Vládní návrh zákona o konkursu a vyrovnání - EU

:

I. Konkurs a vyrovnání jako právní nástroje nerozlučně spojené s tržním hospodářstvím, byly u nás znovu zavedeny v roce 1991 (zákon č. 328/1991 Sb., o konkursu a vyrovnání) po přestávce více jak čtyřicetileté. Tato dlouhá mezera, během níž neexistovaly ani obdobné nebo náhradní instituty, od samého počátku poznamenala povahu naší právní úpravy úpadku. Nemohla navázat na plynulý právní vývoj ani začít znovu tam, kde byl přerušen. Konkursní (nebo šířeji ”úpadkové”) právo zatím prodělalo v základních zahraničních úpravách podstatný vývoj, na který nemohlo být u nás dostatečně reagováno. Uvedené moderní úpravy totiž předpokládají určitou stabilitu ekonomických subjektů, neboť jejich cílem je řešit úpadek tak, aby bylo dosaženo spíše reorganizace, než likvidace subjektu (použijeme-li termínů amerického práva). Taková stabilita v době vydání zákona č. 328/1991 Sb. vůbec neexistovala a dodnes jí není dosaženo v plném či žádoucím rozsahu.

Nedostatečnost zákona č. 328/1991 Sb., vyplývající z jeho zastaralé koncepce (které se ovšem vzhledem k okolnostem a době jeho vydání prakticky nebylo možné vyhnout), se projevila již záhy po roce 1993, kdy zákon začal být v širší míře aplikován. Řada řešení, která obsahoval, byla nejistá nebo chybná, jiná zcela chyběla. To vedlo k četným novelizacím zákona (10 přímých novel a jedna nepřímá) , přičemž nejméně tři z nich jej zasáhly velmi podstatně. Uvedené novely sice přinesly pozitivní výsledky z hlediska řešení některých aplikačních problémů, ale nemohly změnit základní koncepci a strukturu zákona; navíc počtem zásahů, který byl jimi proveden, přispěly k nepřehlednosti a nedostatečné systematičnosti naší úpravy.

Zásadním řešením je nepochybně zcela nový zákon o konkursu a vyrovnání (resp. zákon o řešení úpadku). Na nutnost nové komplexní úpravy poukázalo již projednání poslední novely (zák. č. 12/1998 Sb.) a vláda tuto novou úpravu zařadila do svého legislativního programu. Práce na její přípravě již probíhají.

Nicméně řešení některých problémů současné úpravy není možné nebo účelné oddalovat až do účinnosti nové komplexní úpravy. Některé z nich je třeba řešit před tím a právě v tom spočívá smysl a cíl navrhované novely. Tato novela má především reagovat na neodkladné problémy právní povahy a umožnit jejich řešení. Kromě toho tato novelizace alespoň částečně předjímá některá řešení, s nimiž se uvažuje pro novou komplexní úpravu. To umožňuje, aby tato řešení byla v právní praxi ověřena dříve, než budou pojata do komplexní úpravy.

Přes svůj široký rozsah a některé zásadní změny, které přináší, je však i tato novelizace limitována rámcem současně platné úpravy. I ona tedy znamená nikoliv koncepční změnu, ale řešení v podstatě dílčích problémů, byť jde o řešení perspektivní. Návrh novely neznamená, že by bylo upuštěno od programu nové komplexní úpravy, ale tato novela má znamenat určitý mezistupeň k ní.

II. Základní nedostatky současné úpravy, které chce novela zmírnit, spočívají v nastávajícím:

1) Za závažný nedostatek současné úpravy je třeba považovat, že nedostatečně reaguje na moderní trendy vývoje tohoto práva, které vyplývají zejména z nové úpravy americké, francouzské, italské a německé. Tyto nové úpravy vycházejí z toho, že je třeba, aby koncepce úpravy byla vhodná pro úpadky středních a velkých podnikatelů, které mají větší závažnost a tíživější dopad, než pro úpadky malých podnikatelů, jak tomu bylo doposud. Rovnoměrné uspokojení věřitelů zůstává ovšem i nadále základním smyslem řešení úpadku, ale připouští se, aby jej nebylo dosahováno prodejem podniku ”šroubek po šroubku”, ale zajištěním provozu nebo prodeje podniku za jiných podmínek a pod dozorem věřitelů. Tak dochází k tomu, že vedle ”klasického” konkursu a vyrovnání je upravován další způsob řešení úpadku, který se v americkém právu nazývá ”reorganizace”. Vytváří se již podmínky k tomu, aby jej bylo využíváno i u nás (byť zatím pouze v alternativních řešeních); nad to právě toto řešení umožňuje, aby i do konkursního řízení byly promítnuty revitalizační procesy.

2) Dalším základním nedostatkem naší úpravy je neúměrné zvýhodnění přednostních věřitelů. V důsledku toho se v konkursu prakticky nedostane na většinu ostatních věřitelů. To má za následek nejen nezájem a pasivitu, ale i využívání konkursu k jiným účelům, než ke kterým je určen. Návrhy na konkurs nejsou dnes podávány proto, aby se všichni věřitelé mohli podílet na řešení úpadkové situace, ale převládají důvody jiné. Mezi nimi jmenujme především využívání konkursu jako alternativy k řádnému civilnímu procesu (což je v přímém rozporu s čl. 6 Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod), úsilí prostřednictvím konkursu vyřadit konkurenta na trhu nebo zhoršit jeho postavení, dosažení určitých dílčích výhod (jiné pořadí zástavního práva, možnost odpisů atd.), anebo i vyhovění požadavkům některých právních předpisů.

3) K legislativním nedostatkům naší úpravy patří dále její nesystematičnost a nevyváženost. Kromě toho naše úprava nereaguje na některé problémy, které vyžadují legislativní řešení, které jen stěží lze nahradit judikaturou.

III. Navrhovaná novela přináší následující hlavní změny, kterými reaguje na nedostatky dosavadní úpravy:

1) Zejména se do úpravy konkursu promítá revitalizace podniků, a to dvojím způsobem. Především v rámci ochranné lhůty (§ 5 a násl.) je zavedena zvláštní úprava pro její poskytnutí v důsledku revitalizačního programu. Kromě toho nová úprava § 27b, umožňující převzetí celé konkursní podstaty i s dluhy, se může promítnout do činnosti Revitalizační agentury s tím, že toto převzetí znamená zrušení konkursu (§ 44 odst. 1 písm. f).

2) Další důležitá změna spočívá v tom, že je sice zachována preference přednostních pohledávek, ale nikoli v takovém rozsahu, jako dosud. Navrhovaná omezení zejména nová koncepce rozvrhu sledují možnost, aby na konkursu měli reálný podíl i další konkursní věřitelé, což je nezbytnou podmínkou k tomu, aby konkurs mohl plnit svou základní funkci.

3) Navrhovaná novela sleduje dále, aby v rámci konkursu byla posílena pozice věřitelů, neboť konkurs má především sloužit pro jejich rovnocenné uspokojení. Proto se vylučuje možnost, aby soud sám (bez ohledu na jejich vůli a často i zájem) ustanovil opatrovníka nebo jiného zástupce. Posiluje se rovněž kontrolní i dispoziční funkce věřitelských orgánů proti správci podstaty.

4) Významné zkrácení řízení nepochybně přinese stanovení lhůty 10 pracovních dnů, během níž soud musí prohlásit konkurs, pokud návrh podal sám dlužník. Přitom v těchto případech soud při posuzování toho, zda došlo k úpadku, bude vycházet jen z tvrzení návrhu.

5) V souvislosti s dlužnickými návrhy na konkurs je rozvedena a precizována povinnost podat návrh na konkurs (§ 5). Spolu s opatřením proti šikanózním návrhům věřitelů (§ 4d odst. 3 a 4) vytváří zákon podmínky k tomu, aby dlužnické návrhy převažovaly.

6) Zálohu, kterou je třeba složit na návrhy konkursu (§ 4b), je možné napříště uložit jen věřiteli. Přitom její výše není unifikována, ale je stanovena její minimální a maximální hranice s možností uložení další zálohy v některých případech. Maximální částka zálohy se podstatně zvyšuje.

7) Ustanovení o správci podstaty jsou rozvedena a precizována; připouští se i předběžný správce a oddělený správce (§ 8 a násl.). Kompetence správců při zpeněžení podstaty se nerozšiřuje, i když by to mohlo znamenat zrychlení řízení. Důležitější je zájem na dosažení co největšího uspokojení věřitelů, takže se spíše posiluje kontrolní funkce kontrolních orgánů. Vzhledem k tomu, že správa podstaty vyžaduje stále více činnost několika osob různého profesního zaměření, připouští se, aby správcem byla právnická osoba typu veřejné obchodní společnosti.

8) V zájmu sjednocení praxe může správce napříště zadávat určité činnosti jiným osobám jen se souhlasem věřitelského výboru. Odměňování takto zadaných činností jde totiž na úkor podstaty a tím i na úkor uspokojení věřitelů. V souvislosti s tím však bude nutné v prováděcím předpise nově upravit odměny správce tak, aby z nich bylo možné hradit i průměrné náklady na tyto výlohy.

9) Nová ustanovení o součinnosti třetích osob (§ 9b a § 9c) mají umožnit činnost správce odstraněním určitých překážek pro její výkon.

10) Ustanovení § 17a, § 17b a § 17c, zavádějí i pro konkurs tzv. vyjevovací přísahu, která je pro exekuce upravena v navrhované novele občanského soudního řádu. Jejím zavedením má být usnadněno zjišťování podstaty.

11) Dochází i k novelizaci nejasných ustanovení o vyrovnání a nuceném vyrovnání. Základní změny se týkají toho, aby byly zmírněny podmínky pro použití těchto institucí tak, aby jich v praxi mohlo být více používáno.

12) Další změny vyplývají ze změn právního řádu (např. zavedení institutu společného jmění manželů) nebo mají za cíl zpřesnit ustanovení vyvolávající aplikační problémy.

IV. V rámci přípravy novely byly brány v úvahu i některé další problémy, které se do ní však nepromítly nebo promítly jen částečně, a to z různých důvodů. Jde však o problémy, které s novelou velmi úzce souvisí a proto by k nim měl být rovněž brán zřetel. Jde zejména o tyto problémy:

1) Jedním z nejzávažnějších problémů je vztah mezi revitalizací podniků a konkursem. V návrhu novely je řešen pouze po procesní stránce (napojení revitalizace na ochrannou lhůtu a možnost prodeje konkursní podstaty ”an bloc”). Otázkou, kterou novela neřeší, jsou hmotněprávní aspekty revitalizace ve vztahu ke konkursu. Tyto hmotněprávní otázky důsledků revitalizace nejsou v novele řešeny proto, že přesahují předmět její úpravy.

2) Dalším problémem novelou neřešeným je otázka, jak exaktně stanovit předlužení jako předpoklad konkursu, a to zejména z hlediska předpisů o účetnictví a o oceňování. Jde o úpravu nepochybně žádoucí a potřebnou, která by však neměla být zařazena do konkursního práva, ale do předpisů o účetnictví a oceňování. Proto na ni novela zatím nereaguje.

3) Novela připouští možnost, aby správcem podstaty byla veřejná obchodní společnost (VOS).V souvislosti s tím dochází k některým problémům. K nim patří především nemožnost, aby členy takové VOS byli advokáti, ačkoli jsou často správci podstaty, neboť u nich to vylučuje zvláštní úprava; novela vyvolá nutnost její nové úpravy. Dalším problémem je likvidace, popř. zánik VOS ve vztahu konkursu. Konečně by bližší úpravu vyžadovala i problematika vystupování VOS (resp. jeho společníků) vůči soudu ve funkci správce podstaty.

4) V souvislosti s novelou zákona o konkursu a vyrovnání opět ožívá myšlenka, zda správcům podstaty by neměl být věnován zvláštní zákon. Ne vše, co se správců podstaty týká, lze zakotvit do zákona o konkursu a vyrovnání nebo prováděcích předpisů k němu (jde např. o jejich stavovskou organizaci, o jejich povinné pojištění, o zkoumání jejich způsobilosti atd.). Zvláštní zákon, věnovaný této problematice, by byl proto žádoucí. Do návrhu novely nejsou návrhy tohoto druhu zahrnuty proto, že přesahují předmět jeho úpravy.

5) Problematika bank a pojišťoven jako úpadců vykazuje řadu specifických rysů (jak pro povahu, tak pro četnost konkursních pohledávek), pro které jsou v některých právních řádech tito úpadci vylučováni z účinnosti konkursního práva. Novela s takovým řešením nepočítá, ale problém jako takový existuje. Jeho v připomínkách navrhované dílčí řešení, podle něhož by se pohledávky klientů zaevidované v účetnictví bank a pojišťoven, považovaly za přihlášené a zjištěné, jej neřeší.

Navrhovaná právní úprava si může výjimečně vyžádat náklady ze státního rozpočtu v souvislosti s § 4b odst. 4.

Právní akty Evropských společenství neřeší problematiku konkursu a vyrovnání.

, bod III, 2). Proto dochází k určitému omezení jak oddělených věřitelů (srov. bod 49), tak i k omezení věřitelů I. a II. třídy při rozvrhu. Na rozdíl od dosavadního stavu, kdy dochází k postupnému uspokojování jednotlivých tříd věřitelů, je podle novely od počátku rozvrhu vyhrazen pro každou třídu věřitelů určitý podíl z celkového výtěžku zpeněžení (po 30% na I. a II. třídu a 40% na třídu III.). Takto připadne prakticky na každého věřitele určitý obnos a všichni věřitelé budou v průběhu řízení zainteresováni na tom, aby výsledek zpeněžení byl co nejvyšší (což zvyšuje i obnos na něho připadající). Pokud výsledek zpeněžení připadající na určitou třídu, nestačí k uspokojení všech pohledávek, které do ní patří, dochází k jejich poměrnému uspokojení. Neuspokojené části pohledávek I. třídy se přesouvají do třídy II. a neuspokojené části pohledávek třídy II. (včetně těch, jež přešly do II. třídy jako neuspokojené části pohledávek I. třídy) do třídy III. Pohledávky původně vyšší třídy, které se takto uspokojují i v třídě nižší, jsou rovnocenné ostatním pohledávkám, které jsou do této třídy zařazeny.

Ke změnám dochází i pokud jde o vymezení pohledávek, které se zařazují do jednotlivých tříd. Tak např. okruh pohledávek první třídy se rozšiřuje o pohledávky státu na částky vyplacené místo zaměstnavatele na mzdy úpadcových zaměstnanců; zařazení těchto pohledávek do I. třídy vyplývá ze souvislosti s navrhovaným zákonem o ochraně zaměstnanců při insolvenci zaměstnavatelově, neboť půjde o pohledávky, které vlastně nahrazují mzdové nároky. Do druhé třídy jsou pak zařazovány i další pohledávky státu, popř. jiných veřejnoprávních institucí, které mají obdobnou povahu a význam jako pohledávky, které do této třídy již zařazeny jsou; jde o pohledávky Pozemkového fondu ČR a státní pohledávky ze vztahů vzniklých při zajištění státních hmotných rezerv.

Je-li úpadcem banka, přiznává se specifický režim co do pořadí, v němž mají být uspokojeny (pro jejich povahu) pohledávkám majitelů hypotečních zástavních listů, kteří mají přednost před věřiteli pohledávek první třídy (§ 32 odst. 8). Úprava uspokojení pohledávek z podřízených dluhopisů (§ 32 odst. 3, věta třetí, část věty za středníkem) koresponduje připravované změně zák. č. 530/1990 Sb., o dluhopisech.

K čl. I, bod 61-70:

Změny pod uvedenými body se týkají nuceného vyrovnání. Mají většinou povahu zpřesnění úpravy, jejího zjednodušení nebo dílčího doplnění.

Z věcných změn je třeba poukázat na § 36 odst. 1, podle něhož se i do úpravy nuceného vyrovnání promítá určité omezení možnosti preferovaných pohledávek, neboť postačí, aby při nuceném vyrovnání dostali věřitelé první a druhé třídy pouze tři čtvrtiny svých pohledávek.

K čl. I, bod 71-74:

Doplnění důvodů zrušení konkursu (§ 44 odst. 1 písm. d, e, f) souvisí především s jinými změnami, které přináší novela.

K čl. I, bod 75-88:

Změny, k nimž dochází při úpravě vyrovnání, jsou vedeny snahou umožnit, aby tohoto institutu mohlo být využíváno k řešení úpadku ve větší míře, než dosud.

Důležitou věcnou změnu představuje i § 56 odst. 4. Původní úprava obsažená v zák. č. 328/1991 Sb. stanovila, že nepřihlášené pohledávky zanikají. Byla však vypuštěna zák. č. 94/1996 Sb., a to proto, že procesní pochybení přinášelo nepřiměřené hmotněprávní důsledky. Její vypuštění však vytvořilo prostor k tomu, věřitelé své pohledávky na vyrovnání nepřihlašovali s tím, aby po jeho ukončení měli možnost uplatňovat je a vymáhat je v nezkrácené výši. Novela proto trvá na nutnosti pohledávky do vyrovnání přihlásit s tím, že jinak mají povahu naturální obligace.

Další změny, týkající se vyrovnání mají povahu zpřesňující nebo doplňující. Tuto povahu mají i změny, při nichž bylo nutné nově formulovat ustanovení (např. § 55, § 56, § 58, § 59 a § 60).

K čl. I, bod. 89-93:

Jde o zpřesňující ustanovení, která reagují na změny jiných ustanovení, jež navrhuje novela.

K čl. II:

Návrh zákona přináší takové změny, na než musí být reagováno v rámci přechodných ustanovení.

Bod 1 tohoto článku vyjadřuje obvyklou právní (procesní) zásadu, stanovící platnost tohoto zákona i pro řízení zahájená přede dnem nabytí jeho účinnosti. Vyjadřuje se také obvyklá zásada, že právní účinky úkonů, které nastaly v řízení přede dnem nabytí účinnosti tohoto zákona, zůstávají zachovány.

Body 2 až 12 tohoto článku reagují konkrétně na jednotlivá ustanovení navrhovaného zákona z hlediska jejich přechodu na novou právní úpravu a respektují požadavek právní jistoty subjektů konkursního a vyrovnacího řízení.

K čl. III:

Zmocňovací ustanovení k vydání vyhlášky vyplývá z příslušných ustanovení obsažených v čl. I návrhu zákona.

Změny, které návrh zákona přináší, odůvodňují návrh, aby ve Sbírce zákonů bylo vyhlášeno úplné znění zákona o konkursu a vyrovnání.

K čl. IV:

Navrhované datum nabytí účinnosti zákona vychází z předpokládané délky legislativního procesu a přiměřené doby legisvakance.

V Praze dne 15.listopadu 1999

předseda vlády

Ing. Miloš Zeman v.r.

ministr spravedlnosti

JUDr. Otakar Motejl v.r.

Platné znění zákona s vyznačením navrhovaných změn

328/1991 Sb.

ZÁKON

ze dne 11. července 1991

o konkursu a vyrovnání

ve znění zákona č. 122/1993 Sb., zákona č. 42/1994 Sb., zákona č. 74/1994 Sb., zákona č. 117/1994 Sb., zákona č. 156/1994 Sb., zákona č. 224/1994 Sb., zákona č. 84/1995 Sb., zákona č. 94/1996 Sb., zákona č. 151/1997 Sb., zákona č. 12/1998 Sb. a zákona č. ..........Sb.

Federální shromáždění České a Slovenské Federativní Republiky se usneslo na tomto zákoně:

ČÁST PRVNÍ

Úvodní ustanovení

§ 1

(1) Účelem tohoto zákona je uspořádání majetkových poměrů dlužníka, který je v úpadku.

((2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.)

(2) Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen po delší dobu plnit své splatné závazky; zastavením plateb se rozumí i neproplacení mzdových (platových) nároků jeho zaměstnanců¹⁾ po dobu delší než jeden měsíc.

(3) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, a právnická osoba je v úpadku i tehdy, jestliže je předlužena. O předlužení jde tehdy, jestliže tato osoba má více věřitelů a jestliže její splatné závazky jsou vyšší než její majetek; do ocenění dlužníkova majetku se zahrne i očekávaný výnos z pokračující podnikatelské činnosti, lze-li příjem převyšující náklady při pokračování podnikatelské činnosti důvodně předpokládat.

----------------------------------------------------

¹) Zákon č. 1/1992 Sb., o mzdě, odměně za pracovní pohotovost a o průměrném výdělku, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 37/1993 Sb., zákona č. 74/1994 Sb. a zákona č. 118/1995 Sb.

Zákon č. 143/1992 Sb., o platu a odměně za pracovní pohotovost v rozpočtových a v některých dalších organizacích a orgánech, ve znění zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 10/1993 Sb., zákona č. 40/1994 Sb., zákona č.118/1995 Sb. a zákona č. 201/1997 Sb.

Zákon č. 65/1965 Sb., zákoník práce.

§ 1a

Tohoto zákona nelze použít na uspořádání majetkových poměrů územního samosprávného celku nebo jiné právnické osoby zřízené zákonem, jestliže stát převzal její dluhy nebo se za ně zaručil.

§ 2

(1) Jestliže je dlužník v úpadku, lze u konkursního soudu (dále jen "soud") zahájit za podmínek stanovených tímto zákonem konkursní řízení (dále jen "konkurs") nebo vyrovnací řízení (dále jen "vyrovnání").

(2) zrušen

(3) Cílem konkursu nebo vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů z dlužníkova majetku.

(§ 3

(1) Není-li stanoveno jinak, použijí se pro konkurs a vyrovnání přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu.

(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné. Přerušení řízení není přípustné. Prominutí zmeškání lhůty účastníkem řízení není přípustné. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

(3) Jestliže zákon nestanoví určitý způsob předvolávání k soudu nebo uvědomování účastníků, lze k soudu předvolat nebo účastníky uvědomit též vyhláškou, která se zveřejní nejméně 15 dnů předem v Obchodním věstníku a na úřední desce soudu.)

Ustanovení o řízení

§ 3

(1) Pro konkurs a vyrovnání se použijí přiměřeně ustanovení občanského soudního řádu, nestanoví-li tento zákon jinak.

(2) Soud rozhoduje usnesením. Jednání nařizuje jen tehdy, stanoví-li to zákon nebo jestliže to soud považuje za nutné.

§ 3a

(1) Předběžné opatření může soud nařídit i v zájmu zajištění majetku dlužníka. Předběžné opatření může soud nařídit i bez návrhu.

(2) Přerušení řízení není přípustné, pokud zvláštním právním předpisem není stanoveno jinak.^1a)

(3) Prominutí zmeškání lhůty není přípustné.

(4) Obnova řízení není přípustná.

------------------------------------------------------

^1a) § 109 občanského soudního řádu.

§ 3b

(1) Písemnosti lze doručit, účastníky předvolat k soudu nebo je vyrozumět o potřebných skutečnostech vyvěšením písemnosti, předvolání nebo vyrozumění na úřední desce soudu a současným zveřejněním v Obchodním věstníku; zveřejnění v Obchodním věstníku nemusí obsahovat odůvodnění. Za den doručení písemnosti, den předvolání nebo den vyrozumění se považuje den zveřejnění v Obchodním věstníku, nestanoví-li zákon jinak.

(2) Ustanovení odstavce 1 nelze použít, stanoví-li zákon pro určité osoby nebo případy zvláštní způsob doručení, předvolání nebo uvědomění. Dále je nelze použít pro doručení usnesení o předběžném opatření, usnesení o zamítnutí návrhu na prohlášení konkursu, usnesení o zastavení řízení a usnesení o ustavení správce, zástupce správce, předběžného správce, zvláštního správce, odděleného správce, vyrovnacího správce (dále jen "správce"), opatrovníka či znalce.

(3) Vedle zveřejnění na úřední desce a v Obchodním věstníku může soud provést i uveřejnění prostřednictvím hromadných sdělovacích prostředků nebo veřejně přístupné počítačové sítě, pokud je to účelné vzhledem k počtu účastníků a povaze věci.

(4) Předvolání účastníků k soudu učiněné podle odstavců 1 až 4 musí být zveřejněno nejméně 15 dnů přede dnem, kdy se má jednání konat.

ČÁST DRUHÁ

Konkurs

(§ 4

Návrh na prohlášení konkursu

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoliv z jeho věřitelů anebo další osoba, pokud tak stanoví zvláštní zákon.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel doložit, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku, a uvést okolnosti, které osvědčují, že dlužník je v úpadku a že má majetek postačující k úhradě nákladů konkursu. K návrhu je navrhovatel povinen připojit listiny, kterých se v návrhu dovolává.

(3) Jde-li o návrh dlužníka, je navrhovatel povinen k návrhu připojit seznam svého majetku a závazků s termíny jejich splatnosti s uvedením svých dlužníků a věřitelů, jakož i jejich adres, a jde-li o podnikatele, jejich sídla či místa podnikání.

(4) Návrh dalšího navrhovatele na prohlášení konkursu na majetek stejného dlužníka podaný dříve, než soud pravomocně rozhodl o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení, a to ode dne podání návrhu; další navrhovatel musí však přijmout stav řízení, v němž je při jeho přistoupení.

(5) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni navrhovatelé, kteří přistoupili do řízení.

§ 4a

(1) Pokud je právnická osoba nebo fyzická osoba-podnikatel v úpadku (§ 1), je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.

(2) Povinnost podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou oprávněny podat jménem dlužníka návrh na zahájení soudního řízení, s výjimkou nuceného správce podle zvláštních předpisů, a likvidátor právnické osoby, pokud právnická osoba v likvidaci je předlužena.

(3) Pokud osoby uvedené v odstavci 2 nesplní svou povinnost podat návrh na prohlášení konkursu nebo nesplní-li tuto povinnost alespoň některá z nich, odpovídají věřitelům společně a nerozdílně za škodu, která tím věřitelům vznikne.

(4) Zpětvzetí návrhu podaného podle odstavce 1 nebo 2 není přípustné.)

Návrh na prohlášení konkursu

§ 4

(1) Návrh na prohlášení konkursu je oprávněn podat dlužník nebo kterýkoli z jeho věřitelů; další osoba může tento návrh podat, jen stanoví-li to zvláštní zákon.

(2) Další návrh na prohlášení konkursu, podaný na téhož dlužníka dříve, než soud rozhodne o prohlášení konkursu, se považuje za přistoupení k řízení; pro dalšího navrhovatele platí stav řízení v době jeho přistoupení.

§ 4a

(1) Návrh na prohlášení konkursu musí kromě obecných náležitostí návrhu na zahájení řízení obsahovat i dále stanovené náležitosti.

(2) Jde-li o návrh věřitele, musí navrhovatel uvést okolnosti, které osvědčují, že má proti dlužníkovi splatnou pohledávku , a že dlužník je v úpadku. Má-li navrhovatel bydliště nebo sídlo v cizině, musí uvést i svého zástupce pro doručování v tuzemsku.

(3) Podává-li návrh dlužník, musí uvést okolnosti, které osvědčují, že je v úpadku. K návrhu je povinen připojit seznam svého majetku a závazků s uvedením adres svých dlužníků, věřitelů a zaměstnanců; jsou-li dlužníci a věřitelé podnikateli, uvede v seznamu jejich sídlo nebo místo podnikání. Nemá-li dlužník zaměstnance anebo dlužníky, uvede to v seznamu výslovně. Předložený seznam musí dlužník podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.

(4) Pravost podpisu na návrhu dlužníka musí být úředně ověřena. Podal-li dlužník návrh prostřednictvím zvoleného zástupce, postačí, že byla ověřena pravost podpisu zmocnitele na plné moci.

(5) K návrhu musí být připojeny listiny, jichž se navrhovatel dovolává.

§ 4b

(1) Věřitel, který podal návrh na prohlášení konkursu, je povinen zaplatit zálohu na náklady konkursu; platí ji na výzvu soudu ve lhůtě v ní určené a ve výši, kterou soud určí v rozpětí od 5.000 Kč do 50.000 Kč. Účastní-li se řízení více věřitelů jako navrhovatelé nebo další navrhovatelé, jsou povinni zaplatit zálohu společně a nerozdílně.

(2) Soud může uložit osobám uvedeným v odstavci 1, aby ve stanovené lhůtě zaplatily další zálohu až do výše 250 000 Kč, pokud byl ustaven předběžný správce a pokud k úhradě jeho hotových výdajů a odměny nepostačuje částka podle odstavce 1.

(3) Není-li včas zaplacena záloha podle odstavce 1 nebo další záloha podle odstavce 2, soud řízení zastaví.

(4) Soud přizná navrhovateli na jeho návrh zcela nebo zčásti osvobození od zálohy na náklady konkursu, prokáže-li, že to odůvodňují jeho poměry. Současně rozhodne o způsobu úhrady nákladů konkursu, na něž je určena záloha; přitom může stanovit, že náklady konkursu bude zčásti zálohovat stát. Přiznané osvobození soud odejme, ukáže-li se, že zde nebyly nebo pominuly důvody pro jeho přiznání a ještě nedošlo k prohlášení konkursu.

§ 4c

(1) Dlužník, který podá návrh na prohlášení konkursu, nesmí po jeho podání činit právní úkony týkající se majetku s výjimkou úkonů nutných k  provozování podniku, k odvrácení hrozící škody a k zajištění přiměřené výživy členů jeho domácnosti a plnění vyživovacích povinností.

(2) Podala-li návrh na prohlášení konkursu jiná osoba než dlužník, je dlužník povinen podrobit se omezením, která vyplývají z činnosti předběžného správce, pokud byl ustaven, a poskytnout mu při ní potřebnou součinnost.

(3) Právní úkony, které dlužník učinil v rozporu s odstavci 1 a 2, jsou vůči věřitelům neúčinné.

(4) O podání návrhu na prohlášení konkursu soud neprodleně vyrozumí úřad práce, v jehož obvodu je sídlo nebo místo podnikání dlužníka.

§ 4d

(1) Navrhovatel může vzít svůj návrh zpět až do prohlášení konkursu. Soud řízení zastaví, souhlasí-li s tím všichni další navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.

(2) Nejsou-li splněny podmínky pro prohlášení konkursu, soud návrh na jeho prohlášení zamítne; proti usnesení o zamítnutí návrhu může navrhovatel i kdokoli z dalších navrhovatelů podat odvolání. Nelze však zamítnout návrh dlužníka proto, že k němu není připojen některý ze seznamů podle § 4a odst. 3.

(3) Byl-li návrh na prohlášení konkursu zamítnut, je navrhovatel povinen nahradit náklady řízení, škodu a další újmy tomu, komu návrhem vznikly; podalo-li návrh více osob, mají tuto povinnost společně a nerozdílně. Totéž platí, jestliže navrhovatel zavinil, že řízení o návrhu na prohlášení konkursu muselo být zastaveno.

(4) Stanoví-li to soud, lze k náhradě nákladů řízení, škody a další újmy podle odstavce 3 použít zálohu na náklady konkursu.

(§ 5

(1) Navrhovatel je povinen na výzvu soudu zaplatit v určené lhůtě zálohu na náklady konkursu ve výši 10 000 Kč; účastní-li se řízení více navrhovatelů, jsou povinni zálohu zaplatit společně a nerozdílně.

(2) Nebude-li záloha na náklady konkursu v určené lhůtě zaplacena, soud řízení zastaví. O tomto následku musí být navrhovatel poučen.)

§ 5

Povinnost podat návrh na prohlášení konkursu

(1) Právnická osoba nebo fyzická osoba, je-li podnikatelem, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkursu.

(2) Fyzická osoba, je-li podnikatelem, popřípadě její zákonní zástupci, statutární orgán právnické osoby a likvidátor právnické osoby v likvidaci, je-li předlužena, odpovídají věřitelům za škodu, která jim vznikne porušením povinnosti podle odstavce 1, ledaže prokáží, že škodu nezavinili; je-li těchto osob více, odpovídají společně a nerozdílně.

(3) Povinnost podle odstavce 1 není splněna, jestliže řízení o návrhu na prohlášení konkursu bylo vinou navrhovatele zastaveno.

(4) Místo návrhu na prohlášení konkursu mohou osoby uvedené v odstavci 1 a 2 podat návrh na vyrovnání; jestliže však vyrovnání nebylo povoleno nebo potvrzeno, jsou povinny do 15 dnů od právní moci rozhodnutí podat návrh na prohlášení konkursu. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, byl-li návrh na vyrovnání zamítnut z důvodů uvedených v § 50 odst. 1.

Ochranná lhůta

§ 5a

(1) Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty do 15 dnů od doručení návrhu na prohlášení konkursu soudem, jestliže tento návrh podal věřitel nebo jiná osoba než dlužník. Dlužník může navrhnout povolení ochranné lhůty současně se svým návrhem na prohlášení konkursu, pokud k tomuto návrhu připojí potvrzení revitalizační agentury o zařazení dlužníka do seznamu podnikatelských subjektů, jejichž hospodářská situace bude řešena revitalizační agenturou revitalizačním programem a pokud připojí i písemný souhlas věřitelů, jejichž pohledávky představují dvě třetiny dlužníkových závazků, s revitalizačním programem.

(2) Návrh na povolení ochranné lhůty musí kromě obecných náležitostí podání obsahovat i údaje týkající se dlužníka, které se zapisují do obchodního rejstříku, seznam nemovitostí dlužníka včetně zástavních a podzástavních práv na nich váznoucích, seznam věřitelů s uvedením výše jejich pohledávek, seznam majetku a závazků dlužníka s termíny splatnosti závazků ne starší než tři měsíce a určitý návrh na uspořádání právních poměrů dlužníka a na opatření ohledně jeho podniku během ochranné lhůty; podnikatelé předloží rovněž poslední účetní závěrku.

(3) Potvrzení podle odstavce 1, vydané revitalizační agenturou, musí obsahovat:

a) způsob a cíle revitalizačního programu,

b) dobu, během níž má být revitalizační program uskutečněn,

c) záruky poskytované dlužníku k dosažení cílů revitalizačního programu,

d) nové lhůty splatnosti pohledávek včetně rozložení splatnosti na splátky.

§ 5b

(1) Ochrannou lhůtu lze povolit, jestliže

a) návrh je při zachování postupu soudu podle § 43 občanského soudního řádu podán včas, oprávněnou osobou a obsahuje předepsané náležitosti,

b) návrh se netýká právnické osoby, která je v likvidaci,

c) návrh se týká podnikatele, který zaměstnává alespoň 50 osob v pracovním poměru,

d) nejde o opětovný návrh na povolení ochranné lhůty v témže řízení.

(2) Soud ochrannou lhůtu povolí, jestliže jsou splněny podmínky uvedené v odstavci 1 a jestliže údaje návrhu jsou doloženy natolik, že odůvodňují možnost uspokojivého řešení dlužníkových majetkových poměrů v rámci ochranné lhůty; jinak návrh na povolení ochranné lhůty zamítne. Proti rozhodnutí soudu o ochranné lhůtě není odvolání přípustné.

(3) Usnesení o povolení ochranné lhůty doručí soud dlužníku a věřitelům uvedeným v návrhu. Zašle je také soudu, který vede obchodní rejstřík, v němž je dlužník zapsán, a katastrálním úřadům, které evidují dlužníkovy nemovitosti; je-li dlužníkem státní podnik nebo jiná státní organizace, popřípadě organizace založená nebo zřízená obcí, soud zašle usnesení o povolení ochranné lhůty těm, kteří jsou zakladateli nebo zřizovateli dlužníka podle zvláštních předpisů. Kromě toho je vyvěsí na úřední desce soudu téhož dne, kdy bylo vydáno, a zveřejní je v Obchodním věstníku.

(4) Věřitelé uvedení v návrhu na ochrannou lhůtu a další věřitelé, kteří se k řízení přihlásili v průběhu ochranné lhůty, mají postavení konkursních věřitelů (§ 7). (; dojde-li k prohlášení konkursu, je třeba jim usnesení o tom doručit.)

((5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů (§ 10), popřípadě ustanoví věřitelům opatrovníka (§ 11a). Schůze věřitelů zvolí věřitelský výbor. Závady v doručení někomu z věřitelů při svolávání schůze nebrání platnosti volby, jestliže usnesení soudu o svolání věřitelů bylo vyvěšeno na úřední desce soudu a zveřejněno v Obchodním věstníku.)

(5) Současně s povolením ochranné lhůty svolá soud schůzi věřitelů vyvěšením usnesení soudu na úřední desce soudu a zveřejněním v Obchodním věstníku; tato schůze zvolí předběžný věřitelský výbor.

§ 5c

(1) Ochranná lhůta trvá tři měsíce a začíná běžet dnem, kdy usnesení o jejím povolení bylo vyvěšeno na úřední desce soudu. Na návrh dlužníka podaný v průběhu ochranné lhůty ji může soud prodloužit nejdéle o další tři měsíce, jestliže s tím souhlasí věřitelský výbor.

(2) Je-li povolena ochranná lhůta k uskutečnění revitalizačního programu, neskončí její běh před dobou uvedenou v § 5a odst. 3 písm. b). Soud však může rozhodnout o předčasném skončení ochranné lhůty, není-li revitalizační program řádně plněn.

§ 5d

(1)Po dobu trvání ochranné lhůty

a) soud se v řízení omezí jen na procesní úkony potřebné z hlediska průběhu ochranné lhůty,

b) věřitelé nemohou vůči dlužníkovi vymáhat uspokojení svých pohledávek výkonem rozhodnutí s výjimkou pohledávek z pracovního poměru a s výjimkou pohledávek z titulu daní, poplatků, cel a pojistného na sociální a zdravotní pojištění; již zahájená řízení se přerušují,

c) soud může rozhodnout na návrh věřitelského výboru nebo opatrovníka, aby některé právní úkony dlužník nečinil vůbec nebo jen po předchozím souhlasu věřitelského výboru (nebo opatrovníka věřitelů); právní úkony uskutečněné v rozporu s tímto rozhodnutím soudu jsou vůči věřitelům neúčinné,

d) dlužníkem provedené právní úkony, kterými by byly zkracovány zájmy věřitelů na uspokojení jejich pohledávek, jsou vůči věřitelům neúčinné,

e) dlužník je povinen soustavně usilovat o překonání úpadku a informovat věřitelský výbor (,popřípadě opatrovníka) o přijatých opatřeních, a v případě potřeby si vyžádat jejich součinnost.

(2) Pokud je ochranná lhůta povolena k uskutečnění revitalizačního programu, může stanovit účinky ochranné lhůty soud; splatnost pohledávek věřitelů se řídí lhůtami v revitalizačním programu.

§ 5e

(1) Ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zastavením konkursního řízení, prohlášením konkursu nebo povolením vyrovnání.

(2) Skončením ochranné lhůty zanikají její účinky podle § 5d; jestliže však ochranná lhůta skončí uplynutím doby, zůstávají zachovány účinky uvedené v § 5d písm. b) až d), a to až do prohlášení konkursu, pokud soud nerozhodne o jejich dřívějším zániku.

§ 5f

zrušen

§ 6

Konkursní podstata

(1) Majetek podléhající konkursu tvoří konkursní podstatu (dále jen "podstata").

(2) Konkurs se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkursu a kterého nabyl za konkursu; tímto majetkem se rozumí také mzda nebo jiné podobné příjmy. Do podstaty nenáleží majetek, jehož se nemůže týkat výkon rozhodnutí; majetek sloužící podnikatelské činnosti z podstaty vyloučen není. Do podstaty rovněž nepatří dotace, které jsou účelově vázány a musejí být zúčtovány, návratné finanční výpomoci ze státního rozpočtu a zboží, které celní úřad propustil k dočasnému použití.

(3) Za podmínek stanovených zákonem se konkurs dále týká majetku osob odlišných od dlužníka, zejména majetku, který nabyly na základě neúčinných právních úkonů dlužníka, nebo majetku, kterým tyto osoby zajišťují pohledávky věřitelů vůči dlužníkovi.

(§ 7

Účastníci konkursu

Účastníky konkursu jsou věřitelé, kteří uplatňují nároky (dále jen "konkursní věřitelé") a dlužník.)

§ 7

(1) Účastníky řízení o prohlášení konkursu jsou dlužník, navrhovatel a další navrhovatelé (§ 4 odst. 2). Jestliže soud povolil ochrannou lhůtu, jsou účastníky také věřitelé, kteří jsou uvedeni v návrhu na ochrannou lhůtu nebo kteří se přihlásili v průběhu ochranné lhůty (§ 5b odst. 4), ledaže vůči soudu prohlásí, že se řízení nezúčastní.

(2) Po prohlášení konkursu jsou účastníky řízení úpadce a věřitelé, kteří přihlásili své pohledávky (konkursní věřitelé). Účast konkursního věřitele v řízení končí, jestliže se k jím přihlášené pohledávce nepřihlíží nebo je-li vyloučena z uspokojení.

(3) Po prohlášení konkursu jsou účastníky řízení i ti, o jejichž právech a povinnostech má být v řízení jednáno.

(4) Nařídil-li soud předběžné opatření, je účastníkem řízení i ten, komu byla předběžným opatřením uložena povinnost.

(Správce podstaty

§ 8

(1) Správce podstaty (dále jen "správce") se zásadně vybírá ze seznamu správců, který vede soud příslušný k řízení (§ 3 odst. 1). Do seznamu správců lze zapsat jen bezúhonnou fyzickou osobu, která je plně způsobilá k právním úkonům, má přiměřenou odbornou způsobilost a se zápisem souhlasí. Správcem může soud ustavit pouze ve věci nepodjatou fyzickou osobu. Osoby zapsané do seznamu správců mohou odmítnout tuto funkci jen v případech, kdy jsou pro to důležité důvody, které posoudí soud. Výjimečně může soud ustavit správcem i osobu do seznamu správců nezapsanou, splňuje-li podmínky pro zapsání do tohoto seznamu.

(2) Správce je povinen při výkonu funkce postupovat s odbornou péčí a odpovídá za škodu vzniklou porušením povinností, které mu ukládá zákon nebo mu uloží soud.

(3) Správce má nárok na odměnu a na náhradu hotových výdajů. Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty, a pokud k tomu nestačí, ze zálohy na náklady konkursu složené navrhovatelem. Dohody správce uzavřené s účastníky řízení o jiné odměně nebo náhradě jsou neplatné. Vyúčtování odměny a nákladů provede správce v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu; předtím mu soud může povolit zálohy. Věřitelé jsou se souhlasem soudu oprávněni na základě rozhodnutí věřitelského výboru poskytnout správci zálohu k úhradě jeho výdajů, a to i opětovně; při poskytnutí zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.

(4) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

(5) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce. Zprostí-li soud správce jeho funkce, ustaví nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 2 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a dát mu k dispozici všechny doklady.)

Správci podstaty

§ 8

(1) Správce podstaty, popř. zástupce správce, zvláštní správce, oddělený správce a předběžný správce má v řízení zvláštní postavení, neodvislé od účastníků řízení. Při výkonu své funkce je správce povinen postupovat s odbornou péčí.

(2) Správce je povinen plnit úkoly, které mu ukládá zákon nebo mu je uložil soud, a provádět další činnosti, kterých je třeba zejména k zajištění řádné správy podstaty a plynulosti řízení.

§ 8a

(1) Správce ustavuje soud ze seznamu správců. Výjimečně může soud správcem ustavit osobu do seznamu nezapsanou, pokud splňuje podmínky pro zapsání do seznamu a s ustavením souhlasí.

(2) Do seznamu správců lze zapsat fyzickou osobu, která nebyla pravomocně odsouzena pro úmyslný trestný čin a je plně způsobilá k právním úkonům, má vysokoškolské vzdělání, pokud nebylo prominuto, a svou dosavadní odbornou praxí prokázala způsobilost pro činnost správce a předepsaným způsobem osvědčila zvláštní znalosti nezbytné k této činnosti, stanovené prováděcím předpisem.

(3) Do seznamu správců lze zapsat veřejnou obchodní společnost, k jejímuž předmětu činnosti patří řešení krizových situací podniků a která bude činnost správce vykonávat prostřednictvím svých společníků nebo zaměstnanců, o nichž prokáže, že splňují předpoklady pro činnost správce. Veřejná obchodní společnost, ustavená správcem, oznámí soudu neprodleně, která z těchto osob bude jejím jménem uvedenoučinnost vykonávat.

(4) Správce, který přestane splňovat podmínky pro zapsání do seznamu, soud ze seznamu vyškrtne. Ze seznamu může být vyškrtnut i správce, který se při výkonu své funkce dopustí závažného pochybení anebo se dopustí pochybení opakovaně.

(5) Podrobnosti o vedení seznamů a zápisech do nich, o prokazování předpokladů k zápisu do seznamu, předpokladech pro prominutí předepsaného vysokoškolského vzdělání a o postupu při vyškrtnutí ze seznamu stanoví prováděcí předpis.

(6) Osoba zapsaná do seznamu může své ustavení správcem odmítnout jen jsou-li pro to důležité důvody.

(7) Seznamy správců jsou vedeny krajskými soudy a jsou veřejně přístupné; o zapsání do tohoto seznamu a o záležitostech s tím souvisejících rozhoduje předseda krajského soudu. Seznamy správců úředně eviduje Ministerstvo spravedlnosti.

§ 8b

(1) Z činnosti správce je vyloučena osoba, u níž je důvod pochybovat o její nepodjatosti se zřetelem na její poměr k věci, k dlužníku (úpadci) či jeho zástupci anebo k věřitelům. Byla-li taková osoba ustavena správcem, soud ji funkce správce zprostí.

(2) Pokud se důvod pochybovat o nepodjatosti správce týkají jen jeho poměru k některým z věřitelů, soud může ustavit odděleného správce, který provede úkony týkající se přezkoumání pohledávky tohoto věřitele.

§ 8c

(1) Správce má nárok na odměnu, správci je poskytnuta náhrada hotových výdajů; prováděcí předpis upraví hotové výdaje a stanoví výši odměny. Odměna správce se poskytuje za činnost, k níž je povinen a je úměrná hodnotě velikosti podstaty. Činnosti, k nimž je správce povinen, může správce zadat třetím osobám na účet podstaty jen se souhlasem věřitelského výboru. Dohody správce s účastníky o jiné výši odměny jsou neplatné.

(2) Nároky správce se uspokojují z konkursní podstaty a pokud k tomu nestačí, i ze zálohy navrhovatele na náklady konkursu (§ 4b). Správce má nárok na úhradu hotových výloh a dále má nárok na odměnu na základě jejího vyúčtování v konečné zprávě, a není-li jí, při zrušení konkursu. Soud může podle okolností případu odměnu správce zvýšit nebo snížit.

(3) Soud poskytne správci na jeho žádost přiměřenou zálohu na jeho hotové výdaje a odměnu, a to i opětovně. Záloha se poskytuje z prostředků, jimiž se uspokojují nároky správce.

(4) Na základě rozhodnutí věřitelského výboru, schváleného soudem, jsou věřitelé oprávněni poskytnout správci zálohu k úhradě jeho zvláštních výdajů, a to i opětovně. Při poskytnutí této zálohy může být určen účel, na nějž má být vynaložena, a podmínky jejího vyúčtování.

§ 8d

(1) Správce odpovídá účastníkům řízení, popř. i třetím osobám, za škodu, kterou způsobil porušením svých povinností, a to podle obecných ustanovení o odpovědnosti za škodu.

(2) Neplní-li správce řádně své povinnosti, může mu soud uložit pořádkovou pokutu.

(3) Z důležitých důvodů může soud na návrh některého z účastníků nebo správce anebo i bez návrhu zprostit správce funkce a současně ustavit nového správce. Zproštěním funkce nezaniká správcova odpovědnost podle odstavce 1 za dobu výkonu funkce. Správce, který byl funkce zproštěn, je povinen řádně informovat nového správce a předat mu všechny doklady.

(4) Správce je povinen zachovávat mlčenlivost o skutečnostech, které jsou zvláštními zákony určeny k utajení, pokud se o nich dozvěděl při výkonu své funkce, a to i po jejím skončení; této mlčenlivosti jej může zprostit ten, v jehož zájmu tuto mlčenlivost má, nebo soud.

§ 9

(1) Jestliže to vyžaduje rozsah správy, může soud ustavit pro pomoc správci zvláštního správce pro určitý obor správy. Zvláštní správce má práva, povinnosti a odpovědnost správce v mezích své působnosti.

(2) Jestliže je to účelné, může soud ustavit správci zástupce pro případ, že by ze závažných důvodů nemohl přechodně svou funkci vykonávat.

(3) Pro ustavení do funkce, odměňování a zprošťování funkce zvláštních správců a zástupce správce platí ustanovení o správci.

§ 9a

(1) Předběžného správce soud ustaví, jestliže povoluje ochrannou lhůtu nebo navrhne-li to úřad práce vyrozuměný podle § 4c odst. 4, u něhož podle zvláštního zákona^1b) uplatnil zaměstnanec mzdové nároky neposkytnuté mu zaměstnavatelem z důvodu platební neschopnosti. Soud může ustavit předběžného správce, podá-li návrh na prohlášení konkursu věřitel a zjištění nebo zajištění dlužníkova majetku nesnese odkladu. Usnesení o ustavení předběžného správce se tomuto správci doručuje do vlastních rukou; tímto doručením je vykonatelné. Proti usnesení o ustavení předběžného správce nelze podat odvolání.

(2) Předběžný správce provede šetření ke zjištění dlužníkova majetku a opatření k jeho zajištění, poskytne dále nezbytnou součinnost úřadům práce k plnění jejich povinností podle zvláštního zákona^1b) a zajišťuje úkoly vyplývající pro něho z rozhodnutí soudu.

(3) Ustanovení o správci platí pro předběžného správce obdobně. Funkce předběžného správce zaniká také prohlášením konkursu, zamítnutím návrhu na prohlášení konkursu a zastavením řízení; v těchto rozhodnutích určí soud i odměnu předběžného správce.

------------------------------------------------------

^1b) Zákon č. ….. /2000 Sb., o ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele a o změně některých zákonů.

Součinnost třetích osob

§ 9b

(1) Orgány veřejné správy, notáři, středisko cenných papírů, banky, Policie České republiky, provozovatelé telekomunikačních služeb, pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, pojišťovny, vydavatelé tisku, dopravci a osoby zajišťující úschovu, skladování a opatrování majetku dlužníka (úpadce), jsou povinny bez zbytečného odkladu poskytnout správci na jeho písemnou žádost součinnost dále uvedeným způsobem, pokud zvláštní právní předpis nestanoví tento způsob jinak.

(2) Součinnost podle odstavce 1 spočívá v tom, že orgány a osoby v něm uvedené bezúplatně poskytují správci údaje o majetku dlužníka (úpadce) a některé další údaje, které jsou nutné pro výkon správy, a to ve stejném rozsahu, v jakém by je poskytly přímo dlužníku (úpadci). Povinnost těchto orgánů a osob poskytnout správci součinnost podle jiných ustanovení tohoto zákona, případně podle ustanovení zvláštního právního předpisu^1c), tím není dotčena.

(3) Součinnost podle odstavce 1 spočívá také v tom, že orgány a osoby v něm uvedené, které mají u sebe listiny nebo jiné věci, které mohou sloužit ke zjištění dlužníkova (úpadcova) majetku, jsou povinny je bez zbytečného odkladu vydat nebo zapůjčit správci.

--------------------------------------------------------

^1c) Například § 38 odst. 6 zákona č. 21/1992 Sb., o bankách, ve znění zákona č. 16/1998 Sb.

§ 9c

(1) Banky jsou povinny sdělit správci čísla dlužníkových (úpadcových) účtů a informovat jej o stavech těchto účtů a pohybech; jsou též povinny informovat správce a podat informace o dlužníkových (úpadcových) úschovách a vkladních knížkách.

(2) Pošta a jiné osoby, které se zabývají přepravou zásilek, jsou povinny informovat správce o dlužníkových (úpadcových) doručovacích místech, rozsahu a povaze doručovaných zásilek a úhrnu peněžních prostředků, které dlužník (úpadce) přijímá jejich prostřednictvím.

(3) Provozovatelé telekomunikačních služeb jsou povinni oznámit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) telefonních, dálnopisných, telefaxových a jiných elektronických stanicích a adresách, které nejsou uvedeny v dostupných seznamech.

(4) Pojišťovny jsou povinny sdělit správci údaje o dlužníkových (úpadcových) pojistných smlouvách a pojistných plněních.

(5) Vydavatelé tisku jsou povinni sdělit správci údaje o inzerci, která se týká dlužníkova (úpadcova) majetku.

(6) Dopravci jsou povinni sdělit správci údaje o přepravovaném dlužníkově (úpadcově) nákladu a jeho příjemci.

(7) Schovatelé a opatrovatelé jsou povinni sdělit správci údaje o cenných papírech dlužníka (úpadce) v úschově či uložení.

Schůze konkursních věřitelů a věřitelský výbor

§ 10

(1) Soud svolává schůzi konkursních věřitelů, je-li toho třeba pro zjištění jejich stanovisek potřebných pro další vedení konkursu, a řídí její jednání; na návrh správce ji svolává vždy. Schůze konkursních věřitelů musí být oznámena vhodným způsobem s uvedením dne a předmětu jednání.

(2) K platnosti usnesení a k volbám věřitelského výboru je třeba prostá většina hlasů počítaná podle výše pohledávek; není-li stanoveno jinak, počítají se jen hlasy konkursních věřitelů na schůzi přítomných nebo řádně zastoupených. K platnosti schůze konané po přezkumném jednání je třeba, aby byli přítomni alespoň dva konkursní věřitelé představující nejméně čtvrtinu konkursních pohledávek.

(3) Hlasovat mohou jen konkursní věřitelé, jejichž pohledávka byla zjištěna. Soud rozhodne, zda mohou hlasovat také konkursní věřitelé, jejichž pohledávka nebyla ještě zjištěna, je sporná, popřípadě je podmíněná.

§ 11

(1) Pokud počet konkursních věřitelů přesahuje 50, jsou povinni ustavit věřitelský výbor. Při nižším počtu konkursních věřitelů mohou konkursní věřitelé zvolit namísto věřitelského výboru svého zástupce; ustanovení o oprávněních a povinnostech věřitelského výboru platí pro tohoto zástupce obdobně.

(2) Věřitelský výbor má nejméně tři a nejvýše devět členů; o počtu členů rozhoduje schůze konkursních věřitelů. Každý člen věřitelského výboru má svého náhradníka.

(3) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky mohou být jen konkursní věřitelé; pokud je členem nebo náhradníkem právnická osoba, oznámí soudu, kdo za ni bude ve věřitelském výboru jednat.

(4) Členy věřitelského výboru a jejich náhradníky volí schůze konkursních věřitelů a potvrzuje soud. Jestliže některý z členů nemůže svou funkci vykonávat nebo se jí vzdá anebo se nemůže jednání věřitelského výboru zúčastnit, nastupuje místo něho náhradník. Soud může nařídit doplňující volbu.

(5) Věřitelský výbor volí ze svého středu předsedu a místopředsedu, dohlíží na činnost správce a plní úkoly stanovené tímto zákonem nebo uložené mu soudem. Je oprávněn podávat soudu návrhy týkající se průběhu řízení.

(6) Věřitelský výbor se schází z vlastní iniciativy anebo jej svolá soud. Rozhoduje většinou hlasů svých členů; nepřítomné členy zastupují náhradníci.

(7) Členové a náhradníci věřitelského výboru mají nárok na náhradu nutných výdajů spojených s výkonem funkce a na přiměřenou odměnu, jejíž výši určí soud; tyto nároky jsou pohledávkami za podstatou podle § 31 odst. 2.

(§ 11a

Dokud není ustaven věřitelský výbor anebo zvolen zástupce věřitelů schůzí konkursních věřitelů, může soud ustanovit věřitelům opatrovníka,^1a) je-li to třeba k ochraně jejich práv. Oprávnění a povinnosti opatrovníka zanikají ustavením věřitelského výboru nebo zvolením zástupce věřitelů podle § 11 odst. 1.

------------------------------------------------------------------

^1a) § 29 zákona č. 99/1963 Sb.)

§ 11a

(1) Není-li ustaven věřitelský výbor nebo zástupce věřitelů, vykonává působnost věřitelského výboru schůze věřitelů.

(2) Ustanovení o věřitelském výboru se přiměřeně použije i pro předběžný věřitelský výbor (§ 5b odst. 5).

§ 12

Dohled soudu

(1) Soud je oprávněn vyžádat si od správce zprávu a vysvětlení, nahlížet do jeho účtů a konat potřebná šetření.Může správci uložit, aby si vyžádal na určité otázky názor věřitelského výboru nebo mu může dát pokyny sám.

(2) Při výkonu své dohlédací činnosti soud rozhoduje o záležitostech, které se týkají průběhu konkursu, a činí opatření nezbytná k zajištění jeho účelu.

(3) Proti rozhodnutí soudu, které soud učinil při výkonu dohlédací činnosti podle odstavců 1 a 2, není odvolání přípustné.

§ 12a

Prohlášení konkursu

((1) Bude-li osvědčeno, že dlužník je v úpadku, a budou-li splněny ostatní zákonem stanovené podmínky, soud bez zbytečného odkladu usnesením prohlásí konkurs. Proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat dlužník, pokud není navrhovatelem; proti usnesení o zamítnutí návrhu se může odvolat navrhovatel a navrhovatelé, kteří přistoupili k řízení.)

(1) Soud prohlásí konkurs bez zbytečného odkladu, jsou-li osvědčeny podmínky pro jeho prohlášení. Jestliže návrh na prohlášení konkursu podal dlužník, rozhodne soud o návrhu na prohlášení konkursu do deseti pracovních dnů od podání návrhu; v tomto případě vychází při zkoumání úpadku jen z dlužníkových tvrzení. Proti usnesení o prohlášení konkursu se může odvolat dlužník, není-li navrhovatelem.

(2) Konkurs nelze prohlásit

a) na majetek politické strany nebo politického hnutí v době ode dne vyhlášení celostátních voleb do Poslanecké sněmovny, Senátu, zastupitelstev měst a obcí nebo zastupitelstev vyšších územních samosprávných celků do desátého dne po posledním dni těchto voleb,

b) po dobu nucené správy podle zvláštních předpisů, ledaže prohlášení konkursu navrhl nucený správce,

c) po dobu ochranné lhůty, ledaže by bylo zjištěno, že v návrhu na její povolení dlužník uvedl nepravdivé nebo neúplné údaje.

(3) Návrh na prohlášení konkursu soud zamítne, je-li zřejmé, že majetek dlužníka nepostačuje k úhradě nákladů konkursu.

(§ 13

nadpis vypuštěn

(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky s uvedením jejich výše, právního důvodu vzniku a jejich zajištění. Výzva musí obsahovat upozornění, že na nároky, které nebyly přihlášeny, nebude brán v konkursu zřetel.

(2) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu; dále se doručí správci, likvidátorovi a všem známým věřitelům, jakož i příslušným daňovým orgánům. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.

(3) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném znění nebo ve vhodném zkráceném znění na úřední desce soudu a dále na úřední desce okresního soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo jeho bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Je-li dlužník zapsán v obchodním nebo jiném rejstříku, oznámí soud prohlášení konkursu orgánu, který rejstřík vede a který toto prohlášení zapíše. Soud dále oznámí prohlášení konkursu katastrálním úřadům, které evidují nemovitosti,o nichž je mu známo, že patří dlužníkovi.

(4) Účinky prohlášení konkursu nastanou dnem vyvěšení usnesení na úřední desce soudu. Tímto dnem se dlužník stává úpadcem.

(5) Obdobně podle odstavců 2 a 3 se postupuje, jestliže byl návrh na prohlášení konkursu zamítnut podle § 12a odst. 3.)

§ 13

(1) V usnesení o prohlášení konkursu musí být ustaven správce a věřitelé musí být vyzváni, aby přihlásili ve lhůtě 30 dnů ode dne prohlášení konkursu všechny své nároky. Výzva musí obsahovat poučení o náležitostech přihlášky (§ 20 odst. 2) a upozornění, že přihlášky pohledávek, které budou podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle § 20 odst. 8 a že tyto pohledávky jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu. Usnesenío prohlášení konkursu musí být odůvodněno.

(2) Usnesení o prohlášení konkursu se doručí účastníkům konkursu a správci. Dlužníkovi se usnesení doručí do vlastních rukou.

(3) Prohlášení konkursu se oznamuje zasláním usnesení nebo jeho zkráceného znění likvidátorovi, nucenému správci, příslušným finančním úřadům, rejstříkovému soudu k zápisu prohlášení konkursu, je-li úpadce podnikatelem, zapsaným v obchodním rejstříku, orgánům vedoucím jiné rejstříky, v nichž je úpadce zapsán, katastrálním úřadům, evidujícím nemovitosti, o nichž je známo, že patří dlužníkovi, a je-li úpadcem státní podnik, jeho zakladateli.

(4) Usnesení se vyvěsí toho dne, kdy bylo vydáno, v úplném nebo ve zkráceném znění na úřední desce soudu. Výpis z usnesení soud zveřejní též způsobem stanoveným zvláštním předpisem. Soud zašle usnesení nebo jeho zkrácené znění okresnímu soudu, v jehož obvodu je dlužníkův podnik nebo bydliště, jsou-li mimo sídlo soudu, k vyvěšení na jeho úřední desce.

(5) Účinky prohlášení konkursu nastanou vyvěšením usnesení na úřední desce soudu, který o prohlášení konkursu rozhodl. Tímto okamžikem se dlužník stává úpadcem.

(6) Po právní moci usnesení o prohlášení konkursu musí být obchodní jméno úpadce, kterým je fyzická osoba-podnikatel, a obchodní jméno nebo název úpadce, kterým je právnická osoba, užíváno s dovětkem ”v konkursu”.

§ 13a

(1) Jestliže je prohlášen konkurs ohledně právnické osoby v likvidaci, likvidace se po dobu jeho trvání přerušuje. Likvidátor po tuto dobu vykonává svou působnost pouze v rozsahu, v jakém nepřešla na správce; do působnosti likvidátora náleží rovněž součinnost se správcem. Za tuto činnost má nárok na náhradu nutných nákladů a na přiměřenou odměnu, kterou určí správce se souhlasem soudu.

(2) Ustanovení odstavce 1 se přiměřeně použije pro právnické osoby v nucené správě a pro postavení a činnost nuceného správce. Pokud nucená správa prohlášením konkursu končí, poskytuje nucený správce součinnost správci do prvního přezkumného jednání.

§ 14

Účinky prohlášení konkursu

(1) Prohlášení konkursu má tyto účinky:

a) oprávnění nakládat s (majetkem podstaty) podstatou přechází na správce. Právní úkony úpadce, týkající se tohoto majetku, jsou vůči konkursním věřitelům neúčinné. Osoba, která uzavřela s úpadcem smlouvu, může od ní odstoupit, ledaže v době jejího uzavření věděla o prohlášení konkursu,

b) úpadce může odmítnout přijetí daru nebo odmítnout dědictví jen se souhlasem správce,

c) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do konkursní podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, jejichž účastníkem je úpadce, se přerušují, ledaže jde o trestní řízení (v němž však nelze rozhodnout o náhradě škody), o řízení o výživném nezletilých dětí, o řízení o výkon rozhodnutí; s výjimkou řízení o pohledávkách, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20), lze v řízení pokračovat na návrh správce, popřípadě ostatních účastníků řízení a správce se stává účastníkem řízení místo úpadce; úpadce může návrh na pokračování v řízení podat jen tehdy, nepodá-li jej správce ve lhůtě určené mu soudem, přičemž v tomto případě úpadce zůstává účastníkem řízení,

d) řízení o nárocích, které se týkají majetku patřícího do podstaty nebo které mají být uspokojeny z tohoto majetku, mohou být zahájena jen na návrh správce nebo proti správci; jde-li o pohledávky, které je třeba přihlásit v konkursu (§ 20 odst. 1), může být řízení, s výjimkou řízení o výkon rozhodnutí, zahájeno jen za podmínek uvedených v § 23 a 24,

e) nelze provést výkon rozhodnutí (exekuci) postihující majetek patřící do podstaty a k tomuto majetku nelze ani nabýt právo na oddělené uspokojení (§ 28),

f) zanikají práva na oddělené uspokojení (§ 28), která se týkají majetku patřícího do podstaty a věřitelé je získali v posledních dvou měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu; byly-li však věci nebo pohledávky v této době také zpeněženy, patří do podstaty získaný výtěžek,

g) nesplatné pohledávky úpadce a jeho závazky, které mají být uspokojeny z podstaty, považují se v konkursu za splatné,

h) zanikají úpadcovy příkazy, plné moci včetně prokury a dosud nepřijaté návrhy na uzavření smlouvy, jestliže se týkají majetku patřícího do podstaty; plné moci udělené dlužníkem pro konkursní řízení zanikají až dnem právní moci usnesení o prohlášení konkursu,

i) započtení na majetek patřící do podstaty není přípustné; započtením není závěrečné vyrovnání pohledávek, opírající se o smlouvu o vzájemném vyrovnání ztráty a zisku stran, a to podle stavu ke dni prohlášení konkursu;,

j) zrušeno

j) zaniká společné jmění úpadce a jeho manžela, přičemž ta jeho část, s níž úpadce podnikal, spadá vždy do podstaty; byl-li vznik společného jmění úpadce a jeho manžela vyhrazen ke dni zániku manželství, má prohlášení konkursu stejné majetkoprávní účinky jako zánik manželství.

k) zaniká úpadcovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů a do podstaty spadá ta jeho část, s níž úpadce podnikal.)

k) zrušeno

(2) Jestliže smlouva o vzájemném plnění nebyla ještě v době prohlášení konkursu splněna ani úpadcem, ani druhým účastníkem smlouvy, anebo byla splněna jen částečně, každá smluvní strana může od smlouvy odstoupit.

((3) Nájemní smlouvu uzavřenou úpadcem jako nájemcem je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem nebo smlouvou, a to i v případě, že byla sjednána na dobu určitou.)

(3) Nájemní smlouvu nebo smlouvu o výpůjčce, uzavřenou úpadcem, s výjimkou smlouvy o nájmu nebo výpůjčce bytu, je správce oprávněn vypovědět ve lhůtě stanovené zákonem pro smlouvu na dobu neurčitou, a to i v případě, že nájem byl sjednán na dobu určitou nebo že byla smluvena delší výpovědní lhůta. Nájemné nebo jinou úhradu zaplacenou předem je třeba přihlásit podle § 20.

§ 14a

(1) Prohlášením konkursu přechází na správce oprávnění vykonávat práva a plnit povinnosti, které podle zákona a jiných právních předpisů jinak přísluší úpadci, jestliže souvisí s nakládáním s majetkem patřícím do podstaty. Správce je zejména oprávněn a povinen vykonávat práva a plnit povinnosti zaměstnavatele, rozhodovat o obchodních záležitostech podniku, činit za úpadce právní úkony potřebné k provozování podniku, zajistit vedení účetnictví a plnění povinností podle předpisů o daních. Povinnosti uložené úpadci tímto zákonem tím nejsou dotčeny.

(2) Správce je povinen předložit soudu konečnou zprávu do 18 měsíců od prohlášení konkursu, pokud soud v rozhodnutí o prohlášení konkursu nestanovil jinou přiměřenou lhůtu. Lhůtu 18 měsíců i lhůtu stanovenou soudem může soud prodloužit, odůvodňují-li to okolnosti případu.

Neúčinnost a odporovatelnost právních úkonů

§ 15

(1) Jestliže byl prohlášen konkurs, jsou vůči věřitelům neúčinné právní úkony dlužníka, provedené v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu anebo po podání tohoto návrhu do prohlášení konkursu, kterými

a) se podílí na založení právnické osoby anebo ji sám zakládá,

b) nabývá majetkovou účast v obchodní společnosti či družstvu, popřípadě na podnikání jiné osoby,

c) převádí věci, práva a jiné majetkové hodnoty ze svého majetku na jiné osoby bezplatně nebo za nápadně nevýhodných podmínek s výjimkou přiměřeného daru osobám blízkým k obvyklým příležitostem,

d) na sebe přejímá svému majetku nepřiměřené závazky,

e) odmítá dědictví nebo dar, aniž k tomu měl závažný důvod, který nespočívá v jeho majetkové situaci,

f) uzavírá smlouvy o nájmu a výpůjčce svého majetku nebo k tomuto majetku zřizuje věcné břemeno za nápadně nevýhodných podmínek.

(2) Plnění z neúčinných právních úkonů nebo náhrada za ně musí být vydáno do podstaty; domáhat se toho může správce i kterýkoli z konkursních věřitelů.

(3) Neúčinnost právních úkonů podle odstavce 1 se vztahuje i na dědice a právní nástupce třetí osoby.

§ 16

(1) Právo odporovat právním úkonům za podmínek stanovených v § 42a občanského zákoníku může uplatnit správce podstaty nebo konkursní věřitel.

(2) Právo odporovat právním úkonům lze uplatnit nejen proti osobám, které s úpadcem sjednaly odporovatelný právní úkon, nýbrž i proti jejich dědicům; proti třetím osobám jen tehdy, jestliže jim byly známy okolnosti odůvodňující odporovatelnost právním úkonům proti jejich právnímu předchůdci.

(3) Odporovatelným právním úkonem nemůže být vyrovnána vzájemná pohledávka odpůrce proti úpadci.

(4) Vše, o co byl odporovatelným právním úkonem dlužníkův majetek zkrácen, musí být vráceno do podstaty, a není-li to možné, musí být poskytnuta peněžitá náhrada.

Zjištění podstaty

§ 17

(1) Úpadce je povinen neprodleně sestavit a odevzdat správci seznam svého majetku a závazků s uvedením svých dlužníků, věřitelů a jejich adres, odevzdat správci své obchodní knihy i všechny potřebné doklady a poskytnout mu nutná vysvětlení. Předložený seznam majetku a závazků musí úpadce podepsat a výslovně uvést, že je správný a úplný.

((2) Povinnosti podle odstavce 1 mají i osoby, které jsou oprávněny jménem úpadce jednat, včetně likvidátora, jestliže úpadcem je právnická osoba v likvidaci.)

(2) Povinnosti podle odstavce 1 (dále jen "povinnosti ke zjištění podstaty") mají i

a) zákonný zástupce úpadce, jeli úpadce fyzickou osobou a nemá způsobilost k právním úkonům v plném rozsahu;

b) statutární orgán úpadce, je-li úpadce právnickou osobou;

c) likvidátor, je-li úpadce právnickou osobou v likvidaci;

d) nucený správce, je-li úpadce právnickou osobou v nucené správě.

((3) Povinnosti podle odstavce 1 musejí být splněny nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření.)

§ 17a

(1) Povinnosti ke zjištění podstaty musejí být splněny nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkursu. Nestane-li se tak, učiní soud ke splnění těchto povinností přiměřená opatření, zejména nařídí úpadci usnesením doručeným do vlastních rukou, aby tyto povinnosti splnil v dodatečné určené lhůtě, a poučí jej o následcích, které bude mít jejich nesplnění nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.^1d)

(2) Pro osoby uvedené v § 17 odst. 2 platí ustanovení odstavce 1 obdobně. Vykonává-li působnost statutárního orgánu úpadce, kterým je právnická osoba (§ 17 odst. 2 písm. b/), více osob vedle sebe, nařídí soud splnění povinností ke zjištění podstaty kterékoliv z nich. Povinnost součinnosti osob uvedených v § 17 odst. 2 trvá i poté, co se uvedené osoby vzdaly funkce.

----------------------------------------------------

^1d) § 126 zákona č. 140/1961 Sb., trestní zákon, ve znění zákona č. 253/1997 Sb.

§ 17b

(1) Soud může úpadce nebo osoby uvedené v § 17 odst. 2 za účelem splnění povinností ke zjištění podstaty rovněž předvolat k výslechu. Předvolání musí obsahovat účel výslechu a poučení o následcích, které bude mít nesplnění těchto povinností nebo uvedení nepravdivých nebo hrubě zkreslených údajů v sestaveném seznamu majetku a závazků úpadce.

(2) Předvolání se doručuje předvolanému do vlastních rukou; předvolání musí být doručeno nejméně deset dnů přede dnem konání výslechu.

(3) Jestliže se ten, kdo byl k soudu řádně předvolán, nedostaví bez včasné a důvodné omluvy, bude k soudu předveden; o tom musí být předvolaný poučen.

(4) Ten, komu bylo podle odstavce 1 nařízeno dostavit se k soudu, je povinen se dostavit osobně.

§ 17c

(1) Před zahájením výslechu soud předvolaného znovu poučí o následcích nesplnění povinností ke zjištění podstaty. ^1d)

(2) O výslechu soud sepíše protokol; seznam majetku a závazků úpadce, který předloží předvolaný, tvoří přílohu protokolu, jestliže předvolaný prohlásí, že obsahuje úplné a pravdivé údaje, nebo jestliže tento seznam do protokolu doplní. O výslechu předvolaného soud vyrozumí správce.

§ 18

((1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru.)

(1) Soupis podstaty (dále jen "soupis") je listinou, která správce opravňuje ke zpeněžení sepsaného majetku. Soupis provede správce podle pokynů soudu za použití seznamu předloženého úpadcem a za součinnosti věřitelského výboru.

(2) Do soupisu se zapisují i věci a jiné hodnoty, které nenáležejí úpadci, ale mají být zpeněženy; jejich zapsání do soupisu je správce povinen oznámit jejich vlastníku nebo jiné osobě, která s nimi může nakládat, a jde-li o nemovitosti i příslušnému katastrálnímu úřadu.

(3) Kdo má věc náležející do podstaty, je povinen to oznámit správci, jakmile se dozví o prohlášení konkursu, a musí umožnit správci, aby věc byla zapsána do soupisu a odhadnuta; jinak odpovídá za škodu tím vzniklou.

(4) Součástí soupisu je ocenění provedené úpadcem nebo správcem; požaduje-li to věřitelský výbor, provede se ocenění znalcem. Ocenění se provádí podle zvláštního předpisu.²)

(5) Jakmile je věc nebo jiná hodnota pojata do soupisu, může s ní nakládat pouze správce nebo osoba, jíž k tomu dal správce souhlas.

------------------------------------------------------------------

²) Zákon č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku a o změně některých zákonů (zákon o oceňování majetku).

§ 18a

(1) Podnik ³) se do soupisu zapisuje jako soubor; ze soupisu však musí být zřejmé, co vše do tohoto souboru patří ke dni soupisu.

(2) Prohlášením konkursu nekončí provozování podniku. Toto provozování bude ukončeno jen tehdy, rozhodne-li tak soud; tím není dotčeno zastavení provozování podniku podle zvláštního právního předpisu. ^3b)

(3) Po prohlášení konkursu do rozhodnutí soudu o ukončení provozování podniku může správce se souhlasem soudu učinit opatření potřebná k zajištění dalšího provozování podniku;^3a) ustanovení zvláštních zákonů o podmínkách provozování podniku, popřípadě výkonu povolání či podnikání tím nejsou dotčena.

------------------------------------------------------------------

³) § 5 zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

^3a) Např. §11 odst. 1 zákona č. 455/1991 Sb., o živnostenském podnikání (živnostenský zákon).

^3b) Například zákon č. 20/1966 Sb., o péči o zdraví lidu, ve znění zákona č. 210/1990 Sb., zákona č. 425/1990 Sb., zákona č. 548/1991 Sb., zákona č. 550/1991 Sb., zákona č. 590/1992 Sb., zákona č. 15/1993 Sb., zákona č. 161/1993 Sb., zákona č. 307/1993 Sb., zákona č. 60/1995 Sb., zákona č. 14/1997 Sb., nálezu Ústavního soudu České republiky č. 206/1996 Sb., zákona č. 79/1997 Sb., zákona č. 110/1997 Sb., zákona č. 8311998 Sb. a zákona č. 167/1998 Sb.

§ 18b

(1) Majetek úpadce společný ve společném jmění manželů zapíše správce do soupisu s poznámkou, že je třeba provést vypořádání společného jmění manželů.

(2) Věci uvedené v § 68, o jejichž vydání oprávněným osobám nebylo pravomocně rozhodnuto, zapíše správce do soupisu s poznámkou, že o jejich vydání probíhá řízení podle zvláštních právních předpisů. Po právní moci rozhodnutí, podle něhož mají být vydány oprávněným osobám, je správce z podstaty vyloučí.

§ 19

(1) Jsou-li pochybnosti, zda věc nebo jiná majetková hodnota náleží do podstaty, zapíše se do soupisu podstaty s poznámkou o nárocích uplatněných jinými osobami anebo s poznámkou o jiných důvodech, které zpochybňují zařazení věci nebo jiné majetkové hodnoty do soupisu.

(2) Soud uloží tomu, kdo uplatňuje, že věc nebo jiná majetková hodnota neměla být do soupisu zařazena, aby ve lhůtě určené soudem podal žalobu proti správci. V případě, že žaloba není včas podána, má se za to, že věc nebo jiná majetková hodnota je do soupisu pojata oprávněně.

(3) Do uplynutí lhůty k podání žaloby a po dobu do pravomocného skončení řízení o žalobě nesmí správce věc nebo jinou hodnotu zpeněžit, ani s ní jinak nakládat, ledaže tím odvrací hrozící škodu na majetku, který je předmětem žaloby.

§ 20

Přihlášky pohledávek

(1) Konkursní věřitelé přihlásí své pohledávky, a to ve lhůtě stanovené v usnesení o prohlášení konkursu, i když se o nich vede soudní řízení nebo se provádí výkon rozhodnutí. Současně uvedou, zda uplatňují oddělené uspokojení (§ 28), jakož i jiné důvody pro přednostní pořadí při rozvrhu.

(2) Přihlášky se podávají u soudu dvojmo. V přihlášce musí být uvedena výše pohledávky, její příslušenství, skutečnosti, na nichž se zakládá, a důkazy, jimiž může být prokázána. Pokud se pohledávka opírá o písemný právní úkon, je třeba připojit i listinu o něm. Je-li přihlašována pohledávka v cizí měně nebo pohledávka nepeněžitá, musí být uvedena její hodnota v české měně. Jde-li o pohledávku, o níž probíhá řízení, anebo pohledávku vykonatelnou, je třeba to prokázat listinou. Věřitel žijící nebo sídlící v cizině je povinen zvolit si v tuzemsku zástupce pro doručování písemností a tuto skutečnost je povinen sdělit soudu společně s přihláškou své pohledávky.

(3) Jestliže podanou přihlášku nelze pro neúplnost nebo jiné vady přezkoumat, vyzve soud na návrh správce věřitele, aby přihlášku doplnil nebo opravil; současně jej poučí, jak je třeba opravu nebo doplnění provést. K přihlášce, která nebyla ve stanovené lhůtě doplněna nebo opravena, se nepřihlíží; o tomto následku věřitel musí být poučen.

(4) Přihlásit lze i pohledávku vázanou na podmínku. Ručitel takto přihlašuje svoji pohledávku, která mu vůči úpadci vznikne, bude-li za něho plnit jeho závazek vůči věřiteli.

(5) Správci doručí soud stejnopis přihlášky. Z přihlášených pohledávek sestaví správce seznam, v němž uvede, které pohledávky uznává.

(6) Správce přezkoumá přihlášky především podle úpadcových obchodních knih a jiných dokladů a vyzve úpadce, aby se k sestavenému seznamu přihlášek vyjádřil. Tento seznam předloží soudu.

(7) Účastníci jsou oprávněni nahlédnout do seznamu přihlášených pohledávek, který vyhotoví správce, a do dokladů o těchto pohledávkách.

(8) Přihláška pohledávky má pro běh lhůty pro promlčení a zánik práv stejné účinky jako uplatnění práva u soudu.

Přezkumné jednání

§ 21

(1) K přezkoumání přihlášených pohledávek nařídí soud přezkumné jednání; správce a úpadce k němu předvolá obsílkou doručovanou do vlastních rukou s poučením o nezbytnosti jejich účasti. Přezkoumání se děje podle seznamu sestaveného správcem.

(2) Úpadce i konkursní věřitelé mohou popírat pravost, výši i pořadí všech přihlášených pohledávek.

(3) Výsledek přezkumného jednání se zapíše do seznamu přihlášek předloženého správcem a takto upravený seznam tvoří součást zápisu o přezkumném jednání; věřitelům na jejich žádost soud vydá výpis.

§ 22

(1) Jestliže je to možné, přezkoumá soud i přihlášky došlé po přihlašovací lhůtě; jinak pro ně nařídí zvláštní přezkumné jednání. Náhradu nákladů spojených se zvláštním přezkumným jednáním může soud uložit konkursním věřitelům, kteří opožděné přihlášky podali. Konkursní věřitelé přihlášek přezkoumávaných při zvláštním přezkumném jednání nemohou popřít pravost a pořadí pohledávek přezkoumaných při předchozích přezkumných jednáních. Ustanovení § 21 odst. 3 platí obdobně.

(2) Přihlášky pohledávek, které jsou podány později než dva měsíce od prvního přezkumného jednání, nemají účinky podle (§ 20 odst. 7) § 20 odst. 8 a jsou vyloučeny z uspokojení v konkursu; o tom soud vydá usnesení, proti němuž odvolání není přípustné.

§ 23

(1) Pohledávka se pokládá za zjištěnou, byla-li uznána správcem a nebyla-li popřena žádným z konkursních věřitelů. Popření pohledávky úpadcem se poznamená v seznamu přihlášek, ale nemá pro zjištění pohledávky význam.

(2) Konkursní věřitelé pohledávek, které zůstaly sporné co do pravosti, výše nebo pořadí, mohou se domáhat určení svého práva; žalobu musí podat proti popírajícím konkursním věřitelům i správci; smějí se v ní dovolávat jen právního důvodu uvedeného v přihlášce nebo při přezkumném jednání a pohledávku mohou uplatnit jen do výše v nich uvedené. Nejde-li o věc patřící do pravomoci soudu, rozhodne o pravosti a výši pohledávky příslušný správní orgán; jde-li o pořadí pohledávky, rozhodne vždy soud.

(3) Kdo popřel vykonatelnou pohledávku, musí toto stanovisko uplatnit podle povahy pohledávky buď u soudu, nebo u příslušného správního orgánu.

(4) (K popření pohledávky) K podání žaloby nebo návrhu podle odstavce 3 stanoví soud přiměřenou lhůtu s poučením, že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 1 nelze k takovým pohledávkám přihlížet, a že při zmeškání lhůty podle § 24 odst. 2 se takové pohledávky budou napříště pokládat za nesporné.

(5) Konkursní věřitelé pohledávek sporných co do pravosti, výše či pořadí, kteří nebyli při přezkumném jednání přítomni, vyrozumí soud o tom, kdo popřel pohledávku a z jakého důvodu.

§ 24

(1) Správce je oprávněn popřít nárok přihlášený konkursním věřitelem, výši nároku nebo jeho právní důvod. O tom soud vyrozumí konkursního věřitele, o jehož nárok jde, a současně ho vyzve, aby nárok, jeho výši nebo právní důvod uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, nebo u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se na popřený nárok, jeho uplatněnou výši nebo uplatněný právní důvod nevezme zřetel.

(2) Popře-li správce nárok už vykonatelný, vyzve ho soud, aby své popření uplatnil do 30 dnů u soudu, který prohlásil konkurs, popřípadě u jiného příslušného orgánu s tím, že jinak se nárok bude považovat za zjištěný.

§ 25

(1) Rozhodnutí soudu nebo příslušného správního orgánu o pravosti, výši nebo pořadí popřených pohledávek jsou účinná proti všem věřitelům.

((2) Náklady sporu o pravost, výši či pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty, zúčastnil-li se takového sporu správce. Nezúčastnil-li se správce sporu, mají popírající věřitelé nárok na náhradu nákladů z podstaty jen potud, pokud se podstatě dostalo nějakého prospěchu z vedení sporu.)

(2) Do zahájení sporu o pravosti, výši a pořadí popřených pohledávek, nejpozději ve Ihůtě dle § 24 zákona, mohou osoby, které je popřely pohledávku dodatečně před soudem uznat; v uznaném rozsahu se pohledávka pokládá za zjištěnou.

§ 25a

(1) Ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek nemá žádný z účastníků proti správci právo na náhradu nákladů řízení.

(2) Náklady vzniklé správci ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek se pokládají za náklady podstaty.

(3) Ustanovení odstavců 1 a 2 neplatí, jde-li o náklady, které vznikly zaviněním správce nebo náhodou, která se mu přihodila.

(4) Náhrada nákladů řízení přiznaná rozhodnutím správci patří do podstaty.

§ 25b

(1) Věřitel, který popřel pohledávku, má právo, aby mu byly z podstaty nahrazeny jeho náklady řízení, jestliže podle rozhodnutí ve sporu vznikl podstatě prospěch. To neplatí, jestliže mu náklady řízení nahradil ten, komu byla ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřených pohledávek povinnost k náhradě uložena.

(2) Jestliže bylo věřiteli, který popřel pohledávku, přiznáno ve sporu o pravost, výši nebo pořadí popřené pohledávky přiznáno právo na náhradu nákladů řízení, přechází jeho právo na podstatu, a to do výše plnění, které mu bylo poskytnuto z podstaty podle odstavce 1.

(§ 26

Bezpodílové spoluvlastnictví manželů

(1) Došlo-li prohlášením konkursu k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů, anebo jestliže při prohlášení konkursu úpadcovo již předtím zaniklé bezpodílové spoluvlastnictví manželů nebylo vypořádáno, je třeba provést jeho vypořádání.

(2) Správce je oprávněn k provedení vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů zaniklého prohlášením konkursu namísto úpadce, včetně podání návrhu na vypořádání tohoto bezpodílového spoluvlastnictví manželů soudem. Dohodu o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je správce oprávněn uzavřít jen ve formě smíru schváleného soudem. S touto dohodou musí před jejich předložením soudu projevit souhlas věřitelský výbor.

(3) Jestliže k zániku bezpodílového spoluvlastnictví manželů došlo před prohlášením konkursu,

a) dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů uzavřené v posledních šesti měsících před prohlášením konkursu jsou neplatné;

b) bylo-li už zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, které nebylo dosud pravomocně skončeno, vstupuje správce do řízení namísto úpadce dnem prohlášení konkursu;

c) nebylo-li ještě zahájeno řízení o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů, je správce povinen neprodleně podat návrh na toto vypořádání namísto úpadce;

d) k účinnosti dohody o vypořádání bezpodílového spoluvlastnictví manželů je třeba schválení soudem.)

Společné jmění manželů

§ 26

(1) Zaniklo-li prohlášením konkursu společné jmění úpadce a jeho manžela nebo nebylo-li do prohlášení konkursu platně vypořádáno již předtím zaniklé společné jmění úpadce a jeho manžela anebo nebylo-li do prohlášení konkursu platně vypořádáno již předtím platnou smlouvou nebo soudem zúžené společné jmění úpadce a jeho manžela, je třeba provést jeho vypořádání.

(2) Probíhá-li řízení o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela, stává se správce dnem prohlášení konkursu účastníkem tohoto řízení místo úpadce.

(3) Smlouvy o zúžení rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě stal součástí společného jmění majetek do té doby patřící jen úpadci, smlouvy o rozšíření rozsahu společného jmění úpadce a jeho manžela, jestliže se na jejich základě staly součástí společnéhojmění závazky patřící do té doby jen manželu úpadce, a dohody o vypořádání společného jmění jsou neplatné, jestliže byly uzavřeny v posledních šesti měsících před podáním návrhu na prohlášení konkursu nebo po podání tohoto návrhu.

§ 26a

(1) Prohlášením konkursu přechází z úpadce na správce oprávnění uzavřít dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela nebo, neprovede-li se vypořádání dohodou, navrhnout vypořádání u soudu. Dohody o vypořádání společného jmění uzavřené úpadcem po prohlášení konkursu jsou neplatné.

(2) Dohodu o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela lze uzavřít i po uplynutí tří let od zániku společného jmění, ledaže tato doba uplynula již před prohlášením konkursu; k době, která uplynula od uzavření dohody o vypořádání společného jmění, která je neplatná podle § 26 odst. 3 do prohlášení konkursu, se přitom nepřihlíží. Totéž platí, provádí-li vypořádání soud.

(3) K účinnosti dohody o vypořádání společného jmění úpadce a jeho manžela je třeba schválení soudem, který vykonává nad průběhem konkursu dohled (§ 12). Dohoda smí být schválena tehdy, vysloví-li s ní souhlas věřitelský výbor.

(4) Vznikla-li manželu úpadce z vypořádání společného jmění pohledávka, není třeba ji přihlašovat do konkursu.

§ 26b

(1) Uzavřel-li úpadce v průběhu konkursu manželství, netvoří součást jeho společného jmění s manželem majetek nabytý některým z nich nebo jimi oběma společně do zrušení konkursu, ani závazky, které některému z nich nebo jim oběma společně vznikly do zrušení konkursu.

(2) Smlouvy o rozšíření společného jmění, které odporují odstavci 1 nebo jej obchází, jsou neplatné.

Zpeněžení

§ 27

(1) Podstatu lze zpeněžit buď prodejem věcí způsobem upraveným v ustanoveních o výkonu rozhodnutí soudem, nebo prodejem mimo dražbu.

(2) Prodej mimo dražbu uskuteční správce se souhlasem soudu; při svém rozhodování přihlédne soud zejména k vyjádření věřitelského výboru, k době předpokládaného zpeněžení, jakož i k nákladům, které bude třeba vynaložit na další udržování a správu podstaty. Udělí-li soud souhlas, může též stanovit podmínky pro prodej. Věci lze prodat mimo dražbu i pod odhadní cenu. Obdobně lze převést i úpadcovy sporné nebo obtížně vymahatelné pohledávky. Souhlasu soudu není třeba k prodeji věcí bezprostředně ohrožených zkázou nebo znehodnocením.

(3) Zpeněžení věcí prodejem podle ustanovení o výkonu rozhodnutí provede soud na návrh správce, který má přitom postavení oprávněného.

(4) Peněžité pohledávky, které má úpadce za svými dlužníky nebo osobami, které zajišťují tuto pohledávku, je správce povinen uplatnit a vymáhat ve prospěch podstaty; to platí přiměřeně i pro nepeněžité pohledávky úpadce, pokud je možné ocenit je penězi. Tuto povinnost správce nemá, pokud náklady na uplatnění a vymáhání pohledávek nelze krýt z podstaty, ledaže by konkursní věřitelé poskytli správci přiměřenou zálohu k jejich krytí.

((5) Od osob, které zajišťují pohledávky vůči úpadci, si správce vyžádá a vymáhá plnění ve prospěch podstaty; jakmile je toto plnění poskytnuto, stane se pohledávka této osoby pohledávkou v konkursu, aniž by bylo třeba ji přihlásit. Ustanovení tohoto odstavce neplatí, jde-li o ručitele.)

(5) Osoby, které věcně zajišťují pohledávky vůči úpadci, jsou povinny plnit ve prospěch podstaty; poskytnutím plnění zajištěným věřitelům se této povinnosti nezprostí. Jakmile tyto osoby plní ve prospěch podstaty, stanou se jejich pohledávky pohledávkami v konkursu, aniž by bylo třeba je přihlásit.

(6) Osoby, které věcně zajišťují pohledávky vůči úpadci, jsou povinny plnit ve prospěch podstaty podle odstavce 5 bez zřetele k tomu, zda věřitelé, v jejichž prospěch byly tyto pohledávky zajištěny, přihlásily své pohledávky do konkursu. Poskytnutím plnění do podstaty se zprostí povinnosti plnit zajištěným věřitelům.

(7) Odstavce 5 a 6 neplatí, jde-li o ručitele včetně bankovní záruky a zvláštních případů ručení (např. směnečné rukojemství, záruky poskytnuté věřitelem na zajištění celního dluhu).

(8) Úpadcovy věci, které má podle smlouvy třetí osoba právo získat do svého vlastnictví, se vyloučí z podstaty, poskytne-li po prohlášení konkursu do podstaty sjednané plnění potřebné k tomu, aby na ni přešlo vlastnictví k věci.

(9) Nedobytné pohledávky a věci, které nebylo možno prodat, může správce po schválení soudem vyloučit z podstaty. Věřitelský výbor s tím musí předem projevit souhlas.

§ 27a

Se souhlasem soudu a věřitelského výboru může správce zpeněžit věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které slouží provozování podniku, jednou smlouvou; jinak se pro tuto smlouvu přiměřeně použijí ustanovení obchodního zákoníku;^4b) z úpadce na nabyvatele přecházejí práva a povinnosti z pracovněprávních vztahů s výjimkou nároků vzniklých do účinnosti smlouvy. Výtěžek tohoto prodeje je součástí celkového výtěžku zpeněžení konkursní podstaty a nemůže sloužit pouze ke krytí závazků souvisejících s prodávaným podnikem.

------------------------------------------------------------------

^4b) § 476 a násl. zákona č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

§ 27b

(1) Se souhlasem soudu a věřitelského výboru může správce namísto zpeněžení podstaty převést podstatu jedinému nabyvateli, pokud ji nabyvatel převezme i s dluhy úpadce.

(2) K převodu podle odstavce 1 se nevyžaduje soupis. Přihlášené pohledávky nemusí být zjištěny a práva oddělených věřitelů při tomto převodu nezanikají.

(3) K převodu dochází smlouvou mezi správcem a nabyvatelem. Na nabyvatele přechází podstata ve stavu ke dni uzavření smlouvy.

§ 28

(1) Věřitelé pohledávek, které byly zajištěny zástavním právem, zadržovacím právem, omezením převodu nemovitosti, převodem práva dle § 553 občanského zákoníku nebo postoupením pohledávky dle § 554 občanského zákoníku (dále jen "oddělení věřitelé"), mají právo, aby jejich pohledávka byla uspokojena ze zpeněžení věci, práva nebo pohledávky, jimiž byla zajištěna.

(2) Výtěžek zpeněžení vydá správce odděleným věřitelům se souhlasem soudu. (Nebyla-li zajištěná pohledávka plně uspokojena, považuje se její neuspokojená část za pohledávku přihlášenou podle § 20.)

(3) Oddělení věřitelé se z výtěžku zpeněžení uspokojí podle pořadí, v jakém vznikl právní důvod jejich nároku na oddělené uspokojení. Pro pořadí zákonného zástavního práva je rozhodující den jeho záznamu v katastru nemovitostí.

(4) Jestliže výtěžek ze zpeněžení ostatního majetku patřícího do podstaty nepostačuje k úhradě odměny a výdajů správce a k úhradě nákladů spojených s udržováním a správou podstaty a odměnu a výdaje správce nelze v plném rozsahu uhradit ani ze zálohy na náklady konkursu (§ 5), lze odděleným věřitelům vydat nejvýše 70 % výtěžku ze zpeněžení na ně připadajícího podle odstavce 1. Zbývající část se vypořádá při rozvrhu (§ 32 odst. 1).

(5) Zástavní práva oddělených věřitelů zanikají zpeněžením zástavy, a to i v případě, že nepřihlásili své pohledávky.

§ 29

(1) Správce podává soudu zprávy o zpeněžování majetku z podstaty. Konečnou zprávu spolu s vyúčtováním své odměny a výdajů předloží soudu po zpeněžení majetku z podstaty. Odměnu a výdaje vyúčtují i zvláštní správci a zástupce správce, jakož i ti, kdo byli soudem v průběhu řízení funkce správce zproštěni.

(2) Soud přezkoumá konečnou zprávu o zpeněžení majetku z podstaty a o vyúčtování odměny a výdajů, odstraní po slyšení správce shledané chyby anebo nejasnosti a uvědomí o konečné zprávě a vyúčtování úpadce a konkursní věřitele. Upozorní přitom, že do 15 dnů ode dne, kdy konečná zpráva a vyúčtování byly vyvěšeny na úřední desce soudu, mohou proti nim podat námitky.

(3) Konečnou zprávu a vyúčtování projedná soud při jednání, ke kterému obešle správce, úpadce a konkursní věřitele, kteří podali námitky, a věřitelský výbor, a rozhodne o ní usnesením, které jim doručí a vyvěsí na úřední desce soudu.

Rozvrh

§ 30

(1) Po právní moci usnesení o schválení konečné zprávy a vyúčtování odměny a výdajů vydá soud rozvrhové usnesení.

(2) Rozvrhové usnesení se doručí účastníkům do vlastních rukou s výjimkou konkursních věřitelů, jejichž nároky již byly plně uspokojeny.

§ 31

(1) Nároky na vyloučení věci z podstaty (§ 19 odst. 2), pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), nároky na oddělené uspokojení (§ 28) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3) lze uspokojit kdykoli v průběhu konkursního řízení. Jiné nároky lze uspokojit jen podle pravomocného rozvrhového usnesení.

(2) Pohledávkami za podstatou, pokud vznikly po prohlášení konkursu, jsou

a) hotové výdaje a odměna správce podstaty,

b) náklady spojené s udržováním a správou podstaty,

c) náhrada nutných výdajů a odměna likvidátora a odměna odpovědného zástupce za činnost prováděnou po prohlášení konkursu,

d) daně, pokud se týkají podstaty, poplatky, pojistné na sociální zabezpečení a příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění,

e) nároky věřitelů ze smluv uzavřených správcem podstaty, jakož i ze smluv týkajících se provozování podniku, od nichž správce neodstoupil podle § 14 odst. 2,

f) nároky na vrácení plnění ze smluv, od nichž bylo odstoupeno podle § 14 odst. 1 písm. a).

(3) (Pracovními nároky, pokud vznikly po prohlášení konkursu anebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen, jsou) Pracovními nároky podle odstavce 1 jsou

a) mzdové (platové) nároky úpadcových zaměstnanců a jejich odměna za pracovní pohotovost,

b) odměny z dohod o pracích konaných mimo pracovní poměr,

c) nároky úpadcových zaměstnanců na náhradu mzdy za dovolenou, za svátek a při překážkách v práci,

d) odstupné úpadcových zaměstnanců poskytované při skončení pracovního poměru,

e) hmotné zabezpečení poskytované úpadcovým zaměstnancům podle zvláštních předpisů,

f) nároky na náhradu mzdy při neplatném rozvázání pracovního poměru,

g) náhrady cestovních, stěhovacích a jiných výdajů, které vznikly úpadcovým zaměstnancům při plnění pracovních povinností,

h) náhrady příslušející úpadcovým zaměstnancům za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce,

ch)splátky náhrad za ztrátu na výdělku po skončení pracovní neschopnosti nebo při uznání invalidity nebo částečné invalidity, není-li hrazena jinak, a nároky na náhradu nákladů na výživu pozůstalých, jde-li o náklady poskytované v souvislosti s pracovním úrazem nebo nemocí z povolání.

(4) Pracovními nároky podle odstavce 3 písm. a) jsou nároky, které vznikly 3 roky před prohlášením konkursu; pracovními nároky podle odstavce 3 písm. b) až ch) jsou nároky, které vznikly po prohlášení konkursu nebo v měsíci, v němž byl konkurs prohlášen.

(5) Pohledávkami za podstatou, i když vznikly po prohlášení konkursu, nejsou pohledávky úpadcova manžela z vypořádání společného jmění manželů a pohledávky osob zajišťujících pohledávky vůči úpadci (§ 27 odst. 5 a 6).

(§ 32

(1) V rozvrhu se uspokojí nejprve pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2), pohledávky na oddělené uspokojení neuhrazené z důvodu uvedeného v § 28 odst. 4 a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek ze zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejprve hotové výdaje a odměna správce nekryté zálohou na náklady konkursu, poté náklady spojené s udržováním a správou podstatya konečně pohledávky na oddělené uspokojení; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se uspokojují i ostatní nároky v tomto pořadí:

a) nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé za poslední tři roky před prohlášením konkursu, nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem ^4c) a pohledávky výživného ze zákona (pohledávky první třídy),

b) daně, poplatky, cla, pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu a v průběhu konkursu, a pohledávky Fondu národního majetku České republiky vzniklé v souvislosti s realizací rozhodnutí o privatizaci, nebudou-li uspokojeny z věcí zatížených pro ně zástavním právem (pohledávky druhé třídy),

c) ostatní pohledávky (pohledávky třetí třídy).

(3) Je-li úpadcem banka, uspokojují se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotéčních zástavních listů před pohledávkami uvedenými v odstavci 2. Nelze-li uspokojit všechny tyto pohledávky, uspokojí se poměrně.

(4) Nelze-li plně uspokojit pohledávky téhož pořadí uvedené v odstavci 2, uspokojí se poměrně.

(5) Pokud při rozvrhu nebudou uspokojeny náklady spojené s udržováním a správou podstaty, včetně nároku správce na odměnu a úhradu hotových výdajů, lze je uspokojit ze zálohy na náklady konkursu, a to v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací navrhovateli.

------------------------------------------------------------------

^4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením.)

§ 32

(1) V rozvrhu se uspokojí nejdříve dosud nezaplacené pohledávky za podstatou (§ 31 odst. 2) a pracovní nároky (§ 31 odst. 3). Nepostačuje-li výtěžek zpeněžení podstaty na úhradu všech těchto pohledávek, uspokojí se nejdříve hotové výdaje a odměna správce, potom náklady spojené s udržováním a správou podstaty; ostatní pohledávky se uspokojí poměrně.

(2) Po úplném uspokojení pohledávek podle odstavce 1 se pohledávky uspokojí podle svého zařazení do tříd. Ze zbývajícího výtěžku ze zpeněžení konkursní podstaty připadá po 30% na první a druhou třídu a 40% na třetí třídu. Nebudou-li v některé třídě vyčerpány všechny prostředky, připadající na uspokojení do ní patřících pohledávek, přesunou se tyto prostředky do bezprostředně následující třídy.

(3) Nelze-li plně uspokojit všechny pohledávky patřící do téže třídy, uspokojí se tyto pohledávky poměrně. Neuspokojené pohledávky či jejich části z první třídy se uspokojují ve třídě druhé. Ve třetí třídě se uspokojí také pohledávky nebo jejich části, které nebyly uspokojeny v předchozích třídách; pohledávky z podřízených dluhopisů podle zvláštního zákona a další pohledávky, jejichž věřitel výslovně a písemnou formou souhlasil s jejich podřízeností, se však uspokojí až po plném uspokojení ostatních pohledávek.

(4) Pohledávkami první třídy jsou

a) nároky úpadcových zaměstnanců z pracovněprávních vztahů, vzniklé poslední tři roky před prohlášením konkursu, pokud nešlo o pohledávky podle § 31 odst. 3;

b) pohledávky výživného ze zákona;

c) nároky účastníků z penzijního připojištění se státním příspěvkem ^4c)

d) nároky státu na částky vyplacené místo zaměstnavatele v rámci ochrany zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele;

e) pojistné na sociální zabezpečení, příspěvek na státní politiku zaměstnanosti a pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu nebo v průběhu konkursu.

(5) Pohledávkami druhé třídy jsou

a) daně, poplatky a cla, pokud vznikly nejdéle tři roky před prohlášením konkursu nebo v průběhu konkursu a nejde o pohledávky za podstatou (a to i v případech, že jsou uloženy na účtech u peněžních ústavů);

b) pohledávky Fondu národního majetku a Pozemkového fondu vzniklé v souvislosti s realizací rozhodnutí o privatizaci, jakož i pohledávky Pozemkového fondu podle zvláštního zákona;

c) pohledávky státu ze závazkových vztahů, vzniklých při zajištění státních hmotných rezerv.

(6) Pohledávkami třetí třídy jsou ostatní pohledávky.

(7) Jestliže při rozvrhu nebude plně uspokojen nárok správce na odměnu a náhradu hotových výloh a náklady spojené s udržováním a správou podstaty, uspokojí se ze zálohy na náklady konkursu v poměru, který určí soud; jinak se tato záloha nebo její zbytek vrací tomu, kdo ji zaplatil.

(8) Je-li úpadcem banka, uspokojí se v rozvrhu pohledávky majitelů hypotečních zástavních listů před pohledávkami zařazenými do tříd; nelze-li uspokojit všechny pohledávky z hypotečních zástavních listů, uspokojí se poměrně.

-----------------------------------------------------

^4c) Zákon č. 42/1994 Sb., o penzijním připojištění se státním příspěvkem a o změnách některých zákonů souvisejících s jeho zavedením, ve znění zákona č. 61/1996 Sb., zákona č. 15/1998 Sb. a zákona č. 170/1999 Sb.

§ 33

(1) Z uspokojení pohledávek jsou vyloučeny

a) úroky z pohledávek věřitelů vzniklých před prohlášením konkursu, jestliže přirostly v době od prohlášení konkursu;

b) náklady účastníků řízení vzniklé jim účastí na konkursním řízení;

c) nároky věřitelů z darovacích smluv;

d) mimosmluvní sankce postihující majetek úpadce, s výjimkou penále za nezaplacení daní, poplatků, cla, pojistného na sociální zabezpečení, příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nebo pojistného na veřejné zdravotní pojištění včas a ve správné výši, pokud povinnost zaplatit toto penále vznikla před prohlášením konkursu;

e) smluvní pokuty, pokud by nárok na ně vznikl až po prohlášení konkursu.

(2) Částky připadající na

a) vymahatelné nároky, které správce popřel a jejich popření včas uplatnil;

b) podmíněné nároky, které správce uznal;

c) nároky, které věřitelé včas uplatnili a správce je popřel,

se složí do úschovy u soudu a po splnění podmínek se rozvrhnou novým rozvrhovým usnesením.

(3) K úhradě pohledávek konkursních věřitelů nelze použít prostředky, s nimiž je možné podle zvláštního zákona naložit jen stanoveným způsobem. Správce podstaty naloží se souhlasem soudu s těmito prostředky v souladu s jejich účelovým určením.

Nucené vyrovnání

§ 34

(1) Nedošlo-li v konkursu ještě k vydání rozvrhového usnesení, může úpadce navrhnout, aby konkurs byl ukončen nuceným vyrovnáním; návrh může podat až po přezkumném jednání.

(2) V návrhu musí být uvedeno, jaké vyrovnání úpadce nabízí. Uvádí-li navrhovatel osoby ochotné ručit za splnění nuceného vyrovnání, musí tyto osoby návrh spolupodepsat a jejich podpis musí být úředně ověřen.

§ 35

Nucené vyrovnání je nepřípustné, jestliže okolnosti zpochybňují, že u navrhovatele jde o poctivý záměr. Takovými okolnostmi jsou zejména nedostatečná součinnost úpadce při zjišťování jeho majetku, závady ve vedení obchodních knih, zkracování věřitelů v době před prohlášením konkursu, dřívější konkursy či vyrovnání a neúměrně nižší uspokojení pohledávek konkursních věřitelů podle návrhu na nucené vyrovnání ve srovnání s možnostmi uspokojení podle ustanovení o provedení konkursu, jakož i poskytnutí nebo navržení zvláštní výhody některému z konkursních věřitelů proti ostatním konkursním věřitelům téhož pořadí.

(§ 36

(1) Soud návrh na nucené vyrovnání zamítne,

a) jestliže by jeho potvrzením byla dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty, práva na oddělené uspokojení (§ 28), nebo na poskytování výživného ze zákona, nebo

b) jestliže by nebyly uspokojeny nebo zajištěny pohledávky uvedené v § 31 odst. 2 a 3 a § 32 odst. 2 písm. a) a b), anebo

c) jestliže nebylo vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů zaniklé prohlášením konkursu nebo před prohlášením konkursu.

(2) Nerozhodne-li soud, že nucené vyrovnání je nepřípustné, nařídí usnesením jednání o nuceném vyrovnání a odloží zpeněžení podstaty.)

§ 36

(1) Soud bez jednání zamítne návrh na nucené vyrovnání, jestliže

a) je zřejmé, že nucené vyrovnání je nepřípustné podle § 35,

b) potvrzením nuceného vyrovnání by byla ohrožena nebo jinak dotčena práva na vyloučení věcí z podstaty, uspokojení pohledávek podle § 31 odst. 2 a 3 anebo poskytování výživného ze zákona,

c) nebylo vypořádáno společné jmění manželů,

d) není navrhováno, aby nejpozději do dvou let věřitelé první a druhé třídy dostali každý alespoň tři čtvrtiny svých pohledávek a věřitelé třetí třídy každý alespoň čtvrtinu svých pohledávek.

(2) Pokud soud nezamítne návrh bez jednání, nařídí jednání o nuceném vyrovnání a odloží jiné úkony v konkursním řízení.

§ 37

(1) K jednání o nuceném vyrovnání soud předvolá úpadce, osoby, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání, správce a všechny doposud neuspokojené konkursní věřitele, jakož i věřitelský výbor, pokud byl ustaven. Předvolání doručí do vlastních rukou a přiloží návrh na nucené vyrovnání. Oznámení o stanoveném jednání se vyvěsí na úřední desce soudu.

(2) Úpadce je povinen dostavit se k jednání. Nedostaví-li se bez náležité omluvy, má se za to, že od návrhu na nucené vyrovnání upustil.

(3) Při jednání podá správce potřebné informace o stavu úpadcova majetku, o jeho hospodaření, příčinách úpadku a o tom, jaký výsledek by mohli konkursní věřitelé očekávat, kdyby konkurs byl doveden do konce. Soud přezkoumá zprávu a může si k ní vyžádat znalecký posudek.

(4) Při jednání soud zjistí, kteří konkursní věřitelé jsou ochotni s návrhem nuceného vyrovnání souhlasit.

§ 38

(1) Předpokladem potvrzení nuceného vyrovnání soudem je souhlas většiny konkursních věřitelů na jednání přítomných nebo zastoupených, kteří včas přihlásili své pohledávky a jejichž hlasy představují více než tři čtvrtiny všech přihlášených pohledávek.

(2) Právo hlasovat nemají

a) konkursní věřitelé, jejichž práva nuceným vyrovnáním dotčena nebudou (zejména oddělení věřitelé a věřitelé podstaty);

b) konkursní věřitelé, kterými jsou osoby úpadci blízké, ⁴) ledaže nabyli pohledávku od osoby, která není úpadci blízká, dříve než šest měsíců před prohlášením konkursu; (jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;)

c) právní nástupci osob blízkých, ⁴) jestliže pohledávku nabyli od osoby blízké během šesti měsíců před prohlášením konkursu; (jejich hlasy se však počítají, hlasují-li proti návrhu na nucené vyrovnání;)

d) konkursní věřitelé, jejichž pohledávka přihlášená v konkursu nebyla ještě zjištěna, je sporná nebo podmíněná, ledaže soud po slyšení ostatních účastníků jednání jim hlasovací právo přiznal.

(3) Hlasovat mohou jen ti oprávnění konkursní věřitelé, kteří jsou přítomni při jednání osobně nebo jsou zastoupeni. Hlasy konkursních věřitelů uplatněné jinak se neuznávají.

(4) Při hlasování se počítají pouze ještě neuspokojené pohledávky, a to v té výši, ve které dosud uspokojeny nebyly.

------------------------------------------------------------------

⁴) § 116 občanského zákoníku č. 40/1964 Sb., ve znění pozdějších předpisů.

§ 39

(1) O potvrzení nuceného vyrovnání rozhodne soud usnesením obsahujícím znění nuceného vyrovnání.

(2) Usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání se v potřebném rozsahu veřejně vyhlásí; usnesení se dále vyvěsí na úřední desce soudu a den vyvěšení se na něm vyznačí. Dále se usnesení v den vyvěšení na úřední desce soudu zašle do vlastních rukou úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci.

(3) Proti usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání mohou podat odvolání účastníci, kteří k vyrovnání výslovně nepřivolili, úpadcovi spoludlužníci a ručitelé.

§ 40

((1) Soud návrh na potvrzení nuceného vyrovnání zamítne, i když s ním konkursní věřitelé vyslovili souhlas, vyšlo-li najevo, že

a) jsou tu důvody, pro které není návrh na nucené vyrovnání přípustný (§ 35);

b) byly poskytnuty některému konkursnímu věřiteli zvláštní výhody proti ostatním konkursním věřitelům téhož postavení;

c) výhody poskytnuté v nuceném vyrovnáním úpadci nejsou úměrné jeho hospodářským poměrům;

d) nucené vyrovnání odporuje společnému zájmu konkursních věřitelů;

e) konkursní věřitelé pohledávek uvedených v § 32 odst.2 písm. c) mají dostat nejpozději do jednoho roku méně než jednu třetinu svých pohledávek;

f) nucené vyrovnání by navazovalo na úpadcovo nepoctivé nebo lehkomyslné hospodaření.)

(1) Soud nepotvrdí nucené vyrovnání, jestliže

a) s ním nevyslovila souhlas potřebná většina věřitelů;

b) vyjdou najevo důvody, pro které lze zamítnout návrh na nucené vyrovnání bez jednání (§ 36 odst. 1).

(2) Usnesení (o zamítnutí návrhu) podle odstavce 1 se doručí úpadci, správci, všem konkursním věřitelům a osobám, které se zavázaly za splnění nuceného vyrovnání jako ručitelé nebo spoludlužníci. Úpadci a konkursním věřitelům, kteří neodporovali přijetí nuceného vyrovnání, se usnesení doručí do vlastních rukou; jen oni se mohou odvolat proti tomuto usnesení.

§ 41

(1) Nabylo-li usnesení o potvrzení nuceného vyrovnání právní moci, soud usnesením

a) vrátí úpadci oprávnění nakládat s majetkem náležejícím do podstaty [§ 14 odst.1 písm. a)];

b) prohlásí, že úpadce vstupuje do postavení správce ve všech řízeních, která vedl namísto úpadce [§ 14 odst.1 písm. c)], a že účastníkem se v nich místo něho stává úpadce;

c) vrátí úpadci ostatní práva omezená prohlášením konkursu.

(2) Potvrzeným nuceným vyrovnáním nejsou dotčena práva věřitelů proti spoludlužníkům a spoludlužníkovým ručitelům, pokud výslovně nesouhlasí s tím, aby tato práva byla omezena.

§ 42

(1) Bylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem úplně a včas splněno, je úpadce zproštěn závazku nahradit konkursním věřitelům újmu, kterou vyrovnáním utrpěli; je rovněž zproštěn závazku proti ručitelům a jiným osobám, které by měly proti němu postih. (Ujednání tomu odporující jsou neplatná.) Úroky z konkursních pohledávek za dobu od prohlášení konkursu a náklady vzniklé jednotlivým konkursním věřitelům z účasti na konkursu nelze přiznat.

((2) Konkursní věřitelé, k jejichž pohledávkám se nepřihlédlo, mohou i po zrušení konkursu požadovat od dlužníka úplné zaplacení, ledaže o prohlášení konkursu věděli nebo museli vědět.)

(2) Úroky z pohledávek zahrnutých do nuceného vyrovnání od prohlášení konkursu a náhrada nákladů řízení jsou vyloučeny z uspokojení.

((3) Byl-li na úpadcův majetek prohlášen nový konkurs dříve, než úpadce úplně splnil nucené vyrovnání, nejsou konkursní věřitelé povinni vrátit, co v dobré víře dostali na základě nuceného vyrovnání. V novém konkursu se jejich pohledávky považují za uspokojené jen částkou, která jim byla podle nuceného vyrovnání skutečně vyplacena.)

(§ 43

(1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem splněno, ačkoliv úpadce byl upomenut konkursním věřitelem doporučeným dopisem s poskytnutím dostatečné nejméně osmidenní lhůty, pozbývají účinnosti veškeré slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním; práva konkursních věřitelů nabytá vyrovnáním proti úpadci tím nejsou dotčena.

(2) Jestliže nucené vyrovnání bylo dosaženo podvodným jednáním nebo nedovoleným poskytnutím zvláštních výhod jednotlivým konkursním věřitelům, může každý konkursní věřitel do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání uplatnit nárok, aby jeho pohledávky byly plně uspokojeny, anebo aby byla jiná výhoda pokládána za neúčinnou; příslušným k projednání nároku je soud, který prohlásil konkurs. Nárok však nepřísluší konkursním věřitelům, kteří se zúčastnili podvodných jednání nebo nedovolených úmluv, anebo mohli uplatnit důvody neúčinnosti v řízení o potvrzení nuceného vyrovnání.

(3) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen za úmyslný trestný čin, kterým dosáhl nuceného vyrovnání anebo kterým zkrátil uspokojení svého konkursního věřitele, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou na úpadci požadovat úplné uspokojení svých nároků; vykonatelnost rozhodnutí vzniklých v konkursním řízení není tím dotčena. Za podmínky, že úpadcův majetek postačuje alespoň k úhradě nákladů konkursního řízení, mohou navrhnout opětovné zahájení konkursního řízení.)

§ 43

(1) Nebylo-li nucené vyrovnání potvrzené soudem řádně a včas splněno, pozbývají účinnosti všechny slevy a jiné výhody, dané nuceným vyrovnáním. V rozsahu plnění poskytnutého na základě nuceného vyrovnání dlužníkův závazek zaniká.

(2) Byl-li úpadce do tří let od potvrzení nuceného vyrovnání pravomocně odsouzen pro úmyslný trestný čin v souvislosti s nuceným vyrovnáním, stává se nucené vyrovnání neplatným a věřitelé mohou uplatnit plné uspokojení svých pohledávek.

(3) Pozbyly-li slevy a jiné výhody dané nuceným vyrovnáním účinnosti nebo stalo-li se nucené vyrovnání neplatným, nejsou tím dotčena práva konkursních věřitelů, která nabyli na základě nuceného vyrovnání.

Zrušení konkursu

§ 44

(1) Soud usnesením zruší konkurs, ve kterém nedošlo k potvrzení nuceného vyrovnání,

a) zjistí-li, že tu nejsou předpoklady pro konkurs;

b) po splnění rozvrhového usnesení;

c) na návrh úpadce, jestliže všichni konkursní věřitelé vyjádřili svůj souhlas na listině s úředně ověřeným podpisem a souhlasil-li s tím správce;

( d) zjistí-li, že majetek úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu, přičemž nepřihlíží k nedobytným pohledávkám vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 4).)

d) zjistí-li, že konkursní podstata úpadce nepostačuje k úhradě nákladů konkursu; přitom nepřihlíží k nedobytným pohledávkám a neprodejným věcem, vyloučeným z podstaty (§ 27 odst. 9);

e) má-li být z podstaty uspokojen jen jeden věřitel nebo poklesne-li počet konkursních věřitelů na jediného;

f) je-li podstata převedena i s dluhy úpadce.

(2) Jestliže úpadce zemřel v průběhu konkursu, podá správce zprávu o dosavadních výsledcích konkursu a předloží ji soudu; při vyhotovení zprávy se postupuje přiměřeně podle § 29 odst. 1. Předloženou zprávu soud přezkoumá přiměřeně podle § 29 odst. 2 a 3; na místo úpadce vstupují do řízení jeho dědici, a není-li jich, stát. Po schválení zprávy soud zruší konkurs a zprávu postoupí soudu, který projednává dědictví.

(3) Došlo-li k potvrzení nuceného vyrovnání, soud zruší konkurs, prokáže-li úpadce, že zajištění daná jím pro splnění nároků na vyloučení věcí z podstaty, nároků oddělených věřitelů na oddělené uspokojení (§ 28), jakož i nároků podle § 31 odst. 3 jsou dostatečná. Jestliže nedošlo ke zrušení konkursu podle odstavce 1, zruší soud konkurs až po splnění nuceného vyrovnání.

(4) Správce ke dni zrušení konkursu uzavře účetní knihy a sestaví účetní závěrku s výjimkou případů, kdy došlo k nucenému vyrovnání. Poté soud zprostí správce funkce.

(5) Pro doručení a zveřejnění usnesení o zrušení konkursu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; účinky usnesení však nastanou až dnem, kdy nabylo právní moci.

§ 44a

(1) Usnesením, kterým odvolací soud změnil nebo zrušil usnesení soudu prvního stupně o prohlášení konkursu, se konkurs zrušuje; o jeho doručení a zveřejnění platí totéž, co o usnesení o prohlášení konkursu; účinky usnesení však nastanou až dnem, kdy nabylo právní moci.

(2) Pro doručení a zveřejnění tohoto usnesení odvolacího soudu platí totéž, co pro doručení a zveřejnění usnesení o prohlášení konkursu; potřebné úkony provede soud prvního stupně.

(3) O zproštění funkce správce, o nákladech konkursu, popřípadě o vrácení zálohy na náklady konkursu rozhodne soud prvního stupně.

§ 45

(1) Zrušením konkursu zanikají účinky prohlášení konkursu uvedené v § 14 odst. 1 písm. a) až g) a i); platnost a účinnost úkonů provedených v průběhu konkursu tím není dotčena.

(2) Na základě seznamu přihlášek lze pro zjištěnou pohledávku po právní moci rozvrhového usnesení vést výkon rozhodnutí na úpadcovo jmění.

ČÁST TŘETÍ

Vyrovnání

Návrh na vyrovnání

§ 46

(1) Dlužník, u kterého jsou dány podmínky pro prohlášení konkursu, může podat (u soudu příslušného ke konkursu (§ 3 odst. 1)) návrh na vyrovnání. Soud projedná návrh, jen nebyl-li už prohlášen konkurs.

(2) V návrhu uvede dlužník, jaké vyrovnání nabízí. Osoby ochotné zavázat se za splnění vyrovnání jako spoludlužníci nebo ručitelé musí návrh spolupodepsat. (Není-li vypořádáno bezpodílové spoluvlastnictví manželů, musí návrh podepsat i druhý bezpodílový spoluvlastník na důkaz, že souhlasí s použitím veškerého majetku z nevypořádaného bezpodílového spoluvlastnictví k účelu vyrovnání.) Není-li vypořádáno společné jmění manželů, musí být k návrhu připojen písemný souhlas druhého manžela o tom, že souhlasí s použitím veškerého majetku ze společného jmění manželů k účelům vyrovnání. Všechny podpisy musí být úředně ověřeny.

(3) Je-li navrhovatel podnikatelem, uvede v návrhu počet zaměstnanců podniku a opatření, která provede k reorganizaci a pro další financování podniku.

§ 47

(1) K návrhu musí dlužník připojit úplný seznam svého majetku s přehledem majetkového stavu v době podání návrhu. Uvede jednotlivé části movitého a nemovitého majetku a místo, kde se nacházejí; u pohledávek uvede jejich výši, důvod vzniku a možnost jejich uspokojení. Vedle majetku uvede i závazky spolu s adresami věřitelů a s vyznačením, kteří z nich jsou k dlužníkovi v poměru osob blízkých. 4) Není-li vypořádáno (dlužníkovo bezpodílové spoluvlastnictví manželů) společné jmění dlužníka a jeho manžela, musí dlužník uvést, které věci ze seznamu jsou v jeho výlučném vlastnictví a které patří do (bezpodílového spoluvlastnictví) společného jmění manželů. V konečném přehledu se uvede i výše předlužení.

(2) Seznam uvedený v odstavci 1 musí být dlužníkem podepsán a předložen v tolika vyhotoveních, aby mohl být doručen všem věřitelům a vyrovnacímu správci [§ 50 odst. 3 písm.a)].

(3) Neodstraní-li dlužník podstatné vady návrhu ve lhůtě určené soudem, soud řízení zastaví.

§ 48

Účastníci vyrovnání

Účastníky vyrovnání jsou dlužník, manžel dlužníka, spoludlužníci a ručitelé dlužníka, pokud spolupodepsali návrh na zahájení vyrovnání, a věřitelé, kteří včas [§ 50 odst. 3 písm. c)] přihlásili své pohledávky a nejsou plně uspokojeni.

§ 49

Účinky podání návrhu

(1) Od podání návrhu až do rozhodnutí o povolení vyrovnání (§ 50 odst. 3) nesmí dlužník zcizovat ani zatěžovat nemovitosti, zřizovat práva na oddělené uspokojení (§ 28) ze svého majetku, zavazovat se jako ručitel či spoludlužník, ani poskytovat nepřiměřené dary ze svého majetku a provádět jakékoli úkony, které by mohly poškodit věřitele.

(2) Úkony odporující ustanovení odstavce 1 jsou vůči věřitelům neúčinné; kterýkoli věřitel může neúčinnost uplatnit u soudu nejpozději do dne uveřejnění usnesení o zastavení nebo skončení vyrovnání na úřední desce soudu.

Rozhodnutí o návrhu

§ 50

((1) Soud usnesením zamítne návrh, zjistí-li že

a) dlužník byl v posledních pěti letech před jeho podáním odsouzen pro trestný čin podvodu nebo poškozování věřitele nebo plyne-li z okolností, že podáním návrhu nesleduje poctivý záměr, nebo

b) v době pěti let před podáním návrhu byl na dlužníkův majetek prohlášen konkurs nebo dlužník podal návrh na povolení vyrovnání, nebo

c) návrh odporuje ustanovení § 60 odst. 1 písm. b), nebo

d) věřitelům, jejichž pohledávky nemají přednostní právo (§ 54), nebylo nabídnuto zaplacení alespoň 45% jejich pohledávek s příslušenstvím do dvou let od podání návrhu, anebo

e) návrh neobsahuje skutečnosti uvedené v § 46 odst. 3, pokud je obsahovat má.)

(1) Soud zamítne návrh, jestliže

a) dlužník byl v posledních pěti letech před podáním návrhu pravomocně odsouzen pro majetkový trestný čin nebo byl ohledně jeho majetku prohlášen konkurs nebo povoleno vyrovnání;

b) navrhovaným vyrovnáním by měla být zkrácena práva na oddělené uspokojení o více jak 30%;

c) přednostní pohledávky nejsou zaplaceny nebo jejich zaplacení zajištěno;

d) ostatním věřitelům není nabídnuto zaplacení alespoň 25% pohledávky každého z nich do tří let od podání návrhu na vyrovnání;

e) některý z věřitelů má být nepřiměřeně zvýhodněn proti ostatním věřitelům nebo je zřejmé, že navrhovatel podáním návrhu nesleduje poctivý záměr.

(2) Usnesení podle odstavce 1 doručí soud jen navrhovateli.

(3) O povolení vyrovnání soud rozhodne usnesením, v němž zároveň

(a) ustaví vyrovnacího správce z osob zapsaných do