vymezit zákonem.
K § 2
Okresní úřad nemá právní subjektivitu, tuto právní subjektivitu má stát. I když okresní úřad není právnickou osobou, má některé její znaky. Například při hospodaření podle rozpočtu sjednává některé občanskoprávní, pracovněprávní či obchodněprávní smlouvy. Při sjednávání těchto smluv vystupuje okresní úřad svým jménem, proto se mu přiznává procesní způsobilost v občanskoprávních řízeních. Oprávnění okresního úřadu k majetkoprávním úkonům upravuje zákon o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích. Okresnímu úřadu, jakožto orgánu státu, není povoleno vykonávat podnikatelskou činnost, zřizovat či zakládat právnické osoby, s výjimkou příspěvkových organizací a organizačních složek okresního úřadu.
K § 3
Návrh zákona neumožňuje okresním úřadům vstupovat do dobrovolných svazků obcí ani do jiných regionálních seskupení bez ohledu na to, zda jde o tuzemské nebo zahraniční subjekty. Předpokládá se, že členy těchto seskupení budou napříště jen územní samosprávné celky, tzn. obce a kraje.
K § 4
Navrhuje se zásadní změna ve financování okresních úřadů. Jednotlivé rozpočty okresních úřadů, jejich příjmy a výdaje, budou součástí samostatné kapitoly státního rozpočtu. Podrobnosti vztahující se k rozpočtu okresních úřadů (jejich tvorba, struktura, atd.) stanoví připravovaný zákon o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
K § 5
Samotné vytvoření nebo zrušení okresního úřadu, určení nebo změna jeho sídla a změna jeho správního obvodu je podle návrhu vázáno na zákon. Vychází se z ustanovení čl. 79 Ústavy České republiky.
K § 6
Okresní úřad může dle čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky na základě a v mezích zákona vydávat právní předpisy, je-li k tomu zákonem zmocněn. Právní úprava vydávání nařízení okresních úřadů byla převzata z dosavadní právní úpravy a praxe okresních úřadů, která se osvědčila.
K § 7
Obdobně jako ve stávajícím zákoně se upravují sankce pro podnikající fyzické a právnické osoby formou pokuty za nesplnění povinností, které jsou stanoveny v nařízení okresního úřadu. Oproti dosavadní právní úpravě se zvyšuje výše pokut. Příprava rozhodnutí se bude řídit správním řádem, při vybírání a vymáhání pokut se bude postupovat podle zákona o správě daní a poplatků.
K § 8
Podle čl. 79 odst. 1 Ústavy České republiky lze působnost okresních úřadů stanovit pouze zákonem. Vymezuje se základní působnost okresních úřadů; podrobnější úpravu výkonu státní správy okresními úřady na jednotlivých úsecích obsahují zvláštní zákony.
K § 9
Kontrola hospodaření obcí okresním úřadem je upravena v návrhu zákona o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
K § 10
Pro města Brno, Ostrava a Plzeň budou vykonávat působnost okresního úřadu, jako doposud, magistráty těchto měst.
K § 11
Upravují se případy, kdy se okresní úřad řídí zákony a též k nim vydanými prováděcími předpisy, popř. interními normativními akty. Nově se zavádí jako podmínka platnosti směrnic ústředních správních úřadů jejich publikování, ve výjimečných případech oznámení, ve Věstníku vlády pro krajské úřady, okresní úřady a orgány obcí. Tím bude zajištěna přehlednost platných směrnic a instrukcí, jakož i koordinace jejich obsahu. Vzhledem k tomu, že krajské úřady budou pověřeny výkonem přenesené působnosti, budou okresní úřady vázány i směrnicemi krajských úřadů v rozsahu jim svěřené přenesené působnosti.
K § 12 a 13
Při úpravě jmenování a odvolávání přednosty z funkce se prakticky vychází ze stávajícího zákona. Nově se upravuje jmenování zástupce přednosty okresního úřadu. Touto úpravou se sleduje zachování kontinuity řízení okresního úřadu v případě, že přednosta nemůže svoji funkci vykonávat, na funkci rezignuje nebo je vládou odvolán.
K § 14
Neslučitelnost se nově rozšiřuje i na členství v řídících a kontrolních orgánech právnických osob a vztahuje se i na zástupce přednosty. Také při koncipování tohoto ustanovení se v podstatě vycházelo ze stávající právní úpravy. Jako dosud se upravují podmínky, za kterých je vláda povinna odvolat přednostu z funkce. Za stejných podmínek odvolá zástupce přednosty z funkce ministr vnitra.
K § 15 a 16
Zákon taxativně stanoví vyhrazené pravomoci přednosty okresního úřadu. Nově se upravuje rozsah pravomocí zástupce přednosty okresního úřadu, zejména se stanoví jeho pravomoc v případech, kdy přednosta nemůže svoji funkci vykonávat. Přednosta vydá organizační řád okresního úřadu, ve kterém bude mimo jiné stanoveno rozdělení pravomocí mezi přednostu, jeho zástupce, vedoucí jednotlivých referátů a jejich oddělení. Přednosta může některými pravomocemi, které mu nejsou vyhrazeny v § 15, pověřit svého zástupce, vedoucího referátu a vedoucího oddělení, jde např. o oprávnění k podepisování některých písemností okresního úřadu, např. správních rozhodnutí a jiných opatření okresního úřadu. Ponechává se na zvážení přednosty, zda svého zástupce pověří pouze určitými úkoly nebo zda mu svěří i výkon funkce vedoucího některého referátu.
K § 17
Vzhledem k tomu, že ve městech Brno, Ostrava a Plzeň nepůsobí okresní úřady, stanoví se, že funkci přednosty plní v těchto městech jejich primátoři. Magistráty těchto měst vykonávají působnost okresního úřadu.
K § 18
Zvláštními zákony bylo ve dvou případech stanoveno nerovné postavení referátů okresního úřadu, podle kterých tyto dva referáty (živnostenský a pozemkový) jsou označeny jako samostatné. V navrhovaném ustanovení zákona jsou všechny referáty bez rozdílu koncipovány jako součást téhož okresního úřadu a jsou podřízeny přednostovi. Jakákoliv jejich diferenciace je nevhodná, stanoví se proto jejich rovné postavení. Novelizace příslušných právních předpisů se provádí v zákoně o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o krajích (krajské zřízení), zákona o obcích (obecní zřízení) a o změně některých zákonů, zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze. Výslovně se upravuje možnost zřizovat v rámci referátů oddělení.
K § 19
Nově se zákonem upravuje zřízení úřední desky okresního úřadu a stanoví se její nepřetržitá veřejná dostupnost. Deska má být zpravidla umístěna na budově, v níž má okresní úřad své sídlo.
K § 20 až 23
Zvláštní odborná způsobilost zahrnuje znalost právních předpisů upravujících příslušný úsek státní správy a prokázání schopnosti jejich interpretace a aplikace. Tato zvláštní odborná způsobilost se bude ověřovat zkouškou a prokazovat osvědčením. Provádění zkoušek a vydávání osvědčení zabezpečí Ministerstvo vnitra s ostatními ústředními správními úřady. Prokázání zvláštní odborné způsobilosti je odborným předpokladem pro výkon stanovených činností, které bez splnění tohoto předpokladu nemohou zaměstnanci okresního úřadu samostatně vykonávat. Zákon stanoví závazné lhůty tak, aby uchazeč složil zkoušku do 18 měsíců od vzniku pracovního poměru k okresnímu úřadu. Potřebné odchylky pro zaměstnance okresního úřadu, kteří jsou v pracovním poměru k tomuto úřadu v době počátku účinnosti tohoto zákona, se stanoví v ustanovení § 38.
K § 24 až 30
Okresní úřady provádějí dozor nad činností orgánů obcí. Úprava dozoru je obsažena v zákoně o obcích. V zákoně o okresních úřadech se navrhuje upravit postup okresního úřadu při provádění kontroly výkonu přenesené působnosti orgány obcí. Tato kontrola nebyla dosud předmětem právní úpravy, což v praxi vyvolávalo řadu problémů. Navrhuje se upravit oprávnění kontrolujících, jejich povinnosti, náležitosti protokolu o kontrole, jakož i povinnost kontrolujícího informovat starostu nebo jím pověřeného zástupce a odpovědnou osobu o výsledcích kontroly. Zákon také umožňuje podat námitky proti vypracovanému protokolu o kontrole, jakož i sankční plnění formou pokuty za neposkytnutí podkladů a informací kontrolujícímu a za neodstranění nedostatků zjištěných při kontrole.
K § 31
O zrušení nařízení okresního úřadu může rozhodovat pouze Ústavní soud. Podle čl. 87 odst. 1 písm. b) Ústavy České republiky Ústavní soud rozhoduje o zrušení jiných právních předpisů nebo jejich jednotlivých ustanovení, jsou - li v rozporu s ústavním zákonem, zákonem nebo mezinárodní smlouvou podle čl. 10 Ústavy. Podle ustanovení § 64 odst. 2 písm. e) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, je zastupitelstvo kraje oprávněno podat návrh na zrušení jiného právního předpisu než zákona. Nově se předpokládá, že aktivně legitimovaným k podání návrhu Ústavnímu soudu na zrušení nařízení okresního úřadu bude též ministr vnitra. To si vyžádá novelu zákona o Ústavním soudu. Tato novela je součástí zákona o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o krajích (krajské zřízení), zákona o obcích (obecní zřízení) a o změně některých zákonů, zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze.
K § 32
Stanoví se oprávnění ústředních správních úřadů provádět kontrolu činnosti okresních úřadů na jednotlivých úsecích státní správy. Nově se navrhuje, aby kontrolu činnosti okresních úřadů prováděly též krajské úřady. Vliv státu na dodržování zákonnosti při této kontrole krajskými úřady bude zabezpečen nově zřizovanou funkcí vládního delegáta, jehož postavení a úkoly se upraví novým zákonem o krajích (krajské zřízení). Orgány provádějící tuto kontrolu u okresních úřadů postupují přiměřeně podle ustanovení § 24 až 29 navrhovaného zákona.
K § 33 a 34
Vláda jako vrcholný orgán výkonné moci (čl. 67 odst. 1 Ústavy České republiky) je oprávněna řídit činnost okresních úřadů. Předpokládá se, že vláda bude řídit činnost okresních úřadů v zásadních věcech. Vztah krajských úřadů k okresním úřadům upraví zákon o krajích. Podrobně se stanoví činnosti, které Ministerstvo vnitra vykonává ve vztahu k okresním úřadům a magistrátům měst Brno, Ostrava a Plzeň. Ústřední správní úřady budou i nadále řídit a kontrolovat výkon státní správy na svých úsecích.
K § 35
Při přezkoumávání rozhodnutí okresních úřadů se bude postupovat podle zákona č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád). Rozhodnutí krajských úřadů budou přezkoumávat příslušné ústřední správní úřady. S ohledem na navazující právní předpisy nabyde toto ustanovení účinnosti dnem 1. července 2001.
K § 36
Návrh zákona v § 3 stanoví, že okresní úřady nemohou vstupovat do dobrovolných svazků obcí ani do jiných regionálních seskupení. Z tohoto důvodu je třeba v přechodných ustanoveních zákona stanovit, že okresní úřady, které byly před účinností tohoto zákona členy regionálních seskupení, ukončí své členství nejpozději do 31. prosince 2001.
K § 37
V okresním shromáždění nebyly zastoupeny všechny obce ze správního obvodu okresního úřadu, i když toto shromáždění rozhodovalo o věcech, které se obcí týkaly. Vzhledem k tomu, že rozpočtové hospodaření okresního úřadu dozná zásadní změny, není nutná jeho další existence. Jelikož okresní shromáždění byla po volbách do zastupitelstev v obcích řádně ustavena a jejich funkční období by skončilo až v roce 2002, je nutno ukončit činnost okresních shromáždění zákonem. S ohledem na zákon o rozpočtových pravidlech nabyde toto ustanovení účinnosti dnem 1. ledna 2001.
K § 38
Tímto ustanovením se řeší některé odchylky ke splnění předpokladu zvláštní odborné způsobilosti pro zaměstnance okresních úřadů, kteří ke dni nabytí účinnosti zákona vykonávali dané činnosti a dosud zkoušku zvláštní odborné způsobilosti nesložili.
K § 39
Toto ustanovení zmocňuje vládu vydat nařízení k provedení ustanovení § 12 odst. 1, týkající se výběrového řízení na funkci přednosty okresního úřadu a dále vydat nařízení k provedení ustanovení § 33 odst. 3, týkající se vztahu Ministerstva vnitra k přednostům okresních úřadů při plnění funkce nadřízeného orgánu a zaměstnavatele. Toto ustanovení v odstavci 2 dále zmocňuje Ministerstvo vnitra vydat vyhlášku k provedení § 23, vztahující se k zvláštní odborné způsobilosti.
K § 40
Zrušovací ustanovení návrhu předpokládají zrušení stávajícího zákona o okresních úřadech.
K § 41
Předkládaný zákon musí nabýt účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000
v návaznosti na počátek účinnosti zákona o krajích (krajské zřízení). Účinnost ustanovení § 35 a 37 je posunuta s ohledem na navazující právní předpisy.
V Praze dne 15. listopadu 1999
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v.r.
ministr vnitra
PhDr. Václav Grulich v.r.
N á v r h
Nařízení vlády
ze dne 2000
o pravidlech výběrového řízení na funkci přednosty okresního úřadu a vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze
Vláda nařizuje podle § 39 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., okresních úřadech, podle § 99 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a podle § 119 odst.1 zákona č. /2000 Sb., o hlavním městě Praze:
§ 1
Vyhlášení výběrového řízení
(1) Výběrové řízení na funkci přednosty okresního úřadu a na funkci vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze (dále jen “uchazeč”) vyhlašuje ministr vnitra vyvěšením na úřední desce příslušného okresního úřadu nebo krajského úřadu a zveřejněním v týdeníku vlády České republiky “Veřejná správa”. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do čtyř měsíců od vyhlášení. V případě nutnosti může ministr vnitra tento termín prodloužit.
(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje:
označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána,
předpoklady pro výkon funkce, stanovené zvláštními předpisy1,
náležitosti přihlášky,
adresu, na kterou má být odeslána přihláška,
termín pro podání přihlášky.
§ 2
Uchazeč
Uchazeč musí být občanem ČR, musí být bezúhonný a duševně způsobilý pro výkon funkce.
§ 3
Předpoklady pro účast ve výběrovém řízení
1. Vysokoškolské vzdělání.
2. Praxe ve státní správě nebo samosprávě v délce minimálně 5 let.
3. Zkušenosti s řízením kolektivu.
§ 4
Náležitosti přihlášky
(1) Přihláška uchazeče musí obsahovat označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána.
(2) K přihlášce se připojují tyto doklady:
vyplněný osobní dotazník,
stručný životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních,
doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání,
výpis z rejstříku trestů, ne starší tří měsíců,
osvědčení podle § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.2,
čestné prohlášení podle § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb.2,
souhlas s bezpečnostní prověrkou podle zákona č. 148/1998 Sb.3,
souhlas se zveřejněním výsledků výběrového řízení a osobních dat uchazeče.
§ 5
Výběrová komise
(1) Pro konání výběrového řízení se zřizuje nejméně sedmičlenná komise. Komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů; jmenuje je a odvolává ministr vnitra.
(2) Předseda komise odpovídá za její činnost a dodržení pravidel výběrového řízení.
(3) Organizační průběh jednání zajišťuje tajemník komise.
(4) Jednání komise svolává a řídí předseda komise. V jeho nepřítomnosti řídí činnost komise tajemník.
(5) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jmenovaných členů.
(6) Návrh je přijat, vysloví-li se pro něj nadpoloviční většina všech členů komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
§ 6
Průběh výběrového řízení
(1) Tajemník komise shromáždí došlé přihlášky s přiloženými doklady. Uchazeče, jehož přihláška obsahuje formální nedostatky, které je možno odstranit, písemně vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil. V případě potřeby může tajemník vyžádat od uchazeče i další doklady potvrzující údaje uvedené v přihlášce. Úplné přihlášky předloží tajemník výběrové komisi.
(2) Výběrová komise přihlášky posoudí a uchazeči, který nesplňuje požadované předpoklady pro výkon funkce (§ 2 odst. 1, 2 a 3), nebo který po výzvě neodstranil nedostatky přihlášky (§ 4 odst. 1) sdělí předseda komise, které podmínky uchazeč nesplňuje a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, tajemník komise oznámí přijetí jeho přihlášky a současně jej pozve k výběrovému řízení, které má dvě části.
(3) První část spočívá ve vyplnění dotazníků a testů, hromadně administrovaných a vyhodnocovaných akreditovaným psychologickým pracovištěm Ministerstva vnitra. Uchazeč, který neabsolvuje úspěšně tuto část, bude písemně vyrozuměn tajemníkem komise o vyřazení z výběrového řízení.
(4) Druhá část výběrového řízení má formu individuálního pohovoru před komisí. Členové komise položí všem uchazečům, kteří úspěšně absolvovali první etapu, otázky z oblasti zákona o okresních úřadech a zákona o obcích. Vyhodnocení odpovědí uchazečů provádějí členové komise podle jednotné metodiky, kterou, stejně jako otázky, schvaluje náměstek ministra vnitra pro legislativu a místní správu.
(5) Po ukončení pohovoru a vyhodnocení získaných informací stanoví komise pořadí uchazečů. Do tohoto pořadí je možno s předchozím souhlasem zařadit uchazeče, který úspěšně absolvoval výběrové řízení na jiný okresní úřad, ale nebyl jmenován přednostou.
(6) O průběhu výběrového řízení vyhotoví tajemník komise zápis, který ověřují dva zvolení členové komise. Zápis musí obsahovat:
jmenný seznam členů komise a jejich funkce,
vyhodnocení průběhu výběrového řízení,
stanovené pořadí uchazečů.
(7) Zápis o průběhu výběrového řízení s podklady, z nichž komise vycházela, předá její předseda ministrovi vnitra do pěti dnů po skončení výběrového řízení.
(8) Ihned po rozhodnutí vlády o jmenování nového přednosty tajemník komise písemně oznámí tuto skutečnost uchazečům, kteří nebyli do funkce jmenováni, a vrátí jim předložené doklady.
§ 7
Závěrečná ustanovení
(1) Náklady spojené s činností komise hradí Ministerstvo vnitra České republiky.
(2) Vlastní výdaje spojené s účastí ve výběrovém řízení si hradí každý účastník sám.
§ 8
Tato nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ministr vnitra :
Odůvodnění
Návrh zákona o okresních úřadech v § 40 a návrh zákona o krajích (krajské zřízení) v § 78 odst. 2 zmocňuje vládu k vydání nařízení, které stanoví pravidla výběrového řízení na přednostu okresního úřadu a vládního delegáta v kraji.
Předkládaný návrh tohoto nařízení vlády má zhruba tento obsah:
§ 1 stanoví, kdo vyhlašuje výběrové řízení, jakým způsobem, a stanoví obsah vyhlášení,
§ 2 obsahuje stručnou charakteristiku uchazeče,
§ 3 specifikuje požadované předpoklady pro uchazeče,
§ 4 stanoví náležitosti přihlášky do výběrového řízení a vypočítává doklady, které musí být k přihlášce připojeny,
§ 5 se zabývá výběrovou komisí, jejím složením, počtem členů, jmenováním a odvoláním, a stanoví zásady jejího jednání,
§ 6 se zabývá vlastním průběhem výběrového řízení - specifikuje způsob přijetí a posouzení přihlášek, popisuje první a druhou etapu výběrového řízení, stanovení pořadí uchazečů, pořízení zápisu z jednání komise a způsob vracení dokladů uchazečům, kteří nebyli jmenováni přednostou,
§ 7 specifikuje způsob hrazení nákladů spojených s výběrovým řízením,
§ 8 stanovíúčinnost předpisu.
N á v r h
Nařízení vlády
ze dne 2000
o rozsahu úkolů Ministerstva vnitra ve vztahu k přednostům okresních úřadů při plnění úkolů zaměstnavatele a nadřízeného orgánu
Vláda nařizuje podle § 39 odst. 1 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech:
§ 1
Ministerstvo vnitra (dále jen “ministerstvo”), ve vztahu k přednostům okresních úřadů (dále jen “přednosta”), plní úkoly zaměstnavatele4 v tomto rozsahu:
vysílá přednosty do řídících a kontrolních orgánů právnických osob, stanovených zvláštním zákonem5,
vydává pracovní posudky6 přednostům a v případech stanovených zvláštním předpisem7 je poskytuje příslušným státním orgánům,
nařizuje přednostům v nezbytném rozsahu pracovní pohotovost8, vyžaduje-li to realizace jejich úkolů stanovených zvláštním předpisem9,
vysílá přednosty na pracovní cesty10 trvající déle než tři pracovní dny, přednosta na nich plní úkoly podle pokynu ministerstva,
vysílá přednosty na zahraniční pracovní cesty7 trvající déle než jeden pracovní den, přednosta na nich plní úkoly podle pokynu ministerstva,
uzavírá s přednosty dohodu o použití silničního motorového vozidla při pracovní cestě podle zvláštních předpisů11,
paušalizuje přednostům cestovní náhrady podle zvláštního zákona12,
určuje přednostům dobu čerpání dovolené na zotavenou, je-li delší než pět pracovních dnů, za podmínek stanovených zvláštním předpisem13
poskytuje přednostům v případech a za podmínek stanovených zvláštními předpisy 14pracovní volno při překážkách na straně zaměstnance,
podle zvláštního předpisu řeší otázky předcházení škodám a vzájemné odpovědnosti za způsobenou škodu15.
§ 2
Ministerstvo ve vztahu k přednostům plní úkoly nadřízeného orgánu16 v tomto rozsahu:
určuje přednosty jako osoby pověřené ke styku s utajovanými skutečnostmi17 a zprošťuje je mlčenlivosti pro potřeby řízení před státním orgánem18,
určuje výši požadované náhrady škody19, za níž odpovídá přednosta,
sleduje plnění povinností přednostů při vytváření a rozvíjení pracovněprávních vztahů v souladu se zákoníkem práce, ostatními právními předpisy a s pravidly slušnosti a občanského soužití20.
§ 3
Zrušuje se nařízení vlády č. 243/1995 Sb., kterým se stanoví rozsah úkolů Ministerstva vnitra ve vztahu k přednostům okresních úřadů při plnění úkolů zaměstnavatele a nadřízeného orgánu.
§ 4
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000 (var.: dnem vyhlášení).
Předseda vlády
Ministr vnitra
Odůvodnění
Nařízení vlády, kterým se stanoví rozsah úkolů Ministerstva vnitra (dále jen “ministerstvo”) vůči přednostům okresních úřadů (dále jen “přednosta”) při plnění úkolů zaměstnavatele a nadřízeného orgánu, je svým obsahem pracovněprávním předpisem, kterým se provádí ustanovení zákona č. /2000 Sb., o okresních úřadech, a zákona č. 65/1965 Sb., zákoníku práce, ve znění pozdějších předpisů a předpisů s ním souvisejících. Jako zákonné zmocnění pro jeho vydání je také využito ustanovení čl. 78 Ústavy České republiky a ne jenom samotné ustanovení § 36 odst. 2 zákona č. /2000 Sb., čímž je dosažen širší právní rámec pro vydání tohoto nařízení. Svým obsahem navazuje na dosud platné nařízení vlády č. 243/1995 Sb., kterým se stanoví rozsah úkolů Ministerstva vnitra ve vztahu k přednostům okresních úřadů při plnění úkolů zaměstnavatele a nadřízeného orgánu, vydané podle § 16 odst. 3 zákona ČNR č. 425/1990 Sb., o okresních úřadech, úpravě jejich působnosti a o některých dalších opatřeních s tím souvisejících, ve znění zákona č. 254/1994 Sb. Vzhledem ke změnám některých dotčených právních předpisů i k nově připravovaným zákonům a dalším právním předpisům je navrženo přijetí nového předpisu a ne novelizace stávajícího, která by pro praxi nebyla dostatečně přehledná.
V návaznosti na toto nařízení vlády se předpokládá vydání interního metodického pokynu ministerstva pro přednosty, který upraví podrobnosti a postupy pro jeho uplatňování.
Realizace nařízení vlády si nevyžádá nárůst pracovních sil ministerstva, bude zabezpečována stávajícími pracovníky odboru pro místní správu a bezpečnostního odboru. Navržená právní úprava si nevyžádá další prostředky ze státního rozpočtu.
K § 1:
Do jeho znění jsou vybrána nejdůležitější ustanovení zákoníku práce, podle nichž bude ministerstvo plnit vůči přednostům úlohu zaměstnavatele, a která vymezují základní vztahy mezi ministerstvem a přednosty v pracovněprávních záležitostech. Přitom se ale berou v úvahu specifika práce přednostů jako nejvyšších představitelů místních správních úřadů, kteří jsou v přímé řídicí pravomoci vlády.
Významným oprávněním ministerstva bude možnost rozhodovat o jejich vyslání do řídicích a kontrolních orgánů právnických osob, stanovených zvláštním zákonem. Jde o subjekty, jejichž činnost je spjata s úkoly okresních úřadů nebo s poskytováním veřejně prospěšných služeb. Podmínky stanovené zákoníkem práce zůstávají nedotčeny.
Vydávání pracovních posudků a jejich případné poskytnutí příslušným státním orgánům vychází z platné právní úpravy v zákoníku práce a v trestním řádu.
Ustanovení o nařízení pracovní pohotovosti má umožnit ministerstvu v přesně - mj. připravovaným zákonem o krizovém řízení - vymezených případech přednostům na nezbytně nutnou dobu pohotovost určit.
Ustanovení písm. d) až g) mají za cíl umožnit ministerstvu vysílat přednosty na pracovní cesty jak domácí, tak zahraniční, a v souladu s platným zákonem o cestovních náhradách jim i stanovit její podmínky. I nadále se předpokládá, že ministerstvo bude přednosty vysílat na pracovní cesty delší než tři pracovní dny; pokud bude cesta kratší, bude si o jejích podmínkách rozhodovat sám přednosta. U zahraničních pracovních cest bude ministerstvo rozhodovat o cestách delších než jeden pracovní den.
Obdobně se předpokládá sledování a regulace režimu plánování a čerpání dovolené na zotavenou v souladu se zákoníkem práce a příslušným nařízením vlády. Ministerstvo bude určovat nástup dovolené delší než pět pracovních dnů; bude-li kratší, je opět její čerpání ponecháno na rozhodnutí přednosty, který je podle interního předpisu povinen hlásit její čerpání. V každém případě bude ministerstvo rozhodovat - podle zvláštních předpisů - o poskytování pracovního volna při překážkách v práci na straně přednosty.
Oprávnění ministerstva řešit ve vztahu k přednostům otázky předcházení a případné náhrady škody umožňuje řešit vzájemně případné nejasnosti, které se v praxi při řešení jednotlivých případů vyskytují.
K § 2:
Úkoly ministerstva, jako nadřízeného orgánu, vyplývají ze zákoníku práce a jsou doplněny o ustanovení § 38 a § 46 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně a doplnění některých zákonů.
Na úseku ochrany utajovaných skutečností je nutné zakotvit oprávnění ministerstva vůči přednostům při jejich určování jako osob pověřených ke styku s utajovanými skutečnostmi po jejich prověření NBÚ, jakož i oprávnění zprošťovat je mlčenlivosti pro potřeby řízení před státním orgánem, s tím, že i když by se mohlo částečně jednat o problematiku jiného resortu, úkony by měl provádět ten, kdo přednosty jako pověřené osoby určuje.
V souladu se zákoníkem práce určuje Ministerstvo vnitra jako nadřízený orgán výši náhrady požadované od přednosty.
Ustanovení písm. c) umožňuje ministerstvu vykonávat jednak kontrolní činnost vůči okresním úřadům, jednak dohlížet na uplatňování pracovněprávních předpisů a vztahů v praxi přednostů vůči zaměstnancům okresních úřadů.
K § 3:
Navrhuje se z důvodů uvedených v obecné části zrušit v celém rozsahu dosavadní nařízení vlády č. 243/1995 Sb.
K § 4:
Je třeba, aby navržená právní úprava nabyla účinnosti stejným dnem jako zákon č. /2000 Sb., o okresních úřadech.
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ..………2000
o zvláštní odborné způsobilosti
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 155 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle § 119 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze, podle § 99 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle § 39 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech:
§ 1
Tato vyhláška se vztahuje na:
zaměstnance okresních úřadů, obcí, krajů, hlavního města Prahy a zaměstnanců městských částí v hlavním městě Praze, kteří prokazují, za podmínek stanovených zákonem, 21) zvláštní odbornou způsobilost k činnostem, vymezeným touto vyhláškou, s výjimkou případů, ve kterých zákon ověřování zvláštní odborné způsobilosti vyloučil,22)
osoby stojící v čele zvláštních orgánů obcí, krajů a hlavního města Prahy,
s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak.23)
§ 2
Činnosti, pro jejichž vykonávání se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti :
přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku,
matriky a státní občanství,
finanční hospodaření,
daně,silniční hospodářství,
silniční doprava,
g) zdravotnictví,
h) sociální péče,
i) státní sociální podpora a další státní sociální dávky,
j) civilní služba,
k) památková péče,
l) územní plánování,
m) stavební řád,
n) vodní hospodářství,
o) zemědělství, myslivost a lesní hospodářství,
p) ochrana přírody a krajiny,
r) ochrana zemědělského půdního fondu,
s) ochrana ovzduší,
t) odpadové hospodářství,
u) živnostenské podnikání,
v) pozemkové úpravy, včetně úprav souvisejících vlastnických vztahů,
w) bonitace a půdoznalství,
x) civilní obrana a ochrana,
y) nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky.
§ 3
(1) Obec, kraj, hlavní město Praha, městská část v hlavním městě Praze nebo okresní úřad (dále jen”zaměstnavatel”) přihlašuje zaměstnance a osoby uvedené v § 1 (dále jen “uchazeč”) ke zkoušce u Institutu pro místní správu24) (dále jen "Institut").
(2) V přihlášce uvede zaměstnavatel:
jméno, příjmení, titul, rodné číslo, bydliště a pracovní zařazení uchazeče,
úsek státní správy, pro který žádá ověření,
formu přípravy zvolenou uchazečem, a to buď
1. organizované studium, nebo
individuální studium , nebo
kombinované studium.
(3) Organizovaným studiem se rozumí odborná příprava na zkoušku zajišťovaná Institutem. Individuálním studiem se rozumí individuální příprava uchazeče na zkoušku. Při kombinovaném studiu si uchazeč zvolí organizované studium pouze pro zvláštní nebo pouze pro obecnou část zkoušky.
(4) Uchazeč do 30 dnů ode dne doručení přihlášky obdrží vymezení problematiky, z níž se provede zkouška, a seznam literatury.
(5) V případě organizovaného nebo kombinovaného studia obdrží zaměstnanec oznámení o zařazení do příslušného kurzu. Příprava organizovaným studiem se zahajuje zpravidla do šesti měsíců od podání přihlášky.
§ 4
(1) Ověření zvláštní odborné způsobilosti provádí zkušební komise sestavená Ministerstvem vnitra v součinnosti s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady. Komise je tříčlenná; jeden její člen vykonává funkci předsedy.
(2) Při zkoušce je zkušební komise vázána stanovenými soubory zkušebních otázek.
(3) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který při přípravě na odpověď či v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo řádný průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
(4) Předseda komise řídí její činnost a rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou.
§ 5
(1) Zkouška se člení na část obecnou a část zvláštní.
(2)
(3) Obsah
(4) Ověření se provádí písemnou a ústní formou, a to v obecné i
(5) Podmínkou pro konání ústní části zkoušky je úspěšné vykonání její písemné části, čímž se rozumí správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek obsažených v testu. Písemnou část zkoušky lze dvakrát opakovat.
(6) Písemná část zkoušky (test) u obecné části, jakož i u
(7) Ústní část zkoušky netrvá zpravidla déle než 30 minut. Uchazeč odpovídá minimálně na jednu otázku z obecné části a jednu otázku ze
§ 6
(1) Zkouška se hodnotí stupni “vyhověl” či “nevyhověl” v obecné i
(2) Stupněm “nevyhověl” se hodnotí rovněž uchazeč, který byl ze zkoušky vyloučen.
(3) Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda komise v den jejího konání.
§ 7
(1) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po uplynutí 30 dnů a nejdéle do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl,25) nejde-li o případ uvedený v odstavci 3.
(2) Opakovanou zkoušku skládá uchazeč z té části (§ 5 odst. 1), ve které nevyhověl.
(3) Uchazeči, který se ke zkoušce nebo opakované zkoušce nemohl dostavit z důležitého důvodu anebo svou neúčast řádně omluvil, se stanoví náhradní termín.
(4) Jestliže se uchazeč ke zkoušce nebo opakované zkoušce nedostaví bez důležitého důvodu nebo bez řádné omluvy, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky.
§ 8
(1) Uchazeči, který úspěšně vykoná zkoušku, vydá Institut osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"), a to ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč svému zaměstnavateli.
(2) Osvědčení obsahuje označení příslušné činnosti podle § 2, datum vydání, razítko Institutu a podpis předsedy komise.
§ 9
Ministerstvo vnitra zabezpečuje odbornou přípravu tím, že:
úkoly týkající se přípravy na ověření a organizačně technické úkoly související s průběhem zkoušek zabezpečuje prostřednictvím Institutu, který zároveň určuje výši úhrady nákladů s tím spojených,
zajišťuje odbornou přípravu na obecnou část zkoušky,
určuje soubor zkušebních otázek pro obecnou část zkoušky, včetně obsahu a kritérií hodnocení její písemné části.
§ 10
Příslušná ministerstva a jiné příslušné ústřední správní úřady:
zajišťují odbornou přípravu na
určují soubor zkušebních otázek pro
§ 11
(1) Pokud uchazeč vykonává více než jednu činnost podle § 2, provede se ověření zvláštní odborné způsobilosti pro jím vykonávané činnosti postupně; u druhého a dalších ověření se zkouška vykoná jen ze
(2) U uchazečů vykonávajících více činností uvedených v § 2 v obci, v níž nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu a v níž není pověřený obecní úřad, se provádí ověření jen pro tu činnost, kterou určí jejich zaměstnavatel.
§ 12
Osvědčení vydaná podle dosavadních právních předpisů 26) se považují
za osvědčení vydaná podle této vyhlášky.
§ 13
Osvědčení podle této vyhlášky nenahrazuje kvalifikační předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy. Zvláštní odborná způsobilost získaná podle zvláštních právních předpisů zůstává touto vyhláškou nedotčena.
§ 14
Příprava ke zkoušce, která byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a zkouška uchazečů, kteří se této přípravy zúčastní, se uskuteční podle dosavadního právního předpisu 27).
§ 15
Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 121/1999 Sb.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Ministr vnitra
Odůvodnění
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), v platném znění, musí být nahrazena novou vyhláškou v souvislosti s vydáním nového zákona o obcích, o okresních úřadech, o hlavním městě Praze a o krajích. Tyto (na rozdíl od stávajících zákonů) přímo stanoví zvláštní odbornou způsobilost jako podmínku výkonu některých činností ve státní správě. Dále pojem zvláštní odborné způsobilosti definují a v základních rysech naznačují způsob provádění zkoušek a ověřování zvláštní odborné způsobilosti. Konkrétní návrhy úprav vyhlášky tedy vyplývají z výše uvedených legislativních důvodů; nedotýkají se technických a organizačních náležitostí ověřování zvláštní odborné způsobilosti, které se po ročním fungování vyhlášky vcelku osvědčily.
1) Zákon č....../.......Sb., o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích.
2) Zákon č....../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
3) Zákon č...../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
4) Zákon č....../2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
5) Čl. 79 odst. 3 Ústavy České republiky.
6) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993, zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb. a zákona č. 91/1998 Sb.
7) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
8) Např. zákon č....../.......Sb., o obecních daních.
9) § 120 a násl. zákona č...../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
10) § 38 a 40 zákona č......./2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
11) § 41 zákona č....../2000 Sb., o rozpočtových pravidlech a o změně některých souvisejících zákonů (rozpočtová pravidla).
12) § 133 odst. 1 zákona č...../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
13) § 5 odst. 1 a 2 zákona č. 172/1991 Sb., o přechodu některých věcí z majetku České republiky do vlastnictví obcí.
14) Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č. 118/1995 Sb. a zákona č. 201/1997 Sb.
1 Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 43/1993 Sb., nařízení vlády č. 288/1993 Sb., nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb. a nařízení vlády č. 248/1998 Sb.
15) Zákoník práce.
16) Zákon č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách).
17) § 16 odst. 2 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím.
18) § 64 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. ..../2000 Sb., o změně zákonů v souvislosti s přijetím zákona o krajích (krajské zřízení), zákona o obcích (obecní zřízení), zákona o okresních úřadech a zákona o hlavním městě Praze.
19) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
20) § 64 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu.
21) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.).
Vyhláška č. 260/1991 Sb., o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků okresních úřadů a jejím ověřování, ve znění vyhlášky č. 535/1992 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ze dne 31. května 1989 č.j. LK-7696/89-529, o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený v částce 17/1989 Sb.
1 Například: Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 43/1993 Sb., nařízení vlády č. 288/1993 Sb., nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb. a nařízení vlády č. 248/1998 Sb.
2 Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
3 Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.
4 § 8 zákoníku práce
5 § 73 odst. 3 zákoníku práce a§ 14 zákona č. 11/1998 Sb., o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách)
6 § 60 odst. 1 zákoníku práce
7 Např. § 8 odst. 1 zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), ve znění pozdějších předpisů
8 § 95 odst. 1 zákoníku práce
9 § 8 odst. 2 písm. d a § 10 odst. 2 písm. b) zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech a připravovaný zákon o krizovém řízení
10 § 38 dst. 1 zákoníku práce
11 § 7 zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 125/1998 Sb., § 3 a 4 vyhlášky Českého úřadu bezpečnosti práce a Českého báňského úřadu č. 213/1991 Sb., o bezpečnosti práce
12 § 19 zákona č. 119/1992 Sb., ve znění zákona č. 125/1998 Sb.
13 § 108 a 109 zákoníku práce
14 Např. § 124 až 128 zákoníku práce, § 14 až 23 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony, vyhláška Federálního ministerstva ráce a sociálních věcí č. 18/1991 Sb., o jiných úkonech v obecném zájmu
15 Část druhá, hlava osmá zákoníku práce
16 § 26 a 272 odst. 3 zákoníku práce
17 § 38 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně a doplnění některých zákonů
18 § 46 zákona č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně a doplnění některých zákonů
19 § 185 odst. 1 zákoníku práce
20 § 26 zákoníku práce
21 ) § 116 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 68 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 72 a 91 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 20 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
22 ) § 116 odst. 5 zákona č. .../..., o obcích (obecní zřízení).
§ 68 odst. 5 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 72 odst. 2 a 5 a § 91 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 20 odst. 5 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
23 ) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
24) Rozpočtová organizace Ministerstva vnitra.
25 ) § 117 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 69 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 73 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 21zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
26) Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 535/1992 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR ze dne 31. května 1989 č.j. LK-7696-
89-529 o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých
činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený
v částce 17/1989 Sb.
27) Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon
funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech
(vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti).