Vládní návrh zákona o přiznání k majetku

K ČÁSTI PRVNÍ

K § 1

Navržená úprava stanoví postup fyzických osob při sestavování a podávání přiznání k majetku a využití takto získaných údajů pro účely daně z příjmů fyzických osob tak, aby byla zřejmá návaznost na zákon o daních z příjmů (hmotně právní předpis) a na zákon o správě daní a poplatků (procesní předpis).

K § 2

V tomto ustanovení se vysvětlují základní pojmy používané v návrhu zákona (povinná osoba, přihlašovací povinnost, majetkový přírůstek, pojem “sbírka”, rozhodný den, zdaněné prostředky apod.). Osobou povinnou podat přiznání k majetku je fyzická osoba, o které zákon stanoví, že mimo jiné zákonem stanovené podmínky, má bydliště v České republice nebo se zde obvykle zdržuje. V současné době se nepokládá za vhodné měnit ustálený pojem bydliště, proto se v souladu s ust. § 2 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů, rozumí bydlištěm na území České republiky místo, kde má poplatník stálý byt za okolností, z nichž lze usuzovat na jeho úmysl trvale se tomto bytě zdržovat. Pokud se jedná o poplatníky obvykle se zdržujícími na území ČR, jsou to ti, kteří zde pobývají alespoň 183 dnů v kalendářním roce a to souvisle, nebo v několika obdobích. Rovněž se vysvětluje pojem “zdaněné prostředky”, kterými se rozumí v podstatě prostředky, které poplatník mohl legálně využít při získání majetkového přírůstku.

K § 3

Limitující částka - 10 mil. Kč - pro povinnost podávat přiznání k majetku byla stanovena s ohledem na skutečnost, že účelem zákona je postihnout vysoké nezdaněné příjmy, event. se pokusit zamezit praní špinavých peněz, což by v současné době již nesplňovala původní hranice 1 mil. Kč. Návrh výše limitu vychází z věcného záměru projednaného vládou ČR.

Majetek ve společném jmění manželů se pro účely tohoto zákona dělí mezi manžele rovným dílem, což znamená, že přiznání podává každý za sebe ve výši poloviny na něj připadající, k níž přičte i cenu majetku v jeho výlučném vlastnictví. Závazky jsou rovněž součástí společného jmění manželů. V daňovém systému není upraveno rodinné zdanění a i v případě stanovení daně z příjmů fyzických osob se každý z manželů posuzuje jako samostatná fyzická osoba, s výjimkou příjmů podle § 9 a 10 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů.

Majetek v podílovém spoluvlastnictví uvede povinná osoba do přiznání ve výši podílu na ni připadajícího. Pokud se jedná o spoluvlastnický podíl na nemovitosti, je vyjádřen ideální, nikoli reálnou částí.

Do přiznání uvádí povinná osoba pouze majetek, který není od přihlašovací povinnosti osvobozen, tj. např. nemovitosti, včetně vlastních bytů, silniční motorová vozidla, lodě, letadla, finanční hotovost, pokud k  rozhodnému dni převýší 200 000 Kč (převýší-li tuto částku uvede povinná osoba do přiznání celou částku, nikoli pouze rozdíl mezi zjištěnou částkou a částkou 200 000 Kč), vklady na účtech u peněžních ústavů a na vkladních knížkách, cenné papíry zahrnuté do obchodního majetku, finanční prostředky evidované peněžními fondy ve prospěch účastníků penzijního připojištění a dále podíly na obchodních společnostech nebo účast v družstvu, ocenitelná práva apod.

Za účelem omezení různých spekulací při nakládání s majetkem na nějž se vztahuje přihlašovací povinnost, bylo vloženo ustanovení upravující postup při převodu majetku mezi osobami ekonomicky nebo personálně spojenými. Pojem “ekonomicky nebo personálně spojené osoby” i způsob ocenění takové převodu je uveden v § 23 odst. 7 zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů. Těmito osobami se rozumí, jestliže se jedna osoba podílí přímo nebo nepřímo na vedení, kontrole nebo jmění druhé osoby, nebo jestliže se shodné fyzické osoby přímo nebo nepřímo podílejí na vedení, kontrole nebo jmění obou osob a nebo fyzické osoby blízké (ve smyslu § 116 obč. zák.).

K § 4

Navrhuje se osvobodit některé druhy majetku od povinnosti uvádět je do přiznání k majetku. Jedná se o movité věci osobní potřeby, tj. věci nesloužící k podnikatelské nebo jiné samostatné výdělečné činnosti, obvyklé vybavení domácnosti povinné osoby, věci sloužící zdravotně postiženým osobám apod. Důvodem pro navržené osvobození je snaha nezatěžovat fyzické osoby povinností uvádět do přiznání k majetku např. i standardní vybavení domácnosti a další stanovené věci a oceňovat je, což by i z hlediska správy bylo zbytečně administrativně náročné a nekontrolovatelné.

Na vlastnictví výtvarných děl, sbírek a sbírkových předmětů by se rovněž toto osvobození nevztahovalo, ovšem jen s výjimkou výtvarných děl vytvořených vlastní činností povinné osoby. Byl použit pojem výtvarné dílo, neboť původně uvedený pojem “umělecké dílo” navozovalo, že se jedná o autorské dílo podle autorského zákona, což nebylo úmyslem, neboť příjmy plynoucí z autorských práv, jsou příjmy podrobené dani z příjmů fyzických osob a jako takové jsou zahrnuty do zdaněných prostředků.

K § 5

Lhůty k podávání přiznání k majetku jsou navrženy tak, aby povinná osoba měla dostatek času k přípravě podání (tj. aby např. měla čas opatřit si znalecký posudek k ocenění určité věci apod.). V případě, že přiznání za povinnou osobu zpracovává a podává daňový poradce, prodlužuje se lhůta o 6 měsíců za podmínky, že povinnou osobou byla správci daně v neprodlouženém termínu, tj. do 30. 6. předmětného roku, podána plná moc pro daňového poradce. Jedná se o ustanovení odpovídající příslušné úpravě v zákonu o správě daní a poplatků (§ 40 uvedeného zákona).

Lhůta dvou let pro podání druhého přiznání je navržena kratší než pro podávání dalších přiznání k majetku proto, aby bylo možné vyhodnotit účinnost zákona a připravit případné úpravy (např. novelu zákona). Místně příslušným správcem daně je ten správce daně, v jehož věcné působnosti je daň z příjmů fyzických osob. Vzhledem k tomu, že nelze připustit retroaktivitu při zjišťování majetkového přírůstku, slouží první podané přiznání, tím je míněno např. i přiznání podané po roce 2003, pokud povinné osobě poprvé vznikla přihlašovací povinnost až po tomto datu, pouze k registraci majetku a jeho ceny.

K § 6

Pro účely prvního přiznání k majetku (myšleno první přiznání ve vztahu k povinné osobě mající přihlašovací povinnost a nikoli pouze k přiznání podanému v r. 2001) se nemovitost vložená do obchodního majetku pro podnikání nebo jinou samostatnou výdělečnou činnost do přiznání uvede ve výši vstupní ceny (§ 29 zákona č. 586/1992 Sb., zákona o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů). V ostatních případech nemovitého majetku se tento majetek do prvního přiznání uvede v ceně pořízení. Zákon stanoví, co se touto cenou rozumí. Zvláštním právním předpisem upravujícím ocenění majetku je zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku) nebo cenové předpisy platné v době vydání věci v restituci. U úplatně nabyté nemovitosti nebo u nemovitosti nabyté v rámci restituce v době delší než patnáct let před datem, ke kterému povinné osobě vznikla povinnost podat přiznání k majetku nebo u nemovitosti nabyté darováním nebo děděním, se navrhuje použít pořizovací cenu tak, aby cena starších nemovitostí byla aktualizována (o provedené opravy a technické zhodnocení, změny oceňovacích předpisů).

Dále se navrhuje věci movité (s výjimkou výtvarných děl nevytvořených vlastní činností povinné osoby, sbírek a sbírkových předmětů, které jsou pojištěny) ocenit podle oceňovacího předpisu.

V případě výše uvedených předmětů by bylo zřejmě nemožné prověřovat jejich existenci a hodnotu přímo na místě, kde jsou umístěny a mohl by eventuálně vyvstat rozpor s Čl. 12 odst. 3 Listiny základních práv a svobod. Z důvodu úplnosti majetku, kterého by se týkala přihlašovací povinnost, se navrhuje neosvobozovat je od přihlašovací povinnosti, ale usnadnit jejich ocenění jak povinné osobě, tak i při kontrolní činnosti správci daně tím, že jejich cena bude do přiznání uvedena cenou zjištěnou v příslušné pojistné smlouvě. Výtvarná díla, sbírky a sbírkové předměty, které jsou pojištěny, se ocení cenou uvedenou ve smlouvě o pojištění těchto děl a předmětů uzavřenou s pojišťovnou. Z hlediska správce daně se jedná o opatření, které je již kontrolovatelné na základě předložení listinného důkazu (opis, fotokopie pojistné smlouvy).

Vklady na účtech u bank (poboček zahraničních bank a družstevních záložen) se ocení podle § 21 zákona č. 151/1997 Sb., tj. včetně příslušných úroků, ve výši podle stavu na účtech k rozhodnému dni.

Podíly na obchodních společnostech nebo účast v družstvu se ocení podle oceňovacího předpisu (§ 23 zákona o ocenění majetku)

Stav peněžních prostředků evidovaných penzijním fondem ve prospěch účastníka penzijního pojištění se státním příspěvkem nelze ocenit podle stavu na účtu k rozhodnému dni, tj. k 1. 1. roku, ve kterém povinná osoba podává přiznání, neboť doklad ověřující stav prostředků na účtu obdrží povinná osoba až po zasedání valné hromady peněžních fondů, kterou je podle obchodního zákoníku povinen fond svolat do 30. 6. běžného roku. Proto se navrhuje, aby dokladem prokazujícím stav na účtu pro účely tohoto zákona byl stav k 30. 6. roku předcházejícímu roku, v němž se přiznání podává.

Ocenitelnými právy se ve smyslu oceňovacího předpisu rozumí majetková práva (§ 17 a 18 zákona o oceňování majetku).

Pohledávka se oceňuje nominální hodnotou, tj, její jmenovitou hodnotou.

Při oceňování majetku v zahraničí nebo v zahraniční měně se navrhuje rovněž postupovat podle oceňovacího předpisu (§ 21 zákona o oceňování majetku), neboť tento postup pokládáme za nejjednodušší jak pro povinnou osobu, tak i pro správce daně.

K § 7

V navrhovaném ustanovení je uveden postup správce daně při zjišťování majetkového přírůstku. Majetek uvedený ve druhém a dalším přiznání porovná správce daně s majetkem uvedeným v předchozím přiznání a zjistí-li kladný rozdíl - majetkový přírůstek - zjišťuje, zda byl pořízen ze zdaněných prostředků. Tento přírůstek porovná s majetkem uvedeným v předchozím přiznání a pokud zjistí, že majetkový přírůstek nebo jeho část nenasvědčuje tomu, že byl pořízen ze zdaněných prostředků, je oprávněn vyzvat povinnou osobu k prokázání, že k němu došlo ze zdaněných prostředků (§ 2 navrhovaného zákona). Nepodaří-li se povinné osobě tuto skutečnost prokázat, vyměří správce daně z neprokázaného majetkového přírůstku daň z příjmů fyzických osob.

Zjistí-li správce daně, že určitá osoba měla podat přiznání k majetku a nepodala ho, je oprávněn ji k tomu vyzvat. Postupuje v souladu s § 40 zák. č. 337/1992 Sb., o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů. Obdobně postupuje i při zjištění, že povinná osoba podala přiznání neúplné nebo zkreslené.

Určitým problémem při vyměření daně by mohla být skutečnost, že správce daně nezjistí a povinná osoba neprokáže, kdy vlastně došlo ke vzniku přírůstku majetku. Proto se navrhuje správce daně vybavit zmocněním, aby daň mohl vyměřit v takovém případě za to zdaňovací období, ve kterém byl neprokázaný majetkový přírůstek zjištěn.

Navrhuje se nepřihlížet ke změnám hodnoty majetku, které vznikly pouze v důsledku vývoje cen na trhu, změn oceňovacích předpisů a změny hodnoty podílu na obchodní společnosti nebo družstvu v důsledku nerozdělených zisků nebo ztráty. Jde tedy výhradně o případy, které nemají dopad na daň z příjmů.

K § 8

Vzhledem k tomu, že zákon o přiznání k majetku je speciálním zákonem ve vztahu k zákonu o správě daní a poplatků, bude se podle něho postupovat vždy, nebude-li tímto zákonem stanoveno, že se postupuje jinak. Navržená právní úprava, ve které nejsou stanovena zvláštní procesní pravidla, je opatřením jak ve prospěch povinné osoby, tak i správce daně, neboť se jedná o “zaběhnuté” instituty.

To však mimo jiné znamená, že v rozsahu daném uvedeným zákonem může správce daně provádět kontrolu údajů uvedených v přiznání nebo při stanovení základu daně a eventuálně v případech, kdy povinná osoba nespolupracuje se správcem daně, stanovit daň podle pomůcek ( § 31 odst. 5, § 44 odst. 2, § 46 odst. 2 a 46 odst. 3 cit. zákona ).

K ČÁSTI DRUHÉ

K § 9

Body 1. až 3. navrhované novely zákona o daních z příjmů zajišťují možnost správce daně vyměřit na základě zákona o přiznání k majetku daň z příjmů fyzických osob z neprokázaného majetkového přírůstku.

Příjem z neprokázaného majetkového přírůstku je předmětem daně z příjmů fyzických osob. Je samostatným základem daně, který se nesnižuje o výdaje, nezdanitelné části základu daně odčitatelné položky ani o slevu na dani. Pokud převýší neprokázaný majetkový přírůstek částku 250 000 Kč, vyměří se daň ve výši 40%, což je více než marginální sazba daně z příjmů fyzických osob platná od roku 2000 (32%).

Úmyslem navrhovatele není stanovit k této dani zálohovou povinnost, což by vzhledem k jejímu charakteru bylo nespravovatelné, a proto se vyměřená daň z příjmů z neprokázaného daňového přírůstku nezahrnuje ani do poslední známé daňové povinnosti.

Pokud správce daně zjistí majetkový přírůstek nepřesahující částku 250 tis. Kč, nebude k tomuto rozdílu přihlížet. Navržené opatření má eliminovat ty případy, kdy rozdíl je poměrně nízký, příp. který by mohl nastat např. v důsledku nepřesnosti při oceňování apod.

Vzhledem k tomu, že přiznání k  majetku se obecně bude podávat ve tříletých lhůtách, navrhuje se neupravovat lhůty pro vyměření zcela podle § 47 zákona o správě daní a poplatků (nezakotvit institut přerušení promlčecí lhůty úkonem směřujícím k vyměření daně nebo jejímu dodatečnému stanovení), ale lhůtu stanovit tak, aby daň z příjmů fyzických osob nebylo možné vyměřit ani doměřit uplynutím desetileté promlčecí lhůty, což je maximální lhůta pro vyměření daně (včetně prodloužení lhůty z důvodu přetržení promlčení) uvedené v citovaném ustanovení.

V Praze dne 15. listopadu 1999

Ing. Miloš Zeman, v.r.

předseda vlády

Doc. Ing. Pavel Mertlík, CSc., v.r.

místopředseda vlády

a ministr financí

Úplné znění zákona č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů,

ve znění pozdějších předpisů

Vysvětlivka k použitému typu písma:

tučný text - změny

(kurzíva) - text vypuštěn

§ 3

Předmět daně z příjmů fyzických osob

(1) Předmětem daně z příjmů fyzických osob (dále jen “daň”) jsou

a) příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky (§ 6),

b) příjmy z podnikání a z jiné samostatné výdělečné činnosti (§ 7),

c) příjmy z kapitálového majetku (§ 8),

d) příjmy z pronájmu (§ 9),

e) ostatní příjmy (§ 10)(.),

f) příjmy z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu,^1b) u něhož nebylo prokázáno nabytí ze zdaněných prostředků.

(2) Příjmem ve smyslu odstavce 1 se rozumí příjem peněžní i nepeněžní dosažený i směnou.

(3) Nepeněžní příjem se oceňuje podle zvláštního předpisu,^1a) pokud tento zákon nestanoví jinak.

(4) Předmětem daně nejsou

a) příjmy získané nabytím akcií nebo podílových listů podle zvláštního zákona,¹⁾

zděděním, vydáním²⁾ nebo darováním nemovitosti nebo movité věci anebo majetkového práva, s výjimkou příjmů z nich plynoucích a s výjimkou darů přijatých v souvislosti s výkonem činnosti podle § 6 nebo s podnikáním anebo s jinou samostatnou výdělečnou činností; předmětem daně u fyzických osob, provozujících školská a zdravotnická zařízení a zařízení na ochranu opuštěných zvířat, nebo ohrožených druhů zvířat, není však příjem získaný nabytím daru v souvislosti s provozováním těchto činností,

2. úvěry a půjčky.

§ 5a

Základ a vyměření daně z příjmů z neprokázaného majetkového přírůstku

1. Příjem z majetkového přírůstku podle zvláštního právního předpisu, ^1b) u něhož poplatník neprokázal, že byl pořízen ze zdaněných prostředků, je samostatným základem daně.

2. Daň se vyměří jednotnou sazbou podle § 16 odst. 3 a nezahrnuje se do poslední známé daňové povinnosti.

3. O stanoveném samostatném základu daně a vyměřené dani vyrozumí správce daně poplatníka rozhodnutím a takto vyměřenou daň současně předepíše. Daň je splatná do třiceti dnů ode dne doručení tohoto rozhodnutí.

4. Daň podle odstavce 2 se nevyměří ani nedoměří, pokud příjem ze zjištěného majetkového přírůstku nepřesáhne 250 000 Kč.

5. Daň nelze vyměřit ani doměřit po uplynutí deseti let počínaje rokem následujícím po roce, ve kterém povinnost podat přiznání vznikla.

§ 16

Sazba daně

(1) Daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§15) a odčitatelné položky od základu daně (§ 34) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí:

Základ daně Daň Ze základu

přesahujícího

od Kč do Kč

0 102 000 15%

102 000 204 000 15 300 Kč + 20% 102 000 Kč

204 000 312 000 35 700 Kč + 25% 204 000 Kč

312 000 1 104 000 62 700 Kč + 32% 312 000 Kč

(2) Z příjmů uvedených v § 8 odst. 5 a § 10 odst. 8 plynoucích ze zdrojů v zahraničí, jsou-li zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 25%, nejde-li o příjmy uvedené v § 10 odst. 1 písm. h) a ch). Z příjmů podle § 10 odst. 1 písm. h) a ch) plynoucích ze zdrojů v zahraničí, které jsou zahrnuty v samostatném základu daně, činí sazba 20%.

(3) Ze samostatného základu daně podle § 5a se stanoví daň ve výši 40%.