Důvodová zpráva

Vládní návrh zákona o ochraně sbírek muzejní povahy

Sněmovní tisk: č. 427, 3. volební období

Průběžně zpracováváme a vylepšujeme obsah důvodových zpráv. Tento dokument může mít drobné nedostatky ve formátování — aktivně na nich pracujeme.

Tento dokument obsahuje důvodovou zprávu k návrhu zákona ze sněmovního tisku PSP ČR — záměr zákonodárce a odůvodnění jednotlivých ustanovení.
im nakládání s ním podobně, jako tomu je v ostatních evropských zemích. Má-li být národní bohatství trvale uchováno, musí být součástí zvláštního režimu i jisté omezení volného pohybu (vývozu) jeho jednotlivých předmětů.

Pro nakládání s touto částí předmětů uchovávaných in fondo (tj. vyjímaných ze svého původního prostředí a shromažďovaných na k tomu určených místech) není žádný zvláštní režim stanoven, vyjma zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve znění pozdějších předpisů, který se však sbírek dotýká pouze okrajově, neboť upravuje především postavení institucí spravujících sbírky, a to státních a obecních, sbírky však nevymezuje a jejich ochranu nezajišťuje, zvláštní režim nakládání s nimi nestanoví a zrušení muzea nebo změnu zřizovatele pomíjí. Účinná ochrana této části národního bohatství (včetně ochrany historických knižních fondů a mobiliářů hradů a zámků, na niž lze zákon o sbírkách rovněž aplikovat) tak není zajištěna. Změnit tento stav způsobem běžným ve většině evropských států je účelem předkládaného zákona.

Sbírky jednoznačně určené k trvalému uchování ve veřejném zájmu procházející v současné době změnami vlastnických vztahů je nutno uchovat v jejich celistvosti, která je nejvyšší kvalitou schopnou vypovídat o světě a zprostředkovávat odkaz minulých generací generacím budoucím.

Vzhledem k tomu, že kulturní památky a archiválie jsou chráněny zvláštními zákony a protože zákon o muzeích a galeriích je poplatný době vzniku a neodpovídá současné situaci, kdy je nutno řešit především problematiku ochrany samotných sbírek a nikoli institucionální úpravu, navrhlo Ministerstvo kultury jeho zrušení a přistoupilo ke zpracování návrhu zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a změně a doplnění některých dalších zákonů. Tedy k úpravě, která by zaručovala ochranu předmětů movitého kulturního dědictví tvořících sbírky muzejní povahy, režim nakládání s nimi, způsob a podmínky jejich zápisu do centrální evidence sbírek muzejní povahy, práva a povinnosti vlastníků sbírek zapsaných do centrální evidence, podmínky jejich vývozu a sankce za porušení povinností. Současně je do navrhovaného zákona přenesen pojem muzeum a galerie, včetně jejich činností, čímž bude tento pojem v právním řádu zachován. Návrh nového zákona reflektuje jednak tradici nakládání se sbírkami u nás a jednak i současnou situaci a především ohrožení movitého kulturního dědictví, vyplývající ze změn vlastnických vztahů, nelegálního vývozu apod. a stanoví, že veškeré sbírky ve vlastnictví státu nebo územních samosprávných celků se zapisují ze zákona do centrální evidence, čímž je zabezpečena jejich ochrana, a to i do budoucna a pouze u ostatních vlastníků sbírek je ponecháno na jejich vůli, požádají-li rovněž o zápis do centrální evidence.Vymezit sbírky muzejní povahy zcela jednoznačně a “jednou pro vždy” není možné, protože výčet toho, co může být sbíráno a co má historický, umělecký nebo vědecký význam nikdy nebude konečný. Vyvíjí se s rozvojem poznání, předmětem sběratelské činnosti se stále stávají nové a nové okruhy hmotných dokladů přírody i historie. Řada sbírek je také vymezena územím, z něhož jsou sbírkové předměty shromažďovány a tyto sbírky obsahují nejrůznější přírodniny a nejrůznější lidské výtvory z různých oborů lidské činnosti. Naprosto přesné vymezení toho, co může být předmětem sběratelské činnosti, neexistuje proto nikde na světě. Naopak - známé jsou i zcela volné definice sbírek jako např., “soubory věcí patřících k sobě” (Nizozemí).

Návrh zákona o ochraně sbírek muzejní povahy vychází z mezinárodních závazků České republiky obsažených ve smluvních dokumentech publikovaných ve vyhlášce č. 94/1958 Sb., o Úmluvě na ochranu kulturních statků za ozbrojeného konfliktu a Protokolu k ní, a dále ve vyhlášce č. 15/1980 Sb., o Úmluvě o opatřeních k zákazu a zamezení nedovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků.

Komunitární právo oblast ochrany movitého kulturního dědictví neřeší komplexně, ochranu sbírek neupravuje žádným způsobem, ale zabývá se především otázkami úpravy vývozu předmětů kulturní hodnoty za hranice Evropské unie a navracení kulturních statků, které byly nezákonně vyvezeny z území členského státu.

Podle článku 36 Smlouvy o založení Evropských společenství si každý členský stát mimo jiné může definovat národní legislativou “národní poklad”, který nepodléhá zásadě volného pohybu zboží.

Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92/EEC upravuje vývoz předmětů kulturní hodnoty mimo hranice Evropské unie. Jeho provádění je dáno Směrnicí č. 93/752/EEC, novelizovanou Směrnicí č. 98/1526/EEC. Předměty, kterých se Nařízení týká, stanovuje

, kde vymezujícími kriterii jsou stáří a cena předmětu. V rámci Evropské unie se jinak předměty kulturní hodnoty pohybují volně, pokud ovšem netvoří součást “národního pokladu” členského státu.

Pokud je takový předmět vyvezen z území členského státu nezákonně, tj. v rozporu s jeho národní legislativou nebo v rozporu s Nařízením č. 3911/92/EEC, vztahuje se na něj Směrnice č. 93/7/EEC o navracení kulturních statků, nezákonně vyvezených z území členského státu. Tato Směrnice předpokládá, že členské státy mají národní legislativou jasně definovaný “národní poklad”.

V rámci screeningu Kapitoly I - Volný pohyb zboží a Kapitoly 25 - Celní unie, který proběhl v roce 1998, byl dohodnut následující postup přijímání legislativy Evropské unie:

Směrnice č. 93/7/EEC o navracení kulturních statků nezákonně vyvezených z území členského státu bude přijata formou zvláštního zákona, který zavede do českého právního řádu režim navracení těchto statků. Bude se týkat kulturních statků, které jsou chráněny národními zákony členských států, nebo byly vyvezeny v rozporu s Nařízením č. 3911/92/EEC o vývozu kulturních statků.

Nařízení č. 3911/92/EEC se týká předmětů kulturní hodnoty, které nejsou chráněny národními legislativami, po území Evropské unie se mohou volně pohybovat, a pouze jsou-li vyváženy mimo území Evropské unie a splňují-li kriteria stáří a ceny, dané přílohou k Nařízení, je nutné požádat o vydání osvědčení oprávněnou organizaci. Toto Nařízení po přijetí České republiky do Evropské unie začne platit k datu vstupu.

Z uvedeného vyplývá, že předkládaný zákon o sbírkách muzejní povahy je součástí národní legislativy, nemá žádný protějšek v legislativě Evropské unie, ale je důležitý pro uplatňování uvedených dvou předpisů. Jeho základním účelem je vymezit část národního pokladu, resp. národního bohatství České republiky - sbírky muzejní povahy, aby bylo zřejmé, na co se vztahuje ustanovení článku 36 “Smlouvy o založení Evropských společenství”. Ale zároveň tím, že určuje sbírky jako součást “národního pokladu”, vytváří předpoklad spolu se zákony o archivnictví a o státní památkové péči k přijetí Směrnice č. 93/7/EEC. Předměty, které budou vyvezeny v rozporu s touto národní legislativou, budou muset být podle zmíněné Směrnice vráceny.

Navrhovaný zákon definuje pojem sbírka muzejní povahy, což je základním předpokladem ochrany ve většině evropských zemích, a dále stanoví, že sbírky nebo jejich součásti, t.j. i jednotlivé sbírkové předměty lze vyvážet do zahraničí pouze na dobu určitou a na základě povolení ministerstva. Jedna z částí formuláře povolení doprovází předmět a představuje tudíž i zprávu pro příjemce, že předmět je součástí sbírky a byl vyvezen z České republiky legálně. Navrhovaná úprava odpovídá základním principům výše zmíněných norem a úmluv. Navržený formulář pro povolení k vývozu je s těmito normami rovněž v souladu. Zákon v tomto smyslu doplní zákony o archivnictví, o státní památkové péči a o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, které vycházejí ze stejného principu a pro celou oblast movitého kulturního dědictví tak bude stanoven režim legálních vývozů. Každý příjemce předmětu, tvořícího součást movitého kulturního dědictví a pocházejícího z území České republiky, tak bude informován o tom, že předmět je buď archiválií (zákon o archivnictví), kulturní památkou (zákon o státní památkové péči), součástí sbírky (navrhovaný zákon o ochraně sbírek muzejní povahy) nebo předmětem kulturní hodnoty (zákon o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty). Ustanovení navrhovaného zákona rovněž odpovídají Úmluvě o opatřeních k zákazu a zamezení nepovoleného dovozu, vývozu a převodu vlastnictví kulturních statků UNESCO (vyhláška č. 15/1980 Sb.), a to jednak stanovením principů legálního vývozu (a tedy i legálního dovozu ze strany zemí, do nichž budou sbírky nebo jejich části vyváženy) a jednak úpravou některých náležitostí převodu vlastnictví ke sbírkám, jejichž podrobnosti, vyplývající z Úmluvy, budou muset být uvedeny v příslušném právním předpisu. Zákonem je zajištěno i plnění Doporučení týkající se zpřístupnění muzeí a galerií UNESCO z roku 1960, Relevantní ustanovení komunitárního práva tedy navrhovaný zákon přebírá.

V rámci širší legislativní úpravy je ochrana movitého kulturního dědictví upravena ve většině evropských zemí, např. v Rakousku (zákon o organizaci výzkumu, zákon o podpoře výzkumu z r. 1989), v Německu (zákony spolkových zemí a další právní normy), Slovinsku (zákon o veřejném zájmu v kultuře z r. 1994), ve Švédsku (zákon o památkové péči) a ve Španělsku (zákon o španělském kulturním dědictví z r. 1985).

Samostatné zákony upravující postavení muzeí a ochranu jejich sbírek jsou např. ve Finsku (zákon o státním financování muzeí z r. 1989), ve Francii (programový zákon o muzeích z r. 1978), v Dánsku a Velké Británii (zákony o transformaci národních muzeí z r. 1992), v Holandsku (zákon o autonomii státních muzeí z r. 1993), v Polsku a Bulharsku (zákony o muzeích).

K ochraně kulturního bohatství proti nebezpečí poškození nebo zničení způsobeným krádežemi, nezákonnými vykopávkami nebo nezákonným obchodem vyvíjí neustálou aktivitu UNESCO. Jde zejména o četná doporučení přijímaná Generální konferencí UNESCO, kam patří např. Doporučení týkající se zpřístupnění muzeí a galerií z roku 1960 a Doporučení týkající se ochrany movitých kulturních statků z roku 1978. Obě uvedená doporučení jsou v návrhu zákona zohledněna. Do problematiky ochrany kulturního dědictví spadá také Doporučení tradičního umění a folklóru a Doporučení týkající se archeologického výzkumu. Lze konstatovat, že nejzásadnější požadavky obsažené ve výše uvedených doporučeních jsou v návrhu zakotvena, přičemž návrh nerozlišuje různé druhy sbírek. Skutečnost, že se v navrhovaném zákoně definuje pojem sbírka, dává první předpoklad k budoucímu přístupu České republiky k Úmluvě UNIDROIT o odcizených nebo nezákonně vyvezených předmětech kulturní hodnoty, která pro předměty pocházející ze sbírek stanoví zvláštní režim.

Zákon o sbírkách muzejní povahy se bude týkat ochrany (a uplatnění zvláštního režimu) cca 220 sbírkových fondů uchovávaných v muzeích a galeriích a cca 100 sbírkových fondů jiných (včetně historických knižních fondů a mobiliářů hradů a zámků). Předpokládaný nárůst chráněných sbírek v dalším období se může pohybovat řádově pouze v desítkách.

Přijetí navrhovaného zákona o sbírkách muzejní povahy odpovídá tedy jak obecné potřebě ochrany kulturního dědictví pociťované nejen v České republice, ale i v Evropě. Jeho přijetím by se Česká republika zařadila mezi většinu evropských zemí, které již svůj národní poklad národní legislativou chrání.

Předkládaný návrh zákona o sbírkách muzejní povahy není v rozporu s mezinárodními úmluvami v oblasti ochrany kulturního dědictví, jimiž je Česká republika vázána, naopak přispěje k jejich naplňování, a není v rozporu s komunitárním právem Evropské unie, které se podle čl. 1 Nařízení Rady (EHS) č. 3911/92/EEC a prováděcí Směrnice č. 93/752/EEC, novelizované Směrnicí č. 98/1526/EEC na navrhovaný předmět úpravy nevztahuje. Naopak v souladu s čl. 36 Smlouvy o založení Evropských společenství vymezuje jednu z částí národního pokladu. Návrh zákona o sbírkách muzejní povahy je slučitelný s právem Evropských společenství.

Navrhovaný zákon bude mít následující dopad na státní rozpočet:

Nároky na státní rozpočet v roce zřízení centrální evidence

a) navýšení počtu zaměstnanců Ministerstva kultury o dva a zajištění mzdových prostředků a prostředků na cestovné; tito zaměstnanci povedou centrální evidenci a budou kontrolovat dodržování zákona

- mzdové prostředky - 400 tis. Kč

- náklady na cestovné - 100 tis. Kč

Celkem 500 tis. Kč přepočteno na celý rok. Náklady by zůstaly zachovány i v dalších letech.

b) navýšení finančních prostředků na realizaci usnesení vlády č. 285 ze dne 9.5.1996 (EZS, informační systémy včetně evidence, nákupy předmětů do sbírek) na celkovou částku 100 000 tis. Kč ročně (nyní cca 78 000 tis. Kč),

c) zajištění jednorázové částky v roce následujícím po roku nabytí účinnosti zákona na dovybavení a rozšíření konzervátorských a restaurátorských pracovišť včetně navýšení počtu zaměstnanců o 10 a zajištění mzdových prostředků pro vybrané státní příspěvkové organizace (muzea a galerie):

- Národní galerie v Praze - 6000 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 2 zaměstnance),

- Národní muzeum v Praze - 7000 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 2 zaměstnance),

- Uměleckoprůmyslové muzeum v Praze - 2500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 1 zaměstnance),

- Národní technické muzeum v Praze - 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 1 zaměstnance),

- Moravské zemské muzeum v Brně - 2500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 2 zaměstnance),

- Slezské zemské muzeum v Opavě - 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 1 zaměstnance),

- Moravská galerie v Brně - 1500 tis. Kč (zahrnuje mzdové prostředky pro 1 zaměstnance)

Celkem 22 500 tis. Kč, v dalších letech by zůstaly pouze náklady na mzdové prostředky uvedených 10 zaměstnanců.

d) navýšení finančních prostředků na výkupy kulturních statků na celkovou částku 70 000 tis.Kč (současný stav je cca 30 000 tis.Kč).

Předpokládá se, že na každé čtyřleté období ( volební) by byla stanovena priorita v poskytování příspěvků ze státního rozpočtu v materiálu, předloženém vládě ČR ke schválení (1998 - 2001 - bezpečnost sbírek muzejní povahy, evidence, výkupy, 2001 - 2004 - ochrana sbírek před působením vnějších vlivů, apod.), čímž by se postupně zajišťovala komplexní ochrana a správa sbírek, na jejichž uchování je veřejný zájem.

Naznačit výši příspěvků podle jednotlivých vlastníků sbírek je v této chvíli předčasné, protože je sice známo, kolik sbírek ve vlastnictví České republiky a obcí bude zapsáno v centrální evidenci, ale není známo, kolik ostatních právnických a fyzických osob z vlastní vůle o zápis svých sbírek do centrální evidence požádá. Je však možné stanovit základní princip, který bude vycházet především z významu (historické, umělecké nebo vědecké hodnoty) sbírky, z míry jejího ohrožení, stavu jejího uložení a ze stanovené priority na dané období.

K § 1 a 2

Tato ustanovení stanoví předmět působnosti zákona a vymezují pojmy sbírka muzejní povahy a sbírkový předmět.

K § 3

Centrální evidence sbírek jako základní nástroj k vymezení sbírek a předpoklad jejich účinné ochrany je institut srovnatelný např. s ústředním seznamem kulturních památek vedeným podle zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů z hlediska jejich evidence, ale z hlediska zápisu je odlišný, neboť v případě centrální evidence vyplývají od okamžiku zápisu sbírky do ní pro vlastníka povinnosti narozdíl od ústředního seznamu vedeného pro potřeby památkové péče.

Návrh rozlišuje mezi sbírkami ve vlastnictví státu a územních samosprávných celků na straně jedné a sbírkami ve vlastnictví soukromých právnických nebo fyzických osob na straně druhé. Sbírky ve vlastnictví České republiky a územních samosprávných celků jsou zapsány do centrální evidence ze zákona, přičemž o zápisu ostatních sbírek rozhoduje ministerstvo na základě žádosti vlastníků sbírek.

K § 4

Toto ustanovení má procesní povahu a upravuje způsob podání žádosti o zápis sbírky do centrální evidence.

Pro kvalifikované posouzení sbírky a následné rozhodnutí o zápisu musí ministerstvo získat potřebné údaje o sbírce, jejím vlastníku. popř. správci. Z tohoto důvodu je navržen vzor potřebného formuláře uvedený v prováděcím právním předpise, ze kterého zároveň vyplývá rozsah těchto údajů a jejichž prostřednictvím splní vlastník povinnost je poskytnout .

V případě zápisu sbírek ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku je pro organizace státu nebo územního samosprávného celku stanovena rovněž povinnost podat žádost o zápis na předepsaném formuláři, a to z důvodů získání nezbytných údajů potřebných pro řádný zápis sbírky do centrální evidence.

K § 5

Ministerstvo může rozhodnout o zápisu sbírky do centrální evidence na základě žádosti vlastníka sbírky, jde-li o soukromou právnickou nebo fyzickou osobu, pokud sbírka naplňuje pojmové znaky podle tohoto zákona. Zápis sbírky do centrální evidence na základě žádosti vlastníka sbírky vyjadřuje jednak vůli vlastníka sbírku trvale uchovávat ve své celistvosti a umožnit její veřejné užívání, a jednak po posouzení osvědčuje důležitost, resp. významnost sbírky pro prehistorii, historii, umění, literaturu, techniku, přírodní nebo společenské vědy. Zápis sbírky do centrální evidence je tedy v tomto případě vyjádřením veřejného zájmu na realizaci tohoto rozhodnutí a závazku tuto realizaci podporovat poskytováním určitých služeb, popřípadě i poskytováním finančních prostředkůz veřejných prostředků. Omezení některých práv (např. volného vývozu do zahraničí) vyplývá tedy jednak ze zmíněného svobodného rozhodnutí vlastníka trvale uchovávat sbírku a jednak je kompenzováno způsobem stanoveným v zákoně. Pokud sbírka nesplňuje pojmové znaky podle tohoto zákona ministerstvo žádost o zápis zamítne.

Pro posuzování žádostí vlastníků o zápis do centrální evidence se předpokládá poradní sbor odborníků, v němž budou zástupci přírodovědců, historiků a historiků umění a jehož stanoviska budou jedním z podkladů pro objektivní posouzení předmětné sbírky a její zápis do centrální evidence.

K § 6 a 7

Do centrální evidence se budou zapisovat údaje identifikující sbírku a jejího vlastníka, popřípadě jejího správce.

S ohledem na soustavnou práci se sbírkami umožňuje zákon zápis změn údajů do centrální evidence na žádost vlastníka, který je povinen podat písemný návrh na změnu zápisu ve stanovené lhůtě.

Pokud se jedná o změny údajů podle § 6 odst. 1 písm. a), b), d), e) a f), jde o údaje administrativního charakteru, které nemění rozsah sbírky, a proto je možné požádat o zápis jejich změny až poté, kdy k nim došlo. Naopak u údajů podle § 6 odst. 1 písm. c) dochází k změnám rozsahu samotné sbírky, a proto je nutné požádat o změnu zápisu předem. V případě, že dojde ke změnám údajů zapsaných pod písm.c) v § 6 (seznam sbírkových předmětů nebo výčet evidenčních čísel), rozhoduje o nich ministerstvo po posouzení úplnosti a správnosti údajů zapsaných v seznamu sbírkových předmětů nebo opodstatněnosti vyřazení sbírkového předmětu z tohoto seznamu. Základem tvorby sbírek je vůle vlastníka, a proto je třeba zaručit, aby zásahy ministerstva do této tvorby byly minimální, z tohoto důvodu je tedy v návrhu zakotven právní nárok na zápis změn podle tohoto písmena.

V zájmu zjednodušení řízení se v případě provedení změn údajů v centrální evidenci nevydává rozhodnutí, pouze se tyto změny provedou, přičemž vlastníku je jejich provedení oznámeno, pouze pro případ, že ministerstvo návrhu na změnu zápisu nevyhoví vydá rozhodnutí.

K § 8

Zákon stanoví podmínky pro zrušení zápisu sbírky v centrální evidenci, a to jednak z vlastního  podnětu ministerstva nebo z jiného podnětu a stanoví taxativně podmínky, kdy tak lze učinit, a jednak na žádost vlastníka, kdy tak lze učinit i bez splnění uvedených podmínek. Sbírky ve vlastnictví státu nebo územního samosprávného celku této výjimce nepodléhají. Při stanovení data, ke kterému lze zápis v centrální evidenci zrušit, bere ministerstvo v úvahu návrh vlastníka sbírky.

K § 9 a 10

V ustanoveních jsou vyjmenovány povinnosti vlastníků, které jsou povinni plnit a jejichž plnění zaručuje účel zákona. Tyto povinnosti mají různý charakter a vztahují se zejména k vedení sbírek a způsobu jejich uchovávání, popř. vztahu k třetím osobám. Ustanovení vymezuje obsah pojmu sbírkový předmět neupotřebitelný a sbírkový předmět přebytečný, neboť tyto pojmy mají v rámci navrhovaného zákona natolik specifický obsah, vyplývající jak ze  samotné povahy sbírek, tak i z práce s nimi, že je nezbytné je pro tento zákon specielně vymezit.

Plnění stanovených povinností se ve stejném rozsahu vztahuje i na organizace státu nebo územního samosprávného, které spravují sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek,

Sbírky zapsané v centrální evidenci, jsou předmětem systému ochrany movitého kulturního dědictví a na jejich správu a využívání mohou být proto vlastníkům poskytovány finanční prostředky ze státního rozpočtu, státních fondů, nebo z rozpočtů územních samosprávných celků. Poskytování těchto prostředků se řídí obecnými předpisy. Jelikož poskytování příspěvků z veřejných prostředků sbírky zhodnocuje, lze jejich poskytnutí podmínit lhůtou, během níž nemůže vlastník sbírky požádat o zrušení zápisu v centrální evidenci, pokud tak učiní před uplynutím stanovené lhůty, je povinen poměrnou část poskytnutého příspěvku vrátit.

Organizace státu nebo územního samosprávného celku, určené ministerstvem, budou poskytovat vlastníkům soukromých sbírek odbornou pomoc bezplatně a za úplatu služby spočívající v preparaci, konzervování a restaurování. Vychází se z předpokladu, že poskytováním těchto služeb a odborné a metodické pomoci budou pověřena státní muzea a galerie s ohledem na jejich odborné vybavení a způsobilost. Poskytování těchto služeb bude částečnou kompenzací za omezení vlastnického práva, na které vlastník zápisem do centrální evidence přistupuje.

Vzhledem k tomu, že převážná část sbírek bude uchovávána v muzeích a galeriích definuje návrh rovněž tyto pojmy. Muzeum, popřípadě galerie je instituce, jejímž úkolem jsou určité činnosti, které nemůže vykonávat fyzická osoba, neboť není vybavena jak materielně, technicky, organizačně, tak ani vědecky. Muzeum je tedy vymezeno souborem činností, které je nutno zajišťovat, čímž se odlišuje od jednotlivých vlastníků souborů nevykonávajících tyto činnosti.

K § 11

Zákon umožňuje vývoz sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů pouze z taxativně uvedených důvodů a za předpokladu, že bude doložen povolením.

Vydání povolení je podřízeno režimu správního řádu se všemi důsledky z toho vyplývajícími, pro zjednodušení tohoto postupu se v kladném případě navrhuje odchylka.

Pro kontrolu oběhu vyvážených předmětů a dodržování platnosti povolení je zavedena povinnost vlastníka po zpětném dovozu sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů ze zahraničí zaslat ministerstvu část C tiskopisu označenou celními orgány, popř. je povinen na vyzvání umožnit ministerstvu zjištění totožnosti předmětu.

K § 12 , 13 a 14

Vzhledem k tomu, že sbírky jsou zvláštní druh hmotného investičního majetku, který se vede pouze v operativní evidenci a neúčtuje se o něm, přistoupil předkladatel ke zvláštní úpravě inventarizace s vyloučením zákona o účetnictví na tomto úseku. Právě z důvodu zvláštnosti sbírky se při inventuře porovnává kromě souladu evidenčních záznamů se skutečným stavem také fyzický stav sbírkových předmětů a jejich prostředí. Inventarizace se provádí periodicky podle plánu nebo mimořádně, např. při změně odpovědných osob. Stanovená  opatření k nápravě zjištěných nedostatků a případných ztrát oznamuje vlastník sbírky v případě řádné inventarizace ministerstvu.

Provádění kontroly dodržování povinností dle zákona je svěřeno ministerstvu především vzhledem k tomu, že komplexně zajišťuje veškerou činnost plynoucí z navrhované úpravy. Z tohoto důvodu je nutné, aby i kontrola byla prováděna ministerstvem.

Zákon umožňuje ukládání sankce za jeho neplnění. Postih za porušení povinností stanovených zákonem není záměrně rozdělen na přestupky a správní delikty, ale  návrh počítá pouze se správními delikty s objektivní odpovědností. Ukládání, vybírání a vymáhání sankcí provádí ministerstvo.

Inventarizace a ukládání sankcí za porušení povinností stanovených tímto zákonem se ve stejném rozsahu vztahuje i na organizace státu nebo územního samosprávného, které spravují sbírky, jejichž vlastníkem je Česká republika nebo územní samosprávný celek.

K § 15, 16 a 17

Ustanovení vymezuje vztah navrhovaného zákona k některým vybraným právním předpisům, jichž se může dotýkat, a to zejména ke správnímu řádu, jemuž budou až na drobné odchylky podléhat veškerá řízení podle tohoto zákona, to je především zápis do centrální evidence, zápis změn údajů, zrušení zápisu a vývoz sbírek do zahraničí, s výjimkou vybírání a vymáhání pokut, kde se postupuje podle zvláštního právního předpisu.

Pokud jsou součástí sbírek archiválie, vymezuje se vztah navrhovaného zákona k zákonu o archivnictví tak, aby bylo nepochybné, že archiválie kromě režimu podle navrhovaného zákona podléhají co se týče evidence, ochrany a nakládání rovněž režimu zákona o archivnictví.

Pokud jsou součástí sbírek kulturní památky a národní kulturní památky navrhuje se vymezit vztah zákona o památkové péči a navrhovaného zákona. Navrhovaný způsob vymezení vztahu obou zákonů je zvolen proto, že hodnota věcí prohlašovaných za kulturní památky, popřípadě národní kulturní památky není totožná s hodnotou sbírek muzeí a galerií. Kulturní památky nejsou pouze souborem přírodnin nebo lidských výtvorů vytvářejících sbírku in fondo, významných pro některý obor, ale jsou sbírkou in situ, spolunositeli památkové hodnoty objektů, ve kterých existují, součástí jejich duchovního obsahu a vypovídací schopnosti. Nemohou proto podléhat jinému režimu ochrany a nakládání.

Vzhledem k tomu, že k  zajištění řádné aplikace navrhovaného zákona bude třeba stanovit celou řadu podrobností, které nemusí být explicitně stanoveny zákonem, předpokládá ministerstvo vydání prováděcího předpisu.

Lhůta dvou let pro účinnost zrušení zákona o muzeích a galeriích je navrhována z důvodů organizačně technických, aby bylo možné posoudit a zapsat sbírky ve vlastnictví České republiky nebo územních samosprávných celků uložené v muzeích a galeriích, jejichž objem je dost značný a aby jejich ochrana do té doby podléhala právní úpravě. Za tímto účelem je stanovena povinnost pro organizace státu nebo územního samosprávného celku podat žádost o zápis do centrální evidence na předepsaném formuláři a to nejpozději v této dvouleté lhůtě.

Současně je nutné vyřešit problém dosavadní evidence vedené muzei a galeriemi tak, aby evidence zpracovaná do účinnosti tohoto zákona nemusela být zpracovávána znovu a tím neúměrně navýšena administrativa s tím spojená, ale zároveň aby splňovala požadavky navrhované úpravy.

K § 18

V souvislosti s navrhovaným zákonem a zakotvením pojmu sbírka muzejní povahy, je nutno uvést do souladu stávající právní úpravu obsaženou v zákoně č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty s tímto návrhem. § 2 zákona č. 71/1994 Sb. negativně vymezuje rozsah působnosti mj. ve vztahu ke sbírkovým předmětům s odkazem na zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích. Vzhledem k tomu, že po určitou dobu bude v platnosti spolu s navrhovaným zákonem, je nutné ustanovení týkající se sbírkových předmětů doplnit v tomto směru, včetně doplnění příslušné poznámky pod čarou.

K § 19

Návrh respektuje právní úpravu kulturních památek v zákoně č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči a předpokládá striktní oddělení obou právních režimů. To souvisí i s předpokládaným zrušením zákona o muzeích a galeriích a s navrhovaným § 15 odstavcem 4, který ochranu a nakládání s kulturními památkami vyjímá z režimu navrhovaného zákona. K naplnění tohoto principu je nezbytné příslušné ustanovení památkového zákona zrušit.

K § 20

Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích stanoví základní činnosti muzeí a galerií v dikci i obsahu poplatném době vzniku zákona. Dále popisuje různé druhy muzeí a zmiňuje se o sbírkách muzeí a galerií pouze v obecné rovině, aniž upravuje nakládání s nimi. Upravuje vývoz “předmětů muzejní hodnoty” (nikoliv jen sbírek).

Lze jej tedy považovat za neodpovídající současnému společenskému a politickému vývoji a rovněž z pohledu platného právního řádu dostatečně nereflektující jeho změny. Z tohoto hlediska se navrhuje jeho zrušení jako celku, a zakotvení pojmu muzeum v předkládaném návrhu, aby z právního řádu tento pojem nevymizel, včetně činností, které jej charakterizují, a to i s ohledem na jeho nejen obecné užívání a vnímání, ale i užívání v jiných  právních předpisech (např. daňové zákony).

K § 21

Stanoví se účinnost zákona. Odložená účinnost pro zrušení zákona č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, se navrhuje z důvodů velkého množství sbírek státních a obecních muzeí, které nelze ponechat bez právní úpravy do doby jejich zápisu do centrální evidence, přičemž lze předpokládat, že zápis všech těchto sbírek bude mít dlouhodobější charakter.

V Praze dne 8. listopadu 1999

Předseda vlády

Ing. Miloš Zeman, v.r.

Ministr kultury

Pavel Dostál, v.r.

I

Návrh

Vyhláška

Ministerstva kultury

ze dne ......199..,

kterou se stanoví podrobnosti trvalého uchovávání sbírek muzejní povahy, vedení sbírkové evidence, inventarizace, vyřazování ze sbírkové evidence, vývozu sbírek muzejní povahy a vzory tiskopisů

Ministerstvo kultury stanoví podle § 16 zákona č. .... / ...Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně zákona č.71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní povahy) (dále jen “zákon”):

§ 1

Trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy a jednotlivých sbírkových předmětů

Zvláštním režimem zajišťujícím trvalé uchovávání sbírek muzejní povahy (dále jen “sbírka”) a jednotlivých sbírkových předmětů podle jejich povahy se rozumí:

a) ukládání sbírkových předmětů k trvalému uchovávání ve stavu, který vylučuje jejich destrukci i destrukci jiných sbírkových předmětů s nimiž jsou společně uloženy,

  1. uchovávání v prostorách, v nichž je zajištěno odpovídající fyzikální a chemické prostředí podle povahy materiálu, kterým je zejména stálá teplota, stálá vlhkost vzduchu, minimální prašnost, ochrana proti světelnému záření,

  2. ochrana proti požáru, poškození vodou nebo chemickými látkami,

d) pravidelné ošetřování proti organismům napadajícím některé materiály (bakterie, houby, plísně, hmyz), proti korozi apod.,

e) uchovávání v prostorách zajištěných mechanickými nebo elektronickými ochrannými systémy nebo jejich kombinací .

§ 2

Evidence sbírkových předmětů

(1) Jeden sbírkový předmět může tvořit více věcí movitých nebo nemovitých, jde-li

  1. o přírodniny jednoho druhu nebo jedné systematické skupiny,

  2. o střepový archeologický materiál, nálezy mincí, osteologický materiál včetně antropologického,

  3. o stejné předměty jednoho druhu,

  4. o písemnosti a tisky, kresby a náčrty vážící se k jednomu tématu či jedné osobnosti, fotografie,

  5. o předměty, které tvoří jeden funkční soubor nebo jsou součástmi jednoho funkčního celku.

(2) Ke každému sbírkovému předmětu se pořizuje evidenční záznam obsahující údaje uvedené v § 9 odst. 1 písm. d) zákona, a to nejméně ve dvojím vyhotovení. Jedno vyhotovení se váže do samostatné knihy a uchovává se odděleně. V každém evidenčním záznamu musí být uveden počet kusů. Evidenční záznam může být tiskem z databáze počítače.

(3) Evidenční číslo sbírkového předmětu (dále jen “evidenční číslo”) je číslo uvedené v evidenčním záznamu, který se váže k danému sbírkovému předmětu. Evidenční číslo se skládá z evidenčního čísla sbírky a

  1. evidenčního čísla přírůstkového, sestaveného z čísla pořadového, lomeného číslem označujícím rok zařazení do sbírky, nebo

  2. evidenčního čísla inventárního.

Evidenční číslo identifikuje předmět a je trvalé, s výjimkou vyřazení předmětu ze sbírkové evidence, případně přečíslování přiřazením inventárního čísla sbírkovému předmětu namísto dosavadního označení číslem přírůstkovým.

(4) Evidenční číslo se připojuje k předmětu takovým způsobem, který předmět neznehodnocuje, ale nelze jej při běžné manipulaci s předmětem odstranit.

§ 3

Inventarizace sbírek

(1) Určenou částí sbírky se rozumí 5% sbírkových předmětů každé sbírky. Má-li vlastník sbírky více než 100 000 sbírkových předmětů, rozumí se určeným počtem 2% sbírkových předmětů. Spravuje-li vlastník sbírky více než 1 000 000 sbírkových předmětů, rozumí se určeným počtem 0,5% evidenčních čísel každé sbírky. Sbírkové předměty určené k inventarizaci mohou být shodné se sbírkovými předměty určenými k inventarizaci v předchozím roce maximálně v 5%, není-li používána forma náhodného souboru.

  1. Mimořádnou inventarizaci lze nařídit zejména v těchto případech:

a) pokud došlo k odcizení sbírkových předmětů a je třeba zjistit rozsah škody,

b) po přestěhování sbírky do jiných prostor,

c) byla-li sbírka poškozena vnějšími vlivy,

d) nemohla-li být z jakéhokoliv důvodu v uplynulém kalendářním roce provedena řádná inventarizace.

  1. V zápise o výsledku inventarizace se uvedou jména a příjmení členů komise, jejich funkce, stručný průběh a datum, kdy byla provedena.

(4) Provedení inventarizace se potvrzuje i na prvopisu katalogizačního lístku, popřípadě v přírůstkové knize a dalších podkladech pro inventarizaci.

§ 4

Vyřazování sbírkových předmětů ze sbírkové evidence

Evidenční záznam vztahující se k předmětu vyřazenému ze sbírkové evidence se zřetelně označí slovem “VYŘAZENO” s odkazem na doklad, jímž byla Ministerstvem kultury oznámena změna údajů v centrální evidenci sbírek (dále jen “centrální evidence”).

§ 5

Vývoz sbírek do zahraničí

V případě vydání povolení k vývozu sbírek do zahraničí zůstává ministerstvu potvrzená část A tiskopisu, potvrzené části B a C obdrží vlastník sbírky, přičemž potvrzená část C provází sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak při vývozu, tak při zpětném dovozu.

§ 6

Vzory tiskopisů

  1. Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o zápis do centrální evidence podle § 4 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

  1. Vzor tiskopisu osvědčení o provedeném zápisu sbírky do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce.

  2. Vzor tiskopisu žádosti vlastníka sbírky o vydání povolení k vývozu podle § 11 odst. 2 zákona je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce.

§ 7

Účinnost

Tato vyhláška nabývá účinnosti dnem 1. července 2000.

č. 1 k vyhlášce č. / Sb.

Vzor tiskopisu podle § 4 odst. 1 zákona č. / Sb.

Část A tiskopisu zůstává ministerstvu, část B se vydá vlastníkovi sbírky

Část A

Žádost o zápis do centrální evidence podle § 3 odst. 2 zákona č. / Sb.

1. Název sbírky :

2. Název nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky :

sídlo nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :

rodné číslo :

3. Název nebo jméno a příjmení správce sbírky, jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky :

sídlo nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :

rodné číslo :

4. Označení sbírky :

1 - geologická 2 - petrografická

3 - mineralogická 4 - paleontologická

5 - botanická 6 - mykologická

7 - entomologická 8 - zoologická

9 - archeologická 10 - historická

11 - etnografická 12 -antropologická

13 - numizmatická 14 - militária

15 - výtvarného umění 16 - uměleckého řemesla

17 - uměleckoprůmyslové práce 18 - knihy

19 - písemnosti a tisky 20 - negativy a diapozitivy (sbírkové)

21 - fotografie, filmy, videozáznamy a jiná 22 - přenesené historické stavby (“skanzen”)

obrazová nebo zvuková média (sbírkové)

23 - věda, technika a průmyslová výroba 24 - další *)...............................................

25 - jiná **)..............................................

--------

*) sbírka, která není uvedena ve výčtu označení sbírek

**) sbírka, která obsahuje jednotlivé sbírkové předměty z různých oborů

5. Charakteristika sbírky :

  1. označení území , z něhož sbírka převážně pochází :

  1. jaké časové období sbírka převážně dokumentuje a stručná historie sbírky :

c) jaké druhy předmětů a materiálů jsou ve sbírce zejména zastoupeny :

d) seznam jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří nebo výčet jejich evidenčních čísel (uveďte v příloze):

Vyplní vlastník sbírky, jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu *)

Datum : Podpis vlastníka sbírky nebo :

Datum : Podpis a razítko správce sbírky, jde-li o sbírku,

kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na

základě smlouvy s vlastníkem sbírky:

Vyplní organizace státu nebo územního samosprávného celku, která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek*)

Datum : Podpis a razítko odpovědného zaměstnance organizace, která sbírku spravuje:

*) nehodící se škrtněte

Vyplní ministerstvo

Evidenční číslo sbírky :

Datum zápisu:

Razítko a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva:

Část A tiskopisu zůstává ministerstvu, část B se vydá vlastníkovi sbírky

Část B

Žádost o zápis do centrální evidence podle § 3 odst. 2 zákona č. / Sb.

1. Název sbírky :

2. Název nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky :

sídlo nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :

rodné číslo :

3. Název nebo jméno a příjmení správce sbírky, jde-li o sbírku ve vlastnictví České republiky nebo územního samosprávného celku, nebo o sbírku, kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na základě smlouvy s vlastníkem sbírky :

sídlo nebo místo trvalého pobytu : identifikační číslo :

rodné číslo :

4. Označení sbírky :

1 - geologická 2 - petrografická

3 - mineralogická 4 - paleontologická

5 - botanická 6 - mykologická

7 - entomologická 8 - zoologická

9 - archeologická 10 - historická

11 - etnografická 12 -antropologická

13 - numizmatická 14 - militária

15 - výtvarného umění 16 - uměleckého řemesla

17 - uměleckoprůmyslové práce 18 - knihy

19 - písemnosti a tisky 20 - negativy a diapozitivy (sbírkové)

21 - fotografie, filmy, videozáznamy a jiná 22 - přenesené historické stavby (“skanzen”)

obrazová nebo zvuková média (sbírkové)

23 - věda, technika a průmyslová výroba 24 - další *)...............................................

25 - jiná **)..............................................

--------

*) sbírka, která není uvedena ve výčtu označení sbírek

**) sbírka, která obsahuje jednotlivé sbírkové předměty z různých oborů

5. Charakteristika sbírky :

  1. označení území , z něhož sbírka převážně pochází :

  1. jaké časové období sbírka převážně dokumentuje a stručná historie sbírky :

c) jaké druhy předmětů a materiálů jsou ve sbírce zejména zastoupeny :

d) seznam jednotlivých sbírkových předmětů, které sbírku tvoří nebo výčet jejich evidenčních čísel (uveďte v příloze):

Vyplní vlastník sbírky, jde-li o fyzickou nebo právnickou osobu *)

Datum : Podpis vlastníka sbírky nebo :

Datum : Podpis a razítko správce sbírky, jde-li o sbírku,

kterou fyzická nebo právnická osoba spravuje na

základě smlouvy s vlastníkem sbírky:

Vyplní organizace státu nebo územního samosprávného celku, která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek*)

Datum : Podpis a razítko odpovědného zaměstnance organizace, která sbírku spravuje:

*) nehodící se škrtněte

Vyplní ministerstvo

Evidenční číslo sbírky :

Datum zápisu:

Razítko a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva:

č. 2 k vyhlášce č. / Sb.

Vzor tiskopisu podle § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.

Část A tiskopisu se vydá vlastníkovi sbírky, část B zůstává ministerstvu,

Evidenční číslo osvědčení :

Část A

___________________________________________________________________

Osvědčení o provedeném zápisu do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.

Ministerstvo kultury podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.,

o s v ě d č u j e,

že sbírka:

Název sbírky:

Název nebo jméno a příjmení vlastníka sbírky:

sídlo nebo místo trvalého pobytu:

identifikační číslo nebo rodné číslo:

byla dne ........................... zapsána do centrální evidence pod evidenčním číslem ............................... Nedílnou součástí tohoto osvědčení je potvrzená část B žádosti o zápis do centrální evidence, v níž je sbírka určena a popsána .

Datum:

........................................................................ ....................................................

plastotypové razítko Ministerstva kultury podpis odpovědného zaměstnance

Ministerstva kultury

Část A tiskopisu se vydá vlastníkovi sbírky, část B zůstává ministerstvu.

Evidenční číslo žádosti:

Část B

_________________________________________________________________

Osvědčení o provedeném zápisu do centrální evidence podle § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.

Ministerstvo kultury podle ustanovení § 5 odst. 1 zákona č. / Sb.,

o s v ě d č u j e ,

že sbírka:

Název sbírky:

Název nebo jméno vlastníka sbírky:

sídlo nebo místo trvalého pobytu:

identifikační číslo nebo rodné číslo:

byla dne ............................. zapsána do centrální evidence pod evidenčním číslem ............................. . Nedílnou součástí tohoto osvědčení je potvrzená část B žádosti o zápis do centrální evidence, v níž je sbírka určena a popsána.

Datum :

.............................................................. .........................................................

plastotypové razítko Ministerstva kultury podpis odpovědného zaměstnance

Ministerstva kultury

č. 3  vyhlášce č. / Sb.

Vzor tiskopisu podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.

Část A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak při vývozu, tak při zpětném dovozu.

Evidenční číslo žádosti :

Část A

Ž Á D O S T

o vydání povolení podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.

Vyplní vlastník sbírky

Vlastník sbírky ..............................................................................nebo organizace,

(název nebo jméno a příjmení)

která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný

celek........................................................................................................................

sídlo nebo místo trvalého pobytu...........................................................................

identifikační číslo nebo rodné číslo........................................................................

žádá podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb. o

p o v o l e n í k  v ý v o z u

a) sbírky ...................................................................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

  1. jednotlivých sbírkových předmětů, které jsou součástí sbírky

...........................................................................................................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

 označení předmětu evidenční číslo

(v případě většího počtu předmětů uveďte údaje o nich v příloze)

.................................................................................................................................................................

Vývoz se uskutečňuje z důvodu :

  1. vystavování *),

  2. preparace, konzervování nebo restaurování *),

  3. vědeckého zkoumání *).

--------

*)nehodící se škrtněte

Sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty je vyvážena do země :

Datum : Podpis vlastníka sbírky nebo organizace, která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek:

.......................................................................................................................................

Vyplní ministerstvo

P O V O L E N Í

Ministerstvo kultury po ověření údajů v centrální evidenci

p o v o l u j e

podle § 11 zákona č. ......../...Sb., vývoz sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů uvedených v této žádosti, které jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou v centrální evidenci pod názvem........................................ a evidenčním číslem ............................................

Datum vydání : Razítko a podpis odpovědného

zaměstnance ministerstva :

Toto povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.

Část A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak při vývozu, tak při zpětném dovozu.

Evidenční číslo žádosti :

Část B

Ž Á D O S T

o vydání povolení podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.

Vyplní vlastník sbírky

Vlastník sbírky............................................................................ nebo organizace,

(název nebo jméno a příjmení)

která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný

celek..........................................................................................................................

sídlo nebo místo trvalého pobytu ............................................................................

identifikační číslo nebo rodné číslo .....................................................................

žádá podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb. o

p o v o l e n í k  v ý v o z u

a) sbírky ...................................................................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

  1. jednotlivých sbírkových předmětů, které jsou součástí sbírky

....................................................................................... ....................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

 označení předmětu evidenční číslo

(v případě většího počtu předmětů uveďte údaje o nich v příloze)

.................................................................................................................................................................

Vývoz se uskutečňuje z důvodu :

  1. vystavování *),

  2. preparace, konzervování nebo restaurování *),

  3. vědeckého zkoumání *).

--------

*)nehodící se škrtněte

Sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty je vyvážena do země :

Datum : Podpis vlastníka sbírky nebo organizace, která

sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek :

......................................................................................................................................

Vyplní ministerstvo

P O V O L E N Í

Ministerstvo kultury po ověření údajů v centrální evidenci

p o v o l u j e

podle § 11 zákona č. ......../ ....Sb., vývoz sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů uvedených v této žádosti, které jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou v centrální evidenci pod názvem ........................................... a evidenčním číslem................................................

Datum vydání : Razítko a podpis odpovědného zaměstnance ministerstva :

Toto povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.

Část A tiskopisu zůstává ministerstvu, části B a C se vydají vlastníkovi. Část C si osoba, která sbírku nebo jednotlivé sbírkové předměty vyváží nechá potvrdit celním orgánem jak při vývozu, tak při zpětném dovozu.

Evidenční číslo žádosti :

Část C

Ž Á D O S T

o vydání povolení podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb.

Vyplní vlastník sbírky

Vlastník sbírky ..............................................................................nebo organizace, (název nebo jméno a příjmení)

která sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný

celek........................................................................................................................

sídlo nebo místo trvalého pobytu.............................................................................

identifikační číslo nebo rodné číslo ........................................................................

žádá podle § 11 odst. 2 zákona č. / Sb. o

p o v o l e n í k  v ý v o z u

a) sbírky .......................................................................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

  1. jednotlivých sbírkových předmětů, které jsou součástí sbírky

................................................................................................................................*)

název sbírky a její evidenční číslo

 označení předmětu evidenční číslo

(v případě většího počtu předmětů uveďte údaje o nich v příloze)

.................................................................................................................................................................

Vývoz se uskutečňuje z důvodu :

  1. vystavování *),

  2. preparace, konzervování nebo restaurování *),

  3. vědeckého zkoumání *).

--------

*)nehodící se škrtněte

Sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty je vyvážena do země :

Datum : Podpis vlastníka sbírky nebo organizace, která

sbírku spravuje, je-li vlastníkem Česká republika nebo územní samosprávný celek:

......................................................................................................................................

Vyplní ministerstvo

P O V O L E N Í

Ministerstvo kultury po ověření údajů v centrální evidenci

p o v o l u j e

podle § 11 zákona č. ......../ ....Sb., vývoz sbírky nebo jednotlivých sbírkových předmětů uvedených v této žádosti, které jsou sbírkou nebo její součástí zapsanou v centrální evidenci pod názvem ........................................a evidenčním číslem .................................................

Datum vydání : Razítko a odpovědného zaměstnance ministerstva podpis :

Toto povolení platí po dobu jednoho roku ode dne vydání.

Vyplní celní orgán

Místo pro záznamy celních orgánů.

Vývoz, jehož účelem není trvalé ponechání zboží v zahraničí a u něhož se předpokládá zpětný dovoz v nezměněném stavu*),

Propuštění zboží do režimu pasivního zušlechťovacího styku, za účelem opravy (preparace, konzervování, restaurování)*).

Sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty uvedené v této žádosti jsou vyváženy z území České republiky.

Datum : Razítko a podpis :

------------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zpětný dovoz

Sbírka nebo jednotlivé sbírkové předměty uvedené v této žádosti se vracejí na území České republiky.

Datum : Razítko a podpis :

----------

*) nehodící se škrtněte

II

Texty částí zákonů v platném znění s vyznačením navrhovaných změn a doplnění

K části druhé návrhu zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně zákona č.71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní povahy)

Zákon č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty

ČÁST I

Prodej a vývoz předmětů kulturní hodnoty

§ 1

(1) Předměty kulturní hodnoty podle tohoto zákona jsou přírodniny nebo lidské výtvory nebo jejich soubory, které jsou významné pro historii, literaturu, umění nebo vědu a splňují kritéria obsažená v příloze č. 1 tohoto zákona.

((2) Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky,1) sbírkové předměty,2) na archiválie3) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.

-------------

1) Zákon ČNR č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona ČNR č. 425/1990 Sb. a zákona ČNR č. 242/1992 Sb.

2) Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích.

3) Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona ČNR č. 343/1992 Sb.)

  1. Tento zákon se nevztahuje na kulturní památky a národní kulturní památky,1) sbírky muzejní povahy2), sbírkové předměty2),3), archiválie4) a na předměty, které jsou originály děl výtvarných umění žijících autorů.

________

1) Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb. a zákona č. 242/1992 Sb.

2) Zákon č. / Sb., o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně zákona č. 71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní povahy).

3) Zákon č. 54/1959 Sb., o muzeích a galeriích, ve znění zákona č. 425/1990 Sb.

4) Zákon č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

K části třetí návrhu zákona o ochraně sbírek muzejní povahy a o změně zákona č.71/1994 Sb., o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, a zákona č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění pozdějších předpisů (zákon o sbírkách muzejní povahy)

Zákon č. 20/1987 Sb., o státní památkové péči, ve znění zákona č. 425/1990 Sb., a zákona č. 242/1992 Sb. 

Ustanovení společná

§ 42

(1) Kulturní památky zapsané do státních seznamů kulturních památek podle dřívějších právních předpisů se považují za kulturní památky podle tohoto zákona.

(2) Národní kulturní památky prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů se považují za národní kulturní památky podle tohoto zákona. Památkové rezervace prohlášené za ně podle dřívějších právních předpisů se považují za památkové rezervace podle tohoto zákona. Ochranná pásma zřízená podle dřívějších právních předpisů se považují za ochranná pásma podle

tohoto zákona.

(3) Povolení k archeologickým výzkumům vydaná podle dřívějších právních předpisů se považují za povolení podle tohoto zákona.

(4) Movité kulturní památky a národní kulturní památky podle zákona Slovenské národní rady o státní památkové péči, jsou-li na území České republiky, se považují za kulturní památky a národní kulturní památky podle tohoto zákona.

(5) Za kulturní památky a za národní kulturní památky podle tohoto zákona se nepovažují archiválie uznané za kulturní památky nebo prohlášené za národní kulturní památky podle zvláštních předpisů.25)

((6) Na kulturní památky a národní kulturní památky uložené nebo přenesené do muzeí a galérií se tento zákon nevztahuje.)

-----------------------------------------------------------------

25)Zákon ČNR č. 97/1974 Sb., o archivnictví.

1 ) § 2 zákona č. 97/1974 Sb., o archivnictví, ve znění zákona č. 343/1992 Sb.

2) Např. zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění zákona č. 347/1992 Sb., zákona č. 289/1995 Sb., zákona č. 3/1997 Sb., zákona č. 16/1997 Sb. a zákona č. 123/1998 Sb., zákon č.16/1997 Sb., o podmínkách dovozu a vývozu ohrožených druhů volně žijících živočichů a planě rostoucích rostlin a dalších opatřeních k ochraně těchto druhů a o změně a doplnění zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů, zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, ve znění zákona č. 113/1997 Sb., zákon č. 97/1974 Sb.

Tento web používá cookies pro zajištění správné funkčnosti, analýzu návštěvnosti a personalizaci obsahu. Více informací