Zhodnocení stávající právní úpravy
Koncepce poslední právní normy, zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, vyplynula především z ústavního zákona č. 294/1990 Sb., který obsahoval základní principy obnovené územní samosprávy po zániku soustavy národních výborů, a navazovala taktéž na současně připravovaný a schvalovaný zákon o obcích (zákon č. 367/1990 Sb.). Citovaný ústavní zákon považoval za základ místní samosprávy obec a nepředpokládal již výslovně (na rozdíl od Ústavy z roku 1948, resp. 1960) pro hlavní město speciální právní úpravu, která by v jeho rámci obligatorně konstituovala více než jednu úroveň veřejné správy a zohlednila tak především několikeré rozšiřování metropole o sousední obce lišící se svým charakterem jak od historického jádra, tak od moderní sídlištní výstavby.
Zákon č. 418/1990 Sb. definoval v § 1 hlavní město Prahu jako obec a stal se speciální normou ve vztahu k zákonu č. 367/1990 Sb., o obcích (obecní zřízení), což vyjádřil jeho § 41, podle něhož se na hlavní město Prahu vztahuje zákon o obcích, nestanoví-li zákon o hlavním městě Praze výslovně jinak. Hlavní město se od účinnosti tohoto zákona člení na tzv. městské části, které vznikly na místě někdejších národních výborů (místních a obvodních), resp. byly na základě zákona zřízeny (městská část Praha - Troja). Zákon č. 418/1990 Sb. vymezuje v § 8 odst. 1 kompetence městských částí v oblasti samosprávy jako podíl na samostatné působnosti hlavního města. Městské části schvalují program rozvoje svého území, vyjadřují se k návrhům obecně závazných vyhlášek a dalších opatření hlavního města Prahy a sestavují svůj rozpočet (obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, nicméně stanoví hlavní město Praha ve Statutu hlavního města Prahy, jak to vyplývá z § 27 odst. 2 rozpočtových pravidel republiky). Městské části se mohou dále podílet na výkonu samostatné působnosti hlavního města nad rozsah vymezený v tomto ustanovení, a to v případě, že tak stanoví Statut hlavního města Prahy (v současné době se jedná o Statut hlavního města Prahy v samostatné působnosti - obecně závazná vyhláška hl. m. Prahy č. 12/1999 Sb. hl. m. Prahy). V rozsahu stanoveném zákonem o hlavním městě Praze je městská část zejména oprávněna hospodařit se svěřeným majetkem hlavního města, zřizovat trvalé nebo dočasné účelové fondy a zakládat a zřizovat, popřípadě rušit právnické osoby a zařízení (§ 8 odst. 2). V návaznosti na to stanoví § 9, že městská část v rozsahu stanoveném tímto zákonem, dalšími obecně závaznými právními předpisy a Statutem vystupuje v právních vztazích svým jménem a nese odpovědnost z těchto vztahů vyplývající, čímž se vymezuje právní subjektivita městské části a lze ji proto označit za právnickou osobu (srov. M. Kopecký: Právní postavení obcí - základy obecního práva, Praha 1998, s. 109).
V oblasti přenesené působnosti vykonává hlavní město Praha státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a dále státní správu svěřenou zákony obcím, pověřeným obecním úřadům a okresním úřadům, pokud z těchto zákonů nevyplývá jinak (§ 13 odst. 1 zákona o hlavním městě Praze). Městské části vykonávají státní správu v rozsahu stanoveném zvláštními zákony a Statutem hlavního města Prahy(§ 13 odst. 2). V praxi je nyní dělba kompetencí na úseku výkonu státní správy mezi orgány hlavního města Prahy a orgány městských částí obsažena v převážné části ve Statutu hlavního města Prahy (obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy č. 38/1994 Sb. hl. m. Prahy, kterou se vydává Statut hlavního města Prahy v přenesené působnosti, ve znění pozdějších předpisů - úplné znění bylo vyhlášeno pod č. 23/1997 Sb. hl. m. Prahy).
Základní principy navrhované právní úpravy
Budoucí uspořádání územní samosprávy v rámci hlavního města Prahy je podstatným způsobem spjato s Ústavou ČR (ústavní zákon ČNR č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.) a ústavním zákonem o vytvoření vyšších územních samosprávných celků (ústavní zákon č. 347/1997 Sb.). Ústava v čl. 99 (ve znění citovaného ústavního zákona) stanoví, že se Česká republika člení na obce jakožto základní územní samosprávné celky a kraje coby vyšší územní samosprávné celky. Ústavní zákon č. 347/1997 Sb. v návaznosti na čl. 100 odst. 3 Ústavy ČR vytváří na území České republiky čtrnáct vyšších územních samosprávných celků (krajů), mezi nimi rovněž hlavní město Prahu.
Existence zvláštního zákona o hlavním městě Praze je vedle toho odůvodněna jednak historickými tradicemi, jednak zvláštním postavením hlavního města, vyplývajícím z jeho rozšiřování o sousední obce zejména v roce 1967, resp. 1974. Z toho vyplývají někdy značné rozdíly mezi okrajovými městskými částmi a tradiční vnitřní Prahou, které je třeba zohlednit při rozdělení kompetencí a finančních prostředků mezi hlavní město Prahu a městské části.
Z uvedených důvodů se přistoupilo k vypracování zcela samostatného zákona o hlavním městě Praze, který již nebude v poměru speciality k obecnímu zřízení ani k zákonu o působnosti a orgánech vyšších územních samosprávných celků, což umožní lépe zohlednit specifika uspořádání veřejné správy v hlavním městě.
Navrhované řešení vychází z Ústavy ČR a z ústavního zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Specifické postavení hlavního města, které je jediným vyšším územním samosprávným celkem nedělícím se na okresy ani na obce, vyvolalo potřebu vypracování zcela zvláštní právní úpravy vymykající se z pojetí ostatních krajů a obcí.
Podle čl. 99 Ústavy (ve znění ústavního zákona č. 347/1997 Sb.) se Česká republika člení na obce, které jsou základními územními samosprávnými celky, a kraje, které jsou vyššími územními samosprávnými celky. Tento ani jiný článek Ústavy neupravuje otázku členění “velkých” obcí, tzn. hlavního města Prahy nebo statutárních měst. Ústava tedy tím, že nevyloučila možnost zákonem upravit nebo přímo provést územní členění těchto měst na městské části a vymezit rozdělení působnosti v oblasti samosprávy i státní správy mezi město a městské části ponechala zákonodárci volný prostor.
Předložené řešení je v souladu s principy Evropské charty místní samosprávy, podle níž za správu veřejných záležitostí mají odpovídat zejména ty orgány, které mají nejblíže k občanům, přičemž stanovení odpovědnosti jinému orgánu musí odpovídat rozsahu a povaze úkolu a požadavkům efektivnosti a hospodárnosti (čl. 4 odst. 3 Charty). Z hlediska závazků plynoucích z asociační dohody uzavřené mezi Českou republikou a EU, z níž vyplývá závazek sbližování právního řádu České republiky s právem EU lze konstatovat, že legislativní úprava v této oblasti nespadá do pravomoci EU, nýbrž do pravomoci členských států.
Novým zákonem o hlavním městě Praze se ruší stávající zákon ČNR č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, ve znění pozdějších předpisů.
Nový zákon nepředpokládá zřizování nových orgánů v rámci hlavního města Prahy. Činnosti hlavního města Prahy jako kraje budou zajišťovány stávajícím zastupitelstvem hlavního města Prahy a dalšími orgány hlavního města Prahy (především rada, primátor a magistrát), nebude tedy nutné přistoupit ke konstituování nových orgánů jako v případě ostatních krajů. Vzhledem k tomu, že návrh zákona vychází ze stávajícího počtu městských částí (57), nepředpokládá se ani zřizování nových orgánů na této úrovni.
Určité nároky na státní rozpočet zřejmě přinese rozšíření kompetence hlavního města Prahy o působnost vyššího územního samosprávného celku. Jejich vyčíslení, ve vztahu k rozpočtu hlavního města Prahy nelze jednoznačně stanovit.
K § 1 a 2:
Postavení hlavního města Prahy je vymezeno v souladu s Ústavou ČR a ústavním zákonem č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků, kde je hlavní město Praha definováno jako kraj. Zároveň se mu tímto zákonem i nadále přiznává postavení obce. To staví hlavní město Prahu do fakticky jedinečného postavení oproti ostatním územním samosprávným celkům, ačkoliv to Ústava ČR ani tento zákon výslovně neříkají.
Zákon charakterizuje hlavní město Prahu jako právnickou osobu způsobilou k právním úkonům
Zákon rovněž explicitně definuje orgány hlavního Prahy.
Nově se formuluje základní poslání samosprávy hlavního města Prahy a současně se hlavní město Praha zavazuje, aby respektovalo veřejný zájem vyjádřený jednotlivými zákony při péči o své území a své občany.
K § 3:
Při výkonu státní správy (přenesené působnosti) je území hlavního města Prahy správním obvodem.
K § 4:
Tímto ustanovením zákon umožňuje hlavnímu městu Praze vydat svůj vlastní statut, kterým si upraví vnitřní záležitosti hlavního města Prahy, včetně jeho městských částí.
K § 5:
Zákonem se definují orgány městských částí, které zabezpečují výkon svěřené samostatné a přenesené působnosti.
K § 6:
Pro výkon svěřených působností je nezbytné vybavit hlavní město Prahu oprávněními vyjadřovat se k základním otázkám, které se jí bezprostředně dotýkají, jakož i oprávněním požadovat poskytnutí od státních orgánů potřebných informací a podkladů. Zpětně je hlavní město Praha povinno poskytovat takovéto informace státním orgánům.
K § 7 - 11:
Zákon vymezuje pojem “občan hlavního města Prahy” resp. “občan městské části". Zákon současně stanoví jejich práva, která těmto občanům umožňují podílet se určitým způsobem na správě záležitostí města a jeho částí. Zákon tak diferencuje mezi občany a ostatními obyvateli. Podobný princip byl obsažen v českém obecním zřízení z roku 1864, které podobně rozlišovalo mezi obyvateli a příslušníky obce. Volební právo a právo hlasovat v místním referendu, jakož i podmínky pro výkon tohoto práva, budou obecně upraveny zvláštními zákony.
Oproti stávající právní úpravě se občanům výslovně přiznává právo nahlížet do zápisů z jednání rady, jakož i do dalších dokumentů souvisejících s výkonem samostatné působnosti města, nestanoví-li zákon jinak (půjde zejména o obchodní tajemství nebo ochranu práva na soukromí zaručené Listinou základních práv a svobod), aby tak bylo zajištěno právo občanů na informace vyplývající z čl. 17 odst. 5 Listiny základních práv a svobod.
K § 12:
Vytvoření, zrušení nebo rozdělení městské části bude napříště možné provést pouze zákonem. Návrh zákona tak zcela opouští dosavadní pojetí územních změn v rámci hlavního města Prahy, které spadaly do působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy a byly za podmínek stanovených zákonem podmíněny souhlasem obyvatel vyjádřeným místním referendem.
K § 13:
Sloučení sousední obce s hlavním městem Prahou nebo odloučení městské části, která územně sousedí s jinou obcí, od hlavního města Prahy bude možné provést pouze zákonem (srov. čl. 2 ústavního zákona č. 347/1997 Sb.). Vysloví-li občané městské části v místním referendu souhlas s odloučením od hlavního města Prahy, bude zastupitelstvo hlavního města Prahy povinno podat Poslanecké sněmovně návrh zákona o změně území hlavního města Prahy, čímž bude zajištěno právo občanů městské části vyslovit se k této územní změně. Aby bylo zajištěno, že zastupitelstvo hlavního města Prahy bude tuto zákonnou povinnost respektovat, dá zákon Ministerstvu vnitra oprávnění rozpustit je, jestliže takový návrh nepodá.
K § 14 - 15:
Názvy městských částí bude určovat přímo Statut. Stanoví se podmínky pro číslování nemovitostí. Určování názvů ulic, náměstí, parků a mostů, jakož i veřejných prostranství patří do samostatné působnosti hlavního města Prahy, aby se vyloučily shodné názvy na území hlavního města Prahy. Stanoví se povinnosti vlastníka nemovitosti spojené s připevněním tabulky s označením ulice nebo jiného veřejného prostranství na své nemovitosti. Způsob označování ulic a ostatních veřejných prostranství názvy a způsob použití a umístění čísel k označení budov upraví prováděcí předpis. Náklady s tím spojené hradí hlavní město Praha ze svého rozpočtu.
K § 16:
Podrobněji než v dosud platném zákoně o hlavním městě Praze se upravuje používání znaku, praporu a razítka hlavního města Prahy a městských částí a používání razítka hlavního města Prahy a městských částí.
K § 17:
Samostatná působnost hlavního města Prahy bude zahrnovat veškeré kompetence příslušející krajům, a dále všechny záležitosti patřící do samostatné působnosti obce s výjimkou těch, které budou Statutem svěřeny městským částem. Zároveň návrh zákona vychází z principu, že městským částem nebude přiznána žádná z kompetencí, které budou mít kraje, čímž se bude respektovat postavení hlavního města Prahy jako kraje vyplývající z ústavního zákona č. 347/1997 Sb.
K § 18 - 20:
Stanoví se povinnost hlavního města Prahy formou obecně závazné vyhlášky - statutem - upravit vnitřní poměry hlavního města Prahy. Hlavní město Praha může na základě zákona, v zájmu kvalitnějšího výkonu správy města, přenést část svých práv a povinností v oblasti samostatné působnosti na městské části. Tím se zabezpečují předpoklady pro rozvoj těchto městských částí s ohledem na jejich specifické podmínky dané historickým vývojem nebo jejich hospodářskou povahou.
Navržená ustanovení nově řeší svěření některých činností na úseku samostatné působnosti, které lze svěřit městským částem. Taxativně se stanoví druhy majetkoprávních úkonů, kterými může hlavní město Praha pověřit městské části. Vzhledem k tomu, že městské části nemají právní subjektivitu, činí právní úkony v samostatné působnosti jménem hlavního města Prahy. Městským částem se nesvěřuje vydávání právních předpisů (obecně závazné vyhlášky a nařízení).
K § 21:
V rámci hierarchického uspořádání hlavního města Prahy se stanoví závaznost usnesení orgánů hlavního města Prahy pro orgány městských částí.
K § 22 - 27:
Hlavní město Praha může uskutečňovat v oblasti samostatné působnosti spolupráci s ostatními územními samosprávnými celky, a to jak kraji, tak obcemi. Zákon stanoví formy této spolupráce diferencovaně pro spolupráci hlavního města Prahy s kraji resp. s obcemi, a to s ohledem na skutečnost, že hlavnímu městu Praze přiznává zákon jak postavení kraje tak postavení obce a návrh zákona o obcích předpokládá jiné formy spolupráce než v případě krajů. Hlavní město Praha bude na základě toho oprávněno zakládat právnické osoby spolu s jinými obcemi, nikoliv však s jinými kraji. S ohledem na povahu věci se stanoví povinné náležitosti smlouvy uzavřené ke splnění určitého úkolu.
Hlavní město Praha může uskutečňovat v oblasti samostatné působnosti rovněž spolupráci s obcemi za podmínek stanovených tímto zákonem. Opět se s ohledem na povahu věci stanoví podmínky pro uzavření smlouvy o vytvoření dobrovolného svazku obcí, rovněž tak náležitosti stanov svazku. Vymezuje se rovněž postavení svazku, podmínky jeho hospodaření a vedení účetnictví a dále práva občanů obcí, které svazek vytvořily, na veřejnou kontrolu činnosti svazku.
Hlavní město Praha může také rozvíjet spolupráci s územními samosprávnými celky jiných států. Tato spolupráce je zpravidla upravena mezinárodními smlouvami (dvou- či vícestrannými), jimiž je Česká republika vázána. Hlavní město Praha má rovněž možnost vytvářet s územními samosprávnými celky jiných států mezinárodní sdružení k vzájemné koordinaci činností, výměnu zkušeností, pořádání sportovních a kulturních akcí nebo pomoci při živelních pohromách. Obdobně jako v případě spolupráce s dalšími kraji se stanoví náležitosti smlouvy.
K § 28-29:
Výkon samosprávy rovněž zahrnuje kontrolu dodržování povinností stanovených obecně závaznou vyhláškou nebo nařízením hlavního města Prahy. Proto výkon samostatné působnosti zahrnuje i povinnost hlavního města Prahy ukládat podnikatelům při výkonu podnikatelské činnosti nebo právnické osobě, která obecně závaznou vyhlášku či nařízení hlavního města Prahy porušila, pokutu a stanoví pro ukládání pokut podmínky. Rovněž se stanoví povinnost pro podnikatele a právnické osoby odstranit protiprávní stav ve stanovené lhůtě, byť byla uložena pokuta i sankce, pokud tak neučiní.
Městským částem bude náležet kompetence ukládat pokuty fyzickým a právnickým osobám, které při své podnikatelské činnosti znečistí veřejné prostranství nebo odloží věci mimo vyhrazené místo anebo pokud dojde k porušení obecně závazné vyhlášky hlavního města Prahy. Pokud takové protiprávní jednání svými nepříznivými důsledky zasáhne více než jednu z městských částí, rozhoduje o uložení sankce hlavní město Praha. V takovém případě ale dá zákon dotčeným orgánům městských částí možnost dohodnout se, která z nich řízení o uložení pokuty provede a jakým způsobem bude mezi ně rozdělen výnos z pokut, neboť se vychází z toho, že zasahuje-li jednání podnikatele svými nepříznivými důsledky území městských částí, měl by být výnos z uložené pokuty příjmem jejich rozpočtů. Teprve v případě, že se nedohodnou, bude rozhodovat hlavní město Praha. Při tom se postupuje podle zákona o správním řízení.
K § 30 - 31:
Upravuje se výkon státní správy svěřené orgánům hlavního města Prahy a městských částí, kdy orgány hlavního města Prahy bude vykonávat státní správu v rozsahu svěřeném krajům.
Z hlediska racionality, pružnosti a efektivity výkonu veřejné správy bude ponechán výkon přenesené působnosti v městských částech v zásadě v takovém rozsahu, v jakém se dosud vykonává.
Výkon státní správy svěřené jinak okresním úřadům se navrhuje přenést na městské části, které stanoví Statut.
Mezi úřadem městské části, který bude vykonávat pro městské části v rámci správního obvodu státní správu svěřenou okresním úřadům, a úřady jednotlivých městských částí nebude vztah nadřízenosti a podřízenosti. Všechny úřady městských částí budou v přenesené působnosti rozhodovat toliko v první instanci, odvolacím orgánem bude ve všech případech magistrát, a to s ohledem na to, že vztahy nadřízenosti a podřízenosti mezi městskými částmi, v nichž působí volené orgány, nejsou možné.
K § 32:
Toto interpretační pravidlo je navrhováno v souladu s příslušným ustanovením zákona o obcích.
K § 33 - 47:
V souladu s čl. 101 odst. 3 Ústavy ČR může mít hlavní město Praha vlastní majetek. S ohledem na to, že městským částem přizná zákon nepřiznává právní způsobilost (nadále se setrvává u dosavadního modelu založeného Statutem hlavního města Prahy - obecně závazná vyhláška hlavního města Prahy č. 12/1999 Sb., kterou se vydává Statut hlavního města Prahy v samostatné působnosti a obecně závazná vyhláška hlavního města č. 23/1994 Sb., o hospodaření s majetkem hlavního města Prahy), kdy podstatná část majetku hlavního města Prahy je městským částem tzv. svěřena a ty mají při nakládání s ním všechna práva a povinnosti vlastníka. Z důvodů taxativně stanovených zákonem bude hlavní město Praha oprávněno svěřený majetek městské části odejmout.
Hlavní město Praha i městské části mají vlastní rozpočet. Zdroje příjmů vymezí pro městské části město. S ohledem na to, že je rozsah kompetencí městských částí stanoven Statutem, je nepochybné, že příjmy rozpočtu městských částí musí být stanoveny Statutem tak, aby pokrývaly finanční prostředky potřebné k uskutečňování stanovených kompetencí městských částí.
Zákon stanoví základní podmínky pro nakládání s majetkem hlavního města Prahy, stanoví regulační opatření ve vztahu k majetku, který bude na hlavní město Prahu převeden za státu nebo bude pořízen se státní účastí. Nakládání s ním bude omezeno podmínkou vyslovení souhlasu Ministerstva financí s jeho převodem, zcizení a pod.
Zákon rovněž pamatuje na veřejnou kontrolu hospodaření a na uložení sankcí při nesplnění povinnosti dát přezkoumat hospodaření hlavního města Prahy auditorem. Rovněž se stanoví povinnost hlavnímu městu Praze i městským částem vést účetnictví o stavu a pohybu majetku, o příjmech a výdajích a zákonem vymezených finančních vztazích. Kontrole podléhá rovněž hospodaření hlavního města Prahy s dotacemi ze státního rozpočtu a ze státních fondů republiky, včetně příspěvků k úhradě výdajů spojených s výkonem přenesené působnosti hlavního města Prahy, podléhá kontrole.
K § 48 - 50:
Kompetence vydávat obecně závazné vyhlášky a nařízení vychází Ústavy ČR. Hlavní město Praha bude tyto právní předpisy vydávat v působnosti kraje, okresního úřadu i obce.
Upravuje se publikace obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy ve Sbírce právních předpisů hlavního města Prahy. Zároveň zákon rámcově vymezí proceduru pro projednávání návrhů obecně závazných vyhlášek a nařízení hlavního města Prahy s městskými částmi.
Zákon stanoví povinnost hlavního města Prahy návrh právního předpisu vždy projednat předem s městskými částmi. Podrobnosti projednávání návrhu právního předpisu stanoví Statut.
K § 51 - 54:
Počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy je stanoven obdobně jako u krajů pevným číslem a vychází z počtu obyvatel a postavení hlavního města Prahy. Dále se stanoví počátek a konec mandátu člena zastupitelstva, ověření platnosti jeho volby a znění slibu, který skládá člen zastupitelstva.
Stanoví se práva a povinnosti členů zastupitelstva hlavního města Prahy, pravidla pro vyloučení člena zastupitelstva z projednávání a rozhodování určité záležitosti v případě střetu zájmů, tedy v případech, kdy by z jeho strany nebo osob mu blízkých mohlo dojít ke střetu zájmů. Vyloučení člena zastupitelstva z projednávání a rozhodování těchto záležitostí však s ohledem na zásadu veřejnosti neznamená vyloučení přítomnosti člena zastupitelstva na jednání zastupitelstva. Výslovně se uvádí, že člen zastupitelstva vykonává svůj mandát osobně a v souladu se svým slibem a není přitom vázán žádnými příkazy a pokyny. Vymezují se práva člena zastupitelstva ve vztahu k zastupitelstvu hlavního města Prahy a dalším orgánům hlavního města Prahy (podávání návrhů, interpelace a informace), jakož i vůči právnickým osobám, které hlavní město založilo nebo zřídilo.
K § 55 - 61:
Výkon funkce členů zastupitelstva hlavního města Prahy má charakter veřejné funkce ve smyslu § 206 zákoníku práce. Dlouhodobě uvolnění členové zastupitelstva jsou pro výkon této funkce uvolněni ze svého zaměstnání a nepobírají od zaměstnavatele plat. Za výkon funkce jim podle navrhovaného zákona a podle nařízení vlády k jeho provedení, za splnění stanovených podmínek, vznikne podle druhu vykonávané funkce, nárok na měsíční odměnu, další odměnu a odměnu při skončení funkčního období. Odměny jim budou vypláceny z rozpočtových prostředků hlavního města Prahy. Pracovní poměr, z něhož jsou členové zastupitelstva pro výkon funkce dlouhodobě uvolněni, jim zůstane zachován.
Naproti tomu neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy pobírají mzdu od svého zaměstnavatele, přičemž jsou pro výkon své funkce krátkodobě uvolňováni na nezbytně nutnou dobu. Jejich zaměstnavateli vyplatí hlavní město Praha ze svých rozpočtových prostředků náhradu mzdy za dobu, na kterou byl zaměstnanec k výkonu funkce krátkodobě uvolněn. Například půjde o uvolnění zaměstnance na nezbytnou dobu z důvodu účasti na zasedání zastupitelstva. Navrhovaný zákon upravuje oprávnění hlavního města Prahy ke stanovení rozsahu nezbytně nutné doby pro krátkodobé uvolnění pro výkon funkce člena zastupitelstva obce v konkrétním případě. To současně vytvoří podmínky pro účelné a hospodárné vynakládání finančních prostředků na náhrady mzdy zaměstnavateli neuvolněného člena zastupitelstva.
Neuvolnění členové zastupitelstva hlavního města Prahy mohou podle druhu vykonávané funkce obdržet fakultativní měsíční odměnu, jejíž maximální výši stanoví nařízení vlády.
Věcné řešení vychází z dosavadní právní úpravy v nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1977 Sb. a nařízení vlády č. 23/1999 Sb.a s přihlíží se i ke zkušenostem z aplikační praxe. Do zákona se přesouvají některé otázky dosud upravené v nařízení vlády a řeší se komplexně vztah k pracovně právním a mzdovým předpisům z hlediska úpravy výplaty a splatnosti odměny a srážek z odměny.
Výkon funkce uvolněného člena zastupitelstva hlavního města Prahy má některá specifika, která bere zákon v úvahu. Především, na rozdíl od pracovního poměru zaměstnanců nepřichází zde v úvahu pracovní doba a s ní související překážky v práci. Výkon funkce se je trvalý a z hlediska časového je vymezen pouze funkčním obdobím člena zastupitelstva. Nově se upravuje nárok na dovolenou dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstev obcí, její délka a s tím související další otázky. Vzhledem ke specifičnosti výkonu funkce dlouhodobě uvolněných členů zastupitelstva hlavního města Prahy, je odměna chápána jako paušální a proto se upouští od jejího krácení za dobu dovolené na zotavenou. Nevykonávají-li členové zastupitelstva funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství, měsíční odměna jim po tu dobu nenáleží, protože budou pobírat dávky podle zvláštních předpisů (nemocenské a pod.)
Za podmínek stanovených zákonem bude náležet uvolněným členům zastupitelstva obce odměna při skončení funkčního období, tak, jako je tomu u zaměstnanců hlavního města, kteří mají nárok na “odchodné”, skončí-li jejich pracovní poměr z důvodu organizačních změn.
Jiný charakter budou mít odměny, které hlavní město Praha může ze svých prostředků poskytovat ostatním občanům za jejich práci jako členům komisí, výborů a zvláštních orgánů hlavního města. Se stanovením jejich výše se proto v nařízení vlády nepočítá a bude to ponecháno na rozhodnutí zastupitelstva hlavního města.
K § 62:
Působnost zastupitelstva hlavního města Prahy je vymezena v souladu s čl. 101 odst. 1 a 2 Ústavy ČR. Taxativně se stanoví se okruh oprávnění, která jsou v samostatné působnosti vyhrazena pouze zastupitelstvu nemohou být přenesena na jiný orgán hlavního města Prahy. Zastupitelstvo hlavního města Prahy rozhoduje i v dalších věcech v samostatné působnosti hlavního města Prahy, než zde stanovených, které si vyhradí, pokud však nejsou vyhrazeny zákonem radě hlavního města Prahy.
Současně se rovněž taxativním způsobem stanoví okruh majetkoprávních úkonů, o nichž rozhoduje výhradně zastupitelstvo hlavního města Prahy.
K § 63 - 66:
Stanoví se základní pravidla jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a to tak, že zasedání se koná nejméně jednou za dva měsíce a je veřejné. To znamená, že je přístupné každému, nejen občanu hlavního města Prahy. Zákon stanoví podmínky pro svolání mimořádného zasedání zastupitelstva s tím, že toto zasedání se musí uskutečnit ve stanovené lhůtě od podání podnětu, čímž se odstraňují dosavadní pochybnosti vyplývající z dnešní úpravy v obecním zřízení. Upravuje se rovněž průběh ustavujícího zasedání, obecné principy svolávání zasedání a povinnost publikovat oznámení o zasedání a programu ve stanovené lhůtě před konáním zasedání. Dále se stanoví podmínky usnášeníschopnosti zastupitelstva a kvórum nutné pro přijetí usnesení.
K § 67 - 68:
Stanoví se náležitosti, týkající se zápisu o průběhu zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy, a rozhodování o námitkách člena zastupitelstva proti zápisu. Další pravidla jednání si stanoví zastupitelstvo jednacím řádem.
K § 69:
Je upraven postup pro případ, že počet členů zastupitelstva hlavního města Prahy poklesne pod zákonem stanovenou mez, a to z hlediska omezení rozhodovací pravomoci zastupitelstva hlavního města Prahy. Takový stav bude zároveň důvodem pro vyhlášení nových voleb. Rovněž zákon předvídá postup v situaci, kdy zastupitelstvo hlavního města Prahy nebude respektovat rozhodnutí přijaté v místním referendu.
K § 70 - 71:
Definuje se právní postavení rady hlavního města Prahy coby výkonného orgánu hlavního města Prahy v oblasti samostatné působnosti a vymezuje se její působnost, složení (primátor, náměstek primátora a další členové rady) a stanoví se počet členů. Tak jako u zastupitelstva se taxativně vymezuje okruh oprávnění spadajících do samostatné působnosti, které jsou vyhrazeny radě hlavního města Prahy. V ostatních záležitostech může rada hlavního města rozhodovat jen pokud nejsou vyhrazeny zastupitelstvu hlavního města Prahy, nebo městským částem nebo pokud si je zastupitelstvo nevyhradí.
K § 72:
Stanoví se, že zasedání rady hlavního města Prahy zasedání jsou neveřejná. Dále se stanoví podmínky usnášeníschopnosti rady hlavního města Prahy, kvórum nutné pro přijetí usnesení. Stanoví se náležitosti, týkající se zápisu o průběhu zasedání rady hlavního města Prahy, a rozhodování o námitkách člena rady proti zápisu. Na každém zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy podává rada hlavního města Prahy zprávu o své činnosti.
K § 73:
Je rovněž upraven postup pro případ, že počet členů rady hlavního města Prahy poklesne pod zákonem stanovenou mez a nebude na nejbližším zasedání zastupitelstva doplněn. Pak vykonává funkci rady zastupitelstvo hlavního města Prahy, které může svěřit plnění některých úkolů rady hlavního města Prahy primátorovi hlavního města Prahy. Rovněž je upraveno ukončení činnosti rady hlavního města Prahy pokud v průběhu funkčního období poklesne počet členů zastupitelstva pod polovinu zákonného počtu a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci.
K § 74:
Vymezuje se právní postavení primátora hlavního města Prahy a jeho oprávnění jednat za hlavní město Prahu v rozsahu zmocnění uděleného mu zastupitelstvem hlavního města Prahy, popřípadě radou hlavního města Prahy. Některá oprávnění primátora hlavního města Prahy může zastupitelstvo hlavního města Prahy svěřit jeho náměstkům, samozřejmě při respektování vyhrazené působnosti zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy. Primátor hlavního města Prahy je odpovědný ze své činnosti zastupitelstvu hlavního města Prahy a je oprávněn rozhodovat v otázkách samostatné působnosti hlavního města Prahy, delegovaných na něj zastupitelstvem hlavního města Prahy. Primátor hlavního města Prahy svolává a řídí zasedání zastupitelstva hlavního města Prahy a rady hlavního města Prahy, spolu s ověřovateli a zapisovatelem podepisuje zápis z jednání zastupitelstva hlavního města Prahy a z jednání rady hlavního města Prahy. Spolu s náměstkem primátora nebo jiným radním podepisuje obecně závazné vyhlášky a nařízení hlavního města Prahy.
K § 75:
Upravuje se právo primátora hlavního města Prahy pozastavit výkon usnesení rady hlavního města Prahy, má-li za to, že je v rozporu s právním předpisem, a předložit jej k rozhodnutí zastupitelstvu hlavního města Prahy.
K § 76:
Problematiku volby zástupců primátora hlavního města Prahy a jeho zastupování řeší zákon. Zmocňuje zastupitelstvo hlavního města Prahy k určení jednoho ze zástupců k provádění úkonů v případě nepřítomnosti primátora hlavního města Prahy.
K § 77:
Stanoví oprávnění primátora hlavního města Prahy pro období od voleb do zvolení nového primátora a pro případ, že nebude nový primátor zvolen na ustavujícím zasedání.
K § 78 - 80:
Oproti stávající právní úpravě bude zákonem dáno oprávnění zřizovat iniciativní orgány namísto radě hlavního města Prahy zastupitelstvu hlavního města Prahy. Tím ovšem není dotčeno právo rady hlavního města Prahy rovněž si zřizovat pro určité záležitosti v rámci své působnosti vlastní iniciativní orgány a pověřovat je úkoly. Finanční a kontrolní výbory hlavního města Prahy se zřizují obligatorně a zabezpečují kontrolní činnost na úseku hospodaření hlavního města Prahy a v oblasti plnění usnesení zastupitelstva hlavního města Prahy.
K § 81:
Upravuje se právo primátora hlavního města Prahy zřizovat v případech stanovených zvláštními zákony zvláštní orgány hlavního města Prahy.
K § 82:
Stanoví se složení magistrátu hlavního města Prahy, v jehož čele je jeho ředitel magistrátu hlavního města Prahy. Obdobně jako u ředitele krajského úřadu je i u této funkce stanovena neslučitelnost s některými jinými funkcemi, která vyplývá z výkonu přenesené působnosti magistrátem. Zákon dále stanoví pravomoci ředitele magistrátu hlavního města Prahy týkající se činnosti magistrátu hlavního města Prahy tak, aby bylo respektováno postavení rady jako voleného orgánu.
K § 83:
Upravuje se formální označování písemností vyhotovených orgány hlavního města Prahy, týkajících se samostatné působnosti, a písemností týkajících se přenesené působnosti hlavního města Prahy.
K § 84:
Stanoví se povinnost zřídit úřední desku magistrátu hlavního města Prahy.
K § 85 - 87:
Práce zaměstnanců hlavního města Prahy zařazených do magistrátu hlavního města Prahy a osob stojících v čele zvláštních orgánů hlavního města Prahy vyžaduje znalost příslušných právních předpisů, jakož i schopnost jejich interpretace a aplikace. Tyto schopnosti se prokazují ověřením zvláštní odborné způsobilosti, pokud je pro tuto funkci stanovena. Dále se definuje pojem “zvláštní odborná způsobilost”.
Stanoví se povinnost hlavního města Prahy umožnit příslušné osobě přípravu k ověření zvláštní odborné způsobilosti a pravidla pro vykonání zkoušek včetně dopadu na pracovněprávní vztah, pokud uchazeč u zkoušky nevyhoví.
Ministerstvo vnitra se zmocní k vydání právního předpisu k problematice ověřování zvláštní odborné způsobilosti.
K § 88 - 92:
Pro jednání a rozhodování zastupitelstva městské části se obdobně použije ustanovení vztahujících se na zastupitelstvo hlavního města Prahy (jde především o záležitosti procesního charakteru, které není nutné znovu opakovat) s tím, že zákon stanoví pouze odlišnosti vyplývající ze specifického postavení městské části v rámci hlavního města Prahy. Stejného principu se použije i v případě ostatních orgánů městské části. Oproti zastupitelstvu hlavního města Prahy je počet členů zastupitelstva městské části stanoven rozpětím stejně jako je tomu u obcí.
Obdobně jako u zastupitelstva hlavního města Prahy i zastupitelstvo městské části vyhrazenou pravomoc a logicky stejně je upravena i pravomoc k rozhodování o ostatních záležitostech.
K § 93 - 94:
Bude upraven postup pro případ, že se zastupitelstvo městské části po dobu stanovenou zákonem nesejde tak, aby bylo usnášeníschopné, či počet členů zastupitelstva městské části poklesne pod zákonem stanovenou hranici, a stanoví se podmínky pro jmenování správce městské části, jestliže se opakovaně neuskuteční vyhlášené volby do zastupitelstva městské části pro nedostatek kandidátů na členy zastupitelstva nebo proto, že nebyla ustavena volební komise, nebo dojde-li k rozpuštění zastupitelstva městské části z důvodů uvedených v zákoně.
K § 95 - 97:
Zákon stanoví počet členů rady městské části stejným způsobem jako je tomu v případě obcí a vymezuje pro ni okruh vyhrazených záležitostí.
Je upraven postup pro případ, že počet členů rady městské části poklesne pod zákonem stanovenou mez a nebude na nejbližším zasedání zastupitelstva doplněn. Pak vykonává funkci rady zastupitelstvo městské části, které může svěřit plnění některých úkolů rady městské části starostovi. Rovněž je upraveno ukončení činnosti rady městské části pokud v průběhu funkčního období poklesne počet členů zastupitelstva pod zákonem stanovený počet a na uprázdněné mandáty nenastoupí náhradníci.
K § 98 - 100:
Při zabezpečování místních záležitostí veřejného pořádku městské části je starosta městské části oprávněn požádat o součinnost městskou policii hlavního města Prahy.
Vymezuje se právo starosty zúčastnit se jednání zastupitelstva hlavního města Prahy, rady a komisí hlavního města Prahy s hlasem poradním a právo na udělení slova, kdykoliv o to starosta požádá. Tím je zabezpečena možnost bezprostředně upozornit na oprávněné zájmy a potřeby městské části.
K § 101 - 102:
Pro činnost a postavení výborů zřizovaných zastupitelstvem městské části a jejich vztazích k dalším orgánům městské části platí totéž, co pro výbory zřizované zastupitelstvem hlavního města Prahy a jejich vztahy k orgánům hlavního města Prahy. Rovněž oprávnění starosty městské části pozastavit výkon usnesení výboru je konstruováno obdobně.
K § 103 - 104:
Stanoví se složení úřadu městské části. V čele úřadu městské části je starosta, který je nadřízeným všech zaměstnanců městské části do úřadu městské části zařazených. Vymezuje se postavení starosty a vedoucího úřadu městské části vůči ostatním zaměstnancům úřadu a zařízením městské části bez právní subjektivity, rovněž se stanoví vztahy rady městské části a zastupitelstva městské části vůči úřadu městské části. Stanoví se pravomoci úřadu městské části v samostatné i přenesené působnosti.
K § 105:
Upravuje se formální označování písemností vyhotovených orgány městské části, týkající se samostatné působnosti a písemností vyhotovených orgány obce týkající se přenesené působnosti městské části.
K § 106 - 113:
Výkon působnosti (samostatné i přenesené) orgány hlavního města Prahy bude podléhat dozoru ze strany státu. Stát může, jak to vyplývá z čl. 101 odst. 4 Ústavy, zasahovat do činnosti územních samosprávných celků jen, vyžaduje-li to ochrana zákona a jen způsobem stanoveným zákonem.
Nově se upravuje výkon státního dozoru nad činností orgánů hlavního města Prahy, a to diferencovaně pro akty v samostatné a v přenesené působnosti a navíc zvlášť pro akty normativní, a to jak obecně závazné vyhlášky tak nařízení. Speciální procedura pro přezkum zákonnosti jiných právních předpisů vyplývá z čl. 87 Ústavy ČR, který vyhrazuje rozhodování o zrušení jiných právních předpisů pro rozpor se zákonem Ústavnímu soudu (odst. 1 písm. b), resp. Nejvyššímu správnímu soudu (odst. 2 písm. a), který ovšem nebyl dosud zřízen, a neumožňuje svěřit tuto kompetenci správním úřadům.
Zřízením instituce vládního delegáta se sleduje posílení dozoru nad výkonem samostatné, ale zejména přenesené působnosti orgány hlavního města Prahy. Jeho posláním bude, obdobně jako u krajů, přímo v místě dohlížet na činnost orgánů hlavního města Prahy a případná zjištění bude oznamovat příslušnému ministerstvu nebo jinému věcně příslušnému ústřednímu správnímu úřadu.
K § 114 - 117:
Náprava nezákonných opatření orgánů hlavního města Prahy je koncipována ve dvou fázích. Prvá fáze spočívá v pozastavení výkonu takových opatření. K tomu je nadán vládní delegát, přičemž je příslušnému orgánu samosprávy dána možnost “autoremedury”.
O zrušení aktů hlavního města Prahy vydaných v samostatné působnosti se rozhoduje ve zvláštním řízení, a to s ohledem na skutečnost, že státní moc lze vykonávat jen v mezích a způsoby stavenými zákonem, přičemž je zajištěno právo hlavního města Prahy k věci se vyjádřit. Pravomoc zrušit rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy v samostatné působnosti pro rozpor se zákonem se svěřuje na základě čl. 79 odst. 1 Ústavy ČR Ministerstvu vnitra. Vzhledem k čl. 2 a čl. 15 Ústavy ČR nelze setrvat u dnešního modelu, kdy je tato kompetence svěřena v případě hlavního města Prahy Poslanecké sněmovně, tedy zákonodárnému orgánu. Orgán samosprávy je nově oprávněn podat proti tomuto rozhodnutí, které bude činěno ve správním řízení opravný prostředek k soudu podle části páté, hlavy druhé občanského soudního řádu.
V oblasti přenesené působnosti se oprávnění zrušit rozhodnutí orgánů hlavního města Prahy svěřuje příslušným ministerstvům případně jiným ústředním správním úřadům. Rovněž se jim svěřuje i otázka řízení výkonu státní správy vykonávané orgány hlavního města Prahy. Tím se zabezpečí požadavek zajištění jednotného výkonu státní správy.
K § 118:
Zvlášť se upravuje příslušnost orgánů hlavního města Prahy při výkonu státní správy - provádění správního řízení.
K § 119:
Zmocnění vlády a Ministerstva vnitra k vydání prováděcích předpisů vyplývá z potřeby upravit některé záležitostí, které do zákonné úpravy nepatří.
K § 120:
Městské části existující ke dni účinnosti zákona se stanou městskými částmi ve smyslu zákona, protože vytváření a rušení městských částí je bude i nadále záležitostí Statutu. Rovněž číslování budov provedené před nabytím účinnosti tohoto zákona zůstává bez změn.
K § 121:
Vzhledem k tomu, že předchozí ustanovení § 9 zákona č. 418/1990 Sb., o hlavním městě Praze, dávalo možnost městským částem vstupovat do právních vztahů svým jménem a nově navržený zákon to již neumožňuje, je nezbytné zabezpečit přechod práv a závazků z městských částí na hlavní město Prahu, tak aby další vystupování městských částí bylo již v souladu s tímto navrhovaným zákonem.
K § 122:
Bylo-li přede dnem, kdy tento zákon nabyl účinnosti, zahájeno u příslušného správního orgánu správní řízení, pokračuje v řízení tento správní orgán i po nabytí účinnosti tohoto zákona. Bylo-li odvolání proti rozhodnutí správního orgánu prvního stupně předloženo před nabytím účinnosti tohoto zákona odvolacímu orgánu příslušnému podle dosavadních předpisů, rozhodne o odvolání tento orgán.
K § 123:
Toto ustanovení vychází s ohledem na novou právní úpravu zvláštní odborné způsobilosti ze zachování platnosti osvědčení vydaných do účinnosti tohoto zákona.
K § 124:
Přijetí zcela nového zákona o hlavním městě Praze si vyžaduje zrušení stávajícího zákona o hlavním městě Praze včetně jeho novelizací.
K § 125:
Nabytí účinnosti zákona se navrhuje jednotně s novými zákony o obcích, o krajích a o okresních úřadech s výjimkou ustanovení § 32, který si vyžádá provést změnu řadu zvláštních předpisů upravujících působnost obce a hlavního města Prahy.
V Praze dne 15. listopadu 1999
předseda vlády
Ing. Miloš Zeman v.r.
ministr vnitra
PhDr. Václav Grulich v.r.
N á v r h
Nařízení vlády
ze dne 2000
o pravidlech výběrového řízení na funkci přednosty okresního úřadu a vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze
Vláda nařizuje podle § 39 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., okresních úřadech, podle § 99 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), a podle § 119 odst.1 zákona č. /2000 Sb., o hlavním městě Praze:
§ 1
Vyhlášení výběrového řízení
(1) Výběrové řízení na funkci přednosty okresního úřadu a na funkci vládního delegáta v kraji a v hlavním městě Praze (dále jen “uchazeč”) vyhlašuje ministr vnitra vyvěšením na úřední desce příslušného okresního úřadu nebo krajského úřadu a zveřejněním v týdeníku vlády České republiky “Veřejná správa”. Výběrové řízení by mělo být ukončeno do čtyř měsíců od vyhlášení. V případě nutnosti může ministr vnitra tento termín prodloužit.
(2) Vyhlášení výběrového řízení obsahuje:
označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána,
předpoklady pro výkon funkce, stanovené zvláštními předpisy22,
náležitosti přihlášky,
adresu, na kterou má být odeslána přihláška,
termín pro podání přihlášky.
§ 2
Uchazeč
Uchazeč musí být občanem ČR, musí být bezúhonný a duševně způsobilý pro výkon funkce.
§ 3
Předpoklady pro účast ve výběrovém řízení
1. Vysokoškolské vzdělání.
2. Praxe ve státní správě nebo samosprávě v délce minimálně 5 let.
3. Zkušenosti s řízením kolektivu.
§ 4
Náležitosti přihlášky
(1) Přihláška uchazeče musí obsahovat označení okresního úřadu nebo kraje, v němž má být funkce vykonávána.
(2) K přihlášce se připojují tyto doklady:
vyplněný osobní dotazník,
stručný životopis, ve kterém se uvedou údaje o dosavadních zaměstnáních,
doklad o nejvyšším dosaženém vzdělání,
výpis z rejstříku trestů, ne starší tří měsíců,
osvědčení podle § 4 odst. 1 zákona č. 451/1991 Sb.23,
čestné prohlášení podle § 4 odst. 3 zákona č. 451/1991 Sb.2,
souhlas s bezpečnostní prověrkou podle zákona č. 148/1998 Sb.24,
souhlas se zveřejněním výsledků výběrového řízení a osobních dat uchazeče.
§ 5
Výběrová komise
(1) Pro konání výběrového řízení se zřizuje nejméně sedmičlenná komise. Komise se skládá z předsedy, tajemníka a dalších členů; jmenuje je a odvolává ministr vnitra.
(2) Předseda komise odpovídá za její činnost a dodržení pravidel výběrového řízení.
(3) Organizační průběh jednání zajišťuje tajemník komise.
(4) Jednání komise svolává a řídí předseda komise. V jeho nepřítomnosti řídí činnost komise tajemník.
(5) Komise je usnášeníschopná, je-li přítomna nadpoloviční většina jmenovaných členů.
(6) Návrh je přijat, vysloví-li se pro něj nadpoloviční většina všech členů komise. Při rovnosti hlasů rozhoduje hlas předsedy komise.
§ 6
Průběh výběrového řízení
(1) Tajemník komise shromáždí došlé přihlášky s přiloženými doklady. Uchazeče, jehož přihláška obsahuje formální nedostatky, které je možno odstranit, písemně vyzve, aby je ve stanovené lhůtě odstranil. V případě potřeby může tajemník vyžádat od uchazeče i další doklady potvrzující údaje uvedené v přihlášce. Úplné přihlášky předloží tajemník výběrové komisi.
(2) Výběrová komise přihlášky posoudí a uchazeči, který nesplňuje požadované předpoklady pro výkon funkce (§ 2 odst. 1, 2 a 3), nebo který po výzvě neodstranil nedostatky přihlášky (§ 4 odst. 1) sdělí předseda komise, které podmínky uchazeč nesplňuje a vrátí mu předložené doklady. Uchazeči, který podmínky výběrového řízení splňuje, tajemník komise oznámí přijetí jeho přihlášky a současně jej pozve k výběrovému řízení, které má dvě části.
(3) První část spočívá ve vyplnění dotazníků a testů, hromadně administrovaných a vyhodnocovaných akreditovaným psychologickým pracovištěm Ministerstva vnitra. Uchazeč, který neabsolvuje úspěšně tuto část, bude písemně vyrozuměn tajemníkem komise o vyřazení z výběrového řízení.
(4) Druhá část výběrového řízení má formu individuálního pohovoru před komisí. Členové komise položí všem uchazečům, kteří úspěšně absolvovali první etapu, otázky z oblasti zákona o okresních úřadech a zákona o obcích. Vyhodnocení odpovědí uchazečů provádějí členové komise podle jednotné metodiky, kterou, stejně jako otázky, schvaluje náměstek ministra vnitra pro legislativu a místní správu.
(5) Po ukončení pohovoru a vyhodnocení získaných informací stanoví komise pořadí uchazečů. Do tohoto pořadí je možno s předchozím souhlasem zařadit uchazeče, který úspěšně absolvoval výběrové řízení na jiný okresní úřad, ale nebyl jmenován přednostou.
(6) O průběhu výběrového řízení vyhotoví tajemník komise zápis, který ověřují dva zvolení členové komise. Zápis musí obsahovat:
jmenný seznam členů komise a jejich funkce,
vyhodnocení průběhu výběrového řízení,
stanovené pořadí uchazečů.
(7) Zápis o průběhu výběrového řízení s podklady, z nichž komise vycházela, předá její předseda ministrovi vnitra do pěti dnů po skončení výběrového řízení.
(8) Ihned po rozhodnutí vlády o jmenování nového přednosty tajemník komise písemně oznámí tuto skutečnost uchazečům, kteří nebyli do funkce jmenováni, a vrátí jim předložené doklady.
§ 7
Závěrečná ustanovení
(1) Náklady spojené s činností komise hradí Ministerstvo vnitra České republiky.
(2) Vlastní výdaje spojené s účastí ve výběrovém řízení si hradí každý účastník sám.
§ 8
Tato nařízení vlády nabývá účinnosti dnem vyhlášení.
Předseda vlády:
Ministr vnitra :
Odůvodnění
Návrh zákona o okresních úřadech v § 40 a návrh zákona o krajích (krajské zřízení) v § 78 odst. 2 zmocňuje vládu k vydání nařízení, které stanoví pravidla výběrového řízení na přednostu okresního úřadu a vládního delegáta v kraji.
Předkládaný návrh tohoto nařízení vlády má zhruba tento obsah:
§ 1 stanoví, kdo vyhlašuje výběrové řízení, jakým způsobem, a stanoví obsah vyhlášení,
§ 2 obsahuje stručnou charakteristiku uchazeče,
§ 3 specifikuje požadované předpoklady pro uchazeče,
§ 4 stanoví náležitosti přihlášky do výběrového řízení a vypočítává doklady, které musí být k přihlášce připojeny,
§ 5 se zabývá výběrovou komisí, jejím složením, počtem členů, jmenováním a odvoláním, a stanoví zásady jejího jednání,
§ 6 se zabývá vlastním průběhem výběrového řízení - specifikuje způsob přijetí a posouzení přihlášek, popisuje první a druhou etapu výběrového řízení, stanovení pořadí uchazečů, pořízení zápisu z jednání komise a způsob vracení dokladů uchazečům, kteří nebyli jmenováni přednostou,
§ 7 specifikuje způsob hrazení nákladů spojených s výběrovým řízením,
§ 8 stanovíúčinnost předpisu.
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ..………2000
o zvláštní odborné způsobilosti
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 155 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle § 119 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze, podle § 99 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle § 39 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech:
§ 1
Tato vyhláška se vztahuje na:
zaměstnance okresních úřadů, obcí, krajů, hlavního města Prahy a zaměstnanců městských částí v hlavním městě Praze, kteří prokazují, za podmínek stanovených zákonem, 25) zvláštní odbornou způsobilost k činnostem, vymezeným touto vyhláškou, s výjimkou případů, ve kterých zákon ověřování zvláštní odborné způsobilosti vyloučil,26)
osoby stojící v čele zvláštních orgánů obcí, krajů a hlavního města Prahy,
s výjimkou případů, kdy zákon stanoví jinak.27)
§ 2
Činnosti, pro jejichž vykonávání se vyžaduje prokázání zvláštní odborné způsobilosti :
přestupky proti veřejnému pořádku, občanskému soužití a majetku,
matriky a státní občanství,
finanční hospodaření,
daně,silniční hospodářství,
silniční doprava,
g) zdravotnictví,
h) sociální péče,
i) státní sociální podpora a další státní sociální dávky,
j) civilní služba,
k) památková péče,
l) územní plánování,
m) stavební řád,
n) vodní hospodářství,
o) zemědělství, myslivost a lesní hospodářství,
p) ochrana přírody a krajiny,
r) ochrana zemědělského půdního fondu,
s) ochrana ovzduší,
t) odpadové hospodářství,
u) živnostenské podnikání,
v) pozemkové úpravy, včetně úprav souvisejících vlastnických vztahů,
w) bonitace a půdoznalství,
x) civilní obrana a ochrana,
y) nakládání s nebezpečnými látkami a přípravky.
§ 3
(1) Obec, kraj, hlavní město Praha, městská část v hlavním městě Praze nebo okresní úřad (dále jen”zaměstnavatel”) přihlašuje zaměstnance a osoby uvedené v § 1 (dále jen “uchazeč”) ke zkoušce u Institutu pro místní správu28) (dále jen "Institut").
(2) V přihlášce uvede zaměstnavatel:
jméno, příjmení, titul, rodné číslo, bydliště a pracovní zařazení uchazeče,
úsek státní správy, pro který žádá ověření,
formu přípravy zvolenou uchazečem, a to buď
1. organizované studium, nebo
individuální studium , nebo
kombinované studium.
(3) Organizovaným studiem se rozumí odborná příprava na zkoušku zajišťovaná Institutem. Individuálním studiem se rozumí individuální příprava uchazeče na zkoušku. Při kombinovaném studiu si uchazeč zvolí organizované studium pouze pro zvláštní nebo pouze pro obecnou část zkoušky.
(4) Uchazeč do 30 dnů ode dne doručení přihlášky obdrží vymezení problematiky, z níž se provede zkouška, a seznam literatury.
(5) V případě organizovaného nebo kombinovaného studia obdrží zaměstnanec oznámení o zařazení do příslušného kurzu. Příprava organizovaným studiem se zahajuje zpravidla do šesti měsíců od podání přihlášky.
§ 4
(1) Ověření zvláštní odborné způsobilosti provádí zkušební komise sestavená Ministerstvem vnitra v součinnosti s příslušnými ministerstvy a jinými příslušnými ústředními správními úřady. Komise je tříčlenná; jeden její člen vykonává funkci předsedy.
(2) Při zkoušce je zkušební komise vázána stanovenými soubory zkušebních otázek.
(3) Zkušební komise může vyloučit ze zkoušky uchazeče, který při přípravě na odpověď či v průběhu zkoušky použije nedovolené pomůcky nebo řádný průběh zkoušky jinak vážně narušuje.
(4) Předseda komise řídí její činnost a rozhoduje o sporných otázkách souvisejících se zkouškou.
§ 5
(1) Zkouška se člení na část obecnou a část zvláštní.
(2)
(3) Obsah
(4) Ověření se provádí písemnou a ústní formou, a to v obecné i
(5) Podmínkou pro konání ústní části zkoušky je úspěšné vykonání její písemné části, čímž se rozumí správné zodpovězení alespoň dvou třetin otázek obsažených v testu. Písemnou část zkoušky lze dvakrát opakovat.
(6) Písemná část zkoušky (test) u obecné části, jakož i u
(7) Ústní část zkoušky netrvá zpravidla déle než 30 minut. Uchazeč odpovídá minimálně na jednu otázku z obecné části a jednu otázku ze
§ 6
(1) Zkouška se hodnotí stupni “vyhověl” či “nevyhověl” v obecné i
(2) Stupněm “nevyhověl” se hodnotí rovněž uchazeč, který byl ze zkoušky vyloučen.
(3) Výsledek zkoušky oznámí uchazeči předseda komise v den jejího konání.
§ 7
(1) Nevyhoví-li uchazeč při zkoušce, může zkoušku dvakrát opakovat. Opakovaná zkouška se vykoná nejdříve po uplynutí 30 dnů a nejdéle do 90 dnů ode dne zkoušky, v níž uchazeč nevyhověl,29) nejde-li o případ uvedený v odstavci 3.
(2) Opakovanou zkoušku skládá uchazeč z té části (§ 5 odst. 1), ve které nevyhověl.
(3) Uchazeči, který se ke zkoušce nebo opakované zkoušce nemohl dostavit z důležitého důvodu anebo svou neúčast řádně omluvil, se stanoví náhradní termín.
(4) Jestliže se uchazeč ke zkoušce nebo opakované zkoušce nedostaví bez důležitého důvodu nebo bez řádné omluvy, může konat zkoušku jen na základě nové přihlášky.
§ 8
(1) Uchazeči, který úspěšně vykoná zkoušku, vydá Institut osvědčení o zvláštní odborné způsobilosti (dále jen "osvědčení"), a to ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení předá uchazeč svému zaměstnavateli.
(2) Osvědčení obsahuje označení příslušné činnosti podle § 2, datum vydání, razítko Institutu a podpis předsedy komise.
§ 9
Ministerstvo vnitra zabezpečuje odbornou přípravu tím, že:
úkoly týkající se přípravy na ověření a organizačně technické úkoly související s průběhem zkoušek zabezpečuje prostřednictvím Institutu, který zároveň určuje výši úhrady nákladů s tím spojených,
zajišťuje odbornou přípravu na obecnou část zkoušky,
určuje soubor zkušebních otázek pro obecnou část zkoušky, včetně obsahu a kritérií hodnocení její písemné části.
§ 10
Příslušná ministerstva a jiné příslušné ústřední správní úřady:
zajišťují odbornou přípravu na
určují soubor zkušebních otázek pro
§ 11
(1) Pokud uchazeč vykonává více než jednu činnost podle § 2, provede se ověření zvláštní odborné způsobilosti pro jím vykonávané činnosti postupně; u druhého a dalších ověření se zkouška vykoná jen ze
(2) U uchazečů vykonávajících více činností uvedených v § 2 v obci, v níž nejsou zřízeny alespoň dva odbory obecního úřadu a v níž není pověřený obecní úřad, se provádí ověření jen pro tu činnost, kterou určí jejich zaměstnavatel.
§ 12
Osvědčení vydaná podle dosavadních právních předpisů 30) se považují
za osvědčení vydaná podle této vyhlášky.
§ 13
Osvědčení podle této vyhlášky nenahrazuje kvalifikační předpoklady stanovené zvláštními právními předpisy. Zvláštní odborná způsobilost získaná podle zvláštních právních předpisů zůstává touto vyhláškou nedotčena.
§ 14
Příprava ke zkoušce, která byla zahájena před nabytím účinnosti této vyhlášky, a zkouška uchazečů, kteří se této přípravy zúčastní, se uskuteční podle dosavadního právního předpisu 31).
§ 15
Zrušuje se vyhláška Ministerstva vnitra České republiky č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních a obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), ve znění vyhlášky Ministerstva vnitra č. 121/1999 Sb.
§ 16
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Ministr vnitra
Odůvodnění
Vyhláška Ministerstva vnitra č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti), v platném znění, musí být nahrazena novou vyhláškou v souvislosti s vydáním nového zákona o obcích, o okresních úřadech, o hlavním městě Praze a o krajích. Tyto (na rozdíl od stávajících zákonů) přímo stanoví zvláštní odbornou způsobilost jako podmínku výkonu některých činností ve státní správě. Dále pojem zvláštní odborné způsobilosti definují a v základních rysech naznačují způsob provádění zkoušek a ověřování zvláštní odborné způsobilosti. Konkrétní návrhy úprav vyhlášky tedy vyplývají z výše uvedených legislativních důvodů; nedotýkají se technických a organizačních náležitostí ověřování zvláštní odborné způsobilosti, které se po ročním fungování vyhlášky vcelku osvědčily.
N á v r h
Vyhláška
Ministerstva vnitra
ze dne ... 2000
o způsobu označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy a číslování budov
Ministerstvo vnitra stanoví podle § 155 odst. 2 zákona č. …/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a podle § 119 odst. 2 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze:
Označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy
§ 1
Tabulka s názvem ulice nebo jiného veřejného prostranství se umístí tak, aby byla viditelná z veřejné komunikace.
§ 2
Tabulka s názvem ulice se umístí vždy na začátku a konci každé ulice a před a za křižovatkou s jinou ulicí.
§ 3
Barvu, velikost a provedení tabulek k označování ulic a jiných veřejných prostranství stanoví obec jednotně pro celé území obce.
§ 4
Uvádějí-li se názvy ulic a jiných veřejných prostranství též v jazyce národnostní menšiny1), je název v jazyce národnostní menšiny umístěn vždy pod názvem v českém jazyce.
Číslování budov
§ 5
(1) Každá budova se označuje pouze jediným číslem popisným. Je-li budova rozdělena na několik částí (například obytné panelové domy s více vchody), může být každá část budovy označena samostatným číslem orientačním.
(2) Spojí-li se dvě nebo více budov stavebně v jednu, má tato budova všechna čísla původních budov až do doby, kdy bude v příslušné části obce provedeno přečíslování budov.
§ 6
Barvu a provedení čísel určuje obec. Jednotlivé druhy čísel se musí barevně lišit. Čísla příslušného druhu (popisného, evidenčního a orientačního) musí být jednotná v celé obci. K číslování se užívá arabských číslic bez jakýchkoliv dodatků nebo lomítek.
§ 7
(1) Čísla popisná, evidenční i orientační se umisťují na budovu tak, aby byla viditelná z veřejné komunikace, zpravidla napravo od vchodu do budovy.
(2) Čísla orientační se umisťují vždy pod tabulku s číslem popisným.
§ 8
Náležitosti ohlášení a přečíslování budov
K ohlášení o přečíslování budov, které obec zasílá příslušnému katastrálnímu úřadu se přikládá:
usnesení orgánu obce o přečíslování budov
srovnávací sestavení dosavadních a nových čísel budov.
Závěrečná ustanovení
§ 9
Pokud obec nerozhodne jinak, označení ulic a jiných veřejných prostranství a očíslování budov provedené podle dřívějších předpisů zůstávají i nadále v platnosti.
§ 10
Zrušuje se vyhláška č. 97/1961 Sb., o názvech obcí, označování ulic a číslování domů.
§ 11
Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem voleb do zastupitelstev v obcích v roce 2000.
Ministr vnitra
Odůvodnění
Vyhláška o způsobu označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy a číslování budov je vydávána na základě zmocnění § 154 odst. 2 zákona č. …/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení) a 106 písm. a) a b) zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
V části první, upravující označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy, se navrhuje umístění tabulek s názvem ulic nebo jiných veřejných prostranství upravit ve všech obcích jednotně, barvu, velikost a provedení tabulek k označování ulic a jiných veřejných prostranství pak ponechat na rozhodnutí obce tak, jak tomu bylo dosud, a vzhledem k různorodému stylovému a historickému charakteru obcí.
Ustanovení části druhé, týkající se číslování budov, respektují princip označení budovy jako celku jedním číslem popisným, který je požadován katastrálními úřady. Reaguje na současnou nepřesnou praxi, zejména v hl. m. Praze, kdy budova s více vchody je označena několika popisnými čísly. Označení jednotlivých vchodů orientačními čísly se jeví jako nejvhodnější řešení.
V souladu s ustanoveními o označování ulic a jiných veřejných prostranství názvy se navrhuje barvu a provedení čísel rovněž ponechat na rozhodnutí obce, jejich umístění z důvodu orientace však upravit jednotně.
Navrhovaná vyhláška nabude účinnosti současně s novým zákonem o obcích a hlavním městě Praze.
Návrh
Nařízení vlády
ze dne 2000
o odměnách členů zastupitelstev obcí, členů zastupitelstev krajů, členů zastupitelstev hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy
Vláda nařizuje podle § 155 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), podle § 99 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) a podle § 119 odst. 1 zákona č. /2000 Sb., o hlavním městě Praze:
§ 1
Rozsah působnosti
Toto nařízení se vztahuje na uvolněné i neuvolněné členy zastupitelstev
obcí,
krajů,
hlavního města Prahy,
městských částí hlavního města Prahy.
Odměny uvolněných členů zastupitelstva
§ 2
Měsíční odměna
(1) Uvolněným členům zastupitelstva náleží měsíční odměna ve výši, stanovené podle druhu vykonávané funkce ve sloupcích 1, 2, nebo 3
přílohy č. 1 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev obcí,
b) přílohy č. 2 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev krajů,
přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pokud jde o členy Zastupitelstva hlavního města Prahy,
přílohy č. 4 k tomuto nařízení, pokud jde o členy zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy,
není-li dále stanoveno jinak.
(2) K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. a) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel obce, ve sloupci 6 přílohy č. 1 k tomuto nařízení. K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. c) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel hlavního města Prahy, ve sloupci 6 přílohy č. 3 k tomuto nařízení. K měsíční odměně podle odstavce 1 písm. d) náleží příplatek ve výši, stanovené podle počtu obyvatel městské části, ve sloupci 6 přílohy č. 4 k tomuto nařízení.
§ 3
Další odměna
(1) Uvolněným členům zastupitelstva náleží v každém pololetí kalendářního roku další odměna, ve výši měsíční odměny podle § 2, která jim příslušela v posledním kalendářním měsíci skutečného výkonu funkce v příslušném kalendářním pololetí, pokud v tomto pololetí skutečně vykonávali funkci alespoň 90 kalendářních dnů.
(2) Do doby uvedené v odstavci 1 se nezapočítává doba, po kterou uvolnění členové zastupitelstva nevykonávali funkci z důvodu nemoci, úrazu, těhotenství nebo mateřství. Doba jiné omluvené nepřítomnosti, po kterou uvolnění členové zastupitelstva nevykonávali svoji funkci, se do této doby započítává v délce nepřesahující 45 kalendářních dnů v kalendářním pololetí.
(3) Nárok na další odměnu uvolněným členům zastupitelstva nevznikne
v prvním pololetí kalendářního roku, pokud výkon jejich funkce skončil přede dnem 31.května,
ve druhém pololetí kalendářního roku, pokud výkon jejich funkce skončil přede dnem 30. listopadu.
(4) Další odměna nenáleží za pololetí, ve kterém uvolněnému členovi zastupitelstva končí funkční období a současně mu náleží odměna při skončení tohoto období. Další odměna rovněž nenáleží za pololetí, ve kterém dojde k zániku mandátu a za pololetí ve kterém člen zastupitelstva resignuje na funkci člena zastupitelstva. To neplatí, dojde-li ke ztrátě mandátu či k resignaci k poslednímu dni příslušného pololetí.
Odměny neuvolněných členů zastupitelstva
§ 4
(1) Neuvolněným členům zastupitelstva může být, podle druhu vykonávané funkce, poskytnuta měsíční odměna až do výše, stanovené
ve sloupci 4, 5 nebo 7 přílohy č.1 k tomuto nařízení, pokud jde o členy
zastupitelstev obcí,
ve sloupci 4, 5, 6, 7 nebo 8 přílohy č. 2 k tomuto nařízení, pokud jde o členy
zastupitelstev krajů,
c) ve sloupci 5, 6 nebo 7 přílohy č. 3 k tomuto nařízení, pokud jde o členy
zastupitelstva hlavního města Prahy,
d) ve sloupci 4, 5 nebo 7 přílohy č. 4 k tomuto nařízení, pokud jde o členy
zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy.
(2) K měsíční odměně neuvolněného člena zastupitelstva obce podle odstavce 1 písm. a), který je starostou nebo zástupcem starosty, může být poskytnut příplatek podle počtu obyvatel obce, až do výše vypočtené podle sloupce 6 přílohy č.1 k tomuto nařízení.
Závěrečná ustanovení
§ 5
Zrušovací ustanovení
Zrušuje se nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb.a nařízení vlády č. 23/1999 Sb.
§ 6
Účinnost
Toto nařízení nabývá účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů v roce 2000.
Předseda vlády:
Ministr vnitra:
Odůvodnění
Při stanovení měsíční odměny členů zastupitelstev obcí se zachovává současná úprava, vycházející z počtu obyvatel územního obvodu obce. Výše odměn vychází z úrovně mezd v nevýrobní sféře. Pro možnost pružné úpravy sazeb se navrhuje stanovit výši odměn nařízením vlády.
Do měsíčních odměn členům zastupitelstev obcí, členům zastupitelstev krajů členům Zastupitelstva hlavního města Prahy a členům zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy, byla, na základě projednání s Ministerstvem práce a sociálních věcí, započtena i částka, odpovídající čtyřnásobku měsíční odměny, kterou je možné podle stávající úpravy vyplatit v průběhu roku jako maximální mimořádnou odměnu.
Vyplácené odměny uvolněným i neuvolněným členům zastupitelstva obce nebudou mít přímý dopad na státní rozpočet, protože jsou vypláceny z rozpočtových prostředků obcí. Obdobně tomu tak bude i pokud jde o odměny členů zastupitelstev krajů, členů Zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy.
K úvodní větě :
Navrhované nařízení vlády že bude vydáno jako společný prováděcí předpis k zákonu o obcích, k zákonu o krajích a k zákonu o hlavním městě Praze.
K § 1 :
Navrhované nařízení vlády, vzhledem k tomu, že bude vydáno jako společný prováděcí předpis k zákonu o obcích, k zákonu o krajích a k zákonu o hlavním městě Praze, upraví odměňování členů zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a členů zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze, a to jak uvolněných, tak neuvolněných. Nebude se vztahovat na zaměstnance v pracovním poměru.
K § 2 :
Měsíční odměna uvolněných členů zastupitelstev obcí, uvedená ve sloupci 1,2 a 3 příloh č. 1 až 4 je obligatorní. Měsíční odměna uvolněných členů zastupitelstev obcí, uvedená ve sloupci 1,2 a 3 přílohy č. 1, je stanovena jednotně pro všechny velikostní kategorie obcí, vzhledem k tomu, že k této odměně bude ještě náležet pohyblivý příplatek podle počtu obyvatel obce. Její diferenciace by totiž současně s navrhovaným diferencovaným příplatkem podle počtu obyvatel znamenala, že celková odměna uvolněného člena zastupitelstva obce by se skládala ze dvou pohyblivých složek, a to vždy v závislosti na stejném ukazateli (počet obyvatel) a to by bylo nepřijatelné.
Příplatek podle počtu obyvatel, stanovený podle sloupce 6 přílohy č. 1 pro členy zastupitelstev obcí, podle sloupce 6 přílohy č. 4 pro členy zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy, nebo podle sloupce č. 4 přílohy č. 3 pro členy Zastupitelstva hlavního města Prahy je rovněž obligatorní a náleží jak uvolněným, tak neuvolněným členům těchto zastupitelstev. Tento příplatek odráží stoupající náročnost práce členů zastupitelstev obcí v závislosti na větším počtu obyvatel; obdobně to platí o hlavním městě Praze. Základem pro jeho výpočet je maximální výše příplatku, stanovená v předchozí skupině obcí podle počtu obyvatel, která se potom zvyšuje o částku odpovídající vyššímu počtu obyvatel.
Příplatek k odměně členů zastupitelstev těch obcí, jejichž obecní úřad plní funkci pověřeného obecního úřadu, je rovněž obligatorní. V souladu se současnou právní úpravou se navrhuje, aby tento příplatek i nadále náležel pouze uvolněným členům zastupitelstva.
K § 3 :
Další odměna bude náležet uvolněným členům zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze tak, jako je tomu u zaměstnanců obcí, krajů, Magistrátu hlavního města Prahy a městských částí v hlavním městě Praze.
K § 4 :
Odměna neuvolněným členům zastupitelstev obcí, krajů, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze je fakultativní. Bude záležet na zastupitelstvu, zda a v jaké výši neuvolněným členům zastupitelstva odměnu přizná. Maximální výše této odměny bude stanovena v nařízení vlády. Obdobně tomu tak bude i pokud jde o vyplácení příplatku podle počtu obyvatel, který bude rovněž fakultativní a jeho maximální výše bude stanovena nařízením vlády.
K § 5 :
Bude zrušena dosavadní právní úprava obsažená v nařízení vlády č. 262/1994 Sb., o odměnách členům zastupitelstev v obcích, ve znění nařízení vlády č. 20/1997 Sb. a nařízení vlády č. 23/1999 Sb., která se vztahuje na odměny členů zastupitelstev obcí, Zastupitelstva hlavního města Prahy a zastupitelstev městských částí v hlavním městě Praze a nahrazena navrhovaným nařízením.
K § 6 :
Nařízení vlády nabude účinnosti dnem konání voleb do zastupitelstev krajů, stejně tak jako zákony, k jejichž provedení bude vydáno, tedy zákon o obcích, zákon o krajích a zákon o hlavním městě Praze. Předpokládá se, že volby by se konaly v listopadu 2000.
Odměny členů zastupitelstev obcí
Obec (městský obvod, městská část) |
Uvolnění stev obcí, |
členové kteří funkce |
zastupitel- vykonávají |
Neuvolnění zastupitelstev vykonávají |
členové obcí, kteří funkce |
Příplatek podle počtu obyvatel obce |
Neuvolnění členové zastupitelstev obcí, kteří vykonávají funkce:
- člena rady obce - předsedy výboru |
|
starosty, primátora |
zástupce starosty, náměstka primátora |
ostatních členů rady obce a předsedy výboru |
starosty |
zástupce starosty |
|
- předsedy zvláštního orgánu obce |
|
odměna |
Kč měsíčně |
|
odměna Kč |
měsíčně do |
Kč měsíčně |
odměna Kč měsíčně do |
počet obyvatel |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
do 1 000 |
17 500 |
12 700 |
8 200 |
3 450 |
2 400 |
830 Kč na každých 100 obyvatel |
800 |
nad 1 000 do 3 000 |
|
|
|
5 850 |
4 800 |
8 300Kč + 125 Kč na každých 100 obyvatel nad 1 000 obyvatel |
930 |
nad 3 000 do 10 000 |
|
|
|
|
|
10 800 Kč + 46 Kč na každých 100 obyvatel nad 3 000 obyvatel |
1 200 |
nad 10 000 do 20 000 |
|
|
|
|
|
14 020 Kč + 32 Kč na každých 100 obyvatel nad 10 000 obyvatel |
1 460 |
nad 20 000 do 50 000 |
|
|
|
|
|
17 220Kč + 6 Kč na každých 100 obyvatel nad 20 000 obyvatel |
1 600 |
nad 50 000 do 100 000 |
|
|
|
|
|
21 520 Kč + 5,5 Kč na každých 100 obyvatel nad 50 000 obyvatel |
2 340 |
statutární města a města nad 100 000 |
|
|
|
|
|
24 120 Kč + 4,5 Kč na každých 100 obyvatel na 100 000 obyvatel |
3 320 |
Odměny členů zastupitelstev krajů
Uvolnění členové zastupitelstva kraje, kteří vykonávají funkci |
Neuvolnění členové zastupitelstva kraje, kteří vykonávají funkci |
||||||
předsedy |
místopředsedy |
člena rady a předsedy výboru nebo zvláštního orgánu |
místopředsedy |
člena rady |
předsedy výboru nebo zvláštního orgánu |
člena výboru
|
člena zastupitelstva bez další funkce |
odměna Kč měsíčně |
odměna Kč měsíčně do |
||||||
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
8 |
57 600 |
53 000 |
48 400 |
6 000 |
5 500 |
5 000 |
3 500 |
2 000
|
Odměny členů zastupitelstva hlavního města Prahy
Uvolnění hlavního |
členové města Prahy, funkci |
zastupitelstva kteří vykonávají |
Příplatek podle počtu obyvatel hlavního města Prahy |
Neuvolnění
|
členové zastupitelstva kteří vykovávají funkci |
hlavního města Prahy, |
primátora |
náměstka primátora |
ostatních členů Rady hlavního města Prahy a předsedy komise |
|
člena Rady hlavního města Prahy |
předsedy komise
|
člen komise |
|
odměna Kč |
měsíčně |
Kč měsíčně |
odměna |
Kč měsíčně do |
|
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
17 500 |
12 700 |
8 200 |
24 120 Kč + 1,60 Kč na každých 100 obyvatel nad 100 000 obyvatel |
7 800
|
5 200 |
2 800 |
Odměny členů zastupitelstev městských částí hlavního města Prahy
Městská část |
Uvolnění stev kteří |
členové městských vykonávají |
zastupitel-částí, funkce |
Neuvolnění zastupitelstev vykonávají
|
členové obcí, kteří funkce |
Příplatek podle počtu obyvatel městské části |
Neuvolnění členové zastupitelstev městských částí, kteří vykonávají funkce: - člena rady - předsedy výboru - předsedy zvláštního orgánu |
|
starosty
|
zástupce starosty |
ostatních členů rady a předsedy výboru |
starosty |
zástupce starosty |
|
|
|
odměna |
Kč měsíčně |
|
odměna Kč |
měsíčně do |
Kč měsíčně |
odměna Kč měsíčně do |
počet obyvatel |
1 |
2 |
3 |
4 |
5 |
6 |
7 |
do 1 000 |
17 500 |
12 700 |
8 200 |
3 450 |
2 400 |
830 Kč na každých 100 obyvatel |
800 |
nad 1 000 do 3 000 |
|
|
|
5 850 |
4 800 |
8 300Kč + 125 Kč na každých 100 obyvatel nad 1 000 obyvatel |
930 |
nad 3 000 do 10 000 |
|
|
|
|
|
10 800 Kč + 46 Kč na každých 100 obyvatel nad 3 000 obyvatel |
1 200 |
nad 10 000 do 20 000 |
|
|
|
|
|
14 020 Kč + 32 Kč na každých 100 obyvatel nad 10 000 obyvatel |
1 460 |
nad 20 000 do 50 000 |
|
|
|
|
|
17 220Kč + 6 Kč na každých 100 obyvatel nad 20 000 obyvatel |
1 600 |
nad 50 000 do 100 000 |
|
|
|
|
|
21 520 Kč + 5,5 Kč na každých 100 obyvatel nad 50 000 obyvatel |
2 340 |
nad 100 000 |
|
|
|
|
|
24 120 Kč + 4,5 Kč na každých 100 obyvatel na 100 000 obyvatel |
3 320 |
1) Např. zákon č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech.
2 Zákon č. /2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a zastupitelstva hlavního města Prahy a o změně některých zákonů.
3) Zákon č. 298/1992 Sb., o místním referendu, ve znění pozdějších předpisů.
4) Zákon č. 152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev v obcích a o změně a doplnění některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 247/1995 Sb. a zákona č. /2000 Sb.
5) § 20i a 20j občanského zákoníku.
6) Zákon č. 71/1967 Sb., o správním řízení (správní řád).
7) Např. zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění zákona č. 117/1994 Sb. a zákona č. 227/1997 Sb.
8) Např. občanský zákoník, obchodní zákoník.
9) Zákon č. /2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů..
10) Zákon č. /2000 Sb., o volbách do zastupitelstev krajů a zastupitelstva hlavního města Prahy a o změně některých zákonů.
12) § 17 nařízení vlády č. 108/1994 Sb., kterým se provádí zákoník práce a některé další zákony.
13) § 16 až 18 zákona č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 40/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.
14) Např. zákon č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, ve znění zákona č. 44/1994 Sb. a zákona č. 125/1998 Sb.
15) Podle § 6 písm. d) zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.
16)Zákon č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 33/1992 Sb., zákona č.344/1992 Sb., zákona č. 359/1992 Sb., zákona č. 68/1993 Sb., zákona č. 290/1993 Sb., zákona č. 134/1994 Sb., zákona č. 82/1995 Sb., zákona č. 237/1995 Sb., zákona č. 279/1995 Sb., zákona č. 289/1995 Sb. a zákona č. 112/1998 Sb.
17) § 250l občanského soudního řádu.
18) § 57 zákona č.152/1994 Sb., o volbách do zastupitelstev obcí..
19) Zákon č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění zákona č. 35/1993 Sb., zákona č. 157/1993 Sb., zákona č. 302/1993 Sb., zákona č. 315/1993 Sb., zákona č. 323/1993 Sb., zákona č. 85/1994 Sb., zákona č. 255/1994 Sb., zákona č. 59/1995 Sb., zákona č. 118/1995 Sb., zákona č. 323/1996 Sb., zákona č. 61/1997 Sb., zákona č. 242/1997 Sb., zákona č. 168/1998 Sb.
20) Část pátá, hlava druhá občanského soudního řádu.
21) Vyhláška č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech (vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti, ve znění vyhlášky č. 121/1999 Sb.
22 Například: Nařízení vlády č. 253/1992 Sb., o platových poměrech zaměstnanců orgánů státní správy, některých dalších orgánů a obcí, ve znění nařízení vlády č. 43/1993 Sb., nařízení vlády č. 288/1993 Sb., nařízení vlády č. 78/1994 Sb., nařízení vlády č. 142/1995 Sb., nařízení vlády č. 71/1996 Sb., nařízení vlády č. 326/1996 Sb., nařízení vlády č. 163/1997 Sb., nařízení vlády č. 353/1997 Sb. a nařízení vlády č. 248/1998 Sb.
23 Zákon č. 451/1991 Sb., kterým se stanoví některé další předpoklady pro výkon některých funkcí ve státních orgánech a organizacích České a Slovenské federativní republiky, České republiky a Slovenské republiky, ve znění pozdějších předpisů.
24 Zákon č. 148/1998 Sb., o ochraně utajovaných skutečností a o změně některých zákonů.
25 ) § 116 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 68 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 72 a 91 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 20 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
26 ) § 116 odst. 5 zákona č. .../..., o obcích (obecní zřízení).
§ 68 odst. 5 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 72 odst. 2 a 5 a § 91 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 20 odst. 5 zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
27 ) § 53 odst. 4 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, ve znění zákona č. 67/1993 Sb.
28) Rozpočtová organizace Ministerstva vnitra.
29 ) § 117 zákona č. .../2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).
§ 69 zákona č. .../2000 Sb., o krajích (krajské zřízení).
§ 73 zákona č. .../2000 Sb., o hlavním městě Praze.
§ 21zákona č. .../2000 Sb., o okresních úřadech.
30) Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 260/1991 Sb. ve znění vyhlášky č. 535/1992 Sb.
Výnos Ministerstva vnitra a životního prostředí ČSR ze dne 31. května 1989 č.j. LK-7696-
89-529 o zvláštní odborné způsobilosti pracovníků národních výborů pro výkon některých
činností, uveřejněný v částce 3/1989 Věstníku vlády ČSR pro národní výbory a oznámený
v částce 17/1989 Sb.
31) Vyhláška Ministerstva vnitra ČR č. 51/1998 Sb., kterou se stanoví předpoklady pro výkon
funkcí vyžadujících zvláštní odbornou způsobilost v okresních úřadech a v obecních úřadech
(vyhláška o zvláštní odborné způsobilosti).
1) § 30 odst. 2 zák. č. …/2000 Sb., o obcích