Vládní návrh zákona o rozpočtových pravidlech - EU

K části první:

K § 1:

Toto ustanovení definuje obsah zákona.

K § 2:

Prostředky ze státního rozpočtu se poskytují podle možností státního rozpočtu, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak. Stejný obsah údajů potřebných pro sestavení státního rozpočtu a hodnocení jeho plnění bude zajištěn vyhláškou vydanou Ministerstvem financí, která stanoví jednotné třídění příjmů a výdajů z hlediska odpovědnostního, tj. podle rozpočtových kapitol, účelového, tj. podle účelu vynaložených prostředků a druhového.

K § 3:

Nedostatkem platného zákona je, že neobsahuje definování pojmů. Jejich používání v praxi je nejednotné a nejednoznačné, což ztěžuje analytickou práci i prezentaci a výklad státního rozpočtu.

Dotace jsou nenávratně poskytnuté prostředky ze státního rozpočtu, za které neexistuje “protiplnění”. Nenávratné v tom smyslu, že pokud příjemce splní podmínky, za kterých mu byly poskytnuty, nevzniká mu vůči státnímu rozpočtu žádný závazek. Poskytnutím návratné finanční výpomoci vzniká příjemci závazek prostředky vrátit. Navrhuje se, aby návratné finanční pomoci byly poskytovány pouze bezúročně. Stát není banka, a pokud se rozhodne někoho podporovat, neměl by být cílem zisk.

Zákon definuje pojem finanční vypořádání, protože v současné praxi byla snaha pojmy nedefinované právním předpisem účelově vykládat.

K § 4:

Posun ke střednědobému horizontu rozpočtování posiluje celkovou programovost vládní politiky. Rozpočtový výhled je základním dokumentem o záměrech a cílech rozpočtové politiky na delší období. V současné době není upraveno postavení a obsah střednědobého výhledu. Proto není možno hodnotit únosnost rozpočtových dopadů přijímaných vládních politik a jednotlivých zákonů z hlediska střednědobé udržitelnosti vyrovnaného vývoje rozpočtového hospodaření a předcházet vzniku rozpočtových nerovnováh v následujících obdobích.

K § 5:

Státní rozpočet je centralizovaný peněžní fond, který zabezpečuje financování některých funkcí státu. K tomuto účelu státní rozpočet soustřeďuje rozpočtové příjmy vymezené tímto zákonem, nebo zvláštními právními předpisy k financování výdajů státu. Při sestavování státního rozpočtu se bude vycházet ze střednědobého výhledu. S návrhem zákona o státním rozpočtu se předkládá i předpoklad vývoje státních finančních aktiv a pasív podle § 36 odst. 7.

Další funkce státu zabezpečují například státní fondy a zdravotní pojišťovny, jejichž finanční prostředky nejsou součástí státního rozpočtu.

K § 6:

Pokud jde o výnosy daní, stanoví zákon o rozpočtovém určení daní, která jejich část je příjmem obcí a krajů. Zbylá část výnosů daní je příjmem státního rozpočtu.

Sankce za porušení rozpočtové kázně jsou podrobně upraveny v § 44.

Dochází ke změně v určení výnosů ze státního majetku. Pokud organizační složky státu a příspěvkové organizace dostanou nemovitý majetek darem nebo jej zdědí ponechávají se jim prostředky získané jeho prodejem k využití.

Dary a dědění jsou upraveny občanským zákoníkem. Prostředky poskytnuté ze zahraničí od zahraničních vlád a institucí, jakož i od mezinárodních institucí jsou poskytovateli definovány jako příspěvky nebo dotace.

Úroky ze všech běžných účtů jsou příjmem státního rozpočtu. Organizační složky hradí poplatky za vedení účtů, popř. další výdaje spojené s bankovními operacemi ze státního rozpočtu, proto se jmenovitě neuvádějí.

K § 7:

Ze státního rozpočtu se hradí především výdaje, které vyplývají z povinnosti zajištění některých činností státem.

Návrh zákona o majetku České republiky a jejím vystupování v právních vztazích umožňuje organizačním složkám státu zakládat akciové společnosti se souhlasem vlády.

Ze státního rozpočtu se hradí i závazky, za které stát převzal záruku, v případě, že nejsou dlužníkem uhrazeny.

Podle možností státního rozpočtu v daném rozpočtovém roce jsou ve státním rozpočtu obsaženy dotace a návratné finanční výpomoci fyzickým a právnickým osobám. V návrhu je obsažena rámcová úprava příjemců dotací a jejich účelů.

K § 8:

Úprava postupu sestavování návrhu zákona o státním rozpočtu navazuje na rámcové ustanovení Ústavy České republiky, které v čl. 42 odst.1 stanoví, že vláda podává Poslanecké sněmovně návrh zákona o státním rozpočtu. Některé procesní náležitosti spojené s předložením a projednáváním návrhu zákona o státním rozpočtu jsou upraveny zákonem o jednacím řádu Poslanecké sněmovny. Tento zákon např. stanoví, že vláda předloží návrh zákona o státním rozpočtu předsedovi Poslanecké sněmovny nejpozději tři měsíce před začátkem rozpočtového roku.

Gestorem prací na vypracování návrhu zákona o státním rozpočtu je Ministerstvo financí. Současně je nutno stanovit, že na přípravě návrhu zákona spolupracují i správci kapitol, státní fondy, územní samosprávné celky a některé jiné právnické a fyzické osoby v rozsahu daném vyhláškou.

K § 9:

Rozpočtové provizórium je upraveno podobně jako je tato problematika zahrnuta v platném zákoně. Pouze je doplněna varianta, která stanoví, že v době, kdy bude se zákonem o státním rozpočtu již Poslaneckou sněmovna vysloven souhlas, ale zákon nebude ještě účinný, bude se postupovat podle zákona, se kterým byl Poslaneckou sněmovnou vysloven souhlas.

K § 10:

V současné době jsou rozpočty okresních úřadů koncipovány jako samostatné, oddělené od státního rozpočtu, ačkoliv okresní úřady jsou orgány státní správy. Navíc způsob jejich financování (podíl na dani ze závislé činnosti vybrané v daném okresu) vytváří nestejné podmínky pro výkon státní správy na celém území státu. Proto se nově navrhuje, aby rozpočty okresních úřadů tvořily jednu kapitolu státního rozpočtu v členění na jednotlivé okresní úřady, jejímž správcem bude Ministerstvo vnitra.

Jako další kapitolu se navrhuje zřídit kapitolu Státní dluh.

K § 11:

Účelem navrhovaného ustanovení je zajistit, aby nebyly poskytovány dotace, návratné finanční výpomoci a financovány programy, které jsou v rozporu s principy stanovenými zákonem o veřejné podpoře.

K § 12 a 13:

Nově se zavádějí pojmy související s financováním programu reprodukce majetku, především formy účasti státního rozpočtu, které jsou definovány jako finanční nástroje řízení v systému účasti státního rozpočtu na těchto programech.

V této části jsou vymezena základní pravidla pro stanovení konkrétních forem a výše účasti státního rozpočtu na financování programu reprodukce majetku na základě posouzení jeho dokumentace. Stanovuje se obsah dokumentace programu a způsob jeho registrace v Informačním systému financování reprodukce majetku spravovaného Ministerstvem financí. Uvedená pravidla jsou základním předpokladem zavedení systému programového financování nejen pořizování, ale taktéž i oprav a udržování hmotného a nehmotného majetku. Tento systém je zaváděn s cílem dosáhnout maximální hospodárnosti vynakládaných prostředků státního rozpočtu a to vždy na dosažení konkrétně definovaných cílů programu v určeném časovém horizontu. V zákoně se navrhuje pouze rámcové vymezení systému s tím, že podrobná pravidla pro tvorbu dokumentací programů a jejich posuzování a evidování v informačních systémech stanoví prováděcí vyhláška.

K § 14:

Navrhuje se, aby oprávnění poskytnout dotaci a návratnou finanční výpomoc měly pouze ústřední orgány státní správy vymezené v § 1 a 2 kompetenčního zákona, neboť jsou kapitolami státního rozpočtu a je jim svěřena věcná působnost pro jednotlivé dotované oblasti, Grantová agentura České republiky a Akademie věd České republiky, které jsou rovněž kapitolami státního rozpočtu a poskytují dotace subjektům v oblasti vědy a výzkumu. Zvláštní zákon může rozšířit okruh poskytovatelů dotací.

Dotace se poskytuje rozhodnutím poskytovatele vydaným na základě žádosti. Na vydání tohoto rozhodnutí se nevztahuje postup podle správního řádu. Úpravu způsobu poskytnutí dotace a návratné finanční výpomoci dohodou a náležitosti dohody může stanovit zvláštní zákon. Pokud nebude zpracován a následně schválen zákon, ve kterém bude stanoveno, že se dotace nebo návratná finanční výpomoc poskytuje dohodou, je poskytována rozhodnutím poskytovatele.

Poskytování dotací a návratných finančních výpomocí ze státních fondů včetně způsobu poskytnutí upraví zvláštní právní předpis. Tímto předpisem mohou být současné zákony upravující státní fondy, případně prováděcí předpisy k těmto zákonům (viz § 28 návrhu zákona).

K § 15:

Řízení o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci se uplatní tehdy, když nastane nebo vyjde najevo po vydání rozhodnutí o poskytnutí dotace nebo návratné finanční výpomoci skutečnost, která poskytovatele dotace nebo návratné finanční výpomoci opravňuje dotaci nebo návratnou finanční výpomoc nebo její část odejmout. V tomto řízení se postupuje podle správního řádu.

Bylo-li rozhodnuto o odnětí dotace nebo návratné finanční výpomoci z důvodu vázání prostředků státního rozpočtu nebo z důvodu vydání rozhodnutí v rozporu se zákonem, není možné uložit vrácení již poskytnuté dotace nebo její části nebo předčasné vrácení návratné finanční výpomoci nebo její části.

K § 16:

Dotace a návratná finanční výpomoc se poskytuje převodem z účtu správce kapitoly na bankovní účet příjemce nebo otevřením limitu, na základě kterého bude příjemce dotaci nebo návratnou finanční výpomoc čerpat. Určité výdaje státního rozpočtu na financování programů reprodukce majetku se poskytují formou zálohových výdajů jednotlivých správců kapitol převáděných do vybraných bank na základě smluv. Smlouvy s těmito bankami uzavře Ministerstvo financí. Důvodem pro tento postup je lepší možnost kontroly dodržování stanoveného účelového určení a dodržování podmínek stanovených při přidělení dotace nebo návratné finanční výpomoci.

K § 17:

Navrhovaný zákon stanoví, že dotace a návratné finanční výpomoci se poskytují rozhodnutím. Pokud by pro poskytování určitých dotací byla tato forma nevyhovující, umožňuje se, aby zvláštní zákon stanovil, že se poskytují na základě dohod. V těchto zákonech musí být stanoveny náležitosti dohod.

K § 18:

Na poskytování informací o dotacích a návratných finančních výpomocích Ministerstvu financí se nevztahuje povinnost mlčenlivosti podle zákona č. 256/1992 Sb., o ochraně osobních údajů v informačních systémech. V opačném případě by nemohlo Ministerstvo financí vést žádný přehled o dotacích a návratných finančních výpomocích (např. informační systém podle § 12).

K § 19:

Kritéria pro poskytování dotací do rozpočtů územních samosprávných celků budou zapracována každoročně do zákona o státním rozpočtu.

Dotace ze státního rozpočtu se do rozpočtů obcí poskytují prostřednictvím kapitoly okresní úřady. Výjimky stanoví tento zákon v § 16 odst. 2 nebo tak může učinit zvláštní zákon.

K § 20:

Vláda hodnotí průběh rozpočtového hospodaření a o výsledcích podává čtvrtletně zprávy Poslanecké sněmovně. Aby mohla tuto svoji činnost zodpovědně plnit, stanoví se jednotlivým příjemcům prostředků státního rozpočtu povinnost předkládat potřebné údaje a navrhuje se umožnit Ministerstvu financí sankcionování nečinnosti.

K § 21:

Rozpočtové prostředky mohou být použity pouze v příslušném rozpočtovém roce, a to k účelům, na které byly státním rozpočtem určeny. Zákon umožňuje změnu účelového určení provést rozpočtovým opatřením aza určitých podmínek převod prostředků do dalšího roku. Navrhují se změny ve smyslu procentního omezení převodu nevyčerpaných prostředků (viz § 47).

K § 22:

Ve vymezení účelovosti rozpočtových prostředků u organizačních složek státu nedojde ke změně.Rozpočtově nezajištěné potřeby je možné zajistit hospodárnějším provedením jiných úkolů, odsunutím či omezením méně naléhavých úkolů nebo použitím mimorozpočtových zdrojů. Tyto změny účelovosti se provádějí rozpočtovými opatřeními. Příspěvkové organizace zajišťují nerozpočtované potřeby obdobně. Z vládní rozpočtové rezervy lze provést úhradu rozpočtově nezajištěné rezervy jen se souhlasem vlády a v rozsahu jí určeném může úhradu zajistit ministr financí.

K § 23 až 26:

V úpravě zmocnění vlády k rozpočtovým opatřením nedochází ke změně. Vláda může nerozpočtované výdaje zajistit vyššími příjmy, nebo úsporami na jiných výdajích.

Navrhuje se zamezit podávání žádostí o provedení rozpočtových opatření na Ministerstvo financí po 30. listopadu rozpočtového roku. Termín pro předložení žádosti o provedení rozpočtového opatření byl stanoven tak, aby výdaje mohly být uskutečněny ještě do konce běžného rozpočtového roku. Provádění rozpočtových opatření, kterými se mění závazné ukazatele na financování reprodukce majetku, bude mít zvláštní režim stanovený vyhláškou Ministerstva financí. Ministerstvo financí je povinno vyřídit žádost o rozpočtové opatření do třiceti kalendářních dnů.

Aby nedocházelo k uskutečňování výdajů před provedením rozpočtového opatření, zákon stanoví, že výdaje před provedením rozpočtového opatření nad výši závazných ukazatelů státního rozpočtu nebo nad výši stanovenou rozpisem podle rozpočtové skladby jsou neoprávněným použitím prostředků státního rozpočtu.

Výdaje budou organizační složky oprávněny překročit vždy o použití mimorozpočtových zdrojů, tedy i o plnou výši prostředků poskytnutých ze zahraničí. Organizační složky jsou povinny vázat prostředky státního rozpočtu, jestliže rozhodne o vázání vláda nebo v případech uvedených v zákoně.

Výdaje účelově určené závaznými ukazateli státního rozpočtu může organizační složka vázat jen se souhlasem Ministerstva financí, aby nedocházelo k použití prostředků účelově určených závaznými ukazateli státního rozpočtu na výdaje účelově neurčené.

Provádění rozpočtových opatření, při kterých nedochází ke změně závazných ukazatelů státního rozpočtu, a je tedy v kompetenci správců kapitol, je omezeno možností realizovat výdaje do 31. prosince běžného rozpočtového roku.

Přehled o provedených rozpočtových opatřeních se vyžaduje pro účely hodnocení plnění rozpočtu.

K § 27:

Vládní rozpočtová rezerva se vytváří k zajištění rozpočtového hospodaření na krytí nezbytných a nepředvídaných výdajů, které vzniknou v průběhu rozpočtového roku. Vládní rozpočtovou rezervou disponuje vláda a na základě zmocnění jí může disponovat ministr financí.

K § 28:

Státní fondy se zřizují zákonem jako právnické osoby. Důvodem existence fondu je, aby určité druhy příjmů byly použitelné jen na určitý druh výdajů a nemohly být použity k jiným účelům.

Pokud státní rozpočet hradí správní výdaje fondu, měly by být tyto výdaje na srovnatelné úrovni s výdaji státní správy.

K § 29:

Výsledky rozpočtového hospodaření se shrnují ve státním závěrečném účtu, který zahrnuje vztah mezi rozpočtovanými a skutečně dosaženými příjmy státního rozpočtu a mezi jeho rozpočtovanými a skutečnými výdaji.

Zdůrazňuje se skutečnost, že závěrečné účty kapitol zpracovávají a předkládají samostatně ústřední orgány. Ústřední orgány budou sestavovat o výsledcích svého ročního rozpočtového hospodaření závěrečný účet ve shodném členění jak byl sestaven státní rozpočet. Tento závěrečný účet budou ústřední orgány projednávat v příslušných orgánech Poslanecké sněmovny.

V zájmu komplexního přehledu o hospodaření státu jsou přílohou závěrečného účtu souhrnné údaje o hospodaření územních samosprávných celků, závěrečné účty státních fondů, přehled o státních finančních aktivech a pasívech, přehled o státních zárukách, přehled o stavech fondů organizačních složek státu a konsolidovaná bilance státního rozpočtu a státních finančních aktiv.

K § 30:

Navržená úprava navazuje na ustanovení čl. 42 odst. 1 Ústavy České republiky, které stanoví, že návrh státního závěrečného účtu podává vláda Poslanecké sněmovně a nepředpokládají se v ní změny.

Práce na vypracování státního závěrečného účtu a závěrečných účtů kapitolbude řídit Ministerstvo financí, které bude rovněž usměrňovat práce na vypracování závěrečných účtů územních samosprávných celků a státních fondů.

Návrh státního závěrečného účtu včetně návrhu na použití přebytku rozpočtového hospodaření, případně návrhu způsobu úhrady jeho schodku předloží vláda Poslanecké sněmovně Parlamentu nejpozději do 30. dubna kalendářního roku, který bezprostředně navazuje na rozpočtový rok.

O použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu úhrady jeho výsledného schodku bude rozhodovat na návrh vlády Poslanecká sněmovna.

K § 31 - 32:

Navrhovaná ustanovení upravují postup Ministerstva financí při sestavování mimořádného státního závěrečného účtu a vypracování návrhu nouzového, resp. válečného státního rozpočtu. Tyto kroky jsou předpokládány při vyhlášení stavu ohrožení státu a válečného stavu.

K § 33 - 35:

§ 33-35 návrhu zákona vytvářejí legislativní prostor pro efektivní řízení peněžních toků státního rozpočtu. Dosud bylo umístění peněžních prostředků státního rozpočtu na bankovních účtech řešeno pouze v § 30 zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance. Funkce státní pokladny určená kompetenčním zákonem Ministerstvu financí neměla dostatečnou další zákonnou oporu, zejména v oblasti veřejného práva.

Část věnovaná souhrnnému účtu státní pokladny v § 33 stanoví způsob provádění a soustředění operací na souhrnném účtu státní pokladny. Koncentrace bezhotovostních peněžních operací na jediné místo je předpokladem efektivního řízení likvidity. Dále tento paragraf stanoví vztahy Ministerstva financí k České národní bance a řeší případné změny v dělbě práce mezi Ministerstvem financí a Českou národní bankou pro případ transformace pokladní služby, kterou bude nutné řešit v procesu přípravy na vstup do Evropských společenství.

Zákon v § 33 stanoví povinnosti při vkládání peněžních prostředků mimo souhrnný účet státní pokladny a ve vztahu k peněžním prostředků, které se řídí tímto zákonem, omezuje bankovní tajemství a vytváří zlepšený prostor pro kontrolu dodržování finanční kázně.

V § 34 zákon zpřesňuje rozsah operací, které Ministerstvo financí provádí při řízení likvidity tak, aby byly náklady na tuto službu optimální a aby operace prováděné Ministerstvem financí byly lépe určeny zákonem.

Obdobně jako § 34 se v § 35 návrhu zákona zpřesňuje oprávnění Ministerstva financí při financování státního dluhu tak, aby bylo možné snížit náklady na jeho obsluhu.

K § 36:

Toto ustanovení charakterizuje státní finanční aktiva a pasíva. Další peněžní prostředky, o kterých tak rozhodla vláda, jsou peněžní prostředky ze zahraničních půjček od bankovních i nebankovních institucí, z darů a z technických operací státu, které nejsou příjmovými a výdajovými operacemi státního rozpočtu. Státní dluhopisy, t.j. obligace a pokladniční poukázky se vydávají výhradně na základě zákona.

Navrhuje se, aby použití státních finančních aktiv vytvořených z výsledků rozpočtového hospodaření minulých let bylo v dispozici Poslanecké sněmovny.

Součástí státních finančních aktiv je i zvláštní účet důchodového pojištění stejně jako v současné právní úpravě.

K § 37 a 38:

Novým pojmem v rozpočtových pravidlech je Národní fond. Jeho zavedením se právně pokrývá realizace finanční pomoci poskytované z rozpočtu Evropských společenství České republice. Národní fond bude centralizovat peněžní prostředky z rozpočtu Evropských společenství, státního rozpočtu, územních rozpočtů a případně z dalších zdrojů na financování projektů v rámci stanovených programů. Pokud jde o prostředky státního rozpočtu, územních rozpočtů a dalších veřejných zdrojů a o prostředky soukromých zdrojů, nebude nutná jejich centralizace na účtech Národního fondu, ale postačí prokázání užití těchto prostředků na stanovený účel.

Významným prvkem je, že hospodaření Národního fondu sleduje víceletý charakter některých programů a projektů, neboť jeho finanční prostředky se mohou převádět do následujícího roku a být použity na stanovené účely.

Hospodaření Národního fondu ve vztahu k Evropským společenstvím garantuje Česká republika státním rozpočtem, neboť při nedostatku finančních prostředků, které Národní fond musí odvést do rozpočtu Evropských společenství jako důsledek neoprávněného použití jejich prostředků nebo jejich zadržení v Národním fondu, budou tyto prostředky odvedeny ze státního rozpočtu.

Pomoc poskytovaná kandidátským zemím na členství v Evropské unii je založena na ustanoveních Smlouvy o založení Evropského společenství (zejména čl. 308), a proto je v textu navrhovaného zákona použit termín “Evropské společenství”. Naopak rozpočet je společný pro všechna tři Evropská společenství (Evropské společenství, Evropské společenství uhlí a oceli a Evropské společenství pro atomovou energii), a proto je v textu navrhovaného zákona použit termín “rozpočet Evropských společenství”. Obdobně též Komise Evropských společenství je společná pro všechna tři Evropská společenství.

K § 39:

Ministerstvo financí a územní finanční orgány jsou hlavními orgány, které provádějí finanční kontrolu. Finanční kontrolu mohou provádět při přidělování prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, prostředků z Národního fondu a prostředků státních fondů, v průběhu použití prostředků i po jejich použití.

Ministerstvo financí metodicky řídí a koordinuje systém finanční kontroly u správců kapitol.

K § 40:

Každý správce rozpočtové kapitoly je odpovědný za hospodaření s prostředky státního rozpočtu a jinými peněžními prostředky státu ve své kapitole. Z tohoto důvodu je povinen vytvořit systém vnitřní finanční kontroly. Tento systém musí zajistit kontrolu hospodaření správce kapitoly a všech organizačních složek státu a příspěvkových organizací v jeho působnosti.

Poskytovatelé dotací jsou oprávněni provádět finanční kontrolu u jejich příjemců v celém rozsahu hospodaření, a to již při přidělování dotace, v průběhu použití i po jejím použití.

K § 41:

Okresní úřady jsou zmocněny k provádění finanční kontroly s prostředky státního rozpočtu, které byly poskytnuty obcím a jimi zřízeným organizacím. Okresy provádějí tuto kontrolu ve svém územním obvodu.

K § 42:

Kontrola podle § 39 až 42 je prováděna podle zákona č. 552/1991 Sb., o státní kontrole, ve znění pozdějších předpisů.

Finanční kontrolu hospodaření s prostředky, na které se vztahují rozpočtová pravidla mohou provádět pouze orgány v tomto zákoně uvedené. Je nutno ovšem respektovat kontrolní pravomoc danou zvláštním právním předpisem, např. zákonem o Nejvyšším kontrolním úřadu.

K § 43:

Je nutné umožnit kontrolu prostředků poskytnutých ze zahraničí také jejich zahraničním poskytovatelem.

K § 44:

Porušením rozpočtové kázně se rozumí neoprávněně použití prostředků státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu, neoprávněné použití a zadržení prostředků poskytnutých ze státního rozpočtu, státního fondu a státních finančních aktiv jejich příjemcem, neodvedení příjmů z prodeje nemovitého majetku České republiky příspěvkovou organizací, nenařízení odvodů správcem kapitoly příspěvkové organizaci při významné změně podmínek hospodaření příspěvkové organizace a neprovedení těchto odvodů příspěvkovou organizací a porušení povinnosti organizační složkou státu dosahovat maximálních příjmů a plnit úkoly nejhospodárnějším způsobem. Podle tohoto ustanovení se postupuje rovněž při porušení kázně týkající se hospodaření s prostředky Národního fondu, pokud ustanovení o Národním fondu nestanoví jinak (viz § 37 a 38). Sankcí za porušení rozpočtové kázně je odvod neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků do státního rozpočtu, jiných peněžních prostředků státu a Národního fondu podle toho, o jaké prostředky se jedná a penále ve výši 1 promile denně z částky neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Touto sankcí není dotčena odpovědnost podle jiných předpisů, např. trestního zákona, který v § 250b odst. 2 stanoví trestní odpovědnost pro toho, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije mj. dotaci na jiný než určený účel. Odvod včetně penále lze uložit do 10 let od 1. ledna kalendářního roku následujícího po roce, v němž došlo k porušení rozpočtové kázně.

Oproti dosud platným rozpočtovým pravidlům byla zvýšena částka penále, které se v jednotlivém případě neuloží z 500 na 3000 Kč.

Prominutí odvodů za porušení rozpočtové kázně je navrhováno přenést částečně na finanční ředitelství. Důvodem je to, že územní finanční orgány znají konkrétní situaci v užívání poskytnutých dotací ze své kontrolní činnosti. Prominuta může být i celá sankce za porušení rozpočtové kázně.

O prominutí může požádat pouze fyzická nebo právnická osoba nebo organizační složka státu, která se porušení rozpočtové kázně dopustila, a to až po vyčerpání řádných opravných prostředků podle zákona o správě daní a poplatků. Je-li prominuta celá sankce za porušení rozpočtové kázně, dotační vztah nekončí a v případě zjištění dalšího porušení rozpočtové kázně je možné opět uložit sankci.

K § 45:

Hospodaření organizační složky státu je rozpočtové hospodaření. To znamená, že příjmy a výdaje organizační složky státu jsou součástí příjmů a výdajů státního rozpočtu. V rozpočtu organizační složky nemohou být zahrnuty příjmy a výdaje, které nesouvisí s činností organizační složky, a to proto, aby organizační složky neposkytovaly mimo dotační politiku vlády prostředky na různé účely mimo vymezenou činnost.

Organizační složka nemůže vynakládat peněžní prostředky státního rozpočtu na výdaje, které nejsou nezbytné a nebo jejichž uskutečnění nevyplývá z právních předpisů. Toto ustanovení má za cíl omezit i např. výdaje ze státního rozpočtu za služby, které nynější rozpočtové organizací objednávají podle vlastního uvážení a které nejsou nezbytné pro jejich činnost. Prostředky je možné čerpat jen do výše závazných ukazatelů daných zákonem o státním rozpočtu a v souladu s věcným plněním. § 24 a 25 stanoví, kdy je možné překročit závazné ukazatele státního rozpočtu a § 47 stanoví převod prostředků do dalšího roku, tedy bez věcného plnění.

Odstavec 3 definuje mimorozpočtové zdroje, jejichž vymezení v dosavadní právní úpravě nebylo jednoznačné.

Pro organizační složky státu mohou být zřizovány pouze bankovní účty dané tímto zákonem. V případně, že daný systém účtů objektivně nepostačuje, je možné zřídit další účty jen se souhlasem Ministerstva financí. Nově je vymezen běžný účet cizích prostředků, tzv. depozitní účet.

K § 46:

Rozpočtový rok je kalendářní rok, a proto je možné hradit výdaje jen do 31. prosince kalendářního roku. Dřívější tzv. dodatkové období bylo zrušeno na základě zásadní připomínky České národní banky, která na termínu 31. prosince trvá. Prostředky na výplatu mezd včetně souvisejících výdajů a úspory prostředků státního rozpočtu se převedou na základě kvalifikovaného odhadu.

K § 47:

Organizační složce se povoluje převést do následujícího roku nevyčerpané prostředky do výše 2 % objemu rozpočtu po zohlednění všech provedených rozpočtových opatření, aby nedocházelo ke zbytečnému utrácení prostředků ke konci roku. Výše 2% byla zvolena za základě údajů za roky 1996 a 1997, kdy převody ani nedosáhly této výše. Odlišný režim se navrhuje pro systémově určené výdaje a systémové dotace a pro individuálně posuzované výdaje na financování vybraných akcí a individuální dotace, vzhledem k jejich specifičnosti.

K § 48:

Umožňuje se jednotlivým organizačním složkám státu tvořit peněžní fondy, které souvisejí s jejich běžným hospodařením. Jde o fond kulturních a sociálních potřeb a rezervní fond. Tvorba rezervního fondu se navrhuje vzhledem k tomu, že organizační složka státu hospodaří také s prostředky, které koncem roku nepropadají (nevyčerpané prostředky do výše 2 % a dotace a příspěvky ze zahraničí, poskytnuté na více let). Tyto fondy nemají postavení státních fondů, jejichž tvorba a použití je dána zvláštním zákonem. S prostředky těchto fondů disponují organizační složky a používají je v souladu s tímto zákonem.

Zákon stanovuje jak je fond kulturních a sociálních potřeb tvořen. Nestanovuje však výši přídělu. Podle názoru předkladatele je vhodnější výši přídělu stanovit v prováděcím předpise. Fond bude v průběhu roku naplňován podle jeho rozpočtu, ne podle skutečné výše platů v tom kterém období. Dále zákon vymezuje okruh příjemců prostředků z fondu. Prováděcí předpis může vymezit další zdroje fondu jako jsou peněžní dary aj.

K § 49 a 62:

Činnost organizační složky musí být financována ze státního rozpočtu. V případě, že příjmy státního rozpočtu nepokrývají jeho výdaje, musí být financován schodek na úrovni státního rozpočtu jako celku. Totéž platí i pro příspěvkové organizace, pokud jejich výnosy nepokrývají jejich náklady. Výjimku tvoří zdravotnická zařízení financovaná z prostředků na zdravotní pojištění. Vzhledem ke stále se zhoršující platební morálce zdravotních pojišťoven nejsou zdravotnické organizace schopny bez úvěrů zabezpečit svůj provoz.

V rozpočtu organizační složky a příspěvkové organizace mohou být pouze výdaje nebo náklady související s činností vymezenou ve zřizovací listině. Touto činností nemůže být poskytování úvěrů nebo půjček. Dodavatelskými úvěry se rozumí smlouvy na dodávky, jimiž se realizují programy reprodukce majetku, u kterých byla odložena doba splatnosti jejich úhrady.

Dodavatelé by si měli uvědomit, že stát je partner, který svým závazkům dostojí. Pokud dodavatelé požadují zálohy kvůli svému nedostatečnému kapitálovému vybavení, pak poskytování záloh je rizikové. Poskytování záloh znamená také v podstatě obcházení časového použití prostředků, pokud se zálohy poskytují na delší období, které může přesahovat i konec kalendářního roku.

K poskytování peněžních darů právnickým osobám není důvod. Státní rozpočet může podporovat právnické osoby formou dotací. Nestátní neziskové právnické osoby jako např. obecně prospěšné společnosti a občanská sdružení, mohou dostat ze státního rozpočtu dotace a poskytování peněžních darů je v tomto případě obcházením pravidel pro poskytování dotací.

Možnost poskytovat různá ocenění a odměny musí být dána právním předpisem.

Kompenzace výdajů přijatými příjmy je možná jen v tomtéž rozpočtovém roce, a to jen u prostředků, které byly poskytnuty, tzn. dotace a zálohy a v zákonem vymezených případech úhrady dříve vynaložených výdajů identifikovatelných podle rozpočtové skladby, které jsou takto označeny i tím, kdo úhradu refunduje.

K § 50:

Zůstává zachován dosavadní režim tzv. předplatného v případě, kdy organizační složka státu použije na financování majetku mimorozpočtové zdroje.

K § 51:

Přebírá se současná právní úprava s určitým zpřísněním. Současná právní úprava stanovovala povinnost složit příjmy přijaté v hotovosti do 31. prosince běžného rozpočtového roku. Současný návrh je formulován tak, že musí být složeny tak, aby byly připsány na příjmový účet do 31. prosince.

K § 52:

Vnitřní organizační jednotky organizačních složek státu (jedná se většinou o odloučená pracoviště), mohou hospodařit se zálohou. Vyúčtování záloh podléhá režimu rozpočtového roku.

K § 53:

Mezi zřizovatelem a příspěvkovou organizací v jeho působnosti se nepřipouští dodavatelsko odběratelské vztahy (viz § 67). Příspěvkové organizace se mají zřizovat zejména k plnění úkolů ve vztahu k třetím osobám. Činnost příspěvkové organizace musí být financována příspěvkem na provoz, pokud její výnosy pocházející ze zdrojů mimo rozpočtovou sféru nepokrývají její náklady.

Příspěvková organizace musí do rozpočtu v době jeho sestavení zahrnout všechny prostředky, o kterých ví, že je přijme nebo použije, protože jinak dochází k neodůvodněným nárokům na státní rozpočet.

Příspěvková organizace je povinna zajistit, aby nezhoršila stanovený hospodářský výsledek. Proto se také nesmí zavazovat k úhradám, které nejsou kryty jejím rozpočtem. Na  použití peněžních prostředků se kterými hospodaří příspěvková organizace se vztahuje stejné omezení jako v § 45 na organizační složky státu.

Příjmy z prodeje a pronájmu nemovitého majetku České republiky jsou podle § 6 příjmem státního rozpočtu, proto je musí příspěvková organizace odvést do státního rozpočtu.

K § 54:

Finanční vztahy příspěvkové organizace ke státnímu rozpočtu stanoví zřizovatel, který je povinen změnit výši odvodu, v případě, že dojde k významné změně podmínek, za nichž odvod do rozpočtu stanovil a může při významné změně podmínek zvýšit stanovený příspěvek. Nezakládá se povinnost zvýšit stanovený příspěvek, protože možnosti správce kapitoly poskytnout vyšší příspěvek ze státního rozpočtu mohou být omezeny a pak je nutné s příspěvkovou organizací projednat možnost zvýšení jejích vlastních výnosů nebo snížení nákladů na činnost.

Možnost poskytnutí návratné finanční výpomoci se navrhuje proto, že v případě, kdy příspěvková organizace má uhradit ztrátu z minulého roku ziskem roku následujícího, neměla by na účtu v bance peněžní prostředky na běžný provoz.

Odvody odpisů lze nařídit pouze v tom roce, kdy byly vytvořeny. Cílem tohoto ustanovení je zvýšit koncepčnost práce správců kapitol, kteří již podle stávající úpravy mohli tento odvod nařídit.Většinou však takto nepostupovali a až po několika letech požadovali, aby mohl být odvod dodatečně proveden.

K § 55:

Cílem navrhovaného ustanovení je předejít situacím, kdy zřizovatel zřídí příspěvkovou organizaci, neprofinancuje její provoz (většinou pokud jde o odpisy hmotného a nehmotného majetku) a vzniklé problémy neřeší. Výsledek hospodaření příspěvkové organizace je znám až v následujícím roce, a proto se v případě, že jsou použity prostředky podle odstavce 2 písm. c) příspěvková organizace zruší do konce roku následujícího po roce, z jehož výsledku hospodaření měl být zhoršený hospodářský výsledek uhrazen, pokud není uhrazen z rozpočtu kapitoly.

Ze zlepšeného výsledku hospodaření je nutné nejdříve uhradit zhoršené výsledky hospodaření z minulých let a potom teprve je možné posilovat peněžní fondy příspěvkové organizace.

Vláda při projednávání věcného záměru zákona vyhověla požadavku Ministerstva zdravotnictví na zapracování specifik resortu zdravotnictví do navrhovaného zákona. Pro organizace financované z veřejného zdravotního pojištění a pro hygienické stanice se tedy navrhuje odlišný režim na žádost Ministerstva zdravotnictví.

Rozhodovací pravomoc je ponechána na zřizovatelích, ústředních orgánech a okresních úřadech, kteří jsou zodpovědní za hospodaření příspěvkových organizací. Důvodem je to, že v podstatě nejde o příspěvkové organizace a pokud by se staly organizační složkou státu, příjmy ze zdravotního pojištění by se staly příjmem státního rozpočtu a státní rozpočet by hradil zdravotní péči, čímž by byl popřen smysl oddělení financování zdravotní péče od státního rozpočtu zavedený systémem veřejného zdravotního pojištění.

Hygienické stanice jsou podle zákona o péči o zdraví lidu specifickým druhem zdravotnického zařízení, který vedle zdravotní péče za úhradu z prostředků veřejného zdravotního pojištění a služeb za úhradu od fyzických a právnických osob, provádí výkony, které jsou součástí výkonu státní kontroly - hygienického dozoru. S ohledem na zabezpečení všech specializovaných úkonů v této oblasti, jakož i variabilnosti služeb v oblasti zdravotní péče se navrhuje zachování příspěvkové formy hospodaření i v případě déle trvajících ztrát takové organizace.

K § 56:

Zlepšený hospodářský výsledek se rozděluje do jednotlivých fondů až v následujícím roce. Zákon nestanoví pořadí, v jakém mají být jednotlivé fondy naplněny.

K § 57 a 58:

Tyto paragrafy stanoví zdroje a použití rezervního fondu a fondu reprodukce majetku.

Jestliže je rozpočtováno použití rezervního fondu na krytí rozpočtově nezajištěných potřeb musí být nepoužité prostředky převedené z rezervního fondu do výnosů organizace vráceny tomuto fondu. Jinak dochází v rámci zlepšeného výsledku hospodaření k přelévání rezervního fondu do fondu odměn.

Jestliže příspěvková organizace převádí nemovitý majetek na organizační složku státu nebo jinou příspěvkovou organizaci, umožňuje se převod prostředků vytvořených z oprávek k tomuto majetku. V praxi se vyskytly převody nemovitého majetku, který bylo nutné rekonstruovat či jinak zhodnotit; přejímající organizace neměla na toto zhodnocení prostředky a právní úprava neumožňovala příspěvkové organizaci převést prostředky z fondu reprodukce investičního majetku.

K § 59:

Zákon stanoví tvorbu fondu odměn. Fond se používá na krytí překročení prostředků na platy.

K § 60:

Navrhované ustanovení vymezuje náklady příspěvkové organizace, které tvoří základ pro výpočet přídělu do fondu kulturních a sociálních potřeb a postu při jeho tvorbě. Též je vymezen okruh osob, pro které tento fond slouží.

K § 61:

Sankce hradí příspěvková organizace z rezervního fondu. Pokud poruší pravidla hospodaření některým fondem, hradí je z dotčeného fondu. V případě, že ve fondu není dostatek zdrojů, hradí organizace sankce na vrub nákladů.

K § 63:

Jiná činnost může být provozována pouze v rozsahu využití volných kapacit majetku určeného pro hlavní činnost. Neumožňuje se provozovat ztrátovou jinou činnost, protože organizace by musela ztráty z této činnosti hradit vlastně na vrub hlavní činnosti, která je v převážné míře financovaná ze státního rozpočtu. Jde o činnost, pro kterou organizace nebyla zřízena a státní rozpočet nebude hradit ztráty z jiné činnosti.

K § 64:

Navrhované ustanovení řeší situaci, kdy organizační složka státu nebo příspěvková organizace vznikne ze zákona a není v zákoně stanoveno, kde plní funkci jejího zřizovatele.

K § 65:

Zákon definuje rozpočtový limit, který je v současné praxi často zaměňován se závazným ukazatelem nebo s jinými limity (např. podle nařízení vlády č. 48/1995 Sb.) Rozpočtovým limitem se rozumí výše výdajů, do které mohou právnické osoby čerpat prostředky státního rozpočtu z výdajových rozpočtových účtů. Pro čerpání dávek sociálního zabezpečení se limity neotevírají, protože jde o výdaje, které musí být vyplaceny v zákonem dané výši. Otevírání limitů odpovídá struktuře výdajových účtů státního rozpočtu.

K § 66:

Organizační složky státu si neposkytují náhrady, protože jde o přelévání prostředků mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu. Poskytování náhrad mezi organizační složkou (správcem kapitoly) a příspěvkovou organizací v její působnosti je obcházení financování formou příspěvku na provoz.

K § 67:

V současně platných právních předpisech chybí úprava poskytování záloh na drobné a neodkladné výdaje v hotovosti zaměstnancům rozpočtových a  příspěvkových organizací, přestože v praxi se poskytování těchto záloh vyskytuje. Z těchto důvodů se navrhuje upravit poskytování takových záloh. Navrhuje se poskytovat zálohy pouze těm zaměstnancům, kteří mají uzavřenu se zaměstnavatelem dohodu o hmotné odpovědnosti, protože tento zaměstnanec odpovídá za schodek na hotovosti, kterou je povinen vyúčtovat.

Poskytování záloh podle zákona č. 119/1992 Sb., o cestovních náhradách, není tímto ustanovením dotčeno.

K § 68:

Některé organizační složky státu a příspěvkové organizace disponují vlastními zařízeními, která slouží ubytování a vzdělávání. Navrhované ustanovení obsahuje rozsah úhrad, které zajišťují organizační složky státu a příspěvkové organizace disponující těmito zařízeními. Je zde také stanoveno jakou maximální část z úhrad za ubytování může organizační složka státu nebo příspěvková organizace hradit vlastnímu zaměstnanci v ubytovacích zařízeních.

K § 69:

Pro rozpočtové a příspěvkové organizace platí v oblasti stravování v současné době nařízení vlády č. 137/1989 Sb., o závodním stravování. Vzhledem k tomu, že zmiňované nařízení vlády je již překonané a nevyhovující, navrhuje se zmocnění Ministerstva financí vyhláškou upravit stravování v zařízeních organizačních složek státu a příspěvkových organizací. Zmocnění je součástí návrhu rozpočtových pravidel, protože zákoník práce takové zmocnění již neobsahuje.

K § 70:

V navrhovaném ustanovení je upraveno pojištění majetku České republiky, se kterým hospodaří organizační složky státu nebo příspěvkové organizace a způsob použití pojistného plnění. Částka pojistného plnění se převádí do dalšího roku a je možné ji použít ke stejnému účelu jako v roce, kdy byla přijata, tj. k likvidaci škod způsobených pojistnou událostí.

K § 71:

Navrhované ustanovení umožňuje organizační složce státu a příspěvkové organizaci hradit výdaje spojené s účastí svých pracovníků na konferencích případně dalších odborných akcích, v případě, že program těchto akcí souvisí s jejich činností.

V případě pořádání konferencí organizační složkou státu nebo příspěvkovou organizací připadají v úvahu 2 možnosti

a) konference není pořádána podle stanov mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem a pak musí být rozpočet konference vyrovnán příspěvky účastníků,

b) konference je pořádána podle stanov mezinárodní organizace, jejímž je Česká republika členem a pak nemusí být rozpočet konference vyrovnán příspěvky účastníků, ale výše podílu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace na této konferenci musí být stanovena jako závazný ukazatel kapitoly na příslušný rozpočtový rok. V případě, že potřeba vznikne až po schválení zákona o státním rozpočtu, schvaluje přesun prostředků na takovou akci vláda.

K § 72:

Navrhované ustanovení opravňuje za určitých podmínek organizační složky státu a příspěvkové organizace uzavírat smlouvy o sdružování na základě § 829 a násl. občanského zákoníku. Těmito podmínkami jsou sdružování na provozní činnost, oprávnění k této činnosti a zajištění této činnosti prostředky v rozpočtu organizační složky státu nebo příspěvkové organizace.

K účelnému využití sdružených prostředků se stanoví povinnost organizační složky státu nebo příspěvkové organizace zabezpečit ve smlouvě o sdružení využití výsledků činnosti vykonávané podle smlouvy o sdružení přiměřeně k podílu vložených prostředků.

Sdružené prostředky vede organizační složka státu na zvláštním účtu a tyto prostředky se převádějí do dalších let.

K § 73:

V době, kdy je vytvářen nebývalý tlak na poskytování státních záruk obecně například různým fondům s nejasnou právní formou (na rozvoj bydlení, na venture kapitál, na podporu podnikům v nesnázích), je třeba trvat na podmínce rozvojovosti programu a jeho adresnosti. Ze zkušenosti některých jiných států vyplývá, že naše dosavadní právní úprava státních záruk je dosti benevolentní. Světová banka například doporučuje zpřísnit poskytování státních záruk v tom smyslu, že stát nebude garantovat jistinu i úrok ve stoprocentní výši, ale bude požadována spoluúčast úvěrující banky na riziku.

Zpřísnění podmínek pro poskytování státních záruk je dáno i stanovením podílu celkového objemu poskytnutých záruk na celkovém objemu výdajů státního rozpočtu v každém roce.

V případě, že stát bude vyžadovat zajištění závazku, rozhodne o formě zajištění Ministerstvo financí.

Vymezuje se hmotně právní obsah pojmu státní záruka.

K § 74:

V současné době je nutné, aby stát ručil za závazky příspěvkových organizací vzniklých při plnění úkolů vyplývajících z jejich hlavní činnosti, protože jinak by hrozilo, že by mohl být prohlášen konkurs např. na nemocnice.

K § 75:

Organizační složky státu vypořádávají podle § 48 odst. 5 se státním rozpočtem prostředky, které byly převedeny ve struktuře ukazatelů a nebyly v rámci těchto ukazatelů použity, za rozpočtový rok kdy byl program ukončen. Po skončení rozpočtového roku musí příspěvková organizace vypořádat finanční vztahy vymezené § 54, tj. informovat o použití prostředků, které jí byly poskytnuty, event. provést odvod prostředků. Příjemci dotací provádějí finanční vypořádání rovněž v termínech stanovených vyhláškou.

K § 76:

Fond rezerv a rozvoje okresních úřadů byl zřízen v návaznosti na zákon č. 576/1990 Sb. jen na základě usnesení vlády (§ 28 cit. zákona). Proto předkladatel považuje za správné, aby o použití těchto prostředků rozhodla vláda v souvislosti s tím, že se ruší dosavadní pojetí rozpočtů okresních úřadů, když se okresní úřady stávají jen organizačními složkami státu.

K § 77:

Na prostředky státního rozpočtu poskytnuté před účinností tohoto zákona se stejně jako na státní záruky poskytnuté před účinností tohoto zákona se vztahují dosavadní právní předpisy.

Vzhledem k tomu, že v § 73 je stanoven nejvyšší možný objem poskytnutých státních záruk, je nutno zajistit postup pro poskytování státních záruk v případě, že se zjistí, že po nabytí účinnosti tohoto zákona je daná hranice překročena.

K § 78:

Na porušení rozpočtové kázně, které nastalo před účinností tohoto zákona, ale bylo zjištěno za jeho účinnosti, se vztahují dosavadní právní předpisy. Pouze v případě, že by odvody za porušení rozpočtové kázně byly vyšší než podle tohoto zákona, použije se tento zákon.

K § 79:

Splátky vládních úvěrů poskytnutých před účinností tohoto zákona jsou příjmem státního rozpočtu.

K § 80:

Zákony o státních fondech musí být do 2 let od účinnosti tohoto zákona změněny tak, aby odpovídaly znění rozpočtových pravidel, zejména § 28.

K § 81:

Zrušuje se zákon č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky) a zákony, které novelizovaly pouze rozpočtová pravidla.

K části druhé

K § 82:

Porušením rozpočtové kázně není pouze neoprávněné použití nebo zadržení prostředků státního rozpočtu, ale i další důvody navrhované v § 44 odst. 1 písm. c) až f).

K části třetí až sedmé

K § 83 až 87:

V příslušných zákonech je třeba v souladu s Legislativními pravidly vlády formou novely zrušit části těch zákonů, které novelizovaly rozpočtová pravidla.

K části osmé:

K § 88:

Nabytí účinnosti zákona se navrhuje dnem 1. ledna 2001.

V Praze dne 15. listopadu 1999

Předseda vlády

Ing. Miloš Z e m a n v.r.

Místopředseda vlády a ministr financí

Doc. Ing. Pavel M e r t l í k, CSc. v.r.

VÝŇATEK

z platného znění zákona 337/1992 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

§ 1

Rozsah působnosti

(1) Tento zákon upravuje správu daní, poplatků, odvodů, záloh na tyto příjmy a (částek neoprávněně použitých nebo zadržených rozpočtových prostředků¹⁾ odvodů za porušení rozpočtové kázně (dále jen "daně"), které jsou příjmem státního rozpočtu České republiky (dále jen "rozpočet republiky"), rozpočtů obcí, rozpočtů okresních úřadů (dále jen "územní rozpočty") a státních fondů České republiky (dále jen "fondy").

VÝŇATEK

z platného znění zákona č. 579/1991 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

(ČÁST DRUHÁ

Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky

§ 6

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), se mění a doplňuje takto:

1. V § 4 odst. 1 písm. a) se za slova "daně z obratu" vkládají slova "dovozní daně,".

2. V § 4 odst. 1 písm. b) se připojují slova "s výjimkou uvedenou v odstavci 2,".

3. V § 4 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Odvod z objemu mezd tvoří příjem státního rozpočtu

republiky od

a) právnických osob se sídlem na území České republiky, které mají všechny vnitřní organizační jednotky na území České republiky,

b) právnických osob se sídlem na území České republiky, které mají vnitřní organizační jednotky i ve Slovenské republice, za vnitřní organizační jednotky v České republice,

c) vnitřních organizačních jednotek, které se nacházejí na území České republiky a jsou vnitřními organizačními jednotkami právnických osob se sídlem na území Slovenské republiky.".

Dosavadní odstavec 2 se označuje jako odstavec 3.

4. § 35

"§ 35

Zmocnění

(1) Vláda vydá obecně závazný právní předpis k zajištění restrukturalizace uhelného průmyslu.

(2) Ministerstvo financí vydá obecně závazný právní předpis, v němž

a) provede § 11 odst. 2, § 13 odst. 2, § 32 odst. 5 a § 32 odst. 6,

b) upraví režim dofinancování rozestavěné komplexní bytové výstavby a režim příspěvků     poskytovaných právnickým a fyzickým osobám na bytovou výstavbu.".

5. § 36 zní:

"§ 36

Ministr financí je oprávněn

a) provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu republiky, například opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kčs na peněžním trhu; k tomu může zejména vydávat pokladniční poukázky České republiky,

b) schvalovat až do výše 6 mld. Kčs státní záruky, zejména za úvěry poskytované státním podnikům a jiným státním organizacím bankami a spořitelnami.". )

VÝŇATEK

z platného znění zákona 321/1992 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

(Čl. III

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění

pozdějších předpisů, se mění takto:

V § 28 odst. 3 a v § 29 odst. 4 se vypouštějí slova “popřípadě zastupitelstvo města.” včetně poznámky č. 14.)

VÝŇATEK

z platného znění zákona č. 10/1993 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

(ČÁST ČTVRTÁ

Změna a doplnění zákona o rozpočtových pravidlech republiky

§ 8

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb. a zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., se mění a doplňuje takto:

1. § 4 zní:

"§ 4

Příjmy státního rozpočtu republiky

(1) Příjmy státního rozpočtu republiky zahrnují, pokud tento nebo zvláštní zákon nestanoví jinak:

a) daně, odvody, clo a jiné obdobné státní příjmy vybírané v České republice,

b) poplatky vybírané orgány České republiky,

c) příjmy ústředních orgánů České republiky (dále jen "ústřední orgány"), jakož i příjmy rozpočtových a odvody příspěvkových organizací v jejich působnosti,

d) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu republiky v minulých letech,

e) splátky návratných finančních výpomocí poskytnutých ze státního rozpočtu federace v minulých letech subjektům, jejichž sídlo je na území České republiky,

f) výnosy ze státního majetku,

g) další příjmy stanovené zvláštním zákonem.

(2) Státní rozpočet republiky může ke krytí nezbytných potřeb použít prostředků z minulých let, popřípadě prostředků získaných úvěrem nebo prodejem státních cenných papírů. Použití těchto prostředků je možno uskutečnit jen se souhlasem České národní

rady.".

2. V § 6 odst. 1 druhá věta zní: "Při vypracování návrhu státního rozpočtu republiky se přihlíží k potřebám obcí. Dále se přihlíží ke stanovisku příslušného orgánu České národní rady k rozpočtům kapitol České národní rady a Nejvyššího kontrolního úřadu.".

3. V § 10 se za odstavec 3 vkládá nový odstavec 4, který zní:

"(4) Ústřední orgány, okresní úřady, obce, státní fondy republiky, rozpočtové a příspěvkové organizace, příjemci prostředků státního rozpočtu republiky s výjimkou politických stran a hnutí^7a) a subjekty, za které státní rozpočet republiky přebírá záruky za úvěry, jsou povinny předkládat údaje účetní závěrky a další údaje potřebné pro průběžné hodnocení plnění státního rozpočtu republiky podle opatření ministerstva financí nebo podle opatření příslušného ústředního orgánu za jeho rozpočtovou kapitolu, vyhlášeného oznámením o jeho vydání ve Sbírce zákonů České republiky.".

Poznámka č. 7a zní:

--------------

"^7a) 18 zákona č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických         hnutích.".

4. V § 13 odst. 4 se za poslední větu doplňuje věta:

"Rozpočtové opatření podle odstavce 1 písm. c) lze provést u rozpočtu kapitol Česká národní rada a Nejvyšší kontrolní úřad pouze se souhlasem České národní rady.".

5. § 17 odst. 4 zní:

"(4) Návrh státního závěrečného účtu republiky včetně návrhu o použití přebytku rozpočtového hospodaření nebo o způsobu náhrad jeho schodku předkládá vláda ke schválení České národní radě nejpozději do 30. dubna kalendářního roku bezprostředně navazujícího na rozpočtový rok.".

6. V § 20 odst. 2 se v první větě za slova "a organizacím v jejich působnosti" vkládají slova "občanským sdružením".

7. § 23 zní:

"§ 23

Příjmy rozpočtu obce

Příjmy rozpočtu obce tvoří

a) výnos majetku obce a převody prostředků z vlastních peněžních fondů,

b) příjmy z činnosti právnických osob a zařízení založených a zřízených obcí v rozsahu stanoveném zvláštním zákonem a příjmy z výsledků vlastního hospodaření obce,

c) daň z nemovitostí nacházejících se na území obce,

d) daň z příjmů fyzických osob od osob, které mají na území obce bydliště, s výjimkou daně uplatněné zvláštní sazbou podle § 36 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, a s výjimkou daně (záloh na daň) z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně podle § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb.,

e) 40 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků srážených a odváděných plátcem daně ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., kde je daň vybrána zvláštní sazbou. Každá obec se na uvedené části celookresního výnosu podílí procentem, stanoveným příslušným okresním úřadem, a to ve výši odpovídající poměru počtu jejího obyvatelstva k celkovému počtu obyvatelstva daného okresu. Hlavnímu městu Praha a městům Brno, Ostrava a Plzeň plyne uvedená daň ve výši 100 %,

f) místní poplatky a správní poplatky za úkony prováděné obcí,

g) úvěry, půjčky a návratné finanční výpomoci,

h) sdružené prostředky, dary, výnosy z cenných papírů, sbírek a loterií a jiné nahodilé příjmy,

i) dotace ze státního rozpočtu republiky a státních fondů republiky,

j) dotace z rozpočtu okresního úřadu,

k) pokuty ukládané obcí, popřípadě další pokuty patřící podle zvláštních předpisů do příjmů obce a jiné příjmy stanovené obecně závaznými právními předpisy.".

8. V § 27 se dosavadní ustanovení označuje jako odstavec 1 a

připojuje se odstavec 2, který zní:

"(2) Obsah rozpočtů městských částí, tj. strukturu jejich příjmů a výdajů, stanoví město ve svém statutu.".

9. § 28 odst. 4 písm. a) zní:

a) 60 % celookresního výnosu daně z příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků ve smyslu § 6 zákona České národní rady č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, s výjimkou daně připadající na příjmy podle § 6 odst. 4 téhož zákona, kde je daň vybrána zvláštní sazbou,".

10. V § 31 odst. 1 se na konci první věty připojují slova "jako právnické osoby".

11. V § 35 odst. 2 za písmeno b) se vkládá nové písmeno c), které zní:

"c) stanoví způsob převodu a lhůty, ve kterých správce daně spravující daně, které nejsou příjmem státního rozpočtu republiky, je povinen převést jejich výnos podle zákonného rozpočtového určení.". )

VÝŇATEK

z platného znění zákona č. 189/1993 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

(Čl. I

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., se mění a doplňuje takto:

§ 36 zní:

Ҥ 36

(1) Ministr financí je oprávněn

provádět opatření potřebná k překonání dočasné neshody mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu, například opatřovat prostředky úvěrem až do výše nákupní hodnoty 16 mld. Kč na peněžním trhu; k tomu může zejména vydávat pokladniční poukázky České republiky,

1. poskytovat státní záruky k zajištění splátek úvěrů a obdobných forem finanční výpomoci, určených k financování vládou schválených rozvojových programů. Státní záruky lze poskytnout pouze do výše, v níž souhrn splátek úvěrů a jiných obdobných finančních výpomocí, splatných v jednotlivých kalendářních rocích, nepřekročí v těchto rocích 8 % předpokládaných příjmů státního rozpočtu republiky.

(2) Osoba, jejíž závazek je zajištěn státní zárukou, je povinna uhradit České republice vše, co Česká republika vynaložila na základě ručení při uspokojení závazku. K zajištění této úhrady zřídí ministerstvo financí při poskytování státní záruky zástavní právo k majetku osoby, jejíž závazek má být státní zárukou zajištěn.

(3) Pro státní záruky podle odstavce 1 platí přiměřeně příslušná ustanovení obchodního zákoníku.¹⁵⁾ Pro zástavní právo podle odstavce 2 platí přiměřeně příslušná ustanovení občanského zákoníku.¹⁶⁾

__________________

15. § 303 a násl. obchodního zákoníku.

16. § 151a a násl. občanského zákoníku.)

VÝŇATEK

z platného znění zákona č. 160/1995 Sb.,

s vyznačením navrhovaných změn

(Čl. XV

Změna zákona České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech

hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění pozdějších předpisů

Zákon České národní rady č. 576/1990 Sb., o pravidlech hospodaření s rozpočtovými prostředky České republiky a obcí v České republice (rozpočtová pravidla republiky), ve znění zákona České národní rady č. 579/1991 Sb., zákona České národní rady č. 166/1992 Sb., zákona České národní rady č. 321/1992 Sb., zákona České národní rady č. 10/1993 Sb., zákona č. 57/1995 Sb. a zákona č. 154/1995 Sb., se doplňuje takto:

V § 18 se za odstavec 1 vkládá nový odstavec 2, který zní:

"(2) Součástí státních finančních aktiv je "Zvláštní účet důchodového pojištění", na kterém se vedou prostředky vzniklé jako rozdíl mezi příjmy z pojistného na důchodové pojištění a výdaji na dávky důchodového pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění a výplatou dávek důchodového pojištění podle stavu ke dni 31. prosince příslušného rozpočtového roku. Prostředky tohoto účtu lze použít pouze

1. na zvýšení dávek důchodového pojištění,

2. na úhradu záporného salda pojistného na důchodové pojištění včetně výdajů spojených s výběrem pojistného na důchodové pojištění.".

Dosavadní odstavce 2 až 5 se označují jako odstavce 3 až 6.)