Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.
Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
im nakládání s ním
podobně, jako tomu je v ostatních evropských zemích. Má-li být
národní bohatství trvale uchováno, musí být součástí
zvláštního režimu i jisté omezení volného pohybu (vývozu)
jeho jednotlivých předmětů.
Pro
nakládání s touto částí předmětů uchovávaných in
fondo (tj. vyjímaných ze svého původního prostředí a
shromažďovaných na k tomu určených místech) není žádný
zvláštní režim stanoven, vyjma zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích
a galeriích, ve znění pozdějších
předpisů,
který se však sbírek dotýká pouze okrajově, neboť upravuje
především postavení institucí spravujících sbírky, a to
státních a obecních, sbírky však nevymezuje a jejich ochranu
nezajišťuje, zvláštní režim nakládání s nimi nestanoví
a zrušení muzea
nebo změnu zřizovatele pomíjí. Účinná ochrana této části
národního bohatství (včetně ochrany historických knižních
fondů a mobiliářů hradů a zámků, na niž lze zákon o sbírkách
rovněž aplikovat) tak není zajištěna. Změnit tento stav
způsobem běžným ve
většině
evropských států je účelem předkládaného zákona.
Sbírky
jednoznačně určené k trvalému uchování ve veřejném
zájmu procházející v současné době změnami vlastnických
vztahů je nutno uchovat v jejich celistvosti, která je nejvyšší
kvalitou schopnou vypovídat o světě a zprostředkovávat odkaz
minulých generací generacím budoucím.
Vzhledem
k tomu, že kulturní památky a archiválie jsou chráněny
zvláštními zákony a protože zákon o muzeích a galeriích je
poplatný době vzniku a neodpovídá současné situaci, kdy je
nutno řešit především problematiku ochrany samotných sbírek a
nikoli institucionální úpravu, navrhlo Ministerstvo kultury jeho
zrušení a přistoupilo ke zpracování návrhu zákona o ochraně
sbírek muzejní povahy a změně a doplnění některých dalších
zákonů. Tedy k úpravě, která by zaručovala ochranu
předmětů movitého kulturního dědictví tvořících sbírky
muzejní povahy, režim nakládání s nimi, způsob a podmínky
jejich zápisu do centrální evidence sbírek muzejní povahy, práva
a povinnosti vlastníků sbírek
zapsaných do centrální evidence, podmínky jejich vývozu a
sankce za porušení povinností. Současně je do navrhovaného
zákona přenesen pojem muzeum a galerie, včetně jejich činností,
čímž bude tento pojem v právním řádu zachován. Návrh
nového zákona
reflektuje
jednak tradici nakládání se sbírkami u nás a jednak i současnou
situaci a především ohrožení movitého kulturního dědictví,
vyplývající ze změn vlastnických vztahů, nelegálního vývozu
apod. a stanoví, že veškeré sbírky ve vlastnictví státu nebo
územních
samosprávných celků se zapisují ze zákona do centrální
evidence, čímž je zabezpečena jejich ochrana, a to i do budoucna
a pouze u ostatních vlastníků sbírek je ponecháno na jejich
vůli, požádají-li rovněž o zápis do centrální
evidence.Vymezit sbírky
muzejní povahy zcela jednoznačně a “jednou pro vždy” není
možné, protože výčet toho, co může být sbíráno a co má
historický, umělecký nebo vědecký význam nikdy nebude konečný.
Vyvíjí se s rozvojem poznání, předmětem sběratelské činnosti
se stále stávají
nové a nové okruhy hmotných dokladů přírody i historie. Řada
sbírek je také vymezena územím, z něhož jsou sbírkové
předměty shromažďovány a tyto sbírky obsahují nejrůznější
přírodniny a nejrůznější lidské výtvory z různých oborů
lidské činnosti. Naprosto
přesné vymezení toho, co může být předmětem sběratelské
činnosti, neexistuje proto nikde na světě. Naopak - známé jsou i
zcela volné definice sbírek jako např., “soubory věcí
patřících k sobě” (Nizozemí).
Návrh
zákona o ochraně sbírek muzejní povahy vychází z
mezinárodních závazků České republiky obsažených ve smluvních
dokumentech publikovaných ve vyhlášce č. 94/1958 Sb., o Úmluvě
na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu
k ní, a dále ve vyhlášce č. 15/1980 Sb., o Úmluvě o
opatřeních
k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu
vlastnictví kulturních statků.
Komunitární
právo oblast ochrany movitého kulturního dědictví neřeší
komplexně, ochranu sbírek neupravuje žádným způsobem, ale
zabývá se především otázkami úpravy vývozu předmětů
kulturní hodnoty za hranice Evropské unie a navracení
kulturních statků, které byly nezákonně vyvezeny z území
členského státu.
Podle
článku 36 Smlouvy o založení Evropských společenství si každý
členský stát mimo jiné může definovat národní legislativou
“národní poklad”, který nepodléhá zásadě volného pohybu
zboží.
Nařízení
Rady (EHS) č. 3911/92/EEC upravuje vývoz předmětů kulturní
hodnoty mimo hranice Evropské unie. Jeho provádění je dáno
Směrnicí č. 93/752/EEC, novelizovanou Směrnicí č. 98/1526/EEC.
Předměty, kterých se Nařízení týká, stanovuje
, kde
vymezujícími kriterii jsou stáří a cena předmětu. V rámci
Evropské unie se jinak předměty kulturní hodnoty pohybují volně,
pokud ovšem netvoří součást “národního pokladu”
členského státu.
Pokud
je takový předmět vyvezen z území členského státu
nezákonně, tj. v rozporu s jeho národní legislativou
nebo v rozporu s Nařízením č. 3911/92/EEC, vztahuje se
na něj Směrnice č. 93/7/EEC o navracení kulturních statků,
nezákonně vyvezených z území členského státu. Tato
Směrnice předpokládá, že členské státy mají národní
legislativou jasně definovaný “národní poklad”.
V rámci
screeningu Kapitoly I - Volný pohyb zboží a Kapitoly 25 - Celní
unie, který proběhl v roce 1998, byl dohodnut následující
postup přijímání legislativy Evropské unie:
Směrnice
č. 93/7/EEC o navracení kulturních statků nezákonně vyvezených
z území členského státu bude přijata formou zvláštního
zákona, který zavede do českého právního řádu režim
navracení těchto statků. Bude se týkat kulturních statků, které
jsou chráněny národními zákony členských států, nebo byly
vyvezeny v rozporu s Nařízením č. 3911/92/EEC o vývozu
kulturních statků.
Nařízení
č. 3911/92/EEC se týká předmětů kulturní hodnoty, které
nejsou chráněny národními legislativami, po území Evropské
unie se mohou volně pohybovat, a pouze jsou-li vyváženy mimo území
Evropské unie a splňují-li kriteria stáří a ceny, dané
přílohou k Nařízení, je nutné požádat o vydání
osvědčení oprávněnou organizaci. Toto Nařízení
po přijetí České republiky do Evropské unie začne platit k datu
vstupu.
Z
uvedeného vyplývá, že předkládaný zákon o sbírkách muzejní
povahy je součástí národní legislativy, nemá žádný protějšek
v legislativě Evropské unie, ale je důležitý pro uplatňování
uvedených dvou předpisů. Jeho základním účelem je vymezit část
národního pokladu, resp. národního bohatství České republiky -
sbírky muzejní povahy, aby bylo zřejmé, na co se vztahuje
ustanovení článku 36 “Smlouvy o založení Evropských
společenství”.
Ale
zároveň tím, že určuje sbírky jako součást “národního
pokladu”, vytváří předpoklad spolu se zákony o archivnictví a
o státní památkové péči k přijetí Směrnice č.
93/7/EEC. Předměty, které budou vyvezeny v rozporu s touto
národní legislativou, budou muset
být podle zmíněné Směrnice vráceny.
Navrhovaný
zákon definuje pojem sbírka muzejní povahy, což je základním
předpokladem ochrany ve většině evropských zemích, a dále
stanoví, že sbírky nebo jejich součásti, t.j. i jednotlivé
sbírkové předměty lze vyvážet do zahraničí pouze na dobu
určitou a na základě povolení ministerstva. Jedna z částí
formuláře povolení doprovází předmět a představuje tudíž i
zprávu pro příjemce, že předmět je součástí sbírky a byl
vyvezen z České republiky legálně. Navrhovaná úprava
odpovídá základním principům výše zmíněných norem a úmluv.
Navržený formulář pro povolení k vývozu je s těmito
normami rovněž v souladu. Zákon v tomto smyslu doplní
zákony o archivnictví, o státní památkové péči a o prodeji a
vývozu předmětů kulturní hodnoty,
které vycházejí ze stejného principu a pro celou oblast movitého
kulturního dědictví tak bude stanoven režim legálních vývozů.
Každý příjemce předmětu, tvořícího součást movitého
kulturního dědictví a pocházejícího z území České
republiky, tak bude
informován o tom, že předmět je buď archiválií (zákon o
archivnictví), kulturní památkou (zákon o státní památkové
péči), součástí sbírky (navrhovaný zákon o ochraně
sbírek muzejní povahy) nebo předmětem kulturní hodnoty (zákon o
prodeji a vývozu předmětů
kulturní hodnoty). Ustanovení navrhovaného zákona rovněž
odpovídají Úmluvě o opatřeních k zákazu a zamezení
nepovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních
statků UNESCO (vyhláška č. 15/1980 Sb.), a to jednak stanovením
principů legálního
vývozu (a tedy i legálního dovozu ze strany zemí, do nichž budou
sbírky nebo jejich části vyváženy) a jednak úpravou některých
náležitostí převodu vlastnictví ke sbírkám, jejichž
podrobnosti, vyplývající z Úmluvy, budou muset být uvedeny
v příslušném právním
předpisu. Zákonem je zajištěno i plnění Doporučení týkající
se zpřístupnění muzeí a galerií UNESCO z roku 1960,
Relevantní ustanovení komunitárního práva tedy navrhovaný zákon
přebírá.
V rámci širší legislativní
úpravy je ochrana movitého kulturního
dědictví upravena ve většině evropských zemí, např. v
Rakousku (zákon o organizaci výzkumu, zákon o podpoře výzkumu z
r. 1989), v Německu (zákony spolkových zemí a další právní
normy), Slovinsku (zákon o veřejném zájmu v kultuře z r. 1994),
ve Švédsku (zákon
o památkové péči) a ve Španělsku (zákon o španělském
kulturním dědictví z r. 1985).
Samostatné
zákony upravující postavení muzeí a ochranu jejich sbírek jsou
např. ve Finsku (zákon o státním financování muzeí z r. 1989),
ve Francii (programový zákon o
muzeích z r. 1978), v Dánsku a Velké Británii (zákony o
transformaci národních muzeí z r. 1992), v Holandsku (zákon o
autonomii státních muzeí z r. 1993), v Polsku a Bulharsku (zákony
o muzeích).
K
ochraně kulturního bohatství proti nebezpečí poškození nebo
zničení způsobeným krádežemi, nezákonnými vykopávkami nebo
nezákonným obchodem vyvíjí neustálou aktivitu UNESCO. Jde
zejména o četná doporučení přijímaná Generální konferencí
UNESCO, kam patří např. Doporučení týkající se zpřístupnění
muzeí a galerií
z roku 1960 a Doporučení týkající se ochrany movitých
kulturních statků z roku 1978. Obě uvedená doporučení jsou
v návrhu zákona zohledněna. Do problematiky ochrany
kulturního dědictví spadá také Doporučení tradičního umění
a folklóru a Doporučení týkající
se archeologického výzkumu. Lze konstatovat, že nejzásadnější
požadavky obsažené ve výše uvedených doporučeních jsou
v návrhu zakotvena, přičemž návrh nerozlišuje různé
druhy sbírek. Skutečnost, že se v navrhovaném zákoně definuje
pojem sbírka, dává
první
předpoklad k budoucímu přístupu České republiky k Úmluvě
UNIDROIT o odcizených nebo nezákonně vyvezených předmětech
kulturní hodnoty, která pro předměty pocházející ze sbírek
stanoví zvláštní režim.
Zákon o sbírkách muzejní
povahy se bude týkat ochrany
(a uplatnění zvláštního režimu) cca 220 sbírkových fondů
uchovávaných v muzeích a galeriích a cca 100 sbírkových fondů
jiných (včetně historických knižních fondů a mobiliářů
hradů a zámků). Předpokládaný nárůst chráněných sbírek
v dalším období se může
pohybovat řádově pouze v desítkách.
Přijetí
navrhovaného zákona o sbírkách muzejní povahy odpovídá tedy
jak obecné potřebě ochrany kulturního dědictví pociťované
nejen v České republice, ale i v Evropě. Jeho přijetím by se
Česká republika zařadila mezi většinu evropských zemí, které
již svůj národní poklad národní legislativou chrání.
Předkládaný
návrh zákona o sbírkách muzejní povahy není v rozporu s
mezinárodními úmluvami v oblasti ochrany kulturního dědictví,
jimiž je Česká republika vázána, naopak přispěje k jejich
naplňování, a není v rozporu s komunitárním právem Evropské
unie, které se podle čl. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92/EEC
a prováděcí Směrnice č. 93/752/EEC, novelizované Směrnicí č.
98/1526/EEC na navrhovaný předmět úpravy nevztahuje.
Naopak v souladu s čl. 36 Smlouvy o založení Evropských
společenství vymezuje jednu z částí národního pokladu.
Návrh zákona o sbírkách muzejní povahy je slučitelný s právem
Evropských společenství.
Navrhovaný
zákon bude mít následující dopad na státní
rozpočet:
Nároky
na státní rozpočet v roce zřízení centrální evidence
a)
navýšení počtu zaměstnanců Ministerstva kultury o dva a
zajištění mzdových prostředků a prostředků na cestovné; tito
zaměstnanci povedou centrální evidenci a budou kontrolovat
dodržování zákona
-
mzdové prostředky - 400 tis. Kč
-
náklady na cestovné - 100 tis. Kč
Celkem
500 tis. Kč přepočteno na celý rok. Náklady by zůstaly
zachovány i v dalších letech.
b)
navýšení finančních prostředků na realizaci usnesení vlády
č. 285 ze dne 9.5.1996 (EZS, informační systémy včetně
evidence, nákupy předmětů do sbírek) na celkovou částku 100
000 tis. Kč ročně (nyní cca 78 000 tis. Kč),
c)
zajištění jednorázové částky v roce následujícím po roku
nabytí účinnosti zákona na dovybavení a rozšíření
konzervátorských a restaurátorských pracovišť včetně navýšení
počtu zaměstnanců o 10 a zajištění mzdových prostředků pro
vybrané státní příspěvkové organizace (muzea a galerie):
-
Národní galerie v Praze - 6000 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 2 zaměstnance),
-
Národní muzeum v Praze - 7000 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 2 zaměstnance),
-
Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze - 2500 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 1 zaměstnance),
- Národní technické
muzeum v Praze
- 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 1 zaměstnance),
-
Moravské zemské muzeum v Brně - 2500 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 2 zaměstnance),
-
Slezské zemské muzeum v Opavě - 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 1 zaměstnance),
-
Moravská galerie v Brně - 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové
prostředky pro 1 zaměstnance)
Celkem
22 500 tis. Kč, v dalších letech by zůstaly pouze náklady na
mzdové prostředky uvedených 10 zaměstnanců.
d)
navýšení finančních prostředků na výkupy kulturních
statků na celkovou částku 70 000 tis.Kč (současný stav je cca
30 000 tis.Kč).
Předpokládá
se, že na každé čtyřleté období ( volební) by byla
stanovena priorita v poskytování příspěvků ze státního
rozpočtu v materiálu, předloženém vládě ČR ke schválení
(1998 - 2001 - bezpečnost sbírek muzejní povahy, evidence,
výkupy, 2001 - 2004 - ochrana sbírek před působením vnějších
vlivů, apod.), čímž by se postupně zajišťovala komplexní
ochrana a správa sbírek, na jejichž uchování
je veřejný zájem.
Naznačit
výši příspěvků podle jednotlivých vlastníků sbírek je v
této chvíli předčasné, protože je sice známo, kolik sbírek ve
vlastnictví České republiky a obcí bude zapsáno v centrální
evidenci, ale není známo, kolik ostatních právnických a
fyzických osob z vlastní vůle o zápis svých sbírek do centrální
evidence požádá. Je však možné stanovit základní princip,
který bude vycházet především z významu (historické, umělecké
nebo vědecké hodnoty) sbírky, z míry jejího ohrožení, stavu
jejího uložení a ze stanovené priority na dané období.
K
§ 1 a 2
Tato
ustanovení stanoví předmět působnosti zákona a vymezují
pojmy sbírka muzejní povahy a sbírkový předmět.
K
§ 3
Centrální
evidence sbírek jako základní nástroj
k vymezení sbírek a předpoklad jejich účinné ochrany
je institut srovnatelný např. s ústředním seznamem kulturních
památek vedeným podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, ve znění pozdějších předpisů z hlediska jejich
evidence, ale
z hlediska zápisu je odlišný, neboť v případě
centrální evidence vyplývají od okamžiku zápisu sbírky do ní
pro vlastníka povinnosti narozdíl od ústředního seznamu
vedeného pro potřeby památkové péče.
Návrh
rozlišuje mezi sbírkami ve vlastnictví
státu a územních samosprávných celků na straně jedné a
sbírkami ve vlastnictví soukromých právnických nebo fyzických
osob na straně druhé. Sbírky ve vlastnictví České republiky a
územních samosprávných celků jsou zapsány do centrální
evidence ze zákona,
přičemž
o zápisu ostatních sbírek rozhoduje ministerstvo na základě
žádosti vlastníků sbírek.
K
§ 4
Toto
ustanovení má procesní povahu a upravuje způsob podání žádosti
o zápis sbírky do centrální evidence.
Pro kvalifikované posouzení
sbírky a následné
rozhodnutí o zápisu musí ministerstvo získat potřebné údaje o
sbírce, jejím vlastníku. popř. správci. Z tohoto důvodu
je navržen vzor potřebného formuláře uvedený v prováděcím
právním předpise, ze kterého zároveň vyplývá rozsah těchto
údajů a jejichž
prostřednictvím splní vlastník povinnost je poskytnout .
V případě
zápisu sbírek ve vlastnictví České republiky nebo územního
samosprávného celku je pro organizace státu nebo územního
samosprávného celku stanovena rovněž povinnost podat žádost o
zápis na předepsaném formuláři, a to z důvodů získání
nezbytných údajů potřebných pro řádný zápis sbírky do
centrální evidence.
K
§ 5
Ministerstvo
může rozhodnout o zápisu sbírky do centrální evidence na
základě žádosti vlastníka sbírky, jde-li o soukromou právnickou
nebo fyzickou osobu, pokud sbírka naplňuje pojmové znaky podle
tohoto zákona. Zápis sbírky do centrální evidence na základě
žádosti vlastníka sbírky vyjadřuje jednak vůli vlastníka
sbírku trvale uchovávat ve své celistvosti a umožnit
její
veřejné užívání, a jednak po posouzení osvědčuje
důležitost, resp. významnost sbírky pro prehistorii, historii,
umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy.
Zápis sbírky do centrální evidence je tedy v tomto případě
vyjádřením veřejného zájmu na realizaci tohoto rozhodnutí a
závazku tuto realizaci podporovat poskytováním určitých služeb,
popřípadě i poskytováním finančních prostředkůz
veřejných prostředků. Omezení některých práv (např. volného
vývozu do zahraničí) vyplývá tedy jednak ze zmíněného
svobodného rozhodnutí vlastníka trvale uchovávat sbírku a
jednak je kompenzováno způsobem stanoveným v zákoně. Pokud
sbírka nesplňuje pojmové znaky podle tohoto zákona ministerstvo
žádost o zápis zamítne.
Pro posuzování žádostí vlastníků o zápis do centrální
evidence se předpokládá poradní sbor odborníků, v němž
budou zástupci přírodovědců, historiků a historiků umění a
jehož stanoviska budou jedním z podkladů pro objektivní
posouzení předmětné sbírky a její zápis do centrální
evidence.
K
§ 6 a 7
Do
centrální evidence se budou zapisovat údaje identifikující
sbírku a jejího vlastníka, popřípadě jejího správce.
S
ohledem na soustavnou práci se sbírkami umožňuje zákon zápis
změn údajů do centrální evidence na žádost vlastníka, který
je povinen podat písemný návrh na změnu zápisu ve stanovené
lhůtě.
Pokud
se jedná o změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. a), b), d), e)
a f), jde o údaje administrativního charakteru, které nemění
rozsah sbírky, a proto je možné požádat o zápis jejich změny
až poté, kdy k nim došlo. Naopak u údajů podle § 6 odst. 1
písm. c) dochází k změnám rozsahu samotné sbírky, a proto
je nutné požádat o změnu zápisu předem. V případě, že
dojde ke změnám údajů zapsaných pod písm.c) v § 6 (seznam
sbírkových
předmětů nebo výčet evidenčních čísel), rozhoduje o nich
ministerstvo po posouzení úplnosti a správnosti údajů zapsaných
v seznamu sbírkových předmětů nebo opodstatněnosti vyřazení
sbírkového předmětu z tohoto seznamu. Základem tvorby
sbírek je vůle vlastníka,
a proto je třeba zaručit, aby zásahy ministerstva do této tvorby
byly minimální, z tohoto důvodu je tedy v návrhu
zakotven právní nárok na zápis změn podle tohoto písmena.
V zájmu
zjednodušení řízení se v případě provedení změn údajů
v centrální evidenci nevydává rozhodnutí, pouze se tyto
změny provedou, přičemž vlastníku je jejich provedení
oznámeno, pouze pro případ, že ministerstvo návrhu na změnu
zápisu nevyhoví vydá rozhodnutí.
K
§ 8
Zákon
stanoví podmínky pro zrušení zápisu sbírky
v centrální evidenci, a to jednak z vlastního podnětu
ministerstva nebo z jiného podnětu a stanoví taxativně podmínky,
kdy tak lze učinit, a jednak na žádost vlastníka, kdy tak lze
učinit i bez splnění uvedených podmínek. Sbírky ve vlastnictví
státu nebo
územního samosprávného celku této výjimce nepodléhají. Při
stanovení data, ke kterému lze zápis v centrální evidenci
zrušit, bere ministerstvo v úvahu návrh vlastníka sbírky.
K
§ 9 a 10
V ustanoveních
jsou vyjmenovány povinnosti vlastníků, které jsou povinni plnit
a jejichž plnění zaručuje účel zákona. Tyto povinnosti mají
různý charakter a vztahují se zejména k vedení sbírek a
způsobu jejich uchovávání, popř. vztahu k třetím osobám.
Ustanovení vymezuje obsah pojmu sbírkový předmět neupotřebitelný
a sbírkový předmět přebytečný, neboť tyto pojmy mají
v rámci navrhovaného zákona natolik specifický obsah,
vyplývající jak ze samotné povahy sbírek, tak i z práce
s nimi, že je nezbytné je pro tento zákon specielně vymezit.
Plnění
stanovených povinností se ve stejném rozsahu vztahuje i na
organizace státu nebo územního samosprávného, které spravují
sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní
samosprávný celek,
Sbírky
zapsané v centrální evidenci, jsou předmětem systému
ochrany movitého kulturního dědictví a na jejich správu a
využívání mohou být proto vlastníkům poskytovány finanční
prostředky ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo
z rozpočtů územních samosprávných celků. Poskytování
těchto prostředků se řídí obecnými předpisy.
Jelikož poskytování příspěvků z veřejných prostředků
sbírky zhodnocuje, lze jejich poskytnutí podmínit lhůtou, během
níž nemůže vlastník sbírky požádat o zrušení zápisu
v centrální evidenci, pokud tak učiní před uplynutím
stanovené lhůty, je povinen poměrnou
část poskytnutého příspěvku vrátit.
Organizace
státu nebo územního samosprávného celku, určené ministerstvem,
budou poskytovat vlastníkům soukromých sbírek odbornou pomoc
bezplatně a za úplatu služby spočívající v preparaci,
konzervování a restaurování. Vychází se z předpokladu, že
poskytováním těchto služeb a odborné a metodické pomoci budou
pověřena státní muzea a galerie s ohledem na jejich odborné
vybavení a způsobilost. Poskytování těchto služeb bude
částečnou kompenzací za omezení vlastnického
práva, na které vlastník zápisem do centrální evidence
přistupuje.
Vzhledem
k tomu, že převážná část sbírek bude uchovávána
v muzeích a galeriích definuje návrh rovněž tyto pojmy.
Muzeum, popřípadě galerie je instituce, jejímž úkolem jsou
určité činnosti, které nemůže vykonávat fyzická osoba, neboť
není vybavena jak materielně, technicky, organizačně, tak ani
vědecky. Muzeum je tedy vymezeno souborem činností, které je
nutno zajišťovat, čímž se odlišuje od jednotlivých vlastníků
souborů nevykonávajících
tyto činnosti.
K
§ 11
Zákon
umožňuje vývoz sbírky nebo jednotlivých sbírkových
předmětů pouze z taxativně uvedených důvodů a za
předpokladu, že bude doložen povolením.
Vydání
povolení je podřízeno režimu správního řádu se všemi
důsledky z toho vyplývajícími, pro zjednodušení tohoto
postupu se v kladném případě navrhuje odchylka.
Pro
kontrolu oběhu vyvážených předmětů a dodržování platnosti
povolení je zavedena povinnost vlastníka po zpětném dovozu sbírky
nebo jednotlivých sbírkových předmětů ze zahraničí zaslat
ministerstvu část C tiskopisu označenou celními orgány, popř.
je povinen na vyzvání umožnit ministerstvu zjištění totožnosti
předmětu.
K
§ 12 , 13 a 14
Vzhledem
k tomu, že sbírky jsou zvláštní druh hmotného
investičního majetku, který se vede pouze v operativní
evidenci a neúčtuje se o něm, přistoupil předkladatel ke
zvláštní úpravě inventarizace s vyloučením zákona o
účetnictví na tomto úseku. Právě z důvodu zvláštnosti
sbírky se při inventuře porovnává
kromě souladu evidenčních záznamů se skutečným stavem také
fyzický stav sbírkových předmětů a jejich prostředí.
Inventarizace se provádí periodicky podle plánu nebo mimořádně,
např. při změně odpovědných osob. Stanovená opatření
k nápravě zjištěných nedostatků
a případných ztrát oznamuje vlastník sbírky v případě
řádné inventarizace ministerstvu.
Provádění
kontroly dodržování povinností dle zákona je svěřeno
ministerstvu především vzhledem k tomu, že komplexně
zajišťuje veškerou činnost plynoucí z navrhované úpravy.
Z tohoto důvodu je nutné, aby i kontrola byla prováděna
ministerstvem.
Zákon
umožňuje ukládání sankce za jeho neplnění. Postih za porušení
povinností stanovených zákonem není záměrně rozdělen na
přestupky a správní delikty, ale návrh počítá pouze se
správními delikty s objektivní odpovědností. Ukládání,
vybírání a vymáhání sankcí provádí ministerstvo.
Inventarizace
a ukládání sankcí za porušení povinností stanovených tímto
zákonem se ve stejném rozsahu vztahuje i na organizace
státu nebo územního samosprávného, které spravují sbírky,
jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný
celek.
K
§ 15, 16 a 17
Ustanovení
vymezuje vztah navrhovaného zákona k některým vybraným
právním předpisům, jichž se může dotýkat, a to zejména ke
správnímu řádu, jemuž budou až na drobné odchylky podléhat
veškerá řízení podle tohoto zákona, to je především zápis
do centrální evidence, zápis změn údajů, zrušení zápisu a
vývoz sbírek do zahraničí, s výjimkou vybírání a
vymáhání
pokut, kde se postupuje podle zvláštního právního předpisu.
Pokud
jsou součástí sbírek archiválie, vymezuje se vztah navrhovaného
zákona k zákonu o archivnictví tak, aby bylo nepochybné, že
archiválie kromě režimu podle navrhovaného zákona podléhají co
se týče evidence, ochrany a nakládání rovněž režimu zákona
o archivnictví.
Pokud
jsou součástí sbírek kulturní památky a národní kulturní
památky navrhuje se vymezit vztah zákona o památkové péči a
navrhovaného zákona. Navrhovaný způsob vymezení vztahu obou
zákonů je zvolen proto, že hodnota věcí prohlašovaných za
kulturní památky, popřípadě národní kulturní památky není
totožná s hodnotou sbírek muzeí a galerií. Kulturní
památky nejsou pouze souborem přírodnin nebo lidských výtvorů
vytvářejících
sbírku in fondo, významných pro některý obor, ale jsou sbírkou
in situ, spolunositeli památkové hodnoty objektů, ve kterých
existují, součástí jejich duchovního obsahu a vypovídací
schopnosti. Nemohou proto podléhat jinému režimu ochrany a
nakládání.
Vzhledem
k tomu, že k zajištění řádné aplikace navrhovaného
zákona bude třeba stanovit celou řadu podrobností, které nemusí
být explicitně stanoveny zákonem, předpokládá ministerstvo
vydání prováděcího předpisu.
Lhůta
dvou let pro účinnost zrušení zákona o muzeích a galeriích je
navrhována z důvodů organizačně technických, aby bylo
možné posoudit a zapsat sbírky ve vlastnictví České republiky
nebo územních samosprávných celků uložené v muzeích a
galeriích, jejichž objem je dost značný a aby jejich ochrana
do té doby podléhala právní úpravě. Za tímto účelem je
stanovena povinnost pro organizace státu nebo územního
samosprávného celku podat žádost o zápis do centrální evidence
na předepsaném formuláři a to nejpozději v této dvouleté
lhůtě.
Současně
je nutné vyřešit problém dosavadní evidence vedené muzei a
galeriemi tak, aby evidence zpracovaná do účinnosti tohoto zákona
nemusela být zpracovávána znovu a tím neúměrně navýšena
administrativa s tím spojená, ale zároveň aby splňovala
požadavky navrhované
úpravy.
K
§ 18
V souvislosti
s navrhovaným zákonem a zakotvením pojmu sbírka muzejní
povahy, je nutno uvést do souladu stávající právní úpravu
obsaženou v zákoně č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu
předmětů kulturní hodnoty s tímto návrhem. § 2zákona
č. 71/1994 Sb. negativně vymezuje rozsah působnosti mj. ve vztahu
ke sbírkovým předmětům s odkazem na zákon č. 54/1959 Sb.,
o muzeích a galeriích. Vzhledem k tomu, že po určitou dobu
bude v platnosti spolu s navrhovaným zákonem, je nutné
ustanovení týkající
se sbírkových předmětů doplnit v tomto směru, včetně
doplnění příslušné poznámky pod čarou.
K
§ 19
Návrh
respektuje právní úpravu kulturních památek v zákoně č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči a předpokládá striktní
oddělení obou právních režimů. To souvisí i s předpokládaným
zrušením zákona o muzeích a galeriích a s navrhovaným §
15 odstavcem 4, který ochranu a nakládání s kulturními
památkami vyjímá z režimu navrhovaného zákona. K naplnění
tohoto principu je nezbytné příslušné ustanovení
památkového zákona zrušit.
K
§ 20
Zákon
č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích stanoví základní činnosti
muzeí a galerií v dikci i obsahu poplatném době vzniku
zákona. Dále popisuje různé druhy muzeí a zmiňuje se o sbírkách
muzeí a galerií pouze v obecné rovině, aniž upravuje
nakládání s nimi. Upravuje vývoz “předmětů muzejní
hodnoty” (nikoliv jen sbírek).
Lze
jej tedy považovat za neodpovídající současnému
společenskému a politickému vývoji a rovněž z pohledu
platného právního řádu dostatečně nereflektující jeho
změny. Z tohoto hlediska se navrhuje jeho zrušení jako
celku, a zakotvení pojmu muzeum v předkládaném návrhu, aby
z právního řádu tento pojem nevymizel, včetně činností,
které jej charakterizují, a to i s ohledem na jeho nejen
obecné
užívání a vnímání, ale i užívání v jiných právních
předpisech (např. daňové zákony).
K
§ 21
Stanoví
se účinnost zákona. Odložená účinnost pro zrušení zákona
č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, se navrhuje z důvodů
velkého množství sbírek státních a obecních muzeí, které
nelze ponechat bez právní úpravy do doby jejich zápisu do
centrální evidence, přičemž lze předpokládat, že zápis
všech těchto sbírek bude mít dlouhodobější charakter.
V Praze
dne 8. listopadu 1999
Předseda
vlády
Ing.
Miloš Zeman, v.r.
Ministr
kultury
Pavel
Dostál, v.r.
I
Návrh
Vyhláška
Ministerstva
kultury
ze
dne ......199..,
kterou
se stanoví podrobnosti trvalého uchovávání sbírek muzejní
povahy, vedení sbírkové evidence, inventarizace,
vyřazování ze sbírkové evidence, vývozu sbírek muzejní
povahy a vzory tiskopisů
Ministerstvo
kultury stanoví podle § 16 zákona č. .... / ...Sb., o ochraně
sbírek muzejní povahy a o změně zákona č.71/1994 Sb., o
prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, a zákona č.
20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších
předpisů (zákon o sbírkách muzejní povahy) (dále jen
“zákon”):
§
1
Trvalé
uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových
předmětů
Zvláštním
režimem zajišťujícím
trvalé uchovávání
sbírek muzejní povahy (dále jen “sbírka”) a jednotlivých
sbírkových předmětů podle jejich povahy se rozumí:
a)
ukládání sbírkových předmětů k trvalému uchovávání ve
stavu, který vylučuje jejich destrukci i destrukci jiných
sbírkových předmětů s nimiž jsou společně uloženy,
uchovávání
v prostorách, v nichž je zajištěno odpovídající fyzikální
a chemické prostředí podle povahy materiálu, kterým je
zejména stálá teplota, stálá vlhkost vzduchu, minimální
prašnost, ochrana proti světelnému záření,
ochrana
proti požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami,
d)
pravidelné ošetřování proti organismům napadajícím některé
materiály (bakterie, houby, plísně, hmyz), proti korozi apod.,
e)
uchovávání v prostorách zajištěných
mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich
kombinací .
§
2
Evidence
sbírkových předmětů
(1)
Jeden sbírkový předmět může tvořit více věcí movitých nebo
nemovitých, jde-li
o
přírodniny jednoho druhu nebo jedné systematické skupiny,
o
střepový archeologický materiál, nálezy mincí, osteologický
materiál včetně antropologického,
o
stejné předměty jednoho druhu,
o
písemnosti a tisky, kresby a náčrty vážící se k jednomu
tématu či jedné osobnosti, fotografie,
o
předměty, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou
součástmi jednoho funkčního celku.
(2)
Ke každému sbírkovému předmětu se pořizuje evidenční záznam
obsahující údaje uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) zákona, a to
nejméně ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení se váže do
samostatné knihy a uchovává se odděleně. V každém
evidenčním záznamu musí být uveden počet kusů. Evidenční
záznam může být tiskem z databáze počítače.
(3)
Evidenční číslo sbírkového předmětu (dále jen “evidenční
číslo”) je číslo uvedené v evidenčním záznamu, který se
váže k danému sbírkovému předmětu. Evidenční číslo se
skládá z evidenčního čísla sbírky a
evidenčního
čísla přírůstkového, sestaveného z čísla pořadového,
lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky, nebo
evidenčního
čísla
inventárního.
Evidenční
číslo identifikuje předmět a je trvalé, s výjimkou
vyřazení předmětu ze sbírkové evidence, případně
přečíslování přiřazením inventárního čísla sbírkovému
předmětu namísto dosavadního označení číslem přírůstkovým.
(4)
Evidenční číslo se připojuje k předmětu takovým způsobem,
který předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžné
manipulaci s předmětem odstranit.
§
3
Inventarizace
sbírek
(1)
Určenou částí sbírky se rozumí 5% sbírkových předmětů
každé sbírky. Má-li vlastník sbírky více než 100 000
sbírkových předmětů, rozumí se určeným počtem 2% sbírkových
předmětů. Spravuje-li vlastník sbírky více než 1 000 000
sbírkových předmětů, rozumí se určeným počtem 0,5%
evidenčních čísel každé sbírky. Sbírkové předměty určené
k
inventarizaci mohou být shodné se sbírkovými předměty určenými
k inventarizaci v předchozím roce maximálně v 5%, není-li
používána forma náhodného souboru.
Mimořádnou
inventarizaci lze nařídit zejména v těchto případech:
a) pokud došlo k odcizení
sbírkových
předmětů a je třeba zjistit rozsah škody,
b)
po přestěhování sbírky do jiných prostor,
c)
byla-li sbírka poškozena vnějšími vlivy,
d)
nemohla-li být z jakéhokoliv důvodu v uplynulém kalendářním
roce provedena řádná inventarizace.
V zápise
o výsledku
inventarizace se uvedou jména a příjmení členů komise, jejich
funkce, stručný průběh a datum, kdy byla provedena.
(4)
Provedení inventarizace se potvrzuje i na prvopisu katalogizačního
lístku, popřípadě v přírůstkové knize a dalších
podkladech pro
inventarizaci.
§
4
Vyřazování
sbírkových předmětů ze sbírkové evidence
Evidenční
záznam vztahující se k předmětu vyřazenému ze sbírkové
evidence se zřetelně označí slovem “VYŘAZENO” s odkazem na
doklad, jímž byla Ministerstvem kultury oznámena změna údajů v
centrální evidenci sbírek (dále jen “centrální evidence”).
§
5
Vývoz
sbírek do zahraničí
V případě
vydání povolení k vývozu sbírek do zahraničí zůstává
ministerstvu potvrzená část A tiskopisu, potvrzené části B a C
obdrží vlastník sbírky, přičemž potvrzená část C provází
sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty. Část C si osoba,
která sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty vyváží
nechá potvrdit celním orgánem jak při vývozu, tak při zpětném
dovozu.
§
6
Vzory
tiskopisů
Vzor
tiskopisu
žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle
§ 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této
vyhlášce.
Vzor
tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální
evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2
k této vyhlášce.
Vzor
tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu
podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této
vyhlášce.
§
7
Účinnost
Tato
vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.
č. 1 k vyhlášce č. /
Sb.
Vzor
tiskopisu podle § 4 odst. 1 zákona č. / Sb.
Část
A tiskopisu zůstává ministerstvu, část B se vydá vlastníkovi
sbírky
Část
A
Žádost
o zápis do centrální evidence podle § 3 odst. 2 zákona č.
/ Sb.
1.
Název sbírky :
2.
Název nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky :
sídlo
nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :
rodné
číslo :
3.
Název nebo jméno a příjmení správce sbírky,
jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního
samosprávného celku, nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická
osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky :
sídlo
nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :
rodné
číslo :
4.
Označení sbírky :
1
- geologická 2 - petrografická
3
- mineralogická 4 - paleontologická
5
- botanická 6 - mykologická
7
- entomologická 8 - zoologická
9
- archeologická 10 - historická
11
- etnografická 12 -antropologická
13
- numizmatická 14 - militária
15
- výtvarného umění 16 - uměleckého řemesla
17
- uměleckoprůmyslové práce 18 - knihy
19
- písemnosti a tisky 20 - negativy a diapozitivy (sbírkové)
21
- fotografie, filmy, videozáznamy a jiná 22 - přenesené
historické stavby
(“skanzen”)
obrazová nebo zvuková
média (sbírkové)
23
- věda, technika a průmyslová výroba 24 - další
*)...............................................
25
- jiná **)..............................................
--------
*)
sbírka, která není uvedena ve výčtu označení sbírek
**)
sbírka, která obsahuje jednotlivé sbírkové předměty z různých
oborů
5. Charakteristika sbírky
:
označení
území , z něhož sbírka převážně pochází :
jaké
časové období sbírka převážně dokumentuje a stručná
historie sbírky
:
c) jaké
druhy předmětů a materiálů jsou ve sbírce zejména zastoupeny :
d)
seznam jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří
nebo výčet jejich evidenčních čísel (uveďte
v příloze):
Vyplní vlastník sbírky,
jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu *)
Datum : Podpis vlastníka
sbírky nebo :
Datum : Podpis a razítko
správce sbírky, jde-li o sbírku,
kterou fyzická nebo právnická
osoba spravuje na
základě
smlouvy s vlastníkem sbírky:
Vyplní
organizace státu nebo územního samosprávného celku, která
sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní
samosprávný celek*)
Datum
: Podpis a razítko odpovědného zaměstnance organizace, která
sbírku spravuje:
*)
nehodící se škrtněte
Vyplní ministerstvo
Evidenční
číslo sbírky :
Datum zápisu:
Razítko
a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva:
Část
A tiskopisu zůstává ministerstvu, část B se vydá vlastníkovi
sbírky
Část
B
Žádost
o zápis do centrální evidence podle § 3 odst. 2 zákona č.
/ Sb.
1.
Název sbírky :
2.
Název nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky :
sídlo
nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :
rodné
číslo :
3.
Název nebo jméno a příjmení správce
sbírky,
jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního
samosprávného celku, nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická
osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky :
sídlo
nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo
:
rodné
číslo :
4.
Označení sbírky :
1
- geologická 2 - petrografická
3
- mineralogická 4 - paleontologická
5
- botanická 6 - mykologická
7
- entomologická 8 - zoologická
9
- archeologická 10 - historická
11
- etnografická 12 -antropologická
13
- numizmatická 14 - militária
15
- výtvarného umění 16 - uměleckého řemesla
17
- uměleckoprůmyslové práce 18 - knihy
19
- písemnosti a tisky 20 - negativy a diapozitivy (sbírkové)
21
- fotografie, filmy, videozáznamy a jiná 22 - přenesené
historické stavby (“skanzen”)
obrazová nebo zvuková
média (sbírkové)
23
- věda, technika a průmyslová výroba 24 - další
*)...............................................
25
- jiná **)..............................................
--------
*)
sbírka, která není uvedena ve výčtu označení sbírek
**)
sbírka, která obsahuje jednotlivé sbírkové předměty z různých
oborů
5. Charakteristika sbírky
:
označení
území , z něhož sbírka převážně pochází :
jaké
časové období sbírka převážně dokumentuje a stručná
historie sbírky
:
c) jaké
druhy předmětů a materiálů jsou ve sbírce zejména zastoupeny :
d) seznam jednotlivých
sbírkových
předmětů, které sbírku tvoří nebo výčet jejich evidenčních
čísel (uveďte
v příloze):
Vyplní vlastník sbírky,
jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu *)
Datum : Podpis vlastníka
sbírky nebo :
Datum : Podpis a razítko
správce sbírky, jde-li o sbírku,
kterou fyzická nebo právnická
osoba spravuje na
základě
smlouvy s vlastníkem sbírky:
Vyplní
organizace státu nebo územního samosprávného celku, která
sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní
samosprávný celek*)
Datum
: Podpis a razítko odpovědného zaměstnance organizace, která
sbírku spravuje:
*)
nehodící se škrtněte
Vyplní ministerstvo
Evidenční
číslo sbírky :
Datum zápisu:
Razítko
a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva:
č. 2 k vyhlášce č. / Sb.
Vzor
tiskopisu podle § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.
Část
A tiskopisu se vydá vlastníkovi sbírky, část B zůstává
ministerstvu,
Osvědčení
o provedeném zápisu do centrální evidence podle § 5 odst. 1
zákona č. / Sb.
Ministerstvo
kultury podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.,
o
s v ě d č u j e,
že
sbírka:
Název
sbírky:
Název
nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky:
sídlo
nebo místo trvalého pobytu:
identifikační
číslo nebo rodné číslo:
byla
dne ........................... zapsána do centrální evidence pod
evidenčním číslem ............................... Nedílnou
součástí tohoto osvědčení je potvrzená část B žádosti o
zápis do centrální evidence, v níž je sbírka určena a
popsána .
Osvědčení
o provedeném zápisu do centrální evidence podle § 5 odst. 1
zákona č. / Sb.
Ministerstvo
kultury podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.,
o
s v ě d č u j e ,
že
sbírka:
Název
sbírky:
Název
nebo jméno vlastníka sbírky:
sídlo
nebo místo trvalého pobytu:
identifikační
číslo nebo rodné číslo:
byla
dne ............................. zapsána do centrální evidence
pod evidenčním číslem ............................. . Nedílnou
součástí tohoto osvědčení je potvrzená část B žádosti o
zápis do centrální evidence, v níž je sbírka určena a
popsána.
plastotypové
razítko Ministerstva kultury podpis odpovědného zaměstnance
Ministerstva
kultury
č. 3 vyhlášce č. / Sb.
Vzor
tiskopisu podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.
Část
A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají
vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé
sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak
při vývozu, tak při zpětném dovozu.
Evidenční
číslo žádosti :
Část
A
Ž
Á D O S T
o
vydání povolení podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.
Vyplní
vlastník sbírky
Vlastník sbírky
..............................................................................nebo
organizace,
(název
nebo jméno a příjmení)
která
sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní
samosprávný
Ministerstvo
kultury po ověření údajů v centrální evidenci
p
o v o l u j e
podle
§ 11 zákona č. ......../...Sb., vývoz sbírky nebo jednotlivých
sbírkových předmětů uvedených v této žádosti, které
jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou v centrální
evidenci pod názvem........................................ a
evidenčním číslem ............................................
Datum
vydání : Razítko a podpis odpovědného
zaměstnance
ministerstva :
Toto
povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.
Část
A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají
vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé
sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak
při vývozu, tak při zpětném dovozu.
Evidenční
číslo žádosti :
Část
B
Ž
Á D O S T
o vydání povolení podle
§ 11 odst. 2 zákona
č. / Sb.
Vyplní
vlastníksbírky
Vlastník
sbírky............................................................................
nebo organizace,
(název
nebo jméno a příjmení)
která
sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká
republika nebo územní samosprávný
Ministerstvo
kultury po ověření údajů v centrální evidenci
p
o v o l u j e
podle
§ 11 zákona č. ......../ ....Sb., vývoz sbírky nebo
jednotlivých sbírkových předmětů uvedených v této
žádosti, které jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou
v centrální evidenci pod názvem
........................................... a evidenčním
číslem................................................
Datum
vydání : Razítko a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva
:
Toto
povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.
Část
A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají
vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé
sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak
při vývozu, tak při zpětném dovozu.
Evidenční
číslo žádosti :
Část
C
Ž
Á D O S T
o
vydání povolení podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.
Vyplní
vlastník sbírky
Vlastník
sbírky
..............................................................................nebo
organizace, (název
nebo jméno a příjmení)
která
sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní
samosprávný
Ministerstvo
kultury po ověření údajů v centrální evidenci
p
o v o l u j e
podle
§ 11 zákona č. ......../ ....Sb., vývoz sbírky nebo
jednotlivých sbírkových předmětů uvedených v této
žádosti, které jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou
v centrální evidenci pod názvem
........................................a evidenčním číslem
.................................................
Datum
vydání : Razítko a odpovědného zaměstnance ministerstva podpis
:
Toto
povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.
Vyplní
celní orgán
Místo
pro záznamy celních orgánů.
Vývoz,
jehož účelem není trvalé ponechání zboží v zahraničí
a u něhož se předpokládá zpětný dovoz v nezměněném
stavu*),
Propuštění
zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, za účelem
opravy (preparace, konzervování, restaurování)*).
Sbírka
nebo jednotlivé sbírkové předměty uvedené v této žádosti
jsou vyváženy z území České republiky.
Sbírka
nebo jednotlivé sbírkové předměty uvedené v této žádosti
se vracejí na území České republiky.
Datum
: Razítko a podpis :
----------
*)
nehodící se škrtněte
II
Texty
částí zákonů v platném znění s vyznačením
navrhovaných změn a doplnění
K části
druhé návrhu zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně
zákona č.71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní
hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní
povahy)
(1)
Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou
přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které
jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a
splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.
((2)
Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky,1)
sbírkové předměty,2)
na archiválie3)
a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění
žijících autorů.
Tento
zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní
památky,1)
sbírky muzejní povahy2),
sbírkové předměty2),3),
archiválie4)
a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění
žijících autorů.
2)
Zákon č. / Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o
změně zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů
kulturní hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové
péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách
muzejní povahy).
K části
třetí návrhu zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně
zákona č.71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní
hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve
znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní
povahy)
(1)
Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních
památek podle dřívějších právních předpisů se považují za
kulturní památky podle tohoto zákona.
(2)
Národní kulturní památky prohlášené za ně podle
dřívějších právních předpisů se považují za národní
kulturní památky podle tohoto zákona. Památkové rezervace
prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů
se považují za památkové
rezervace podle tohoto zákona. Ochranná pásma zřízená
podle dřívějších právních předpisů se považují za
ochranná pásma podle
tohoto
zákona.
(3)
Povolení k archeologickým výzkumům vydaná podle
dřívějších právních předpisů se považují
za povolení podle tohoto zákona.
(4)
Movité kulturní památky a národní kulturní památky podle
zákona Slovenské národní rady o státní památkové péči,
jsou-li na území České republiky, se považují za kulturní
památky a národní kulturní památky podle tohoto
zákona.
(5)
Za kulturní památky a za národní kulturní památky podle
tohoto zákona se nepovažují archiválie uznané za kulturní
památky nebo prohlášené za národní kulturní památky
podle zvláštních předpisů.25)
((6)
Na kulturní památky a národní
kulturní památky uložené nebo přenesené do muzeí a galérií
se tento zákon nevztahuje.)